Prostory 7. divize

Prostory sedmé divize jsou zdaleka těmi nejhezčími. Architektúra se drží v trendech, všude je nádherná květinová výzdoba a všechno je tady prostě hrozně fancy. Krom květin je zde hromada sakur, které jsou nejžhavějším zbožím a jdou na odbyt. Hlavním zdrojem příjmů jsou však stavební a architektonické práce.

Na své si zde přijdou jak dámy, tak pánové. Chcete si nechat udělat nehty, kterým jejich novota vydrží i po těžkých soubojích? Nevíte jaký zvolit účes, či jaké oblečení si vzít na danou akci? Sedmá divize vám ráda ne jen poradí, ale také vše zařídí.

Hlavní ulice je lemována již zmíněnými sakurami a v budovách po stranách jsou veškeré možné podniky. Na konci ulice stojí vysoká budova na jejímž horním patře sídlí kapitán. Jeho kancelář je ze všech čtyř stran obehnána balkonem ze kterého je nádherný výhled do celého okolí. V nejnižším patře najdete kancelář stavební společnosti.

Tréninkové prostranství se nachází někde v sakurovém sadu, který disponuje rovněž malou klikatou říčkou.

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Procházel kasárnami, které měli odedneška být pod jeho taktovkou. Cítil se tak nějak, stejně jako jindy, nedělal si z toho moc velikou hlavu. Možná se přeci jen trochu těšil na svou kancelář, měl totiž dost rád nějaký svůj osobní prostor, návštěvám se však nebránil.

Nejdříve si prohlédl veškeré vitríny a následně zamířil do třešňového sadu. [myslenky=hikaku]"Ah, už chápu."[/myslenky]Kráčel podél klikaté říčky a užíval si zdejší klid a pohodu. Našel také tréninkové prostranství, ale moc se jim nezaobíral, byl spíše v úžasu z té růžové nádhery kolem.

Konečně došel ke dveřím své kanceláře. Byl rád, že zde nebylo zbytečně moc krámů a dost ho fascinoval obrovský stůl uprostřed místnosti, posadil se na své nové místo a na chvíli jen tak koukal do zdi. Na stůl si položil svůj Spiritphone a čekal, co se bude dít. [myslenky=hikaku]"Kapitánem jen tak, bez nějakého zasvěcení či vysvětlení co tahle funkce vůbec obnáší? Asi je to běžná praxe."[/myslenky] Nepřemýšlel nad tím zbytečně moc a jeho hlava začala pomaličku padat únavou.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Hneď ako dorazila na pozemky siedmej divízie, začala si vykračovať po priestranstve a nikam sa neponáhľala. Dávala si načas, zatiaľ čo premýšľala o shinigamim, ktorého prišla navštíviť. Sedmička mala nového kapitána, ktorý dnes začínal, tak si povedala, že ho patrične privíta. Pekne jej to padlo do dnešných plánov, keďže mala voľný čas. To čo málo si o ňom zistila. Pôsobil u Raidena v osmičke pár rokov než sa prehupol rovno na kapitána. Nepamätala si za svojho pôsobenia prípad kedy by mal niekto takto rýchly kariérny posun. To v nej vzbudilo zvedavosť, takže netrvalo dlho než dorazila k dverám kancelárie kapitána. Ako dlhoročne pôsobiaca kapitánka si upravila patrične svoj zovňajšok - napravila si haori, patrične si zakryla dekolt a prečesala si rukou dlhé ružové vlasy. Následne zaklopala, ale hneď otvorila dvere bez vyzvania a vošla dovnútra.

Akonáhle prešla práh, na tvári mala vesmes prísny výraz bez úsmevu, ktorý mohol niekomu pripadať chladný až neprívetivý. Kapitána skoro až prepaľovala pohľadom ako si ho premeriavala.
[myslenky=kiyo]Tak táto mladá krv je novým kapitánom, huh,[/myslenky] preblesklo jej mysľou, keď si ho zaradila medzi ostatných súčasne pôsobiacich kapitánov. Za posledné roky sa kapitánske pozície rýchlo menili, takže bolo ťažšie udržiavať krok s novinkami. Najmä popri častom trénovaní ako sebe sama, tak aj členov jej dívizie. Nebola si istá, či o nej počul, ale minimálne jej haori jasne napovedalo, že je kapitánkou tiež.
[rec=kiyo]"Kioshi Hikaku, nový kapitán siedmej divízie, predpokladám?"[/rec] opýtala sa ho skoro až imperatívnym tónom. Ako bola vysoká a ešte k tomu ako sedel, tak sa pozerala naňho zhora, keď pristúpila bližšie. Síce bolo samozrejmé, že shinigami pred ňou bol kapitán, ale tak či tak chcela, aby jej to potvrdil sám a najmä chcela preskúmať ako jej to potvrdí a zareaguje. Už z prvej reakcie by mohla poznať, či tento mladík má kvôli rýchlemu posunu vysoké ego a bude reagovať arogantne, čo ona takých nemusí a nepracuje sa s nimi ľahko, takže si ho najskôr chcela otestovať.

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Zrovna zvedl hlavu a protahoval si krk, když se otevřely dveře od jeho nové kanceláře hned po zaklepání na které nestihl zareagovat. Bylo to rozhodně lepší, než kdyby podřimival, protože si to k němu s docela přísným výrazem ve tváři vykračovala Hokona Kiyo, kapitánka jedenácté divize. Ne že by ji znal, ale zrovna tahle kapitánka už nějakou chvíli ve své funkci byla a mohl o ní už slyšet.

