Prostory 6. divize

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

byla nadšená! Doslova lehce poskočila, takovou měla radost, když Chieko velmi kladně reagovala na její nabídku. Možná se zdálo zvláštní, proč Suki najednou působila tak nervózně, ale bylo to z toho důvodu, že se vždy snažila být k lidem milá, a proto nesnesla pomyšlení, že by tak milou, roztomilou osobu, jako je Chieko, odmítla. [rec=suki]"Chieko-san,"[/rec] rozzářila se a s radostí v hlase Chieko stiskla ruku. Byl to takový ten pořádný stisk, ani málo, ani moc… Prostě tak akorát! [rec=suki]"Suki…"[/rec] dodala s úsměvem a pustila její ruku. Měla z toho velkou radost! [myslenky=suki]Musím Chieko udělat náramek!… Ale co Kuro-san… Ten asi nemůže nosit náramek… Nebo ano?[/myslenky] Zamyslela se na chvíli. [rec=suki]"Mohly bychom si vyměnit telefonní čísla? Abychom si mohly dát vědět,"[/rec] navrhla Suki vesele a začala v kapsách hledat, kde si dala ten svůj starší model SpiritPhonu.
Potom souhlasně přitakala, když si Chieko zapisovala, kde umístit kameru. [rec=suki]"Mohlo by to být ještě teoreticky támhle," [/rec]máchla rukou na druhou stranu, kde stál další rozvětvený strom, [rec=suki]"nebo tam."[/rec] přidala na seznam další strom, který stál v dálce. Vzdušnou čárou tvořily trojúhelník, takže by kamery mohly pokrývat celý rybník.
Potom promluvil Kuro a Suki se na chvíli zastyděla. [myslenky=suki]Jak mě to mohlo napadnout?[/myslenky] [rec=suki]"Máte úplnou pravdu, Kuro-san, to je hloupost. Necháme to asi na kamerách, snad se na záznamu objeví něco podezřelého,"[/rec] dodala a ještě se rozhlédla okolo sebe.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Na Chieko byla vidět všechna ta radost, když jí Suki řekla jménem a přijala její nabízenou ruku. [rec=chieko]"Suki-san..."[/rec] potvrdila tohle jejich stvrzení přátelství. Její stisk nebyl tak silný jako Sukiin, ale i ona do něj dávala srdíčko a to se počítalo.
Když Suki nabídla výměnu čísel, Chieko zvesela souhlasně přikývla a vytáhla z kapsy svůj SpiritPhone. [rec=chieko]"Sa-samozřejmě..."[/rec] odpověděla jí. Ještě nikdy si s nikým číslo nevyměnila, tak byla celá natěšená a zároveň i nervózní. Bude vůbec vědět jak na to?
Poté si Chieko zapsala poznámku o stromu vhodném pro kamery. Suki přidala ještě další dvě varianty, které tvořily moc hezký trojúhelník spolu s tím prvním. Chieko si to s přikyvováním poctivě všechno napsala.
[rec=kuro]"Snad ano. Nezbývá, než počkat, až na záznamy. Tedy až po nainstalování kamer. samozřejmě..." [/rec]odvětil Kuro sledující kapříky plavající si v jezírku. Kdo jen tyhle úžasné a chutné tvory mohl krást to bylo záhadou.

Kuchiki Yasumaru

nemohl přece odmítnou, co po něm Sai chtěl, dopil tedy. Snažil se u toho tvářit cool a jakože to je každodenní událost, ale nebyla, Yasumaru ve skutečnosti skoro nikdy nepil. Ovšem tohle byla speciální příležitost, nemohl jen tak vycouvat, když dokonce sám donesl další láhev!
"Možná by mě Souchi respektoval, kdybych byl kapitánem podle jeho představ. Nejen kapitánem, ale taky dědicem rodiny Kuchiki. Víte, Souchi také pochází z naší rodiny, z nějaké vedlejší větve tedy. Bouří se proti rozhodnutí mého otce, abych se stal kapitánem, ale vlastně jsou zajedno v tom, že jsem slaboch," vysvětlil Saiovi trochu situaci. Bylo jasné, že taková informace jen tak nekoluje po Seireitei. On sám neměl problém přiznat, že je nevyhovující, takže to mohl v konverzaci jen tak říct. Byla to prostě realita jeho života. "Ale jsem rád, že jste se mým zástupcem stal zrovna vy, Yashida-san. Možná díky vám získám aspoň kousek nějaké důstojnosti," usmál se, i když ne moc vesele.


