Východní pláně

Hitsuto

jelikož se mi Kido nevyvedlo a byl jsem trochu vyčerpaný tak jsem si sednul a sledoval situaci "Proč nebojujou ? co se tam děje ?" zeptal jsem se sám sebe "možná že to je lepší, aspoň můžu skusit ještě jedno Kido" pomyslel jsem si a začal jsem se znova připravovat "Sanzai suru, kemono no hone ! Sentō, kōshō, kōtetsu no sharin. Ugokeba kaze, tomareba sora. Yariutsu neiro ga kōjō ni michiru!" shunpnul jsem se docela daleko za tu ženskou "Bacha Suki ! ... Hadō #63. Raikōhō" namířil jsem ruce na ní a z rukou mi vylétnul žlutý blesk který tu ženskou téměř smetl.

Sai Kazuma

Yare yare, zeptá se mě na něco a ani nepočká než mu odpovím a hned vystartuje kupředu... No, co už... Pomyslel jsem si a vyrazil pomoct svému kapitánovi... Kryl jsem mu záda tak jak jsem jen mohl a zanedlouho jsme se dostali tam odkud vycházelo to světlo nebo resp. tam kde chtěl Raiden-taicho jít... Podíval jsem se co je příčinou toho divného úkazů a viděl nějakého divného muže kterému z dlaní vycházely nějaké výboje... No a další pošuk je na scéně... Pomyslel jsem si a přestal při tom dávat pozor, tak proto mi málem nějaký samurai probodl svůj meč hlavou... Stálo by se tak kdybych náhodou neměl chuť se pohnout... Někdy mě překvapuje jaké to já mám štěstí... Rychlé jsem se poté otočil a šel to tomu samuraovi vrátit...

Lus Ayazaki

Oháním se se zanpakuto, jak nejlépe dokáži. Potěšilo mě, že i když jsou členi z naší divize vyčerpaní, bojují stále dál. Zajímalo by mě, kde Reimei nabrali takovou posilu. Pohledem přejedu po samurajích okolo a na několik z nich použiji Byakurai. Občas se mi však do cesty připlete nějaký shinigami a tak hado skončí někde jinde, než mělo.

Ryuuka -> Srazil jsi ho tedy k zemi, ovšem vzhledem k tomu, že jsi od něj nejednou viděl jen rukou vytvořit ledovou stěnu, asi nebyl až tak dobrý nápad dostat se s ním do takhle blízkého kontaktu. Najednou jsi ucítil, jak tě obklopuje ledové vězení a do plic se ti hrnul ledový vzduch plný střípků ledu a sněhových vloček...

Suki -> Žena udělala to samé, uvolňovala reiatsu, aby se ubránila tvému tlaku. Její reiatsu nebylo kupodivu nijak drtivé, tak nějak ti připadalo, že i kdyby bylo silnější než tvoje, stejně by ti to nijak neublížilo, bylo docela příjemné a evokovalo kvetoucí sakury... no, ale takové myšlenky se asi na bitevní pole moc nehodily. Katanu schovala. Rozhodla se přece jen přistoupit na boj beze zbraně. Možná si chtěla vyzkoušet, jestli to se zraněními bude stejné. Samozřejmě si myslela, že přenášení tvých ran na ni je nějaká tvoje schopnost.

Hitsuto -> V útočném kidu už jsi byl lepší, takže s řádným zaklínáním se ti to povedlo přesně, jak jsi chtěl. Ženě chvíli trvalo, než vythla své zanpakutou, aby se mohla bránit. Bylo to bleskové, ale ne dost. Kidou ji částečně zasáhlo a ona odletěla o kousek dál s popáleninami. Ovšem netrvalo dlouho a zase se zvedala. Ani to zranění ji nedonutilo k žádném výlevu vzteku nebo bolesti, nenechala se vyvést z míry.

Sai -> Sice jsi chtěl pomáhat svému kapitánovi, ale zároveň sis hlídal kamarády, kteří bojovali v tvé blízkosti. A právě sis všiml, že Ryuuka má ve svém souboji problémy...

