7. divize

Nacházíte se v kasárnách sedmé divize.

Důležité:

Shiin Hiiragi

Ležel jsem ve stínu velikého listnatého stromu a četl humornou povídku půjčenou z knihovny v desáté divizi. Jako vždy jsem se vyhýbal svým povinnostem a provozoval činnost, která mi dělala větší radost.
"To je pořádná pi**vina! ... No ty vole! ... To je ko**t..." Povídal jsem vcelku nesrozumitelně, jelikož jsem se u toho doslova válel smíchy. Vedle sebe jsem měl česnekové brambůrky a chlazený nápoj v plechovce s brčkem, z kterého jsem pomalinku odpíjel.

Kioshi Hikaku

Od jeho návratu z mise v kanalizacích uběhl již měsíc a od té doby nikde nebyl. Vše co se za měsíc změnilo, byl jeho účes. Hikaku se vzdal svých dlouhých a pro dámy jistě atraktivních vlasů a rozhodl se pro pohodlnější variantu. Není tajné, že za nimi po večerech občas truchlil. Měsíc, víceméně odpočinku prospěl léčbě jeho zranění. Během měsíce zapracoval také na své kondici pravidelným posilováním. Napadlo ho, že by mohl zajít za kapitánem deváté divize, přeci jen by mu mohl poděkovat za trénink, se kterým mu pomohl. Při procházení složek členů narazil na nějaké nové jméno, které sem zařadila Yuriko. "Shiin Hiiragi." Řekl si pro sebe a vydal se pryč z kanceláře. Cestou vytáhl láhev saké ze své tajné skrýše. Byl oblečen do svého klasického oblečení a vše bylo naprosto perfektní.
---------------
Když se dnes procházel po kasárnách, viděl neznámého mladíka. Po přečtení složky nového člena si spojil fotku s jeho obličejem a doufal, že ho zastihne právě tam, kde ho viděl předtím. Přišel ke stromu, pod kterým Shiin četl svou povídku. Hikaku zaslechl poslední slovo z jeho monologu. "Ehm." Vydal ze sebe, aby na sebe upozornil. Stál opřený zády o strom. Docela se k němu plížil, Shin o něm neměl mít ani tušení.

Shiin Hiiragi

Povídka měla velice zajímavý příběh. Tak jsem se do toho ponořil, že jsem ani neviděl, neslyšel přicházet Kioshiho.
Levou rukou jsem náhodně plácal po zemi hledaje svůj nápoj, oči jsem měl pořád přilepené ke knize. Nemohl jsem ho najít, tak jsem to vzdal a odložil na chvíli četbu. Sebral jsem ovocný nápoj a začat usrkávat.
Slyšel jsem, jak si někdo dovolil v mé blízkosti "ehmkovat". Podrážděně jsem se pootočil a neviděl nikoho jiného než kapitána sedmé divize. Byl jsem překvapen. Jsem v divizi už něco málo přes měsíc a on se ukáže až teď.
"Ehm i vám kapitáne." Pověděl jsem a vstal. "Mohu vám kur-... s něčím pomoct?" Musel jsem kontrolovat svou mluvu... otravné, velice otravné.

Kioshi Hikaku

Podíval se na Shiina stylem, "Jen si to zkus a nápoj bude z tebe." a pohotově odvětil. "Ne to je v pořádku, jenom jsem vás tady chtěl přivítat. Poněkud opožděně." Shiin se mohl snažit, dělat ze sebe svatouška jak jen chtěl, ale Yuriko do jeho spisu připsala i to o jeho mluvě. Hikaku doufal, že v jeho přítomnosti Shiin pochopí, že tak mluvit nemá, jen z jeho pohledů. Nechtěl přeci aby se Hikaku ku**a nas**l. "Měl jsem toho dost na práci."