Ve chvíli, kdy stanula u jeho stolu, se skoro hned zvedl, popravdě mu to trvalo spíš proto, že byl ohromen její krásou, kterou nezakryl ani ten přísný výraz ve tváři. Tak nějak přirozeně se mírně uklonil a hned na to odpověděl. [rec=hikaku]"Předpokládáte správně a vy musíte být Hokona Kiyo. Rád vás poznávám."[/rec] Pak se do široka usmál a podrbal se vzadu na hlavě. Musel v tu chvíli vypadat jako ten nejnevinnější mladík, jakého kdy Kiyo viděla. [rec=hikaku]"Prosím posaďte se."[/rec] Řekl a ukázal na židli na druhé straně stolu vedle které kapitánka stála. [rec=hikaku]"Omlouvám se, rád bych vám něco nabídl, ale popravdě, přišel jsem teprve před chvílí a ještě jsem se úplně nestihl zabydlet. Přišlo to tak nějak naráz a jsem ještě celý trochu zmatený."[/rec] Sám se posadil a pokračoval. [rec=hikaku]"Čím jsem si vaši návštěvu zasloužil?"[/rec] Snažil se být co nejvíc zdvořilý, ale tak nějak přirozeně, ne že by se na něco hrál. Přes to i přes svou flegmatickou povahu byl trochu nesvůj. Mírně se pousmál, když mu v nose zavoněl kapitánčin jasmínový parfém. [myslenky=hikaku]"Co se to dneska děje?"[/myslenky]

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Neprerušovala ho, nechala ho hovoriť, čo jej dalo dostatok času si ho prezrieť. Pomohlo jej aj to, že sa postavil. Jeho maniere boli veľmi zdvorilé až ju to príjemne prekvapilo. Zároveň sa nedal zastrašiť jej prvotným neprívetivým prístupom, takže nebol ani žiadna srálbotka. Do toho si ho prezerala aj po fyzickej stránke a nakoniec uznanlivo a rozhodne pokývala hlavou.
[myslenky=kiyo]Je hoden,[/myslenky] pomyslela si v krátkosti, akoby snaď bol vybraný do role overpowernutého protagonistu so silným plot armorom, ktorý porazí každého hneď ako mu drsňácky tečie krv z čela po tvári.

V ten moment sa jej celá pomyseľná maska rozpadla. Síce prísnu dokázala hrať dobre lebo už to mala roky nacvičené, ale tak či tak prirodzené chovanie mala diametrálne odlišné. Preto sa zrazu jej výraz úplne zmenil - na veselý a priateľský úsmev.
[rec=kiyo]"Ále, kapitán Kioshi, nebuďte tak prehnane zdvorilý. Sme predsa kolegovia, rovnocenní,"[/rec] odvetila veselo zatiaľ čo párkrát mávla rukou. Síce to nebola tak úplne pravda oproti tomu ako bola od neho staršia a skúsenejšia, ale ona nerobila zase rozdiely, čo bolo poznať vďaka jej veľmi priateľskému prístupu. [rec=kiyo]"Hovorte mi Kiyo alebo Kiki, to je úplne na vás."[/rec] Vyložene mu zobrala ruku, ktorou potriasla na pozdrav, ale nepustila mu ju, pretože ostala jeho rukou hneď zaujatá. [rec=kiyo]"Páni, vy máte ale mocnú dlaň. To musíte byť silný a vypracovaný,"[/rec] udivene poznamenala predtým ako mu prstom druhej ruky jemne šťuchla do bicepsu. [rec=kiyo]"No ozaj pôsobivé."[/rec] Pokývala znovu uznanlivo hlavou, ale zrazu ho hneď pustila a stiahla svoje ruky späť k sebe. Držala ich defenzívne vo vzduchu vedľa svojej hlavy, aby dala jasne najavo, že sa ho už bez dovolenia dotýkať nebude... možno. [rec=kiyo]"Ale kde je moje slušné vychovanie?"[/rec] To bol chyták, ona žiadne nemala. [rec=kiyo]"Dôvod mojej návštevy? Prišla som vás patrične privítať."[/rec] Keď to vravela, tak jej dlane, ktoré ešte držala vedľa svojej hlavy vo vzduchu, šli nižšie od jej hlavy postupne až k jej dekoltu, čo mohlo pôsobiť inak než sa zdalo. Lenže tam sa nezastavila. Jednou rukou si pridržala haori u jej pásu a druhou rukou siahla pod haori odkiaľ vytiahla menšiu krabičku - čajíky rôznych druhov v darčekovom balení. Túto krabičku položila na jeho stôl a posunula ju k nemu bližšie. [rec=kiyo]"Ja som si myslela, že nebudete zásobený. Snáď máte rád čaje. Ešteže predávajú aj takéto rôzne druhy, takže určite tam nájdete niečo, čo vám bude chutiť."[/rec] Zadumane sa pozrela niekam do horného pravého rohu miestnosti a poklepkala si prsom po brade. [rec=kiyo]"Avšak, ak nemáte rád čaje, tak ja vám rada prinesiem dačo iné a tieto môžete ponúkať svojim návštevám."[/rec]

Konečne dokončila svoj chaotický monológ, počas ktorého ho nepustila k slovu a sršala pozitívnou energiou. Už to skoro vyzeralo, že sa jej držka nezastaví, ale predsa len sa musela niekedy nadýchnuť. Keď skončila, tak sa konečne posadila, prehodila si nohu cez nohu, lakeť jednej ruky si oprela o operadlo a o dlaň tej ruky si zase podoprela bradu.
[rec=kiyo]"Prvý deň v novej funkcii. Ako sa cítite?"[/rec] Tentokrát už ho nechala hovoriť a len sa naňho pobavene a sebavedome usmievala. Dúfala, že deviata divízia bude čoskoro robiť rozhovor s novým kapitánom, aby mala z ich profesionálnych fotiek materiál na výrobu kartičky do jej tajnej zbierky hot guys.

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Když se kapitánka začala usmívat, cítil se už naprosto komfortně a věděl, že spolu budou dobře vycházet. Byl za to rád, ale moc to na sobě nedával znát. Dával věci najevo až časem, vesměs až ve chvíli kdy mu začalo docházet, že by se to asi hodilo.

