8. divize

Tomisura Raiden

"Samozřejmě jsem si toho všimnul hned, proto jsem se taky u tebe objevil krátce potom, co jsi se vrátila zpět do dvojky," promluvil k ní s úsměvem a trochu omluvným podtónem, protože se zřejmě nějak špatně pochopili.
Na verandě byla pohoda, alespoň do té doby než Akio vystrčil tlamu ze společenky, která byla nedaleko. Raiden jen nadhodil facepalm a raději ho ignoroval. Vážně vypadal jako debil pokaždé, když se vožral? No, co se dalo dělat.
Kasumi osobně zřejmě nepochopila vtip a myslela si, že tu rybu fakt grilujou. No, alespoň zatím moc nešílela. "No, náš slavný So-taicho," začal ironicky. "Se rozhodl udělat mezidivnizní cvičení, kde si máme předávat nějaký předmět, co vypadá jako koule. No a samozřejmě to hned většina kapitánů zavrhla, tudíž vymýšlíme plán jak to nacpat jemu, aby nám dal pokoj," domluvil a mrknul na ní. Samozřejmě s ní taktéž počítal. Určitě nechtěla, aby se divize mlátila jedna s druhou. "Proto taky ty bariery," vysvětlil ještě.
Najednou se z něj zvedla, přičemž trochu zamrkal a pak se pobaveně zasmál. A to dost dlouho. Opět si jí stáhnul k sobě a políbil jí na krk. "Ale notak zlato klid, dělal jsem si srandu, zaprvé nemáme Grill od Yoshira a za druhé se sem nemohl Milouš dostat, určitě je už u tebe v divizi a ožírá lidem ponožky," vysvětlil jí pobaveně a opět na ní mrknul.
"Nom a co teď?" zeptal se jen tak do vzduchu a nahnul se k jejímu oušku: "Co by si řekla na společnou koupel?" zašeptal otázku.

Haruka Kasumi

Jak se na scénu vykolíbal Akio, zůstala nehnutě stát a jen na něj vyděšeně zírala. Jeho vyzáž jí zděsila. ,,A-Akio?" vykoktala ze sebe. On se ale zase ovalil pryč. Vlastně byla ráda, že si tak pospíšil. Zamrkala, ale pak se jí zvedly koutky. ,,No, zdá se, že v Seireitei už to nemůže být normálnější. Všechno jak má být," dodala tak trochu šepotem a jen nad tím pokrčila bezradně rameny.
,,Jako koule? Mě se doneslo, že se mění. Nebyla jsem si jistá, jak má přesně vypadat, hm... Aby dal pokoj, říkáš?" zopakovala zamyšleně a více se k tomu nyní nevyjádřila. Z jejího pohledu nešlo ani z daleka vyčíst, co si o tom a tom vlastně myslí.
Nejdřív nechápala, čemu se Raiden tak řechtal. ,,To... ale není vtipný," hlesla a podívala se stranou, když jí to všechno vysvětlil. Nejspíše si začala všechno uvědomovat a kdo by byl na sebe za takový výstup hrdý.
Nechávala svého snoubence čekat na odpověď celkem dlouho. Na to vzdychla a přikývla. ,,Fajn, myslím že to není špatný nápad," řekla bez emocí, na čež chytila Raidena za rameno a zvedla se. ,,Ale půjdu po svých, dobře?" pronesla pobaveně, když se k němu otočila čelem a krátce se zasmála.

Ayazaki Lus

Čerstvý vzduch je opravdu příjemný a navíc mám konečně chvíli klidu. Všude okolo je krásné ticho, které ještě více prohlubuje bariéra. Ticho je však přerušeno nějakým hlasem. Zastavím a ohlédnu se za ním. "Dobrý den." Odpovím na pozdrav a pozorně si muže prohlédnu. Je mi povědomý... ale tu tvář si nedokáži zařadit. Nejspíše půjde o nějakého člena osmé divize. "Ne... nepamatuji. Omlouvám se..." Odvětím omluvně a trochu zavrtím hlavou.