Shiin Hiiragi

Šel z něho dost strach. Nebyl takový, jakého jsem si ho představoval. Myslel jsem, že bude více uvolněný a... já nevím... možná přátelský? Vidíme se poprvé a z jeho pohledu jsem vyčetl, že by mě nejraději kopl do koulí.
"Tak už můžeš do pr**le jít pryč ne?" Nuceně jsem se usmál a pověděl. "Samozřejmě že měl..." chvilka ticha "Ještě něco?"
Opravdu jsem neměl rád rozhovory s nadřízenýma. Musel jsem si dávat pozor na to, co říkám a to není vůbec lehký.

Kioshi Hikaku

"Zatím ne, můžete se klidně dál věnovat čtení té knížky co máte v ruce." Zahleděl se na pár řádků. "Zas**ný ha**l". Koukl Shinovy do očí a usmál se. Takovou knížku by Hikaku číst nemohl, i když kdo ví, možná někdy. "Mějte se u nás tedy hezky a dávejte na sebe pozor." Že zrovna on řekl právě tuto větu. V tom si vzpomněl na Inari, dlouho o ní neslyšel. Hikaku pomalu odkráčel někam pryč. Měl podle všeho namířeno někam pryč z kasáren, zase.

---> kasárny 9.divize

Shiin Hiiragi

"Jasně..." Odpověděl jsem krátce a hlavně potichu kapitánovi, když odcházel pryč z kasáren. Moc dlouho se tu nezdržel. Ten opravdu nemůže vydržet na jednom místě delší dobu... Kdybych k němu měl přiřadit nějaké zvíře, byl by to nejspíš pták...
Mohl jsem pokračovat ve čtení, ale už mě přešlo všechno nadšení. Nebylo by to ono... Sebral jsem plechovku ovocného džusu ze země a společně s knížkou zastrčenou za pásek uniformy jsem odkráčel na jiné místo.
Netrvalo dlouho a slyšel jsem zvláštní výkřiky. Zaujalo mě to, byl jsem zvědavý, musel jsem to zkontrolovat. Doufal jsem, že nenarazím na nic nebezpečného. Nakonec jsem našel ženu jménem Shachi, která zoufale hledala svou zanpakuto. Nabídl jsem jí pomocnou ruku, stejně jsem neměl co dělat. Společně jsme navštívili její pokoj, odkud katana zmizela. Nebyly tam žádné stopy po násilném vniknutí ani po pachateli, alespoň jsem teda žádné nenašel.
"Hádám, že to zanpakuto jen tak samo od sebe neodpochodovalo pryč uprostřed noci, takže který zm*d to sebral?" Zamyslel jsem se a odpochodoval doprostřed místnosti. "Nějaké návrhy? Nenaštvala jsi v poslední době někoho?" Otočil jsem se. "Potom bychom se mohli jít zeptat ještě těch pitomých stráži, jestli něco neviděli..."

Shiin -> Shachi pokrčila rameny. "Copak já vím... Spousta lidí se naštvává kvůli blbostem, nemám čas to všechno sledovat..." usmála se jako měsíček na hnoji a nakrčila trochu nos. Teď když jí někdo pomáhal, zdálo se, že je mnohem víc bezstarostná než před chvílí. "Ale ty stráže jsou asi dobrej nápad..."

Shiin Hiiragi

Z její odpovědi jsem usoudil, že naštvává denně alespoň tucet lidí, bere to jako samozřejmost, takže to nemá cenu počítat... tohle máme společné, ale ten její úsměv, který následoval poté, mě z nějakého důvodu dost vytočil. Nebylo to tak dlouho, kdy tady brečela, prosila o pomoc a najednou se tu usmívá jak kráva na pastvě. Jááásně prostě všechno hoď na chudáka Shiina...
"Tak let's go..." S těmito slovy jsem odešel z pokoje a šel hledat stráže. Po pár krocích jsem znova promluvil. "Zajímalo by mě, jestli ti dají nové zanpakutou, když tohle nenajdeme... " Rýpl jsem si malinko.

