13. divize

Keď som si vypočula oznámenie, tak mnou trocha hrklo. Nemáme ísť sami? ale..ale. čo ak nikoho nenájdem? zamumlala som trocha nešťastne po čom som si len povzdychla. Zanpakuto som odložila späť do púzdra po čom som sa vydala hľadať niekoho kto by tam išiel so mnou, zároveň som však mierila ku kasárňam druhej divízie. Moc som nedúfala že niekoho stretnem aj keď by to bolo fajn !

Natsuki

Pozrela som sa na tie dievčatá zo záujmom, nakoniec som pricupkala až k nim no takým spôsobom aby sa ma nebodaj nezľakli. Uhm.. aoj, nemôžem ísť s vami? nemám totiž žiadnu..uhm dvojicu.. ozvala som sa po chvíľke a skúsila som nahodiť milý úsmev no, bol dosť taký neistý. Nevedela som ako na mňa zareagujú! snáď som nevyzerala ako nejaké strašidlo.

Dívky

"Samozřejmě, pojď!" otočila se na tebe ta blonďatá a usmála se, i když bylo vidět, že se trochu bojí. Když ses připojila, pokračovaly jste v chůzi stejným směrem - do druhé divize. "Co myslíte, že se děje? Všude je takový chaos, člověk se nic nedozví... a kapitán je prý nezvěstný... ráda bych věděla, co je se zástupkyní, ta by si snad ty blbečky z divize dokázala srovnat, aby nepanikařili jak školačky..." rozmluvila se zrzka.

Zpráva, kterou opět slyší Shinigami Seireitei:
"Omlouvám se, ale..Všihni se rozejděte do svých divizí, kromě třinácti týmů z jedenácté divize, které hlídají. V žádném případě nechoďte po jednom. V druhé divizi je něco v nepořádku, více než jsem čekal. Více vám k tomu neřeknu. Zůstanou zde pouze Shinigami vyššího postavení ve své divizi, prosím tedy třetí důstojníky, podkapitány a jiné důležité členy, aby do kasáren druhé divize dorazili, nebo pokud tu jsou, tak zůstali."

Natsuki

He..ehm.. he? vyšlo z mojich úst po čom som si vypočula znova ten oznam, zrovna som chcela odpovedať niektorému z tých dievčat no po tom som si to viac menej rozmyslela a prešla som na otázky. Kam pôjdete teraz? spýtala som sa po čom som sa na nich tak túžobne, až desivo zahľadela.

Dívky

"Zpátky do kasáren, kam jinam..." pokrčila rameny blonďatá. "A budeme čekat, až se kapitáni konečně dohodnou, co tedy vlastně chtějí, abychom dělali," dodala trochu jízlivě.
"Kdyby tu byl náš kapitán, tohle by se nestalo!" mínila zrzka.
"Fakt, myslíš?" obrátila na ni pohled blondýna sarkasticky.
"Ten by chtěl evakuovat Rukongai," uchichtla se do rukávu černovláska.

Natsuki

Sledovala som ich.. dialóg, teda skôr reakciu ktorú rozpútala moja otázka. Mierne som sa pousmiala, nemala, teda skôr nechcela som sa vrátiť do kasární, teraz rozhodne nie ! Popravde som moc neverila že by sa mi niečo mohlo stať keď ostanem sama.. Uhm, zbehnem k jednej priateľke, takže sa s vami rozlúčim.. aoj.. zaškerila som sa veselo po čom som len odcupkala k najbližšiemu rohu.. odtiaľ som však zamierila na dosť odľahlú časť kasární, teda ak tam taká bola. Skontrolovala som či tu niekto nie je, po čom som znova tasila zanpakuto a vyvolala som shikai. Zapozerala som sa na priestor predo mnou a začala som trénovať Shikai, prvý útok, o pár minút sa všade okolo mňa nachádzala kryštálová vrstva, nech už to bolo na hocičom, od rastlín, cez zem až po budovy.. no na tie som sa snažila dávať pozor.

