10. divize, knihovna

Reizo Kami

"Ehm... ah, ano" Pousmál se a ještě jedou se pouklonil "Mockrát děkuji za přijetí a ano, samozřejmě že budu"
Poté přistoupí ke stolu a prohlídne si ten papír, chvilku ho pročítá a pak ho podepíše. Odejde od stolu a přistoupí zase zpět na místo kde stál předtím vedle Žvejky

Koi

vstala, aby vyhověla kapitánově prosbě, ovšem ti za dveřmi byli rychlejší. Stejně to ale vypadalo, že jejich rozhovor je u konce, takže zůstala stát. Když se Rick zeptal, jestli ještě něco chce, zvedla ruce na znamení, že ne.
"Je to tvoje interview, já jsem tu pouze jako doprovod," pronesla s úsměvem. Potom položila skleničku Akimu na stůl.
"Děkuji za víno a za vaši ochotu, kapitáne," mírně se uklonila Akimu na pozdrav a dala se na odchod, aby uvolnila kancelář pro další záležitosti.

Aki Maki

Bylo mi potěšením..
Dodal ještě za odcházející Koi. Poté už věnoval svoji pozornost pouze Žvejce a Reizovi. Ruce měl stále založený za zády.
A 10. divize samozřejmě pomůže!
Prohlásil maličko triumfálně. Jeho úsměv na tváři se ještě protáhl.
Už víme, o co žádají? Nebo se to dozvíme až při setkání s nimi?
Udělal pár kroků směrem ke Žvejce a Reizovi.

Žvejka

Praskla bublinu a pokrčila rameny. "V dopise není nic specifického. Jen že žádají o pomoc s lupičem." řekla nakonec. "Asi se jim něco ztratilo." dodala ještě a čekala co na to kapitán.

Aki Maki

Mmm..
Podrbal se na zátylku. Na tváři měl stále úsměv.
Budeme ještě nabírat nějaké členy, nebo můžeme vyrazit okamžite?
Zeptal se s odhodláním Žvejky. S osobních důvodů chtěl mít tu misi rychle za sebou. S tou poznámkou, že se jim nejspíš něco ztratilo, když chtěli pomoct s chycením lupiče, dokonale zabila Akiho výraz. Dokonce na moment přešel z úsměvu do výrazu podobnému TOMUTO. Byl to sice jen asi tří vteřinový výpadek, ale i tak to bylo na Akiho velmi neobvyklé. Po již zmiňovaných třech vteřinách, se opět usmál.

Aririki Rick Ginken
Poté co se za námi zavřeli dveře jsem se podíval na Koi. Je nějaký existující publikovaný článek o zločinech třetí divize? Rád bych se na to vrhnul, pokud mi to dovolíte.
To, co proběhlo mimo verbální komunikaci, jsem nijak nekomentoval. Je možné, že si toho nevšimla. Asi by to tak bylo i lepší. Mnohem lepší.
A samozřejmě co nejdříve se vrhnu na přepisování toho interwiev. Ale další podrobnosti můžeme vyřešit až zpátky v tom příjemném baru, ne?

Reizo Kami

Zamyslel se když řekla lupič, řekl si že by se mohlo i bojovat a v tom zatím nebyl příliš zdatný, byl přeci zatím jen pouhý nováček. Poté se podíval na Kapitána.
Když jde s námi i sám kapitán tak by to mohlo být v pohodě, ale snad ode mě nebude očekávat nic velkého
S hledáním na tom nebyl taky zrovna moc dobře, většinu věci co ztratil už nikdy nenašel, až třeba po nějaké době co na to úplně zapomněl. Dál tam jen tak mlčky stál a pozoroval je, při tom si všímal výrazu Akiho. Přišel mu až takový falešný, sám nevěděl co si o tom má myslet, vypadal i tak trochu strašidělně

Žvejka

Zamrkala na kapitána a praskla přitom bublinu. "No jestli skupinkou, které má vyrazit počítáte mě, Reiza a Vás. Hmmm..tak ano. Můžeme vyrazit." dodala po krátké odmlce. "Mám adresu." řekla, otočila se na patě a razila si to z kasáren 10. divize do Rukongaie.

