Knihovna

Knihovna v prostorách Akademie. Najdete zde spousty knih jak pro učení/poučení, tak jen pro počteníčko.

Satoshi
Stále jsem byl fixován na knihu, takže jsem příliš nevnímal okolí, ale přece jenom mě z mého soustředění vyrušil hlas, zdali může pomoci. S pomalým otočením hlavy jsem vrhnul svůj obyčejně znuděný pohled na dívku. Knihovnice...? pomyslel jsem si v duchu Možná, možná ne... pokračoval jsem Není potřeba. jen jsem suše odvětil svým obvyklým tónem hlasu, který ukazoval mé rozpoložení z posledního roku na akademii a všech událostí, které se na akademii za poslední léta staly.

Hikaku Kioshi
Dobrá půjdem do knihovny odpověděl krátce Saiovi.A ani se nenadál a už stál před ní.hmmm buď jsme byli od ní kousek anebo jsem použil Shunpo aniž bych o tom věděl

Sai Kazuma

Před knihovnou jsme byly rychlé a to my taky velice vyhovovalo... Otevřel jsem tedy dveře do knihovny a vstoupil dovnitř... Takže na co bych se mohl kouknout? Třeba na nějaké detektivky nebo tak něco... Pomyslel jsem si a ještě předtím než jsem šel hledat nějakou zajímavou knížku tak jsem se otočil na Hikakua a jako kdybych mu chtěl něco povědět... ale nepověděl... otočil jsem se zpět a šel.

Hikaku Kioshi
HMMM tak co bych tak mohl přečíst,už vím říkal jsem si v hlavě a vydal se knížkám s fantasi tématikou

Sai Kazuma

Blbost, blbost... tohle se mi nechce číst... tohle taky ne... Hmm... nevím co bych si měl přečíst. Pomyslel jsem si, když jsem takhle chodil a hledal nějakou knížku na přečtení... A hele tahle muže být dobrá... je o bojovém uměním... tak to mě určitě zajímá. Sebral jsem knížku a šel hledat nějaké místo na sezení... Našel jsem zelené křeslo a sedl si do něj... Pak jsem otevřel knížku a začal číst. Jo, to bude určitě zajímavá knížka.

Satoshi
Jelikož "knihovnice" nereagovala rozhodl jsem se, že se odeberu někam do ústraní. Omluvte mne, prosím. řekl jsem zdvořile a s knihou v ruce jsem si to namířil k východu. Popravdě jsem si toho, že někdo v knihovně přibyl všiml jen díky reiatsu. Zajímavé, pravděpodobně není příliš mnoho hodin... pomyslel jsem si, ale nepotřeboval jsem nijak navazovat oční, či jiný kontakt. Tak kam teď... přemýšlel jsem během cesty. Střecha asi bude ideální. rozhodl jsem se.

Hikaku Kioshi
Když konečně našel to co hledal začal hledat nějaké místo kde by si mohl v klidu číst našel malou pohovku usadil se do ní a zahleděl se do stránek.

Satoshi
Po chvíli přemýšlení během chůze jsem se otočil a rozhodl se, že si vypůjčím ještě knížku o Hueco Mundo, když už jsem měl u sebe knihu o hollowech a tak jsem byl svědkem vytahování se nějakého staršího spolužáka na nějakého kohaie. Nejdříve jsem jenom poznamenal V knihovně má být klid. a chtěl jsem odejít od scény, ale pak se začal vytahovat ještě víc a taková namyšlenost nevzdělanců mi byla více než nepříjemná, tak jsem arogantně na něj zareagoval A neměl bys studovat ty, když jsi nedokázal rozpoznat jeho duševní sílu?

Satoshi
Tak Sotachi... pomyslel jsem si Jak jen jsou po smrti duše patetické... dodal jsem si Rád bych se věnoval, ovšem jelikož zde určitá postava dělá mírně řečeno HLUK, tak je docela těžké plně se věnovat rozvoji vlastního myšlení. odpověděl jsem s arogancí sobě vlastní

Hikaku Kioshi
Zdíval se na toho studenta co mu vzal tu knížku chvíli poslouchal ty jeho řeči a pak se mu začal smát do obličeje "jak já nemám rád tyhle lidi" "Prosím tě co sis chtěl rezervovat vždyť já ji přečetl za pár minut" přišel zrovna ve chvíli když jsem dočetl poslední řádky.Poté se zadíval na Satoshiho "Díky" špitl a čekal co zase vyvalí ten náfuka.

Satoshi
Když můj soupeř, dá-li se tomu tak říkat, v konverzaci absolutně nepochopil narážku na něj opravdu jsem myslel, že na akademii nemá co dělat. Aha... vypadlo ze mě a ještě jsem měl v zásobě několik dalších argumentů, kterými bych mohl v konverzaci pokračovat, ale vypadalo to, že kohai již problém vyřešil. A když jsem slyšel tlumené "díky" tak jsem pokynul na znamení toho, že jsem rozuměl. Vidím, že tahle konverzace není nijak přínosná a nikam nesměřuje, tak si tedy užij "svou" knihu.