Než se stihl posadit zasypala jo Kiyo salvou slov, které pomalu nestíhal pobírat. To že na něj sahala mu přišlo trochu zvláštní, protože on by si tohle určitě nedovolil, už jen proto, že se jednalo o ženu a Hikaku byl poměrně vlídný a něžný typ. Když si začala prohlížet jeho ruku a začala do něj šťouchat prstem byl už poměrně v rozpacích, jednalo se totiž o jeho obvazanou ruku a poznámka o tom, že je to působivé ho rohodila, i přes jeho flegmatickou povahu. Dělo se toho prostě až moc najednou a možná to kapitánka myslela úplně jinak.

Nedal na sobě však nic znát a pořád se mile usmíval, i když se jeho pocity měnily ve vteřině. Na druhou stranu měl i docela radost, že jo přišel přivítat někdo takhle milý.

[rec=hikaku]Dobrá, tak tedy Kiyo, moc děkuji za tak milé přivítání. [/rec]převzal si dárek s očividným potěšením v obličeji. [rec=hikaku]"Dobrého čaje není nikdy dost. Moc děkuji ještě jednou."[/rec] Pronesl a prohlížel si veškeré příchutě. Při pohledu na jasmínový se zase o trochu víc pousmál a v duchu si říkal [myslenky=hikaku]"Zajímavé"[/myslenky]. Chtěl dát kapitance najevo, že je všímavý a tak pronesl. [rec=hikaku]"Příště si s vámi dám tento jasmínový. Předpokládám, že jej budete mít ráda, protože moc příjemně voníte". [/rec] Na chvíli se zamyslel, jestli to nebylo trochu moc, ale ve výsledku mu to bylo jedno a vzhledem k osahávání před chvílí to asi bylo v pořádku.

[rec=hikaku]"Cítím se na jednu stranu hrozně poctěn, ale na druhou jsem hodně nesvůj, nebudu vám lhát. Mé jmenování proběhlo strašně rychle, ještě včera večer jsem byl obyčejný člen a dneska za mnou přišel posel z první divize. Absolutně netuším co se ode mne očekává a čím bych měl začít."[/rec]Byl rád, že své myšlenky mohl konečně říct nahlas. O svém potencialu a schopnostech se radši nezmiňoval i když věděl, že to byl jeden z hlavních důvodů proč jej do této funkce dosadili.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Na jeho poďakovanie len kývla hlavou a s úsmevom pozorovala ako si prezeral čaje. Prekvapilo ju trochu ako spoznal, že má rada jasmínový čaj. Síce po ňom voňala, ale neočakávala, že by niekto tú vôňu doteraz uhádol. Nie že by ju niekto aj skúšal hádať. Na jeho odvážny kompliment podvihla obočím, keďže niečo také od neho nečakala, ale jej úsmev sa o to viac rozšíril. Takýmito vecami sa nenechala rozhodiť. Na to by sa musel snažiť viac, čo teda zatiaľ neurobil. Ešteže tak, inak by si vyskúšala aká je najrýchlejšia úniková cesta z kancelárie sedmičky.
[rec=kiyo]"Dostali ste ma. No nebudete ľutovať. Je naozaj veľmi dobrý a je sám o sebe sladký, takže si doň nemusíte sypať cukor,"[/rec] poznamenala k ich téme o čaju.

Následne prešli k hlavnému dôvodu prečo ho navštívila. Z jeho až raketového kariérneho rastu si pomyslela, že nebude vedieť kde začať a čo robiť. Nikde nepodchytila informáciu, že by mu poslali niekoho, kto by mu poradil a pomohol do začiatku, tak sa tejto zodpovednosti neoficiálne ujala ona sama. Možno, že sa tu každou chvíľou dakto na to objaví.
[rec=kiyo]"To chápem, ale nie je to tak hrozné. Treba to brať s chladnou hlavou. Skúste začať s tým, že sa zoznámite s divíziou. Ako s jej povinnosťami, tak aj s jej členmi. Nie je mi známe, či máte nejakého podkapitána alebo dôstojníka, ale tých si môžete vybrať sám."[/rec] Pozrela sa letmo po kancelárii, aby si prezrela rozloženie kancelárie. [rec=kiyo]"Záznamy by ste tu istotne niekde mal mať. Keby ste si zhromaždili členov, keď sa im budete predstavovať, určite tam bude niekto, kto sa o takéto kancelárske veci doteraz staral. Teda, aspoň v to dúfam. Ale aj bez toho sa dá bez problému začať."[/rec]

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Viděl její reakci na kompliment a pomyslel si [myslenky=hikaku]"Bylo to moc, ale teď už to nevrátíš."[/myslenky] Instinktivně pokrčil rameny a dál se tímhle drobným trapasem nezaobíral.

[rec=hikaku]"Děkuji, vlastně mě ani nenapadlo shromáždit celou divizi, aspoň vidíte jak bídně na tom jsem. Mohla by jste mi dát nějaké rady, co konkrétně jim mám říci?"[/rec] Začínal být opravdu tak nějak víc v pohodě a bavil se s kapitánkou naprosto přirozeně. [rec=hikaku]"Sedmá divize podkapitána ani důstojníka zatím nemá. Moc rád si nějaké lidi do této funkce vyberu, až divizi lépe poznám. Myslím, že bych na začátek neměl být až moc okázalý, nemám to ve zvyku spíš vůbec."[/rec] Pomaličku mu začínalo docházet, že minimálně věci spojené s divizí, bude muset řešit a ne doufat, že se udělají tak nějak samy. Naštěstí, Hikaku byl flegmatik jen co se týkalo nějakých názorů na jeho osobu či chování, své povinnosti vždy dělal zodpovědně.