Chieko, Suki -> Zatímco jste si povídali, někdo se k vám blížil. Tedy zatím ne, byl ještě docela daleko a pouze se procházel po zahradě. Byla to mladá žena. Měla černé vlasy ozdobené krásnými šperky a jehlicemi, stejně tak její kimono bylo zdobené a z nejlepší látky. Nebylo zas tak těžké si domyslet, že se nejspíš jedná o někoho z rodiny Kuchiki. Ještě si vás nevšimla, nebo to aspoň nedala najevo, ale bylo téměř nevyhnutelné, že to každou chvilkou přijde.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Kapitán se nechal pobídnout a dopil svůj šálek a tak mu mohl Sai spokojeně dolít. Kapitán se překvapivě rozpovídal, ale o docela složitém tématu. Sai se na to musel napít a potom si i dolil zbytek láhve. Prázdnou jí položil a se zájmem koukal na kapitána. Jako syn hlavy klanu Kuchiki toho měl na talíří mnooooohem víc, než Sai. Ten dostával bídu převážně za chování a držkování, ale z toho jeden den prostě vyrostl. Nebo se to naučil dělat tak, aby o tom nikdo moc nevěděl.
[trec=sai]Kapitánem podle představ, slyšíte jak hloupě to zní? Jste kapitánem podle mých představ a určitě podle představ hromady dalších lidí. Jen by jste si měl trochu víc věřit, Kuchiki-taichou. A umět si stát za svým názorem. I to by podle mě na muže jako je Souchi fungovalo.[/trec]
Odpověděl kapitánovi mile, na konci se ale zamračil u slova slaboch.
[trec=sai]Nejste slaboch, přestaňte si to myslet a říkat. Jste tváří šesté divize, takovými prohlášeními snižujete nás všechny.[/trec]
Byl rád, že kapitána docela snadno otevřel k nějaké diskuzi. I když se v samotné diskuzi kapitán jenom podceňoval. Ale na tom se zapracuje, však teprve začínají. A očividně od kapitána průšvih skrz ránu Souchimu mít nebude. Ovšem, to že byl sám z klanu Kuchiki nebylo úplně nejlepší. To by se mohlo dostat k hlavní rodině a mohl by mít problém on i kapitán. Nemyslet na takové věci.
[trec=sai]Děkuji, Kuchiki-taichou. Já jsem rád, že jsem se mohl stát zástupcem muže, jako jste vy.[/trec]
A s tímhle natáhl svůj kalíšek směrem ke kapitánovi, aby si s ním přiťukl. Po ťuknutí se samozřejmě napil, snad ho v tom teda Yasumaru nenechá a ťukne si s ním.
[trec=sai]Taiketo-san souhlasila, že mi pomůže i s administrativní prací. V papírech se moc nevyznám, ale jak se mi to jednou vysvětlí, tak to zvládnu. Taky zmínila, že jste se poznali už na akademi..[/trec]
Nakousl najednou úplně jiné téma. Docela ho to zajímalo od doby, co mu to Taiketo-san řekla a teď byla ideální situace. Nebo minimálně mu to říkal alkohol v jeho krvi.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

se vesele usmívala na Chieko a Kura. Začínala mít z dnešního dne zase radost a mohla tak na chvíli zapomenout na incident se Souchim. Suki sice tušila, že jeho slova bude mít v hlavě vypálené dlouho, ale aspoň teď se jí dařilo na něj nemyslet. [rec=suki]"Výborně,"[/rec] řekla a konečně vytáhla z kapsy svůj SpiritPhone. Byl to stařičký model, už dávno za zenitem a navíc dost odřený. Vypadalo to, že opakovaně spadl na hlavičku a Suki to zřejmě vůbec netrápilo. [rec=suki]"Nadiktuješ mi své číslo, Chieko-san? Že bych tě prozvonila, aby sis mohla uložit to moje?"[/rec] navrhla Suki a mezitím ťukala do telefonu s hlavou sklopenou. Proto si zatím nevšimla krásné ženy v dálce, která by jí jinak určitě vyrazila dech, byla moc zaměstnaná vidinou nového přátelství a také zimou. Chodidla ji začala studit, ale zatím držela v ruce telefon, takže se ještě neobtěžovala s obouváním.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Chieko vytáhla svůj SpiritPhone 2.1 z kapsy a nesměle vyčkávala, až Suki najde ten svůj. Když Chieko zahlédla její stařičký potlučený model, vnuklo jí to nápad. Už už sahala znovu do kapsy, ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Dnes nebyl ten správný čas. Ale na příště by to mohl být dobrý nápad...snad...možná...
Z přemýšlení Chieko vytrhl Sukiin hlas s žádostí, aby jí řekla nadiktovala své telefonní číslo. Chieko sebou trošku cukla a krátce zpanikařila, jak si uvědomila, že své číslo nezná. Naštěstí jí ale rychle došlo, že ho má vlastně uložené v kontaktech....ten jediný osamělý kontakt, který tam měla....sama na sebe. Ale ne na dlouho! [rec=chieko]"H-hai!"[/rec] pronesla s novým odhodláním. Chieko rychle párkrát ťukla do obrazovky svého SpiritPhonu a začala pomalu a s jejím klasickým zadrháváním diktovat. Snad to nijak nepopletla a nenadiktovala něco nechtěně dvakrát, jak se jí třásly ruce vlivem všech těch emocí, které cítila. [rec=kuro]"Raději to ještě jednou přečtu..." [/rec]pronesl nakonec Kuro a znovu číslo zopakoval, aby Suki měla jistotu, že to má správně a nedovolala se třeba někam do Hueco Mundo.
Každopádně zaměstnaní touhle výměnou telefonních čísel si ani Chieko s Kurem nevšimli nově příchozí ženy.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

