3. divize

pro **Miss_Atlantis** Tue Dec 14, 2010 6:45 pm

Zde se nachází kasárna třetí divize.

pro **Miss_Atlantis** Sun Dec 19, 2010 8:46 pm

Poplach! Poplach! Toto není cvičení!
Upozornění všem jednotkám: Do Seireitei vnikla velice nebezpečná osoba, která se nyní praděpodobně skrývá někde v okolí. Prostředky, jakými se sem dostala, jsou neznámé. Všechny divize zvýší ostrahu a postaví víc hlídek. Tímto je vyhlášena bojová pohtovost.

pro **Nawaki** Sat Jan 01, 2011 4:13 pm

Střecha kasáren 3. divize- Izumi Razaki

Chvíli po mém kolapsu v kasárnách 1. divize mě někdo donesl do nemocnice... tam mě dali do nějakého použitelnější stavu ale dali mi striktní povel si odpočinout...
Ležel jsem na střeše 3. divize...
Zanpakuto jsem měl v ruce a díval se na něj proti obloze
Bylo toho tolik o čem jsem chtěl přemýšlet, ale nemohl jsem
Bez Suiren kolem nemělo nic cenu... nechápal jsem důvod, proč jsem tu... důvod proč jsem stále naživu... Hlavou mi blesklo několik vzpomínek...
Tohle bylo místo kde jsem se poprvé potkal s Yoshirem i Suiren... nějak mě to sem táhlo. Staré vzpomínky mě bolely u srdce... jeho ostré jehlice...
Když jsem nedokázal ochránit jí, jak jsem si mohl myslet, že dokážu chránit Seiretei... Na co jsem si to vůbec hrál... bylo to vše tak nepřehledné...

pro **Miss_Atlantis** Sat Jan 01, 2011 11:56 pm

Kaiyo

se právě vracela do kasáren z hlídky, která jí před chvílí skončila. Cítila se dost stísněně. Ve velení divize byly teď změny, nový kapitán se ale příliš nezdržel a musel a misi... ale o to ani tolik nešlo. Zkrátka poplach a vyhlídka, že každou chvíli může do Seireitei vniknout někdo nebezpečný, ji zneklidňovala. Sama byla malá, neprůbojná dívka a bylo jí jasné, že kdyby se někdy dostala do úzkých, sama se neubrání a zkušenosti ji naučily, že na pomoc také nikdo nepřijde v tu správnou chvíli. Proto se tvářila tak ztrápeně, když vešla do dvora kasáren třetí divize. Už se i bála rozhlížet kolem, protože by mohla uvidět nějaké nebezpečí... ale stejně to udělala. Rozhlédla se roztřeseně, ale důkladně, po všech zákoutích dvora, po všech oknech i po střeše. Všimla si, že na střeše někdo leží. Vypadal, že je celkem v klidu... Najednou pocítila potřebu s někým si opovídat a trochu ze sebe ten stres dostat. Věděla, že kus přátelské řeči jí určitě zvedne náladu, už teď se vlastně cítila o dost líp. Vyskočila tedy na střechu a blížila se k onomu neznámému, ale najednou se na místě zarazila a srdce se jí rozběhlo jako o závod. Už to byla nějaká doba, co ji Ruyichi-taichou v kavárně ujistil, že se Razaki-san vrátí... a měl pravdu!
"Fukutaichou..." vydechla roztřeseným hlasem, skrývajícícm velikou radost.

pro **Nawaki** Sun Jan 02, 2011 12:07 am

Izumi Razaki

Nevěděl jsem jak dlouho jsem ležel na střeše... na tom místě musel bejt vyleženej důlek... trávil jsem tam hodně času. Teď víc než kdy jindy jsem uvítal klidnou samotu toho místa
Zrovna když jsem se vcítil do role střesní krytiny sem uslyšel kroky a pak hlas...
Zvedl jsem hlavu a položil zanpakuto vedle sebe...
Stála tam nějaká dívka... určitě byla z mojí divize, to jsem si byl jistej
Z masa a krve... pokusil jsem se o přivětivý úsměv. Snažil jsem se vždy udržovat se členy divize přátelské vztahy...
Copak pro tebe mohu udělat? zeptal jsem co nejpřátelštěji

pro **Miss_Atlantis** Sun Jan 02, 2011 12:55 am

Kaiyo

se chvíli zajíkala, jak se snažila něco říct, ale pak to vzdala, rozběhla se k Razakimu a objala ho (jestli víte, co je to glomp, tak to přesně předvedla... bylo jí jedno, že leží).
"Razaki-san!" vykřikla radostně. Pak se tak nějak opanovala a zase se rychle odtáhla. Byla úplně červená rozpaky. "Razaki-san... já jsem tak šťastná, že jste se vrátil, nevěděli jsme... co s vámi je, a tak jsem se bála... no... vítejte!" usmála se na něj a nenápadně si utřela slzičku dojetí, co jí nechtěně utekla z oka.

