Cesta na Sever (S)

Akkaku Naito

Podíval jsem se na bratra a protest jsem skutečně vznesl. Ale ne proti horám, jak Akachi doufal: Bratře? oslovil jsem ho tak, jak jsem mu říkal vždy, když mě něčím vytáčel: Nechci vypadat upjatě, ale vážně by ses na toho kapitána měl chovat. pak jsem stáhl vyhřátý plášť a hodil ho po něm. Sám jsem si vytáhl z brašny pokrývku a zabalil se do ní jako do ponča. Promluvil jsem ještě chladněji než hory a v tu chvíli bylo jasně cítit, že jsem z bratra rozhozený. Pak jsem vyrazil v čele nahoru, rychlým tempem člověka zvyklého na pohyb v těžkém terénu.

Akachi Naito

Chytil plášť od svého bratra a s úsměvem na tváři si ho oblékl. Jakoby počítal už dopředu s tím, že se přesně tohle stane. Jeho další poznámky odbyl lehkým mávnutím ruky. Akachi nikdy nezastával názor, že by se kapitán měl chovat nějak jinak, když byl s přáteli. Kapitán měl umět spravovat divizi a bránit členy Gotei 13 v nebezpečí a to si byl Akachi jistý, že má docela v malíku. Třeba bude mít možnost jim to i dnes ukázat..

Eshen

Eshen poslouchal, co měla co Mu k tomu říct. Pochopitelně svého kolegu, vzhledem ke svým vlastním znalostem znakové řeči, ani moc neposlouchal. Protentokrát to, co chytil, alespoň doopravdy dávalo smysl.
A musel se přiznat, že mu to nijak moc nevadilo. Mezitím co dva bratři se zbytečně začali přetahovat.. (tedy, ono to vypadalo spíš jako takové to flirtování, pošťuchování.. ale do toho Eshíkovi nic nebylo).. on si s úsměvem hory prohlížel. Tohle bude něco, co má rád. Konečně.
Počkal, až se nahoru vydá jeho kapitánka tak, aby byl za ní.
POCHOPITELNĚ pro to, aby ji mohl pomoci, kdyby padala. Byl to přeci gentleman.

Taiketo Suki

Suki proti horám nic neměla, to spíše proti zimě. Měla s sebou teplé oblečení... Ale stejně věděla, že jí dřív nebo později začne být kosa. Byla na chlad poměrně citlivá. Na pohled se ale tvářila jakoby s tím neměla nejmenší problém. Drsňačka za každých okolností, kapitánka 6. divize přece není z cukru!
Hašteření kapitána a jeho bratra nějak nevnímala. Připadalo jí to hloupé, aby se řešilo, jak se má kapitán správně chovat. To je každého věc... Kdysi by možná dokázala striktně vyjmenovat vlastnosti, které by podle Suki měl mít správný kapitán. Avšak od té doby co žila s Akiem a měla své děti... Už neviděla věci tak černobíle. Akio byl impulzivní a někdy se choval prazvláštně a přesto byl výborným kapitánem...
"Co se dá dělat... Asi se tomu nevyhneme," hlesla a začala stoupat za ostatními. Nešlo si nevšimnout, že Eshen Suki nejspíš kryje hřbet... Bylo to milé.

Akkaku Naito

Ostatní začali zpomalovat a tak jsem začal zpomalovat taky. On sníh moc nevadí, když jste schopni chodit po povrchu, nebo třeba půl metru nad ním. Navíc mi díky výcviku nedělala potíže ani zima, ani sníh. Po cestě jsem dokonce ukusoval z další vanilkovo-čokoládové tyčinky. Je tam brána. V hrozném stavu. houkl jsem za sebe, protože jsem šel první a pokud mě můj odhad nešálil, jediný s výcvikem na pozorování jak od 2. divize tak od Onmitsukido.

Eshen

Cesta to byla dlouhá, a snad i nebezpečná, i tak si ji Eshen ale užíval, zvlášť, když na něj začaly dopadat první sněhové vločky. Miloval, miluje, a bude asi i milovat sníh. Všechny děti z ulice ho neměly rády - tam, kde je sníh, je zima, a to není úplně na takový život nejlepší. Ale Eshen s tím nikdy problém neměl. Prostě se proplížil někam, kde mu bylo teplo, když potřeboval spát, a užíval si sněhu, když ne.
Každopádně, za chvilku dorazili k něčemu, pro co by snad ani označení "brána" neměl. Vypadalo to prostě jako jakási kupa černého kamene jaksi poházená po sobě.. ale dobře. Mělo to mříž.. nebo alespoň něco, co jako mříž možná někdy vypadalo.
Jo, asi to byla brána.
Každopádně, zatím v tom nic moc neviděl. Jedině, že by to na ně "náhodou" spadlo.. ale, mají přeci Shunpo, že..

