Prostory 6. divize

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

kývala souhlasně hlavou, když si povídali o pečení. [rec=suki]"Věřím, že to může uklidňovat, pokud je člověk šikovný,"[/rec] zaculila se, [rec=suki]"já se u toho naopak dost nervuju! Vůbec to neumím, spíš teda vařím, než abych pekla. Několikrát jsem se pokoušela, ale vždy jsem to spálila,"[/rec] dovysvětlila Suki.
Při zmínce Kura, že si možná ještě kapříky zamiluje, se na chvilku zamyslela. [myslenky=suki]Jsou hezcí, to je pravda… možná bych se tu mohla procházet častěji.[/myslenky] [rec=suki]"Třeba ano! Je pravda, že je tu příjemný klid,"[/rec] dodala a usmála se na oba. "[rec=suki]Se šlehačkou! Akorát je pravda, že si ji někdy odpírám, abych nepřibrala, když mám jídlo tak ráda,"[/rec] zasmála se, ale uvnitř ní se něco sevřelo. Suki sice jídlo miluje, ale má s ním komplikovaný vztah a občas si ho vyčítá. Její matka jí totiž některá jídla odpírala, aby si prý nepokazila figuru a mohla se dobře vdát.

Kuchiki Yasumaru

lehce přikyvoval Saiově řeči o tom, že mu nezáleží na pohlaví toho, s kým jedná. Měl to stejně. Ale možná právě kvůli tomu netušil, co by mohlo jejich divizi udělat pro určité pohlaví nějak přitažlivější. Existovalo vůbec něco takového? Určitě by bylo hezké, kdyby se členové divize přestali chovat jako hulváti v některých situacích, jenže to byl právě důvod, proč někteří členové významných rodů do divize vstupovali. Protože tu stále vládla spousta předpotopních pořádků.
"Myslím, že to nebude tak jednoduché..." shrnul nakonec zamračeně své myšlenky. Potom se na Saie pousmál, když přišla řeč opět na Suki. "Ne, Taiketo-san jen tak něco nevyděsí," uklidnil Saie. Musela být zvyklá na hodně nepříjemných věcí.
Sai mu opět dolil a on se díval na nažloutlou tekutinu, která plnila kalíšek. Chtěl by změnit poměry v divizi, jenže dokud se mu otec díval pod ruce, prostě si netroufl. Stačila jediná vzpomínka na to, jak potrestal jeho a jeho bratra v den, kdy mu došla trpělivost. Bylo mu jedno, že jsou to dospělí lidé. Dokud to byli jeho synové a dokud byl mocnější než oni a dokázal je silou přemoct, nezáleželo mu na tom. Při těch myšlenkách se Yasumarovi udělalo špatně a nebylo to ze sake. Zatím.
Rozhodl se to zahnat tím, že vypil najednou nově dolité sake a postavil se prudce na nohy. "Yashida-san..." Zatočila se mu hlava, ale chytil se zábradlí obklopující podlážku. "Ehm. Um. Yashida... san. Chtěl jsem vás o něco požádat..." O co že ho to vlastně chtěl požádat? Musel se na chvíli soustředit, aby si vzpomněl, o čem to vlastně chtěl mluvit. Sake mu trošku stouplo do hlavy. Určitě to za chvíli přejde.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Kuro se lehce přátelsky zasmál. [rec=kuro]"To nic. Chie toho taky hodně spálila, když začínala. Ale nevzdala to a teď je v tom dost dobrá."[/rec] pronesl kocour. Chieko se začervenala rozpaky, jak se tu o ní mluvilo. [rec=chieko]"V-vaření mi ale...moc nejde..."[/rec] pronesla Chieko, aby ji tam přestali chválit.
Když Suki poznamenala, že je tu příjemný klid, oba souhlasně přikývli. Bylo tam vážně hezky. Ideální místo na odpočinek a vypnutí mysli...alespoň, než se objeví ty zamilované páry držící se za ruce a štěbetající si slova lásky.
Poté debata přešla k mrkvovému dortu a šlehačce. Suki vyjádřila své obavy z přibrání na váze. Chieko si ji tak prohlédla a zatvářila se zmateně. Nepřišlo jí, že by si Suki musela hlídat svou váhu. [rec=chieko]"M-mrkev je...zdravá."[/rec] pronesla pak Chieko, jak moc nevěděla, co na tohle říct. Začínala se cítit rozpačitě a trochu smutně. Sama se ve volných chvílích cpala dortíky a zákusky, zatímco její kamarádka tady se zdráhala dát si i šlehačku k mrkvovému dortu. [rec=kuro]"Suki-san, Vy hodně trénujete, mám pravdu? Co je pak trocha šlehačky, když ji zase vycvičíte?"[/rec] nadnesl Kuro přátelsky.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name]

Nori trochu doufal, že mu Hijikata trochu pomohl s tou výbavou, nebylo toho zrovna málo. Sice mu tedy říkal něco o tom, že mají pokrýt jen rybníky, ale kapitán měl určitě v plánu zadrátovat celou divizi. Jen se obával, že na to měli málo vybavení. Škoda, že to bylo sjednané tak na rychlo.
Když se dostali na hranici šesté divize, podíval se pouze na Pakua a pronesl: [rec=nori]"Najdi je."[/rec] Ten si něco zapištěl a odletěl. Stačilo chvíli počkat a sokol už točil kolečko nad Chieko a Suki.
[rec=nori]"Pojďme, Hijikato-san. Vypadá to, že jsou u těch problematických rybníků,"[/rec] pronesl ke svému partnerovi a mohlo se vyrazit, totálně nenápadně, za nimi.