pro **Nawaki** Sun Jan 02, 2011 1:26 am

Izumi Razaki

V mém polosedu mě její pokus o "glomp" stál pěknou ránu do hlavy o povrch střechy... chvíli jsem viděl všechno dvojitě, ale velice rychle jsem se vzpamatoval. Usmál jsem se. Poprvé od doby co umřela Suiren jsem se usmál upřímně
Doufám že jsem vás moc nepolekal... Neměl jsem v umyslu zmizet tak nečekaně, ale bylo to potřeba... řekl jsem mile
Ale momentálně si nejsem jistý tím zda jsem pořád ještě zástupce 3. divize... řekl jsem trochu rozpačitě

pro **Miss_Atlantis** Sun Jan 02, 2011 1:59 am

Kaiyo

"Proč byste nebyl?" vykulila oči a trochu se uklidnila, když viděla, že není naštvaný za její nemístné chování. "Samozřejmě že jste a divize to zrovna teď potřebuje! Ve vší té nejistotě tady... pomalu ani nevíme, kdo nám vlastně velí..." posmutněla trochu. Ale pak se zase zasmála. "Ale teď už v tom je jasno!"

pro **Nawaki** Sun Jan 02, 2011 2:11 am

Izumi Razaki

No... pokusím se dát všechno dohromady co nejdřív... a když vidím jakej strach tu o mě máte asi bych měl dát vědět, že jsem už zpátky mrknul jsem na ní. Nechtěl jsem zachmuřovat všechny kolem sebe svojí náladou
Aspoň svojí divizi bych měl držet v pozitivní náladě... ostatně temné časy přicházely na Soul Society...

pro **Miss_Atlantis** Sun Jan 02, 2011 4:38 pm

Kaiyo

"Ano!" přikývla souhlasně. Potom už jaksi neměla co říct a jen tak na Razakiho koukat jí připadalo dost hloupé. "Tak já už radši půjdu... Ještě jednou vítejte zpět, fukutaichou!" rozloučila se trochu neohrabaně. Otočila se, ale pak se zarazila. "Vlastně... doufám, že se nebudete zlobit, ale chtěla bych se zeptat... Je pravda, co se říká? Že kapitánku zabil nějaký hrozně silný hollow, kterého nikdo nedokáže porazit a který nenávidí Soul Society?" obrátila se zpátky na Razakiho a v tváři měla úzkost.

pro **Nawaki** Sun Jan 02, 2011 4:46 pm

Izumi Razaki

Když padla řeč na kapitánku opět jsem posmutněl... Staré rány se zřejmě hojí pomaleji... zvlášt když nejsou staré...
Něco na tom pravdy bude... bohužel kapitánku zabil hollow, ale není neporazitelný, vím to, protože jsme ho s Yosh... s kapitánem Ruyichim několikrát porazili... snažil jsem se jí trochu ubezpečit... poslední co jsem potřeboval bylo, aby se tu šířili řeči o neporazitelných hollow...

pro **Miss_Atlantis** Sun Jan 02, 2011 5:06 pm

Kaiyo

"Několikrát?" vykulila oči. Bylo vidět, že nechápala, proč ho nestačilo porazit jen jednou, ale zároveň se jí teď v hlavě honilo mnoho dalších otázek o tajemných dobrodružstvích Razakiho-san a Ruyichiho-taichou, o kterých si někde bude muset všechno zjistit.

pro **Nawaki** Sun Jan 02, 2011 6:20 pm

Izumi Razaki

Snad si nemyslíš, že za to co provedl si zaslouží zemřít jen jednou ne? zeptal jsem se... Najednou jsem stál těsně před ní... Možná až přílíš blízko...
Nemusíš se bát, nikdy bych neopustil 3. divizi a chtělo by to víc než jen pár neporazitelnejch hollow, abych se nevrátil k lidem, na kterých mi záleží... moje prsty se téměř neznatelně dotkly její tváře... a byl jsem pryč...

