4., 8. a 11. divize

Raiden Tomisura

Pousmál jsem se a napil jsem se čajem. No vycházím s ním ... Najednou se podstavec na zanpakuto zaleskl a vyletěl z něho Farukon v menším vydání... No podívej se na to on prostě musel vystoupit ven bez mého dovolení. Farukon zamával křídly a usadil se Kasumi nahlavě a tiše jí zašeptal dokonce tak že to Raiden neslyšel. Je to trouba co? Vždycky co se týkalo žen byl přeborník ale s tebou je to jiné, o hodně jiné. Domluvil a odletěl až někam ke stropu. Co ti zase povídal ten ukecánek? On prostě někdy musí vypustit poslední drby asi jako my všichni. Usmál jsem se a opět jsem si prohlížel její krásné oblečení. A jinak už jsem ti pochválil že vypadáš nádherně? Projistotu jsem pak ještě dodal. A jak jsi na tom ty s Kenshinem?

Kasumi Haruka

Nad tím, jak Raiden reagoval na to, že se objevil Kurukon, jsem se musela trochu zasmát. Ano, opravdu spolu vychází. Zbystřila jsem, když mi Furukon cosi šeptal. Nevěděla jsem, co si o tom ze začátku myslet, ale pochopila jsem to v kladném smyslu. Dobře Furukone, chápu to. Řekla jsem to taky tiše, než odletěl. Ale, nic moc zajímavého. Odpověděla jsem Raidenovi ale v obličeji mi bylo vidět, že to není tak úplně jak to říkám. Děkuji. Vyjádřila jsem svůj dík a pak jsem ještě tedy dodala. Rozumíme si.... ale někdy, se dokážeme jeden na toho druhého naštvat. Což se naštěstí moc nestává. Začala jsem si v duchu přemítat, jak pak v těchto situacích vypadají naše hádky, a čím jsou často motivovány.

Raiden Tomisura

Usmál jsem se na Kasumi a chopil se hůlek. Chňapnul jsem trochu nudlí a usmál se na Kasumi. Dáš si tyhle nudle a nebo raději támhlecty rolky? Ukázal jsem druhou rukou na rolky a pak na další pokrm. A nebo toto? Jen si řekni. Po té misi musíš mít taky pořádný hlad. Ale nech si nějaké místo na zákusek. Upozornil jsem a čekal jsem co si vybere. Shodou okolností tu nebyly žádné jiné hůlky na jídlo.

Kasumi Haruka

Prohlédla jsem si stůl, nebo spíše pokrmy na něm. Inu..... asi.... asi si dám ty nudle. Znovu jsem se porozhlédla po stole, kde jsem ale nyní hledala hůlky. Krom tě, co měl Raiden, tu žádné jiné nebyli. To tu jsou jen jedny hůlky? Zeptala jsem se, jen abych se ujistila, protože jsem věděla, že na tom se zrakem, co se táče hledání jakýchkoli předmětů, nejsem dvakrát nejlépe. Ale očekávala jsem, že tentokrát vidím, nebo spíš nevidím dobře. No, po té misi ani moc velký hlad nemám, ale co.....

Raiden Tomisura

Podíval jsem se na Kasumi a hlesl. Otevři pusinku. Když tu máme jen jedny hůlky je jen jeden způsob jak nakrmit oba hladové krky. Dořekl jsem a zamával jsem jí hůlkama i s nudlema před obličejem. Tak ham! Zasmál jsem se.

Kasumi Haruka

Zasmála jsem se. Pak jsem otevřela pusu a snědla jsem nudle, které měl Raiden v hůlkách. Hned potom jsem mu ty hůlky vzala. Řada je na tobě. Řekla jsem a usmála jsem se. Takže, co si dáš? Dodala jsem, a rukou jsem jen náznakem přejela jakoby nad stolem.

Raiden Tomisura

Tebe! Řekl jsem si pouze v duchu a pak jsem se zadíval na stolek. No tak já si dám taky ty nudle. Usmál jsem se a otevřel pusu dokořán. Tak můžeš mi tak naložit tu pochoutku. Posunul jsem svojí ruku a možná omylem možná náhodou jsem se dotkl té její.

