Cesta na jih

Lus Ayazaki

Ráda vás poznávám. Pohlédnu na všechny tři. K naší skupince se přiblíží pekelný motýl. Jakmile natáhnu ruku, posadí se mi na dlaň a předá zprávu o naší misi. Pozorně si ji vyslechnu a otočím se na ostatní. Rozkazy máme, tak můžeme vyrazit. Pronesu a počkám, než se ostatní připraví k odchodu a vydám se napříč Rukungai.

Hikaku Kioshi
"Jako na zavolanou" podotknu a vymrštím se na obě nohy "Konečně zase nějaké větší dobrodružství" proletí mi hlavou.Dále jen stojím a čekám co udělají další dva.

Tomyo Okinawa

Na nic se nečekalo, rovnou se vyrazilo. Okolí se zdálo být přívětivé, až dokonce přátelské. Možná to prostě bylo tím, že se v okolí nacházelo hodně hospod. Každopádně jsem si to užíval jakožto správný cestovatel jsem se snažil nic nepřehlédnout, protože bych okamžitě ztratil pocit přehledu.

Kanashi

Když nám podal pokelný motýl informace k úkolu, tak jsem se vydal na cestu rovnou za kapitánkou Ayazaki. Mám ji něco říct? Nebo ji nemám něco říct? Možná by nebylo špatné vylepšit si u ní reputaci a nebo taky si od ní nechat trefit facku, že jo? Vždycky to takhle dopadne až dělám co dělám. Chvíli jsem šel a za tu dobu jsem se rozhodl, že stejně něco řeknu. Nebavilo mě jen tak jít a nic z toho. Myslíte si Ayazaki-taicho, že by mi slušel bílý melír? Zeptal jsem se ji na tuhle stupidní otázku. Bylo to prostě první co mě v té chvíli napadlo.

Lus Ayazaki

Vydáme se na cestu. Po chvíli mě dožene Kanashi a podá mi dost přiblblou otázku. Pohlédnu na něj vážným pohledem a prohlédnu si ho. Pro mě za mě si ty vlasy třeba všechny vyhol. Řeknu s trochou úsměvu na tváři a pohlédnu zas kupředu. Na blbou otázku, blbá odpověď. Tuhle část Rukongai příliš neznám, o to větší pozor dávám při průchodu ní. Sice jsem o ní pár věcí slyšela, ale co nevidíme na vlastní oči, tomu se občas těžko věří.

Kanashi

Máte nějakou špatnou náladu nebo jste pořad takhle nevrlá? Pověděl jsem ji s malým úsměvem. To ode mě možná bylo trochu nezdvořile, ale aspoň se nebudu nudit. Jestli si myslí, že zavřu hubu to se trochu plete. Pomyslel jsem si a hned na to ještě dodal. Máte přítele? Další zbytečná otázka, ale touhle to asi ještě nekončí. Na cestu jsem moc pozor nedával, protože mě to upřímně ani moc nezajímalo.

Tomyo Okinawa

Snažil jsem se poslouchat, jak se ty dva mezi sebou handrkují. Věděl jsem, že Lus je kapitánka, která si asi nebere servítky, nebo aspoň podle jejího posledního vystoupení to tak vypadalo. Zatímco Kanashi působil dojmem věčného proutníka, kterého neumlčí ani pár dobře propečených kuřat. Bylo faktem, že ani já jsem se v této čtvrti moc nezdržoval a neměl jsem přesný přehled, kudy se pohybujeme, ale to mi nevadilo.

Lus Ayazaki

Ačkoliv jsme teprve vyšli, Kanashiho otázky už mi začali trochu lézt na nervy. Tebe nejspíš na akademii zapomněli naučit, jak se máš chovat ke kapitánům, co? Nemyslíš, že jsou tvé dotazy trochu nezdvořilé? A to ani nemluvím o dotazu ohledně mého soukromého života. Pronesu trochu hlasitým naštvaným hlasem. Jeden má vlezlé dotazy, druhý pro změnu nemluví. Co mám čekat od toho třetího? Pohledem sjedu Hikaka.