Suki Taiketo

Suki se cítila zaskočeně, když měla rázem dojem, že v ní něco evokuje kvetoucí sakury.
Asi jsem se už zbláznila..
Rychle zatřepala hlavou a ve chvíli, když byla žena zasažena kidem se k ní pomoci shunpa přesunula a své zanpakuto stejně jako ona schovala do pochvy. Začala na ní hbitě útočit, bylo vidět, že je v boji beze zbraně poměrně zkušená. Její údery byly silné na ženu a poměrně přesné. V očích jí žhnul plamínek, potřebovala vyzkoušet, jestli se zraní i ona když jí ublíží.. Byl to prostě dost podstatný problém, kterému chtěla přijít co nejrychleji na kloub.

Akio

Akio očekával, že se jeho útok nevyvede, když spolu bojovali naposledy...néměl téměř žádnou šanci a ani nyní nečekal, že bude boj procházka růžovou zahradou. Jeho rychlý útok z otočky vykryje pomocí obou mečů a pak odskočí dozadu. Vy rychlosti si prohlédne nebe a zjistí, že se zrovna nacházejí nedaleko jednoho místa, kde se bouře chovala podivně a tak použití bleskových útoků nebylo nic pro člověka, který nechtěl vyzabíjet spolubojovníky na druhé straně bojiště. Vyhlédne si tedy jedno místo bouře, kde žádná taková anomálie není a pomocí několika sérií různě silných a různě směřovaných útoků se pokusí jej zatlačit na ono místo.

Tomisura Raiden

Zahleděl se tvrdým pohledem na toho muže co tam odpaloval jednu dávku energie za druhou a vypadal, že mu to vůbec nevadí. Navíc jeho techniky byly silné a on stále vypadal vitální i po jejích používání. Žeby konečně souboj pro něho?! Zaujal bojový postoj. Rukojeť zanpakuto dal na úroveň svého ucha na pravé straně hlavy a čepel zářící stříbrným Reiatsu dal směrem k bouřlivému nebi. Lehce se odrazil ze špičky a vyletěl na nepřítele. Zanpakuto ve vzduchu pohnul do předu a otočil jí ostřím k zemi. Byla to jeho velice rychlá technika bodnutí. Jestli se mu bodnutí nepovedlo, uhnul od nepřítele směrem zpět a zamumlal: "Hadō #32. Ōkasen." Roztáhl ruce od sebe a mezi nimi vystartoval plochý proud žluté energie. Doufal, že aspoň toto ho zasáhne. Musel upoutat jeho pozornost, aby nechal Shinigami z jeho divize napokoji. Hned potom ještě křikl na Saie: "Běž, tenhle parchant je můj!" Doufal, že Sai pomůže někomu v nesnázích.

Suki -> Žena se zatím spíš jen bránila, byla zraněná a zaskočená, takže se nedalo říct, jestli ten podivný efekt se zraněními funguje i na obyčejné mlácení. Měla jsi nad ní teď dost navrch. Vypadalo to, že uvažuje znova o použití zanpakutou, i když to není čestné, v pěstním souboji. Proto asi váhala.

Akio -> Yuki se ale nehodlal tak snadno hnout z místa. Vnímal, že nahoře není všechno, jak má být, a byl dost chytrý na to, aby si dal dvě a dvě dohromady a nelezl pod bouřkové mraky. Nakonec, sám o blescích něco věděl a taky tenhle Akiův útok už viděl.
"Nevím jak ty, ale mě už to tu nebaví. Pojďme to skončit rychle a jeden z nás se pak vrátí domů," vykřikl na Akia. Potom začal hromadit reiatsu.