Kasumi Haruka

Pokrčila jsem rameny. Vzala jsem do hůlek nudle a jak řekl, "naložila" jsem mu je do pusy. Potom jsem položila hůlky vedle sebe na stůl. Nu Raidene, ráda bych ti taky něco řekla. Řekla jsem ale, nepodívala jsem se mu při tom do očí. Koukala jsem na hůlky, i když ležely na stole, pořád jsem na nich měla ruku. Můj pohled mohl vypovídat o tom, že o něčem jakoby přemýšlím. Při čemž jsem se ale mírně usmívala.

Raiden Tomisura

Trochu jsem znejistěl a pohlédl jsem na ní. Copak se jí asi teď závažného honí hlavou. Po chvilce jsem promluvil. Ano, a co mi chceš povědět? Pohled jsem upíral na ní a byl jsem napnutý jak kotevní lano. Farukon úplně neslyšně také nastražil "uši".

Kasumi Haruka

Chvíli jsem ještě dumala nad tím svým, ale pak jsem přešla tedy k věci. Víš, co jsi mi řekl, před nějakou chvíli...... Jestli mě opravdu miluješ, pak jsou naše city totožné, neboť já tě taky.... miluji.... V polovině, toho, co jsem říkala, jsem se na Raidena podívala s upřímným a klidným pohledem, i můj hlas byl upřímný, čím více jsem se blížila k závěru.

Raiden Tomisura

Když to Kasumi dořekla můj obličej se rozzářil štěstím. Ach ... Kasumi, jiště že tě opravdu miluji. Pak jsem chvilku zaváhal a nakonec jsem jí pohladil po tváři a usmál se. Tohle je nejspíš můj nejšťasnější den v životě. Potom jsem se k ní naklonil a obejmul jí. Farukon začal kroužit nad námi a vypouštěl stříbrno modré pírka tak malé že to vypadalo jako sníh.

Kasumi Haruka

Přiletěli pekelní motýli se zprávou, kterou jsme si tak jako tak vyslechli. Kapitánská porada.... Úplně jsem na to zapomněla.... No jo no.... babča má vždycky takové načasování..... Pomyslela jsem si. Raidene, je mi to líto, ale musíme jít. Řekla jsem ne zrovna radostně. Vstala jsem od stolu a podívala jsem se na Raidena a očekávala jsem od něho nějakou reakci, což bylo taky poznat, dle mého výrazu v obličeji.

Raiden Tomisura

Vstal jsem a zatvářil jsem se vážně. Nuže dobrá jdeme na poradu ale pak babču seřvu za to že nás ruší. Pak jsem se na Kasumi ještě usmál a hlesl. Ještě je tu ovšem jedna věc co jsem chtěl dnes udělat. Chytil jsem jí za ruce a dlouze jsem jí políbil. Mezitím se Farukon vrátil do Zanpakuto. Tak dobře Kasumi počkej tu prosím na mě půjdu se jenom převléknout. Pak půjdu s tebou a nakonec spolu zamíříme do Kasáren 1. divize. Souhlasíš? Zeptal jsem se a došel jsem si pro svojí zanpakuto. Pak jsem použil Shunpo a objevil se u sebe v pokoji. Tam jsem se během 5 minut převlékl a okamžitě jsem se vrátil do síně Fénixe. Na sobě jsem měl čistý oděv s úplně novým Haori a na hlavě Sakkat.

Kasumi Haruka

Když se Raiden vrátil, vyšli jsme nejdříve ze síně Fénixe a pak i z kasáren 8.divize. Až dojdeme ke kasárnám 2.divize, počkej prosím venku, já budu hned zpět, ano? Na odpověď už jsem nečekala. Takže jdeme. Řekla jsem ještě, abych ho upozornila na to, že nečekám. Pak jsem použila shunpo a vyrazila jsem ke kasárnám dvojky.

Shounagon Sei

Jakmile po dalším, neúspěšném hledání přiletěli s Raidenem a ostatními nad Seireitei, navigovala ho ke kasárnám čtvrté divize. Tam zanechali Yoshira a Sei si také vystoupila, rozhodla se jít pěšky oznámit třetí divizi smutnou novinu.

Genma

nebyl potěšený.
"Tohohle už jsem dlouho neviděl..." zamručel si sakrasticky, když Yoshira odnášelli na nosítkách. "Není nad to vidět svou poctivou práci v troskách. A co kapitánka?" zeptal se trochu nechápavě, když nikdo nejevil známky, že by ji tu vykládali.
"Té už nepomůžete," oznámila mi Sei. Genma jen vážně přikývl a zašel do kasáren.

