13. divize

Sai Kazuma

"Snad má třináctá divize nějakou svou mapu... Když ne asi si ji budu muset sám udělat." Pomyslel jsem si a pokračoval v bloudění divizi. Můj orientační smysl není velice dobrý, tak je dost pravděpodobně, že to není první případ, kdy se zde ztratím.
"Hele... tam někdo je." Uviděl jsem blonďáka, který si v klidu spinkal opřený o sloup. Musel to být velice zodpovědný člen divize! "Měl bych se zeptat na cestu. Jinak tu budu chodit dokola snad dva dny..."
Šel jsem blíž k onomu shinigamimu. "Hej ty tam! Blonďáku-kun!" Křikl jsem na něj. Kdybych mluvil příliš potichu, nemyslím, že by ho to vzbudilo... Mohl jsem ho přivést zpět z říše snů i jiným způsobem, ale na vtípky jsem neměl zrovna náladu.

Sai -> Blonďák se ze spánku zamračil, několikrát zamlaskal, a potom otevřel oko. S mírnými obtížemi vstal.
"Tak hele, mladej," zavrčel ti v odpověď a škytl, "já nésu žádné hej počkej, já su vážené Kyouhei-sama a tak mi budeš odvčil říkat, nebo se neznám, je to jasný?" Postavil se v celé své výšce (asi jako ty) a založil si ruce na prsou, stále se opírajíc o onen sloup. "Notak co chceš?" zeptal se docela otráveně a stále se tvářil kysele.

Sai Kazuma

"Kyouhei... Odkud ho jen znám..." Opravdu se mi zdálo, že jsem ho již někde potkal, ale nemohl jsem si ani za nic na světě vzpomenout, kde nebo kdy to bylo.
Zajímalo mě, proč jsem musel narazit zrovna na něj. Nebyl jsem z toho příliš nadšený. Nějaká hezká blondýnka by byla o hodně lepší, než ožralej vejtaha.
No, co nadělám. Prostě se zeptám na cestu. Ať už to mám z krku.
"Můžeš mi říct, kde je kancelář kapitána? Nějak jsem se tady ztratil..."

Aririki Rick Ginken
Svojí láskou? To jakože to má nějakej pravdivej základ!? vykřikl jsem. Byl jsem natolik v šoku, že jsem dokonce začal ignorovat okolí. V duchu se mi začaly formovat nejrůznější teorie. Únosy? Drogy? Hypnóza? Nebo to dokonce dělají dobrovolně?
A kontroverzního jsou na tom už jenom ty deítky nahejch chlapů v různých polohách, kde by měli být z poloviny či větší části ženy! zařval jsem. Ale jen v duchu.

Sai -> Kyouhei si sedl zpátky na zem. "K čemu ti bude kancelář kapitána... když nemáme kapitána..." pronesl depresivním hlasem.

Rick -> Fanynky sledovaly, jak vyšiluješ, a pak se zahihňaly. "Jistěže to má pravdivý základ!" poučila tě Sena.
"Mohou svou lásku skrývat i sami před sebou, ale my známe pravdu..." zasnila se Hiyori při pohledu na jeden velice lyrický výjev z nemocnice.

Aririki Rick Ginken
Okay. Dobrá. Takže vy si myslíte... pardon- vy víte, že se milují, i když se jim to daří skrývat i mezi nimi. Opravdu zajímavé. Víte, když se podíváte na tento obraz... ukázal jsem na jeden na opačné straně místnosti. Jak se tam Yaoi fanynky otočily, ozval se zvláštní zvuk a byli samy.
Ještě že mám tak dobré shunpo. oddechl jsem si o dva rohy dál. Pak jsem se pokojně vydal Na Poradu, kde by měla čekat Koi. Ta mi dá! Ku*va!