Shiin -> Tou poznámkou jsi ji opět trochu vrátil na zem a na světlovlásčinu tvář se vrátilo napětí. Se světloučkým obočím vytvarovaným do všech možných křivek za tebou capkala a místy i popobíhala, aby ti stačila. Stráže stály vedle brány, jak už to tak bývá. No... stály... ve skutečnosti seděly. Jeden z nich měl klobouk přes obličej a spal a druhý šmodrchal něco za pomoci dvou jehlic, shluku vlny a pomačkaného papíru s návodem. Asi mu to moc nešlo, protože vypadal docela vytočeně.

Shiin Hiiragi

A tady máme stráže Gotei 13. Vždy připravení a ve střehu. Opravdu skvělé... Začal jsem mít pochyby, že by něco věděli. Ale aby nedošlo k omylu, jejich způsob stražení se mi zamlouval... Já sám bych nedělal nic moc rozdíleného.
Došel jsem k nim a hlasitě začal mluvit. Doufal jsem, že to probere toho spáče. "Dobrý den, pánové! Rád bych se vás na něco zeptal, teda jestli máte čas..." chvilka ticha "Jak vidím tak ho ku**a máte hodně..." Ukázal jsem na Shachi. "Tady moji kamarádce někdo šlohnul zanpakuto... Stalo se dneska pozdě večer... Nevíte o tom něco? Neviděli jste nebo neslyšeli něco podezřelého? Teda jestli jste tu vůbec měli stráž a ne dovolenou..."

Shiin -> Strážný, který byl vzhůru, se snažil vypadat, že dává pozor, když si tě všiml. Ten druhý se proudil, jakmile jsi začal mluvit, a pokoušel se o to samé. Když se dozvěděli, že se stal nějaký průšvih, podívali se na sebe a bylo vidět, že se trochu vyděsili, ovšem když jsi zmínil, že se to stalo pozdě večer, pletací strážný si trochu oddechl.
"No, my jsme tady teprv od rána, takže bohužel..." pokrčil rameny a s úlevou se usmál.

Shiiin Hiiragi

Nechápavě jsem se díval na oba strážné. "Co to sakra ten dilino mele za debiloviny... Jsou tu od rána, tak v době krádeže tu snad byli ne?"
"Asi jsi mě nepochopil... Stalo se to dneska mezi jednou hodinou ráno a... jedenáctou. Když tu jste od rána, tak se to odehrálo do pr**le za vaší služby..." Druhým časovým údajem jsem si nebyl zcela jistý, ale v případě že se pletu, pořád je tu Shachi, která k tomu může také něco říct a popřípadě mě opravit.

Shiin -> Strážný, který před tím spal, se na tebe podíval docela ublíženě. "Ale notak pane, není přece potřeba uchylovat se k hrubým slovům. Jsme tady od osmi od rána, takže technicky vzato, zcela, abych řekl, statisticky, je pravděpodobnější, že to za naší služby nebylo, ne? Od jedné do osmi to jéé... osm... sedm... sedm hodin, ne? A od osmi do jedenácti jenom tři, navíc bylo světlo! No kterej mamlas by kradl za světla, ne?" nadnesl svoje argumenty a koukal se na tebe smířlivě.

Shiin Hiiragi

"A ty jsi co? Nějaký zku**ený řečník roku?" Pomyslel jsem si a podíval se znechuceně na strážného. Pokud čekal nějakou omluvu... nooo, tak to se nedočká. Začínal jsem mít toho všeho už dost. Zkusil jsem hledat nějaké stopy v Shachinem pokoji, ale žádné jsem nenašel. Zkusil jsem z ní vymanit nějakého podezřelého, jenže jí nikdo nenapadl. Tak jsem se šel zeptat stráži, kteří tu měli hlídat a ti samozřejmě nic nevědí. Dochází mi nápady...
"Takových se najde..." Pověděl jsem "Již probuzenému" a povzdechl si. "Nevíte, kdo měl stráž před vámi? Možná budou něco vědět oni..." Položil jsem svou poslední otázku na tyhle dva a pootočil se na mlčenlivou Shachi. Je to její zanpakuto, tak bych čekal, že se více zapojí. "Raději bys měla přemýšlet, co budem dělat potom, jestli tohle nevyjde... Mě už sakra došly nápady..."

