Východní brána

Tudy je možno opustit Seireitei či stát na stráži. Je to překvapivě na východě.

Hiboru Baru

Už z dálky viděla, že u brány ještě nikdo není. Chtě nechtě si vzpomněla na relativně nedávnou dobu, kdy sem také mířila na sraz před misí... Už se to zdálo jako před lety. Jak se blížila, neubránila se myšlenkám o tom, co vše se na té misi odehrálo. Ještě teď před sebou viděla Dateho-sama, který se sem sotva dobelhal, protože ho z nějakého důvodu bolela záda... Baru se zastavila. "A tu masáž jsem mu nedala..." vybavila si nedůležitý detail předchozí mise, ale zapůsobilo to na ni neskutečně depresivně. Po chvíli se zase vydala k bráně, už byla skoro u ní. Vzpomínka ji však uvedla do smutné nálady. U brány si sedla na kámen, pozorovala oblohu a čekala na ostatní.

Darui

Pomalu jsem vyšel z kasáren 5. divize ,nebo spíš . Odešel jsem z opuštěného ostrova do lidnatého města kde se hodlám sejít s pár lidmy. Jak jinak vyšel jsem z budovy anikomu jsem nic nehlásil jenom jsem zasebou zabouchl dveře a vyšel ze dvora. Jeto takové divne, když v budově nikdo neni řekl jsem si a pomalu jsem vkročil na cestu. Nějak jsem to moc nehrotil ,vlastně už jsem si zvykl šel jsem pomlaou chůzi a u ní jsem si probrukoval. Za domama vzádu se tyčila velká brána která vedle ze SS. Už jeto dávno co jsem viděl svět za těmito hrabami řekl jsem si a na tváři jsem vyčaroval usměv a pomalu jsem přišel ke bráně kde jsem uviděl Baru. Pomalu jsme kní přišel dřív .. uh zapřemýšlel jsem jak jí pozdravit a viděl jsem její podkapitánskou pásku. Dobrý den řekl jsem a lehce jsem se poklonil na vyjádření ucty ...

Hiboru Baru

si skoro nevšimla, že někdo přišel. Teprve když promluvil.
"Dobrý!" odpověděla, když sebou trochu trhla leknutím. Ah, Darui-san... toho si pamatovala ze svého krátkého působení v kasárnách nováčků, kterou nedávno zrušili. Usmála se a svou nostalgickou náladu zasunula hlouběji do mysli, teď na ni nebyl čas. Začínali se scházet členové skupiny... za chvíli bude čas vyrazit na misi. "Tak jak se vám líbí v páté divizi?" zeptala se s trochu falešnou bezstarostností, aby řeč nestála.

Darui

Uh poznamenla jsem strnule když jsem se narovnal nečekal jsem to. Že to bude ona. Vykouzlil jsem ještě širší usměv na obličeji když se mě zeptala na pátou divizi ,můj obličej přešel do pozy nenápadného přemýšlení co jí na to mam ubec říct. No ....... Důmal jsem a dával jsem si načas než jsem opět pokračoval a pak jsem spustil. No je tam opravdu pusto. Vysoukal jsem ze sebe nečekaně a pak jsem pokračoval. Kapitán i Zástupce jsou na misích a jí jsem tam ještě nepokal žádného jiného jedinence. Vypoveděl jsem a nenápadně jsem se podrbal ve svých hnědých kratších ,ale zato hustách vlasech na náznak nervozity.

Ryuuka Hosentsu

Po dlouhé chůzi jsem se dopídil k východní bráně a ohlídl se, zda je za mnou Sai. Samozřejmě tam byl, a tak jsem čekal až dojde a mezi tím uviděl dva Shinigami. Oba dva jsem docela dobře znal, teda aspoň Darui-kun. Přišel jsem blíž a pohledem na více-kapitánku začal mluvit. "Vypadá to, že na sebe máme štěstí. Zdravím Hiboru fuku-taichou, jenom procházímé do Rukongaie. Jdem si sednout se Saiem někde na nějaké slušné pití". Po té jsem obrátil pohled na Daruie. "Tak už jsi z nemocnice venku? Byl jsem se za tebou do nemocnice koukmout, ale doktor mi sdělil, že už jsi dávno pryč. Nicméně doktůrek byl docela divný a nepříjemný, měl takový divný zabijácký výraz, ale to je jedno, prostě už jsem se ho raději na nic neptal. Tak co, taky se účastníš nějaké současné mise?" dopověděl jsem a nahodil takový ten klasický výraz s mírným úsměvem. Pak jsem se otočil a zakřičel. "Notáák, Sai pohni trochu. S takovou nestihnu dojít zpátky k Senkaimonu včas a odejdou bezemne."

