4., 8. a 11. divize

Genma

jen překvapeně koukal na pohlednou dívku, která ho popadla razantně za ruku. Tím mu vyrazila z prstů injekci, která odletěla a zabodla se kapitánovi neplánovaně do nohy.
"No... chtěl jsem mu odebrat krev... víte co... už je tak dlouho v bezvědomí..." snažil se vysvětlit. Pak si všiml, co udělala injekce. "Tak já mu ji odeberu z nohy, ne?"

Suki Taiketo

Dvakrát zamrkala a pak se kousla do rtu. To většinou dělávala, když se dostala do krize.
Co mě to jen napadlo?
Měla sto chutí otočit se a nenápadně zmizet, ale věděla, že by to nebylo slušné.
"Aj.. J-Já jen.. Kdy jste viděl, jak to vypadalo.." řekla omluvně a okamžitě jeho ruku pustila. "Myslela jsem, že mu ubližujete." šeptla a zamračila se, když spatřila jehlu zapíchnutou v kapitánově noze. To byla situace, cítila se trapně a nebylo jí z toho dvakrát nejlíp.
"Odebrat krev z nohy? A to jste zdravotník?.." zapochybovala tlumeným hlasem a zrudla do takové míry, že by mohla konkurovat rajčeti. Vůbec se do toho neměla plést.

Akio Ukitake

Když ucítí gumu pootevře oko.Při pohledu na jehlu..která by snad stačila na odběř krve i od hrocha se začne potit...jehly zrovna nemusí. Pak se koukne na dívku, jenž dorazí a začne jej bránit. Musí se hodně ovládat, aby se nazačal usmívat od uch k uchu. Spokojen, že je zachráněn zavře oko a dál je naslouchá. Jaké překvapení přijde. když něco kovového a asi 5 cm dlouhého zajede do nohy. Co se stalo pak bylo až příliš rychlé. Akio otevřel oči, pusu a kdovíco ještě a z plných plic zařval.Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa....člověče vytáhni tu věc z mojí nohy nebo do tebe taky něco vrazím!Vyskočí z postele. Na sobě má froté pyžamo s medvídky. Až teď se mu podaří se naplno podívat na onu dívku. Na chvíli jako by se vše zpomalilo a všechny jeho smysly se soustředili pouze na ní...byla...Nádherná.A..Akio Ukitake...Kapitán 13.Divize podá jí ruku.

Suki Taiketo

Slet události byl velice rychlý, proto jen zděšeně vytřeštila očka potom, co se kapitán vzbudil a zařval z plných plic a vyskočil z postele ve...froté pyžámku s medvídky. Na tváři jí i přes to, co se tady děje naskočil úsměv. Přeci jenom pohled na pěkného muže s medvídky, dokáže dost zlepšit náladu.
Suki byla stále rudá, dost se styděla, za to, že způsobila kapitánovi bolest a ještě ho přistihla takhle v pyžámku.
"J-Já se omlouvám.." hlesla ke kapitánovi, který jí vřele podal ruku a představil. Popravdě takovou reakci nečekala, na tváři se jí objevil úsměv.
"Těší mě, já jsem Suki Taiketo, členka 6.divize.." usměje a jeho ruku na oplátku stiskne. "Opravdu se moc omlouvám.."

Akio Ukitake

Nemáte se za co....velmi mě těší.Vlastně jsem již zdravý...nechcete mě doprovodit k vrchní kapitánce??Chci jí oznámit, že jsem v bojové pohotovosti.Usměje se a pak si všimne onoho pyžámka...zrudne studem.

Suki Taiketo

Zajiskřila jí očka, když Akio zrudl. "Velmi slušivé." podotkla.
"Pokud mohu, tak vás ráda doprovodím." usmála se, rudá barva z její tváře už sice zmizela, ale pořád tu zůstala jakási stopa růžové. Dá se říct, že z toho Suki byla poměrně psychicky rozhozená. Ostatně taková zajímavá věc, se vám nestane každý den.
"Jste opravdu v pořádku? Přece jenom chtěli vám brát krev.." dodala ještě než se rozešla ke dveřím. Šlo vidět, že si opravdu dělala starosti, což bylo dost zvláštní vzhledem k tomu, že Akia téměř vůbec nezná.

