4. divize

Akachi Naito

Stále ležel na zádech, což nebylo narozdíl od ležení na boku bolestivé.
No..
Pravil a zakoukal se do stropu a lehce se usmál. Poté si sáhl do kapsy a vytáhl jakousi železnou tubu, do té dvakrát lehce udeřil a z tuby vypadlo klasické dřevěné párátko. Strčil ho do pusy a začal lehce přežvykovat jeden konec.
..vím, že pokud půjde do tuhého, tak se mám nechat co nejvíce rozsekat a pokusit se sebou vzít i nepřítele..
Pokračoval.
A nepodceňovat soupeře jen kvůli tomu, že je to prsatá ženská..Nahodil dost šibalský úsměv.

Akachi Naito

Chtěl hned Caně nějak vtipně odpovědět, ale do místnosti vrazil nějaký shinigami. A bez zaklepání! No každopádně tam začali s Canou řešit nějaký útok hollow v lidském světe, Akachi stále bez nějakého zájmu zíral do stropu, než se Cana ozvala, že tam sama vyrazí.
Ženská bláznivá..
Pomyslel si, když spatřil její téměř nehybnou ruku. No Cana neváhala a šla se ihned převléct. V ten moment, kdy se otočila, aby něco řekla, se Akachi pomocí shunpa dostal za ní a se zavřenýma očima, jí lehce pomohl do toho oblečku. Ale jak už je zvykem již od řecké mytologie, hrdina se vždy koukne. Takže nahou sedínku samozřejmě před shunpem lehce zkouknul, nu což, je to chlap!
No sama určitě nejdeš, magore..
Pravil a lehce se zasmál. Šáhnul pro svůj kapitánský plášť a přehodil ho přes sebe, druhou rukou sebral své zanpakuto.

Akachi Naito

Jako spárvný hrdina, zachraňuji situaci..
Odpověděl s úsměvem, když jí pomohl do šatů.
Pořád jsem fešák a ten se vždycky hodí..
Lehce pokrčil ramena, opět s pořádným úsměvem. No ono gesto nakonec směřoval i k poznámce o smrti. Pak se ovšem přešlo k vážnějšímu tématu. Akachi se otočil, přiklekl a začal si "jakože" zavazovat tkaničky, které na botách samozřejmě ani neměl.
No, jak už tomu bývá zvykem od dob antického Řecka, kdy se i přes přísný zákaz...mimochodem, Řecko, to je taková krásná země. Je tam teplíčko, moře a výborné jídlo. Když už mluvím o tom jídle, tak nedávno jsem měl tu možnost zavítat do nějakého lidského fast foodu ato ti povím, jídlo jsem dostal pozdě, studené a umělé. No, ale zpátky k tomu Řecku. V Řecku, se také pěstuje výborná vinná réva a z takové vinné révy, se dá dělat spousty věcí, například víno. Kdo by to čekal, že?
Takhle žvanil o naprostých blbostech, přitom byl stále přikrčený a zíral na svojí botu. Na tváři měl celou dobu lehkej, provinilej pohled.

Akachi Naito

Akachi vzal flašku do ruky, nahodil na Canu výraz jako "opravdu černochu?" a flašku ji ihned vracel.
Včera si mě rozsekala na kusy alkoholem a leješ do mě další?
Zasmál se, ale jeho úsměv Cana rychle zničila svojí další poznámkou.
Víc?
Dostal ze sebe ještě než vešel doktor. Akachi se na něj rychle otočil, v tváři byl celý rudý.
No, my ehm..já...ona...to...ježiš...ven..ehm..
Dostával ze sebe nějaká dost náhodná slova, levou rukou se mezitím nervózně škrabal na temeni. Byl stále zničenej z té poslední poznámky. A vzhledem k tomu, že byl celej rudej, tak celá situace nevypadala zrovna nejlépe.

Akachi Naito

Akachi ani nestihl nic moc odvětit a už ho Cana táhla ven z místnosti. Zde už Akachi nahodil svůj klasickej šarmantní pohled.
Šupák..
Poznamenal jak jinak, než s úsměvem
Tak kam teď? Nechceš abych ten soudek třeba vzal?
Pohlédl na Canu a lehce nadzvedl pravé obočí. Neznělo to moc jako nabídka, byl to spíš takový rozkaz.