Raiden -> Chlápek si tě všiml v dostatečném předstihu na to, aby stihl učinit nějaká opatření. Neváhal a poslal proti tobě jeden z fialových blesků z jedné ze svých dlaní. Připadalo ti, že nevychází přímo z dlaně, spíš z něčeho, co má navlečené na ruce... ale přesně jsi to neviděl, protože ses musel uhnout, čímž byl tvůj první útok zmařen. Druhý byl také zmařen, ale velice podivným způsobem! Když jsi vyslel kidou, chlápek prostě natáhl ruku a to kidou vsál do dlaně! Opět na ní asi měl navlečený nějaký výmyl, který mu to umožňoval.
"A vida, že by konečně někdo zajímavý?" prohodil napůl pobaveně.

Mitoshi
Díval jsem se na bojiště, když v tom mne vyrušil nějaký ženský hlas.
Shlédnul jsem tedy dolů a uviděl ji.
Řvala o tom jestli si něco konpenzuji.
To moc ne, ale jeho speciální schopnost je taková, že čím jsou nepřátele tupější, tím je větší. A v tuhle chvíli větší už být nemůže... zavolal jsem na ni zpátky a čekal co mi odpoví.
Dlouho jsem se z nikým nehádal, takže nejsem ve cviku. Stejně se za chvíli naštve a skočí po mě s mečem... Toť bylo vše co mě napadlo k našemu boji.
Hádka uprostřed bitvy nebyl tam špatný nápad. Bylo to dokonce takové "odreagování".

Sai Kazuma

Tomu parchantovi (samuraovi) jsem to vrátil a všiml jsem si že Raiden-taicho zahájil svůj útok na toho chlápka... Hodně štěstí taicho... Pomyslel jsem si a poté hned vyrazil jinam... To, jak na mě kapitán řve abych šel pryč jsem už ani neslyšel... Všiml jsem si totiž jedné věci... když jsem srazil k zemi toho samuraie... Vypadalo to že Ryuu má nějaké problémy na bojišti... A tak jsem mu běžel na pomoc... Snažil jsem se dostat k tomu chlápkovy který bojoval s Ryuuem co nejrychleji a co nejvíce splynout s davem aby hned nepoznal, že na něj běžím... poté co jsem měl toho chlápka dobře na dohled jsem trochu přidal a začal si mezi dlaněmi ruky tvořit kouli modrého reiatsu... Pak když jsem už byl docela blízko jsem povyskočil a... Hadouken! vyslal na něj svůj útok... Poté jsem dopadl na zem a použil shunpo abych se dostal za Ryuuem a odnesl ho pryč z toho ledového vězení které ten chlápek tvořil...

Suki Taiketo

Po dlouhé době se konečně cítila jako ve svém živlu. S lehkostí používala nejrůznější chvaty. Člověk, který by ji pozoroval a chtěl by odhalit jakým bojuje stylem, by nejspíš neuhodl. Suki je míchala dohromady.. Někdy se zdálo, že její nohy téměř tančily nad zemi, jindy to byly tvrdé rány, při niž by určitě praskalo dřevo. Soucítila s raněnou ženou a ve chvíli, kdy vypadala trochu nejistě měla Suki tendenci přestat a přistoupit na to, co jí vyčetla z očí, což byl boj se zanpakuto.. Avšak tohle byla válka, tady nebyl čas na smilování..
Ubrala by ona, kdybych se já plazila po zemi?
Nebyla si jistá, ale nepřestávala. Občas ještě do všech těch obratů a přemetů zakompokovala shunpo, aby neztrácela na rychlosti. I když už od první pohledu bylo vidět, že jí to všechno stojí neuvěřitelné množství sil. Chrániče na rukou byly odřené a zaprášené, to samé její oděv. Na rukou a ramenech zely šrámy od meče a vlasy měla lehce rozježené. Trvalo to už dlouho, takže bylo jasné, že se to na Suki muselo podepsat..

Mitoshi -> "No, to je teda pěkná blbost!" zařvala žena zpět na tebe se smíchem. "Hele a nechceš jít takhle náhodou dolů?" dodala a zatočila mečem. "Jako velký monstrum je skvělý, ale tak trochu zavází v konverzaci..."