Natsuki

Keď ma začala bolieť hlava, tak som trocha zavrávorala.. č..čo to je.. sakra.. zamumlala som a jednou rukou som si pošúchala čelo.. prišlo mi na um že mi je zle, z toho že využívam Shikai no po tom mi to prišlo ako blbosť.. nechala som ho pre to aktivovaný no nič som nerobila, len som si sadla niekde na zem a snažila som sa nevoľnosť a bolesť zahnať.

Natsuki

Chvíľku som tam ešte sedela keď som si zrazu všimla že ku mne beží jedna z tých dievčat.. bolo to zvláštne no mala som pocit že by som jej ryšavé vlasy spoznala kedykoľvek. Pomalším spôsobom som sa postavila po čom som len vykročila jej smerom. Uhm? spýtala som sa keď som bola dosť blízko na to aby ma mohla počuť, v jednej ruke som stále zvierala zanpakuto ktoré som však pre tentokrát uzavrela znova do základnej formy a nie do shikai.

Zrzka

"Uf, tak tady jsi! Báli jsme se o tebe, všichni ze třináctky se sešli uvnitř, ale tys chyběla a nešla jsi... A jsou nové rozkazy, zákaz používání shikai a kida..." pronesla docela ustaraně a rozhlížela se kolem, jako by čekala, že na vás vybafne nějaká příšera. "Tak... nechceš jít dovnitř?" Vypadalo to, že by byla mnohem klidnější, kdyby ses nepotulovala někde o samotě. "Nemáme chodit sami..." zopakovala to, co už jsi slyšela ve zprávě od kapitána 11. divize.

Natsuki

Zákaz? kto by kedy dával taký zákaz? .. má to niečo spoločné s tou nevoľnosťou? .. rozmýšľala som pri čom som len nepatrne prikývla. Zanpakuto som zasunula späť do púzdra a mierne ospravedlňujúco som sa pousmiala. "Gomen, ak som robila starosti.. už pôjdem".. zamumlala som. Nebola som moc vo svojej obvyklej nálade, sama som nevedela prečo, síce mol bola trocha bledšia než normálne no na odpadnutie to snáď nebolo.. najprv tá nepodarená misia, teraz toto. Začínalo toho na mňa byť moc, možno to chcelo len odpočinok.

Natsuki

Vstúpila som dovnútra a porozhliadala som sa naokolo.. bolo tu dosť ľudí aj keď, bolo vidieť že tu chýba tá zvyčajná atmosféra. Uhm.. odpovedala som zrzke na jej slová po čom som sa jemne pousmiala. Venovala som celej divízii jeden taký povzbudzujúci a milý úsmev, odkývla som tým ktorý ma privítali, po čom som sa však len oprela o stenu a so zamysleným výrazom na tvári som rozmýšľala o tom čo sa tu vlastne stalo, čo sa stále deje.. nepáčilo sa mi to no to asi nikomu.

Baru

s Kyouheiovou pomocí se jí podařilo docela rychle se přesunout do kasáren. Než vstoupila, přesvědčila ho, že už ji opravdu nemusí podpírat. Nechtěla vypadat před divizí slabá, tak špatně na tom přece nebyla, i když byla celkem ofačovaná, ale to se dobře schovalo pod shihakushou, až na ten zavázaný krk a pár odřenin na obličeji. Zjistila, že celá divize se zřejmě sešla ve společenské místnosti. Usmála se, to bylo správné! Lepší než aby pobíhali bezprizorně po celém městě a vykřikovali, že konec je blízko.
"Zdravím," řekla ne moc nahlas, ale většina lidí to i tak mohla slyšet, jelikož v místnosti nebyl hluk. "Jak jsme na tom? Všichni v pořádku?" zeptala se. Bylo jasné, že někdo chybí...

Kyouhei

vstoupil po Baru.
"Nazdar lidi!" zahlaholil narozdíl od ní dost nahlas. "Co ty protáhlý ksichty?! Musíme hledat kapitána, né se tady flákat!" začal hned svým typickým stylem. Baru na něj jen hodila pohledem, který říkal, aby mlčel.

