Prostory 10. divize

Kasárna a knihovna 10. divize. Místo s bezbarierovým přístupem, kde si shinigami ze všech divizí mohou vypůjčit knížky a nebo je (snad) vracet. Nedávno se budova divize z ničeho nic rozrostla o nové křídlo, plné fascinujících knih a časopisů.
Pracovna kapitána 10. divize je otevřena všem členům pokud je kapitán přítomen a přísně zapovězena všem, pokud není.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Na střeše 10. divize se nacházelo místo, o kterém věděl pouze málokdo - byl tam malý bazén s lehátky kolem. Naprosto ideální místo k odpočink, kde mohl shinigami nabrat sílu a nechat oddychnout tělu i mysli. Tak tak zrovna Razaki nebyl, místo toho musel řešit, že si někteří shinigami pletli boxy na vracení knih s odpadkovými koši.  To by nemusel být až takový problém, v celém areálu bylo zakázáno kouření, takže nebezpečí požáru nebylo velké, ale oddělovat knihy od banánových slupek, zmuchlaných pokusů o hlášení z mise a z nějakého důvodu bezruké figurky nějakého shinigami s hlavou staré barbie nebylo něco, co by někdo dělal rád... Razakimu chvíli trvalo, než si uvědomil, že jako kapitán by mohl někoho pověřit, ale jakmile práci jednou začal, chtěl jí dodělat...

Razaki -> Užíval sis dlouhé chvíle pohody se smradlavými odpadky, ovšem po nějaké době tě vyrušil pocit, že se někdo blíží. Byl jsi vnímavý, takže ti neušlo, že chodbou k knihovně se někdo blíží. Bylo ale zvláštní, že jsi neslyšel žádné kroky a ten někdo se blížil opravdu pomalu. Jako by snad chtěl být nenápadný a snažil se, aby si nikdo nevšiml, že tu je...

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki přilepil na box novou nálepku, která informovala shinigami o tom, co je čeká, pakliže znovu popletou účel boxu když si všiml, že se někdo blíží. Ať už to byl kdokoliv tak bylo dobře, že v knihovně nedělá hluk. Tohle ale možná bylo maličko podezřelé...
Razaki opatrně odložil pytel s odpadky vedle boxu a poměrně rychle se přesunul ke dveřím chodby, aby se podíval, kdo se mu to plíží po chodbách...

Razaki -> Naskytl se ti opravdu zvláštní pohled. Po chodbě se totiž opatrně plížil... nikdo jiný než třetí důstojník 11. divize Shinta Amaya. Jako snad všichni v jeho divizi, byl urostlý, svalnatý a zkrátka na první pohled nepůsobil jako běžný čtenář. Neznal si ho, protože nebyl sebemenší důvod se s ním bavit, ale podle jeho typického výrazného nosu, tmavých očí a plešaté hlavy jsi ho poznal. Dokonce i sem si s sebou vzal silné lano, které běžně nosil přes rameno skoro už jako součást oděvu. Byl sis jistý, že nikdy v knihovně nebyl. Tedy rozhodně ne pro knihu, takže kdoví, jaké měl teď záměry... Jakmile tě spařil ve dveřích knihovny, začal panikařit. Nejdřív se zmatečně rozhlížel, a potom se otočil a dal se na útěk pryč.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki byl lehce překvapen, že vidí člena 11. divize v knihovně. Nebyli známí tím, že uměli číst... nebo se plížit. Razaki ho mohl snadno zastavit, nebo ho předěhnout s použitím shunpa, ale rozhodl se ho prostě dohnat.
[rec=razaki]"Hezký den, ztratil jste se snad? Potřebujete nějak pomoci?"[/rec] zeptal se ho, jakmile byl dost blízko. Tohle jistě bylo jen nějaké nedorozumění, ale stále byla šance, že to dopadne dobře, ideálně pěstním soubojem

