Trénink: A. Naito, R. Kami a H. Kyoya [HOTOVO]

Docela daleko od Seireitei i Rukongaie je krásné prostranství mezi skalami vystupujícími z hlubokého lesa. Mýtina je okolo jezera, do kterého padá malý vodopád a z něhož odtéká klidný potok.

Hiiragi Kyoya

"Hmmm" pronesl jsem smrtelně vážně, když jsme došli na místo. Bylo to hezké místo na piknik. Nebo tak něco. Kdo by řekl, že někdo bude chtít zničit takové pěkné místo tréninkem. "Takže? Co teď? Co chcete dělat?" zeptal jsem se a poškrábal jsem se na hlavě. Z toho chození mě bolely nohy...

Akkaku Naito

No. První otázka je... budeme bojovat všichni proti všem, nebo na týmy? zeptal jsem se a podíval se na klučinu. Byl to nováček, takže jestli budou týmy, bude určitě se mnou. To se mi nelíbilo, protože já jsem měl v plánu tuhle hru hrát tak, jak jsem se ji naučil u Omnitsukido.

Hiiragi Kyoya

"Hele vemte prosím v potaz, že jsem sotva vylez z akademie jo? Nerad bych svůj 1. den v práci strávil ve 4. divizi na lůžku." upozornil jsem je radši. Měl jsem z toho trochu obavy. "Takže pokud chcete jít 2 proti mě, tak se vzdávám a můžem jít na další kolo..." dodal jsem

Reizo Kami

Když dorazil na místo ihned si všiml toho jezírka s vodopádem, hned věděl že tohle místo mu bude zaručeně vyhovovat jak psychicky tak i fyzicky. S jasným pohledem koukal na ten nádherný vodopád, už jen chybělo opravdu jen nějaký jídlo a nějaká dámská společnost.
"Nechám to na vás, jste nižší hodnosti tam vám nechám jistou výhodu."
Pousmál se na ně, poté se zase začal dívat na ten nádherný vodopád, vodu měl opravdu moc rád, a ještě raději ji měl v noci. Na tohle místě měl sám malou výhodu, díky své zanpakuto vodního elementu.

Akkaku Naito

No. Souboje všech proti všem mají své kouzlo,  ale myslím, že Hiiragi by s námi možná neudržel tempo. řekl jsem a povzdechl si. Takže mi dva, proti vám, Reizo-sama? položil jsem dlaň na rukojeť svého zanpakuto a lehce se přikrčil. Měl jsem chuť dostat ze sebe veškeré to napětí posledních dvou měsíců a to se bez trochy bolesti neobejde...

Hiiragi Kyoya

Lehce jsem pokeslnul když jsem se dozvěděl že jsem nižší hodnost co nestíhá. To nebylo zrovna lichotivé. "No, já možná nejsem tak silnej, ale zase nehodlám odpadnout během minuty..." řekl jsem. Chtěl jsem docela odzkoušet svoje schopnosti proti silným shinigamim, ale bál jsem se, že dostanu královsky na prdel...

Reizo Kami

Byl, nebo si spíš myslel že je silnější než oni, ale dva proti jednomu, a ještě k tomu když ten jeden je on sám mu nepřišlo moc fér. Po chvilce zamyšlení mu to nepřišlo jako špatný nápad, aspoň si sám vyzkouší jaký to je proti více nepřátelům a oni si zase procvičí spolupráci, jen doufá že neumí zrovna nějaký smrtící techniky, nechtěl do toho jít naplno, bylo to přeci jen cvičení.
"Asi nemám na výběr, budeme to muset asi tak udělat."
Pokrčil rameny a ledoval Akkakua, poté se podíval na na Hiiragiho
"My jsme se asi ještě nepředstavili že? Vaše jméno sem již zaslechl ale i tak. Jmenuji se Kami Reizo"
Pousmál se a natáhl k němu ruku, vypadal sice jako dítě ale byl to už shinigami tak by s ním přeci jen měl mluvit jako osobě sobě rovné. Neznal schopnosti ani jednoho z nich, neznal ani jejich minulost takže neví jaké pasti či překážky si pro něj připraví.

Hiiragi Kyoya

"Jo, zaslechl jsem, že jste 3. důstojník. Těší mě... to jste asi dost silnej, když jste důstojník ne? Navíc vlastně nejvyšší důstojník ne? Pak už je jen zástupce a kapitán." zeptal jsem se. Věděl jsem, že kapitán je silnej asi jako celej zbytek divize dohromady. A z toho tak 30% byl zástupce. Teda alespoň tak nějak to říkali na akademii....

