10. divize

Kyoya -> "Jj, to znám. Takhle oni vždy verbují." mávla dívku rukou, ale pořád se jí nechtělo dolů. "Hold když není poplach, musíš si vzrušující událost najít sám....Nedávno mi dokonce na stůj přistál papír, který informoval o několika neškodných hollow v nějakým okresku....hmmmm, teď si nevzpomenu na číslo." přemýšlela dívka nahlas a praskla přitom bublinu.

Hiiragi Kyoya

"No jo, asi bych si měl najít zábavu sám, ale je to těžší když jsem sotva dorazil." řekl jsem, ale i mě to znělo spíš jako výmluva. "Ehm... mimochodem, proč visíte ze stropu hlavou dolů?" zeptal jsem se na otázku, která mě tak trochu trápila od začátku. Sice proti gustu... a tak dále, ale stejně mě to zajímalo...

Kyoya -> "Tohle?... Hmmm. Jak to vysvětlit? Prostě jsem se nudila, a tak jsem se s vsadila, že tu vydržím půl dne. Ale už potřebuju na záchod." vysvětlila dívčina.

Hiiragi Kyoya

Zvedl jsem lehce obočí. "No, není to nebezpečné? Nejsem doktor, moc, ale nenahromadí se vám krev v hlavě? Nechci vypadat jako škarohlíd, ale mohlo by se stát, že záchod bude vaše poslední starost..." řekl jsem. Asi se taky nudila, když dělala tohle. Ale na druhou stranu já jsem se kvůli sázce dal na dráhu shinigamiho... takže kdo tu byl divnej?

Kyoya -> Dívka se zamyslela. "Hmmmm, no vidíš. Nad tím jsem tolik neuvažovala. To by mohl být problém." uvažovala nahlas. Pak se podívala na hodinky. "No ale 5 minut už mě nevytrhne nad tím, abych vyhrála." konstatovala dívka nakonec. "Umm, takový dotaz. Doprovodíš mě když tak do 4. divize?" zeptala se jen tak mimochodem.

Hiiragi Kyoya

"Uhm... jasně? Proč by ne..." vyhrkl jsem. Trochu mě to překvapilo, ale určitě jsem neměl nic proti tomu. Neměl jsem opravdu vůbec nic dělat. Popravdě mi vůbec nevadilo projít se trochu. Doufal jsem jenom, že jí nebudu muset táhnout na zádech, ale při nejhorším bych jí nechal nést golema. Shikai se sice vyvolávat neměl, ale tohle by bylo důležitý, tak by mi to snad odpustily...

Kyoya -> "Oka. Dík." poděkovala dívka a začala odpočítávat zbývajících pět minut.....
.... "Hurá, a mám to za sebou." rozzářila se dívenka po chvíli a nemotorně se začala soukat dolů. Jak to vypadalo strašidelně, tak to zas tak hrozný nebylo. Dívenka se dostala dolů na nohy. "Tadááá." křikla nadšeně, ale najednou se jí podlomily nohy a už seděla na zemi. "Ummmmm. Kolem hlavy mi létají žvýkačky. Hmmm. Je to normální?" zeptala se tě přihlouple.

Hiiragi Kyoya

Dívka slezla dolu, ale podlomily se jí nohy a natáhla se. "No celkem jo, když vysíš hlavou dolů tak dlouho..." řekl jsem a pro jistotu jí přiložil ruku k hlavě. Ruka se rozzářila, jak jsem začal léčit. Nikdo mi neříkal, jak léčení funguje na překrvenou hlavu, ale ublížit to nemohlo... "Radši chvíli seď, jinak by ses mohla znova... uhm... neudržet na nohou" řekl jsem trochu rozpačitě

Kyoya -> "Jůůů, tak teď aspoň nepotřebuju do 4. divize. Dík." poděkovala dívenka s úsměvem, ale hned na to praskla bublinu. "Jsem Žvejka. Těší mě." představila se.

Hiiragi Kyoya

Zasmál jsem se. "No jo, my nováčci máme nějaký využití. Myslím..." řekl jsem. Bylo fajn udělat něco užitečenýho. "Eh jo jasně, já jsem Kyoya, Hiiragi Kyoya... to sem já..." představil jsem se. Asi by mi mělo přijít divný její jméno. Možná to byla přezdívka. Anebo její rodiče pili ještě v lůně, jiný možnost mě nenapadla...

Kyoya -> Žvejka už zhodnotila, že se jí síly vrátili a postavila se na nohy. "Už jsi ohlášený v divizi?" zeptala se tě. "Můžu si s tím pomoc. Tak trochu se v tom vyznám." nabídla se jako dík, že jí vyléčil.

Hiiragi Kyoya

"Ale jo, mluvil jsem s kapitánem a taky se zástupkyní a 3. důstojníkem... toho jsem vlastně i trefil kidem... " řekl jsem. Ten krátkej trénink, kterej jsem měl byl docela šílený. "To je právě to. Tohle už jsem udělal a teď nemám co dělat, protože tu asi je fůra lidí, kteří všechno zařídí" postěžoval jsem si trochu

Kyoya-> "Ouuuu. Aha." zarazila se Žvejka. "Ale na začátek si toho zvládl dost." přikývla po chvíli uznale. "Ha!" vykřikla po delší odmlce. "Ale pochůzku v Rukongaii ti jen tak někdo zařídit nedokáže, když se tu nudíš. Heč, to já umím." vychvalovala se Žvejka.