----> SEM

Koi

se zamyslela.
"Nevím, musela bych se podívat. Byla jsem hodně dlouho nasazená mimo Seireitei, takže nevím o všem, co se tu dělo..." pronesla, když kráčela z kanceláře. Na návrh ohledně baru přikývla. Ne že by právě nevypila dvě skleničky vína...

---> Bar Na Poradě

Sai Kazuma

Přečetl jsem pár slov a podíval se na tloušťku knížky. Následně jsem si vypočítal, jak dlouho by mi trvalo tu knihu přečíst celou. Vzhledem k tomu jak bleskurychle čtu a jak je ta knížka zajímavá... Řekl bych, že něco kolem čtyřiceti let. "Srát na to!" No, vztah mezi mnou a knížkami nebyl nikdy ideální. "Kdo proboha tu knížku napsal?" Podíval jsem na autora, abych potom mohl vyprávět svým dětem, který člověk mi zkazil můj první den kapitánování.
Odložil jsem knížku zpět na hromadu a vstal od stolu. "Pro dnešek by to mohlo stačit. Snažil jsem se, jak nejlíp jsem mohl." Pochválil jsem se.
"Jdu se něčeho napít a pak spát..." Rozhodl jsem se o svém dalším kroku a odešel mrzutě pryč z knihovny a poté i z desáté divize.

Kioshi Hikaku

<--- kasárny 12. divize

Ještě pořád měl špatnou náladu kvůli té dívce z dvanácté divize. "Prý Hii-kun." Měl plno chutí do něčeho praštit a taky to udělal. Oběvil se vedle nějakého stromu a pěstí pravé ruky do něj pořádně praštil. Už si opravdu potřeboval odpočinout. Haruka vicítila, že nemá cenu žádat o jídlo a svou chůvu prudit ještě víc. Hikaku vešel do knihovny a začal se rozhlížet po nějaké knihovnici nebo komkoliv z desáté divize, kdo by mu mohl pomoci.

Itsumo

Postarší pán, vlastně...pán vypadajíc těsně před smrtí, došel opřený pravou rukou o svojí hůl k Hikakovi. Na tváři měl nepříjemný pohled. Lehce strčil do Hikaka svojí holí a se svraštěným čelem pravil.
To vy jste dělal ten randál mladíku?
Zeptal se, jako by mu bylo úplně jedno, že mluví s kapitánem. Na čele měl vystouplou žilku, která vypadala, jako by měla každou chvíli explodovat. Lehce usrkl z kávy, kterou si zase naopak držel v levé ruce. Ta ho poměrně uklidnila. Pár kapek mu nechtěně zůstalo ještě na vousech.

Kioshi Hikaku

Když do něj dědek dloubnul a začal ho napomínat, hodil na něj totálně nas*aný pohled. "Ne to jsem nebyl já." Naposled promluvil venku u stromu a to musel být dost vzdálený od tohoto důchodce, který, jako většina ostatních členů netušil co je to slušnost. "Tohle jsme našli v laboratořích Delta, pokud vám paměť slouží, ..." rozkašlal se a během toho pronesl "O čemž silně pochybuju." A dál pokračoval stejným tónem. "měl by jste vědět co máte dělat." Podal staříkovi deník a hodlal se dát na odchod. Jenomže nemohl být stejně tak nezdvořilí jako jsou ostatní na něj. "Omlouvám se za své chování, ale věřte mi, že kdyby jste byl dnes mnou, choval by jste se stejně." Usmál se jak nejvlídněji dokázal a shunpem opět zmizel.

---> 1. divize, Centrála 46, Sokyoku

Reizo Kami

Ze služebnou za zády přišel zpět do kasáren 10. divize. Jednu ruku měl v kapse a druhou pohyboval podle chůze. Poté se zastavil a podíval se na žvejku. Když na něj začala mluvit jen se pousmál a odpověděl.
"Umm... teď asi nic nemám, doprovodím jen tady naší novou zaměstnankyni do jejího nového pokoje a to je asi všechno."
Když s ní mluvil zastavil se kousek před ni.