Mitoshi
Na cestě do našich kasáren nade mnou proletěla zanpakuto kapitána TOmisury a letěla směrem k 4. divizi.
Změnil jsem csvou trasu a zamířil jsem první tam.
Nevím ani proč, prostě jsem měl jen tušení.

Genma

si prohlížel Yoshira, samozřejmě za účelem posouzení jeho zranění.
"No, aspoň že nám ulehčil práci..." pokrčil rameny, když seznal, že ho nemusí svlékat. Měl rád pacienty, kteří se na vyšetření připravovali i sami. "Dobrá, tak do toho..." Zavolal si tlupu sester, která začala Yoshirovi uzdravovat a ošetřovat povrchová zranění, která měl skoro všude na těle. Sám se pustil do jeho ruky a těch žeber. Znova.

Mitoshi
Zrovna jsem přišel a míjel jsem tlupu lidí.
Zajímalo by mě koh... taichou?!na tu blízku jsem ucítil mě velice známe reiatsu.

Genma

si ani nevšiml vicekapitána šesté divize, který se vetřel do vyšetřovny, měl totiž jiných starostí až nad hlavu. Tlupa sester začala panikařit a vyrušovali ho při práci.
"Doktore, doktore, puls 116, tlak 75 na 25!" kvílela jedna z nich, byla blonďatá a měla culíčky. Po pravdě vypadala podezřele jako jedna z yaoi fanynek, ale měla na sobě sestřičkovskou uniformu, takže to musel být nějaký omyl.
"Přestaňte si cucat čísla z prstu, sestro, snažím se tu pracovat!" odsekl Genma, který neměl rád, když mu někdo kecal do ošetřování.
"Proboha, nitrolebeční tlak stoupá! Vypadá to na vnitřní krvácení do mozku!" chytila se další sestra za hlavu, tahleta měla krátké rezavé vlasy.
"Tak s tím něco udělejte... a nechte ležet ten vrták, na co máte kidou?" zavrčel zase Genma, čímž dívce očividně zkazil náladu.
"Slyšela jsem, že tajně miloval kapitánku třetí divize... a ona je teď mrtvá... asi už prostě nechce žít..." zasnila se třetí ze sester, dlouhovlasá černovláska.
"Awwwww..." řekly ostatní dvě a začly dojatě posmrkávat. Genmovi jen naběhla na čele žíla a pokračoval ve své práci. Pravda byla, že Yoshira ztrácel, ale vůbec netušil, proč.

Mitoshi
Sestřičky mohly pocítit nával reiatsu podkapitána 6. divize.
Za nimi se zvedl stín...
Vy stupidní slepice... řekl jsem vražedným tónem
Přestaňte tady kvokat a koukejte dělat svou práci pořádně...
Jestli kapitán zemře, tak pocítite sílu mého kamaráda Ishimara...

Genma

Nakonec byl vicekapitán šesté divize přece jen užitečný.
"Díky," řekl úsečně, když se Mitoshimu podařilo srovnat sestry do latě a přestat fantazírovat o vědecky nepodložených faktech.
"Tlak stále klesá!" ozvala se první sestra.
"Puls je nepravidelný!" oznámila druhá sestra.
"Mám tu poruchy dýchání!" naléhavě pohlédla na Genmu třetí sestra.
"Držte huby sestry a vypumpujte mu žaludek."
"Ale senpai, co je to az nesmysl, jeho organismus selhává a vy chcete - "
"Ticho a udělejte to!"
"A můžu vědět, jaká je indikace?" pohlédla na Genmu kriticky blonďatá sestřička. Genma jí pohled oplatil.
"Má silnou alergii na šumák."
Všichni čtyři stáli nad Yoshirem. Když to sestrám konečně došlo, neváhaly a žaludek kapitánovi vypumpovali. Zbytek ošetření už proběhl bez komplikací.
Brzo ležel Yoshiro na lůžku pěkně zafačovaný, namazaný hojivými mastmi a opatřený kapačkou a všemi ostatními věcmi, které ke kapitánovi ležícímu v nemocnici nerozlučně patří.
"Tak," dal si Genma ruce vbok, "udělali jsme, co jsme mohli. Teď to bude na něm."