se celou dobu zubila, zatímco jí Chieko a potom i Kuro diktovali telefonní číslo. Ona si ho naťukala do svého telefonu a spokojeně jej zase strčila do kapsy. [rec=suki]"Moc děkuju, Chieko-san, Kuro-san, to jsem vůbec nečekala, že dnešek nakonec bude tak hezký den!"[/rec] usmála se optimisticky. Tohle byla přesně ta Suki, kterou většina lidí znala, stále usměvavá, milá osoba. Nerada se na svět kolem sebe mračila…
Když se pak Suki konečně začala soustředit i na jiné věci než jen své nové kamarády, začala cítit, jak jí mrznou nohy. Chieko nakonec možná měla pravdu s tím, že se nachladí. Otřela si ještě jednou nohy do trávy, protože u sebe neměla nic jiného, čím by je osušila, a oblékla si zpátky boty. A pak se rozhlédla kolem sebe, načež spatřila tu ženu, která se k nim blížila. Suki nejdřív trochu zatrnulo, byla krásná, i z dálky bylo vidět, že to není jen tak ledajaká žena, ale nejspíš někdo z rodu Kuchiki. [myslenky=suki]Jde za námi? [/myslenky] Zeptala se v duchu a začala si rovnat shihakusho, přece jenom před chvíli lovila z vody kapra, takže nebyla úplně top upravená.

Kuchiki Yasumaru

"To je pravda, poznali jsme se tam," odsouhlasil naprosto bezelstně. Nepochopil, že Sai chtěl nejspíš slyšet nějaké šťavnaté drby. Díval se, jak mu dolévá, a u toho přemýšlel o tom, že má jeho nový zástupce dost zvláštní představy, pokud si takhle představuje kapitána. Ale už si stihl všimnout, že Sai není moc podobný většině mužů z rodu Kuchiki, se kterými se ve svém dospívání nejčastěji potkával, a byl za to vděčný. Nejvíc ale na něj zapůsobilo něco, co se až tak nelišilo od toho, co běžně slýchal. Ano, když ponižoval sám sebe, ponižoval i svou divizi, nebylo to snad tak? V tom měl Sai pravdu. Nikdy ho nenapadlo se na to takhle dívat a teď mu to uvízlo v hlavě. Vzal do ruky kalíšek a ani nevnímal chuť sake, když ho celý vypil, protože stále přemýšlel nad tou větou. Všiml si, že Sainova lahev byla prázdná, takže mu pokynul, že může otevřít tu jeho, pokud chce.

Chieko, Suki -> Žena zpomalila, když si vás všimla. Nebylo na vás nic až tak zvláštního a do této zahrady měli přístup i členové divize, ale asi ji cosi, co jste dělaly se svými telefony, natolik zaujalo, že se nenápadně dívala, co z toho bude. Kromě toho možná její pozornost přitáhlo to, že měla Suki mokré nohy a stála vedle jezírka... Z toho se dalo ledasco odvodit.
Mimochodem, pokud jste se pokusily navzájem se prozvonit, tak se to nepodařilo... nebyl signál.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Chieko měla na tváři také úsměv. Měla radost z toho, že pravděpodobně získala novou kamarádku. Dokonce měla Suki na Chieko kontakt a tak jí mohla později dát vědět ohledně toho čaje, o kterém mluvili. Nebo i jen tak! Radost na ní rozhodně byla vidět, i přes to, že se jednalo jen o takové tlumené projevy. Byla to taková stydlivá radost. Žádný zubivý úsměv od ucha k uchu, jen moc hezký jemný úsměv, ze kterého ale radost znát byla také. K tomu načervenalé tváře a veselý pohled v očích.
[rec=chieko]"Já...taktéž..."[/rec] odvětila Chieko na Sukiina slova s úsměvem. I kdyby jí nakonec Ruyichi-taichou poslal zpátky do páté divize, i tak by byla za dnešek vděčná, jelikož získala kamarádku.
[rec=kuro]"Rozhodně to je jeden velmi záživný den...Trochu moc na první den v nové funkci i divizi..."[/rec] dodal k tomu ještě Kuro. Když byli ještě v pětce, byly dny z většiny plné klidu, než jim víceméně za okny vyrostlo staveniště.
Když se Suki zadívala na krásnou neznámou ženu, Chieko sledovala její pohled, aby zjistila, kam se to její kamarádka dívá. Jakmile se její pohled střetl s krásnou neznámou, věnovala ženě i na tu dálku úklonu na pozdrav. Netušila sice, o koho se jedná, ale vypadala z bohaté rodiny. Když se nad tím tak Chieko zamyslela....připomínala jí něčím kapitána Kuchikiho. Možná byli příbuzní, kdo ví. Jedno ale bylo jasné. Byla velmi krásná.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Kapitán mu potvrdil, že zná Taiketo-san z akademie. Takže nezapomněl. Začínal mít pocit, že jeho rodina bude stát i za tímhle, nějaký důvod proč se nemohl už nadále bavit s Taiketo-san tak jako dříve. A podle toho jak kapitán vypadal, ho tím asi pořádně rozhodil. Aaaa Saii, ty pako! Neuvědomoval si, že ho rozhodil úplně něčím jiným. Bylo potřeba odvést konverzaci někam jinam a vzpomněl si na jedinou věc, při které se kapitán rozzářil.
[trec=sai]Určitě to neberte špatně, ale čím si vás získali kapři, Kuchiki-taichou?[/trec]
Během téhle otázky otevřel kapitánovu láhev a dolil mu jeho šálek. To jak rychle kapitán vypil ten druhý ho totiž překvapilo. Nebyl to takový ten tichý typ, který se pak sám utápí v alkoholu? Sám prvně dopije svůj šálek, než si tam naleje další. Smíchat dva různé druhy by byla prasárna.