Darui

eh vylekal mě a mráz mi přejel po zádech. Ahoj Ryuu. řekl jsem v klidu a pousmál jsem se na něho. No ano už jsem pár dnů z nemocnice. oznámil jsem mu a pousmál jsem se všimnul jsem si jeho podkapitánské pásky. Wow ... Tak tebe povýšili jo ? řekl jsem a lehce jsem písknul. A pak jsem přešel k jeho poslední otázce. Ano právě ted s Baru-sama a ještě s pár shinigami odcházime na misi . řekl jsem hrdě a pousmál jsem se

Sai Kazuma

Šel jsem si pomalí za Ryuuem a otevřel si přitom energetický drink, který jsem pil docela rychlé... u mě neobvyklé, protože jeden energetický drink mi obvykle trvá vypit asi čtyřicet minut a tet jsem ho měl vypitý skoro za šest minut... Možná to bylo tím, že jsem byl myšlenkami úplně někde mimo a nevšiml si toho. Najednou slyším jak na mě Ryuu křičí, abych přidal a to mě probudilo z mého myšlení... Nojo, vždyť už jdu. Pověděl jsem tiše, takže Ryuu to možná ani neslyšel... Nojo, on jde vlastně ještě na misi do lidského světa... ještě dobře, že já nikam nejdu, protože v současné době se mi moc nechce... i když musím říct, že po prvním navštívení se mi to tam líbilo. Tak jsem přidal do kroku a viděl nějaké dva shinigami... jeden z nich byl pravděpodobně více-kapitán... Když jsem došel konečně až k Ryuuovi tak jsem tam jen stal a čekal až dokecá s těmi shinigami.

Hiboru Baru

zavzpomínala. Darui měl pravdu, kapitánka i podkapitán páté divize byli přiděleni do světa lidí. S jejím kapitánem... Doufala, že se jim vede dobře. Asi nebylo snadné být v takové divizi nováčkem, pokud tam neměli nějaké další výraznější osobnosti pověřené velení v době nepřítomnosti těch dvou.
"Hmmm..." odpověděla tedy, nic jiného ji nenapadalo. přiblížili se k nim Ryuuka a Sai. Ryuuku dneska už Baru viděla, ale teď si okamžitě všimla jeho odznaku zástupce. Vyvalila na něj oči. Tak to opravdu nečekala. Dost ji to šokovalo.
"Páni, vy... jste povýšený... Gratuluji, samozřejmě," dodala, aby se neřeklo, že mu to nepřeje. Jistě že přála, když ho Ruyichi-taichou vybral, určitě to nebylo náhodou, a zástupvi byli potřeba, protože někdo Seireitei řídit musel, že ano. Nicméně kam a proč jdou jí bylo děsně jedno, i když se trochu zakabonila při slovech, že jdou pít. Je to zástupce a jde před misí někam pít? Jak nezodpovědné.
"Zajímalo by mě, kde jsou ostatní..." zahleděla se směrem do nitra Seireitei, když Darui zmínil, že brzo vyrážejí na misi.

Ryuuka Hosentsu

Byl jsem doslova dojatý z té gratulace, obvzláště od lidí, které aspoň trochu znám. Zahleděl jsem se na Daruie a pověděl. "Eh, no, už to tak bude. Ruyichi-taichou je opravdu skvělý nadřízený." Po té jsem obrátil pohled na Baru, která mi taky pogratulovala. "Vám také děkuji, Hiboru-fukutaichou". Než jsem však stačil poděkovat, vicekapitánka už se zakoukala na jinou stranu, do samotného středu Seireitei. Teď už čekal Sai na mne, ne já na něj, takže mi došlo, že bychom asi měli vyrazit, abych tu misi doopravdy stihnul. "Sai, jdeme." Pověděl jsem Saiovi, ale ještě předtím jsem se koukl na místo, kde se koukala vícekapitánka a pomyslel si. "Odtud vypadá Seireitei opravdu krásně, měl bych tudy chodit častěji." Usmál se a konečně odešel směrem do restaurace v Rukongaii.

Hiboru Baru

se dívala za odcházejícím Ryuukou. Takže on je Ruyichiho-taichou nový zástupce, po Mitoshim, v nové divizi... Jestlipak se bude o svého kapitána starat stejně dobře? Asi těžko. Ale lepší než nic.

