10. divize, knihovna

Izumi Razaki

Proskočil jsem oknem dovnitř do kapitánovi kanceláře. "Bakudō #63. Sajō Sabaku" vykřikl jsem a pokusil se spoutat kapitána. Nechápal jsem, jak mohl být tam neuvěřitelně hloupý a vrátit se do Seireitei a ještě navíc se ani nepokoušel se nějak maskovat. Tohle byl vrchnol veškeré neopatrnosti. Vytasil jsem Batariela. "Mohla byste nás prosím opustit? Tohle nebude pěkné..." řekl jsem jeho zástupkyni. Tohle se jí netýkalo a nechtěl jsem, aby byla zraněna... ze zrádného kapitána jsem nespouštěl oči...

Dívala sa naňho a potom sa posadila. Bola zvedavá a trošku znepokojená o čo pôjde. Stále sa jej zdal nejaký divne nervózny alebo ba až vystrašený, ale mohol to byť len pocit. Potom prekvapene zamrkala, keď povedal niečo o povýšení. Teraz bola zmätená ešte viac. Dívala sa ako sa balí. Nejako jej docvaklo, že chce odísť narýchlo, preto ten stres, ale dôvod jej nebol známy. Potom sa prekvapene zamrkala, keď povedal to o tom povýšení. Otvorila ústa, ale žiadne slovo z jej úst nevyšlo. Lenže potom ju zarazil ešte väčšmi, tým ako ju chytil za ruku a rozprával jej, čo sa naozaj deje. Predsa len, bola dosť nedôverčivá voči ostatným, ale mala pocit, že jemu by mohla veriť. Možno je to tým ako ho poznala, ale z myšlienok ju vytrhlo ako dovnútra vbehol kapitán 3. divízie. Okamžite sa postavila a pozrela sa naňho.
"Počkať! Je toto nutné? Hodláte ho zabiť alebo len zatknúť, kapitán?" zvolala so zvýšeným hlasom. Nevedela či ten zvýšený tón bol zo šoku alebo z menšieho strachu... . Trošku sa triasla, toto zažila po prvýkrát, ale nechcela to dávať najavo. Nech je čerstvá podkapitánka alebo už skúsená, to jej bolo jedno. Takto sem vletieť a ešte k tomu v jeho očiach videla plameň, ktorým by ho chcel hneď usmažiť. Určite sa to dalo vyriešiť aj inak. Voči kapitánovi 3. divízie stále mala rešpekt ako ku každému, len toto sa jej zdalo príliš, preto sa to skúsila aj vyriešiť trošku.. diplomaticky ak to šlo.

Aki Maki

Začal reagovat už tehdy, když uslyšel tříštící se sklo. Takže když na něj kapitán třetí divize použil ono bakudo, tak už měl levou ruku na rukojeti zanpakuto a byl tedy docela připraven. Pomocí shunpa se pokusil uhnout

POZNAMKA:

na druhou stranu místnosti. S úsměvem a lehce nakloněnou hlavou se podíval na kapitána Razakiho.
Zdravím vás Razaki. Dlouho jsme se neviděli..
Poznamenal a pravou rukou si poupravil vlasy. Levou ruku měl během toho stále na rukojeti své zanpakuto.
Zrovna jsem vám chtěl oznámit, že na nějakou dobu opouštím Soul Society. Cítím tu jistou zášť od ostatních členů Gotei 13 a vím, že u "spravedlivého" soudu bych neměl šanci uspět. Byl jsem zatažen do složité hry.
Pravil Nawakimu. Cítil, že by v rovném souboji byl nejspíš bez šance, ale co slyšel o kapitánovi třetí divize, tak věděl že je to člověk, který věci raději dvakrát přeměří. Jediná šance bylo tedy asi přemluvit Razakiho, aby ho nechal věci maličko osvětlit. Poté se otočil opět s milým úsměvem na Ib. Očima se ji snažil maličko uklidnit, vypadala opravdu vyděšeně a zmateně. Od té doby, co byl Aki kapitán, tak se cítil být maličko zodpovědný za členy své divize. Útok na ně bral jako útok na svoji vlastní osobu a měl zvláštní touhu své členy bránit. Bylo to dost divný a moc se mu to nelíbilo, ale nemohl proti tomu nic dělat.
Vydržte Ib, přeji si aby jste byla svědkem tohoto rozhovoru. Až si kapitán Razaki nebude chtít povídat, tak vás zajisté předem upozorní, aby jste odešla. Že kapitáne?
Otočil se opět na Razakiho. Aki si na tváři stále udržoval úsměvem, i když se pro něj situace nevyvíjela příliš dobře.