Akio -> Yuki moc dlouho nezaváhal. Nebyl tak hloupý, aby si myslel, že je bezpečné postavit se kapitánovi v téhle fázi jen s shikaiem. Byl čas vybalit esa... Obklopil ho modrý kouř, který se vzápětí rozprskl, když máchl dračími křídly, která mu vyrostla na zádech poté, co aktivoval bankai. Na tváři měl sebevědomý úsměv. Jeho meč se nijak nezměnil... ale to nebylo ani moc důležité, bouře reiatsu, která teď zuřila kolem obou bojovníků, položila řady samuraiů i shinigami na zem.

Sai -> Tvůj tah vyšel a tobě se podařilo vytrhnout kamaráda ze spárů toho ledového Kena. Ale nevypadalo to dobře... Ryuuka byl pokrytý ledovými částečkami, kůži měl promodralou a nedokázal jsi poznat, jestli ještě vůbec žije.

Suki -> Žena sbírala síly. Zatím se stále jen bránila, ale najednou vykřikla, snad první hlasový projev, co jsi od ní během boje slyšela. Byl to bojový křik a ona naráz zarazila obranným chvatem tvoje útoky. pohlédla ti do očí, jako bojovnice bojovnici. Viděla jsi, že má k tobě úctu, jakožto ke svému protivníkovi. Potom zaútočila. Její styl byl jiný, než tvůj, ale byl stejně tvrdý a rychlý. Když na tebe útočila, všimla sis, že stejně jako s ranami mečem, ani rány pěstí nebo nohou tolik nebolí. A ona si zřejmě všímala, že zažívá stejný efekt jako před tím, ovšem nepřestávala.

Akio

Jen přivřel oči, když Yuki vyvolal bankai a plně si uvědomoval, že tlaky jejich reiatsu tam dole pod nimi tlačily k zemi nejednoho samuraie a shinigamiho, ale teď nebyl čas přesouvat se z bojiště. potřeboval to ukončit co nejrychleji a bez normálně fungující bouře tak přišel o celou řadu velmi silných útoků. Sevřel ruku v pěst a pohlédl na Yukiho. Jedinou výhodou, jenž měl byl teleport bleskem. Doufám, že ti ty křidílka neboudou zavazet v boji. Poví a pak z ničeho nic vzduchem problesknou dva blesky. Jeden uhodí do Akia, tedy spíše do místa, kde stál a druhý za Yukiho. Než je Yuki schopen pochopit, co se stalo dostane od Akia silný kopanec pod žebra zezadu. Ale není to jako dostat pěstí nebo nohou, je to jako kdyby mu do zad najel rozjetý betonový kvádr. Rána odhodí překvapeného Yukiho stranou. Následuje několik prudkých výpadů, jenž má Yuki problém vykrývat a také zchytá pár ran, ale pak když se chystá Akio znovu zaútočit a teleportuje se za Yukiho je sražen stranou jedním křídlem. Akio překvapen tímto nenadálým útokem, je sražen do hloučku samurajů. Zvuk lámajících se kostí a čvachtání zbrzdí jeho tělo. Pozoruhodné. Takže jsi dokázal vycítit, kde se objevím...za tak krátkou dobu. A to jsem si myslel, že mé problesknutí je tak rychlé, že nikdo nedokáže držet krok s jeho rychlostí. Zahledí se na něj. Nemám bleskové útoky a na čistém nebi je můj teleport poznat...nejsoutu žádné matoucí záblesky a ani se nedokážu teleportovat víckrát a rychleji! To není dobré. Zvedne se a zaútočí problesknutím zepředu. Yukiho meč vykryje pravou rukou, ale než stihne zaútočit, tak jej zastaví Rikujōkōrō než se Akio stihne rozkoukat, již před sebou vidí Raikōhō. Než se mu podaří prolomit bakuudo, je zasažen hadem. Krapet očouzený s ohořelým haori zůstane stát nedaleko a trochu oddechuje. Bez hlavní schopnosti zanpakuto se bojuje blbě.