Darui

Sbohem Ryuu. Poznamenal jsem na jeho odchod a nevědomky jsme nepřidal žádný nadřízený výraz ,protože jsem ho stale bral za sveho přítele na stejně urovni. Sakra. Poznamenal jsem si při té myšlence a pak jsem se zadíval na Baru-sama. Předpokládám že to nějakou dobu potrvá než jsem dorazí. řekl jsem potichu ,nechtěl jsem aby to vyznělo jako fakt nebo urážka byla to jen doměnka.

Hideki Kanegawa

se právě postupně proshunpovával do místa srazu, kterým byla východní brána. Cíl měl již na dohled, tudíž trošku zvolnil tempo. Už za pár chvil... při své cestě také přemýšlel o zadání nadcházející mise, které znělo poněkud podivně. Situace musela byla vážně vypjatá... dle rozkazů se nakonec pracovalo téměř na všech frontách. Tudíž i v reálném světě. K situaci tam se asi modlil nejvíc. Měl tušení, že tam to nedopadne nejlépe.
Zavrtěl hlavou, čímž vyhnal zbytečné myšlenky a radši se soustředil na cestu.
Tak jsem tu. pomyslel si, když se objevil na místě. Pomalu se rozhlédl kolem. Krom prachu a velkých vrat uviděl dva shinigami. Při bližším určení rozeznal podkapitánku třinácté divize, kterou často potkával v knihovně a vůbec tak nějak všeobecně... a nějaký další shinigami, kterého nikdy neviděl.
Dobrý den vám přeji. Pozdrav je vždy nutností.

Hiboru Baru

"Dobrý den, Kanegawa-san," odpověděla Baru a mimoděk se postavila, jako by přišel kapitán, i když věděla, že kapitánem už není. Bylo to dost zvláštní, dokonce už ani nebyl v desáté divizi. Nevěděla, jestli to má nějaký konkrétní důvod, ale nezajímala se o to. "No, už nám chybí jen Hana-fukutaichou a dva kapitáni, ti určitě dorazí za chvíli," mínila ohledně Daruiho otázky.

Ryuuka Hosentsu

Z restaurace "Modrá muška" jsem si to okamžitě namířil přes východní bránu k Senkaimonu. Jakmile jsem procházel kolem ostatních scházejících se zde kvůli mise, už jsem nezdravil, protože jsem byl v dostatečné vzdálenosti a před nemalou chvíli jsem zde byl. Vzpomněl jsem si na Saie, jak to asi zvládá s barmankou, a pak jsem zrychlil tempo chůze, abych se dostal dále do Seireitei, konkrétně k Senkaimonu.

Tomisura Raiden

Míří Shunpem k východní bráně. Sem tam zahlédne nějaké Shinigami konající své povinosti, občas i ulejváky z nějaké divize jak chlastají ve službě a nebo kouří. Mírně se pousměje a vzpomene na časy na akademii. Jeho generace dělala skoro to samé, jen to mělo větší styl. Velkolepé večírky, saké teklo proudem a vždycky byli i tací co se zhulili trávou během chvíle. No prostě mládí, teď je potřeba soustředit se na úkol. Konečně zahlídne bránu a objeví se u skupinky Shinigami. Mezi nimi zahlédne i Hidekiho a vzpomene si že on už vlastně není kapitán. Aha takže budu velet i jemu? To se zase dostaneme do prekérní situace. Pak si mírně odkašle a hlesne. Takže, Dobrý den přeji. Pozdraví je vlídným hlasem a kývne hlavou. Haruka-Taicho příjde během okamžiku. Kdopak nám ještě chybí? Optá se všech přítomných a prohlédne si je. Jedna zástupkyně... Další je bývalí kapitán a pak jeden člen. Kasumi a já takže chybí... jo už vím, nejspíš ta z 9. divize - Yoshirovo zlatíčko. Zasměje se a čeká co se bude dít.

Kasumi Haruka

Východní brána již na dohled. Jak se zdálo, jsme tu snad všichni. Nebo ne?
Přišla jsem k ostatním, jež tu už byli. Zdravím Vás. Omluvte mne, že jste museli čekat. Pravila jsem nejdříve, pak jsem se na chvíli odmlčela a znova jsem pokračovala. Tak jak jsem na tom? Porozhlédla jsem se po ostatních. Dle rozkazů by nás mělo být četně mě šest. Jestli mě zrak ale nemate, tak je nás tu jen pět. Vyndám si ten papír s rozkazem a pročtu jej. Hm... dobrá.... Znova se rozhlédnu po zde přítomných. Kdo z Vás má alespoň tušení, kde se mohla zdržet více-kapitánka 9.divize?