Když pak konečně dorazili, Nori se uklonil, protože přeci jen byly obě jejich nadřízené. [rec=nori]"Chi...Nekonome-fukutaicho, Taiketo-san, dobrý den. Čau Kuro,"[/rec] vykoktal za sebe, zatímco jim vpadl do konverzace o zelenině. Mezitím mu na rameni přistál Papu. Narozdíl od headeru měl dnes profesionálně stažené vlasy do ohonu, zároveň byl obložený taškou, kufrem a batohem s vybavením, ale momentálně měl problém s tím udržet myšlenku a slinu, zapomněl totiž, že Suki měla tak zelené oči. No, zpět k tématu.
[rec=papu]"Poslal nám sem kapitán. Prý jde o svačinku,"[/rec] vyrušil ho ze zamyšlení až Papu, který křídlem zamával Kurovi. [rec=papu]"Čau Kocoure, jak to jde?"[/rec] zeptal se okamžitě velmi přátelsky.
[rec=nori]"Jak říká. Máme pomoci s vyšetřováním. Techniku máme!"[/rec] přitakal Nori. Takže jejich grupu vlastně vedl pták?

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Kapitán tu jejich debatu nakonec shrnul do toho, že to nebude tak jednoduché. Což byla určitě pravda a ani nikdy netvrdil, že to bude něco jednoduchého. Ale určitě se nejednalo o nic neproveditelného. Kapitán do sebe mezitím poslal další kalíšek a Sai si čím dál více myslel, že je kapitán tajnej pijan. Jeho teorii ale docela rozložilo, když se pak kapitán pokusil vstát a muselo mu pomocnou ruku podat zábradlí. Sai rychle vyskočil na nohy, aby měl šanci zareagovat, kdyby ho náhodou zábradlí pustilo. Sám nebyl okej, ale měl výhodu výšky, váhy a možná i zkušeností, protože on si sake u šachů aspoň jednou týdně dopřál. Často víckrát.
[trec=sai]Požádat? Cokoliv, kapitáne.[/trec]
Odpověděl a s vážným výrazem se podíval na kapitána. Začínal mít strach, že odbočí zpátky k incidentu z tréninku. Něco jako "Yashida-san, nemlaťte už prosím členy naší divize" nebo možná "nemlaťte nikoho". V ten moment mu opět naskočilo na hlavu, že dnes vlastně praštil už dva lidi. Už se mu nad tím ale nechtělo úplně pousmát, spíš ho přepadl nový strach. Snad ho neviděl někdo z devítky ráno u snídaně, kdyby se tyhle dva incidenty spojily. No a teď co kapitán? Co když není v úplně pohodě stavu a někdo ho uvidí? Dost lidí si z nějakého důvodu spojovalo schopnost odolat alkoholu se sílou. Co si pomyslí?
[myslenky=sai]První den na své pozici fakt válíš, bory..[/myslenky]
Vyčetl sám sobě.

Kuchiki Yasumaru

Saie chvíli napínal. Ne že by to dělal schválně, prostě jen lovil stěží ta správná slova, nebo jakákoli slova. Byl to opravdu zajímavý zážitek.
"Chtěl bych... vím, že to Ruyi... Ryuyi... Ryuyui... že to kapitán deváté divize hlídá, ale... půjdu v noci čekat na zahradu, na toho zloděje, musím to vidět na vlastní oči, prostě musím... Půjdete se mnou?"

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

[rec=suki]"Ale určitě jsi skvělá!"[/rec] řekla Suki vesele, vůbec jí nenapadlo, že to Chieko nebylo úplně příjemné, jak ji tu s Kurem vychvalovali. Suki měla dobrou náladu a zrovna byla v takovém rozpoložení, že ji chtěla kolem sebe šířit. Debata o mrkvi možná byla úsměvná, ale vzhledem k tomu, že se Suki se svými novými kamarády cítila dobře, nevadilo jí tlachat o každodenních záležitostech. Mezi které se řadilo pečení, vaření i hlídání váhy. Takhle se spolu přece kamarádi baví, ne?[rec=suki] "Máte pravdu, Kuro-san, cvičím opravdu hodně… S váhou… Chodím i běhat. Když doběhnu, tak jsem vždycky zpocená jak krá…"[/rec] nedořekla Suki, protože je vyrušili nově příchozí, kteří přece jenom nemusí vědět, že si Suki občas odpírá mrkvové dortíky.
Pohlédla na člena 9. divize a snažila si marně vybavit jeho jméno. Zná ho vůbec? Suki usilovně přemýšlela a na chvilku si skousla ret, jak se soustředila. [myslenky=suki]Já vůbec nevím, kdo to je… A on se nepředstavil. Eh…[/myslenky][rec=suki]"Dobrý den i vám, pane…?"[/rec] nedokončila, jemně pozvedla obočí, snažíc se naznačit, že jaksi nemá ponětí s kým mluví. Celou dobu ho pozorovala svýma pronikavě zelenýma očima. A pak promluvil ten pták. Suki už tentokrát nereagovala tak přehnaně, jako když poprvé slyšela mluvit Kura. Jen otevřela pusu na znamení údivu, ale zase ji rychle zaklapla a čekala, jestli se jí někdo jako představí, co řekne Chieko a vůbec…