Hikaku Kioshi
Šel krokem vedle kapitánky po prvních dvou otázkách Kanashiho se na něj otočí a řekne mu zdvořílím tonem "Hele jak sám vidíš u Kapitánky moc šancí nemáš." poté se otočí směrem na kapitánku a přátelsky se usměje.Jdu dále a čekám co zase ten mamlas vysolí "Takhle se chvat k dámám,že se nestydí" řeknu si v hlavě když se zahledím na oblohu.

Kanashi

Pěkná odpověď. Pověděl jsem Ayazki-taicho, usmál se a pak se otočil na Kioshiho. Kdo tu mluví o nějaké šancí? Mám se na téhle cestě unudit k smrti? Raději budu mít k někomu hloupé řeči, než jen třeba chodit a nic z toho. Jako přiznávám, že bych si to mohl odpustit a ještě k tomu je to kapitánka, ale s tím vzadu moc řeč asi nebude a s tebou je od pohledu taková nuda. Nehledě na to, že kdybych ji chtěl sbalit chovám se k ní jinak. Po téhle řečí jsem se otočil zpět a zeptal se tak do vzduchu. Kdy, že tam už budeme? Zase úplně s klidným tonem jako kdyby se před chvíli nic nestálo. Navíc mě vždycky zajímá po jaké době vystartují proti mě.

Tomyo Okinawa

Mluví ve mě ve třetí osobě, když stojím vedle něho? To si snad dělá srandu, to by mi neudělal snad ani kapitán a to že je to dost velký provokatér... Pane bože, do čeho si duši dal, diť to mohl být tak hezký pes...

Potichu jsem šlapal vedle nich, než jsem teda uznal, že se do té jejich zločinecké konverzace musím přidat. Pokud vím, tak tu nejste od toho, aby si zaháněl nudu, nebo ano? Rýpnul jsem si tak trochu z možnosti, která se nabízela. Uznávám, to že to byl zástupce jsem na chvíli zapomněl, takže po chvilce mi došlo, že mě za svojí hubatost nejspíše stihne trest.

Hikaku Kioshi
Jeho odpověď mi vizněla jako ryhlá výmluva ale to jsem mu neříkal.Lehce jsem se pousmál nad poznámkou toho nového.A pokračoval dále v chůzy.Samotného mě ani nezajímkao kdy tam dojdem, nikdy to nechci vědět protože pak mi cesta připadá delší.

Kanashi

Všiml jsem si, že se do diskuze jaký jsem idiot zapojil i pán nemluvící, to mě teda překvapilo. No, já si myslím, že ano! Odpověděl jsem Tomyovi a nahodil široký a zároveň provokativní úsměv. Vlastně jsem nějak přeslechl tvé jméno. Jak se jmenuješ? Nebudu ti přeci říkat "hej ty", i když to zas není takové špatné. Zeptal jsem se ho a pak se otočil na Kioshiho. Došla ti slova dlouhovlásku?

Tomyo Okinawa

Bylo to tak trošku provokativní, ale co se dalo dělat, furt to byl nadřízený a já se tak musel chovat. Přeci jenom už moje otázka byla tak trochu nezdvořilá. "Tomyo Okinawa" Řekl jsem stroze, přestože jsem věděl, že si moje jméno zapamatuje stěží. Očekával jsem, že kapitánka tuhle konverzaci nejspíše ukončí a budeme se věnovat jinému tématu, například kde to vůbec jsme.

Hikaku Kioshi
"To mi je teda podkapitán když sem jde jenom za zábavou,jak někdo takový může být ve stejné divizi.". Říkal jsem si v halvě jeho urážka mě moc nezajímala a kdyby věděl co z vlasama dokážu asi by o nich takhle nemluvil.

Lus Ayazaki

Dále jsem se k tomu již nechtěla vyjadřovat. Tohle nebylo příliš vhodné téma ke klábosení. Při představě, že s touto osobou strávím možná i několik dalších dní, mě příliš netěšila. Právě naopak. I na ostatních bylo trochu znát, že jim příliš nepadl do oka. Zrychlím tempo, kterým se pohybujeme kupředu. Čím dřív budeme u věže, tím lépe.