Razaki -> Amaya ještě chvíli utíkal, ale když bylo jasné, že ti neunikne, zastavil se. Chvíli to opravdu vypadalo, jako by chtěl snad zaútočit, ale potom se paranoidně rozhlédl kolem. Nikdo jiný nebyl v dohledu a to ho asi uspokojilo. Ještě chvíli váhal, ale nakonec promluvil, hodně tiše a rychle, jako by sděloval informace o vládním spiknutí nebo tak něco.
"Taichou... dobrej... víte, já... chtěl bych si..." Na jeho obličeji byl téměř bolestný výraz a zoufale se na tebe podíval. "Půjčit knihu," dokončil tónem, jakým se sdělují tragédie. Potom tě bez varování popadl za předek shihakuhou a přitáhl tě k sobě, skoro nos na nos. "Ale nikomu to nesmíte říct!"

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki se pouze usmál a ztišil hlas. [rec=razaki]"Bouráte stereotypy? Good man..."[/rec] řekl Razaki a ani mu nepřelámal obě ruce za to, že ho takhle popadl.
[rec=razaki]"Vaše tajemství je u mě v bezpečí, nebojte se."[/rec] ujistil ho Razaki. Celou situaci bral velice vážně a ani v nejmenším se neplánoval tomuto muži posmívat.
[rec=razaki]"Tak povězte, co shánítě... a kdyby nás někdo viděl, řekneme mu, že plánujeme pěstní souboj... nebo rozbíjet hlavou cihly... nebo... cokoliv děláte tam u vás..."[/rec] řekl Razaki a mávl lehce rukou

Razaki -> Muž přikývl a tvoje slova vzal naprosto vážně, zřejmě rozbíjení hlavy cihlou byla skutečně dobrá cover story. Na tvou otázku, co shání, na tebe ale chvíli zmateně koukal. "No... no tu knihu přece... možná... možná i dvě," zašeptal potom a opět se paranoidně rozhlédl okolo.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razakimu kopodivu nezmizel úsměv z tváře. Nadechl se a s trpělivostí sobě vlastní začal vysvětlovat. [rec=razaki]"Víte, knihy přichází v mnoha různých variantách a žánrech... " [/rec]začal Razaki a ukázal na výtisk červené karkulky [rec=razaki]"Horory..."[/rec] pokračoval kousel dál, mlčky minul sekci s náboženskými texty, jednak proto, že to byl příliš snadný terč, také proto, že neznal případné náboženské smýšlení důlstojníka 11. divize a nutno říct, že od doby, co se probudil jako duch tak bral náboženství trochu vážněji.[rec=razaki] "Odborné texty... fantasy... erotické fanfikce..." [/rec]ukazoval, jak pokračoval prázdnou místností.
[rec=razaki]"Zkrátka potřebuji vědět, co sháníte... protože je velký rozdíl mezi Corpus iuris civilis a 17. svazkem Pokémoní mangy..."[/rec] ukončil Razaki