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Kapitánovi trvalo, než se vymáčkl. Jméno kapitána devítky mu dělalo obzvlášť problém, nebude to pijan. Nevěděl, jak moc dobrý nápad bylo čekat na místě, kde měla devátá divize mít nainstalované kamery, ale určitě byl lepší nápad tam jít s kapitánem, než ho pustit samotného.
[trec=sai]To určitě půjdu! Ale na něco takového se musíme připravit. Chce to minimálně zásoby.[/trec]
Potvrdil kapitánovi, že se zúčastní jeho super tajn kapří mise. Ale nechtěl tam sedět jen tak o ničem, bylo potřeba sehnat nějaké dobroty a možná ještě další flašku sake. Můžou tam přeci být čekat dost dlouho. Nehodila by se i nějaká přikrývka pro kapitána, aby nenastydl? Přeci jen se budou muset asi někam schovat a pravděpodobně budou na zemi, to by pozdě v noci nebylo pro kapitánovo zdraví nic dobrého. Chce to tedy deku pod kapitána a jednu pro jistotu i na kapitána. A dobroty a sake, nezapomenout!

[name=hijikata]Hijikata Toshiro[/name]

Cestou Shiroganemu-san samozřejmě předal všechny detaily, které sám dostal od kapitána ve zprávě, ale potom si užíval chvíli ticha. Nebyl nijak extra společenský, takže když Noriyuki na chvíli sklapnul nebo si povídal se svým ptákem, věnoval se svému duševnímu klidu a nějak se srovnával s tím, že brzy pravděpodobně poruší všechny zákony etiky.  
Papu byl tak hodný, že pro ně našel novou zástupkyni deváté s jejím kocourem a důstojnicí šesté divize, takže minimálně tahle část "mise," byla splněna poměrně rychle.
[rec=hijikata]"Hijikata Toshiro,"[/rec] Odpověděl Suki místo Noriyukiho. [rec=hijikata]"Rád vás poznávám,"[/rec] usmál se mile. [rec=hijikata]"A vás samozřejmě také, zástupkyně,"[/rec] při pohledu na Chieko se dokonce i trochu uklonil na známku respektu, protože se přece jen jednalo o nadřízenou, kdežto Suki byla důstojník stejně jako on.

Kuchiki Yasumaru

kýval hlavou s přimhouřenýma očima, a potom doplnil: "Zásoby zbraní!" Sai opravdu myslel na všechno, Yasumaru by se tam málem vydal jen tak, jak byl. "Kdybysme zjistili, že je to nějaký zlosyn," upřesnil potom. "A možná zásobu zvířecích dobrot..." zadíval se pak zamyšleně stranou. Určitě budou potřebovat i něco pro případ, že to zlosyn není. Yasumaru vůbec nepochyboval o tom, že dnes v noci záhadu mizejících kaprů rozlousknou.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

