10. divize, knihovna

Sai Kazuma

Moc mi toho neřekl. Teda alespoň ne toho, co jsem potřeboval. Pravděpodobně jsem za ta dlouhá léta zlenivěl, jelikož se mi opravdu nechtělo trénovat jednu věc tak dlouho. "Nebezpečné? To zní dobře... Kdyby nebylo, byla by to dost nuda... No, když opravdu nic nevíš, tak tě nebudu otravovat." Podíval jsem se na hromadu knížek. "Prolistuju si pár knížek..." "A pak půjdu..." Sedl jsem si k blízkému stolu a začal knížkou, která byla úplně nahoře. "Možná neuškodí, když nebudu spěchat... času mám přece dost."

Reizo -> "Hmmmmm. Reizo Kami. protáhla slečna a praskla si při tom bublinu. Pak před tvůj obličej strčila ten papír, co držela v ruce. Měl jsi ho tolik blízko, že jsi z něho nic nepřečetl. "Tohle není seznam nováčků, ale tvoje mise." dodala k tomu. Po chvilce papír odstranila z tvého obličeje, takže jsi měl zase volný výhled. "Jinak já se jmenuji Takehiko Murajama, ale nikdo si to nepamatuje, a tak mi všichni říkají žvejka." představila se slečna. Docela to k ní sedělo. "Ale už bychom měli vyrazit za tím kapitánem." dodala.

Reizo Kami

Když mu strčila ten papír na obličej tak nahodil něco jako poker face. Umm... aha, tak jo.  Přikývnul a lehce pokrčil rameny. Tak dobře, omlouvám se. moje chyba Potom zase nahodí ten svůj lehký úsměv a koukne přímo na ní. Tak tedy. Těší mě žvejko, jestli vám to tedy nějak nevadí jestli vám tak budu říkat, kdyby něco stačí říci. Rozhlídne se a po chvilce zase koukne na ní. Dobře tedy, až po vás. Pousměje se a poukáže rukou že může jít první a udělí pravou nohou lehký krok vpřed

Žvejka

Mávla rukou. "Klidně mi tak říkej. Už jsem si na to zvykla." dodala a praskla bublinu.
Vedla tě spletitým bludištěm desáté divize, až jste se objevili u dveří, kde byl nápis kancelář kapitána 10. divize. Žvejka přiložila ucho ke dveřím a chvíli poslouchala. Pak se opět narovnala a řekla: "Hmmmm. Zní to, jako kdyby tam někoho měl."

Reizo Kami

Když procházeli 10. divizí tak se rozhlížel a prohlížel jsi jí. páni, nevěděl jsem že je to tu až tak veliký. Zastavil se u dveří kapitána a podíval se na Žvejku. hmm? měly by jsme jít dovnitř nebo raději chviličku počkat? zamyšleně pozoruje kliku u dveří. co myslíte? Podívá se na žvejku a usměje se. taky by se mohla někdy usmát, je to divný když se někdo ani neusměje když s někým mluví, ale já bych měl asi mlčet, taky se pořád nesměji položí si ruku na jílec katany a lehce se poškrábe na zátylku své hlavy

Aririki Rick Ginken
Jaké byli vaše začátky na postu podkapitána? A vlastně, proč si vás kapitán 10 divize vytáhl ven? Zeptal jsem se celkem opatrně. Během rozhovoru jsem poznal, že mám před sebou bojovníka, rebela a... něco nevyzpytatelného.
Bylo jasné, že se mu nedá důvěřovat úplně ve všem, poznal jsem, že se v některých bodech zdržuje a možná i lže. Ale v jakých?!