Razaki -> Ve chvíli, kdy jsi začal mluvit o žánrech a variantách, usídlil se Amayovi na obličeji zamračený výraz zmatení a nechápavosti. Sledoval tě, prohlédl si obal knížky o Karkulce, ale stále to vypadalo, že má problém pochopit význam tvých slov. Nakonec se zastavil a s rukama vbok se snažil vstřebat, co jsi mu právě odhalil. "Jsou různé druhy knih..." vyvodil konečně závěr z toho všeho, co tu dnes slyšel. Zdálo se, že je hluboko v zamyšlení, dokud divoce nezařval: "SAKRA!" Potom začal chodit sem a tam, jakoby ve stoje nedokázal vymyslet řešení nějakého nově nastalého problému. "Jasně že je víc druhů, proč mě to nenapadlo? Měl jsem si zjistit...!" Hlasitě si povzdechl a tím se snad trochu uklidnil, protože se opět otočil na tebe. Měřil si tě přimhouřenýma očima, jako by tě posuzoval. Potom přišel o něco blíž. "Taichou, jde o to že... potřebuju tu knihu na něco... ehm, osobního, chápete? Možná byste mi mohl poradit, tedy spíš musíte mi poradit, jinak je všechno úplně v háji! Ale... můžu vám věřit?" Sice už jsi prohlásil, že jeho tajemství je u tebe v bezpečí, ale nejspíš to bylo něco tak delikátního, že se chtěl znovu ujistit. Evidentně prožíval vnitřní boj, že musí spoléhat na někoho jiného, ale jeho cíl byl pro něj natolik důležitý, že byl ochotný takové ponížení vydržet.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki pouze pokýval hlavou. Nezlehčoval problémy důstojníka 11. divize, přestože si uměl představit, že by někdo mohl.
[rec=razaki]"Rád bych si myslel, že pokud bych nebyl důvěryhodný, tak bych nebyl jmenován kapitánem. Ale rozhodně nemám ve zvyku říkat ostatním, co si tu kdo půjčuje za knihy. Je to jako lékařské tajemství."[/rec] ujistil ho Razaki.
[rec=razaki]"Ale ve finále je pouze na vás, jestli se rozhodnete mi důvěřovat. Pakliže ano, tak udělám co budu moci abych vám pomohl najít knihu týkající se vašeho... uhm... problému?"[/rec] řekl Razaki. Bylo těžké reagovat na neurčité narážky, které zatím dostával.

Razaki -> Amaya přikyvoval, jak jsi ho ujišťoval o tom, že ti může věřit. "Dobře, máte pravdu, to je fakt..." doprovázel to občasnými průpovídkami. Složil ruce dlaněmi k sobě před sebou, jako by se odhodlával, ale zřejmě už nebylo cesty zpět. Vážně se na tebe podíval. "Taichou, totiž, věc se má tak. Rád bych... udělal dojem... na jistou ženu..." Všímal sis, že během jeho slov jeho obličej postupně rudl. "Jenže je o ní známo, že... prostě že... se nezahazuje s hlupáky, chápete? Je moudrá a chytrá a tak podobně! A já, tedy, chtělo to dost dlouhý a náročný pohled do zrcadla, ale musím si přiznat, já žádný vzdělanec nejsem. Ale kvůli ní to chci změnit! Jenže teď jste mě úplně znejistěl, protože nevím, jakou knihu si vybrat, aby to na ni zapůsobilo!" Bylo vidět, že je pro něj hodně těžké s něčím takovým se svěřovat druhému člověku, rozhodně nebylo zrovna v popisu 11. divize mít věci jako pocity a nejistoty, a on se snažil vždy být jejím modelovým členem.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki pokýval hlavou. [rec=razaki]"Nikdy není pozdě začít se vzdělávat, ale pokud netuším, jaká má tato žena zájmy, tak je těžké něco doporučit. Můžete se stát expertem na klasické filosofy, ale pak zjistíte, že její zájem je výhraněn lidem, kteří umí citovat latinské texty."[/rec] řekl Razaki.
[rec=razaki]"Je to jako kdyby na vás chtěl někdo zapůsobit tím, jak umí bojovat, ale pak kolem vás začal hopsat s rapírem, přestože vaše specialita je například obouruční sekera..." [/rec] snažil se to Razaki přeložit do jazyka, kterému by mohl rozumět.
Razaki samozřejmě doufal, že mu dokáže pomoci, ale kdyby ne... tak tam někde byla žena, která má ráda vzdělané lidi... a on měl knihovnu.