Hiiragi Kyoya

Chvíli jsme přemýšlel, zda je pochůzka po Rukongai spíš trest, než odměna, ale na druhou stranu pravda byla ta, že to alespoň nemuselo být nudné... "A jak to, že umíš tolik věcí zařídit?" zeptal jsem se. O fungování divize jsem pravda neměl tolik tušení zase, takže to asi všechno možné bylo. Ale při nejmenším to bylo zvláštní

Kyoya -> "Cha..cha." zasmála se Žvejka vítězoslavně. "Protože jsem všemocná..........A taky protože pracuju v papírovém oddělení, ..... jak tomu já říkám, ...... kde se takové věci rozdělí a jsou tam dokumenty o všech členech divize." vyklopila nakonec Žvejka pravdu.

Hiiragi Kyoya

Musel jsem se zasmát. Žvejka měla smysl pro humor. "Pracovat s dokumentama musí bejt pěkná nuda ne?" nadhodil jsem. Nikdy jsem nechápal, jak to někdo může dělat. Mě dělalo problém svoje papíry podepsat a přinýst. Jak takovej vtipnej člověk mohl pracovat s dokumenty a nezbláznit se... to jsem nechápal

Kyoya -> Žvejka horlivě přikývla. "To si neumíš představit, jaká je to otrava." řekla a přitom protočila oči. "Proto občas.... no.....Dělám kraviny." řekla tišeji a přitom se začervenala.

Hiiragi Kyoya

Pousmál jsem se a lehce pokrčil rameny. "To znám hrozně dobře. Já jsem se vlastně stal shinigamim jen díky sázce." řekl jsem. Hádám, že nebylo moc shinigami, kteří by byli dostatečně šílení, aby se k tomu dostali takhle. Inu, zkrátka jsem musel mít vždycky něco extra...

Kyoya -> "Mno páni. Krutá sázka." zasmála se Žvejka. "Tak co? Je libo pochůzka, nebo snad něco jiného?" zeptala se zvědavě.

Hiiragi Kyoya

"No jo, ale stálo to za to... přece jenom kdo by nechtěl střílet z ruky paprsky!" řekl jsem a zasmál jsem se. "Každopádně co zajímavého tam máte? Já ani nevím, co bych vlastně mohl dělat..." zeptal jsem se. Nechtěl jsem bejt za pitomce, na druhou stranu bylo lepší dělat ze sebe pitomce před ní, než před kapitánem

Kyoya -> "Máš pravdu, to je zábavné." přikývla Žvejka. "Koukneme a třeba si vybereš." kývla hlavou, aby jsi jí následoval. Žvejka tě dovedla do své pracovny, která byla spíše tmavá, díky jednomu malému okénku. Žvejka rozsvítila lampičku na stole a začala se prohrabávat v papírech. "Oka.....hmmmm....takže, je tu tedy ta pochůzka po okresku 53. Dále doručení nějaké vzácné sošky od prodávajícího k nakupujícímu. Nebo tady, ... hledání pohřešovaného shinigamiho. No a nakonec odstranění pár hollow. Vyber si."

Hiiragi Kyoya

"Eeeh... no nevezmu si na triko nějakej drahej objekt. Ještě bych ho rozbil a platil bych dalších 200 let. A nevím zda si věřím dost na to, abych šel proti hollow." řekl jsem a poškrábal jsem se na hlavě. Pak jsem zvedl obočí. "Shinigami se pohřešuje a nikdo ho ještě nehledá? To by asi někdo měl ne?" zeptal jsem se. Při představě, že se někde ztratím a nikdo mě nebude hledat se mi moc nelíbilo...

Kyoya -> Žvejka odvrátila pohled stranou. Měl, to máš pravdu, ale nejsou na to lidi, a pak také je tu ta záležitost, že musí chybět minimálně 48 hodin, aby se to dalo považovat za nezvěstnost. Tohle je prozatím předběžné hlášení od jeho kamarádů. Bylo by to na tvou zodpovědnost." vysvětlovala Žvejka né zrovna vesele.

Hiiragi Kyoya

Naklonil jsem hlavu stranou. "No, a co k tomu máš? Ví se něco o tom kde ho viděli naposled nebo jak vypadá nebo tak něco?" zeptal jsem se. Hodilo by se vědět nějaký detaily. Ale bylo dost možný, že tenhle shinigami se jen někde opil nebo tak něco. V Seireitei se snad moc shinigami neztrácelo...

Kyoya -> Žvejka tedy vytáhla složku s nezvěstným. "Jo, tady všechno je." otevřela složku a začala číst. "Jmenuje se Han Okamoto. Středně vysoký, černé vlasy, hnědé oči. Zvláštností jsou černé linky kolem očí. Tady je i obrázek. Ztratil se při své obvyklé obchůzce kolem okresku 67. Nahlásil to jeho kolega." zběžně pročetla asi to nejdůležitější a pak ti podala složku. "Vše je ve složce."