Akachi Naito

No a tak si tak vykračoval úplně vzadu s výrazem dědy, kterému právě zrušili kroužek BINGA. Tedy, velmi nespokojený, protivný, naštvaný a smutný. Nesnášel zimu. No a tak si to vyšlapoval, než dorazili ke zbytkům nějaké brány. Akachi na ni pohlédl a nadzvedl levé obočí.
Nevím, proč mi to celé více připomíná válku mezi Shinigami. Než proti Hollowům, když tak koukám na to poškození budov. Je to zvláštní..
Pravil zamyšleně. No a aby to nebylo až moc vážné, tak dodal epicky velký úsměv.

Mu

Vydala se kupředu. Jediným skokem se dostala na zeď a rozhlédla se okolo. Pak na vás začala mávat a ukazovat někam za zeď, kam nebylo odsud vidět.

Akachi Naito

Tak asi jdem..
Pravil s velkým úsměvem. Poté se rozhlédl po ostatních členech z jeho skupinky.
Tak a bylo to tady! Čas, aby odhalil aspoň kousek ze svých schopností a to shunpo! Akachi se tak lehce pousmál a pomocí shunpa se dostal k Mu. Prvně si tak lážo-plážo prokřupal krk a poté začal slídit očima na místo, kam ta holka ukazovala. Docela doufal, že tam bude aspoň někdo na trošku zábavy. A nebo jídlo. Hodně jídla.

Eshen

Jen kývl na Akachiho poznámku. Konečně to vypadalo, že se někam dostali.. teda, podle výrazu Mu..Dobrá, taky to vypadalo, že doopravdy potřebuje čůrat, ale věřil, že to není to, proč tam tak mává..
No, a protože se tam Akachi už vydal, Eshen nechtěl být nijak pozadu. Už chtěl něco trochu pokrojit, zachránit kapitánku, vysloužit si nějaké další sušenky a dát se na hrdinův pochod domů..
.. no, dobře. Asi by se spokojil i s tím, aby tam nic nenašli, zjistili, že je vše v pořádku a šli dál. Ale co už. Ta první možnost měla lepší melodii..
A tak zashunpoval rovnou za Akachim, aby taky něco viděl.

Taiketo Suki

Kluci zase soutěžili, kdo někde bude první. Tentokrát šlo o bránu a mávající Mu. Suki se nikam nehnala, nebyl zatím žádný důvod. Když došla ke klukům začala stejně jako oni sledovat ono místo! Doufala, že to aspoň bude stát za to.
Kapitánka v tu chvíli byla trochu posmutněla. Začínaly jí chybět její holčičky, nikdy od nich nebyla tak daleko...

Eshen

Eshen kývl. Tohle definitivně bylo něco nového.
Každopádně, Eshen nikdy nebyl zrovna optimistickým člověkem, a tohle vypadalo trochu zvláštně. Náhodnej Shinigami za náhodně zničenou bránou. Trochu moc creepy. Podíval se na ostatní, ale.. je pravda, že nějak se pokračovat muselo. A i když měl špatné tušení.. nebál se.
Poshunpoval tedy dolů, a dal se rychle a tiše na cestu za bodem. Také se snažil najít jeho reiatsu, kdyby na tom také bylo něco zvláštního.
Když stál tak 20 metrů od něj, zastavil se. Věřil, že ho do nejhoršího ostatní kryjí.
"Pardon?" pronesl nahlas, aby byl slyšen, s rukou připravenou na zanpakutou.

Akkaku Naito

Zatímco můj bratr začal machrovat se Shunpem, já jsem se rozhodl udělat něco užitečného a Shunpnul kousek nad bránu, mezi skály. Odtamtud jsem postavu viděl taky. Ať si říká kdo chce co chce, ale v takovéto pozici je normální, že po neznámé osobě chcete hodit nůž s paralizujícím jedem... ale bohužel jsem takový jed neměl a okolo nerostla ani žádná vysokohorská rostlina s podobnými účinky. Na skále určitě ne.
Podíval jsem se na ostatní a na postavu. Neměl bych být viděn. pomyslel jsem si a začal pro jistotu hledat pozice, odkud by to mohl pozorovat i jiný assassin, než já.

Eshen

Jo.. proč jen tušil, že se mu na tom něco nelíbí.
Eshenův výraz se změnil z očekávajícího a opatrného na zklamaný a znechucený. Vážně? Nebylo tisíc jedovatých pavouků kdesi v neexistující stoce v Hueco Mundo dost, vážně teď tady musel potkat.. Tohle?
No, čekal, že něco půjde špatně.. ale tak rychlý pohyb od někoho, od koho by předpokládal, že se za chvilku rozpadne, to už ani Eshen nečekal.
A tak netasil zanpakutou, ale udělal to, kde měl reflex nejrychlejší, a to, že se okamžitě prostě shunpnul z místa, kde předtím stál, na místo, kde předtím stála ona. Snažil se jí prostě.. předběhnout. Doufal, že to není taková ta kousací nakažlivá sviňa...
Každopádně, jestli se na druhou stranu dostal, tam už zanpakutou tasil. Tohle nebude sranda.