O pár sekund později ve svém pokoji sem vzal dopis co jsem měl v kapse...
Vzal jsem ho a hodil do ohně... Na černajícím papíru šlo chvíli zahlédnout část textu... "a proto vám předkládám svou rezignaci na post vícekap..."

pro **Miss_Atlantis** Sun Jan 02, 2011 7:06 pm

Kaiyo

Razaki-san se zničehonic objevil těsně za ní. Z jeho první věty a z tónu, jakým ji pronesl, ji až zamrazilo. Ale potom už to byl zase ten hodný Razaki-san, přesně takový, za jakého ho vždycky měla. Ale než si stačila uvědomit, co se vůbec děje, byl pryč. Třesoucí se rukou si sáhla na tvář a nevěřícně mrkala. Za chvíli si uvědomila, že by asi měla začít dýchat. Ještě nějakou dobu trvalo, než se vzpamatovala natolik, aby se pohnula ze střechy. Ale na její tváři byl tentokrát úsměv... V době, kdy se mohlo přihodit cokoliv a kdykoliv, měla konečně nějakou jistotu.

pro **Nawaki** Tue Jan 04, 2011 1:03 am

Izumi Razaki

Vrátil jsem se do kasáren... opět jsem vešel do svého pokoje... Otevřel jsem okno a vpustil dovnitř trochu čistého vzduchu... oheň v krbu už dohořel... Zavřel jsem za sebou dveře a podíval se na několik fotek, které jsem měl na římse... Na jedné jsme byli já, Mitoshi, Yoshiro a Suiren, všichni ještě ve 3. divizi... všichni tam vypadali vesele... teda kromě Yoshira... ale to bylo tím že jsem mu nechtíc šlápl na nohu... musel jsem se pousmát nad tou vzpomínkou... pak mi ale oči ulpěli opět na Suiren. Vzpomínky se vracely příliš rychle a příliš bolestivě... Možná kdybych nebyl srab a řekl jí co k ní cítím... vše mohlo být jinak. Věděla to vůbec? Všimla si někdy náklonosti, které k ní chovám? Odvrátil jsem oči od fotografie na další, která stála vedle ní... Byla to jediný obrázek, který mě zachycoval před vstupem na akademii... byl jsem tam se Seikem. Oba jsme se smáli... Bylo to jen pár dní poté, co jsme se potkali... Najednou mě zalily pocity zcela jiné. Napadlo mě jak se asi má...

Jednou bych se chtěl stát shinigami. Protože jen tehdy bych snad mohl změnit něco důležitého víš? usmál se Seiko vesele
Prosím tě... taková blbost. Podívejte se na mě, jsem Shinigami, nosím černý hadry a mácham kolem sebe mečem... úúúú jsem samozvaný soudce nad dušemi všech zavčel jsem ironicky a zamával rukama
A copak to není vznešený cíl? Pomáhat ostatním? zeptal se mě. Ten jeho pohled se nedal vydržet... byl přílíš... upřímný?
To jsou kecy... nikdo nepomáhá ostatním, každej si hledí svýho. To je prostě podstata lidí, ať jsou živý nebo mrtvý... zabručel jsem opět
Ale vždyť ty jsi mi pomohl... podotkl Seiko

Trhnul jsem sebou a skopil fotku se Seikem obrázkem dolů... potom jsem sklopil i tu se Suiren... chvíli jsem se díval na ostatní fotky... potom jsem je jediným pohybem smetl všechny z římsy na zem. Ozval se zvuk tříštícího se skla... Pomalým krokem jsem došel k jedné přihrádce o kousek dál. Otevřel jsem jí a vytáhl lahev s blíže neurčeným obsahem. Chvíli sem na ní koukal, ale pak jsem dvířka přihrádky zase zlostně zabouchl... Posadil jsem se na postel a schoval tvář do dlaní...

pro Misman Tue Jan 04, 2011 8:39 pm

Mitoshi
V kasárnách 1. divize už nebylo co řešit, tak jsem tedy odešel.
Zastavil jsem se asi v půli své cesty, než mi došlo že teď už nepatřím k šesté divizi.
Tak jsem tedy stočil svoji chůzi a šel do trojky.
Procházel jsem kasárnami a hledal Razakiho pokoj.
Asi po pěti minutách jsem byl úspěšný.
Slyšel jsem nějaký hluk, ale i přesto jsem slušné zaklepal na dveře.

pro **Miss_Atlantis** Tue Jan 04, 2011 9:54 pm

Táááájm skip!

Uplynuly dva dny...

pro **Nawaki** Tue Jan 04, 2011 10:14 pm

Izumi Razaki

Během těch 2 dnů o mě nikdo téměř neslyšel... Párkrát sem se sice zjevil, když nebylo na výběr, ale čím méně tím lépe. Snažil jsem se to před ostatními skrývat, přátelsky se zdravil se členy své divize, ale snažil jsem se trávit co nejvíc času sám... Do rozsáhlejší komunikace jsem se nepouštěl.