Ayazaki Lus > Muž se trochu tupě zasmál a zavřel u toho oči, "to mě asi nepřekvapuje!"
Černovlasý muž se slušně uklonil, "jmenuji se Okamura Takeshi, sloužil jsem pod vámi v páté divizi, když jste ještě byla kapitánka. V době vašeho působení jsem však byl zraněn v boji a od té doby nemohu naplno používat kido, takže jsem požádal o přeložení. Několikrát jsme se setkali." Poslední větu z nějakého důvodu hodně zdůraznil.
"Ale je to pochopitelné! Taková krás----- enme, kapitánka jako vy by si přece nemohla pamatovat nějakého obyčejného člena," znovu se začal smát, ale teď jen pro to, aby zakryl svůj stud. Řekl toho víc, než měl a začal se mu motat jazyk.

Ayazaki Lus

"Těší mě." Odvětím, když se mi muž představí. "Takže říkáte, že jste byl v páté divizi, když jsem tam byla kapitánka a několikrát jsme se setkali?" Řeknu zamyšleně. Stále si však nemůžu vybavit, že bych ho někde potkala. Navíc jsem tam nebyla zas tak dlouho, abych si dokázala zapamatovat úplně všechny členy. Při jeho posledních slovech na něj překvapeně pohlédnu a trochu zčervenám na tváři. Snažím se však nedat to na sobě znát. "A jó... už si vzpomínám! Několikrát jsem vás viděla na.... na chodbě!" Prohodím rychle první, co mě napadne, abych přerušila ticho, které po jeho poslední větě nastalo. "A jak se vám tady v osmé divizi líbí?"

Okamura Takeshi

"Ano, ano, na chodbě, em.." Ještě že byla Lus taková pohotová, jinak by pravděpodobně nastalo ono známé trapné ticho. Takeshi začal přikyvovat hlavou, když se Lus zeptala, jestli se mu líbí v osmé divizi, "ale ano, líbí! Máme skvělého kapitána!" Takeshi se díval někam pryč.
"Omlouvám se, kapi-tedy, Ayazaki-sama! Moje chování je nevhodné, měl bych odejít."

Ayazaki Lus

"Kapitán Tomisura je opravdu skvělý kapitán. On se pro tu pozici snad narodil. Sice tu poslední rok příliš nebyl, ale teď se snad polepší." Odvětím, pak se na chvíli odmlčím a trochu se pousměji nad tím, jak se chudák pořád zamotává do vlastních slov. "Neomlouvejte se... a říkejte mi prosím Lus. Já si na to formální oslovení příliš nepotrpím, obzvlášť teď, když už nejsem kapitánka." Prohodím s úsměvem.

Okamura Takeshi

Takeshi se na Lus konečně otočil a potěšeně se usmál, "dobře! Tak vy mi na oplátku můžete říkat Takeshi, Lus! Co vy na to?" zeptal se.
"Dnes je krásný den, že ano? Přál bych si vyjít si do přírody, ale ta bariéra mi v tom brání," prohlížel si bariéru, kterou Raiden vytvořil proti případným nevítaným návštěvníkům.

Ayazaki Lus

"Tak teda dobrá, Takeshi!" Souhlasím. "Ano... hezký den, ale ty bariéry..." Řeknu zamyšleně a na chvíli se odmlčím. "Pokud byste chtěl... možná by se dalo nějak zařídit, aby vás na chvíli pustili za bariéru. Nikoho tu nemůžou držet jako ve vězení a kapitán vlastně ani nezakázal opouštět divizi. Takže by vás měli pustit. Pak pohlédnu k bariéře a vydám se směrem k hlídce, která stojí opodál a udržuje ji.