Akachi Naito

Tak zřejmě někdo přežil..
Zasmál se a už už chtěl jít taky naproti onomu záhadnému Shinigami. Když v tom se to otočilo. Byl to pěknej hnusák. No a ten hnusák začal napadat Modrovlasce. Akachiho nenapadlo nic jiného, než se pomocí shunpa co nejrychleji dostat k tomu hnusákovi. Levou rukou mezitím uchopil rukojeť zanpakuto a pravou natáhl a namířil přímo proti tomu hnusákovi.
Hadō #4. Byakurai!
Pravil za letu k hnusákovi a z natažených prstů na pravé ruce namířil paprsek na pravé koleno toho hnusáka, né Modrovlasce. Doufal, že tím aspoň trochu omezí jeho mobilitu.

Akkaku Naito

Zatímco ostatní začali blbnout, já jsem jen zašeptal: Zpívej blesku. a nechal Scytha změnit na čtyři ocelové kruhy. Ostatní mezitím začali shunpovat a já si jen povzdechl. Zůstal jsem skryt a poslal všechny čtyři do místa, kde by se měli střetnout můj bratr a zombie. Účel byl ochránit bratra, pokud by ten humusák udělal něco, co bratr nečekal. Možná byl rychlý jako blesk, ale každý někdy udělá chybu a já nechtěl o to pako přijít.

Taiketo Suki

Jejího podkapitána ohrožovala ta oživlá babizna, bylo proto třeba jednat. Doufala, že oživlice se zaměří na ty dva, kteří jí napadli jako první. Přece jenom byli v převaze a mrtvola nemohla současně útočit na všechny. Suki tasila zanpakuto a vyrazila bojovně na ženskou.

Eshen

Vlastně se docela dost zatraceně lekl, když ho to zatáhlo za nohu. Opět byli v zatraceně hluboké bryndě.. a on opět v té zatraceně nejhlubší. Když viděl ostatní, že se s tím také potýkají, a když viděl ty.. no, víceméně samotné kousací hlavy, okamžitě se na svého "protivníka" otočil. Jestli ta předtím byl ošklivá, tak tenhle už.. no, ještě o dost horší. Eshen směrem na něj rychle namířil ruku.
"Hadō #31. Shakkahō!" zařval, a hodlal toho hnusáka víceméně doslova upálit.

Akachi Naito

Pohlédl na hýbající se hlavu. Tohle už bylo dost hnusný. Akachiho nenapadlo nic jiného, než tu hlavu zkusit ještě propíchnout, třeba vážně musel zničit mozek onoho hnusáka. Musel však jednat rychle, protože zespoda si na ně brousili zoubky další hnusáci. No následovně začal rychle sekat ručičky a nožičky co vylézali na povrch. Sem tam Akachi pohledem sjel zbytek skupiny, jestli někdo není v nějaké zapeklité situaci, ze které se sám jen tak nedostane.
Suki, chraňte Mu! Momentálně je nejdůležitějším prvkem této misi, protože toho o tom dost možná ví nejvíc. Zkuste z ní i dostat nějakou informaci, například kdo tu válčil a kolik mrtvol tu může být.
Zakřičel Akachi. Nemyslel to nějak zle, ale byl zrovna v bojovém tempu a během boje byl zvyklý křičet.

Taiketo Suki

Suki zase bojovala po takové době. Znovu ten příjemný pocit vlévající se do žil. Adrenalin doslova hmatatelný. Situace se ovšem nevyvíjela moc dobře. Mrtvolám se podařilo zahradit Suki a kapitánovi cestu. Byli odříznutí.
Navíc kapitán si začal hrát na šéfa, který vydává dost podivné rozkazy. Dostat informace z Mu? A jak asi... Neumím znakovou řeč... Kapitán je už asi nesoustředěný.
"Jasně, až se naučím znakovat, tak si pokecáme," odvětila stejně hlasitě. Pak už si pomocí tasené zbraně prosekávala cestu k Mu. Chránit ji chtěla, jen se obávala toho pokecu.
Když se Suki dostala k Mu, začala ji chránit vlastním tělem. Mrštně uskakovala a v případě nebezpečí jí pomáhala. Kapitánce blesklo hlavou při jednom chvatu, kdy krájela napůl jednoho oživláka, že by na ně dost dobře mohl působit oheň.
"Žhni Tsuyoshi!" zakřičela a vyvolala svůj shikai. Zanpakuto zmohutnělo a začaly kolem ní hojně žhnout plameny. Toho kapitánka využila a snažila se porazit oživláky ohněm.
"Mu, asi vás moc nepochopím, neumím znakovat... Víte co se tu stalo? Kdo to je? Kolik jich je?" křičela Suki mezitím, co pokračovala v obraně a zároveň se snažila útočit. Doufala, že Mu by pomocí gesta nebo snad posunku mohla naznačit něco, co by Suki bez znalosti znakovky pochopila.