Reizo Kami

To co řekl Hiiragi ho docela zarazilo, možná že je nejsilnější z divize hned po kapitánovy nebo podkapitánce ale oproti ostatním 3. důstojníkům byl podprůměrný.
"Ano, jsem 3. důstojník. Silný možná, nejsilnější určitě ne, a navíc k nám přibylo několik nováčků, co víš, třeba je někdo z nich i silnější než-li já."
Zněl, a taky se snažil znít, poněkud chytře a to u něj nebylo příliš ve zvyku, někomu mohl většinou přijít až dětinský. Posmál se, svoji levou ruku si položil a rukojeť své zanpakuto. Poté odešel od nic několik metrů aby jsme mohly začít s bojem. Přemýšlel o tom jestli se má předvést a co nejrychleji to ukončit nebo vytrvat a doopravdy si zatrénovat.

Akkaku Naito

Dobrá. Tak začněme. usmál jsem se a shunpnul jsem do lesa. Jak mě to učili v Omnitsukido. Pomyslel jsem si a začal jsem se rychle, ale neslyšně plížit okolo. 
Zpívej, blesku. Křikl jsem a už jsem byl zas jinde a začal skrývat své reiatsu. Co jsem ale neskryl, byla kruhová čepel, která vyletěla z lesa vysokou rychlostí přímo na Kamiho

Reizo Kami

Jen jak se otočil zpět na ně Akkaku zmizel někam do lesa. Akkakua neviděl, viděl jen nějakou divnou letící věc co mířila přímo na něj. Vypadalo to jako jakýsi talíř bez dna s ostny po okrajích. V tuto chvíli ho nenapadlo nic jinýho než utíkat, to však nestačilo a tam musel použít i k uniku shunpo. Schoval se za nějaký větší kamen. Byl poněkud vystrašený když po něm vyletěl ten talíř.
"Co to máš za strašidelnou věc?"
Zařval na Akkakua, v hlavě mu probíhalo několik nápadů jak by se toho mohl zbavit, například kdyby vzal nějaký klacek, vložil by ho přímo do prostřed toho talíře a nějak ho upevnil k zemi nebo nějakému jinému předmětu. v hlavě měl pár takovýhle podobných nápadů. Na Akkakua zařval proto aby zjistil jeho přibližnou polohu, něco co je tak rychle se nemůže přeci pohybovat blízko jeho majitele jinak by se mohl sám zranit. Ještě tu byl však Hiiragi, který ještě nezačal, a i na něho si musel dávat pozor.

Akachi Naito

A tak si to tedy se Sawai nakráčeli kousek od nich. Bylo to tu fakt pěkný. Akachi si hned našel takové pěkné místečko na kameni, ze kterého byl výborný výhled na vývoj tréninku. Navíc byl kámen dost velký na to, aby se tam v pohodě se Sawai vešli oba.
Nemáte ráda kávu? Jakto?
Zeptal se docela překvapeně. Moc si neuměl představit, že by měl ráno bez kávy fungovat. Byl to už takový jeho rituál, ke každé snídani kávu. Co tak pozoroval, tak jeho bratr už uvolnil shikai. A nejspíš bojoval proti Reizovi. Klučina je asi zatím jen pozoroval.

Hiiragi Kyoya

"Máte rád strašidelné věci? To bych taky něco mohl zkusit..." řekl jsem a vytáhl svojí malou kukri. Chytil jsem jí čepelí dolů a upustil jí. "Povstaň a buď mým štítem, Tsuchike muri" řekl jsem. Ze země vyrostl půldruhého metru vysoký kamenný golem. Okamžitě se rozběhl do útoku a zaútočil kamennou čepelí na své ruce...

Reizo Kami

Ve vzduchu přibyli další 2 reiatsu, jedno z nich poznal velice lehce ale u toho druhého si nebyl tak jist, věděl že již ho někde cítil ale nemohl si vzpomenout kde, co poznal bylo reiatsu naší podkapitánky Sawai. Ach jo, nerad ukazuji svůj shikai ostatním lidem.
"Neřekl bych že je mám zrovna moc rád."
Najednou viděl jak se ze země vynořil jakýsi golem který byl asi o hlavu menší než on. Paráda, další nepříjemná věc. Doufám že nejni příliš rychlí." V tom se na něj vyřítil jeho ostřím. Elegantním pohybem vzad uskočil přibližně dalších 10 m od golema.Takže tu už máme jednoho golema který bojuje nablízko a jeden lítací talíř který je na dálku, oba mají jedinou nevýhodu to že pokud se vzdálí daleko od jejich majitele tak jim nějakou dobu potrvá než se vrátí, takže pokud se od nich vzdálím tak by měli prakticky zůstat bez obrany. Toho se může využít. Přemítal si takhle plán ve své hlavě. Shikai se mu pořád vyvolávat nechtělo, zatím nebyla nouzová situace.

