10. divize

Akkaku Naito


Dobrá. Následujte mne. shunpnul jsem. Byl jsem rychlý, ale zvolil jsem pomalejší tempo a vždy jsem si hlídal, aby byli oba mí společníci v dohledu a mohli mě sledovat. Nepřemýšlel jsem nad žádným konkrétním místem, věděl jsem, že intuice mě někam dovede...

---> Trénink: A. Naito, R. Kami a H. Kyoya

Hiiragi Kyoya

Tohle muselo nezbytně dopadnout špatně. Trénink se 3. důstojníkem a někým, kdo nevypadl úplně jako nejslabší člen 10. divize. Sakra já musel dostat tak strašně. Ale člověk se alespoň něčemu přiučí. Snad byli dost rozumní, aby mě nerozsekali na kousíčky. Umřít 1. den v divizi musel být rekord...
-> Taky tam

Akachi Naito

Cítil se opravdu trapně, ale Sawai ho uklidnila tím, že tu žádný pes není. Poté navíc asi zavtipkovala. Což Akachiho dost potěšilo a musel se usmát. Pohlédl na Sawai a i u ní si povšimnul něčeho, jako náznak úsměvu.
Jsem rád, že takhle vtipkujete..
Zasmál se a pokračoval v papírování. Sawai se mu začala opravdu zamlouvat a i když ji příliš neznal, tak k ní měl už nyní dost blízko. Takhle tedy potichu pokračoval v papírování. Po nějaké době to měl hotové. Zvednul ruce a dlouze se protáhl. Poté pohlédl na Sawai.
Takže všechno je hotové?
Usmál se.

Dívala sa na jeho reakciu a čakala, že najskôr bude šokovaný, ale asi naozaj spoznal, čo kto myslí ako srandu a čo vážne. Pozrela sa potom na papier, keď ju asi pochválil za ten chabší vtípok. Bolo to prvýkrát asi, ale nevedela, aký mala z toho pocit. Veľmi nad tým nepremýšľala, takže len prikývla jemne a mlčky pracovala ďalej. Keď boli na to dvaja, šlo to omnoho rýchlejšie, takže papierovanie mali za sebou.
"S vami to ide naozaj rýchlo." povedala a oprela sa unavene o stoličku. Sama toho urobila za ten deň ešte dvakrát-trikrát viac. Pozrela sa potom okolo a pod stôl, či tam niekde neschovala ešte nejaké papiere, ale našťastie nie. Vydýchla si a znova sa oprela o stoličku a pozrela sa na kapitána.

Akachi Naito

Na tváři měl úsměv. Koukal na Sawai. Opět nahodil výraz, jako když opravdu moc přemýšlí.
Tak a jdeme ven..!
Zavelel a vstal. Pohlédl se na Sawai. Doufal, že ho opravdu bude následovat. Potřeboval už vypadnout na vzduch, pryč od těch papírů. Navíc chtěl Sawai dostat ven a seznámit se s ní a dalšíma lidma z divize.
Nezašla by jste třeba na kafe nebo tak? A neřekla mi, jak to tu maličko chodí. Přeci jen, jste tu déle než já..
Navrhl. Potřeboval rychle vypadnout, začal si připadat poblíž těch papíru fakt hrozně. Papírování mu docela šlo, ale vůbec ho to nebavilo. Nebo spíš na to začínal být asi dost alergickej.

Prekvapene sa pozrela na kapitána ako zavelil, že pôjdu von. Pozrela sa na ten stoh papierov, ktorý už konečne dokončili a spoločne s tými, ktoré ešte robila pred ním. Pozrela sa potom naňho. Asi naozaj potrebovala ponaťahovať nohy a konečne sa nadýchať vzduchu vonku, aj keď sa jej nezdal rozdielny než tu.
"No.. myslím, že asi nemám na výber, však?" opýtala sa ho a potom sa zťažka postavila. Skoro tam zapustila korene na tej stoličke po tom pracovnom dni. Ešte ani nehovorí o tom, ako pracovala dni predtým.
"Popravde, taicho. Ja tu tiež nie som zase tak dlho.." povedala zamyslene dívajúc sa do strany a poškriabala sa prstom na tvári. Ale tak či tak ho nasledovala. Ktovie, možno, že to bude fajn. Raz si tak posedela s jedným shinigamim, aj keď on sa skôr v jej prítomnosti cítil viac nepríjemne, to na ňom poznala. Možno, že u kapitána to bude iné.