Sai Kazuma

Byl jsem rád, že mi tohle vyšlo, protože nevím jestli by to Ryuu déle vydržel... Jeho stav se mi vůbec nelíbil a ani nevím v současné době jestli ještě vůbec žije... No, nechat ho tu pohozeného na zemi a mlátit se přitom s tím ledovým chlápkem se mi moc jako dobrá volba nejevila... Kdo ví, co by se s nim za tu dobu stálo... Taky jsem nedoufal, že v tomhle bojišti bude nějaký medik, který by ho mohl nějakým způsobem vyléčit... Tak jsem na nic nečekal sebral Ryuua rychlé na záda a shunpem se snažil dostát pryč... Teda do té vzdálenosti abych zdrhl před tím chlápkem, protože se určitě chtěl pomstít... Jestli se mi podařilo zdrhnout na bezpečnější vzdálenost tak poté jsem to do nemocnice čtvrté divize doběhl... Obvykle bych se do toho chlápka už pustil, ale zachránit život svého svého kamoše mi přišla jako důležitější věc... Přitom jak jsem utíkal mě napadlo, že jsem mohl požádat někoho jiného aby ho odvedl, ale na to už je trochu pozdě...

Suki Taiketo

Nebylo možné necítit to ohromné reiatsu, které šlo od Akia a jeho spolubojovníka. Na chvíli to Suki tak ohromilo, že téměř nebyla schopna pochybu. V tu samou chvíli byla zasažená útokem ženy, avšak kupodivu to opět ani moc nebolelo.
Co to má znamenat?! To je k nesnesení.. Budeme tu do sebe bušit a nic se nastane! Pěnila v duchu Suki a trochu přitvrdila. Ta nejistota v ní budila zlobu, která šla v jejich útocích poznat.
Suki ženě pohled do oči také opětovala, když v nich viděla to samé, co cítila ona sama, lehce se pousmála. Dá se říct, že ve chvíli, kdy žena přidala i zvukový projev, byla Suki lehce vyvedená z koncentrace.. Bylo to.. Nečekané..
Vypadalo to na dlouhý boj, ale pro Suki bylo hlavně důležité to, že je v pořádku Hitsuto a že se jí podařilo odpoutat ženinu pozornost od něj a zaměřit jí raději na sebe.. Kdyby měla přít o kohokoliv ze svých přátel, velice těžce by to nesla.. I když ta hrůza, když zmizel Akio se asi zatím ničemu nevyrovnala..
Akio..

Akio -> Yukimu bylo na tváři jasně znát, že si je jistý, že tě má v hrsti. A byla to asi pravda... rozhodně nebyl slabý a v kidu vynikal. Než ses vzpamatoval, byl jsi znova spoutaný. Ale právě když se k tobě Yuki blížil a chystal se zasadit ti smrtelnou ránu svým mečem a dračí křídla se nad tebou vztyčila, proťalo prostor mezi vámi tobě známé reiatsu v podobě oslnivého cera. Uslyšel jsi i hlas, který volal tvoje jméno. Modos byl ohromený tvými schopnostmi a silou a když jsi potřeboval pomoc, neváhal přispěchat. Yuki jen škubl hlavou do strany a hned si spočítal, o co tady jde. Nepotřeboval další špínu, aby se mu pletla do souboje, hlavně ho naštvalo, že mu Modos sebral oběť přímo z pařátů. Prudce švihl rukou a Modos, který byl právě povypálení silného cera a neměl ani meč, se nestihl uhnout blesku, který ho zasáhl a on padl bez hnutí na zem. To všechno se stalo strašně rychle, stačilo to ale, aby Yukiho soustředění na chvíli povolilo a tys měl příležitost se dostat z jeho poutacího kida.

Sai -> Nedaleko od bojiště jsi narazil na skupinku shinigami, byli tu i medici, kteří právě odnášeli několik raněných do nemocnice. Snad by se ještě nějaká nosítka pro Ryuuku našla...