[trec=sai]Uhm. Myslím, že tohle nám bude stačit.[/trec]
Odpověděl s úsměvem a rukou poplácal meč u svého boku. Byli přeci kapitán a zástupce kapitána, nebylo mocnější zbraně v jejich ruce. Celkově bylo zvláštní, že kapitána jako první napadly zbraně. Očividně moc nevěřil jeho teorii se zvířaty. Kdo by ale kradl kapry z rybníku člena rodiny Kuchiki? Kapry?!
[trec=sai]Máte pravdu, zvířecí dobroty se budou hodit. A i nějaké pro nás, nějakou chvíli tam přeci jen čekat asi budeme.[/trec]
Tenhle návrh padl spíš kvůli tomu, aby kapitán něco pojedl a bojoval s alkhoolem v jeho krvi. On sám si chtěl vzít i něco tekutého, na zabití dlouhé chvíle, ale kapitánovi bude asi lepší nějakou chvíli nenalévat.
[trec=sai]A možná kafe, aby jsme neusnuli.[/trec]
Dostal ještě jeden nápad. Následně rychle naházel šachové figurky do pytlíčku, dopil svůj kalíšek a obě lahve si schoval do svých kapes. Přeci tu nenechá válet prázdné sklo.
[trec=sai]První cíl je tedy divizní kuchyň, tam najdeme všechno potřebné![/trec]
Prohlásil namotivovaně a jestli kapitán nic nenamítal, tak se vydal právě tím směrem.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Kuro se pokoušel Suki podpořit v tom si dopřát alespoň trochu sladkosti v životě jako třeba šlehačku. Když mu ale Suki odpovídala, všiml si sokola kroužícího nad jejich hlavami. [myslenky=kuro]Ten tady chyběl... [/myslenky]
nestačil ani nikoho varovat a už byla Suki vyrušena ze svého povídání o pocení při běhu.[rec=chieko] "N-Nori-san...?" [/rec]vypadlo z Chieko překvapeně, jak ho tady nečekala. Ještě divnější ale bylo slyšet z jeho úst to, jak jí oslovil. A kdo byl ten muž, který šel s ním? Jednoduše řečeno, byla Chieko dosti zmatená. Když se Hijikata představil a oslovil jí, Chieko sebou lehce trhla.[rec=chieko] "N-Nekonome...Chieko...Ť-těsí mě..." [/rec]představila se i ona rozpačitě, zatímco se také uklonila.
[rec=kuro]"Co vás sem přivádí, pánové?"[/rec] zeptal se Kuro, na což mu odpověděl Papu. To Chieko v její zmatenosti moc nepomohlo. Nechápavě naklonila hlavu na stranu. [myslenky=chieko]Svačinka? Ah...že by svačinka bylo něco jako brnkačka? Přeci jen tihle dva jsou profesionálové.[/myslenky]
[rec=kuro]"Nazdar Ptáku, bylo líp, bylo hůř..." [/rec]odvětil sokolovi Kuro. [rec=kuro]"Chie, ukaž jim ta místa, co sis zapsala."[/rec] připomněl Chieko. [rec=chieko]"Oh."[/rec] vypadlo z ní a podívala se do svého zápisníku, aby to náhodou nepokazila, i když si velmi dobře pamatovala, co tam psala. [rec=chieko]"M-můžeme...můžeme dát kamery...támhle...támhle...a...támhle..." [/rec]vysoukala ze sebe a ukazovala při tom na trojici stromů, které jí Suki před tím ukázala, načež se víceméně ukryla za svým zápisníkem, odkud nervózně vykukovala.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

usmála se na Hijikatu přátelsky, když se jí představil.[rec=suki]"Taiketo Suki. Taky mě těší."[/rec] Takže opravdu se jednalo o záležitost s kamerami, Suki si o tom sice stále myslela své, ale to nic neměnilo na tom, že už bylo dávno rozhodnuto. Snad ty kamery nezachytí něco, co bylo lepší nevidět…
Zatímco jim Chieko ukazovala, kde by bylo vhodné umístit kamery, přemýšlela Suki, jestli ji budou potřebovat nebo s čím by ještě mohla pomoci. [rec=suki]"Dáte si k tomu čaj a něco dobrého?"[/rec] zeptala se vlídně.

Kuchiki Yasumaru

nic nenamítal, jelikož stále přemítal, jaké zvířecí dobroty měl Yashida-san na mysli, že budou poživatelné i pro ně. Nakonec usoudil, že všechno se dá jíst, záleží jen na odhodlání. Trochu nejistým krokem tedy následoval svého zástupce. Měl každopádně radost, že Sai souhlasil a půjde s ním na noční čekanou. Určitě je to stmelí jako tým!

Narozdíl od některých divizí, jejichž jídelny byly moderní a vybavené například automaty na nápoje a dobroty, varnou konvicí nebo rozmanitým menu, šestá divize nic takového neměla. Jídelna byla strohá, k pití byla jenom voda, protože nebyla zima, a k jídlu rýže s nakládanou zeleninou. Nebyl zrovna čas určený k některému jídlu, takže tam skoro nikdo nebyl. Byla možnost si nechat udělat černou kávu.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Během cesty do jídelny se Sai snažil nedávat najevo obavy o kapitána, tím svým zaváháním u vstávání ho lehce rozhodil a nechtěl, aby někde třeba upadl. Nemohl si ale ani kapitán přece všimnout, že pochybuje o jeho schopnosti chodit. Nějak to zvládli do kuchyňky, Sai se rozhlédl a no, byl zklamaný. Byl zvyklej na trošku jiné kuchyně z jejich rodinného sídla. Čekal, že šestá divize bude mít právě tu nejlepší, ale tohle byla bída mezi bídami.
[trec=sai]No, kapitáne Kuchiki. Tohle je fakt bída. Chtělo by to v rozpočtu najít něco na moderniza-ci..na úplně novou kuchyň. Bude levnější vybudovat někde novou, než tohle předělávat. Tahle by se mohla potom nechat volně využívat členy, třeba by jí postupně zútulnili.[/trec]
Rozpovídal se o kuchyňce trošku víc, než měl v plánu. Během toho zamířil k pultu, kde byla možnost nechat si udělat černou kávu.
[trec=sai]Zdravím, můžete mi prosím udělat kotel kafe? Třeba tady do tohohle?[/trec]
Ze svého shihakushka vytáhl prázdnout láhev od sake a položil jí na pult před sebe. Potřebovali toho kafe přeci jen více. Potom se u pultu otočil směrem ke kapitánovi.
[trec=sai]Budeme se muset očividně obejít bez dobrot.[/trec]
Věděl, že tím kapitána zklame. Jinak to ale nešlo, byl to přeci jen impulzivní nápad a tak nemohl udělat nějaké přípravy dopředu. Schválně to ale poznamenal dostatečně nahlas, aby ho slyšelo více lidí. Třeba se někomu bude chtít vlézt jim do zádele. Bylo tu ale ještě něco, co by se mohlo hodit. Mohlo by to přidat grády té kávě, měli přeci jen už něco málo přes půlku jedné láhve. Naklonil se lehce přes pult, na který si položil loket a rukou podepřed hlavu.
[trec=sai]No a něco, ostřejšího, by tam ještě nebylo? Něco co máte pod pultem nebo ze zadních prostorů? Nezvládli by jste to, prosím? Pro nás?[/trec]
Nahodil u toho šarmantní úsměv, dvakrát nadhodil obočí a druhou rukou položil na pult víc peněz, než bylo normálně na koupi láhve alkoholu potřeba.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name]