----> BAR

Sai Kazuma

Podíval jsem se nechápavě na sedícího blonďáka. Nedošlo mi hned, že tahle divize vlastně nemá ještě ponětí, že získali nového kapitána, mě. Měl bych později svolat celou divizi a představit se členům. Ušetřím si tím spoustu naprosto zbytečných problémů a komplikací... "Eh... asi jsem se prvně měl představit." Položil jsem krabice s mými věcmi na zem před sebe a odkašlal si. "Jmenuju se Sai Kazuma... Nový kapitán 13. divize, těší mě." Pověděl jsem a věnoval jeden ze svých milejších úsměvů Kyouheiovi. "Takže... mohl bys mi ukázat, kde je moje nová kancelář?" Ne že bych předtím nějakou měl...

Kyouhei

se zas s trochou obtíží postavil, aby si mohl Saie prohlédnout. Po pár sekundách se začal chechtat.
"Ty, jo? Ty a kapitán? Přijď tak za sto let, chlapečku, a možná si promluvíme..." hulákal a u toho se smál. Očividně Saiovi nevěřil.

Sai Kazuma

Povzdechl jsem si... "Na tohle už nemám dneska sílu..." Poté jsem se podíval na mé oblečení. Nevím jak ostatní, ale já poznávám kapitány, u kterých nevím, jak vypadají podle haori se znakem příslušné divize. Já na sobě jedno měl. Znak 13. divize na sobě mělo taktéž.
Buď je ten shinigami slepý nebo se v dnešní době nosí kapitánské haori běžně jako módní doplněk a můžeš ho sehnat v každém obchodu na rohu ulice.
"Nevěděl jsem, že může nosit kapitánské haori někdo jiný než... no víš... kapitán." Pověděl jsem Kyouheiovi a otráveně se na něj podíval. "Možná se tomu těžko věří, ale ode dneška jsem kapitánem téhle divize... Tak se zeptám naposled. Řekneš mi, kde je ta zatracená kancelář nebo ne?"

Kyouhei

přimhouřil oči, když se zkoumavě snažil zaostřit na Saiovi haori. Podle něho teda haori nedělalo kapitána... ale možná na tom něco bylo... Pochybovačně si Saie ještě jednou přeměřil, i když úplně přesvědčeně rozhodně nevypadal. Nakonec mu přece jen ukázal rukou na jedny z dveří, které vedly dovnitř.
"Tamtudy a na konci chodby to je," zamumlal, aby se neřeklo.

Sai Kazuma

Šlo poznat, že mi pořád nevěří. No, nedivím se mu. Ani já tomu zatím pořádně nemůžu uvěřit, že jsem se stal kapitánem. Někdo takový jako já. Někdo kdo nesnáší, když musí velet nějaké skupině na misi, natož celé divizi.
Konečně byla zodpovězená má otázka, na třetí pokus to vyšlo. Podíval jsem se směrem, kam ukázal Kyouhei a přikývl souhlasně hlavou.
"Dobře, díky..." Zamumlal jsem, aby se neřeklo a zvedl krabice, které jsem si před chvíli položil na zem. Než jsem odešel, otočil jsem se ještě na Kyouheie. "Uvidíme se později..." Dodal jsem a odešel směrem, kterým měla být údajně moje kancelář. "Éh, to je otrava..."

Sai Kazuma

Dorazil jsem ke dveřím kanceláře. "Myslím, že tudy jsem už jednou procházel..." Pomyslel jsem si a ještě jednou si prohlídl dveře. Věděl jsem, kdo byl předchozí kapitán třinácté divize, ale nějak jsem nezaznamenal, kdy svou pozici opustil a jaký k tomu měl důvod. Nicméně to vypadalo, že už to nějakou tu středu bude. Docela mě zajímalo, jestli bude jiná, než kancelář Hikaka v sedmé divizi.
Položil jsem krabice na zem před kancelář, abych mohl otevřít dveře a... no, pokud nebylo zamčeno, vstoupil jsem dovnitř a hned hledal, jestli je tam gauč nebo něco pohodlného, kde bych si mohl lehnout. Pokud tam nic nebude, budu muset něco sehnat.