Izumi Razaki

"Co se posledních slov týče, už jsem slyšel lepší, ale je to pořád lepší než "co?" nebo "jakej vlak?" nebo tak něco..." řekl jsem, ale hned na to mi zmizelo veškeré pochopení z tváře. "Nevím co za hru tu hrajete, ale dávám vám 2 možnosti. Ta první je, že se okamžitě vzdáte, odevzdáte své zanpakuto a budete čelit soudu. Pokud tak neučiníte budu to brát jako poslední a dokonalý důkaz vaší zrady a jako se zrádcem s vámi také okamžitě naložím... volba je na vás... máte 10 vteřin... rovněž pokud si vaše zástupkyně nepřeje být do tohotok onfliktu zatažena žádám jí, aby okamžitě odešla..." řekl jsem. Neznělo to, že bych byl připraven k diplomacii, právě naopak. Byl jsem připraven vypálit nejvyšší kido v případě, že by se kapitán pokusil byť jen křivě pohnout.

Aki Maki

Díval se na Razakiho. Na tváři měl stále úsměv.
Jste nějak nervózní Razaki, měl by jste se maličko uklidnit.
Pronesl s úsměvem a pomalu vytáhnul zanpakuto. Pravou rukou samozřejmě naznačoval Razakimu, aby zůstal v klidu.
Jednou jsem se stal kapitánem Gotei 13 a tak údělám cokoliv pro její dobro..
Až toto celé dořekl, tak teprve vytáhl zanpakuto. Podíval se na Razakiho. Poté se usmál natolik, že se mu zavřeli oči.
Rozzař se Watashi no Jiga..!
Hned na to pomocí shunpa proskákal místností a udělal několik rychlostních klon.
Jiga..
Zašeptal během tohoto celého procesu a zmizel. Mohlo to vypadat, jako by Aki pomocí shunpa vyskočil z místnosti. Zmizelo i Akiho reiatsu.

Izumi Razaki

Ve chvíli, kdy nebyla jeho první slova "vzdávám se" tak mi bylo jasné, kam to směřuje. Jakmile se mu ruka pohnula směrem k zanpakuto tak jsem odpálil nejsilnější kido, které jsem už měl připravené v záloze. "Bakudō #99 Kin" rozhodně mi to trvalo kratší dobu, než mému oponentovi trvalo "pomalu vytáhnout zanpakuto" a vyvolat shikai. "Já, Izumi Razaki, kapitán 3. divize vás tímto v nepřítomnosti vrchního kapitána odsuzuju k nejvyššímu trestu za zločin velezrady, kterého jste se dopustil na Gotei 13 a všech shinigami bez vyjímky." řekl jsem. Z mého kida se nemohl dostat ani kdyby moc chtěl, neměl na to sílu ani prostředky. "Máte nějaká poslední slova?" zeptal jsem se a namířil na něj Batarielem. Kdyby se fascinující shodou náhod nějak dokázal dostat z kida, tak bych mu probodl hrdlo...

Nestála našťastie medzi nimi, len sa na to dívala. Normálne sa tam triasla, ale našťastie sa sústredili na seba navzájom než na ňu. Ale keď už videla ako kapitán Izumi zväzuje Akiho a chystal sa ho zabiť... tak proste nevedela, čo sa s ňou stalo, ale telo sa jej zrazu pohlo a snažila sa postaviť medzi Akiho a kapitána Izumiho.
"Zadržte, kapitán!" vyšlo jej z hrdla ani nevedela ako. "Určite sa to dá vyriešiť aj inak!" pokračovala ďalej už odhodlanejšie. "Určite ho nechcete zabiť, viem to. Preto to nerobte." Fakt nechcela, aby sa stalo toto. Určite to ani kapitán Izumi takto nechcel, preto sa ho snažila presvedčiť a ak nie, tak mala pocit, že tá čepel prejde najskôr cez ňu a až potom do Akiho, pretože sa bláhovo medzi jeho čepelou a ním postavila a nejako nehodlala ustúpiť na stranu.. ani keby chcela, pretože ju telo neposlúchlo.

Aki Maki

No na to očividně nestihl zareagovat. Tak byl tedy překvapivě spoután Razakiho technikou. Razakiho kecy byly opravdu otravné. V tu chvíli si Aki přál být hluchý, nebo mrtvý. Aki si i přes tuto těžkou situaci udržoval úsměv na tváři. Byl to takový jeho osobní slib, zemřít s úsměvem na tváři. Chtěl už něco říct, ale v tom začala mluvit Ib. To Akiho docela překvapilo. Nejspíš si vzala přece jen něco z jeho slov. Pohlédl na ni.
Ib, oceňuji vaši snahu, ale nemůžete riskovat své zdraví pro muže, kterého skoro ani neznáte. Zvlášť proti němu..
Pohlédl na Razakiho. Akiho oči byly plné nenávisti, ale přesto se usmíval.
Sama jste to viděla Ib, slibuje soud a při pokusu o odevzdání zanpakuto je připraven udeřit poslední ránu. Čest kapitána Gotei 13..
Hned poté co domluvil si odplivnul.