Akkaku Naito


Reizo se schoval za nějaký kámen. Jen jsem se usmál, protože jsem věděl, že jeho výkřik byl pokus o zaměření. Jeden chakram jsem nechal létat po okolí a hledat našeho důstojníka a druhý mezitím vyletěl z lesa z opačné strany. Samozřejmě jsem byl připraven svou čepel zastavit dříve, než by se dotkla kůže.
Zároveň jsem sledoval i toho rozjíveného klučinu. Musel jsem uznat, že jeho zanpakutou má zajímavou schopnost. Navíc by také mohlo pomoci k odlákání pozornosti. usmál jsem se při pohledu na čepel rychle se blížící k Reizovi.

<---------
10. divízia

Kráčali spoločne na to priestranstvo, kde chlapci trénovali. Dívala sa okolo seba. Celkom veľké priestranstvo a našťastie ďalej od civilizácie. A nezdálo sa, že by sa tu niečo dalo zničiť. Kráčala ďalej za kapitánom a potom sa posadila na kameň vedľa neho. Pritiahla si k sebe nohy, spojila ich, a objala si ich rukami. Sledovala pozorne ako trénujú.
"Je na mňa príliš horká, taicho. Radši mám čaj, keď už sa bavíme o teplých nápojoch." pokračovala v konverzácii s kapitánom. Zdála sa jej táto téma trošku zbytočná, keďže na čo je kapitánovi informácia o tom, čo pije. No, stále lepšie ako nejaké osobnejšie veci. "A čo vy?" spýtala sa ho zdvorila. Pochopila, že kávu asi má rád, keďže ju stále spomínal.

Akachi Naito

Pozoroval jednání těch kluků dole. Reizo měl očividně docela problémy. Pronásledovala ho jakási hora a ještě bratrův chakram. Přesto nejspíš stále nevyvolal shikai. Vypadalo to, že pouze sbírá čas a vymýšlí plán. To se mu líbilo. Nejradši by se tam vrhl taky, ale to by asi nebylo fér. Až po nějaké době mu došlo, že je tu vlastně se Sawai.
Oh, pardon. Trochu jsem se zasnil. Dlouho jsem neviděl žádnou akci..
Sedl si do tureckého sedu, lokty si opřel o vlastní kolena a podepřel si tak parádně hlavu.
No, bez kavý bych se asi ráno neprobral. Vidíte toho zvláštního golema? Musí to být nejspíš shikai toho malého...ehm..jak se jmenuje...no to je jedno. Ten golem vlastně bojuje místo něj, přijde mi to dost nepraktické. Nyní je úplně osamocen, kdyby bojoval proti více protivníkům, tak může mít opravdu problémy. Bratr se nejspíš zase někde plíží, jeho způsob boje nenávidím. Přijde mi to dost zbabělé. To mu však neříkejte. A důstojník nejspíš vymýšlí nějaký plán.
Poté pohlédl na Sawai. Neuvědomil si, že jí toto vlastně nemusí vůbec zajímat.
Ah, pardon. Jenom rád sleduji taktiky boje, objevuji nové schopnosti a zkoukám schopnosti druhých.
Pravil s omluvným úsměvem.
Můžeme jít maličko blíže?
Zeptal se, jako natěšené malé dítě. Chtěl, aby si ho ostatní všimli. Třeba se pak budou více snažit, nebo se dokonce budou chtít předvést.

Sledovala boj. Vyzeralo to dosť zaujímavo. Podľa útokov usúdila, že Kyoya a Akkaku bojujú spoločne proti Reizovi. Pozrela sa potom prekvapene na Akachiho. Vlastne sa tiež zamyslela do toho boja, takže tiež skoro nevnímala. Mlčky sa naňho dívala a potom sa pozrela späť na boj, keď rozprával o ich taktikách a schopnostiach.
"Naozaj zniete, že vás pozorovanie bojov fascinuje." povedala mu. "A volá sa Kyoya, ak vás smiem doplniť." povedala mu a potom počúvala jeho slová. Vlastne aj ona bola v takej rovnakej nevýhode. Tiež ako shikai používala niečo len na jednu osobu a potom sa už musí spoliehať na kido alebo tak, keby šlo o viacerých protivníkov. Ale o jej schopnostiach sa baviť nechcela. Potom sa pozrela späť na Akachiho, keď ju požiadal, aby šli bližšie.
"Ale iste, taicho. Vyzeráte skôr, žeby ste sa chcel zapojiť než ten boj pozorovať." povedala mu, postavila a pomaly vykročila a šla bližšie. Nechcela však ísť o moc blízko, aby nejako neprerušovala boj.