[rec=nori]"He..." [/rec]vypadlo z něj nejprve. Jak, že se to jmenoval? Chvilku mu to šrotovalo hlavou, zatímco Papuovi prorotovali oči do všech světových stran. [rec=nori]"Noriyuki... Shirogane Noriyuki, devátá divize, k vašim službám!"[/rec] uklonil se ještě jednou před Suki a usmál se zároveň na Chieko. [rec=papu]"A já jsem Papu, tiskový mluvčí."[/rec] A taky hlava pomazaná, král vyzvědačů a ctihodný zástupce kapitána Fluffyho, ale to určitě už všichni věděli, tak to nezmiňoval. Místo toho drze přeskočil Chieko na rameno a nahlížel jí do zápisků. [rec=papu]"Neboj se, v deváté divizi bude jen líp!"[/rec] zareagoval na Kura.
[rec=nori]"Nedělejte si s námi hlavu, Taiketo-san, nejprve musíme splnit úkol a zabezpečit vaše kapří přátele,"[/rec] pronesl na nabídku občerstvení, zatímco se už hrabal ve věcech. Chieko jim ukazovala vyhrazené místa.
[rec=nori]"Budeme k tomu potřebovat vyvýšené místo, optimálně budovu, abych mohl zřídit uplink do 9. divize. Bude to jen malá anténa. K tomu nějaké suché místo, kam uložím zaznamenávající zařízení s disky. Na některé místa dáme bezdrátové zařízení, kde budeme blízko, použijeme drátové,"[/rec] pronesl, zatímco mu v očích blesklo, chopil se foťáku a vyfotil si Chieko a Suki. [rec=nori]"Na titulku, nová kooperace 6. a 9. divize!"[/rec] pravil profesionálně, jen u Suki si to klikl dvakrát, bez blesku a zvuku. Soukromý materiál.
[rec=nori]"Kdo mi to pomůže všechno roztahat?"[/rec] zeptal se na dobrovolníky než je plánoval zdobrovolničit.

[name=hijikata]Hijikata Toshiro[/name]

[rec=hijikata]"To nebude zapotřebí, děkujeme vám Taiketo-san."[/rec] Nepřišli sem přece na svačinku.
Hijikata si každopádně zamyšleně prohlédl místa, která mu ukázala jeho nová nádřízená. [rec=hijikata]"To by asi šlo, co myslíte, Shirogane-san?"[/rec] Sice se zeptal, ale Noriyuki už tam rozjel svoje vlastní povídání, které zahrnovalo mnohem víc, než jim kapitán nakázal. Toshiro si povzdychl a promnul si oči. [rec=hijikata]"Dobrá. Taiketo-san, mohla byste prosím Shiroganemu-san ukázat nějaké vyvýšené místo, kam by mohl připevnit svoje...Zařízení?"[/rec] On Toshiro byl hlavně novinář a těmto technickým věcem tolik nerozuměl, takže to si musel Noriyuki vymyslet sám.
[rec=hijikata]"Já si tady s dovolením vezmu několik malých kamer,"[/rec] hrábl do krabice a opatrně sebral několik kulatých černých kamer, které maličko připomínaly oční bulvy. [rec=hijikata]"A spolu s Nekonome-fukutaichou se je vydáme zapojit. Plán?"[/rec] zeptal se kolektivu.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Všichni se tam vzájemně představili, čímž trochu opadla ta awkwardnost situace, kde všichni znali Suki a ona neznala nikoho a Chieko se zase neznala s Hijikatou. I tak ale chieko zůstávala napjatá a v duchu velmi nervózní a možná i trochu panikařící. Přeci jen polovině lidí tam měla šéfovat. Noriho sice už nějakou dobu znala, ale to nebyla jeho nadřízenou. Chieko netušila, jestli ani jaké od ni mají očekávání...ale obávala se, že je pokazí.
Když Suki navrhla čaj a chtěla tak odejít, Chieko po ní hodila jeden velmi zoufalí prosebný pohled, jasně říkající, aby jí tam nenechávala s nimi samotnou.
[rec=kuro]"Bacha na drápy nebo se setkáš s těmi mými."[/rec] pronesl kocour k Papuovi, když přistál Chieko na rameni. Proč asi sokolníci používali speciální rukavice. Papu mezitím mohl vidět v zápisníku Chieko, že měla moc hezké čitelné písmo a také tam měla i jednoduchý obrázek rybníčku s trojicí označených stromů.
Nori se pak pustil do plánování, kterému Chieko popravdě pořádně nerozuměla. Uplink? Disky? Drátové a bezdrátové? Hlava jí z toho šla kolem a vypadala velmi zmateně. A přesně takhle zmatenou si jí i pak Nori vyfotil. Nejistě tam tak stála a v duchu panikařila přemýšlejíc, jestli by se měla přihlásit na tu pomoc. Na jednu stranu pomoci chtěla a jakožto jejich nadřízená by i měla, na druhou ale absolutně netušila, jak se takováhle zařízení instalují a jen by se jim pletla pod nohy. Vůbec nevěděla, co by měla dělat.
Do toho se ozval Hijikata a Noriho plán zkorigoval a rozdal jednotlivé úkoly. Suki poslal s Norim hledat ten uplink nebo co a on s Chieko nainstalovat kamery. Chieko při zmínce svého jména sebou opět trochu trhla. Jak se stalo, že všichni, které znala, skončili v jednom týmu ale bez ní? To nervozitě Chieko moc nepomohlo. Spíš naopak. I přes to ale nakonec přikývla na souhlas s tímhle plánem. Zvládne to! Musí! Nebude to poprvé ani naposled, co bude muset spolupracovat s někým koho nezná bez podpory ostatních. Se Suki to bylo také tak. Navíc s sebou bude mít Kura. Třeba nakonec bude Hijikata-san také milou společností jako Suki. Zvládne to....snad.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