[rec=hikaku]"Možná všechny svolám ještě dnes, proč se zaobírat papírama, když můžu své kolegy poznat osobně?"[/rec] Řekl a znovu se usmál. Slovíčko "kolegy" použil tak nějak sám od sebe, nechtěl se na někoho povyšovat, to rozhodně nepatří k vlastnostem dobrého kapitána, toho si musí být vědom každý v této funkci.

Nevěděl jestli mu kapitánka chce říct ještě něco, nebo jestli mu chce pomoci i s tímto prvním úkolem a tak zůstal v tichosti sedět a začal nad svou funkcí přemýšlet. Nechtěl ji vyprovodit ať už přímo, nebo omylem a už vůbec ne ji nějakým způsobem urazit. Její přítomnost se mu vlastně dost zamlouvala, ale ke komplimentům, už se radši taky neuchyloval.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

[rec=kiyo]"Čo im povedať? Hmm."[/rec] Zadumane si poklepala prstom po tvári ako sa zamýšľala nad jeho dotazom. [rec=kiyo]"Asi sa skúste zamyslieť ako chcete pred nimi pôsobiť. Možno základ by bol im povedať, že budete vyberať budúceho zástupcu a dôstojníkov, takže ich plánujete bližšie spoznať."[/rec] Trochu sa nad tou myšlienkou pousmiala. Keby bola takto čerstvo nová v jedenástke, tak by sa ich niečo takéto opýtať nemohla inak by ju rovno vysmiali. Lenže len jej divízia je zložená z murderhobos, na ktorých funguje tvrdý, prísny a drsný prístup. Ostatné divízie boli viacmenej v pohode.
[rec=kiyo]"Záleží koľko má vaša divízia členov, takže spisy by vám v tom mohli pomôcť. Neviem aká je pravdepodobnosť, že stihnete každého z nich poznať osobne než priletí nejaká vec, ktorú budete musieť riešiť. To poznáte, keď zrazu bude niekto kričať: Taicho, taicho, máme problém!"[/rec] napodobnila panické volanie. Mala za tie roky s tým skúsenosti a nerada to počula, keďže to znamenalo, že musela riešiť znovu nejakú roztržku medzi jej členom divízie s iným členom divízie.

Na jeho návrh, že by zvolal členov divízie už dnes mu ukázala palec hore a pokývala hlavou so slovami: [rec=kiyo]"To nie je zlý nápad. Čím skôr, tým lepšie. Určite už sú zvedaví a možno aj nervózni. Nový kapitán, to je vždy vzrušujúca, ale niekedy desivá zmena. Som zvedavá ako sa chopíte tejto novej role a ako sa divízia zmení pod vašimi rukami."[/rec] Ukončila ďalšiu zo svojich myšlienok a zamyslene sa poškriabala vo vlasoch. Nevedela čo by ešte oficiálneho s ním prebrala. Novou kapitánkou už nebola roky, takže automaticky jej nejaké ďalšie rady nezišli na um.
[rec=kiyo]"Kedykoľvek budete potrebovať nejakú asitenciu, radu alebo si len tak niekomu posťažovať, moje dvere sú vám vždy otvorené,"[/rec] nadhodila ponuku a mrkla naňho s úsmevom. [rec=kiyo]"Máte ešte nejaké otázky alebo niečo s čím by ste chceli poradiť či pomôcť? Času mám dnes dosť, takže to nie je tak, že by ste ma zdržovali,"[/rec] dodala ešte nakoniec pre istotu.

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

[rec=hikaku]"Děkuji Kiyo, moc si všeho vážím."[/rec] Zvedl se a poodešel k jedné z komod, která v kanceláři byla, až teď si všiml, že tady má pěknou konev na čaj. Dal tedy vařit vodu a nachystal dva jasmínové čaje. [rec=hikaku]"Myslím, že tedy není třeba spěchat a můžeme k čaji přejít hned."[/rec] Otočil se na ni a usmál se.

Poodešel ke dveřím do kanceláře, otevřel je a zastavil prvního procházejícího člena. [rec=hikaku]"Přeji příjemný den, mohl bych vás poprosit o laskavost? Jmenuji se Kioshi Hikaku a jsem novým kapitánem této divize."[/rec] Opět se mile usmál, aby navodil přátelskou atmosféru a nepůsobil nějak namyšleně. [rec=hikaku]"Pokud by vám to nevadilo, mohl by jste prosím roznést zprávu o tom, že bych rád shromáždil všechny přítomné členy, řekněme za hodinu před touhle budovou?"[/rec]

Opět se vrátil do kanceláře, zavřel za sebou dveře a přešel místnost se slovy. [rec=hikaku]"Zatím mi povězte něco o sobě, pokud vám to nevadí. Tyhle formality, zdá se, půjdou tak nějak přirozeně.[/rec] Přešel k čaj, nalil dvě konvičky bez cukru, přesně jak mu Kiyo radila a přinesl je na stůl, za který se opět posadil. Napil se a s blaženým výrazem ve tváři čekal, co se o téhle dámě dozví.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

[rec=kiyo]"To nestojí za reč. Kedykoľvek,"[/rec] zareagovala na jeho prejavy vďaky a mávla znovu rukou. Následne ho sledovala ako sa postavil a odišiel od stolu ku komode. Ako oznámil, že si dajú čaj už dnes, tak s horlivo zatlieskala. [rec=kiyo]"Jupí! To je skvelý nápad,"[/rec] zvolala s nadšením, zatiaľ čo ostala sedieť na stoličke.

Hikaku si potom šiel dačo vybaviť k dverám, takže sa zatiaľ viac usalašila na stoličke. Rozhodne preferovala svoje kreslo v kancelárii, ale nebude tu vyložene hodiny, takže nemá problém to na nejaký čas prežiť. Možno by to bola dobrá výhovorka, aby skočila na masáž k večeru. To rozhodne stálo za myšlienku a ona si rada vymyslí akúkoľvek výhovorku, aby si mohla užiť viac komfortu. Ako uvažovala, tak sa medzitým Hikaku vrátil a prehovoril na ňu.