Reizo Kami

Neměl v úmyslu se nějak předvádět, ale zase se nechtěl nechat zesměšnit. Shumpem běžel hned za Akkakuem a tím malým klučinou. Rychlostí se jim vyrovnal takže v tom nebyl žádný problém, jen doufal že nepoznal že je na boj z blízka jen průměrný, že má rači hada a bakuda, nezašpiníte si u toho tolik ruce.

-----> Směr za Akkakuem

Akachi Naito

Koukal se na Sawai a vycházel pomalu z kanceláře.
Samozřejmě, že nemáte na výběr..
Zasmál se a pokračoval volně chodbou ven z kasáren. Takhle pokračoval až ven. Konečně vyšli ven na vzduch. Akachi se dlouze protáhl, zhluboka se nadechl a vydechl a poté se podíval na Sawai.
Nejste? Kdy jste přišla do divize Sawai?
Zeptal se s očividným zájmem. Během té otázky se dál rozešel, vlastně zatím ani nevěděl kam jít. To měla být jeho další otázka, ale prvně si samozřejmě hodlá počkat na odpověď na první otázku.

Nasledovala ho von z kancelárie a kráčala vedľa neho, keď šli po chodbách divízie. Vyšli von a na chvíľu sa zastavila spoločne s kapitánom, keďže sa potreboval ponaťahovať.
"Hmm.. myslím, že už to bude nejaký mesiac." povedala zamyslene a tiež vykročila s ním. Bolo to vlastne hneď vtedy, keď bývalého kapitána zatkli. Pamätala si aj kto to bol. Mal v úmysle ho zabiť rovno na mieste, ale našťastie to neurobil. Ktovie ako sa teraz má, ale pochybuje, že ju vôbec za ňou pustia. No, o tom, že to bolo vtedy kedy ho zatkli, tak o tom radši pomlčí.
"Kam vôbec ideme, taicho?" opýtala sa ho po menšom mlčaní a pozrela sa okolo seba. Náhodou bolo pár pekných miest, kam by sa dalo zájsť, ale ktovie nakoniec čo vyberie.

Akachi Naito

No vidíte. Já jsem v desáté divizi ještě menší chvilku. Je tu někdo, kdo vyžaduje více pozornosti? Na koho si dávat pozor?
Zeptal se s úsměvem a pokračoval v cestě. Poté se zastavil. Nevěděl totiž, jak odpovědět na další otázku.
No, přála by jste si se někam podívat?
Zeptal se a rozhlédl se. Vzpomněl si na pár podniků co zná, ale tam by se zřejmě Sawai nechtěla jít podívat.

Kráčala s ním a len prikývla na jeho slová. Jeho otázka ju trošku prekvapila, ale zachovala pokoj.
"Nie, všetci sú v pohode." povedala potichu a pozrela sa do strany. Nie každá divízia má fajn členov, niektorí robia aj problémy, takže bola rada, že práve divízia, v ktorej je ona, to tak nie je. Nezdálo sa jej, že by niekto robil problémy, to by o tom musela vedieť ona. Potom prekvapene zamrkala, keď sa zastavil a pozrela sa naňho.
"Mne je to jedno. Ako rozhodnete vy." povedala a kývla ramenami a potom dala hlavu do strany. Zdálo sa jej, že ani ho nenapadlo kam by mali ísť alebo to nevedel? No, bol tu krátko, ale nedokázala to presne odhadnúť, ktoré z toho to bude.

Akachi Naito

Oddychl si.
Tak to je super..
Poté si vzpomněl na to, že jeho bratr a ostatní plánovali společný trénink. Možná by nebylo špatně je navštívit a vidět schopnosti členů jeho divize. A tak se tedy lehce zasoustředil, aby vycítil jejich reiatsu.
Nejsou daleko..
Pomyslel si. Podíval se na Sawai a mile se usmál.
Možná by jsme mohli jít za ostatníma z naší divize, jsou kousek od nás..
Mrknul a ukázal rukou směr, kde se asi tak přibližně nachází. Lákalo ho vidět konečně zase nějakou akci.