Hiiragi Kyoya

Byl jsem si dobře vědom toho, že bez své zbraně jsem zranitelný, takže jsem se držel v blízkosti svého shikaie. Ten byl dost hbitý aby mě dokázal chránit. Golem pokračoval v útoku. Co nejrychleji byl schopný zmenšovla vzdálenost mezi jím a oponentem a útočil jak svojí čepelí, tak i druhou rukou, kterou používal jako kyj...

Akkaku Naito

Viděl jsem běžet Hiiragiho a jeho shikai, viděl jsem svůj shikai útočit zezadu na Reiza a pak jsem si teprve všiml dvou osob. Těch reiatsu jsem si všiml už dříve, ale ignoroval jsem ho. Svého bratra poznám i podle flusance na zemi a reiatsu podkapitánky bylo sice něco nového, ale vedle kapitána...
Zajímalo by mě, jak by to vypadalo, kdyby se vložil do boje. pomyslel jsem si a vzpomněl si na schopnosti jeho shikaie, které na trénink určitě kalibrované nebyli. Možná, že by mě to až tak nezajímalo...

Akachi Naito

A tak šli tedy o něco blíže. Byl z toho celej natěšenej. Ten malej klučina, Hiiragi, očividně věděl o slabině svého shikaie a proto se příliš nevzdaloval. Bratr furt někde pobíhal a Reizo taky nevypadal, že by věděl co dělat. Nejspíš ho dostali dost do úzkých.
Ah, mile rád bych si zabojoval, ale víte...
Pohlédl na Sawai.
Nechci, aby to vyznělo nějak zle...prostě...nejspíš by to byl trochu nerovný souboj..
Věděl, že by během tréninku v žádném případě nemohl použít svůj shikai. Jeho shikai nebyl zrovna přizpůsobený na trénink. Přesto si myslel, že by byl pro členy nebezpečný.
Proto bu asi jen dohlížet, aby se nezranili..
Mile se usmál a obě ruce si v bok.

Oprela sa o strom, takže sa neposadila. Mala dokonalý výhľad na ten trénink a sledovala ich. Nechcela ich nijak rušiť, takže nechcela ísť príliš blízko, aby ich neznervózňovali. Pozrela sa potom na kapitána a dívala sa naňho.
"Tomu rozumiem." povedala potichu a potom sa pozrela späť na trénink. Povedala a na jeho ďalšie slová prikývla. Vlastne to je ten jeden z dôvodov prečo sú tu. Hlavne sa sem prišli pozrieť ako sa im darí. Zatiaľ to vyzerá fajn, nechce z toho vyvodzovať závery, keďže to asi začalo. Prešla si rukami po vlasoch a dala si ich za ucho, aby jej nevadili a potom si prekrížila ruky na prsiach. Taký trénink by však nebol na zahodenie. Jej by sa hodil, ale proti kapitánovi by shikai použiť neskúšala, pretože by to asi nevyšlo. Jej shikai je hodne silný, ale má strašné nevýhody, ale na tom teraz nezáležalo.

Reizo Kami

Uslyšel jakýsi zvuk který šel z poza jeho zad, byl to další podivný lítací talířek. Jejich útokům se vyhnul shunpem po kterým skončil přímo za zády golema.
"Bakudo No. 1 Sai"
Použil na golema bakudo úrovně 1 aby ho na nějakou dobu zadržel nebo alespoň zpomalil. Poté vytasil svoji zanpakuto, měl ji otočenou čepel na opačnou stranu aby ho nijak nezranil, a vyběhl s ní přímo proti Hiiragimu, kterého sekl podél hrudi.

Hiiragi Kyoya

Fajn, takže 3. důstojník byl o dost rychlejší, než jsem čekal. Naštěstí jeho bakudo dokázalo golema opravdu jen chvilkově zaskočit, ale dalo mu to dost času aby mohl zaútočit. Naštěstí jsem ale měl natrénované taktiky pro boj s golemem. Využil jsem toho, že jsme byl menší a kotoulem nazad se prosmíkl mezi golemovýma nohama pryč z jeho dosahu. Golem se hned na to ohnal čepelí za sebe.