Suki -> Pravda byla, že zas až na tak dlouhý souboj to nevypadalo. Nechápala jsi proč, ale tvoje útokyna ženu dopadaly bez problémů, ale její se na tobě podepisovaly jen málo a z větší části se objevovaly opět na ní. Takže pomalu ale jistě slábla, vlastní i tvou vinou. Zažala být rozpačitější, protože si i ona zřejmě uvědomovala, že takhle se k vítězství nedostane.

Sai Kazuma

Vypadlo to že se mi podařilo i s Ryuuem utéct a když jsem tak běžel narazil jsem na shinigami mediky... Super, tohle jsem přesně potřeboval... Ta 4. Divize se dost hodí... Pomyslel jsme si a šel blíž ke skupince shinigami... Zdravím... mohli byste pomocí mému kamarádovi? Není na tom zrovna moc nejlíp... Pěkně to schytal ledovou zanpakuto... Zeptal jsem se jich s udýchaným hlasem... Cestou sem jsem běžel a když proti někomu (samuraium) bojujete tak se taky dost zadýcháte...

Ryuuka

Odemne to byl opravdu nesmyslný krok, ale už když jsem byl v jeho blízkosti a obtočil se kolem jeho zanpakutou s tím, že jsem do něj chtěl vrazit ramenem, tak jsem ucítil velmi zvláštní pocit. Je fakt, že už jsem byl z většiny vyčerpaný, nebyl jsem zvyklý na takové velké souboje, jako je boj proti tisícům samuraiských shinigami v Seireitei, nebo tady. Po dotyku s Kenem mi najednou začaly svaly ochabovat, cítil jsem chlad, který mi stoupal do těla. Nebylo to jen povrchové zranění, spíše nějaká zvláštní technika, která se dostala i do mého těla. Asi v polovině procesu uvězňování jsem se začal třepat, dolní polovina těla byla však úplně znehybněná. Cítil jsem jak se mi zavírají oči, byl to náznak k jasnému konci, konci této bitvi, Ken vyhrál. Nedokázal jsem ho porazit kvůli Seireitei, kvůli svým přátelům ani svým nadřízeným. Zklamal jsem divizi, zklamal jsem kapitána. "Taichou.." Pomyslel jsem si a posledním zábleskem mých očí jsem spatřil Shinichiho. Do bezvědomí jsem upadal s usměvavým výrazem, věděl jsem že pokud umřu, tak to nebude vadit, protože je tu spousta dalších lidí, kteří se s ním utkají a zabijou ho. Shinichi ho zvládne, je to přeborník na takové bitvy.

Suki Taiketo

Suki stále celou situaci pořádně nechápala, ale TO něco jí jistým způsobem pomáhalo. Když viděla jakým směrem se boj uchyluje, tak od ženy několik metrů odskočila. Přeci jenom, odmítala útočit na někoho, kdo hodně zaostával, měla k ženě úctu jako ke svému protivníkovi a chtěla bojovat čestně.
Dala jí chvíli času a dotkla se pravou rukou rukojetě zanpakuto, které v dalších vteřinách tasila. Pěstní souboj už neměl cenu, bylo to na jednu stranu zvláštní, ale Suki trápilo, když někomu musela vědomě ubližovat.. Napomáhalo tomu i její přesvědčení o tom, že i zlí lidé mají v sobě kousek citu a něčeho dobrého..
Měla v plánu použit svůj ohnivý šíp a tak tu celou záležitost ukončit. Přitomnost Akia na bojišti jí totiž krajně znervozňovala a nebyla se plně schopná ponořit do svého boje, jelikož její myšlenky neustále odbíhaly špatným směrem..

