8. divize

Zde se nachází kasárna 8. divize.

Tanimoto Uragiri

V obou rukách držel štosy papírů a mířil přímo ke kanceláři kapitána. Nebylo jeho prací nějak se v tom šťourat, ale když se jen tak očkem nenápadně podíval na to, co kapitánovi Tomisurovi nesl, nemohl si nevšimnout, že to má co do činění s rekonstrukcí budovy kasáren první divize. Opatrně zalistoval a zjistil, že jde o placení nějakých škod. "Hmm," Uragiri nechápal, proč chtějí po kapitánovi, aby platil za škody, které nezpůsobil on! Všichni věděli, že tenkrát celou budovu položili tehdejší kapitáni třetí a desáté divize. Rekonstrukce trvala dlouho a byla nákladná, tak že by chtěli vytřískat co nejvíc, aby se to zaplatilo? Teď už ho moc nebralo nějaké opatrné nakoukávání se do papírů, prostě se odhodlaně zahleděl do textu, "...bla,bla...Bla..K uhrazení...bla, bla.. za neoprávněný průlet střechou..bla, poškození budovy..." Uragiri se zatvářil znechuceně. Proč s tím museli za kapitánem poslat zrovna jeho? Určitě bude naštvanej. Vzdychl...

Tomisura Raiden

Před hlavní budovou 8. divize náhle ze země vyletěl blesk směřující k nebi. Jasný signál pro celou divizi, že se má sejít komplet bez vyjímek. Všichni tento signál znali, přeci jen ho Raiden používal nějakou tu dobu. Sám kapitán stál nyní uprostřed vymezeného placu a opíral se o svojí zanpakuto. Když se ukázali první rychlíci, přejel po nich pohledem a pronesl: "Okamžitě mi sežeňte Lus a Natsumi, máme tu drobnou pohotovost, Izanagi se zbláznil," oznámil jím krátce. Ti dva s kývnutím zmizeli, aby je našli. Raidenovi nezbylo nic jiného než čekat.

>Natsumi & Lus<

u každé z vás se objevil jeden Shinigami, který vám předal vzkaz, že se máte okamžitě objevit.

Lus Ayazaki

Poslední dobou se toho příliš nedělo. Alespoň mi zbýval čas na osobní trénink. Z jednoho se právě vracím, když mě zastaví shinigami a vyřídí mi vzkaz od kapitána, že se mám za ním okamžitě dostavit. Zní to opravdu naléhavě. Tiše si povzdechn a pohlédnu z okna. Doufala jsem, že si po tréninku odpočinu, ale co se dá dělat. Zdá se, že Seireitei ještě stojí, takže to zas tak akutní nejspíše nebude. Poděkuji shinigamimu za to, že mi vyřídil vzkaz a rychlejším krokem zamířím do svého pokoje, kde si dám rychlou sprchu a převleču se do čistého oblečení. Poté bleskovým krokem vyrazím a již deset minut poté, co mi shinigami vyřídil vzkaz, se objevím na místě shromáždění. "Zdravím. Chtěl jste se mnou mluvit, kapitáne?"