Shiin -> "No, před náma tady stáli Manobu a Shun, jestli vám to pomůže..." odpověděl ochotně ten, který štrykoval, protože viděl příležitost, jak hodit zodpovědnost na někoho jiného. Shachi se na tebe podívala. "Tak se jdeme zeptat jich!" Z jejího odhodlání jsi mohl usoudit, že ví, o kom je řeč. Také že se hned vydala rychlou chůzí zpět do kasáren.

Shiin Hiiragi

"Manobu a Shun..." Zopakoval jsem si jména, která mi byla řečena, a zalovil v paměti, jestli je náhodou neznám. Jsem tu sice jen něco málo přes měsíc, ale to neznamená, že jsem tu na ně nemohl někdy narazit...
Nic mi to však neříkalo, chtěl jsem se ještě zeptat a doplňující otázku... na místo jejich pobytu. Než jsem to ale stihl, vstoupila do toho zapáleně Shachi. Tenhle pohled se mi líbil víc než ten předtím. Pronásledoval jsem Shachi zpět do kasáren. Přidal jsem do kroku, abych ji stačil a doufal, že konečně najdeme nějaká vodítka. Pro jednou by se na nás mohlo usmát štěstí, tahle smůla mě štvala. Mohl jsem to samozřejmě hned teď ukončit a jít si po svých, ale to bych potom nezjistil, kdo to udělal a to bylo ještě horší. Zvědavost je opravdu... zajímavá.
Pokud jsme ty dva našli a Shachi na ně nevyjela, což bych se jí ani nedíval, zeptal jsem se jich na stejnou otázku jako těch předchozích strážných... Kde ksakru může být ta katana?!

Shiin -> Shachi rozhodně napochodovala k jedněm dveřím a vykopla je. "Ha!" zařvala svým vysokým hláskem a obviňujícím prstem ukázala na postel, ve které někdo ležel. No, vlastně tam leželi hned dva lidé. "Věděla jsem, že to tak dopadne!" vypískla zase Shachi. To už se z postele zvedla rozcuchaná ženská hlava a rozespalé oči se podívaly na vás oba. "Co je?" zamumlala hnědovláska, která musela být nejspíš Shun. "Jak to myslíš, co je? To ty neustále rozptyluješ Manobua-san svýma křivkama a podobnýma věcma od jeho povinností a teď se koukni, jak to dopadlo! Tohle -" zamávala rukou a obsáhla scénu před sebou, do které už se začínal probouzet i vyjevený dříve zmíněný Manobu, "tě zajímá víc než bezpečí kasáren a mně teď někdo ukradl zanpakutou!" Bylo vidět, že pár z těch věcí chtěla Shachi říct této ženštině už nějakou dobu, takže se jí tohle zrovna hodilo a mohla si na ni vylít svůj spravedlivý hněv. Manobu vypadal celkem zděšeně, Shun to naopak nijak zvlášť nevzrušovalo. Docela spokojeně sama se sebou pokrčila jedním ramenem, které bylo vidět, a pohodlně se rozvalila na posteli. Pravda, z vysvětlení, které podala rozčilená Shachi, zřejmě ani nepochopila, co se vlastně stalo.

Shiin Hiiragi

Postával jsem za Shachi a pozoroval její velmi vášnivý proslov. Měl jsem dojem, že za vším tím křikem bude víc než jen její ztráta zanpakuto. Nicméně jsem se v tom nehodlal vrtat. Z takových věcí nikdy nevzejde nic dobrého. Ještě by mě do toho stáhla také.
Odkašlal jsem si a odsunul Shachi bokem. "Jak vám tady Shachi už řekla... Někdo jí ukradl zanpakuto z pokoje za vaší služby v kasárnách. Skvělá práce mimochodem, opravdu... Rádi bychom věděli, jestli jste ohledně tohohle něco při stráženi nezaznamenali. I když... možná jste měli moc práce s lepením se na sebe, to jo..." Pověděl jsem nejslušněji, jak to šlo... Chtěl jsem odpovědi, takže jsem ignoroval situaci, ve které se nacházíme... Že jsme někomu vtrhli do pokoje, když zrovna spali a kdo ví, jestli jsou ti dva vůbec oblečení...