Akio

Zatracené kido..jak já ho nesnáším. Pomyslí si Akio, když jej sváže další kido. I když se následující věci událi velmi rychle, tak pro Akia se vše odehrává v řádech minut, né li dokonce hodin. Vidí Yukiho, jak se jej chystá zabít...vydí jej zřetelně...pak se stane něco co nečekal. Prostor protnulo cero a on uslyšel volat své jméno. Poznal ten hlas i to reiatsu...byl to Modos. Chtěl mu říci, proč chodil, že je to nebezpečné, ale než to stihl udělat byl Modos zasažen bleskem. Celé bojiště protnul zoufalý výkřik, o němž by nikdy nikdo neřekl, že je ho schopen. MODOSI!!!!!!! Zprudka se vzepře a kido povolí, pak se teleportem přesune k Modosovi a zachytí jej. Modosi! Slyšíš mě....říkal jsem ti, aby ses držel zpátky...Modosi slyšíš mě? Zatřese s ním, ale nedostane se mu reakce. Skloní hlavu...na Modosovu tvář dopadne párk kapek. Skrz akiovu tvář se derou prameny slz a dopadávají na modosovu tvář. Proč proč proč!!! Zavzlyká Akio...po Mizukiho smrti již nedoufal, že najde tak dobrého přítele a nyní...jej opět ztratil. Znič jej! Uslyší Akio a otevře oči.
------------------------------------------------------------------------------------
Všude je tma. Není zde chlad ani teplo, nic zde nevoní ani nepáchne není tu absolutně nic. Akio se začne rozhlížet, až nakonec zahlédne v dáli nějaké světlo. Vydá se pomalu k němu a dojde k malému ohníčku. Je malý, ale udržovaný. Zajímavé je, že z ohně nesálá teplo. Zajímavé, že?! Tohle místo! Akio sebou trhne a uvidí, jak ze tmy vynoří jeho hollow. Ty! Co ty tu děláš a kde to vlastně jsme? hollow se zasměje a posadí se k ohni. To ty bys měl vědět co to tady je...to tys mě sem potlačil a teď se sem couráš...přitáhnut vlastním srdcem, abys mě žádal o laskavost. Akio se na něj zmateně podívá. Co tím chceš říci? Chceš říci, že jsem se nechal dotáhnout do nejkrajnější části své duše, abych tě žádal? Podívá se hollowovi do očí a zamračí se. Proč bych to dělal? Načež se hollow zasměje. Sečtěme si to. Přišel jsi o přítele a teď jsi plný hněvu. Jenomže nemůžeš udělat bouři a tak jsi slabý! Udělejme dohodu...já ti dám sílu..a vezmu si za to něco malého. Co Akio...plácnem si? Moc času nemáš...ještě chvíli se skláněj nad kamaradíčkem...a usekne ti palici. Akio se zvedne a koukne na hollowa. Co tím myslíš? Co po mě chceš?Zavrčí na hollowa. Jsem tu tak trochu osamělý...vezmu si část tvé duše..na pokec....a dám ti své schopnosti, ale nejen možnost je užívat, ale i znalosti je užívat! Tak co ty na to? Nastaví mu ruku. Akio chvíli váhá, ale nakonec nemá tolik času a tak mu podá ruku. Najednou ucítí spoustu vědění a hollow technik...pak hollow škubne a vytáhne si vlastního Akia pak normální Akio zmizí z onoho místa. Jediné co usylší je. Hezké řádění! A pak už jen smích.
-----------------------------------------------------------------------------------
Kolem Akia začne vířit mocné reiatsu. Vše se začne měnit...jeho maska se začne stávat kompletní, jeho nehty se prodlouží v drápy. V jeho reiatsu nejsou stopy po Akiově dobrosrdečnosti. Pomalu se otočí na Yukiho. Jeho maska je kompletní a má i rohy(podobné těm Ichigovým). Pomocí sonida se přesune k Yukimu a levou ruku zaryje do jednoho z křídel a prudkým škubnutím si jej přitáhne. Pravou rukou jej chytí zatvář a zavrčí. Za jeho smrt zaplatíš ty...i tví spolubojovníci. Pak s ním mrští o zem.