Okamura Takeshi


"Ayazaki-sama! Em, tedy..Lus!" Takeshi se snažil udržet si svojí mužskou hrdost a tak hned vyrazil za ní. "Ayazaki-sama! Nechcete se mnou jít na procházku?!" vykřikl najednou a zůstal stát v úklonu. Doufal, že ho Lus neodmítne, ale moc nadějí si nedával. Někdo takový jako ona by se nezahazoval s mužem jako byl Takeshi. Takový měl na to názor. Ale už dlouho se připravoval na to, že to zkusí. Přišla vhodná chvíle.

Tomisura Raiden

"Spíš všechno ještě větší bordel než obvykle," utrousil Raiden pobaveně s jiskrou v oku, když uviděl její reakci na Akia. Ach ano, všechno to bylo šílené, nebylo, co k tomu dodat, ale i přesto měl tento svět rád a nejspíše by ho nikdy neopustil dobrovolně. Problém byl, že tu taky působilo až příliš mnoho nedobrovolných faktorů se kterými musel počítat, ale nemohl je předvídat. Ale to bylo fuk, teď měl trochu jiné starosti.
"Každopádně, jo, ta koule se mění, nevíme na co a kdy, ale nepochybuji, že na to Satoshi příjde, je to sice cvok, ale geniální cvok, který narozdíl od ostatních ještě nemá prochlastanej mozek," potvrdil a kývnul k budově, kde momentálně chrápal Akio, coby jeden z nejstarších Shinigami. Ale samozřejmě tím něchtěl nic naznačit... tedy možná to, že měl momentálně místo mozku ze saké kostku.
Ale nyní, již hurá ke koupání. "No dobrá, půjdeš po svých, ale svláknu si tě alespoň sám... jen doufám, že se ti dobytci nedostali až do mé.... tedy naší soukromé bazénovité koupelně," pronesl zamyšleně a pokývnul k budově, která vznikla až během tohoto roku. Uvnitř na ně již čekala koupelna jak z Harryho Pottera, pouze v asijském stylu.

Haruka Kasumi

Obrátila se na Raidena a párkrát jeho směrem zamrkla, jako by byla kdo ví jaký neviňátko. ,,Ale no, je to jen koupel," hlesla záhy a usmála se. Ať se zdál ten výraz jakkoliv milý, jednomu by z něho proběhl mráz po zádech.
,,Koukám, že tady v osmičce vám rostou i domy ze země jako nic," pronesla při pohledu na onu budovu. Byla přeci jen dlouho pryč. Na to přistoupila blíže k Raidenovi a chytila ho za ruku, čímž mu dala najevo, ať jí vede. Sice řekla, že půjde po svých, ale tím nemyslela, že se tu nějak dobře vyzná.

Tomisura Raiden

"No, ale snad se nechceš koupat oblečená," pronesl s úsměvem Raiden, čímž odpovídal na její úsměv. Jo, kdysi z toho pohledu lítal až někam do stropu, jakou chytil zimnici, ale teď už si nějak zvyknul. No, alespoň trochu. Musel uznat, že měl doopravdy děsivou snoubenku. Ale aspoň jen děsila a nezabíjela, tedy podle drbů.
Jakmile byli uvnitř, musel se opět zasmát. "No jo, když člověk ví, kde sehnat lidi, hned se staví jako o život. Navíc, je to rok, za tu dobu by to každý postavil dvakrát, možná víckrát," odpověděl jí a na chvilku pustil její packu, aby za nimi zavřel a napustil do bazénku spoustu mydlinek, když koupel, tak pořádná. Zároveň pak poslal dva členy, aby jim přichystali čisté uniformy. Nebo alespoň pro něho, protože jemu půlka chyběla a tak podobně.
Krátce na to se už mohl věnovat pouze Kasumi. Zlehka jí rozvázal její obi a s mírně červeným zabarvením v obličeji jí vysvlékl. To samé pak samozřejmě provedl u sebe a s vypláznutým jazykem jí prostě... strčil do vody a následoval jí. Ano, trochu dětinské, ale proč by se i kapitáni nemohli strkat do vody, že?