Kaemon

Po požárním hlášení, byli okamžitě dovezeni dva nový pacienti. Kaemona k nim z nějakého důvodu nepustili a tak si nemohl pořádně prohlédnout, o koho šlo, každopádně to s nimi podle všeho dopadlo dobře. Nicméně Kaemon teď opět neměl nic na práci. Polehával ve svém pokoji a počítal mouchy na stropě. Přirozeně mu tento hmyz nijak zvlášť nevadil. Ovšem nemohl tady tak polehávat věčně. Vstal tedy a vykročil na místo, o kterém věděl málokdo.
Čtvrtá divize, ať už chcete nebo ne, měla i své tréninkové prostranství. Vzhledem k tomu, že zde ale nikdo netrénoval, bylo v docela zachovalém stavu.
Nejprve začal s bojovým tréninkem, sundal si svou vestu, zanpakuto uchopil oběma rukama a začal se procvičovat v obouručním boji, tedy v prudkých výpadech, úderech zespod a tak dále.

Kaemon

Během jeho tréninku kolem prošlo pár kolegů, kteří nevěřícně kroutili hlavou, ale proč? To se opravdu všichni tak strašně moc bojí bojovat? Nikde není napsáno, že by to člen čtvrté divize dělat nemohl. Nyní, když už byl dostatečně procvičen v boji, rozhodl se trénovat shunpo. Mizel a objevoval se na různých místech prostranství, postupně zrychloval, jak jen to šlo. Kido trénovat dnes nehodlal, kdyby se o to pokusil, mohl by omylem, díky své nešikovnosti v tomto odvětví, odpáli toto prostranství a bylo by navždy po tréninku.

Tsu Utsukushi
>>>> Trénink

V pořádku a bez nějakého zranění nebo zastavení cestou jsem úspěšně dorazil do divize která nosí číslo čtyři! Jeeej, vždy jsem chtěl tuhle divizi někdy navštívit abych věděl kam jít kdyby jsem přišel o nějakou končetinu nebo bych měl nějaké zranění na které by mi nepomohla mast a náplast, popřípadě dezinfekce. Což mi vlastně připomíná že v minulosti, přesněji před 5 lety, mi někdo usekl prst a já šel za nějakým chlápkem v brýlích co mi ho přišil zpátky ale už to bylo vážně dávno, takže si toho moc nepamatuji. Tak a teď proč jsem tady. Popravdě přesně nevím proč jsem sem šel ale snad mi někdo nebo popřípadě moje intuice napoví co tady.

Kaemon

Při přesouvání sem, a tam si všiml nově příchozího člena druhé divize. Přesunul se tedy přímo před něj. "Copak by si rád?" Otázal se s úsměvem na tváři, i když to asi Tsu neviděl, poněvadž se Kaemon vůči němu tyčil do pořádné výšky a celého ho zakryl stínem. Někdo z druhé divize by mohl být dobrým partnerem pro trénování, Kaemon se rozhodl chvíli si s ním popovídat a pak ho na tréninkový souboj nalákat. Zatím se však tvářil nevině.

Tsu Utsukushi

Hned po mém příchodu do 4.Divize mě zastavil jakýsi velmi, ale velmi vysoký chlap co byl vážně dost namakanej. Udělal jsem menší krok dozadu abych se mu díval do obličeje a nemusel si při tom lámat krk. "Ehm ..." to co jsem řekl bylo jediné co ze mě vypadlo po pohledu na něj. Chvíli jsem na něj zíral, oddechl jsem si a řekl mu do očí "No ... Jak bych to řekl *zachechtání* přišel jsem se podívat na 4.Divizi, protože jsem tu ještě nikdy nebyl.". Než mi Kaemon stihl odpovědět tak jsem uslyšel jak se zamnou hroutí dav lidí - přesněji dav Yaoi fanynek. Aby mě nerozválcovali jako stádo krav tak jsem se shunpnul na střechu nějaké budovy kolem. "Uff to bylo o fous" znova jsem si oddechl a potom jsem se rozhlížel okolo sebe abych viděl kde je zrovna Kaemon. Přehlédnout ho určitě není možné.