Aki Maki

Při dolévání sklenky mu to nedalo a opět musel mrknout na Koi. Ano post kapitána si velice užíval!
Poté poodešel opět za svůj stůl. Dobrých deset vteřin zíral z okna. Hned poté se s úsměvem posadil.
Víte, kapitán zmizel opravdu brzy po mém příchodu. Takže jsem dělal spousty papírování a staral se o divizi.
Poté začal točit sklenkou a pozoroval přitom vířící víno uvnitř. Tohle dělal dalších dobrých deset vteřin, během kterých nepromluvil. Potom sklenku zastavil a dopil zbytek vína.
Nejspíš věděl co jsem zač..
Pravil opět maličko temně. Ano, opravdu si to užíval. Ale nedával to najevo.
Věděl že pokud mě bude respektovat jako svého podkapitána, tak se mu to velmi dobře vrátí. Už od prvního dne tvrdil, že jsem opravdu slibný kousek. Plný ambice, říkával.
Prázdnou sklenku odsunul po stole maličko stranou, aby mu nepřekážela.
Ano. Musel vědět, že je dost riskantní vybírat si mě jako podkapitána. Přeci jen, tehdy jsem byl ještě horkokrevnější, než jsem nyní. Možná nebyl nadšený z mého úsměvu, ani chování. Ale já mu to vše vracel svýma schopnostma. A ano, tehdy jsem byl ochotný za něj bojovat do té doby, co jsem byl schopný stát na nohou. Byl to úžasný muž..
Samozřejmě to dost zpestřil. Uznával svého kapitána opravdu moc, ale život by za něj nejspíš nepoložil. Věděl, že nejspíš nenaplnil jejich očekávání, ale kdyby prozradil všechny jeho špeky, tak by nejspíš opět zapadl do vězení. A tentokrát už asi naposledy. Možná by ho rovnou popravili. Jediné co Akiho drželo při těchto akcích tak v klidu, byla víra v to, že by dost možná utekl.

Sai -> První knížka, kterou jsi otevřel, byla velice tlustá a bylo v ní málo obrázků. Byly to memoáry jakéhosi prastarého kapitána, který v nich sáhodlouze popisoval svou trnitou cestu životem, během které mimo jiné taky získával bankai. Vypadalo to, že mu to opravdu trvalo hodně dlouho. Pokud tě zajímalo něco z morálních dilemat a filozofických témat, která se týkala ovládání bankaie, tak jsi byl na správném místě, ale nějaké konkrétní a praktické rady tam zrovna nebyly.

Žvejka

"Noooo....chvíli počkáme, a pak tam vtrhneme." navrhla vesele a praskla bublinu. "A klidně mi tykej. Jsem jen obyčejná členka." mávla rukou. "Říkal jsi Reizo Kami, že? Jak se to skloňuje?" zeptala se Žvejka, aby nadhodila téma.

Reizo Kami

Dobře, ale nebude to tak jednoduché. Podívá se na ní a lehce se pousměje. Jsem zvyklej takhle lidem vykat, takže když ti občas zavykám tak se předem omlouvám mrkne Reizo s Reizem vlastně je to úplně jedno jak budeš chtít opře se zádama o stěnu a jednu nohu lehce pokrčí. Chvilku kouká před sebe a pak zívne, lehce s to snaží zakrýt.

Aririki Rick Ginken
Sledoval jsem kapitána a přemýšlel. Je jasné, že je v některých bodech nepřesný. Dost možná úmyslně lže. Ale kde je problém? Něčeho jsem si nevšiml. Musím ho důkladněji sledovat.
Stránky mých poznámek zavířili. Už jich bylo celkem dost. Váš kapitán zmizel, pak to převzal Kuchiki Yasumaru... Taky zmizel. On možná není nervózní jen tak. Jak zmizel váš kapitán a jaký byl poté jeho nástupce? zeptal jsem se. Na tváři se mi nepohnul jediný sval, ale v duši rostlo podezření. Že by byl až tak zlý?

Aki Maki

Prohlížel si Rickyho.
Abych pravdu řekl, nemám nejmenší tušení jak můj první kapitán zmizel.
Poté vytáhl ze šuflíku ve stole láhev čisté perlivé vody a zapil jí chuť po vínu.
O kapitánovi Yasumarovi jsem mluvil před malou chvílí...píšete si všechno?
Maličko podezíravě se na něj podíval. Začínal si myslet, že nejde jen o obyčejné interview.

Aririki Rick Ginken
Samozřejmě, že si píši všechno. usmál jsem se. Je roztržitý. Mluvil o původním kapitánovi, ale reaguje na Yasumara. Hmmm. Toho musím využít.
Takže Yasumaru. Zatím jste o něm řekl (listování v poznámkách), že byl vtipný a respektoval vás. Bylo něco, co vás na něm štvalo? Jak to navléct, aby se prořekl... ať už k tomuhle, nebo k nějakému jinému svému zločinu?