Tomisura Raiden

Celá divize se zatím shromažďovala, takže měl Raiden čas mluvit s Lus, která dorazila o něco dřív. "Hoj, hoj," pronesl nejprve a pohlédl jí do očí. "Izanagi se nám trochu zbláznil a vyhlásil mezi divizní soutěž, budeme si mezi sebou přehazovat předmět který se mění a u koho bude poslední, tak ta divize bude prohlášená za lamy. Nelíbí se mi to, takže hodlám nechat divizi obrnit jak to jen půjde," vysvětlil ve zkratce a pokračoval dál klidným hlasem: "I když se tvá síla ještě plně nevrátila, budu důvěřovat tvým schopnostem coby bývalé kapitánce. Budeš řídit bojové uskupení, které bude vyhazovat kohokoliv z jiné divize, souhlasíš?" Otázka byla položena, ale i tak mohla Lus předpokládat, že se jednalo o rozkaz. Raiden měl totiž udělat několik poddivizí, které budou součastně plnit různé úkoly.
Jakmile se shromaždila celá divize, udeřil zanpakuto do země a ještě jednou se zablesklo. V krátkosti jim pak vysvětlil obsah porady a jejích problémy. "Takže, potřebuji, aby se vlevo shromaždili ti, co jsou zaměření na defenzivní kida a jejích zanpakuto mají tentýž charakter, uprostřed ti, co ovládají aspoň základní léčebné techniky a napravo ti, jenž ovládají útočné kido a celkově se zaměřují spíše na boj než na obranu," oznámil a okamžitě se tak stalo. Byl rád, že jeho divize poslouchala na slovo. Sice poslouchala jen jeho a Natsumi, ale nic víc vlastně nepotřeboval. Lus pak Raiden pokývnul, že bude velet skupině napravo. "Ti jenž zvládají obranné štíty a bariery se rozmístí mezi naše budovy. Utěsněte každý průchod za pomoci barier a rozestavte je pokud možno i do vzduchu. Ti, co ovládají léčení půjdou s vámi a budou udržovat vaše Reiatsu, aby bariery vydrželi. Útočníci pak budou hlídkovat v našem prostranství a pokusí se hlídat vše obvyklé i neobvyklé," ohlásil a pokračoval opět ve výkladu: "Aby to nebylo tak těžké pro všechny, rozdělte se na dvě skupiny, jedna denní, druhá noční a budete se střídat. Pokuste se vytvořit bariery tak, aby nebyly na vás neustále napojené a něco vydrželi. Tak tedy do práce!" tleskl a nádvoří se jednolitým Shunpem vyprázdnilo. Pouze Lus Raiden zastavil, chtěl s ní ještě pohovořit v klidu. Ale nejdřív jí dal prostor se k tomu všemu vyjádřit.

Lus Ayazaki

Vyslechnu, co má kapitán na srdci. Takže... pokud to dobře chápu. Někde v Seireitei je teď nějaký předmět, který si budou divize přehazovat jako horký brambor? A čeho tím chce vrchní kapitán docílit? Možná se tím zlepší fungování a organizace divize, vztahy mezi členy. To by se však dalo zlepšit při tréninku celé divize a co se týká těch vztahů, lepší by bylo posedět u skleničky dobrého saké. Kdyby to byla soutěž o nejhezčí zahradu nebo nějaká sportovní soutěž, tak proč ne. Ale tohle se mi nelíbí... Poté mi oznámí, že povedu bojové uskupení. "Dobrá." Přikývnu a nic nenamítám. Rozkaz je rozkaz. Navíc, předpokládám, že bude chtít vytvořit bariéry kolem všech prostorů divize, což naší skupině usnadní práci. Konečně se shromáždí celá divize, takže se k mému úkolu nestihnu více vyjádřit a pozorně poslouchám kapitánův proslov. Když pak pokývá hlavou, aby mi naznačil, kterou skupinu povedu, jen přikývnu, že rozumím. Pomalu začnu přemýšlet nad tím, jak nejlépe rozmístit menší skupinky na hlídky.
Když je proslov u konce, vykročím ke skupině napravo. Kapitán mě však ještě zastaví. "Ještě nějaké další rozkazy?" Optám se a pak se na chvíli odmlčím. "Čeho chce touto podivnou soutěží vrchní kapitán vlastně dosáhnout? Nepřijde mi to jako nejlepší způsob, jak posílit Gotei 13. Spíše bych řekla, že to bude mít opačný efekt. Ale možná jsem příliš skeptická." Bylo by fajn, kdyby se všechny divize mezi sebou domluvili a snažili se ten artefakt podstrčit první divizi, když si to vymysleli.