[rec=kiyo]"Fúha, niečo o mne? Čokoľvek? Hmm, že mám rada jasmínový čaj a vôňu to ste už uhádol. Netajím sa tým, že mám rada komfort a služby s tým spojené, ako napríklad masáže, lázne a rôzne iné veci, u ktorých môžem relaxovať alebo mi pomôžu relaxovať."[/rec] Zamyslene poklopkala po operadle stoličky, v ktorej sedela. Medzitým Hikaku pred ňou postavil čaj, na ktorý sa šťastne usmiala. [rec=kiyo]"Vďaka,"[/rec] povedala predtým ako sa napila a spokojne si vydýchla. [rec=kiyo]"To je presne ono. Čo naň vravíte?"[/rec] opýtala sa, ale potom sa znovu zamyslela nad jeho pôvodnou otázkou. [rec=kiyo]"Nuž, späť k téme. Mám rada teplé obdobia, rovnako tak aj teplé farby. Zapojujem sa do akejkoľvek spoločenskej akcie,"[/rec] zadumane rozprávala ako sa pozerala po miestnosti, aby našla nejakú inšpiráciu, čo by mu ešte o sebe povedala. Samozrejme niečo, čo bolo buď verejne známe alebo to nebolo vyložene tajné. Avšak tu už jej nápady skončili. [rec=kiyo]"Hmm, čo by vás ešte zaujímalo? Alebo mi môžete povedať zase niečo vy o sebe."[/rec]

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

[rec=hikaku]"Umět o sebe pečovat je důležité, také si rád dopřeju horké lázně, a rád si odpočinu, občas mám pocit, že bych to mohl dělat celé dny."[/rec] Byl rád, že jeho divize nabízela plno možností k relaxaci. [rec=hikaku]"Nevím, jestli jste si toho všimla, ale některé z míst v této divizi jsou podle mě pro vás jako dělané. Pokud by jste měla zájem, vyděl jsem zde například skvělý podnik, kde dělají manikúru. Ale ne že by jste ji potřebovala"[/rec]

K rozmyšlení si toho co osobě prozradí využil čaj, který měl před sebou. Pořádně se napil a pak pomalu zpustil. [rec=hikaku]"Máte pravdu chutná opravdu výtečně."[/rec] Zkonstatoval nejdříve. [rec=hikaku]"Co se mě týká, jsem takový všestranný člověk. Nepohrdnu dobrou společností a zábavou, ale také mám rád svůj klid a odpočinek. Nejradši mám asi přírodu. Nemám na mysli nějaké dlouhé procházky, ale takové posedávání někde v tichu v příjemném stínu, jako je například ve zdejším sadu, tím nepohrdnu."[/rec] Mluvit o něm samém bylo trochu zvláštní, protože se většinou zajímal spíš o ostatní. [rec=hikaku]Z ročních období mám nejradši asi jaro, přesněji tu část, kdy je na slunci příjemně teplo a ne přehnané vedro."[/rec] V myšlenkách se vrátil do prostor osmé divize, kde jaro rád trávil v lázních a jejich parcích. [rec=hikaku]"Také mám rád kavárny, nebo spíše podniky, kde si můžu v těch přehnaně teplých dnech dát něco na schlazení. Baví mě totiž sledovat všechny kolem sebe a polsouchat jejich příběhy."[/rec]

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

S úsmevom počúvala Hikaka a musela uznať, že si tento rozhovor užívala. Poznať nových ľudí a navštíviť nové miesta alebo dlho nenavštívené boli vždy také osviežujúce momenty. Najmä, keď to boli pozitívne skúsenosti, ktorých našťastie mávala vo väčšine prípadov. Toto, ako čokoľvek iné, skoro aj skončí, keďže sa bude musieť vrátiť k svojim povinnostiam, takže si užívala tohto momentu ako najviac mohla.
[rec=kiyo]"No, možno sa niekde náhodne stretneme aj mimo práce,"[/rec] poznamenala s úsmevom, keď spomenul, že sa tiež rád oddáva relaxačným aktivitám. [rec=kiyo]"Manikúra nikdy neznie ako zlý nápad. Vďaka za odporúčanie. Určite niekedy vyskúšam pri najbližšej návšteve,"[/rec] odvetila ako si prezrela svoje nechty, ktoré teda boli v absolútnom poriadku. Nebolo ťažké ju presvedčiť a ešte k tomu bola radšej, keď tie dôvody alebo presvedčovanie robil niekto iný za ňu. To sa potom nemusela cítiť vinne, že sa venovala veľakrát a dlho relaxačným aktivitám, aj keď tento pocit mávala naozaj málokedy. Síce mala rada komfort, ale neodkopla by povinnosti kvôli tomu.

Na jeho názor na čaj sa len spokojne pousmiala, pretože potom spustil opis o sebe. Tentokrát ho tiež nijak neprerušovala a len ho s pobaveným úsmevom pozorovala.
[rec=kiyo]"Tak to máte pekne vybalancované. Pôsobíte ako vyrovnaný človek,"[/rec] povedala po chvíľke ako sa zamyslela nad všetkým čo jej popísal. Nedokázala sa s tým úplne stotožniť, ona bola veľmi spoločenský človek, ktorý za každú cenu vyhľadával spoločnosť a vyložene nejaký kľud a ticho nevyhľadávala tiež. Na tom samozrejme nebolo nič zlé, naopak takýchto ľudí obdivovala, ktorí neboli extrémisti ako ona, keďže sa u seba samej sem-tam stretla s vyhorením. Nuž a na svoj momentálny spôsob života aj mala dobré dôvody, na ktoré nechcela teraz myslieť.
[rec=kiyo]"To by sme spolu mimo prácu mohli niekam zájsť, keby ste mal záujem. Možno by ste mi ukázal nejaké podniky, ktoré som ešte nenavštívila. Avšak aj staré dobré klasiky nie sú na zahodenie,"[/rec] navrhla s ďalšou dávkou nadšenia. Keď mala možnosť, tak s kapitánmi veľmi rada trávila čas, takže využívala akúkoľvek príležitosť, kedy mal niekto čas a chuť s ňou zdieľať voľný čas.

