13. divize

Kyouhei

se chvíli koukal střídavě na dveře a na Natsuki. Když se nic nedělo, rázně (ve své mysli, ve skutečnosti potácivě a ještě u toho dvakrát zakopl o něco) došel ke dveřím a s trhnutím je otevřel.
"A ty seš kterej?" vyklonil se ven, aby si posvítil na toho, kdo klepal.

Natsuki

Nestihla som odpovedať, páč ma prerušil Kyouhei, ktorý otvoril dvere a vyhŕkol zo seba celkoom logickú, aj keď asi nesprávne artikulovanú otázku. Teda.. pripisovala som to jeho stavu.. alebo nárećiu.. kto vie. Každopádne som nemohla hovoriť nič o slušnosti, ja.. ktorá je aj dvere lenivá otvoriť.

Za dveřmi stál vysoký černovlasý muž. Jeho dlouhé černé vlasy byly čelenkou staženy dozadu a na vrcholku hlavy měl tmavé sluneční brýle. Na sobě měl květinovou košili zapnutou ledabyle jen na tři knoflíčky, slušivé bermudy na nohou, žabky a náramky. Nemít v ruce ranec ze Shihakusha z něhož trčelo zanpakuto, mohli byste si jej splést s člověkem.

Mizuki Dayame

Překvapeně pohlédne na Kyouheie.
Kyouhei?

Kyouhei

chvíli civěl na osobu před sebou bezvýrazně. Potom se zatvářil, jako kdyby viděl ducha.
"EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE??!" udělal a natáhl ruku s ukazováčkem napřaženým k ní. "Ty... vy... kdo... JAK?!?!?!" vysypal ze sebe šokovaně.

Natsuki
 
Nakukla som spoza ramena Kyouheia a premerala som si týpka, ktorý stál pred dverami. Nebol mi moc povedomí, vlastne som pochybovala že sme sa niekedy stretli. 
"Ehm.. prepáčte, Sme momentálne bez kapitána." Pousmiala som sa na neznámeho a len som sa trocha podivne pozrela na Kyouheia. Pôvodne som chcela niečo povedať no následne to ostalo len pri otvorených ústach a neistom pohľade.

Mizuki Dayame

Ano...Kyouhei...jsem to já...byl jsem teď nějakou dobu pryč...ale...no...chybělo mi to tu...
Usmál se přívětivě, ale pak se jen nevěřícně koukl na Natsuki.
Cože? Akio by nikdy...to...
Stál nechápajíc.

Kyouhei

"FUKUTAICHOU!" vzpamatoval se konečně ze svého překvapení a bez váhání Mizukiho mužně objal. Potom na něj kouknul od hlavy k patě trochu podmračeně, jako by si říkal, že takhle se do práce nechodí. "Vy to nevíte? Taichou teď prodává kvítka místo aby řídil divizi... ale co naděláte... s capartem na cestě, má asi teď jiný starosti..." pronesl konverzačním tónem a pokrčil rameny.

Natsuki



Trocha podivne som sa pozrela ako na Kyouheia, tak aj na toho.. chlapíka.
"Eh.. Fuku-Taichou?" Šepla som trocha nechápavo a začala som rozmýšľať, či na tom s pitím nie som ešte horšie ako Kyouhei.. alebo som zaspala dobu ? Možno to bolo len nejaké ohromné okno a ja mám o rok-dva viac, než si myslím. Oprela som sa o stenu a len som sa po nej zviezla na zem. Zapchala som si uši a začala som si spievať zvučku z teletabiz.

 

Mizuki

Zatvářil se překvapeně.
Akio a kytky? Já měl za to, že je na ně alergický... Zakroutí neveřícně.
Takže...dítě? Akio...bude mít dítě? To....by mě ve snu nenapadlo... Nenápadně se pokřižuje.
Ale teď už mi dává smysl, proč opustil divizi a dal si odpočinek od tohpodle všeho...no..ale kdo potom vede divizi?

Kyouhei

chtěl Natsuki říct, jak to bylo, jenže ona utekla do kouta, takže jaksi nedostal šanci. Nemohla samozřejmě Mizukiho znát, vždyť do divize přišla až po tom, co byl prohlášený za mrtvého. Kyouhei si nenápadně odkašlal a trochu se narovnal.
" Kdo vede divizi? Přece já! Jojo, už je to tak, právě se koukáte na kapitána Kyouheie. Hah, to byste do mě neřek, co?" zazubil se a praštil Mizukiho chlapsky do ramene.

Mizuki

Usměje se a pořádně chytne Kyouheie kolem krku. Byl rád, že vidí Kyouheie veselého...a nalitého...to znamenalo, že Kyouheiovice se stále pálí.
Já? Já vždycky říkal, že to dotáhneš daleko...spíš se divím, že se nekoukám na Sotaicho-Kyouheie!!!
Zasměje se, pak koukne na Natsuki.
A vy jste? Já..omlouvám, že jsme vás tak vyrušil...jsem Mizuki Dayame...bývalý podkapitán 13.divize, nyní na volné noze...

Natsuki

Už to bola chvíľka, čo som znova vytiahla prsty z uší a len som so zadumaným výrazom sedela opretá o stenu a počúvala Kyouheiove blbosti. On a kapitán.. to určite. Následovala ale otázka venovaná mne a tak som len pootočila hlavou a milo som sa na neznámeho usmiala.
"Teší ma, moje meno je Natsuki Yuhiko, člen trinástej divízie." Prišlo mi trocha divné rozprávať sa s niekym a zároveň sedieť na zadku. Rýchlo som sa postavila a rukami som si oprášila oblečenie na stehnách a zadku. 
"Uhm.. bývalý podkapitán.. je vôbec nejaká cesta, ako byť na voľnej nohe?" Spýtala so sa trocha podivene. Vždy som si myslela, že môže byť človek len v tej divízií ku ktorej sa sprv prihlásil. Netušila som, že existujú aj nejaké zadné vrátká.