Sai -> V kanceláři byl pouze stůl, polštář na sezení a na stole mrtvá kytka v květináči. Potom dvě skříně, jejichž obsah jsi neviděl, ale to bylo všechno. Žádné jiné ozdoby ani nábytek, kancelář byla zcela vystěhovaná a na všem ležela vrstvička prachu.

Sai Kazuma

No, kancelář nebyla úplně prázdná. Byl zde stůl, což jsem byl docela rád. Sedět jsem měl kde a dokonce jsem dostal nový květináč. "Budu to tu muset uklidit..." Pomyslel jsem si depresivně poté, co jsem dvěma prsty projel po stole a podíval se, kolik prachu na nich bylo. Prach z prstů jsem odfoukl a otočil se.
Šel jsem pro své věcí v krabicích, které jsem nechal před dveřmi a donesl je dovnitř. Dveře jsem za sebou zavřel.
Došel jsem k oknu a otevřel ho. Chvíli jsem z něj koukal ven a přemýšlel nad tím, jak se mi strašně nechce uklízet. Možná bych to mohl hodit na nějakého člena divize. Vsadím se, že Kouheiovi by prachovka v ruce určitě slušela.
"Schválně jestli v nich něco je?" Přišel jsem k jedné ze dvou skříní a nakoukl dovnitř, potom jsem se podíval i do druhé.

Sai -> Skříně byly poloprázdné a jediné, co v nich bylo, byly knihy a složky s různými papíry, nedílná to součást kapitánského postu. Mohl jsi být rád aspoň za to, že to tu někdo vytřídil a udělal v papírování pořádek, nejspíš přechodná kapitánka Akisha nebo bývalá zástupkyně Baru, protože kdybys měl uklízet po kapitánovi Ukitakem, asi by ses zbláznil.

Sai Kazuma

Ve skříních jsem nenašel nic zajímavého. Jen nějaké papíry a knihy. Abych věděl, co to tu vůbec mám, tak jsem některé složky jen prolistoval a přečetl z nich vždy pár slov.
Položil jsem je zpět na jejich místo do skříně a šel ke svým krabicím. "Určitě to tu někde bylo..." Nakonec jsem z nich vytáhl prachovku, nějaký čisticí prostředek a hadr. Čekal jsem, že dlouho nepoužívaná kancelář nebude zrovna jako nová, takže jsem si tohle vzal ze sedmé divize, abych byl připravený na menší úklid.
Nemuselo se to tu úplně lesknout, ale hlavní bylo, aby tu nebyl takový prach. Pustil jsem se tedy do úklidu. "Potom budu muset někde sehnat na podlahu mop nebo tak něco..."
Když jsem dokončil úklid, sedl jsem si ke stolu a chvíli odpočíval. "Teď když jsem kapitánem, asi bych se měl naučit vyvolat bankai..." Zamyšleně jsem se díval před sebe. "Jak se to vůbec dělá?" Do téhle doby mě to nijak nezajímalo. Možná jsem o tom něco četl na akademii, ale to je už dlouho, nepamatuju si to. "Kde bych se to mohl dozvědět?" No, nejlehčí cesta by pravděpodobně byla zeptat se někoho, kdo ho již ovládá, ale koho... Nerad jsem otravoval ostatní svými problémy... Nicméně mě napadlo, že o tom něco může být v knihovně desáté divize. Mají tam přece spoustu knih o různých věcech. "Půjdu se tam podívat teď nebo později?" Pomyslel jsem si a rozhodoval se mezi navštívením knihovny a vytíráním podlahy. Podíval jsem se po místnosti. "No, to počká..." Zvedl jsem se a zamířil jsem ven z kanceláře. Zavřel jsem za sebou dveře a odešel do desáté divize. "Snad tam něco najdu..." Potřeboval jsem prvně nějaké informace, než se do toho pustím.