Natsuki

Pozerala som sa na osoby ktoré prišli, zástupkyňa a.. niekto? .. možno som bola naozaj blbá no nevedela som si spomenúť na jeho meno.. nahlas som to však nehovorila páč som sa bála ukamenovania zo strany dievčat v divízii. Len som pohodila hlavou späť na ostatných členov a sledovala som ich reakcie. Ja sama som sa pri tom len mierne usmievala, tak Kľudne.. ako keby som to ani nebola ja.

Natsuki

Kido.. ani shikai? .. tréning je v čudu.. pomyslela som si no nemyslela som len na tréning. Stále mi vŕtalo hlavou prečo nemôžme používať tieto schopnosti no nepýtala som sa. Len som sa pozerala za vice-kapitánkou ako odchádza no stále som sa opierala o stenu. Čo mám robiť teraz? nechcem odísť aby som zas niekomu.. "nechýbala".. teda skôr aby o mňa nemali strach.. na druhú stranu, nikdy mi karty nešli.. rozmýšľala som a sledovala som činnosť zvyšku divízie ktorý sa tu momentálne nachádzal.

Kyouhei

Jakmile Baru zmizela z doslechu, obrátil se na divizi a jeho pohled byl úplně jiný, než před chvílí.
"Lidi, v žádným případě tady nebudeme sedět a čekat. Byl sem na tý poradě vyšších důstojníků a řeknu vám, nikdo neví, co dělat! Nemůžem tady čekat, musíme něco udělat! A já mám nápad, co to bude, tak co, jste se mnou??"

Natsuki

Čo je to za nápad? ozvalo sa odo mňa po čom som si však rýchlo dala ruku pred ústa.. Kapitán mi chýbal ale, nemienila som sa vrhať za niekym, aj keď to bol Kyouhei, cez porušenie rozkazov a s nejakým pochybným plánom.. možno keby sa mi nejak páčil tak hej ale. Nemyslela som si že by nejaký "dobrý" plán mal zrovna Kyouhei, možno som ho však len zbytočne podceňovala a tak som už bola ticho a čakala som, čo mi odpovie.

Kyouhei

zachytil v hlase Natsuki podtón, který pochyboval o kvalitě jeho plánu, ale nevšímal si toho, to bylo pod jeho úroveň.
"No! Na té poradě jsem slyšel, že už se nějací kapitáni setkali v divočině s pár vědci, kteří byli u toho, když ty trhliny, které tohle všechno způsobují, vznikly! O těch trhlinách víš, ne?" pohlédl na ni. "Tak jsem si říkal, že by je někdo měl jít hledat a zjistit o tom víc, jelikož oba ti kapitáni, co se s nima setkali, zmizeli! Třeba by to ty vědci dokázali nějak napravit!"

Natsuki

Kyouhei-san.. ty vlastne chceš aby sme išli zistiť "niečo" viac, o niečom, na čom zlyhali dvaja kapitáni? aj keby sa niečo stalo, nemôžme použivať Kido a ani Shikai .. je to.. bláznovstvo.. zamumlala som s takým odutým výrazom na tvári.. Baka.. dodala som potichu a len som po ňom hodila taký ten "urazený" .. alebo skôr podráždený pohľad. Nebola som moc vo svojej koži, kde sa len podela tá energetická a optimistická Natsuki?..

Kyouhei

se na Natsuki zamračil.
"A co chceš jako dělat, sedět tady a čekat, až to někdo spraví? Já byl na tý poradě. V celým Seireitei zůstali dva kapitáni, z toho jeden je kapitán jedenáctky. Nic proti panu Hosentsu, ale ten ve velení moc nepomůže, a Myamoto-taichou to sama nezvládá. Potřebujou všechny!" rozohnil se. "Tohle je chvíle, kdy musíme ukázat, co v nás je! Né se furt spolíhat na ty nahoře. Oni pro nás dělají hodně, teďka musíme zas udělat něco my pro ně!"