Chieko, Suki -> Žena chvíli postála, ale potom se k vám vydala. Sešla kvůli tomu z cestičky a její dlouhé kimono klouzavě plynulo trávou. Když byla dostatečně blízko, abyste ji slyšely a ona nemusela zvyšovat hlas, promluvila.
"Mohu se zeptat, co tu děláte?" Nezněla nijak zvlášť nepřátelsky, ale ani mile. Spíš velice odměřeně. Dívala se především na Suki, protože to ona měla mokré nohy.


Kuchiki Yasumaru

se opravdu při zmínce o kaprech rozsvítil úsměvem, i když jak se zamyslel nad Saiovou otázkou, ten úsměv trochu pohasl.
"Jsou němí, Yashida-san. Takže ať jim řeknu cokoli... nikam dál se to nedostane," pokýval hlavou. Samotnému mu to přišlo smutné, pomalu už si mohl povídat i třeba s dřívím na topení, pokud chtěl mít jistotu, že se o tom nedoslechne jeho otec. "A kromě toho jsou roztomilí," doplnil, aby si Sai nemyslel, že kapry jen tak využívá. "Je uklidňující sledovat, jak plavou dokola jezírkem. V té jedné vodě, kam byl určen jejich život, do které se narodili a kde také zemřou, aniž by se dostali dál po řece..." Yasumaru si uvědomil, že možná už zní jako podivín, raději tedy zmlkl. Zamaskoval to za to, že se chce znovu napít. Hm, tohle sake už bylo trochu lepší, zajímavé. Ne nadarmo si vybral tajnou přezdívku na SpiritScribu "pan Kapr". Cítil, že má s těmi kapry hodně společného.
"Proč jste vlastně Souchiho praštil?" zeptal se zničehonic. Ne že by mu to nějak moc leželo v hlavě, ale docela ho to zajímalo.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

vykulila své zelené očka na Kura. [rec=suki]"První den v nové divizi i na nové pozici? Vážně?"[/rec] vyhrkla nadšeně, [rec=suki]"to jsem nevěděla, Chieko-san, moc gratuluji! Jak se ti vlastně v 9. divi…"[/rec] a než stačila doříct otázku, sestoupila krásná žena z chodníčku a vydala se trávou přímo k nim. Suki už holé nohy neměla, ale bylo dost pravděpodobné, že žena musela z dálky vidět, že předtím byla bosa a nejspíš lezla do rybníku. [myslenky=suki]Sakra práce zas.[/myslenky] Cítila, jak se jí začínají potit ruce. Nevědomky si rukou zase přejela přes shihakusho, aby si jej trochu srovnala. [myslenky=suki]Doufám, že z toho nebudu mít problémy…[/myslenky] V hlavě měla najednou úplně prázdno, doslova vymeteno. [rec=suki]"My… My jsme krmily kapříky…"[/rec] Suki se snažila zklidnit hlas. Nebyla si úplně jistá, kdo žena je, ale bylo jí jasné, že je na společenském žebříčku tak vysoko, že pokud ji naštve, bude mít problémy. [rec=suki]"a jak jsem házela chleba do vody, tak mi sjel náramek z ruky, takže jsem jej musela vylovit…"[/rec] dodala. Byla to první lež, která ji napadla. Náramky měla, s kapry byly taky v kontaktu… Na ty vyděšené kapří oči ostatně jen tak nezapomene… Takže zčásti to pravda byla! Bratr jí kdysi řekl, že pokud chce doma lhát, je nejlepší, aby část byla vždy pravda, která jde ověřit.