Kaemon

Nechtěl věřit tomu, že se sem někdo vydá jen tak, ale tohle místo je plné zvláštních lidí, prý kapitán sedmé divize je docela zvláštní podivín. Nikdy v životě ho neviděl a upřímně doufal, že tenhle malý skrček není on. Yaoi fanynky měli co dělat, aby dokázali uhnout jemu, proto jen stál a zvlášť si jich nevšímal. "Slez dolu, to se bojíš pár holek?" Najednou ho napadlo, že by s ním mohl trénovat, když už je tady. Člen jiné divize by s tím souhlasit mohl. "Poslouchej, vím, že si sem přišel obdivovat krásy naší divize a třeba ti pak ukážu i maskovanou díru ve zdi ženských sprch, kterou dost zdejších maníků považuje za největší skvost této divize. Ale co takhle menší cvičný souboj předem?"

Tsu Utsukushi

No ... tohle bylo něco, tenhle chlápek ani nezavadil očkem o ty yaoi fanynky, křečovitě jsem se zasmál a po tváři mi sjela malá kapka potu. "Nepovažoval bych je za normální holky ... *hehe*" odpověděl jsem mu. Seskočil jsem dolů, rozhlédl se okolo sebe jestli se sem nevrhá druhá várka a potom jsem už mluvil na Kaemona. "Měl by ses nejdřív představit když chceš se mnou trénovat ... *nádech* Já jsem Tsu, Tsu Utsukushi. Člen 2.Divize" řekl jsem sebevědomě protože nerad bych dával Kaemonovi vědět že z něj de tak trochu strach, ale kdo ví, možná až se blíž seznámíme tak zjistím že takový vevnitř vůbec není. Než mi Kaemon odpoví tak jsem se mu díval do očí.

Kaemon

Ten pidižvík si začal trochu vyskakovat a tak se Kaemon rozhodl ho trochu potrápit. Čupl si před něj pořád byl o trochu větší. Upřeně se mu zahleděl do očí s pěkně naštvaným výrazem. "To bych možná měl, ale taky nemusím." Bylo super, že zdejší akustika jeho hlas dělala mohutnějším, tudíž to na efektu přidalo. "Neřekl bych, kdybys byl nějaký kapitán, nebo důstojník, ale jsi člen jako já.". Postavil se a šel doprostřed cvičiště. "Když mě ve cvičném boji porazíš, představím se."

Tsu Utsukushi

"Přijímám" odpověděl jsem mu a na mém obličeji si mohl Kaemon všimnout malého úsměvu. Ale v tu dobu jsem si vzpomněl že teď jsem zrovna před chvíli dokončil jeden trénink takže není moc moudré začít hned s novým ... hmm, ale pokud mu to řeknu tam mi určitě řekne něco v tom smyslu že se bojím a TO NECHCI! Kaemon už šel předem do cvičiště takže jsem ho doběhl a postavil se asi 3 metry od něj. "Začneme?" vytasil jsem meč a dal ho před sebe na obranu kdyby chtěl udělat nečekaný útok ze předu přičemž jsem víc očekával útoky ze zbylých čtyř stran.

Tomisura Raiden
>>> za Rukongaiem

Nad čtvrtou divizí se zablesklo, byl cítit vyšší tlak reiatsu a pak zase najednou klid. Jen v jednom pokoji, na jedné posteli ležel nový pacient.
Raiden si vybral svůj obvyklý pokoj, obvyklou postel a tak. Už tady měl schovanou lahvinku saké, takže to bylo ideální místo na zotavení. Krom toho tu už měli měřák na sílu elektřiny v okolí, takže doktorům už určitě zvonil zvonek, že sem mají doběhnout. A on si zatím otevřel lahvinku.

Tomisura Raiden

"Ne, prodavače cukrovinek," povzdechl si Raiden, když mu tam vpadl pan doktor. Nebo magor? No, aspoň, že na sestřičku se dalo koukat. "Co se mi stalo? Ale, znáte to, jen nějaké ty šrámy," pronesl kapitán 8. divize a zvedl se, aby mohl předvést novou sbírku jizev, která byla momentálně zdárně seškvařené. "Potřebuji to, co obvykle. Trochu obnovit reiatsu, vyléčit spáleninu a bude to v pořádku," řekl celou lékařskou diagnózu, která pro něj byla už denním chlebem ve 4. divize. Díky svým schopnostem se mu tahle forma zranění hojila poměrně rychle, protože nemusel čekat, až mu sroste kůže atd. Pak si lokl saké.