pro **Miss_Atlantis** Tue Jan 04, 2011 11:47 pm

Hiboru Baru

se několikrát zhluboka nadechla a vstoupila do dvora kasáren. Nebyla si jistá, kde začít hledat... vlastně byla, kde jinde, než v kapitánově kanceláři! Bylo jí sice dost jasné, že Mitoshi-san tam nejspíš nebude, protože někde něco důležitého zařizuje, ale zkusit to musela, už kvůli sobě a svému přesvědčení, že kapitán by měl být v pracovně, když ho člověk potřebuje. Vydala se tedy tím směrem.

pro **Nawaki** Tue Jan 04, 2011 11:58 pm

Izumi Razaki

Už jsem to na pokoji nemohl vydržet... všechno mi tu připomínalo lidi, na které jsem teď nechtěl myslet... Musel jsem odsud vypadnout... ze stolu jsem zvedl insignie podkapitána 3. divize... vytáhl jsem zanpakuto z krbu, do kterého jsem ho vztekle píchnul včera večer
Pokoj vypadal jako po výbuchu granátu... vztekl jsem kopnul do dveří ve chvíli, kdy kolem procházela Baru...

pro **Miss_Atlantis** Wed Jan 05, 2011 12:10 am

Hiboru Baru

si poklidně šla chodbičkou ke kanceláři kapitána. Pravda, ne až tak poklidně, byla trochu nervózní a obávala se, že Mitoshi-san bude mít moc práce a vyrazí s ní dveře... Dveře vyrazil, ovšem nebyly to dveře kanceláře nýbrž dveře, kolem kterých právě šla, a nevyrazil je Mitoshi-san nýbrž Razaki-san. Baru leknutím vyjekla a uskočila, takže se dveřím vyhnula. Spatřila v nich zástupce kapitána třetí divize, který vypadal, že zuří. Znala Razakiho-san samozřejmě už z dřívějška, tedy asi tak ze dvou porad vicekapitánů, kterých se zúčastnila po svém jmenování, než ho prohlásili za nezvěstného. Samozřejmě už se doslechla, že je zase zpátky v Seireitei. O povaze jeho zmizení šly různé zvěsti... ona samozřejmě ani jedné z nich nevěřila, věřila pouze faktům a těch se zde nedostávalo. Letící dveře a a potom Razakiho výraz ji tak vyděsily, že se nezmohla ani na pozdrav.

pro **Nawaki** Wed Jan 05, 2011 12:15 am

Izumi Razaki

Vzal jsem dveře a zarazil je otvoru ve zdi...
Pak jsem se otočil na Baru... ah... vícekapitáne... usmál jsem se lehce
Copak vás přivádí do kasáren 3. divize? zeptal jsem se celkem přátelsky. Urovnal jsem si insignie a zanpakuto. Mohu pro vás snad něco udělat? zeptal jsem se, jako kdybych teď nevykopl dveře...

pro **Miss_Atlantis** Wed Jan 05, 2011 12:20 am

Hiboru Baru

ještě chvíli jen otřeseně koukala. Nějak se s tou scénou před sebou pořád nemohla vyrovnat. Na okamžik zavzpomínala, proč že to vlastně přišla, nějak jí to ten zážitek vyhnal z hlavy... ah, ano.
"No... vicekapitáne... vlastně hledám Antera-taichou, nevíte, kde teď zrovna je?" podařilo se jí ze sebe dostat.

pro **Nawaki** Wed Jan 05, 2011 12:28 am

Izumi Razaki

Abych řekl pravdu, tak netuším kde zrovna je... ale domnívám se, že není v budově, pokud je však potřeba tak mu můžu něco vyřídit... nebo vám možná budu moct pomoci já... řekl jsem a lehce se pousmál
To vykopnutí dveře mohlo působit sice špatně, ale ostatně jí do toho nic nebylo...

pro **Miss_Atlantis** Wed Jan 05, 2011 12:38 am

Hiboru Baru

"Uhh... ne, to nebude nutné... tak důležité to zas nebylo..." vylezlo z ní trochu neohrabaně. Ale jestli nebyl v budově, tak to bylo špatné, protože ona už neměla čas ho jít hledat, to bylo mrzuté, velmi. "No, víte, vlastně..." ošila se trochu nesvá. "Kdybyste mu dal tohle, byla bych vám opravdu vděčná. Řekněte mu... že to má pro štěstí," vytáhla z rukávu složený, čistý bílý kapesníček a podala ho Razakimu. Ten kapesník měla opravdu ráda, objevila ho zapomenutý ve skříni, když se nastěhovala do svého pokoje v kasárnách. Byla na něm vyšita sněženka, znak třinácté divize, takže to asi byl dost hloupý dárek, ale nic jiného u sebe zrovna neměla a vzít ho teď zas zpátky už by asi nepůsobilo zrovna dobře.

pro Sponsored content

3. divize

3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize

Re: 3. divize