Shiin -> Shachi asi nechtěla nechat tu příležitost jen tak uniknout, protože po několika dalších výčitkách prostě skočila za Shun do postele a začali docela vážně škrtit. Byl to velice zajímavý pohled. Manobu usoudil (po pár vteřinách, co mu Shachi klečela omylem na krku), že to nejlépe ocení z povzdálí, vzal si tedy jednu přikrývku, do které se zabalil, a utekl. Postavil se vedle tebe a sledoval to. Na jeho obličeji byl jasný vnitřní boj, jestli by neměl holčičí bitku zastavit, ale zatím se k tomu neměl. Vypadal překvapivě normálně a slušně. "Takže jí někdo sebral zanpakutou, hm?" prohodil, aby řeč nestála. "Po pravdě kromě opozdilých opilců a lidí, co měli službu nebo mise mimo divizi mě napadá jenom jeden člověk, co by to mohl být... Teda jestli přišel bránou. Respektive odešel, protože si pamatuju, že mi bylo divné, že jsem ho neznal a neviděl vejít, ale on přesto vycházel ven..." zamýšlel se zcela prakticky a k věci, Zatímco si dívky snažily vytrhat navzájem vlasy.

Shiin Hiiragi

Zamyšleně jsem se pohladil prstem a ukazovákem po bradě a něco si zamumlal. "Hmm... škoda, že jsem si nechal doma ten pitomý foťák..." Byla to velice zajímavá podívaná. Čekal jsem jen, kdy se to zvrhne v 18+ kategorii. Ani jsem si nevšiml, že odtamtud Manobu zmizel. V ten moment jsem začal zapírat jeho existenci, která by se mohla objevit v mém fantazírování a celé mi to pokazit.
Otočil jsem se překvapeně na Manobua, který vedle mě začal mluvit. Vrátilo mě to do méně vzrušující reality. "No to už zní jako něco, co se dá použit!" Pomyslel jsem si a přestal pozorovat dívky v posteli. "Pamatuješ si jak vypadal? Můžeš ho popsat? Nějaké výrazné rysy? Nosil divný klobouk ve tvaru penisu nebo tak něco?"

Shiin -> "Ehm... ne..." byl Manobu poměrně vyvedený z míry tou představou. "Ale asi bych ho poznal, kdybych ho viděl, byl to takový divný chlápek, bledej, pod očima tmavý kruhy, na rukou prsteny..." snažil se vzpomenout si na co nejvíc detailů. Mezitím se dívky skutálely z postele a momentálně se pokoušely vymotat z prostěradla.

Shiin Hiiragi

"Divný, bledej, tmavý kruhy pod očima, hodně prstenů... Až na to poslední bych řekl, že to je kapitán Kioshi." Teď abych zase někoho hledal. Ale podle toho, že ho nikdo nezná a stejně se propašoval do kasáren sedmé divize, tak... To není nic těžkého, když se to tak vezme.
Podíval jsem se na tu komedii, kterou tu předváděla ženská polovina na zemi. Vypadalo to, že se to blíži ke konci, což bylo na jednu stranu smutné, ale na druhou výhodné, jelikož je nemusím od sebe později odtahovat... Kdo ví, kolik poškození bych u toho obdržel...
"Vzpomínáš si ještě na něco? A jestli bys ho dokázal poznat, mohl bys jít s námi... Shachi by to určitě ocenila."

Shiin -> Shachi se konečně zvedla, upravila si vlasy, a potom s nosem nahoru odkráčela ven, ani se neohlédla. "Ehm... jo, klidně půjdu, jestli se něco stalo během mojí hlídky, radši bych to napravil, než se o tom dozví třeba kapitán..." podíval se na tebe Manobu takovým tím pohledem, že nestojí o otravné problémy.