Cesta na Sever (S)

Akachi Naito

Úspěšný první útok vždy potěší a zahřeje u srdíčka. Ale to, že té bestii netekla krev ani tak ne.
Takže shikai nepoužívat..
Řekl si sám sobě v duchu. Rád si takhle věci před soubojem ujasnil, protože v souboji už většinou nevnímal. Bojoval vždy s chutí a všechno jako by byl čistý instinkt.
Zdravím, jmenuji se Akachi Naito a jsem kapitánem 10. divize a dnes i tvým nepřítelem. Posledním, jakého kdy budeš mít..
Usmál se a mrkl na toho nejspíš oživlého shinigamiho.
Hado #4 Byakurai..
Pravil a vypálil modrý paprsek na již zraněné rameno toho chlápka. Hned s výstřelem se za pomocí shunpa dostal za nepřítele, přesně z druhé strany než mířil blesk, tedy ke zdravému rameni. Zde se pokusil silně zranit i jeho druhé rameno.

Akkaku Naito

Usmál jsem se a vystřelil před sebe druhou dvojici svých chakramů. Ty mezi sebou vytvořili bariéru z elektrické energie, která by měla zneškodnit mráz a snad i znehybnit onu mrtvolu. Kdyby ne, tak já sám jsem shunpnul o kus dál do mlhy, těsně za hranici viditelnosti normálního člověka. Mé v Onmitsukido vycvičené oči viděli o trochu dál a já jen doufal, že na tom mrtvolák není o moc lépe, než klasický člověk... ehm shinigami... ehm... whatever. Bakudo #30. Shitotsu Sansen. vyslal jsem ještě z druhé strany, aby byl pod křížovou palbou mé bleskové bariéry a mého bakuda.

Akachi Naito

Tak se Akachi nejspíš mýlil. Borec přeci jen evidentně stál za to. Navíc sekera rozmlátila na padrť sloup za Akachim. Bůh ví, co by se stalo kdyby to trefilo Akachiho. Rozhodně se bude muset mít více na pozoru. Akachi se však rychle zmohl na protiútok, který směřoval zespoda mířený na nepřítele hrudník. Akachi si domyslel, že pán proti němu má velké válečné kladivo, takže rány nebude moct jen tak odvracet svým mečem. Lepší bude se uhnout a rychlým výpadem útok vrátit. Přeci jen by měl být snad s mečem rychlejší.

Akkaku Naito

Zatímco tenhle začal mrazit, já se vydal k tomu druhému přišpendlenému. Musel jsem je dorazit dřív, než se vzpamatují. Vydal jsem se tam svižnou chůzí, ale celou dobu jsem si dával pozor pro případ, že by se někde zjevil a chtěl mě zabít ze zálohy. Každý zvuk a každé mihnutí v kouři jsem analyzoval jako signál. Jeden assassin si mezi dvěma soupeři nemůže dovolit dělat chyby a já měl srtrach, že jsem ji už udělal. A to tím, že jsem nechal tomu druhému příliš mnoho času.
Co se toho mrazícího týče, tak mé čepele změnily stěnu v náboj a daly mu pořádnou řachu. Nejen, že by ho to mohlo aspoň na chvíli paralyzovat, ale hlavně mi šlo o to rozbít ten led dřív, než by zničil mé bakudo. A přesně proto tam mé čepele připravili okamžitě další stěnu.

Taiketo Suki

"Žhni Tsuyoshi!" zasyčela Suki a očima se snažila rychle překontrolovat bojiště a udělat si obrázek o tom, jak ze situace nejvíce vytěžit.
Proti ní stál muž, Suki doufala, že svou výškou a obratnosti bude mít navrch a získá výhodu. Pomocí shunpa se zjevila vedle něj, byla přikrčená a snažila se mu uštědřit sečnou ránu do boku. Potřebovala si udělat obrázek o tom, jak rychlý a zkušený je. Vždy je nejlepší poznat svého protivníka.