Tomisura Raiden

Poodvedl si Lus kousek stranou a posadil se na verandu před svojí kanceláří. Zde se mohli nerušeně bavit jak se jim zachtělo. "Další rozkazy zatím ne, uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Nejraději bych však ten předmět narval Izanagimu zpět do chřtánu jeho nové divize," povzdechl si jeden ze služebně nejstarších kapitánů. "Jo, máš pravdu. Nepříjde to nikomu tak, většina byla proti, ale je to jeho rozkaz, který chtě nechtě musíme splnit. I když bych ho nejraději suspendoval do čtvrté divize, aby vytíral kanály a nestavil divize proti sobě. A popravdě... souhlasím s tvým názorem. Navíc je tu ten problém, že většina divizí se po těch 12 dní plně uzavře, takže komunikace bude ještě horší," povzdechl si Raiden a zahleděl se jí do očí. "Mimochodem, jak pokračuje tvůj trénink? Blížíš se opět k obnovení bankaie? Nechci nic říkat, ale v boji by se nám dost hodil, bývalá kapitánko," optal se jí tichým hlasem a měřil si jí pohledem. Bylo zvláštní, že teď velel někomu, kdo byl kdysi na stejné úrovni jako on.

Lus Ayazaki

Následuji kapitána až před jeho kancelář, kde se zastavíme. „To není špatná myšlenka. Vlastně mě napadlo to samé. Kdyby se všechny divize spolčily, mohly by tu věcičku darovat první divizi. Nejspíše budou mít dobrou obranu, ale pokud by do toho šly všechny divize, mohlo by to vyjít. Nebo to prostě nechat ležet někde na neutrální půdě...“ Vyslovím své myšlenky nahlas. Bylo by opravdu zajímavé, kdyby z toho vrchní kapitán spolu se svou divizí vyšel jako nejhorší. „Mám ještě jednu otázku. Věřím tomu, že k nám nic neproklouzne. Přeci jen budou všude bariéry a hlídky, ale kdyby náhodou… co s tím? Máme se o to postarat nebo se toho ujmete sám?“ K této situaci snad nedojde. Divize bude dostatečně zaopatřená. Rozhovor se poté sveze k jinému tématu. Kapitánova poslední slova mě trochu zneklidní. "Hrozí snad Seireitei nějaké nebezpečí?" I kdyby ano, najde se tu spousta silnějších a zkušenějších shinigami, kteří by si určitě poradili. Je pravda, že poslední dobou byla Seireitei oslabená oproti tomu, jak tomu bylo v dřívějších dobách, ale věřím, že se blýská na lepší časy. „Zatím jsem nezaznamenala žádný pokrok. Sám jistě více, že ovládnutí bankai je běh na velmi dlouho trať. Popravdě ani nedoufám, že bych to mohla ještě někdy dokázat.“ Odvětím na kapitánovu otázku. Nejspíše to trochu vyzní, jako bych to již úplně vzdala. „Snažím se trénovat každou chvíli, ale nerada bych kvůli osobním tréninkům zanedbávala divizní povinnosti. Ty jsou přednější.“

Tomisura Raiden

"Myslím, že bych měl být schopný pak svolat všechny kapitány. Nebo aspoň většinu... A myslím si, že většina obran nevydrží plnou sílu kapitána," pronesl k ní se zlověstným úsměvem na tváři. Byl si zcela jistý, že v Seireitei bylo jen málo věcí, které by odolali plné síle jeho nového, plně vyvinutého Ban-kaie, který se řadil momentálně svojí silou mezi ty nejvyšší.
Následně Lus položila zajímavou otázku, na kterou jí samozřejmě hned odpověděl: "V tom případě ho útočný tým zpacifikuje. Pokud tedy nepůjde o nějakého kapitána. V případě, kdyby se sem dostal někdo na kapitánské úrovni, povoláte okamžitě mě, já si ho vyhostím sám. Co se týká ostatních. Nikoho nezabíjejte, jen to ne, ale prostě ho, v případě nouze i silou, vykopejte za naší hranici. A dejte pozor, aby nám tu nenechal nic, co sem nepatří," oznámil jí klidným hlasem a pozvolna vytasil zanpakuto z jejího dlouhého pouzdra. Seděl momentálně v tureckém sedu, takže si ohromně dlouhé ostří položil na nohy a přejel po něm prstem.
"Nehrozí, tedy doufám, ale člověk musí být vždy ostražitý," ubezpečil jí, že se nic zlého zatím nechystalo. Nebo aspoň o tom nevěděl. Co se týkalo jejích schopností, Raiden se na chvíli zamyslel. "No, zase na tak dlouhou trať ne. Alespoň jeho základní podoba ne. Jemná manipulace pak vyžaduje roky praxe, to je pravda. Každopádně, tak jako tak, chci, aby si ho získala zpět. A co víc... budu to přímo já, kdo ti ho pomůže zpět získat. Jen se připrav, že to nebude nic jednoduchého. Vzhledem k tomu, že mají naše zanpakuto podobné schopnosti tak asi víš, co tě čeká," pronesl naprosto vážným tónem a po čepeli jeho meče se rozletěl jednolitý výboj energie, který tam chvilku posečkal a pak opět zmizel. "Navíc, nikdy nevím, kdy budu potřebovat nástupce," povzdechl si ještě trochu.