Dívala sa naňho ako tam len tak stál. Čakala na jeho reakciu. Asi buď vymýšľal ako sa s tejto situácie dostať, keď nevedel nič o žiadnych reštauráciach alebo len vymýšľal, kam pôjdu. No, tak či tak, čakala, čo povie. Jeho slová ju potom prekvapili. Pozrela sa smerom, ktorý ukazoval a zamyslela sa. Vôbec nevedela o čom hovorí. Pozrela sa späť naňho.
"Ako to myslíte, taicho?" opýtala sa ho po chvíli a dívala sa naňho. Nepočula nič o tom, že šli trénovať alebo to možno prepočula. Predsa len bola zarytá do práce, takže sa to k nej ani doniesť nemohlo.

Akachi Naito

Podíval se na Sawai a usmál se. Poté se měl konečně až k odpovědi.
Můj bratr, třetí důstojník a...
Začal přemýšlet. Nemohl si vzpomenout. A tak rukou naznačil malýho člověka.
Ten klučina..
Pomáhal si celou dobu rukama, aby ho Sawai pochopila.
Šli támhle někam trénovat. Tak by jsme se mohli projít a dojít je pozdravit. Nebo, jestli chce raději do ěnjaké restaurace a dát si v klidu kávu..
Oba návrhy mu vyhovovaly. Jen potřeboval vypadnout na moment z kanceláře. Né, že by tam byl nějak dlouho, ale nebyl na to ještě příliš přizpůsobený a papírování se nejspíš bude přizpůsobovat dlouho.

Dívala sa naňho a počúvala ho. Takže Akkaku, Reizo a.. nejaký ešte shinigami z divízie šli trénovať. Podľa jeho slov a náznakov šlo o chlapca približne tak vysokého ako bol ten nový shinigami Kyoya a iného takého v divízii nemali, takže to mohol byť jedine on.
"No, znie to dobre. Ale záleží na vás, taicho. Vyberte jednu z týchto možností." povedala s kývnutím ramien. Bolo jej to celkom jedno. Ale pozrieť sa na členov jej divízie ako trénujú, nie je tiež zlý nápad, aj keď by radšej niekde posedela. Ale predsa len, aj tam môže sedieť a dívať sa na nich. Aspoň môžu oba dozrieť, či to nepreháňajú, aby si neublížili alebo aby nezničili to miesto, kde trénujú. No, záležalo na tom, čo vyberie kapitán.

Akachi Naito

Mmmm..
Přiložil si svojí ravou ruku k bradě a prstama se škrabal ve svém strništi. Očividně přemýšlel.
Navrhuji jít je zkontrolovat na trénink. Aby to moc nepřehnali, ale zároveń aby se neflákali!
Zavelel a zasmál se. Pomalu se rozešel k místu, kde trénují. Během celé cesty povídal.
Na kávu vás samozřejmě pozvu jindy..
Pravil s úsměvem a jak je jeho zvykem, mrknul.
Přesun ---> SEM

Dívala sa naňho a prekrížila si ruky na prsiach. Čakala až z neho niečo vypadne, inak tu vystojí dieru. Potom prikývla na jeho slová.
"Dobre, taicho." povedala vlastne na obe veci, ktoré spomenul ako na to, že sa pôjdu pozrieť na ten trénink, tak aj, že ju na kávu pozve inokedy.
"Vlastne, taicho, mali by ste vedieť, že ja nemám rada kávu." skonštatovala nakoniec a nasledovala ho na trénink. Po ceste premýšľala, či náhodou nebudú ich prítomnosťou ostatných znervózňovať alebo aby to neprehnali a nesnažili sa urobiť dojem. No, veď uvidí ako sa to vyvinie.

---------------------------------->
Trénink: A. Naito, R. Kami, H. Kyoya

Akachi Naito

Pomocí shunpa se objevil v kasárnách 10.divize. Samozřejmě si to hned namířil do knihovny, kde začal hledat různé knížky. Vlastně hledal cokoliv, co mělo nějakou spojitost s bankaiem. Akachi vždy slyšel, že kapitánem se stávají ti nejsilnější ze Soul Society. A pokud on je nyní jedním z kapitánů, tak by měl tedy patřit mezi třináct nejsilnějších shinigami. Měl být tedy elita. Jenže taky slyšel, že kapitán by měl umět Bankai. Pokud, se tedy Akachi nenaučí Bankai, tak by možná mohl mít do budoucna problém s tím, post si udržet. No a Akachi chtěl být moc kapitán. Akachi tedy pobral pár knížek a už si to pádil přímo do své kanceláře, jako by ho schované koblížky přímo volaly. A tak tedy za sebou zavřel dveře a usadil se za veliký stůl. Knížky položil přímo před sebe a druhou rukou rychle vyhrabal koblížky. No a tak se tedy začetl a zajedl.