Kanashi

Tomyo? Hmm.. to si asi nezapamatuju, nemám na jména moc dobrou paměť. Pověděl jsem tak do vzduchu před sebe a trochu se zamyslel. Budu ti říkat To-kun. Tohle se mi bude určitě pamatovat lépe. Máš proti tomu nějaké námitky? Zeptal jsem se ho milé a ani jsem mu nenechal čas na odpověď a věnoval se zase někomu jinému. Hele s tebou bývala větší sranda. Co se stalo? Zase tě odkopla nějaká holka? Pověděl jsem Kioshimu a podíval se na něho jestli ze sebe něco vytřepe. Když jsem viděl, že Ayazaki-taicho zrychluje, zrychlil jsem samozřejmě taky abych byl tak skoro vedle ní.

Tomyo Okinawa

Měl jsem dost práce s pozorováním krajiny, avšak když mě zástupce nenechával na pokoji, musel jsem odpovídat. To-kun znělo opravdu jako něco mezi jamajštinou a zálesáckou negramocí, takže moje následná reakce měla v popoisu asretivní: "Ano, to mám." I když je pravda, že jsem si uvědomoval, že i za tohle bych mohl být potrestán. Věřil jsem, že mě kapitánka v případě něčeho nesmyslného snad ochrání.

pokud vím naše postavy se setkali poprvé možná po druhé

Hikaku Kioshi
L"egrace a mi dva?Co si pamatuji jediný s kým jsem se kdy bavil o holkách a tak dále byl Say..Say Kazuma.O tobě jsem vím že si přišel do naší divize z ničeho nic." Vyhrkl jsem na něj a nezajímalo mě že je to můj nadřízený.Ano je pravda že bych takhle s někym možná flirtoval ale s kapitánkou to né to bych si nedovolil."Ale Kage nemám nic proti tomu abychom se lépe seznámili." řekl jsem a vydal se blíže k němu tedy vedle něj.Chtěl jsem se sním seznámit ale taky jej udržet od kapitánky protože kdo ví kam by mohl zajít.

(To já moc dobře vím, jen Kanashi si to neuvědomil :-D)

Kanashi

Kioshi zareagoval, tak jak jsem čekal. Ježíš. to, že se neznáme měla být pointa toho co jsem řekl, ale to nic. možná mám jen jiný typ myšlení než ty. Navíc Saie znám, protože to byl podkapitán 8. divize, ale jen z vidění. Nikdy jsme se moc nebavily. (Vím, že ses mě neptal jestli znám Saie). Pak jsem šel dál a uvědomil si, že To-kun měl nějaké námitky k jeho přezdívce. Ještě než jsem něco pověděl jemu, řekl jsem něco Kioshimu. Jmenují se Kanashi a ne Kage, ale to taky nezní moc špatně. Pak jsem odpověděl Toovi-kun. A přesně proti ní máš co? Mě se vcelku libí. Navíc si myslím, že k tobě sedí.

Hikaku Kioshi
(Sory sem si spletl jméno s nickem )
"Promiň Kanashi asi jsem dostal špatné informace nicméně tvé jméno si pamatovat budu já velice dobře protože je podobné tomu mé Znpakuto" řekl aby navázal konverzaci a pokračoval dále v chůzy.

Lus Ayazaki

Pohlédnu na Kanashiho. Ty máš nějaký problém s pamětí? Nezdá se mi, že by jsi byl na tom až tak špatně, aby jsi si nedokázal zapamatovat pět písmen poskládaných v jedno slovo. Ale možná se mýlím. Vložím se po chvíli mlčení do rozhovoru. A pochybuji, že tobě by se líbilo, kdybychom ti říkali tak, jak by jsi nechtěl. Odvrátím pohled a začnu sledovat zase okolí.

Kanashi

Já špatná paměť? To by jste se divila Taicho. Já už zapomněl i vaše jméno. Odpověděl jsem ji s přiblblým úsměvem. Ale myslím, že to bylo něco jako "Kus", nebo Hnus? Pověděl jsem trochu potichu, ale když byla vedle mě asi to slyšela. Ok, špatná poznámka. Pověděl jsem a snažil se o milý úsměv a odstoupil trochu dozadu. Doufám, že mě nezabije. Mě přezdívky nevadí. Musel jsem jako blbec ještě dodat.

Hikaku Kioshi
zasmál se tomu co Kanashi řekl ale né moc nahlas aby nebyl nezdvořilí.A pokračoval dále v chůzi.Byl zvšdaví jestli zažijou něco dobrodružného nebo zase jenom nějakou nudnou misi.