Eshen

Podařilo se mu celkem využít toho kouře a všeho, za což byl poměrně rád. Rád bojoval taky trochu chytře, a ne jen jako pytel úžasných vykreslených krásných koukatelných a přitažlivých svalů..
Pardon, nechal jsem se unést..
Každopádně, když se tak nějak vypořádal s tím, objevila se znovu jeho první.. soupeřka. Nevypadala, že by si chtěla popovídat, a ani, že by byl její pohled zachycen jeho úžasností..
Jo, protože její pohled už asi jen tak něco nezachytí. Ach jo, proč Eshen vždycky musí rvát ty, které nemůže okouzlit..
No, každopádně, když jí chtěl vykrýt, prostě jím prošla, a pak zaútočila zezadu.. to člověk těžko čeká.
"Stín bílého dne..." pronesl tiše místo toho, aby ten útok kryl. Rozhodl se hrát její hru. Rozpustil se na kouř, znovu se zhmotnil také přímo za ní, a sekl dlouhou čepelí v pravé ruce, mezitím co krátkou, která už zase byla zformovaná na jeho levé, byl opět připraven bránit jakýkoli příchozí útok..

Akachi Naito

Nahodil velmi spokojený výraz, když ucítil maso na jeho čepeli. Byl velmi spokojenej, když v tom se muž ozval. Akachi byl v takovém šoku, že ani nevnímal pořádně to, co muž právě říkal.
Měl být..mrtvý..
Pomyslel si. Během toho samozřejmě nestihl zareagovat a dostal pěknou ránu na nos, který se mu samozřejmě zlomil. Akachi se maličko zakolíbal, instinktivně hned uskočil tak tři metry od toho týpka se sekerou.
Proti komu jste vytrvávali?
Zeptal se. Opravdu ho to zajímalo, neznal historii tohoto místa. Mezitím si levou rukou setřel krev, která mu tekla z nosu. Krev se mu odjakživa líbila...

Akkaku Naito

Shunpnul jsem k spoutanému mrtvolákovi a jediným pohybem ruky jsem vyslal opět bleskový výboj ze svých chakramů. Zároveň se všechny 4 čepele prohnaly skrz jeho tělo. Aspoň zlikviduji jeho. pomyslel jsem si a dál jsem stál... kus nad zemí. Samozřejmě jsem i kontroloval zem a stěny pro případ, že by měl mrtvolák číslo dva v plánu propálit se stěnou, či zemí ke mě, nebo nějakému mému spolubojovníkovi.

Taiketo Suki

Nějaký větroplach... Pomyslela si Suki mezitím, co od nepřítele odskočila, aby získala více prostoru. Muž měl větrnou zanpakuto, ona ohnivou. Bylo ji jasné, že tohle k sobě moc nejde. Když se začal točit, věděla, že kdyby ho přeběhla, mohla by získat výhodu.
Pak se Suki hbitě odrazila do skoku směr k protivníkovi. "Gouka!" křikla ukazujíc špičkou zanpakuta na toho všiváka, z čepele vystřelilo velké množství ohnivých koulí. Byly opravdu hodně rychlé.

Akachi Naito

Zíral stále na toho muže, ovšem připravený okamžitě zareagovat a vyhnout se případnému útoku.
Hollow bych pochopil, ale zrádce vlastního druhu? Její zelené oči?
Vyptával se Akachi. Chlápek byl sice mrtvolák, ale možná měl zajímavé informace, které se mohli týkat té postavy, co tehdy zmizela za horami, když bojovali proti hordě nemrtvých. Poté si Akachi sundal plášť od svého bratra, doufal, že možná kapitánské haori trochu donutí toho mrtvoláka uvažovat a bude pokračovat v hovoru, namísto boje.

Eshen

Eshen nebyl překvapen tím, že byl dobrý a že to udělal efektivně, ale tím, že ženskou jeho meč vlastně jenom prošel už překvapený byl. Docela dost.
Každopádně, nezbývalo mu tedy, než se rozhodnout, jak se vypořádat s jejím útokem. A protože věděl, že jí nějak moc nezajímají hmotné věci, rozhodl se raději co nejrychleji uskočit (i pomocí shunpa, kdyby to bylo nutné). Nechtěl riskovat, že její čepel prostě projde jeho čepelí a jemu z docela fajn dne udělá pondělní ráno.
A tak tedy uskočil, a namířil na "lehkou děvu"..
you know.. byla duch.. asi moc nevážila..no, to je jedno..
Namířil na ní rukou. "Hadō #31. Shakkahō!" pronesl. Když nefunguje meč, mohla by třeba fungovat trocha démonického ohně!