Razaki -> Doufal jsi asi, že Amayovi pomůžeš, ale spíš vypadal, že ho to víc vystresovalo. Promnul si rukou plešku a zdál se zcela ztracený. Pravděpodobně nerozuměl víc než jednomu slovu z toho, co jsi řekl, a tím to bylo celé ještě horší.
"Já... já nevím..." mumlal a několikrát si hlasitě povzdechl. Zase se po tobě začal dívat, jako by posuzoval tvou důvěryhodnost, a zase zřejmě došel závěru, že mu nezbývá než ti věřit. "Vy ve skutečnosti tu ženu znáte, taichou..." přiznal, "všichni ji znají," zamumlal k tomu a znělo to žalostně. "Tak byste mi mohl možná poradit, co by na ni podle vás udělalo dojem. Ale... ale... taichou, spoléhám na vás, že to nikomu neřeknete! Ta žena je... je to..." Nejdřív zněl výhružně, ale jak se chystal prozradit idetitu své tajné lásky, zčervenaly mu tvářičky a chtě nechtě se musel začít trochu pitomě usmívat. "Je to Haruka-taichou!" zasípal tak potichu, žes to mohl slyšet jedině ty.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki byl do jisté místy ohromen tím, jak vysoko ten člověk mířil. Vzhledem k tomu, že byl kapitánem velmi krátkou dobu tak neměl šanci se s ní pořádně setkat, ale z toho co viděl tak byla ohromující.
[rec=razaki]"Rád bych vám poradil, ale já jí neznám o nic lépe jak vy. Vím, že se zajímá o hudbu, má ráda zvířata... myslím... a celkově působí jako velmi příjemná osoba."[/rec] řekl Razaki.
[rec=razaki]"Ale doporučoval bych, chovat se k ní trochu ohleduplněji než ke mě..."[/rec] řekl a urovnal si oblečení, za které ho chlápek předtím popadl. Taky mu tím chtěl taktně naznačit, že ho prohodí zdí, pokud v tom bude pokračovat

Razaki -> Amaya naprosto poslušně přikyvoval a visel na každém tvém slovu. Dokonce i to, že se má chovat slušněji, naprosto ochotně odkýval. A dál očekával. Až mu poradíš, jakou knihu si má přečíst, aby udělal dojem na svou vyvolenou.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki vzdychl. Nebyl právě největší expert na ženy, jak dokazovalo to, že neměl vážnou známost už mnoho let.
[rec=razaki]"Je to kapitánka lékařské divize, možná by ocenila, že jste ochoten se naučit něco o medicíně?"[/rec] navrhl Razaki a podal mu poměrně obsáhlou knihu v kůži. Na hřběte bylo zlatým písmem vyraženo "Fundamenta Medicinae Simplificata". Chvíli přemýšlel, že by mu raději zapůjčil "Medicina Primitiva et Stultorum" ale to by mohlo být velice snadno bráno jako urážka a Razaki mu popravdě docela fandil.
[rec=razaki]"Pokud nezabere to, můžu nabídnout klasickou poezii... tím se nedá nic zkazit..."[/rec] řekl a přidal další knihu.
[rec=razaki]"Pokud se dozvíte něco víc o jejích zálibách můžeme pak pokračovat něčím specifičtějším..." [/rec] dodal.

Razaki -> Amaya byl nejdřív nadšený. "Děkuji! Děkuji, taichou, jste kámoš!" skoro vykřikl a hned popadl knihu, kterou si mu podával jako první. Začal v ní dychtivě listovat a právě to jeho nadšení trochu utlumilo. Tempo otáčení stránek se zpomalovalo, až nakonec ustalo a on k tobě vzhlédl. Tvářil se pochybovačně. "Taichou... co to je tohle za knížku? Tam jsou nějaký sprostý obrázky. Za koho mě máte?! Já jsem džentlemen!" To už znělo skoro až výhružně.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki vzdychl, ale hned se zase ovládl. [rec=razaki]"Podívejte se... věda lékařská se zabývá lidským tělem... a to samozřejmě zahrnuje také jeho vyobrazení v různých detailech. A to i těch, které nejspíše považujete za... sprosté. Nebo si myslíte, že nikdo se nevěnuje léčení pohlavních orgánů?"[/rec] zeptal se.
[rec=razaki]"Pokud bych vám chtěl ukázat "sprosté obrázky" tak na to je tu úplně jiná sekce..." [/rec] řekl Razaki překvapivě vážným hlasem. Jeho samotného překvapilo, jak hojně je ta sekce využívána...
[rec=razaki]"Pokud tu knihu nechcete, v pořádku. Nechte jí zde." [/rec]ukončil Razaki debatu. V jeho hlase bylo znát drobné rozčarování a tón jeho hlasu naznačoval, že je ochoten otevřít v knihovně nové okno v přibližném tvaru lidského těla...