[name=kuro]Kuro[/name]

Červenající se Chieko na Sukiinu otázku přikývla. Kuro na potvrzení kývl také. [rec=kuro]"Přišli jsme z pětky." [/rec]vysvětlil Suki. Ta se pak dala do gratulování a dle všeho i dalších otázek, avšak byla přerušena tajemnou ženou, která se k nim vydala mimo vyznačenou cestičku. Z jejího výrazu ani Kuro nedokázal vyčíst v jaké náladě se žena nachází. Měli průšvih, že tu jsou, že si Suki máčela nohy v jezírku a nebo jen byla upřímně zvědavá na běžně trávený čas dvou děvčat? Hotová enigma. S tímhle výrazem by se z fleku mohla přidat do druhé divize.
Suki se chopila slova první jakožto místní a zdálo se...že tu budou muset opět někoho scamnout. Kdyby teď přiznali pravdu po Sukiině lži, jen by ji tím dostali do potíží. Za to Chieko vypadala, že se Suki chystá zeptat na ten náramek, co jí údajně spadl do jezírka. Kuro jí položil tlapku na ústa, aby je držela zavřená, což mladá shinigami rychle pochopila a skutečně semkla své rty do linie. Kuro tlapku z jejích rtů zase sundal.
[rec=kuro]"Přesně tak. Naštěstí voda nebyla moc hluboká a Suki-san si jistě náramek lépe utáhla, aby se nic takového příště neopakovalo, že ano...?" [/rec]pronesl kocour a pohlédl na Suki, aby potvrdila jeho slova zase ona.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Sai tedy pochopil, co měl kapitán s kapry. A bylo to teda sakra smutný. Protože na tohle stačilo mít prostě dobré kamarády, nebo aspoň jednoho. Takový kamarád přeci taky nevyžvaní všechno hned na potkání. No a teď by se nejradši flákl na otázku ohledně Taiketo-san, kterou tak napráskal. A popis o narození se v jedné vodě a umření ve stejné vodě? To už bylo vyloženě depresivní, takže to Sai musel zapít svým šálkem sake a dovolil si tedy i sám dolít z kapitánovy flašky. Nebyl moc zvyklej pít, byl ale docela kus chlapa a to mu momentálně hodně pomáhalo v rozložení alkoholu.
[trec=sai]Můžete mi věřit, že naše konverzace taky nebudu šířit nikam dál.[/trec]
Zkusil kapitána aspoň nějak potěšit. Do konverzace o umírání ve stejné vodě se nechtěl pouštět, to by mohlo dopadnout všelijak. Po tom co dostali ožehavé téma ze stolu, tak doufal že se budou spíš bavit, než depkařit. No, jenže kapitán místo toho odbočil zpátky k právě zmíněnu ožehavenému tématu.
[trec=sai]No, víte..[/trec]
Začal, pohledem uhnul někam do stropu a jednou rukou se nervózně poškrabal ve vlasech. Hodně se to v něm pralo, protože nechtěl takhle napráskat Souchiho, navíc když zjistil, že je sám z rodu Kuchiki. Taky mu chtěl dát ještě šanci dokázat, že není špatnej chlap. Ale šancí mu dal přeci jen dost a úplně to nedopadlo. A zase nechce kvůli někomu takovému vypadat vyloženě jako agresor. Nakonec jeho pohled nechal strop stropem a vrátil se ke kapitánovi.
[trec=sai]..řekl něco nevhodného směrem k Taiketo-san. Praštil bych ho i jako přihlížející člen, byla to rána za mě a ne z povinnosti zástupce šesté divize. Nechal jsem se unést. A to bylo špatně, za to se omlouvám.[/trec]
Pokračoval nakonec. Omluvil se nakonec i když sám sobě slíbil, že se omlouvat nebude. Ale on nelitoval toho co udělal, litoval momentu ve který se to stalo a že by kvůli tomu mohl mít jeho kapitán nějaké problémy. Takže v jeho očích svůj slib neporušil, protože se vlastně omlouval za něco jiného.

Chieko, Suki -> Žena si měřila pohledem Suki. Sjela očima k jezírku, kde neplavaly žádné kousky jídla, které by dívky mohly kaprům dávat. Potom sebou trochu trhla, když promluvil Kuro, a poprvé se na jejím obličeji ukázala nějaká emoce obyčejných smrtelníků, překvapení. Rychle ho ale zase zamaskovala. Bylo to skoro jako věčnost, než znovu promluvila.
"Buďte příště opatrnější. Můj bratr má pro tyto kapry velkou slabost, mrzelo by ho, kdyby jim někdo ublížil," pronesla neutrálně.