Lus Ayazaki

Ačkoliv kapitán ihned reagoval na mou otázku, nezodpověděl mi přesně to, na co jsem se ptala. "S tím samozřejmě počítám, že pokud se bude chtít kdokoliv dostat do prostorů divize, útočný tým ho zajistí. Měla jsem spíše namysli, co dělat, když se nám je nepodaří zastavit a artefakt nám zůstane zde v divizi." I přes všechna opatření je stále nějaká šance, že se někomu podaří nám ho předat.
Když mě ubezpečí, že Seireitei nic nehrozí, uleví se mi. Nakonec mi nabídne, že mi pomůže získat zpátky bankai. Vlastně... nabídne... spíš bych řekla, že to již bere jako hotovou věc a i kdybych byla proti, donutí mě k tomu. Nejsem si jistá, zda to nebude pro kapitána ztráta času, ale na jednu stranu jsem opravdu ráda. Tvrdý trénink pod vedením někoho zkušeného mi určitě pomůže více než mé individuální tréninky v odpolední pauze. "Dobrá... pokud na tom trváte. Ale nečekejte ode mne žádné zázraky. Začínám skoro od začátku a nebude to jednoduché." Odvětím a při jeho poslední poznámce se jen trochu pousměji. "Do důchodu máte ještě daleko. Užívejte mládí a nemluvte nesmysly."

Tomisura Raiden

Raiden zamrkal a uvědomil si, že to nejpodstatnější vynechal. Trochu se tedy usmál a odpověděl: "Jo, tak v tom případě to necháte ležet na místě, zabezpečíte to a zavoláte mě. Ten kdo nese ten předmět nemůže totiž používat Reiatsu, takže je to trochu problém," povzdechl si mírně. Nerad by nasazoval život někoho, aby to odnášel. "Museli bychom pak vymyslet plán jak to dostat pryč," dodal ještě mírně zamyšleným hlavě. Přemýšlel totiž už, jak se toho v případě nouze zbavit. Pochyboval totiž, že by to šlo tak snadno jako teď, když to nacpal Satoshimu.
"Ale to je nesmysl. Už jsi bankai jednou měla, teď stačí jen nahodit tu správnou jiskru, neboj se, půjde to," usmál se na ní, protože jí důvěřoval. Jinak by jí tak moc nezval před rokem do divize. Co se týkalo jejího posledního komentáře, jeho výraz přešel do neutrálního. "Nemluvil jsem o důchodu. Spíš se může stát něco neočekávaného. Můžu být zabit, případně mě Izanagi vyhodí, nikdy nevíš," pronesl dost vážně a pak se zaměřil na Reiatsu v divizi a nahodil facepalm. Ach jo, nemohl to nechat na později? povzdechl si a vstal. "Pojď, máme návštěvu," oznámil Lus, chytil jí za rameno a Shunpem vyrazil směrem k té delegaci.

Akio měl jediný štěstí, že prošel tím sektorem, kde ještě nebyla obranná skupina. A taky měl štěstí, že na něj nenarazila útočná hlídka. Místo toho si pro něj přišel sám Raiden po boku Lus, které po cestě objasnil kdo jim to tam zase leze. Raiden se u Akia objevil jako první, tedy přesněji hned vedle něj a položil mu ostří své zanpakuto na krk. Po cestě skrýval své Reiatsu, takže Akio nemohl očekávat jeho příchod. Raiden přeci jen nezapomněl své triky z doby, kdy byl v druhé divize, tehdy se naučil dostatek assassinského umění. Nejprve spražil Akia chladným pohledem a stejným tónem odpověděl: "Lepší dobu sis najít nemohl, co?" Na moment se odmlčel, pak zajiskřil, zabodl zanpakuto do země a Akia objal s úsměvem. "Gratuluju taťko, jen sis nevybral vhodnou chvíli. Kvůli Akiovi tu máme trochu galeje, právě jsi vlezl do uzavřeného prostoru," pronesl a mávl k barieře, která se konečně objevila i v tom posledním děravém místě. Osmička byla z velké části chráněna. Pohledem se pak Raiden přesunul k Lus, jestli s ním tedy šla. "Akio bude tatínek," vysvětil ještě rychle, aby to celé pochopila.