[rec=kiyo]"To mi pripomína, dozvedela som sa, že ste bol predtým v ôsmej divízii. Aké to tam bolo? Čo kapitán? Aký bol ako nadriadený?"[/rec] opýtala sa so zvedavým úsmevom. Síce rada počúvala drby, ale naozaj mala záujem sa spýtať na túto konkrétnu osobu. Kapitán osmičky bol predsa len sa poznajú  už dlhé roky a nedokázala denne nemyslieť na to, čím si musí prechádzať už dva roky. Aj keby sa Hikaku vyrozprával len obecne o divízii, nevadilo by jej to, pretože inšpirovať sa chodom iných divízií nikdy nebolo nazmar.

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Na pochvalu, ohledně toho, že je vyrovnaný, nijak nereagoval. Šla mu jedním uchem tam a druhým ven. Čím déle s Kiyo trávil čas, tím déle mu přišlo, že si s ní fakt rozumí. [rec=hikaku]"Rozhodně s váma rád někam zajdu, bude mi potěšením."[/rec] Usmál se, ale vzápětí jeho tvář poměrně posmutněla v reakci na její další dotaz.

[rec=hikaku]"Raiden Taichou je skvělý muž. Navím kolik jste toho slyšela a jestli jste ho znala před daným incidentem. Občas sám přemýšlím, jaký bych těď byl [/rec][myslenky=hikaku]a jestli vůbec,[/myslenky][rec=hikaku] kdyby mě tenkrát vzal sebou.[/rec]

Poodešel k oknu a koukal směrem ven, nechtěl aby viděla jeho sklíčený obličej, tohle totiž bylo jedno z témat, které i tohohle optimistu dokázali dohnat občas i k slzám. Začal tedy vykládat o těch pozitivních časech, aby se vrátil zpátky do pohody. [rec=hikaku]"Jak jsem říkal, byl to veselý chlápek, kterého nešlo přepít ani ve třech lidech. A tím myslím zkušené pijany osmé divize. Kdykoliv to bylo potřeba, dokázal mi poradit a nasměrovat mě tím správným směrem. Dokonce mi dost pomohl i s....[/rec] Málem se z něj na chvíli stal egocentrický zmrd. "[rec=hikaku]tak nějak prostě se vším. Je pravda, že sám alkoholu nehoduju až tolik, ale některé večery stály za to. Věřím tomu, že jednou z něj zase bude ten starý dobrý Raiden, jen to teď má trochu složitější."[/rec]Počas monologu, mohla v jeho hlase slyšet zavzlykání, ale teď se otočil se a na tváři měl zase ten stejně klidný úsměv jako předtím, vevnitř své poslední větě totiž opravdu věřil a to ho dělalo šťastným. [rec=hikaku]"Tak to vidíte v osmé divizi nejsou jen vyloženě ochlastové.[/rec] Zasmál se trochu víc nahlas při vzpomínkách na všechny možné události.

[rec=hikaku]"Omlouvám se pokud jsem se trochu víc rozvykládal, to já občas prostě umím."[/rec]

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Sledovala ako sa postavil od stolu a šiel k oknu zatiaľ čo rozprával priamo o Raidenovi. Bolo zaujímavé, že keď o ňom hovoril, nepoužíval priezvisko, ale jeho krstné meno. Na takú krátku dobu, čo tam Hikaku ako člen pôsobil, sa museli rýchlo zblížiť. Na druhú stranu bol kedysi Raiden hodne kamarátsky typ, takže ju to možno skôr prekvapovalo vzhľadom na momentálnu situáciu, ktorou si prechádzal. Keď Hikaku spomenul ten nešťastný incident, radšej to odignorovala, pretože to nechcela preberať. Započúvala sa skôr do dlhšieho popisu skúseností a zážitkov s jeho bývalým kapitánom u čoho sa jej úsmev na tvári zase vrátil.
[rec=kiyo]"To znie skutočne ako kapitán osmičky,"[/rec] potvrdila na jeho slová s pokývnutím hlavy. [rec=kiyo]"Ale vôbec sa neospravedlňujte. Ja toho toľko natáram, takže je osviežujúce, že sa pre zmenu rozrospráva niekto iný."[/rec] Nanešťastie nemohla nejak viac reagovať. Radšej túto tému chcela uzavrieť, aby mu nepripomínala ďalšie nepríjemné zážitky okolo toho incidentu.

[rec=kiyo]"Vzhľadom na to, že ste bol v predošlej funkcii len tri roky, tak to si určite ešte čerstvo pamätáte vašu pôsobnosť v Akadémii. Aké to bolo tam?"[/rec] opýtala sa a pobavene sa usmiala. [rec=kiyo]"Už je to tak dávno, čo som ja bola na Akadémii. Také dávne veci sa už ťažko pamätajú,"[/rec] poznamenala s úšklebkom. Od tej doby sa toho toľko zmenilo, teda najmä ona sama. Kedysi bola veľmi nepríjemnou žiačkou, ktorá tropila problémy, neučila sa, odvrávala, zažívala si hodne trestov a časov po škole. Síce jej z tej povahy dačo zostalo, ale už to neprejavuje 24/7 ako kedysi. [rec=kiyo]"To čo málo si pamätám je, že tresty tam boli celkom tvrdé, ale predpokladám, že vy ste bol určite poslušný a prvotriedny žiak, však?"[/rec]