Kuchiki Yasumaru

se usmál, když Sai řekl, že by také nevyzradil jeho tajemství. Věřil, že to tak bylo. I když Saie znal jenom chvíli, tak by možná neměl tak snadno důvěřovat, ale zatím mu nedal žádný důvod pochybovat.
Když mu zástupce sdělil, jak to bylo se Souchim, poměrně ho to překvapilo. Po pravdě čekal, že šlo o nějaký konflikt týkající se přímo Saie, nijak by se nedivil, kdyby se třeba Souchi začal navážet do jeho schopností nebo tak něco. Bylo možné, že se to i stalo, ale to, co ho přimělo ho praštit, bylo něco jiného, což také vypovídalo o jeho charakteru. "Taiketo-san? Zvláštní. Myslel jsem si, že to byl právě Souchi, kdo přemluvil mého otce, aby ji povýšil na důstojnici... Šestá divize nemá žádnou jinou ženu na důstojnické pozici, víte to, Yashida-san?" podrbal se Yasumaru na bradě. "Souchi je složitý člověk," poznamenal potom se zavrtěním hlavy. Přemýšlivě se zadíval na to, jak se v jeho kalíšku se sake začala topil moucha.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

se nejprve lehce zděšeně podívala na Chieko, které musel Kuro přikrýt ústa. Ona ji málem prozradila! Suki se rychle snažila ovládnout svůj výraz, takže šok byl na její tváři vidět jen chvíli. Suki mělo napadnout, že Chieko je tak hodná bytost, že by ji vůbec nenapadlo lhát. Suki to napadlo hned, trochu se za sebe styděla. Bude se muset Chieko omluvit, že ji dostala do takového situace a ona ji teď musí krýt. A bude muset poděkovat Kurovi, že byl tak pohotový kocour!
[rec=suki]"Jak říká Kuro-san, už se to nebude opakovat,"[/rec] dodala Suki a lehce sklopila hlavu.
Holt Suki nebyla úplně přesvědčivá lhářka a dnes se to jen potvrdilo. Zdálo se, že krásnou ženu úplně nepřesvědčila o tom, že právě s Chieko a Kurem krmili kapry. Její lež měla plno trhlin, ale v té rychlosti prostě nevymyslela nic lepšího. Snažila se ale tvářit vyrovnaně a profesionálně.
[myslenky=suki]Můj bratr má pro tyto kapry velkou slabost…Já znám jenom jednoho člověka v 6. divizi, který má slabost pro kapry, přece Kuchiki-taichou![/myslenky] Suki Yasumarovu sestru nikdy neviděla, ale musela to být ona! Kapitán o ní Suki vyprávěl ještě na akademii. [rec=suki]"Myslíte, Kuchikiho-taichou?"[/rec] řekla teď už s jemným úsměvem Suki, když mluvila o Yasumarovi. [rec=suki]"Vy jste jeho sestra Hikari-sama?"[/rec]

[name=kuro]Kuro[/name] a [name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Kuro bojoval s nutkáním se ušklíbnout, když se krásné ženě na tváři objevilo překvapení z faktu, že jakožto kocour mluví. Nejen, že tím tak na její tvář dokázal dostat nějakou emoci, ale také to fungovalo jako dobré odvedení pozornosti. A že to se hodilo, když si žena všimla toho, že v jezírku nejsou žádné kousky potravy.
Naštěstí se v tom kráska přestala nadále šťourat a jen jim dala varování pro příště. U toho také nepřímo prozradila svou identitu, na kterou Suki poukázala. [rec=chieko]"N-nechceme...jim ublížit..."[/rec] vyhrkla Chieko, než se opět víceméně stáhla do sebe svou nesmělostí. [rec=kuro]"Kuchiki-taichou nám dovolil je krmit."[/rec] dodal k tomu i Kuro technicky vzato popravdě.

Chieko, Suki -> Žena otázku Suki nepotvrdila ani nevyvrátila, zřejmě se nechtěla svěřovat se svou identitou tak napřímo. Ale ani dál nezpochybňovala její odůvodnění, co dělala v jezírku, jen lehce kývla na slib, že už se to nebude opakovat. Trošku se zdálo, jako by skrývala mírné pobavení. Ne nadřazené, prostě jen z toho, že uvedla dívky do rozpaků kvůli něčemu tak obyčejnému jako kapři v jezírku. Po slovech Chieko ženin výraz ještě o něco maličko roztál, snad proto, že byla Chieko tak roztomilá a nešlo se na ni prostě zlobit nebo to i jen předstírat. Když se ozval Kuro, žena po něm střelila nečekaně bystrým pohledem. "Ach ano? To zní jako on." Snad trochu pobavené ironie? "Pokud kapitán dal povolení, nemohu se nijak vměšovat." Žena se vám uklonila. "Pokud ho uvidíte, vyřiďte mu moje pozdravy. Doufám, že najde svoje kapry." Její slova byla přívětivá a jemná, i když nebylo až tak jasné, jestli kapři jsou to, na čem jí záleží. Potom se otočila a stejně důstojně jako přišla se začala i vzdalovat.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