Akio samozřejmě nebyl sám, z zády měl Kyouheie a několik dalších členů 13.divize, kteří se přišli s kapitánem ztřískat. Ve chvíli, kdy se objevil Raiden naskytl se jim zajímavý pohled na tyhle dva pozůstatky starých dob, i když jeden byl oficiálně na odpočinku, to mu nicméně neubíralo na schopnostech nějak drasticky. Raidena si všiml až na poslední chvíli, to je pravda, ale instinktivně mu namířil svou zbraň...v tu chvíli mu došlo, že jeho zanpakuto je schovaná pod polštářem a tak preventivně namířil alepoň ukazováček do rozkroku kapitána 8.divize. Nechápal, že všichni jdou vždy po hrdle, a nikdo nevnímá jiné části těla...takový Byakurai do koulí nebyl zrovna příjemná věc.

Akio

Lepší dobu? Kdy je lepší doba ztřískat se do němoty než hned? Abstinuješ snad, nebo co? Zakroutil nevěřícně hlavou a pak na oplátku objal Raidena. Díky starý brachu..ještě tomu sám pořádně nevěřím..nikdy mě nenapadlo, že se najde taková, co by se mnou chtěla založit rodinu..že by někdo chtěl, aby existovalo ještě jednou něco takového jako jsem já... Zasmál se od srdce a ukázal na sud.
Vyvalil jsem ten nejlepší sud chlastu, co jsem za roky dokázal nastřádat...je skoro tak starý jako já... Na jeho slova se Kyouhei za ním oblíznul a pár členů 13.otřáslo strachy. Já jako táta..nedokážu si to představit... Akio vypadal...spokojeně..velmi...

Lus Ayazaki

Ohledně mého úkolu již vím všechno podstatné a tak není potřeba dalších otázek. Co se týká mého bankai, zdá se, že mi kapitán v tomhle věří více, než nakolik si věřím já sama. "No jo... já vím. Co už se jednou naučíme, jen tak nezapomeneme. Dál už se k tomu nevyjadřuji, jelikož mě zaujme něco jiného. Reiatsu, které proklouzne do divize. Jen na kapitána přikývnu a vydám se spolu na místo.
V dálce pak spatřím několik shinigami v čele s bývalým kapitánem Akiem Ukitake, jak před sebou valí cosi neidentifikovatelného. Zastavím se nedaleko kapitána a sleduji celou tu scénu. "Zdravím." Kývnu poté na pozdrav příchozímu. Stále jsem si nějak nezvykla na to, že již není kapitán. Když mě poté obeznámí se situací, překvapeně kouknu z jednoho na druhého. "Opravdu? To je skvělá novina... grataluji!" Odvětím a pousměji se. Pokud to dítě zdědí to nejlepší po obou z rodičů, má se Seireitei na co těšit. A nebo možná i obávat.

Akio Ukitake

Oh...děkuju mnohokrát... Usměje se na Lus vesele.
Chcete se k nám přidat? Bude to sranda...navíc jsem vyvalil 200 let starý dryják...těch už moc není!!! Pohladil zlehka sud alkoholu, z něhož by se mohla opít méně zdatná divize.