byla trochu nesvá z toho, že bude muset dále řešit záležitost s umístěním kamer. Měla za to, že Chieko ukáže, kam je můžou dát, a zbytek si vyřeší 9. divize sama. Ale očividně se pletla… Suki se obávala, že jí tohle rozmisťování nepřinese nic dobrého. Co když místa určila špatně a nic kvůli tomu nezjistí?… A nebo přijdou i na něco jiného, co nemá opustit pozemky 6. divize?
Nabídka čaje a něčeho na zub byla možná úniková cesta, kterou Suki předhodilo její podvědomí. Bohužel se jí nepodařilo odejít, Hijikata i Noriyuki odmítli. Suki na to reagovala jen úsměvem a souhlasným kývnutím hlavy. Byli zatím milí, to se muselo nechat. Ne jako ten jejich přidrzlý kapitán, co strkal hlavu, kam neměl… Navíc i Noriyuki už pochopil, že se Suki musí nedříve představit, aby i ona pokračovala ve vlídném chování. [rec=suki]"Také mě moc těší, ráda vás poznávám,"[/rec] pousmála se na něj i Papua. Pták už ji tolik neznervózňoval, přece jenom už si za tu chvilku zvykla na Kura, takže tohle už nebyl takový problém.
Detaily ohledně umístění kamer ji děsily. Nebyla si najednou vůbec jistá, na čem se přesně s kapitánem domluvili. Řekli si, kolik kamer umístí? Ne. Ani si neřekli kde, takže tohle jde za Suki. [myslenky=suki]Jak se tohle posere, tak na mě může být kapitán plným právem naštvaný. Celé to jde za mnou… [/myslenky]Suki si nevědomky začala hrát s pramenem vlasů a pohled na chvíli upřela na vodní hladinu. Pozice třetí důstojnice v 6. divizi byla opravdu náročná sama o sobě. Byla tu služebně dlouho, ale škrábala se po kariérním žebříčku mnohem pomaleji než její mužští kolegové z lepších rodin. Jestli tohle nějak závažně pokazí, dá všem akorát další důvod, proč nepochybovat o tom, že by na jejím místě měl stát nějaký muž.
[rec=suki]"S plánem souhlasím,"[/rec] řekla, když se zase vrátila do reality. [rec=suki]"Pojďte, Shirogane-san, napadá mě, kam bychom to mohli dát,"[/rec] dodala, a ještě než se dala na odchod, usmála povzbudivě na Chieko a Kura a jemně jim mávla. Pak se rozešla a přirozeně čekala, že ji Noriyuki bude následovat. Pro umístění Suki vybrala střechu technické budovy 6. divize, která měla 2. patra a nacházela se kousek od nich. Stačilo jen jít chvíli podél rybníka a pak stočit krok doprava okolo krásně rozkvetlé magnolie. Když Suki došla ke dveřím, ohlédla se, jestli ji Shirogane-san následuje.

[name=hijikata]Hijikata Toshiro[/name]

Nikdo neprotestoval a tak se konečně mohli dát do práce. Taiketo-san byla tak hodná, že souhlasila s tím, že Shiroganemu-san ukáže nějaké vhodné místo na instalaci jeho zařízení, kterému nerozuměl... Byl vážně rád, protože si nebyl jistý tím, že by ho ještě dál zvládl poslouchat. Byl zkušený redaktor, ale v jeho přítomnosti se necítil chytře. Technologie se hnala dopředu, ale Toshiro v tomhle ohledu moc ne.
[rec=hijikata]"Gratuluji vám k povýšení, Nekonome-fukutaichou,"[/rec] promluvil po chvilce ticha na Chieko. [rec=hijikata]"Mrzí mě, že pro vás kapitán nepřipravil oficiální představení a celé se to stalo tak narychlo."[/rec] Cestou k první dezignaci instalace se občas takovým podezíravým pohledem podíval na Kura, protože pořád nechápal, jak je možné, že ten kocour umí mluvit. Byla to ale převážně zvědavost z neznáma.
[rec=hijikata]"Jak se ohledně své nové pozice cítíte?"[/rec] zeptal se ještě. Dával vlastně na Noriyukiho slova, když mu řekl, že si Chieko může proklepnout.