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Zůstal stát u okna, venku bylo příjemně a svěží vzduch měl Hikaku opravdu moc rád. Kiyo mu nedala zase prostor a nadhodila další téma. [rec=hikaku]"Na akademii jsem tresty nezažil, jak říkáte, byl jsem celkem pilný student. Neříkám, že to nebyla otrava, ale nechtěl jsem se tam ničím zdržovat. Ve vší skromnosti, akademii jsem zakončil bez nějakých roků navíc, ale za to s lekcemi a tréningem navíc."[/rec]

Nechtěl se jí ptát, jaké to bylo za jejích let na akademii, aby to nevzala jako urážku věku. Zeptal se tedy trochu jinak.
[rec=hikaku]"Jaký je váš nejmilejší zážitek z akademie? A taky jaká je vaše divize? Je to opravdu jen banda surovců? Nebo tyhle fámy také vyvrátíte, jako já vám o osmičce?"[/rec] Měl rád přesně takové smyslné konverzace. Popíjel svůj čaj a napjatě čekal, co dalšího se dozví.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Potichu počúvala, zatiaľ čo dopila svoj čaj. Potom sa postavila a poriadne sa ponaťahovala ako bola stuhnutá zo sedenia.
[rec=kiyo]"Najmilší zážitok? Hmm, v tej dobe by som povedala, že posledný deň v Akadémii. Ale teraz to bude určite deň, kedy ma učiteľ prinútil do fyzických súbojov, ktoré sa mi zapáčili. Cítila som sa, že som sama mohla niečo dokázať a zlepšovať sa."[/rec] Počas toho ako rozprávala, chodila po miestnosti, aby si rozhýbala všetky svaly a nakoniec sa zastavila u steny blízko Hikaka, kde sa oprela a založila si ruky na hrudi.

U jeho ďalšej otázky sa už pobavene zasmiala. Ešte nestretla človeka, ktorý by sa jej nespýtal ohľadom jedenástej divízie a jej negatívnej reputácie. Predsa len bola nechvalne známa tým čo Hikaku v krátkosti popísal.
[rec=kiyo]"Na to nemám úplne jednoduchú odpoveď. Jedenástka sa naozaj vyžíva v boji a kido skôr neuznávajú. Pre nich sú súboje istým štýlom komunikácie, kedy spoznávajú toho druhého alebo si len idú dať navzájom do držky. Máme tam aj problémových, ktorých vždy treba usmerniť a to sú práve tí, kvôli ktorým nemáme takú dobrú reputáciu, ale tak nikto nie je dokonalý. Byť expertami v boji môže vyvíjať nátlak si niečo dokázať, byť čo lepší alebo môže ísť o stres z prežitia v boji a to vedie k incidentom,"[/rec] porozprávala svoje myšlienky o divízii, nad ktorými rozmýšľa často, keď sa s niekym o svojej divízii baví. Najmä teda keď je potrebné svoju divíziu a členov brániť a obhajovať. Pousmiala sa a pokrčila ramenami než sa znovu rozhovorila. [rec=kiyo]"Je to čo to je. Na svojich členov som hrdá a nedám na nich dopustiť. Každý z nich je odvážny, neoblomný a pilný jedinec. Keď vždy príde na boj v predných líniách, neviem si predstaviť, že by som tam bola s niekym iným než so svojimi. Naše zameranie divízie je striktne na boj a na tvrdý tréning, pretože ako prvý ideme do predných línií. Čiže v dobách kľudu sa nesústredíme na nič iné, aby sa na nás ostatné divízie mohli spoľahnúť. To tiež možno nepridáva na popularite, ale o tú nám nikdy nešlo."[/rec] Spokojne si vydýchla, keď dorozprávala svoj monológ a pokývala hlavou, aby ešte zdôraznila, že myslí svoje slová vážne.

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

S nadšením poslouchal kapitánčino vyprávění a hltal každé její slovo. Mluvila s obrovským zápalem a každé slovo, které řekla v Hikakovi probouzelo nadšení do jeho nové funkce. [rec=hikaku]"Děkuji Kiyo. Přesně takhle chci jednou mluvit i o své divizi, doufám, že jednou budu minimálně tak dobrý kapitán jako jste vy."[/rec] Usmál se a spokojeně kývl hlavou.

Nedočkal se její odpovědi, nebo reakce, protože byl vyrušen nějakým vtipným prckem. Nechal Mališkou domluvit a dal se do velikého smíchu. Tohle dítě mu přišlo náramně vtipné. [rec=hikaku]"No tak to jsem rád, že je sedmá divize v takhle  správných rukou. Odteď budeš mít s vedením divize trochu menší starosti."[/rec] Usmál se a přistoupil k Momo. Dřepl si, aby byl v její výšce a natáhl k ní ruku se slovy. [rec=hikaku]"Těší mě Momo-chan, jmenuji se Kioshi Hikaku a dnešním dnem jsem byl jmenován do funkce kapitána sedmé divize." [/rec] Usmál se na ni a doufal, že se ho Momo nebude nějak bát. Pořád měl na tváři hrozně vtipný výraz.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Vľúdne sa usmiala na Hikaka, keď počúvala jeho reakciu na jej dlhý monológ. Pozitívne reakcie na jej slová o jej divízii jue vždy tešili. Už otvorila ústa, aby reagovala na slová kapitána, avšak započula na chodbe niečo zvláštne, čo ju trochu zaskočilo a nečakala, že by niečo také začula práve tu. A to bol detský spev. Nebola ešte noc, takže nedávalo zmysel, aby tu behal duch decka. Ako sa to vraví? Detský smiech je roztomilý, dokiaľ si neuvedomíš že je noc a nemáš deti? Takto podobne ju to prekvapilo a otočila hlavou k dverám skôr než sa otvorili. Jej srdce nebolo pripravené na ten malý, rozkošný, ňuňu zjav, ktorý vošiel do miestnosti.
[myslenky=kiyo]Kľud, kľud. Si predsa profesionálka. Tento nečakaný maličký balíček roztomilosti ťa nerozhodí.[/myslenky] Musela sa zhlboka nadýchnuť a vydýchnuť, predtým ako sa odlepila od steny, o ktorú sa doteraz opierala. Potom podišla bližšie k stolu, aby videla, čo si dievčatko kreslí.
[rec=kiyo]"Hokona Kiyo, kapitánka jedenástej divízie,"[/rec] predstavila sa pevným, ale za to vľúdnym hlasom. Avšak, nedokázala si pri nej udržať poker face, takže si pričupla vedľa dievčatka, aby bola skoro rovnakej výšky ako ona. [rec=kiyo]"Aaw, ale ty mi môžeš hovoriť Kiki, Momo-chan,"[/rec] povedala trochu vyšším hlasom než normálne, keďže tá roztomilosť jej úplne roztavila hlasivky. [rec=kiyo]"Veľmi pekne kreslíš. To má divízia veľké šťastie, že tu majú šikulku ako si ty,"[/rec] pochválila modrovlasej dievčinke kresbu. Nikdy jej nenapadlo, že by mala wanted portrét a ešte k tomu takto cute.