Akio Ukitake

Neee nic mi není..oni..jen rádi straší lenochy zabírající místa.Zazubí se a vyjde z pokoje ven...zamíří na recepci. Ženě stojící za pultem nahlási:Akio Ukitake ocházím na revers.Žena se jen zamračí a zamíří někam dozadu. když se vrátí na pult položí katanu...a nic víc. Akio na ní zamrká. A co shihakusho a takové to bílé,dlouhé co nosí jen ti největší borci v Seireitei...říkáme tomu Haori!!Žena neměníc výraz jen oznámí.Není...ztratilo se.Akio zalapá po dechu.Ja jak ztratilo??A v čem mám jako chodit???Žena opět suše.Půjčte si pyžamo.Akio se koukne na medvídky.V tomhle???Vždyť budu za idiota!!!....Tak jděte nahý. Akio se na ní škaredě podívá..schmátne katanu a vyjde ven pak se otočí na Suki.Hrozné...ty služby už nejsou co bývaly.

Daisuke Ryusaki

Staral se o jednoho z posledních zraněných co byly v nemocnici. Bylo to opravdu náročné, protože tu byl velký nával. Měl poměrně rozsáhlá zranění ale byl stabilizován, takže práce byla u konce. "Teď ho jen kontrolovat ale měl by se z toho dostat chlapec." Když v tom se z jiného pokoje ozval hrozný křik. Neváhal a rychle běžěl do toho pokoje, z kterého se křik ozýval, kde se mu naskytl úžasný obraz. Stál tam kapitán v krásném pižamu a injekční stříkačkou zapíchnutou v noze, který se představoval nějaké shinigami a Genma, který tam byl v pozadí a s nechápajícím výrazem. Co se tu sakra děje?!? křikl a kmital očima mezi těma třema. Čekal na vysvětlení a do toho k němu přilítnul pekelný motýl se zprávou aby se dostavil do kanceláře vrchní kapitánky. Odbil ho s tím, že toto nejdřív vyřeší a pak tam dojde.

Dodatek:
Kapitán ho minul ve dveřích a bez jakéhokoliv vysvětlení prošel se shinigami které věnoval veškerou pozornost. Když tohle bylo vyřešeno, scháněl se po nějakém vršku vhodného k návštěvě vrchní kapitánky. Když ho našel, vydal se k hlavní kapitánce s lechce přehozenou uniformou a stále popálenou rukou, kterou se nenamáhal nijak ošetřit. -> 1.divize

Yaoi fanynky převlečené za sestřičky a schované ve skříni

"Ewwwww..." okomentovaly Akiovo seznámení s členkou šesté divize. Ovšem jeho předchozí řev směřovaný na Genmu neunikl jejich diktafonu, takže aspoň něco měly, nad čím se mohly hihňat po večerech u rádia.

Suki Taiketo

S úsměvem následovala Akia na recepci nemocnice, kde došlo k menšímu nedorozumění. Když žena Akiovi řekla, ať si buď vezme pyžamo, nebo jde nahý. Nejistě zamrkala...
Opravdu tohle řekla kapitánovi? Vždyť to je autorita!.. Suki nechápala, tohla by nikdy nemohla udělat. Soucitně se koukla na Akia, muselo to být těžké promenádovat se po světě s medvídkama.
"To je dobře, že jste v pořádku." pousmála se, ale šlo vidět, že je z toho stále trochu nervozní. Z toho, že doprovází kapitána a ještě k tomu tak pohledného.
"Museli mít hodně práce, tolik lidí bylo zraněných a ti mrtví... Možná proto byla tak nepříjemná.." dodala a nakonec se pousmála. "Bývalo to lepší? A kdy?" optala se, doufajíc, že zjistí kolik je Akiovi let.

Akio Ukitake

Ještě dvěstě let dozadu by se omlouvali...ach ta dnešní mládež...Usměje se na ní a pak ho to napadne.Sotaichonepotřebuje znát že už jsem v pořádku..co kdybych vás pozval na čaj...k Vysmátému Arrancarovi?Neustále se kochá jejím půvabem.