byla překvapena z vývoje celé situace. Kromě toho, že se Suki více sblížila s Chieko a vyměnily si čísla, byl dnešní den spíše opruz. Nejprve musela na rodinný oběd, pak konflikt se Souchim, což vůbec nečekala, a teď tohle. Prostě už nějak automaticky předpokládala, že se dostala do problémů a bude se z nich muset zpovídat. Jenže to nakonec vypadalo, že Hikari spíše pobavily. Sice jí neodpověděla na dotaz, ale Suki bylo jasné, že to musí být ona. Možná se neměla ptát tak napřímo. Přece jenom byla to významná žena, kapitánova sestra, a Suki vyzvídala.
[rec=suki]"Vyřídíme, moc vám děkujeme,"[/rec] řekla s jemným úsměvem a poklonila se.
Byla na ní vidět znatelná úleva, že z toho vyvázla lehce a nebude muset kapitánovi vysvětlovat, proč mu vyslýchá kapry v rybníku. [rec=suki]"Chieko-san,"[/rec] pohlédla na ni, když se Hikari už dostatečně vzdálila, [rec=suki]"moc se ti omlouvám… Nechtěla jsem lhát, ale… Dneska už toho bylo hodně, nedovedla jsem si představit, že budu muset kapitánovi vysvětlovat, proč jsem vytáhla jeho milovaného kapra na vzduch."[/rec] povzdechla si a zastrčila si neposedný pramen vlasů, který jí padal do očí, za ucho. [rec=suki]"Oba jste byli pohotoví… Moc děkuji."[/rec]

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

[trec=sai]O jeho doporučení nic nevím, ale jeho poznámka šla spíš silně proti tomu. Přiznám se, že nevěděl. A úplně mě nenapadlo nad takovou věcí vůbec přemýšlet. Myslím ale, že například v jedenácté divizi na tom budou podobně. I když mají v čele kapitánku Hokonu. U kapitánů máme taky větší zastoupení mužů, ale zase furt máme vrchní kapitánku. No a když jsem byl v posledním ročníku akademie, tak zde zase vynikalo určitě více dívek.[/trec]
Kapitán donutil Saie o tom přemýšlet. Alkoholu nebylo po málu a Sai už měl docela upovídanou náladu. Už byl blízko své hranici, kterou nechtěl překročit. Před sebou měl nalitý ještě kalíšek a v nově otevřené láhvi furt byla víc jak polovina. Měl by zpomalit. Zmínil kapitán tuhle zajímavost kvůli tomu, že se trápí nízkým dívčím zastoupením v jeho divizi na vyšších pozicích? Nebo obecně? Musí to řešit.
[trec=sai]Chcete do divize více dívek? Máme vymyslet nějaký program, aby se k nám do divize chtěly více hlásit? Můžu se pro vás podívat po nějakých datech celkového zastoupení ženského pohlaví mezi shinigami a porovnat ho se zastoupením dívek v šesté divizi. Třeba by vás výsledek ve finále mile překvapil.[/trec]
Byl si docela jistej, že bude mužské zastoupení mezi shinigami vyšší a proto třeba nebude vypadat jejich situace tak tragicky v porovnání s celkovou situací.. Souchiho už nechtěl řešit, kapitán nemohl sdělit Saiovi nic nového, co by Souchiho oprávnilo k tomu říct, co řekl. No a upil trošku ze svého kalíšku.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Když se s nimi kapitánova sestra loučila, Chieko se na rozloučenou uklonila. Poté se jí ale začala Suki omlouvat a Chieko popravdě netušila proč. Měla proto na tváři dosti zmatený a překvapený výraz. Dokonce jí i poděkovala. Chieko se zastyděla a trochu posmutněla. [rec=chieko]"Ale vždyť...jsem to málem...pokazila..."[/rec] pronesla Chieko. Málem tam Sukiinu lež nechtěně provalila. Nezasloužila si omlouvání ani děkování. [rec=chieko]"Já bych...se měla omlouvat..." [/rec]dodala k tomu ještě.
[rec=kuro]"Nah. Všechno dobře dopadlo a to je hlavní. Víc bych se v tom nešťoural. Příště bychom ale mohli těm kaprům přinést skutečně něco k snědku. Mohla bys třeba něco upéct, Chie..."[/rec] ozval se Kuro, aby je dostal z té poměrně awkward situace vzájemného děkování a omlouvání, co by tam mohla nastat. [rec=chieko]"T-to bych...mohla....Pro Suki-san také..."[/rec] chytla se toho nápadu hned Chieko. [rec=kuro]"Máte ráda nějaké pečivo nebo zákusek, Suki-san?" [/rec]zeptal se kocour.