Akachi Naito

Koukal na toho muže. Mluvil v ženském rodě, takže to něco zlého byla zřejmě dívka. Byl docela zamyšlený, když v tu ránu se borec napřáhl a udeřil kladivem do země. S Akachim to samozřejmě taky trochu zalomcovalo.
Zadržte..!
Pravil. Stále si držel bezpečný odstup alespoň pěti metrů.
Řekněte mi ještě něco. Jsme výprava, která to tu má celé ohlédnout a zkontrolovat. Nečekali jsme takové problémy. Už venku nás napadla hromada nemrtvých a já pocítil reiatsu. Bylo poměrně dost silné, chtěl jsem osobu pronásledovat, ale zmizela mi z dohledu. Možná máme společný cíl, proto nedělejte unáhlená rozhodnutí. Nerad bych zabil případného spojence. Proto se vás zeptám ještě jednou. Kdo je ona a co má společného s tímto místem?
Během poměrně dlouhého rozhovoru zandal Akachi na důkaz případného příměří meč zpět do ozdobné pochvy. Je pravda, že u něj to asi moc velký rozdíl nebyl, jelikož byl schopný tasit poměrně rychle, takže to mělo mít spíš takový symbolický význam. Samozřejmě si hlídal okolí, aby se mohl vyhnout případnému útoku.

Akkaku Naito

Moc se mi do toho nechtělo, ale... musel jsem něco udělat. Holt jsem si povzdechl a poslal do podzemí chakramy. Zároveň jsem trochu uhnul, kdyby po mě náhodou šlehaly plameny z ohnivého tornáda, ale primárně jsem stále hledal reiatsu toho hajzla a chakramy se ho snažili objevit v jeho noře. Byl jsem velmi rád, že vidím jejich povrchem a zároveň si umí samy svítit. Jinak bych toho hajzla asi hledal příliš dlouho.

Ryuu Ichinosuke

To že Akachi zasunul meč ho překvapilo a tak se v polovině útoku zastavil. Tak samo se zastavily i oživlé mrtvoly. Náhoda? Sotva!
Takže....Shounagon...sama... Postavil se, ale stále byl připraven, pokud by jste mu lhali.
Ti...nemrtví...jsou mí podřízení...bojují...za mě...abychom...udrželi co jsme slíbili udržet...ale ta....maskovaná...co je s vámi...je to zrádce...snaží se prolomit do Severní pevnosti...

Eshenovo shakako rozmetalo mrtvolu, která se prostě přestala hýbat. Ostatní mrtvoly taky přestaly dělat to co dělaly. Boj utichl...

Ale někdo...mezi vámi nebyl...

Akkaku Naito

Podíval jsem se po ostatních a vytáhl své chakramy ze země. Okay lidi! Hledejte! řekl jsem a sám se začal soustředit na reiatsu. Ani mistr skrývání by neměl být schopný skrývat své reiatsu dokonale. Dokonce ani někteří lidi z dvojky a Onmitsukido to neuměli. A tak jsem s touhle myšlenkou začal hledat známky jejího reiatsu.

Akachi Naito

Reakce ho velmi překvapila. Poprvé zkusil mluvit místo sekání věcí na kusy a poměrně to fungovalo. Což bylo divné, pěkné, ale zároveň velice nudné.
Maskovaná...s námi..?
Položil tuto otázku spíš sobě. Otočil se po svých parťácích. Jednu osobu však neviděl.
Kde je kapitánka?
Zeptal se ostatních. Nebo spíš to jen tak zakřičel do místnosti a čekal kdo mu odpoví. Možná ještě někde bojuje, možná padla a nebo jí někdo "zaměnil" už při první bitvě s nemrtvými. Kdo ví..
Jediná dívka, co s námi přišla byla Taiketo Suki, kapitánka 6. divize. Jste si opravdu jistý, že tato žena se už dříve pokoušela dostat do Severní pevnosti?
Zeptal se s poměrně vážným pohledem. Že by celá mise byla pouze nastražená a kapitánka se opravdu pouze chtěla dostat do Severní pevnosti?
Nikdo nebojujte!
Zavelel. Popravdě se Akachi trochu vylekal, když mrtváci přestali bojovat, ale podkapitán Modrý-vlas ještě jednoho mrtváka zničil. Naštěstí to borci brali sportovně.