[name=momo]Momo-chan[/name]

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Rozesmáli ho všechny zkomoleniny jeho jména. [rec=hikaku]"Tak to se omlouvám, že jsem tady takhle vtrhl Momo-chan, příště se u vás budu hlásit."[/rec] Poznamenal a stoupnul si. [rec=hikaku]"Opravdu moc krásné kresby, tu svou také dostanu? Myslím, že by se vyjímala, někde tady na zdi."[/rec] Snažil se být co nejvíc milý, ale ono to v přítomnosti takového prcka ani jinak nešlo.

[rec=hikaku]"A jak by podle vás měla tady Momo příkat mě Kiyo Taichou? Protože se v tom očividně trochu zamotala, sám jsem měl problém se lidem pořádně představit když mi bylo tolik co Tobě Momo chan, takže si z toho hlavně nic nedělej."[/rec] [myslenky=hikaku] "Takže sedmá divize eh?"[/myslenky] byl nadšený a bylo to na něm znát.

[rec=hikaku]"Co myslíš? Bude mě mít tato divize ráda? Když to tady máš na starosti, musíš je přece dobře znát ne?"[/rec] Zeptal se čistě pro pobavení, ale myslel to hezky. Přeci jen, dětská upřímnost umí svoje a tahle se na výstup před celou divizí může trochu lépe připravit.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Bola úplne dojatá tým roztomilým a veselým chovaním. Obrázok zobrala do rúk obomi rukami a zbožne sa naň zadívala s veľkým úsmevom. Potom sa usmiala na Momo a zľahka ju pohladila po vláskoch.
[rec=kiyo]"Ďakujem, Momo-chan. To je od teba veľmi milé. Je mi cťou prijať tvoj nádherný darček."[/rec] Veľmi opatrne si vložila obrázok do taštičky, ktorú nosila pod haorim u pasu. Potom si zamyslene zaťukala prstom po brade, keď sa jej Hikaku spýtal ako jemu mala Momo hovoriť. [rec=kiyo]"Hiko-chan je celkom roztomilé,"[/rec] pobavene sa usmiala pri tej myšlienke, že mu tak od teraz bude hovoriť. [rec=kiyo]"Ale oslovenie kapitán sa tiež bude čas od času hodiť,"[/rec] navrhla, keďže si úplne nevedela predstaviť, že by mu prezývkou hovorila tak pred všetkými. Na také veci nebola vo svojej divízii zvyknutá a Momo by jej tak zrejme nemohla hovoriť pred ostatnými, keby patrila k nej.
Následne na to sa postavila z jej čupiacej pózy a trochu poodstúpila, aby nechala tým dvom priestor, aby sa viac zoznámili. Ona tu bola skôr ako návšteva, takže bolo dôležité, aby sa oni dvaja bondli. Bolo to však zábavné ich pozorovať. Už aj začala uvažovať či by nemala ísť, keďže tu už strávila hodne času a Hikaku už vyzeral byť vo svojej pozícii sebadomejší.

[name=momo]Momo-chan[/name]

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Vzal si obrázek, začal chodit po místnosti a přemýšlet, kam by ho mohl umístit. Zastavil se u okna, které bylo naproti jeho stolu a přiložil kresbu na pravou zeď. [rec=hikaku]"Tady to půjde."[/rec] Kývl spokojeně hlavou a vrátil se ke svému místu.

[rec=hikaku]"Hiko-chan zní fajn a správně, když k tomu občas přidáš oslovení kapitáne, bude to určitě jen a jen dobře."[/rec] Podíval se směrem ke Kiyo a souhlasně přikývl. Sám nevěděl, jak to Momo říct tak, aby to neznělo nějak namyšleně, nebo aby se jí/ji to nedotklo. Pak Momo pokračovala s odpovědí na jeho dotazy. [rec=hikaku]"Musíš my ale slíbit, že ty obrázky budou minimálně tak hezké, jako tyhle, co si nám teď dala."[/rec] Usmál se poklepal ji dlaní po hlavě.
[rec=hikaku]"A neboj, budu se snažit být vždycky vyvoněný, abych si neudělal ostudu a ani sedmé divizi."[/rec]

Souhlasil s jejím nápadem ohledně uvedení. [rec=hikaku]"To je skvělý nápad Momo-chan, co myslíte kapitánko Kiyo, uvedete moji maličkost? Bylo mi potěšením, kdyby jste mě uvedla."[/rec] Začal si patřičně upravovat svoji uniformu. [rec=hikaku]"Navíc, když členové divize uvidí, že se přátelím s drsnou kapitánkou jedenácté divize,[/rec] pobaveně na ni mrknul, [rec=hikaku]"vzbudí to dojem určité úrovně, kterou jak jsem pochopil si musím, i když moc nechci, udržovat."[/rec]