Haruka Kasumi

Teď když to tak bylo zmíněno si Kasumi uvědomila, že by mohla zabít dvě mouchy jednou ranou. ,,A vlastně proč ne? Stejně je to celé už zašpiněné a zaprášené, vezmu to jednou várkou," zasmála se. Samozřejmě to nemyslela vážně, ale když už nic jiného, tak to tak vyznělo.
Nechala se Raidenem vést, při čemž ho poslouchala a sledovala, jak nová budova zevnitř vypadá. ,,Pravda, ale spíš mě udivuje, že na to máte rozpočet," hlesla k němu mimoděk.
Zatím co nemusela hnout pomalu ani brvou, aby se nachystala do koupele, dívala se Raidenovi do tváře. Musela se usmát, vypadal roztomile, když ty červené tváře neměl od přemíry alkoholu. A pak, než se nadála, byla pod vodou nebo zkrátka v ní. Překvapilo jí to, navíc v momentě měla mokré vlasy a to si nedovedete představit, jak špatně se rozčesávaj, když je namočíte v neupraveném culíku!
,,Myslela jsem si, že mě po takové době už ničím nepřekvapíš. Každý se někdy zmejlí," pronesla a nedělala si s tím dál starosti. Ani si neuvědomovala přítomnost pěny na své hlavě, která se jí tam usídlila, když se vynořila po tom pádu.

Tomisura Raiden

"Rozpočet máme poměrně dobrý, už rok neutrácíme prachy za chlast a jinak nic moc financovat nemusíme," oznámil ohledně ekonomické stránky jeho divize a pak ještě dodal: "Navíc, teď jsem dostal určitou rentu po tátovi, tudíž to vyrovná finanční ztrátu, která se pojí s tímto domečkem," dodal ještě rychle na vysvětlenou. I když, možná mohl oznámit trochu líp, že našel svojí rodinu, no, to mu nějak nedocvaklo, co se dalo dělat.
Ve vodě se přiblížil pěkně ke Kasumi a zfoukl jí pěnu z vlasů. "Nebylo by to lepší bez tontonon tamtoho?" zeptal se strašně moudrým hlasem a ukázal na její culík, který měla na hlavě.
"To víš, jsem plný překvapení, musíš se tím smířit," pronesl a opět se usmál. Během toho, co se vznášel na vodě se trochu posunul pohledem od jejích očí a přeměřil si její hrudník. "Hmmm... nejsou větší?" zeptal se spíše sám sebe, ale až potom si uvědomil, že to vlastně vyslovil nahlas. Nejspíše si mohl začít kopat hrob. Ale zase, smrt utopením by rozhodně mohla být zajímavá. Aby tomu ještě přidal, nabral trochu pěny na ruku a foukl jí směrem ke Kasumi.

Haruka Kasumi

,,Po tátovi?" zopakovala, neb byla naprosto mimo mísu. Když tak prazvláštně koukala, Raiden se k ní přiblížil a ona sebou leknutím cukla, protože netušila, co se mu honí v té jeho hlavě, ale ráda by tuhle koupel přežila. Alespoň jeden z nich musel.
,,To.. toho čeho, co, co?" začala se zajímat a rukama si prošátrala vlasy, ale díky Raidenovo zákroku na nich už nic moc z té pěny nezbylo.
Vykulila oči, když Raiden řekl to, co řekl. I když tohle byla jedna z mála věcí, co mohla Kasumi s jistotou očekávat. Než se zmohla na slovo, proti ní si to vzal útokem obláček pěny. Zatřepala hlavou, protože se jí zdálo, že ho má až moc blízko obličeji, i když to byl z jejího pohledu jen jakýsi optický klam. Jekmile tedy zvládla svůj boj s pěnou, čapla Raidena a stáhla ho pod vodu. Ne hluboko, sama se totiž nechtěla moc potopit.
,,Tak takhle se mluví se ženou? S dámou? Copak tě nikdo neučil řádným způsobům?" pronesla hlasem, kterým většinou se svými názory předstupuje na kapitánské radě. Prostě takovým... kapitánským.