Kyouhei

byl trochu naštvaný, protože Mizuki ho očividně nebral vážně. Copak to bylo opravdu tak směšné a absurdní pomyšlení, že by se on stal kapitánem?? Ts. No ale měl Mizukiho rád, tak mu to odpustil.
"Když je člověk Mizuki-san, tak jde všechno!" vysvětlil Natsuki hrdě, jako by Mizuki byl nějaký jeho výtvor nebo syn. Mizuki byl pro něj ale vždycky něco jako superhrdina a on byl prostě pyšný, že ho zná, zatímco Natsuki ne.

Mizuki

Koukl na Natsuki.
No...nějaký ten pátek mě považovali za mrtvého...pak jsem se na chvíli vrátil, ale....měl jsem problémy se opět zařadit a tak jsem s podkapitánkou Baru odešel do reálného světa, abych se vzpamatoval...ze svých...zranění....
Vrátí se pohledem ke Kyouheiovi.
Rád vidím, že můj Kyouhei je stále tam, kde si ho pamatuju....
Usmál se.
Daly by se tu někde...složit kosti?

Natsuki

Zamyslela som sa a znova som sa nepatrne priblížila k dverám. Po druhý krát som si pozorne prezrela Mizukiho a na malú chvíľočku som zaváhala, následne som sa však tak slabo pousmiala.
"Uhm..mám voľný gauč." Navrhla som. Nevedela som, či sa tu nachádza nejaka´ubytovňa a či mu dajú izbu keď..viac menej nie je členom trinástky. Za úsmevom sa však nachádzal pocit menšieho povzdychu, až takmer zdesenia.
Dvaja chlapi u mňa v garzonke.. čo by mi na to povedala mamka ?.. ah.. tá by ma hnala. Povzdychla som si.

Mizuki

Volný gauč? To zní...líp než jsem mohl čekat...nevím jak se zachová Centrála...mít tu shinigami bez zařazení není jejich styl...
Koukne na Kyuheie.
Myslíš, že bys mi mohl sehnat Akia? Potřeboval bych s ním něco probrat....
Pak se vrátí k Natsuki.
Děkuju moc..že tu můžu zůstat..budu...jako myška...slibuju.

Kyouhei

spadl ze sedmého nebe pýchy rovnou do hlubokého pekla bitch face, když ho jeho hrdina Mizuki požádal, aby pro něj dělal špinavou práci. Nojo, jako vždycky, Kyouhei je tu od toho, aby posluhoval, zatímco my se vyvalujeme na gauči a tlacháme se slečnami... Mizuki jak za starejch časů, ty kocoure plesnivá... říkal si v duchu, ale nahlas řekl jen:
"Kouknu se po něm," načeš odešel.

Natsuki

"Čo oči nevidia.. to srdce nebolí." Kukla som po Kyouheiovi, ktorý odchádzal, až tu ostal len Mizuki a ja. Tak nejak som mu stále stála v ceste, čo som si uvedomila až teraz. Rukou som znova zašla do mojich vlasov až som nakoniec trocha uhla z cesty a neisto som mu poukázala, že pokojne môže vojsť. Sama som nahodila troška.. rýchlejšie tempo. Začala som pobehovať po celej obývačke a upratovať a hádzať všetky neptorebné a špinavé veci či oblečenie do nepoužívanej miniatúrnej miestnosti.

Kyouhei

se po nějakém čase zase vrátil.
"Mizuki-san, mám vám vzkázat, že kapitán nemůže, protože má moc práce," zahulákal už ode dveří a zůstal stát na prahu.

Mizuki

Byl usazený na pohovce a mlčel, pouze sledoval nějaký bod před sebou.
Když dorazil Kyouhei, tak se jen pousmál a řekl.
Chápu!
Pozměnil svou polohu na pohovce.
A co ty Kyouhei...uděláš mi společnost?

Kyouhei

"No to záleží..." houkl. "co v tý společnosti budeme dělat?" Sice neměl nic lepšího na práci, ale pořád byl trochu naštvaný, že si z něj udělali poslíčka.

Mizuki

No...dlouho jsem nepil nic dobrého...tak dobrého, jako Kyouheiovice....a....taky jsem myslel, že bys rád zahrál shogi o prachy...
Ušklíbl se spiklenecky. Neříkej, že jsi nikdy nechtěl obrat svého velícího důstojníka...

Kyouhei

Jestli v něčem Kyouhei nebyl vůbec dobrý, bylo to shogi. Jestli v něčem naopak vynikal, bylo to předstírání, že umí něco, v čem není vůbec dobrý. Zazubil se.
"Hahá, tak to zní ale zajímavě, Mizuki-san." Už se natahoval pro flašku, když tu si uvědomil strašnou pravdu. "Nojo ale mě teďkon došlo pití. Jesi mě omluvíte, doskočím pro další! A... nikomu ani slovo, jasný?" zašeptal ještě. Byl známý v celé divizi tím, že má pořád s sebou chlast. Nechtěl, aby jeho jméno bylo pošpiněno.

Mizuki

Skvele!
Usmál se a vytáhl svou cestovní sadu Shogi.
Pridate se k nám Natsuki? Myslím ze v turnaji mate šanci nás oba porazit.
Mrknout na ni povzbudivě.