Kuchiki Yasumaru

na tom ještě nebyl úplně až tak, že by se potácel. Ale trošku se mu hlava točila. Rozhlížel se kolem sebe, protože mu připadalo, že vidí svět kolem úplně jinýma očima. Sledoval koruny stromů a oblohu, jak se vlnily zvláštním způsobem. Nakonec se ale vrátil aspoň trochu zpět do reality, když přišli do jídelny.
Saiovi se to tam nelíbilo.
"Můj otec věří, že pohodlí kazí charakter," sdělil zástupci bez obalu, co vězelo za tak spartanským uspořádáním. Člověk by si pomyslel, že Kuchiki budou žít v luxusu, když měli tolik peněz, ale ve skutečnosti u mnoha oblastí života to vůbec tak nebylo. Speciálně tedy pro jeho otce a pro něj samotného... aby náhodou nebyl změkčilý nebo tak něco. Potom sledoval, jak si Sai vyžádal kafe.
Kuchař ve službě se uklonil a převzal si od něj láhev bez mrknutí oka, velice uctivě.
Na slova o sladkostech Yasumaru přimhouřil oči a naklonil se spiklenecky k Saiovi: "Můžeme si je sehnat někde jinde!" zašeptal hlasem, který zřejmě měl být tichý a nenápadný, ale ve skutečnosti zas tolik nebyl. Co nebylo v šesté divizi většinou bylo kdekoli jinde a ne až tak daleko. Yasumaru normálně neměl odvahu nějak porušovat pravidla nastolená jeho otcem, ale momentálně zřejmě získal jakousi kuráž a taky podivnou chuť na dorty.

Nikdo jiný na Saiovu poznámku nereagoval, kuchaři si hleděli své práce s přípravou večeře.
To už na pultu přistála naplněná láhev kafe.
Když Sai udělal svůj manévr na získání prémiového alkoholu, kuchař se zatvářil pohoršeně.
"No dovolte, pane? Naznačujete snad... že bych se nechal uplatit?" Střídavě se díval na Saie a na kapitána, který momentálně sledoval veverku na stromě a tvářil se blaženě nevědomě ohledně čehokoli, co se kolem něj dělo. Se stejným výrazem tedy kuchyř pomalu shrnul peníze do zástěry a se stále dotčeným pohledem odešel kamsi dozadu. Když se vrátil, tvářil se ještě pořád stejně, ovšem v každé ruce držel hliněnou lahvičku zdobenou několika přívěšky na hrdle. Podal je Saiovi. "Jak si o mně něco takového můžete myslet!" Až potom na tebe spiklenecky mrkl. "Zapijte povýšení, konečně tady bude snad někdo normální," doplnil potom polohlasem. Podíval se u toho významně na kapitána, a pak opět na tebe, jako že si určitě rozumíte.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Chieko trochu zaraženě a nejistě oplatila Suki jemné mávnutí, když odcházela. Pokusila se oplatit jí i úsměv, ale tím jak byla nervózní z toho vznikl spíš takový awkward pokus o úsměv.
No a to už se Hijikata vydal směrem k prvnímu ze stromů, které Chieko se Sukinou pomocí označila za dobré místo pro kamery. Chieko sebou trhla, jak jí došlo, že by měla jít vlastně s ním, když jsou teď tým a tak si pospíšila rychle za ním.
Chvíli šli v tichosti, což na jednu stranu bylo awkward a na druhou pro Chieko celkem vítané. Když Hijikata ticho prolomil, opět sebou polekaně trhla a podívala se na něj. [rec=chieko]"D-děkuju."[/rec] poděkovala mu nesměle za gratulaci k její nové pozici.[rec=chieko] "Ne....ne...to je...to je...v pořádku..."[/rec] odvětila v lehké panice na jeho lítost. Kdyby jí kapitán oficiálně představil...byla by tam spousta lidí, co by se všichni dívali přímo na ní...to byla jedna velmi děsivá představa. Byla ráda, že věci nakonec dopadli tak, jak dopadli.
Stejně jako si Hijikata podezíravě prohlížel Kura, prohlížel si i Kuro podezíravě Hijikatu. Jakoby ho hodnotil, jestli byl worthy nebo něco. Možná mu ale prostě jen oplácel ten štiplavý pohled, který na sobě cítil.
Chieko se na Hijikatu překvapeně podívala, když se jí zeptal na její pocity z nové pozice. Pak se ale zadívala do země a pevněji sevřela zápisník, který na své hrudi objímala. [rec=chieko]"N-nervózně...? V obavách...?" [/rec]odvětila.
[rec=kuro]"Jste v devítce už dlouho, Hijikata-san?"[/rec] zeptal se najednou Kuro zvědavě.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] [name=papu]Papu[/name]