 Tomisura Raiden

Raiden se zamyslel a pak mu konečně došlo, že jí to ještě vlastně neřekl, no asi by to měl vysvětlit, že. "Nom, během toho roku jsem tak trochu odhalil kdo byl můj otec a moje matka. A taky jak moc v tom byla zapletená Sei a Kyoraku-san," oznámil jí s úsměvem. Opravdu, cítil se teď mnohem líp, když to všechno věděl a tak podobně. Byl kompletní a díky tomu dosáhl i své plné síly, která neubližovala všemu a všude.
Jak neočekával, ale měl očekávat, zareagovala na jeho poznámku tak, že se ho pokusila utopit. To se jí naštěstí nepovedlo, takže když zase vyplul nahladinu, přesunul se k ní a obejmul jí, ignorujíc kapitánský tón v jejím hlase. Teď si měla dát chvíli oddech a ne se chovat jako šéf. "Já byl jen upřímný," pokusil se vymluvit a omluvně zamrkal. Aby to trochu vylepšil, ještě jí k tomu dlouze políbil na rty a pohladil po tváři. "Navíc, měl to být kompliment, jen jsem ho nedokázal nějak poskládat," pokusil se to zahrát do outu a raději k nim nahnal další pěnu a položil velmi vážnou otázku: "Mohu tě důkladně omýt?"

Haruka Kasumi

Přepadla jí zvědavost. Navíc tak trochu doufala, že tím nebude kazit dobrou náladu, přeci jen jí všechno kolem jeho rodiny Raiden oznamoval momentálně s širokým úsměvem na rtech. ,,To je skvělé," řekla, ,,o tom mi musíš někdy povyprávět trochu víc."
Nechala se jím obejmout. ,,To je samosebou dobře, ale umět to podat by taky nebylo na škodu," zasmála se. Nedokázala teď dlouho být vážná, nebo se tak třeba jen tvářit. ,,Důkladně omýt? Jako bych snad byla nějak důkladně špinavá," zaprotestovala proti jeho tvrzení. Asi se u ní za poslení rok rozvinul nějaký její talent převracet ve špatné vše, co kdo řekne. ,,Ale jo, sem špinavá, co si budeme namlouvat." Nesvolila sice přímo, ale ten letmí souhlas tam zazněl. Ono ať by řekla cokoliv, kdyby to nebylo jasné NE, Raiden by to tak jako tak pobral za kladnou odpověď. Nebo se možná právě na tohle Kasumi spoléhala.

 Tomisura Raiden

"No, ono toho popravdě ani moc není, táta byl zástupce Kyoraka a třikrát odmítnul post kapitána a pak se něco podělalo ohledně mého narození a on byl i s mámou nucený zmizet. Proto mě skryli v Rukongaii a Kyoraku a Sei na mě dohlíželi, protože ti jediní o mě věděli," vyložil jí stručnější verzi, ale aby uspokojil její zvědavost ještě doplnil: "Ale budu ti vyprávět jak jsem se k nim dostal a co jsem dělal celý ten rok, snad tě to neunudí."
"Tak jsem to nemyslel," snažil se rychle omluvit, protože ho zřejmě pochopila tak nějak špatně. Nemusela být důkladně špinavá, aby jí mohl důkladně umýt nebo snad ano? Ach, nějak se v tom začínal ztrácet.
Každopádně, nakonec mu to odkejvla, přesunul se k ní tedy zezadu a začal jí pomalu omývat. "Co jsi vlastně dělala ty po celý rok?" zeptal se jí, protože tato věc ho taktéž obvzlášť zajímala. Trochu se modlil za to, aby si někde na svých toulkách nenašla nějakého chlapa, to by se asi zabil.. nebo by jeho a jí zabil a pak se zabil? No, to byla diskutabilní otázka, kterou se momentálně nechtěl zabývat.
Co se týkalo jejího omývání, postupoval velmi systematicky, nejprve jí omyl krk, ke kterému se následně přisál svými rty, aby jí věnoval i nějakou tu nadstadardní péči. Až teď mu došlo, jak moc mu vlastně chyběla.