----------------------------------------------------------------

Sai Kazuma

Vrátil jsem se zpět do třinácté divize a zamířil si to rovnou do své kanceláře. Je to zvláštní mít svou kancelář. Měl jsem tam své oblíbené energetické drinky a také klid.
Dorazil jsem do svého cíle a otevřel větší krabici, jež byla plná různobarevných energetických drinků. Jeden jsem vytáhl, sedl si ke stolu a otevřel ho. Pořádně jsem se napil a přejel pohledem znova po místnosti. Následně jsem si dál ještě jeden lok, kterým jsem dopil zbytek a odešel si pro červený polštář s modrým pruhem, na který jsem si lehl a během několika nanosekund jsem zaspal.

Sai -> Přiletěl k tobě pekelný motýl se zprávnou: "Kapitáne Kazumo, byl jste vybrán jako velitel skupiny, která zamíří k hlídkové věži za západě Soul Society, podá zprávu o situaci v jejím okolí a začne pracovat na jejím obnovení a obnovení její funkce. Tato mise je vitálně důležitá pro Gotei 13. Na věži zůstanete spolu se svými společníky jako posádka až do odvolání. Hodně štěstí."

Sraz u Západní brány.

Sai Kazuma

Probudil mě pekelný motýl se zprávou o nové misi. Ironický jsem zajásal... Byl jsem vybrán jako velitel, mám prošetřit okolí hlídkové věže, podat zprávu, obnovit vše potřebné a navíc si tam pobudu nějakou delší chvíli se svými společníky, o kterých vím kulové. Po poslechnutí všech informaci se na mém obličeji objevil ten nejvíce znechucený výraz, jaký dokážu provést. Vůbec se mi to nezamlouvalo, vůbec... Nemůžu ovšem neposlechnout rozkaz. Šel jsem se tedy připravit a to hlavně psychický, jelikož to budu nutně potřebovat. Po dokončení všech příprav jsem si šel ještě na chvíli odpočinout a poté se vydal z kanceláře přímo k místu setkání. Moc dlouho jsem si ve třinácté divizi nepobyl.

-----------------------------------------------------------

Taiketo Suki

Kapitánka vezla kočárek, v kterém si hověla Aiko a Keiko. Byl moc hezký, podle poslední módy! Netrvalo dlouho než dorazily do 13. divize.
Suki věděla, kolik tu mám Akio přátel, přeci jenom to bývala jeho divize. Nebylo od věci začít hledat právě zde.

Suki -> Divize byla celkem tichá, jakoby plná napětí. Když jsi dorazila na nádvoří, nikdo tam nebyl. Po chvíli se zevnitř vynořila nějaká blonďatá dívka. Měla meč v pohotovosti a vypadala celkem nervózně. "Taiketo... taichou?" oslovila tě tiše. "Co tady děláte? Takhle s dětmi? To už je po všem? Víte něco o tom, jak je na tom Ukitake-sama?" zavalila tě polohlasnými otázkami, přičemž se rozhlížela po očku kolem.

Taiketo Suki

Pohodový výraz maminky, která je na vycházce s dětmi se změnil. Panovala tu podivná atmosféra, nikde nikdo. Kde se všichni zašili? Chabá pracovní morálka...
Suki se nestačila divit, když z kasáren vyšla ta blonďatá dívka se zanpakuto v pohotovosti. Zarazila se a pak na tu dívku stejně polohlasně vychrlila hned několik otázek.
"Po všem? Co se děje?! Jak by na tom měl být Akio? Co mu je?... Šla jsem jen na procházku s dětmi a přitom jsem myslela, že se podívám, kde je... Protože doma nebyl.."

Suki -> "Kapitánko... Po Ukitakem-sama jde tajná policie vrchního kapitána kvůli jeho... ehm... no, víte čemu, co se kapitánovi nelíbí..." Dívka se znova rozhlédla kolem. "A není jediný, i po dalších lidech se najednou vrchní kapitán začal shánět a nemyslím si, že si s nima chce pokecat nad čajem."