Eshen

Když se potvora rozplácla o jeho Shakkaho, na tváři se mu objevil úsměv. "Do. Tvýho. Obličeje. Ošklivá hnusná nesmrtelná neseknutelná potvoro.." v duchu upustil všechny věci, co ho zrovna napadly, a pak se obrátil k dalším, aby pomohl v boji..
Akorát se už nebojovalo.
Začalo se vyjednávat s mrtvolami. Super.
Eshen neměl nejmenší ponětí, o čem se baví, nebo spíš bavili předtím, ale když Akachi zařval, že kde je kapitánka, Eshen hned věděl, že jí nechce pozvat na čaj. Neznělo to tak. A Akachi se nezdál být takovým tím typem týpka, co by rád čaj.
A tak se Eshen zashunpoval přímo před kapitánku, s mečem pořád taseným a v pozici docela k boji připravené.
"Jen, ať si něco zkusej.." napadlo ho, a mezitím podezřívavě koukal přes svoje zanpakutou na ostatní.

Taiketo Suki

V duchu si povzdechla nad tím, že se s nimi do řeči nepustili dřív. Před časem by to možná udělala, ale od té doby, co žije s Akiem si Suki zvykla na styl boje rozsekej-pak se ptej. Následně se situace tak rychle proměnila, že jen nevěřícně kulila oči... To přece kapitán nemůže myslet vážně?! Já nejsem žádný zrádce! Kapitánka byla poměrně konsternována z toho obvinění.
Na druhou stranu Suki těšilo, že Eshen byl natolik pohotový a hned se objevil před ní. Věděla celou dobu, že si podkapitána vybrala dobře.
"Kapitáne, to snad nemyslíte vážně," řekla Suki rázně a rozčíleně. "já nejsem žádná zrádkyně! Spíš bych řekla... Kde je vlastně Mu?!"

Akachi Naito

Až teď Akachimu došlo, že s nimi vlastně šla ještě ta němá holka. Pohlédl na kapitánku.
Víte, já to nemyslel jako obvinění..
Zasmál se a podrbal se na zátylku. Možná nebylo příliš moudré začít hned takhle vykřikovat, ale on byl furt trochu rozparáděnej z toho souboje. Navíc usoudil, že bude lepší to už neřešit a prostě to hodit za hlavu. Pohlédl na toho borce s kladivem.
Tak možná bylo zbytečné se tu takhle mlátit...lámat nosy...
To lámat nosy obzvlášť zdůraznil. Samozřejmě to myslel jako vtip. Poté nahodil opět trošku vážnější výraz, přeci jen bylo dost možné, že mrtvoláci měli trošku chladnější postoj ke vtipům, než on.
Ale teď k vážnějšímu tématu. Proč by se Mu chtěla tolik dostat do Severní pevnosti? Musíte nám aspoň něco říct, ať víme, kde jí přesně hledat a zastavit jí.

Mu nebyla nikde k nalezení, byla sice cítit stopy jejího reiatsu, ale po boji bylo těžké určit kde se nachází.

Ryuu Ichinosuke

Uvažoval, zdali se teď kapitánské posty rozdávají ke každé zakoupené bonboniéře, nebo prostě jen tento specifický kapitán byl natvrdlý.
Ne ona! Nemá ani zelené oči...ani...ah..proč se snažím...ale teď už vážně... Podíval se na hradby za sebou. Severní strážní věž měla ještě jeden, ztajený úkol...proto je tak obrovská...pod námi se nachází archiv...kopie všech přísně tajných dokumentů ze seireitei, pro případ že by ty uložené byly zničeny...

Akkaku Naito

Brácho? Jsi trubka. houkl jsem dolů, protože na víc jsem se v tu chvíli nezmohl. Cítím její reiatsu. Je někde tady, ale přes zbytkové reiatsu se nedá určit, jestli je neviditelná, někde v pevnosti, nebo dokonce jen někde v okolí! dodal jsem a pak jsem se objevil dole i se všemi svými chakramy. Co teď?