Haruka Kasumi

Pozorně poslouchala ono ne zas tak dlouhé vyprávění, během něhož ani nedutala. Pak se usmála a lehce naklonila hlavu k levému rameni. ,,Ráda si to poslechnu, určitě to nebude tak nudné, jak si myslíš. Nesmíš vynechávat to důležité," poznamenala. Byla za něj ráda, že se o sobě, své rodině něco více dopátral. Ona sama ani nevěděla, kde má hledat jedinou osobu, co o jejích rodičích něco ví. Jen v duchu mohla doufat, že alespoň on je v pořádku...
Kasumi přišlo velice vtipné, když se Raiden začal omlouvat a ošívat proti tomu, co řekla. Když se smála, schovala si pusu do dlaní, aby se nejevila jako blázen. Jeden tu totiž stačil. ,,Necháš se tak lehce vyvést z míry, Raidene," neodpustila si poznámku na jeho účet. Samozřejmě to řekla už bez rukou před svými ústy, jinak by jí bylo docela špatně rozumět.
Uvolnila se a zhluboka vydechla. ,,Nic moc zajímavého. Měla jsem práci daleko za východními holými kopci, co se tyčí za Rukongaiem. Taková malá vyhlazovací dovolená, v podstatě nic těžkého. Jen se to protáhlo o něco víc, než jsem původně plánovala..." Z jejího hlasu bylo znát, že na to menší protažení akce nebyla zrovna hrdá...

 Tomisura Raiden

"Ale fakt, není to nic moc zajímavého, jen spousta pátrání, čtení, dohledávání, vyslíchání a pak bojování a trénování. Táta ze mě málem udělal sekanou když jsem je našel," povzdechl si Raiden nad vzpomínkou na obrovský bleskový masiv, který ho pozdravil když se objevil v těch končinách. No, byla to show, pekelná show.
"Za to ale můžeš jen a jen ty!" vyhrkl Raiden a provokativně jí šťouchnul do bříška ukazovákem. A aby se trochu pomstil, vytvořil jí na krku, kousek nad tetováním krásný cucflek a usmál se. Rukama pak pokračoval níž, na nějakou dobu se zastavil na hrudi a tak dál, samozřejmě si takovéto momenty užívalo především jeho pervézní já, ale dokud jeho milovaná neprotestovala, neměl důvod přestávat.
"Něco se pokazilo?" zeptal se když zpozoroval tón jejího hlasu. Tohle ho zajímalo. Už totiž dokázal vytušit, kdy bylo něco špatně. A o to víc ho to zajímalo, protože tam nebyl s ní.
"Mimochodem, měli bychom konečně uspořádat tu svatbu," nadhodil po chvíli, kdy mu nějak odpověděla a během toho se i on sám rychle omyl a usadil na lavici, která byla uvnitř bazénku. Jí si samozřejmě přitáhl k sobě a přitulil se k ní. "Pokud sis to tedy nerozmyslela," hlesl a zapletl své prsty na pravačce s těmi jejími.