Hiiragi Kyoya

Došel jsem do kasáren 10. divize. Chvíli mi to trvalo, ale nespěchal jsem. Vešel jsem dovnitř a prošel jsem chodbami a nakonec došel na místo, které mělo bejt mým pokojen. Odemknul jsem a podíval se dovnitř. Měl jsem tam vlastně jen pár věcí, co jsem si stihl přinýst. Fotku své rodiny kterou jsem ale neměl kam pověsit, protože jsem na stěnách neměl žádný háčky. Tašku s oblečením a nějaké povlečení. Dal jsem se do úprav...

Akachi Naito

No koblížky byly dobré, ale možná až příliš sladké. No knížky tedy zatím nebyly moc k užitku. Všude se popisovalo, co to vlastně bankai je, ale nikde nebyla jediná rada k tomu, jak ho získat.
Však já vždycky říkal, že knihy jsou zbytečnosti..
Poznamenal a udělal ještě známé gesto mávnutí ruky.
Jedině, zeptat se jiného kapitána..
Poškrábal se rukou na temeni hlavy. Akachi ani nevěděl, kde má jiného kapitána, který na něj má čas najít. Navíc, je pro ostatní kapitány pouze nějaký cizák. Bude o tom muset ještě popřemýšlet...

Po nějaké době si vzpomněl na příběh o minulém kapitánovi 10.divize. Samozřejmě o tom legendárním a usměvavým krasavci. No, prý měl pár problémů a tak šel sedět na 2000 let. Unesl jistého Kuchiki Yasumara, který se následně stal kapitánem 13. divize. Možná by za ním Akachi mohl dojít a trochu se na minulého kapitána poptat. Přeci jen, důstojník mu maličko dělal starosti. Šlo vidět, že stále uznává předchozího kapitána. No a tak tedy zabouchl knihu a rozhodl se vydat na cestu. Prvně si to však zamířil k umývárně. Zde si umyl ruce od jahodové polevy a opláchl obličej. No nakonec si před zrcadlem ještě upravil svůj cop a trošku prohrábl vousy, měl je totiž nějak moc upravené a Akachi měl radši vousy pěkně načechrané a aby vypadaly tak trochu divoce. No, prostě chtěl bejt fakt samec! No vousy poupravil trochu malým hřebínkem, který nosí vždy ve vnitřní kapse svého haori. No a poté se tedy vydal směr kasárny 13. divize.

Hiiragi Kyoya

Netrvalo to ani tak dlouho a měl jsme vybaleno. Nebylo to tolik věci. A teď jsem neměl vůbec co dělat. Lehl jsem si na postel a chvíli jen pozoroval strop. Ale to člověka na moc dlouho nezabaví. Nakonec jsem zase vyběhl z pokoje a šel jsem se projít po divizi v naději, že narazím na něco zajímavého. Kdo by řekl, že být shinigamim je taková nuda.

Kyoya -> Na něco zajímavého jsi opravdu narazil. Tedy jak se to vezme. Určitě to bylo neobvyklé. Ze stropu hlavou dolu jako netopýr visela mladá slečna s fialkovými vlasy. Měla klidný výraz. Jen tak si tam visela a praskala přitom svou žvýkačku.

Hiiragi Kyoya

No, hledat něco zajímavého bylo tedy splněno, protože tohle bylo mimořádně zajímavé. Dokonce až moc. "Ehm... ahoj?" řekl jsem. Přeci jen jak má člověk reagovat na to, že si někdo hraje na netopýra a ještě u toho používá zvýkačku. Pravda. takhle bylo těžší se udusit, když měla krk směrem nahoru...

Kyoya -> "Jé. Ahoj." odpověděla ti dívka s úsměvem a dál žvýkala hlavou dolu. "Podle toho znuděného výrazu tipuju, že jsi nováček." dodala ještě.

Hiiragi Kyoya

Zasmál jsem se, když jsem si vyslechl její postřeh. "Jde to tak hrozně poznat jo? " zasmál jsem se. "Na akademii nám povídali, jak je život shinigami vzrušující a plný událostí a tak... a zatím nemám do čeho píchnout..." přiznal jsem na čem stojím. Zkrátka jsem se nudil.