Izumi Razaki

Usmál jsem se na Ib. "Vaše věrnost vašemu kapitánovi je obdivuhodná." řekl jsem. "Jen škoda, že věrnot projevujete někomu, jako je on, kdo si jí nezaslouží... " řekl jsem. Nicméně přeci jen něčeho dosáhla. Přišlo mi trochu hloupé Došel jsem k spoutanému kapitánovi a odebral mu jeho zanpakuto, silou pokud to bylo nezbytně nutné. "Ačkoliv si to možná myslíte, "kapitáne" tak nejsem úplný idiot. Vaše výřečnost na mě neplatí. Nicméně díky vaší zástupkyni mi přijde trochu hloupé vás tu zapíchnout jak prašivého psa... takže budete mít příležitost svojí výřečnost uplatnit." řekl jsem a fláknul ho po hlavně jílcem Batariela, než stihl svojí prolhanou hubu otevřít ještě jednou. Dělalo se mi z něj na zvracení. Každé slovo co řekl byla lež a urážka Gotei 13. "Nemusíte se bát... bude mít příležitost obhájit své mrzké chování. Dostane se mu příležitosti podívat se do očí těch, kterým ublížil..." řekl jsem ještě k Ib a pak sem spoutaného a omráčeného kapitána sebral a společně s ním zmizel směrem k malému vězení, které se nacházelo na pozemcích 3. divize. Netušil jsem zatím, komu jsem mohl věřit...
>>> 3. divize

Počúvala Akiho a ten tomu naozaj príliš nepomáhal, ale našťastie ju Razaki zobral vážne. Dívala sa naňho a vydýchla si vduchu a ustúpila. Dívala sa potom na svojho kapitána. Cítila sa akoby ho skôr zradila než pomohla. Potom sa pozrela na Razakiho a len prikývla. Keď zmizli tak sa posadila na stoličku a utrela si pot z čela. Takto ešte roztrasená nikdy nebola. Zrazu nastalo v kancelárii také ticho akoby sa nikdy nič podobné nestalo. Sedela tam, ale potom sa postavila a prešla rukou po stole. Potrebovala sa zamyslieť nad tým všetkým. Oprela sa nasledne o stôl a dívala sa zamyslene na zem.

Premýšľala nad tým celým. Vlastne ani nevie koľko ubehlo sekúnd alebo minút. Ešte to do seba všetko nevstrebala, ale.. Zdvihla zrazu hlavu a trochu sebou cukla, pretože nečakala, že niekto zaklope. Dívala sa k dverám. Nikoho z divízie nepoznala, mohol to byť hocikto. Teda poznala len kapitána, ale vzhľadom k okolnostiam asi už dlhšie kapitán nebude, ktovie. Možno sa prekáže jeho nevina a vráti sa. Nevie. Teraz pomaly kráčala k dverám natiahla ruku k nim. Na chvíľku sa jej ruka zastavila, ale potom len prikývla a otvorila dvere. Snáď ju tam nečaká nejaké nepríjemné prekvapenie. Tých mala za poslednú dobu dosť a teraz by si priala najradšej nejaký dobrý odpočinok.. to by však ale bola nuda, no nie? Tak či tak, bola zvedavá, čo ju teraz čaká - či príjemná vec alebo vec nepríjemná.

Sawai > "Dobrý den, kapi-," ozvalo se. Sawai před sebou uviděla celkem vysokého černovlasého člena s několika knihami položenými na sobě, které držel ve svých svalnatých rukách. "Uhm. Vy nejste kapitán," řekl trošku překvapeně. "Ale čert to vem!" zasmál se a nahodil lišácký úsměv. "Čau," pozdravil Sawai.

Spoiler:

Dívala sa na toho chlapa pred ňou. Teda musela zdvihnúť hlavu, pretože bola od neho dosť menšia. Nevidala ani hlások, ale keď na ňu urobil ten výraz, tak mala chuť ho trafiť panvicou, ak by mala nejakú po ruke. Keďže žiadna v okolí nebola, tak len zľahka zdvihla jedno obočie a jej kamenný neutrálny výraz sa inak vôbec nemenil.
"Zdravím.." snažila si zachovať chladnú hlavu. "Prajete si niečo?" spýtala sa hneď do toho a očami prebehla po knihách a znova jej pohľad ostal zaborený do jeho očí, ktorý vyvolával pocit, že sa mu pozerá skôr priamo do mozku.