Žvejka

Pousmála se na Reiza velmi roztomilým úsměvem, který u pěkných dívek nevěstí nic dobrého. "Hmmm. A co takhle si tedy zajít na něco k jídlu?" navrhla. "Taková odměna za vydělané peníze?" dodala ještě. Přeci jenom proč tvrdnou v divizi, když tu ani kapitán není.

Služebná bez námitek šla kam jí Reizo ukázal. Byla tak vděčná, že skoro ani nemluvila. Po tom co jí Reizo ukázal její pokoj, se hluboce uklonila. "Máte pro mě nějaké úkoly, pane?" zeptala se pro začátek.

Reizo Kami

Pohlédl ke stropu. zamyslel se a pak je odpověděl.
"Mm... asi jo, proč by taky ne, jestli tu něco znáš kde by se dalo slušně najíst."
Pousmál se a poté šel doprovodit služebnou do jejího pokoje.
"Pro dnešek asi ne, zatím se tu nějak zabydlete a od zítra by jste mohla normálně začít. Myslím že poslední dobou toho na vás bylo moc."

Služebná ještě jednou za vše poděkovala a zavřela dveře svého pokoje, aby si mohla vychutnat ten krásný klid a ticho.

Žvejka

Zamyšleně koukala do stropu. Pak jako kdyby se nad ní rozsvítila žárovka. "Slyšel jsi o Tobitatsu? Prý vzhled je nic moc, těžko se hledá, chodí tam málo lidí, ale skvěle tam vaří. Ráda bych to zkusila." navrhla energeticky. "Pokud si pamatuju dobře, mělo by to být poblíž kasáren šesté divize." dodala ještě rychle. "Půjdeme?" Bylo na ní poznat, jak moc se tam těší.

Reizo Kami

"Hm, Tobitatsu? O tom jsem asi neslyšel. Ale proč by ne, mužeme?"
Vytáhne si ruku z kapsy a z tou samou se poškrábe na zátylku hlavy, při tom se na ní lehce pousměje.
"Prosím, nechám se vést, vlastně ani nevím kde je pořádně 6. divize."
Natáhne ruku jakože může jít první.

Žvejka

"Oka. Jdeme." přikývla tedy a vyrazila směrem, kde jak doufala, Tobitatsu je.

---------> Tobitatsu

Reizo Kami

"Umm..."
Přikývl a vydal se hned za ní.

-----> Tobitatsu

Aririki Rick Ginken
Byl jsem samozřejmě zklamán, že o kapitánu nikdo neví. Ale což. rozhodl jsem se, že není třeba ho hledat hned. Nechal jsem mu po nějakém shinigami vzkaz, že s ním chci mluvit. Až se vrátí, ať pošle pro Ricka, jakmile bude mít chvíli času. Pak jsem se vrátil do své divize.

---> Kasárny 9. divize

Aki Maki

Objevil se v kasárnách 10. divize. Ruce nechal volně viset podél těla, ale rukávy Haori měl delší, tudíž mu nešly ruce vlastně ani z rukávů vidět. S úsměvem na tváři si to kráčel přímo do své kanceláře, sem tam pokývnul, nebo mrknul na nějakého člena, co ho pozdravil. Aki se snažil získat přízeň divize, aby kdyby přišel problém, tak aby za ním stála. Vešel do své kanceláře, i hned za sebou zavřel dveře a s hlasitým výdechem se posadil za stůl do svého milovaného bílého křesla. Vzal papír a dal se do psaní.
O několik minut později byl Aki hotový. Byl to papír na menší oslavu, aby se uvítal nový důstojník a podkapitán 10. divize. Věděl, že to bude sloužit jako skvělé odreagování pro členy a zároveň u nich stoupne tím, že tam bude nějaký to pití a jídlo zadarmo. Aki to hned šel vyvěsit na nějakou nástěnku venku. Potom se vrátil do své divize, musel dát Airisu novou vodu. Když bylo vše hotové, tak si to namířil do Vysmátého Arrancara.