Aki Maki

Díval se pořád na Rickyho.
Kapitána Yasumara jsem znal opravdu krátkou chvíli..
Znenadání pocítil reiatsu za dveřmi. Konkrétně tam byly dvě osoby.
Nestihl jsem ho nějak blíže poznat..
Pokrčil ramena.
Mám takový pocit, že tu maličko bloudíme v kruhu Ricky.
Podíval se na něj. Nahodil pohled, vím co děláš a už to znovu nezkoušej. Poté se usmál na Koi.
Byla by jste tak laskavá a otevřela těm lidem za dvěřmi?
Samozřejmě, že by mu nedalo příliš práce se tam objevit pomocí shunpa a otevřít, ale chtěl si Koi pořádně prohlídnout. Rád se díval na pěkný holky. Ale tak, kdo ne..

Aririki Rick Ginken
Lehce jsem se otřásl. Nemohl by mě přece odstranit před Koi. Konec konců... Ne. Je to kapitána a tím se určitě nestal na základě hezkýho úsměvu. Už jsem viděl jeho rychlost a tý se nemůžu rovnat. Navíc zatím nemám žádný důkaz a on by si mě pak mohl kdekoliv najít.
Když uhnul pohledem, cítil jsem, že ze mě spadla obrovská tíha. Zároveň jsem ale cítil, že mám stále hlavu na špalku. Není možná dokonalý lhář, ale má odhad na lidi. Řekl bych, že materiálu už je skoro dost. Ještě je tu otázka na to, při jaké misi jste byli přelstěni a pak otázka na vaše povýšení a plány do budoucna. A pak budeme moc jít. Čím dřív, tím líp.

Žvejka

"To víš pro jistotu jsem se musela zeptat. Až budu vyplňovat některé papíry s tvým jménem, tak abych to nezkomolila." vysvětlila svou otázku. "Mmmm...Jen tak pro zajímavost. Proč 10. divize?" zeptala se a praskla si bublinu. Musela ukojit svojí zvědavost. V kanceláři kapitána to ještě vypadalo na dlouho.

Aki Maki

Pootočil se na židli zpět k Rickymu. Podložil si hlavu rukama, lokty měl položené na stole. Udělal opět jeden z jeho typičtějších ÚSMĚVŮ.
Tohohle kluka budu muset časem vyřešit. Momentálně mě napadají pouze dvě možnosti..
Pomyslel si.
Ta mise nebyla oficiální. Dostala se k nám informace o zvláštním hollow, který terorizoval Rukongai. Vypravili jsme se tam, ale někdo nás přepadl.
Během mluvení stále nezpouštěl zrak z Rickyho. Ano snažil se ho maličko vystrašit.
Plány do budoucna jsou prosté. Musím nyní rozšířit řady mých mužů. Poté zkusíme ještě párkrát prozkoumat místo, kde se to přepadení událo. A samozřejmě uděláme vše, pro bezpečí Soul Society.
Ano byly tam zbytečné formality. Ale přece nemohl říct, že má v plánu stát se nejmocnějším mužem Seireitei. Asi by se mu vysmáli a navíc by začali pátrat ještě více v jeho příběhu.

Aririki Rick Ginken
Dobrá. Tak já mám asi vše. Děkujeme za váš čas a doufám, že se opět setkáme- v přátelském duchu. ta mezera byla dost krátká, aby Koi nepochopila, že tu proběhl nějaký souboj pohledů a náznaků, ale dost dlouhá, aby kapitánu naznačila, že si nepřeji být jeho nepřítelem.
Možná, že by se mi mohlo hodit, mít spojence takového ražení. Možná by mi mohl pomoci. A já jemu. Je možné, že ještě zajdu, kvůli nějaké další spolupráci. Usmál jsem se na něj. Byl to pohled rebela. Jestli nemáte ještě nějaké otázky vy madam, asi můžeme vyrazit. otočil jsem se ke Koi.

Aki Maki

Na tváři si udržoval pořád stejný pohled. Na Rickyho slova pouze přikývnul.
Poté si ruce položil na opěradla svého bílého křesla a pohodlně svá záda opřel o zadní opěrku. Na Rickyho slova o spolupráci opět pouze přikývnul, celé to působilo dost tajemně.
Madam může přijít kdykoliv opět na sklenku vína. Rád se napiji a vyměním pár slov..
Poznamenal spíše jen tak z formálnosti. Ovšem sklence s tak pohlednou dívkou, by se určitě nebránil.
Těm za dveřmi vyřiďte, ať vstoupí...
Mávl přitom tak ledabyle rukou.