Suki Taiketo

Bylo nemožné si nevšimnout toho, co se na bojišti dělo. Sukiina hlava se automaticky otočila po zdroji toho rozruchu. V tu chvíli se celý její malý svět zastavil a čas přestal být důležitý. Ten hrůzný výjev Akia.. Najednou pro ní ta žena přestala být podstatná, všechno přestávalo být podstatné..
"Hitsuto, prosím tě.. Postarej se o ní.. Já musím jít.." hlesla nepřítomným hlasem. Takhle v šoku se ještě nikdy necítila, jako v tranzu se začala prodírat skrz samuraie, které připadně odstranila svým zanpakuto. Všechny hlasy byly jaksi vzdálené a obraz, jež měla před sebou byl trochu zahalený do mlhy.. Prudce zatřásla hlavou, aby se zbavila těch mrákot..
Po několika minutách se dostala několik desítek metrů od Akia a jeho protivníka. To ohromné reiatsu jí však nedovolalo jít dál. Nohy se jí roztřásly a ona se musela chytnou zanpakuto jinak by upadla..
Její hnědě oči se zaplavily slzy, jež se neuprosně draly na povrch. Snažila se je zastavit.. Bála se, tak moc..
Akio, co se to s tebou stalo?!..

Kasumi Haruka

Ohlédla se na kapitána 6. divize, s čímž přikývla na vysvětlení ostatních. Takže jsem měla pravdu.... tak z části. Hlesla polohlasně a upřela pohled na nepřátele kolem.
V mžiku už nestála před Yasumarem, ale mezi nepřáteli a jeho členy. Tak jestli je to tak... Sekla se zanpakuto po útočníkovy naproti ní. ... Trochu vám tu s nimi pomůžu... Dokončila a byla zase někde jinde, kde úder opakovala. A znova a znova. Shunpo se jí teď velmi hodilo.

Akai Tsuki

Pomáhal jsem tam Lus se samurajema, jenže zrovna tam bojovala s jedním a druhý se jí dostal za záda. Povzdechl jsem si Chun, žádám tě o trocha ohně řekl jsem si v duchu, když jsem mířil za Lus. Ucítil jsem teplo v ruce a levou dlaní jsem švihl dopředu. Vyšel z ní dlouhý ohnivý, hadovitý drak, který se jakoby zakousl do toho samuraje a odhodil ho dál. Poté shořel. Byl jsem u Lus. Budu ti krýt záda, aby jsme si mohli zase někdy zatančit řekl jsem s ledovím klidem a dál jsem bojoval.

Mitoshi
Nebudete mi věřit, ale je mi tady celkem dobře zavolal jsem na ni nazpět s úsměvem.
Jak pak se taková milá slečna dostala k takovým padouchům? zeptal jsem se jí.
Aby to nebyla nějaká paní Muchlzadková... musim si na ni dát pozor.... Ano, byl jsem si celkem jistý že na mě vyzkouší nějaké finty.

Lus Ayazaki

Dávám pozor na ostatní kolem a přitom zapomínám dávat pozor na sebe. Díky tomu se na mém těle objeví několik ran od samurajů. Najednou zahlédnu, jak na mě míří ohnivý drak, nechápavě pohlédnu na Tsukiho. Teprve, když se ohlédnu za sebe, spatřím jednoho z těch samurajů, do kterého se právě zakousne Tsukiho ohnivý drak. Díky. Očkem na něj pohlédnu a pak se pohledem vrátím k mým soupeřům. Hlavně nezapomeň dávat pozor na sebe. Prohodím směrem k němu a přitom vrazím zanpakuto do jednoho ze samurajů. Dávej pozor! Zařvu k jednomu členu a zatáhnu mu za rukáv shihakusho, díky čemu se vyhne smrti. Samuraj je ihned poté zabit jiným členem. Kioko! Vezmi ho odtud pryč, někdo ze čtyřky mu pomůže. Pohlédnu směrem k dívce, která truchlila nad jedním zraněným shinigami. Ostatní členové pětky se zatím drží dobře. Těší mě, že při tomto boji nemyslí každý jen sám na sebe, ale navzájem si mezi sebou pomáhají a drží při sobě.