Kuchiki Yasumaru

Jelikož mu Kuchiki sake víc chutnalo, přimělo ho to dál ucucávat, zatímco poslouchal zajímavosti, které mu sděloval Sai, a kýval u toho zaujatě hlavou. Na to, že o tom údajně nepřemýšlel, tak měl ohledně rozdělení pohlaví shinigami dost znalostí a evidentně i zájmu. Yasumaru si uvědomil, že sám nevěděl, jestli s ním na Akademii bylo víc žen nebo mužů, nějak to nesledoval.
"Myslíte, že potřebujeme v divizi víc dívek?" oplatil zástupci otázku otázkou. Určitě by bylo hezké udělat ze šesté divize místo, kde by se jim líbilo, jenže... "Nejsem si jistý, jestli by se jim tady líbilo," usmál se rozpačitě. "Ať Souchi řekl cokoli, není jediný s takovým... přístupem. Proto také nemáme důstojnice, můj otec o nich při povýšení ani neuvažuje."
Jako kdyby si ještě neuvědomil, že je teď kapitán on sám a mohl by teoreticky povyšovat, koho sám chtěl... Teoreticky.
"Ale talent Taiketo-san nemůže zpochybnit ani on!" dodal potom a znělo to trochu jako zadostiučinění. Na to zvedl kalíšek a slavnostně ho dopil.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

[trec=sai]No, nevím. Jak jsem říkal, dokud jste to nezmínil, tak mě o tom nenapadlo ani přemýšlet. Nějak nepřemýšlím, jestli se bavím s ženou nebo mužem. Jde přeci o kvality osoby, ne co má mezi nohama.[/trec]
Ke konci máchl rukou ve vzduchu, tohle škatulkování mu bylo očividně hodně proti srsti. Nechápal to a štvalo ho, že takhle někdo uvažoval. A tak se sám napil ze svého kalíšku, aby spláchl pachuť z takových myšlenek.
[trec=sai]Už jen pro váš pocit můžeme ale určitě udělat něco, aby se jim u nás minimálně aspoň více líbilo.[/trec]
Kapitán mu pak potvrdil, že i Sai byl povýšen jeho otcem. Což Sai věděl, ale mít to potvrzené bylo vždycky lepší. Nechtěl se v tomhle ale moc šťourat, zbytečný vytahovat další nepříjemné téma. Navíc nešlo dělat divy za den, bylo potřeba na kapitánově sebevědomí pracovat postupně.
[trec=sai]To určitě nemůže nikdo! Vlastně ji skoro neznám, ale v divizi je respektovaná a oblíbená. Má právo se na mě za tohle zlobit a místo toho mi dnes podala pomocnou ruku, bude to očividně velká žena. Snad jsem ji nevyděsil mojí menší akcí.[/trec]
Když mluvil o důvodu, proč by se na něj Suki mohla zlobit, tak si poklepal na podkapitánskou pásku na své ruce. Potom Sai zkontroloval jestli má kapitán ještě co pít. Kdyby náhodou neměl, tak mu okamžitě dolil.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

koukala mile na Chieko a Kura, na tváři měla jemný úsměv a lehce přikyvovala hlavou na znamení souhlasu. [rec=suki]"Kuro-san, máte pravdu, asi je zbytečné se v tom hrabat. Chtěla jsem jen, ať víte, že já nejsem taková,"[/rec] dodala. Suki vadila představa, že by si o ní její noví přátelé mysleli, že první věc, ke které se uchýlí, je lhaní. Kuro ale měl pravdu v tom, že bylo zbytečně tu stát a navzájem se omlouvat, takže ty chutě setřásla. [rec=suki]"Ty umíš péct, Chieko-san? To jsi šikovná! Pečeš často?"[/rec] řekla vesele Suki a hned začala Chieko chválit. Ona sama moct péct neuměla, vaření jí celkem šlo, ale pečení šlo úplně mimo ni. [rec=suki]"Určitě bychom těm kaprům mohly něco přinést. Budu tady muset chodit častěji, abych vykompenzovala ten výlov,"[/rec] zazubila se Suki. [rec=suki]"A mám nejraději mrkvový dort! Občas jsme jej dělali doma… Nebo teda matka jej dělala, ještě když jsem bydlela doma."[/rec] dovysvětlila.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name]

Chieko chápavě přikývla na Sukiina slova o tom, že není notorická lhářka. [rec=kuro]"Nic takového jsme si ani nemysleli."[/rec] ujistil ji i Kuro, na což Chieko opět přikývla.
Poté se Kuro zmínil o tom, že Chieko umí péct a tak měli hned další o dost veselejší téma k diskuzi. Chieko přikývla. [rec=chieko]"Peču ráda...Uklidňuje to..."[/rec] odvětila se stydlivým úsměvem. [rec=kuro]"Aby Vám nakonec také nepřirostli k srdci tak jako kapitánovi..." [/rec]pronesl Kuro s lehkým pobavením, když Suki zmínila, jak bude kapříkům vynahrazovat ten airboarding.
[rec=chieko]"S-se šlehačkou...?" [/rec]zeptala se Chieko s jistou mírou nadšení. Tak měla mrkvový dort ráda ona. A tak by ho také mohla pro svou novou kamarádku upéct.