Reizo Kami

"Samozřejmě samozřejmě... chápu." Pousmál se s podíval se na ní. "Proč zrovna desátá?" Zamyslel se a po chvilce odpověděl. "A víš že ani moc nevím, asi proto že se sem slyšel pár zvěstí o kapitánovy, že si toho sám hodně prošel, a taky že věřím že vědění je ta největší moc a vědění je přece jen v knihovně mnoho." Odlepil se od zdi a celý se natočil k ní "Neznám nikoho kdo by aspoň trochu netoužil po nějaký moci aby mohl změnit tento svět už buď jen k lepšímu či horšímu." udělal pár kroků k ní a naklonil se, lehce přihmouřil oči a usmál se. "Nebo tomu tak nejni?" Udělá zase pár kroků zpět a nadále se na ní dívá. "Sám chci nějakou tu sílu, ikdyž ještě ani nevím jak bych jí sám využil nebo k jakým účelům nebo dokonce i kdybych nějakou měl jestli bych jí vůbec používal, dokonce ani já sám sebe natolik neznám"

Aririki Rick Ginken
Pokýval jsem. Zajisté. Půjdeme tedy Koi-sama? zeptal jsem se a postoupil ke dveřím. Moje rychlost, když jsem se chtěl dostat co nejrychleji od svého potenciálního vraha byla více než pozoruhodná.
Teď byses mu v rychlosti vyrovnal co? Táhni! zavrčel jsem telepaticky na Zacharyho. Býváš poslední dobou nějak moc ukecanej.

Žvejka

V očích se jí blýskl chtíč. "Začínáš se mi moc líbit." prohodila se šibalským úsměvem a praskla přitom bublinu. "No myslím, že už jsme čekali dost dlouho." řekla po chvíli a zaklepala na dveře a aniž by čekala na odpověď, tak vstoupila. "Dobrej." pozdravila vše co bylo uvnitř.

Reizo Kami

"Hlavně si prosímtě o mě nemysli nic zlýho, myslel jsem to jen dobře řekne jen tak potichu aby to slyšela jen ona sama a pak vstoupí spolu s ní do kanceláře kapitána.
"Ehm... Dobrý den přeji" Pozdravil všechny kolem a lehce se uklonil směrem ke kapitánovy a rozhlédl se kolem je to tu docela pěkný, je tu z toho cítit takový tajemno ale docela příjemný pomyslel si a pousmál se

Aki Maki

Seděl za svým stolem, když přišli i další dva hosti. Opět nahodil svůj úsměv a vstal od stolu.
Vítejte!
Pozdravil je s mírným nadšením. Vstal od stalo a šel pomalým krokem k nim.
Vy musíte být..
Podíval se přitom na Reiza, ale ani za boha si nemohl vzpomenout na jméno. Vzal tedy papír, který před malou chvílí ještě sepisoval.
Ano, Reizo Kami..
Vyčetl z papíru. Byla to nutná formalita, kterou musel Reizo podepsat při vstupu do divize.
Těší mě a doufám, že naši divizi budete ukazovat jen v tom nejlepším...světle..
Před slovem světlo, udělal takovou vteřinovou odmlku. Akiho kancelář byla vskutku nádherná. Na poličce měl svoji duhovou květinu, okolo viselo pár obrazů duhy a na přední straně stolu měl dokonce vyrytý vzor duhy.
Tady prosím..
Položil papír na stůl. Ze stolu sebral pero, které položil hned po pravé straně papíru.
Poté pohlédl na dívku, která žvejkala. Žvejkání mu nebylo nikdy nějak sympatické.
A vy jste tu z jakého důvodu?
Ruce si založil za záda a maličko se naklonil směrem ke Žvejce. Na tváři měl přitom stále jeden ze svých úsměvů.

Žvejka

Počkala až hosté odejdou a zavřou za sebou dveře, teprve potom začala mluvit. Zvedla dopis před oči kapitána."Přišel dopis s naléhavou prosbou. Podle pečetě asi nějaký významný rod žádá pomoc 10. divizi." mluvila a praskla při tom bublinu. "Jistě by to byla zajímavá mise." dodala nakonec.