Suki Taiketo

Při slově dnešní mládež se usmála a když jí navrhl pozvání na čaj, věnovala mu ten nejzářivější úsměv, který dokázala vyloudit. Čaj byl perfektní nápad, po tom, co se ještě před tou strašlivou bouří zúčastnila oslav, saké ani vidět nechtěla.. Nejlépe hodně dlouho.
"To by bylo skvělé, ráda půjdu." řekla vesele a rozešla se i s Akiem tím směrem.

Akio Ukitake

Tak to mě těší...jenom mě prosím doprovoďte...Musím se přezléknout.Zazubí se.

Dál 13.divize

Kurotsuchi Midori

Čekal jsem tuhle odpověď. Tak si to vzal ty papíry do své kanceláře a začal razítkovat. Trvalo mu to asi hodinu a půl. Byl hodně unavený ještě z mise a ze všeho ostatního. Šel si dat šlofíka. Papíry donesu kapitánovi až potom. Ještě před usnutím hleděl na strop a přemýšlel co vlastně bude dál. V divizi jen papíruje a po dlouhé době byla taky nějaká mise. Co si tu vůbec povídám? Radši jdu spát. Vzbudil se někdy k večeru, zrovna na večeři. Vzal a papíry a rychle šel ještě za kapitánem , aby mu odevzdal papíry. Taichou, mám pro vás ty papíry. Můžu jít dál?

Izanagi Kentaro

"Vstup" Ozvalo se opět mrzuté zažbrblání od kapitána, který se opět válel na pohovce. Všechno bylo až příliš při starém. ZzZzZzZzz

Sai Kazuma

Když jsem se tak potuloval všude okolo tak jsem se rozhodl že bych měl radši ten čas využit nějak lépe, proto jsem se rozhodl jít trénovat... Musím najít nějaké klidnější místo a nejlépe kde se vyskytují stromy.... nevěřily by jste jak se dobře dají využít k treningu... říkal jsem si v myslí sám pro sebe... To by šlo. pomyslel jsem si poté, když jsem přišel na odlehlejší místo pokryté jen krátkou trávou a stromy... Zbavil jsem se vrchní častí uniformy a zůstal jen do půl pásu... Začal jsem protahováním a poté se rozběhal okolo... dále následovaly kliky, kliky na jedné ruce, kliky ve stojce, sklapovačky atd. Když jsem cítil že tělesné cvičení by mohlo stačit tak jsem zahájil cvičení mého vlastního bojového umění... přitom jsem málem i převrhl strom na jednu budovu...

Daisuke Ryusaki

Když se dostavil do kasáren, s nikým nemluvil a jen mlčky prošel. Na chodbě nevědomky strčil do lidí, čehož si všimla Katsumi, když ho chtěla pozdravit. Došel před dveře kapitánské kanceláře a mlčky tak chvíly stál. Otevřel dveře a vešel dovnitř. Došel ke stolu, bylo tam všude uklizeno a na věžáku čisté haori. Koukal na něj, a přemýšlel o tom jak vůbec bude vést divizi. Když v tom si všiml za sebou stát Katsumi. Otočil se a koukal na ní.

Katsumi

Věděla, že Daisuke je popálený, proto na něj čekala až se vrátí z 1.divize. Když se konečně vracel, mávala na něj ale nikoho si nevšímal a procházel jen kolem. Proto si vzala obvazy a mast a šla za ním. Nenápadně ho sledovala až před dveře kanceláře. Věděla oč jde, protože už něco zaslechla ale nebyla si jistá. Avšak chování Daisukeho ji v tom pouze potvrdilo. Vešla za ním odvnitř a když se k ní otočil viděla jeho smutek v očích. Také věděla, že nemá cenu o tom mluvit, protože by jí akorád odmítl ale chtěla mu ošetřit popáleniny. Přišla k němu, věci si odložila na stůl a začala mu sundavat horní část oděvu. Celou dobu mu při tom koukala do očí. Namazala mu ruku a obvázala obvazama, poté došla ke stojanu s haori. Vzala ho a přehodila přes Daisukeho. Uvázala ho a chtěla mu něco říct na uklidnění jeho duše ale v tu chvíly do kanceláře přilýtnul pekelný motýl se zprávou.