Hiboru Baru

Když se konečně objevili kapitáni, postavila se do pozoru.
"Hai! Dobrý den!" pozdravila. "Bohužel kde se zdržela Hana-fukutaichou nemám nejmenší tušení. Mám se po ní jít podívat?" nabídla se rychle. Moc se jí tu nechtělo kdovíjak dlouho čekat, v klábosení s kapitány jiných divizí nebyla moc dobrá.

Hideki Kanegawa

Příchod kapitánů ho nijak nerozhodil, resp. nevěděl co by měl dělat. Jednou jim byl roven a na základě společenského postavení nechtěl dělat zbytečné promenády. Pouze jim tedy pokynul a přejel skupinku očima... zastavil se samozřejmě u kapitána Raidena... tak nějak si pomyslel, že jestli přežije tuhle misi, přežije vše. Mít za velitele vždy rozhodného a chladnokrevného kapitána osmé divize byla vždycky záruka úspěchu.
Doufejme, že kapitánka Kasumi bude určitý neutralizační prvek... pomyslel si s jemným povzdychnutím.

Darui

Na místo přišely další shinigami připraveni jít na misi. Byly to 2 kapitáni a člen. To je celkem pekná partička . Řekl jsem si a lehce jsem se pousmál a pak jsem přešel k formalitám. Když přišly tak jsem se lehce poklonil a podravil je. Dobrý den. Ale do jejich rozhovoru ani věcí jsem se nevmísil. Nepomatoval jsem si jak se jmenujou a tak jsem radši nic netipoval a sedl jsme si na kus kamene opodál ,že mi daj vedět až něo po mě budou chtít a nebo sdělit.

Kasumi Haruka

Chvíli padlo ticho, než se ozvala Baru.
Podívat se po ní? Není špatný nápad. Ohlédla jsem se po Baru. Když se tak ochotně nabízíš, tak se po ní jdi klidně mrknout. Ale jestli jí nebudeš moc najít, vrať se zpět. To by bylo, kdyby jsi odešla a Hana-Fukutaicho by se tu zrovna zjevila jako nic. Abychom se tu pak všichni nenaháněli po celém Seireiteii. Odpověděla jsem jí.
Je to zvláštní. Nikomu tu zdá se, není moc do řeči. Pomyslela jsem si.

Hiboru Baru

"Hai, určitě ji přivedu!" přikývla a bez váhání se vydala směrem k deváté divizi v naději, že se tam fukutaichou jen trochu zdržela. Po cestě se snažila vycítit její reiatsu, ale protože ji moc neznala, pochybovala, že to bude něco platné.

Sai Kazuma

Mé toulání Rukongaiem mě nějak dovedlo až k východní braně. Hmm... zajímavé... jako kdybych to neříkal... stejně se dostanu vždy zpět odtamtud odkud jsem přišel... Pomyslel jsem si a svůj energetický drink jsem pořad neměl vypitý, protože jsem ho pil po velmi malých doušcích. Myslím, že je čas ho vypit... nebudu se s ním tady další dvě hodiny srát jako předtím. Dopil jsem drink jedním lokem, otřel si pusu rukávem a prázdnou plechovku odhodil kdesi za sebe. Poté se vydal zase někde toulat po seireitei... Neměl jsem mít nějakou misi? Hmm... už si nevzpomínám... ale myslím, že ne...

Hiboru Baru

se zanedlouho vrátila i s druhou podkapitánkou, jelikož ji potkala už na půli cesty sem. (Jelikož tu Yoru není, tak jsem to tak udělala, abychom mohli odejít... snad se nebude zlobit :-))

Kasumi Haruka

Skvěle, tak snad jsme už všichni. Prohlásila jsem a ještě naposled jsem zkontrolovala stav zde přítomných.
Tak dobrá, všichni doufám rozkaz znáte. Začala jsem krátce. Tudíš, napadlo někoho nebo, pozastavil se někdo již nad tím, jaké místo bychom, vzhledem k našim rozkazům, měli navštívit? Vaše nápady, či návrhy vřele uvítám, ať máme alespoň, kde začít. Nakonec jsem se odmlčela a dala jsem prostor ostatním, ať něco případně navrhnou.
V hloubi duše jsem doufala, že někoho něco napadne, neboť já osobně jsem nad tímto zatím nepřemýšlela.