Haruka Kasumi

Nějak nepobírala ten zvrat událostí, i když Raidenův výklad byl velice stručný a snad naprosto jasný. Rukou su dala pramínek vlasu, který jí padal do obličeje, za ucho. ,,A...ha, to jsem předtím pochopila, že spolu víc vycházíte. Nebo ne? Jak to tedy je?" zajímala se dál.
Na jeho dotaz se jen pousmála a zavrtěla hlavou. ,,Ne, vlastně nic," hlesla klidným tónem a opřela se zády o jeho hruď. ,,Jen když je jeden dlouho sám uprostřed neznáma, tak se mu zasteskne po nějaké té společnosti. A uznejme si, že veverky toho moc nenamluvěj." Koukala se do stropu, ale jen co to dořekla, ohlédla se za hlavu na Raidena. Usmála se a zavřela oči.
,,Svatbu? No vidíš, už je to vlastně taky přes rok, to je strašný. Měli bychom se pustit do nějakých příprav, v tom s tebou nemůžu nic než souhlasit," hlesla, trochu se pootočila a chvilku na Raidena mlčky koukala. Pak se o něj znovu opřela. ,,Nemám si co rozmýšlet," pronesla rozhodně a na tváři se jí usídlil spokojený úsměv.

 Tomisura Raiden

 Zřejmě to nevyložil zrovna přesně, Kasumi z toho vyprávění zřejmě začínala mít pěkný guláš. "Eh... takhle... Jo, vycházíme spolu skvěle, ale když jsem našel jejích skrýš, nevěděli, že to jsem já, tudíž po mě poslali vše, co měli. Problém je, že to bylo silnější než síla třech kapitánů," povzdechl si a přejel si dlaní po hrudi, kde měl donedávna jizvu od krku až po podbřišek. Naštěstí zmizela. "Jsme šílená rodina," nadhodil ještě.
"Ach chápu, ale neboj, teď už je dobře, jsi zase mezi hyperaktivníma veverkama," ubezpečil jí s úsměvem ve tváři a přitom jí pohladil po bříšku.
"Jo, už je to přes rok, doufám, že jsi mezitím neztratila prsten?" zeptal se spíše v žertu, ale u ní bylo možné cokoliv, takže se možná i trochu obával, co se dozví. Snad to nebude nic zlého. Ovšem, její druhá odpověď ho potěšila, takže si jí k sobě přitulil ještě víc a daroval jí polibek na tvář. "To je dobře," hlesl tiše a ještě pak zauvažoval: "Musíme se spolu koupat častěji, slibuješ?" Provokativně přitom zavadil o jisté partie na její hrudi a přitom se zatvářil jako úplné neviňátko, přeci jen nemohl blokovat veškeré své choutky.

Haruka Kasumi

,,Silnější než tři kapitáni najednou? Tak proto si měl ty obvazy?" vyhrkla. Samozřejmě počítám s tím, že Raiden si ty obvazy nepere v oné pěnové lázni spolu se sebou. ,,Sem ráda, že si se z té rodinné návštěvi vrátil celý. Podle toho, co říkáš, bych asi nerada měla tvé rodiče za nepřátele."
,,Máš pravdu, za chvíli si budu říkat, jak jsem se tam měla. Jaký klid a pohoda tam byl. Žádné rozkazy a papírování," začala Kasumi myslet trochu pozitivněji. Že by si tam vážně později naplánovala dovolenou?
,,Jistě, že ne! Takové věci se neztrácejí," odvětila, i když si sama tak docela nebyla jistá, jestli jí ho během její nepřítomnosti někdo nevyfoukl. Ale nikde se s ním pro takové případy moc nevystavovala. Ani ho nenosila na ruce, ale to jen proto, že byl moc velký a v boji nepraktický.
Kasumi souhlasně přikývla. ,,Máme si co vynahrazovat," podotkla k tomu, na čež se podívala Raidenovi zpříma do očí prozíravým pohledem. Jo, musela se kvůli tomu zase složitě přetáčet, to už byl asi její smysl života. ,,Ale pro dnešek už toho bylo dost, nemyslíš? Já jen že jsem zpřerážela nespočet hollow, tak bych nerada, abych se těch rozpustila ve vodě."