Pekelný motýl

Přiletěl do kanceláře kapitána 4.divize, aby předal zprávu o konající se poradě kapitánů, po níž Daisuke vyrazil zpátky do 1.divize a Katsumi nechal samotnou stát u stolu bez jakéhokoliv slova a vděku.

Sai Kazuma

Poté co jsem cítil, že trening by mohl stačit jsem si sedl a opřel se zády o nedaleky strom... Vydýchal jsem se a utřel ze sebe pot... Po dostatečném odpočinutí jsem vstal a oblékl si zpět vrchní část uniformy... Poté jsem se ještě ponořil do vzpomínek z mého dětsví a zůstal stát na místě... přičemž jsem se díval na oblohu...

Raiden Tomisura

Objevil jsem se v kasárnách 8. divize. Zamířil jsem do svého pokoje a převlékl se do čistého oblečení a vzal si čisté Haori. Tak toto je nejspíš naposledy co tu stojím jako kapitán. Pomyslel jsem si a pozvedl svojí Zanpakuto. Rychle jsem okřikl Farukona. Ne mlč je to má volba vím že mi jí chceš vymluvit ale já musím. Ale nepůjdu sám. Hlesl jsem k němu a podíval se po místnosti. Byla uklizená. Nejspíš někdo z divize. Napil jsem se saké co jsem měl ve stolu a lahvičku pak hodil na zam až se rozbila. Pak jsem na stůl položil dopis.

Dopis:

Následně jsem dopsal ještě PS.

PS:

Pak jsem opustil místnost a po chvilce jsem se objevil před Saiem. Zdravím Saii. Vydím že jsi dobře trénoval. Podíval jsem se na tréninkovou plochu. Ale směl bych mít prosbu? Není od Kapitána ale od obyčejného Shinigamiho. Nechceš si vyrazit na nebezpečnou misi do Realného světa. Není schválená a jestli se vrátíme tak budu zbaven nejspíše hodnosti a to natrvalo. Hold nemá štěstí jako Yoshiro-kun. Řekl jsem vážně a má tvář byla kamenná a bez výrazu. Vypadal jsem že mám velmi těžkou hlavu. Tak co půjdeme? Zeptal jsem se ho a čekal.

Sai Kazuma

Hleděl jsem překvapeně na kapitána, který se přede mnou objevil a zeptal se mě na prosbu... Nebezpečná mise v lidském světě? Zbaven hodnosti? Vypadá to že to nebude jen zajímavé bude to fakt boží... navíc nevypadá to že si dělá srandu. proletělo my hlavou nad oznámením kapitána... Taky zdravím... dodal jsem tak trochu opožděně a hned k tomu ještě dodal... Jak bych mohl odmítnout... rád půjdu a budu vás doprovázet. odpověděl jsem konečný verdikt kapitánovy a dál si ruce do kapes...

Daisuke Ryusaki

Když došel do kasáren, stavil se v prádelně, aby si vyzvedl věci po misi a šel do ubytovací části. Tam si zbalil zbytek svých věcí, moc jich neměl, protože tu nebyl nijak dlouho a vydal se do kanceláře.
Když došel do kanceláře hodil svých pár věcí ke straně a šel ke stolu, kde na něj opravdu čekalo několik štosů papírů. Důkladně si je přečítal a podpisoval. Ani nevěděl jak dlouho mu to trvalo ale po práci se šel projít ven na čerstvej vzduch a promyslet si řeč pro divizi.

Arinoki Kenkyoshou

Když se objevíme u kasáren 4.divize..tak hledá ošetřovnu, když si jí všimne vydá se vpřed..poté co se dostanem na ošetřovnu, hledáme nejblížšího doktora abysme mu vylíčily situaci jak se to stalo a aby Kioko ošetřil..

Arinoki Kenkyoshou

Chjoooo..Tak já tady chvilku zůstanu.. odpoví Kioce..