Papu se... vlastně, ono se asi nešlo moc usmívat zobákem, tak prostě zaxichtil na Kura a trochu pokrčil křídlem. [rec=papu]"Neboj se, můžem si pak spolu zajít na pedikuru," [/rec]ubezpečil ho, že si dával dostatečně pozor, aby Chie nepenetroval rameno. Místo toho si prohlížel ony vypsané body.
[rec=nori]"To zní jako plán. Rozmisťte je venku, já se postarám o zbytek, aby vše fungovalo," [/rec]přijal Hijikatovo rozdělení úkolů za své, zatímco ho málem složilo, že má jít se Suki. Ale to na sobě nedal znát, byl přeci profesionál.
[rec=nori]"Veďte mě, prosím!" [/rec]požádal jí, zatímco si u sebe nechal jen batoh a kufřík, zbytek vybavení nechal pro ostatní, ať ho umístí podle rozkazů jejich nové zástupkyně.
Jejich kroky vypadaly spíše jak romantická procházka, během které si to tu Nori párkrát zdokumentoval, až se zasekl u zmíněné magnolie. Kvetla v tomto období? A jak se vlastně v SS dělilo období? Jaro, léto, občas vypařeno? Kdy tu naposledy zima? A co to mělo společného s tímto postem. No naprosto nic!
[rec=nori]"Taiketo-san, neměla byste chvilku na jednu momentku? Tady u té magnolie,"[/rec] trochu narušil jejich hladké řešení problémů.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Dočkal se odpovědi na stav jídelny, nad kterou musel protočit oči. Sebral láhev kafe a hodil ji do vnitřní kapsy svého oblečení, láhev ho tam tak příjemné hřála. Někoho by to mohlo pálit, Sai měl ale oproti běžnému člověku trochu posunutou hranici toho, co ho pálilo.
[trec=sai]I taková věc jako stavy jídelny může být důvod, proč se člen rozhodne jít radši do jiné divize. Kvalitnější prostory znamenají větší zájem, větší zájem znamená naplnění kapacity a motivaci pro členy více pracovat, aby si své místo v divizi udrželi.[/trec]
Odpověděl ještě před tím, než se začal domlouvat tajně na nějakém alkoholu. No, ale kuchař to očividně nevzal moc dobře a dal to najevo nejen svým pohledem. Sai znervózněl, možná kvůli alkoholu špatně vyhodnotil situaci a dovolil si víc, než by měl. Zatáhl se do dalšího problému? To jako stihl za první den tohle všechno? To přece nemůže zůstat zástupce ještě další dny. Vzal si ty peníze jako důkaz o jeho pokus? Jenže kuchař se vrátil a měl dokonce dvě hliněné lahve. Dokud však nepřišla poslední poznámka a mrknutí, tak byl svůj nesvůj a nevěděl co očekávat.
[trec=sai]Děkujeme, to jdeme přesně dělat. Mějte se tu hezky![/trec]
Odpověděl s lehce překvapeným, ale usměvavým, výrazem a sebral obě láhve. Hned na to se otočil a vydal se s kapitánem ven z místnosti, už tu nebylo co řešit.
[trec=sai]Výborně, máme i alibi a nikdo nás tam nebude čekat. Jestli to nedělá zvíře, tak to bude asi interní práce a v takový moment jsou kuchaři jedni z hlavních podezřelých! Ale teď ty vaše pochutiny, kde vás napadlo je sehnat?[/trec]
Zašeptal kapitánovým směrem.

[name=hijikata]Hijikata Toshiro[/name]

Byl maličko překvapený z toho, že si kapitán deváté divize vybral za zástupkyni někoho, kdo pořádně nebyl schopný dát dohromady větu, ale aby ve svých myšlenkách nebyl tak moc přísný, nevypovídalo to vůbec nic o jejích psacích schopnostech, takže se rozhodl zdržet se jakéhokoliv souzení.
[rec=hijikata]"Ani bych si nevšiml,"[/rec] odpověděl s pobaveným úšklebkem na tváři, vzal do ruky jednu malou kamerku a začal pro ní hledat nějaké šikovné místečko.
[rec=hijikata]"Není lehké postoupit takhle ze dne na den na takovou vysokou pozici a ještě k tomu se u toho přesouvat z jiné divize. Ne že bych o tom sám něco věděl, ale dovedu si to představit."[/rec]
Jo, tady to bude prefektní. Pěkně pod větvičkou, ale s dost dobrým výhledem a pěkným maskováním.
[rec=hijikata]"Pár let to už bude,"[/rec] odpověděl kocoruovi. [rec=hijikata]"Mohla byste to prosím podržet?"[/rec] podal Chieko dvě malé kamerky, aby se oběma rukama mohl starat o tu, kterou zrovna montoval na stromek.
[rec=hijikata]"Řekl bych konkértní číslo, ale nějak to všechno splývá dohromady. Sloužím tam ale celou svoji kariéru. Jak dlouho jste spolu byli v pětce vy dva?"[/rec] zeptal se na oplátku.