Razaki -> Amaya se tvářil trochu pochybovačně, ale když jsi naznačil, že mu taky nemusíš dávat nic, rychle si knihu přitiskl k hrudi. "Ne! Vezmu si ji!" Rychle si prohlédl taky malou knížečku poezie. To už vypadalo jako stravitelnější literatura... Nevěděl, jak moc se mýlí. Nicméně stále se ještě neměl k odchodu. "Ehm... Myslíte, že bych vás mohl požádat ještě o jednu laskavost? Vím, je to hodně, a omlouvám se, že jsem o vás pochyboval, rozhodně jste důstojný muž na svém místě. Víte, potřeboval bych... Tedy, šlo by tu knihu nějak zabalit... Třeba do jiných desek nebo papíru nebo tak něco? Nechci... Ehm, chápete, pokud by ne někdo viděl s knihou o... o lékařství..." Paranoidně se rozhlédl, jestli už se náhodou v okolí neskrývá někdo, kdo by se mu mohl vysmívat za tu zakázanou literaturu nebo třeba taky pochybovat o jeho vhodnosti pro jedenáctou divizi.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki v minulosti míval službu v knihovně a věděl, že někteří lidé dokáží být velmi citliví... a nebo velmi otravní. Ale knihovna se snažila vycházet lidem vstříc.
[rec=razaki]"Samozřejmě, to se dá zařídit. Nejste jediný, kdo by raději uchoval titul své knihy neznámý..."[/rec] ačkoliv většina používala tuto službu kvůli zcela jinému žánru.
[rec=razaki]"Nicméně budu potřebovat abyste se zaregistroval, abych vám mohl knihy vypůjčit. A nebojte se... historie výpůjček je chráněna v rámci GDPR (nebo Gotei 13 obdoby). Kdokoliv by jí vyzradil, vystavil by se postihu... a nemyslím si, že by kdokoliv z mých shinigami chtěl rozzuřit důstojníka 11. divize."[/rec] řekl Razaki a podal mu prázdnou kartičku, na které byl vypůjční řád knihovny a taky QR kod pokud nechtěl používat papírovou kartičku.

Razaki -> Amaya si nebyl úplně jistý, co po něm chceš. Když jsi mu podal kartičku, prohlídl si ji a několikrát obrátil v ruce. Potom ji zastrčil do kimona, i když evidentně netušil, která bije. Podíval se zpět na tebe, jestli mu obalíš tu knihu nebo jak.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki měl naštěstí spoustu trpělivosti a vysvětlil mu jak funguje registrace do knihovny. Že bez vytvořeného účtu si knihy nemůže půjčit a pokud bylo potřeba tak ho krok za krokem provedl celým postupem. Knihy mu samozřejmě přebalil do nenápadného obalu.
Tohle nebylo právě to, co si představoval, že bude jako kapitán dělat, ale bylo to rozhodně... zajímavé.

Razaki -> Bylo to opravdu potřeba a Amaya byl velice vděčný za všechnu tvou pomoc a trpělivost. Ne často se člen bojové divize měl odvahu vydat do tak neprobádaných končin jako je knihovna, takže bylo jasné, že jeho motivace je nebývale silná. Když byl vybavený vyplněnou kartičkou a zanesl jsi do systému jeho výpůjčky, oddechl si jako by právě absolvoval nějaký náročný souboj. "Ještě jednou vám děkuju, taichou. Máte to u mě, jasný? Tohle vám jen tak nezapomenu!" Znělo to možná výhružně, ale ve skutečnosti to byl slib, že ti tvou laskavost oplatí, pokud bys potřeboval. "Tak... Já jdu... číst," řekl nejvíc nepravděpodobnou větu a potom se na tebe zazubil. "Držte mi palce!" S tím odešel a tys konečně opět osaměl v klidné a tiché knihovně.