Tomisura Raiden

Raiden vrátil zanpakuto zpět do pochvy a opřel se o ní. "Popravdě jo, už rok jsem nepil. A celá má divize taktéž, měli jsme trochu napilno a pak je tu ta věc s prohibicí, co vyhlašuju jednou za pár let, však to znáš," pronesl Raiden vážným tónem a nepřestával vnímat okolní Reiatsu. Na chvilku zachytil jakýsí poryv, ale ten zase hned zmizel. "Ale tak, samozřejmě, že tvé nové, mladé já bude ještě horší, vše jde vždy k horšímu, ale aspoň bude v Seireitei stále sranda a hospody nezkrachujou na abstinentech," pronesl na Akiova slova pobaveně "Ou, tak starý chlast, to se musí ocenit. Samozřejmě si s tebou dám, ale v nejbližších dvanácti dnech musím zůstat pokud možno ve střízlivém stavu, kdyby náhodou," odpověděl na nabídku jeho kvalitního chlastu, který samozřejmě oceňoval.

Během jejích debaty se k Raidenovi přiřítila skupina mladších Shinigami, která mu začala vykládat cosi o červeném nesmysl v jeho kanceláří. Raiden si trochu povzdechl, už předem věděl o co šlo. Nějaký záškodník s tím musel pronknout dřív než byly hotové bariery. No, co se dalo dělat.

"Každopádně, ještě mě na chvilku omluvte, musím něco zařídit. Lus, postarej se prosím o to, aby nikdo z naší divize zatím nepil, nechci aby opouštěli své stanoviště," odpověděl, zajiskřil a krokem Shunpo zmizel do svého kanclu.
V kanclu se podíval na moc známý předmět, jen tenhle byl tak trochu jinatší. Neměl žádné Reiatsu, takže to buď Satoshi rozbil a nebo to bylo prozměnu něco jiného, stejně dementního. Kapitán osmičky se tedy na předmět podíval a prohlédl si ho. Trochu se zamračil, když zjistil, že se doopravdy jednalo jen o kopii. Mohl totiž používat Reiatsu i když to držel.

Lus Ayazaki

"Děkuji za nabídku, ale momentálně mám určité povinnosti." Například se postarat o to, aby všichni byli na svých místech. Pak bych si snad mohla jít na chvíli odpočinout. Dneska jsem to s tím tréninkem trochu přehnala. V tuto chvíli nám snad nic nehrozí a kdyby se náhodou začalo něco dít, někdo pro mě ihned dojde. Pokud by nám chtěl někdo ten artefakt předat, řekla bych, že to udělá spíše v noci, než za bílého dne. Najednou se ke kapitánovi přiřítí skupina shinigami, která začne jeden přes druhého křičet něco o něčem v kapitánově kanceláři. Takže se to dostalo k nám? Naše bariéry selhaly? Ne... určitě se to tu objevilo ještě před tím, než byly vytvořeny. Jen si tiše povzdechnu, mávnu na pozdrav skupince shinigami a vydám se zkontrolovat všechna stanoviště bojové skupiny.

Tomisura Raiden

Raiden si s mírným úšklebkem přečetl vzkaz a pak celou tu atrapu odpařil ve vlně bleskové energie. Na zem dopadlo jen pár smítek popela. Tak copak mi chceš, Yoshiro? zeptal se sám sebe a pak zamířil Shunpem zpět ke svým hostům, aby jim oznámil, že se bude muset na chvíli vzdálit z jejích dosahu, aby vydržel něco neodkladného, inu, co se dalo dělat, přeci jen šlo o divizní spolupráci.
"Takže, musím si nachvilku odskočit, Lus, pověřuji tě velením, tady Akia zatím ustáj i s jeho delegací někam, kde můžou v klidu pít," oznámil té partě u soudků s chlastem a omluvně se usmál na Akia. Přeci jen chtěl slavit v trochu nevhodné době, no, co se dalo dělat. Raiden pak mírně povytáhl zanpakuto, cosi zamumlal a zmizel, zbyl po něm pouze náznak jakési pečetě na zemi. Jak jinak se totiž dosta ze zabarierované divize než transportem, že?

Lus Ayazaki

Ještě než stačím vyrazím zkontrolovat všechna stanoviště, kapitán se stihne vrátit zpátky, aby mě ještě více zaúkoloval. Na oslavy si vybral opravdu nejméně vhodnou chvíli. "Tak pojďte za mnou." Mávnutím ruky naznačím celé skupině v čele s bývalým kapitánem Akiem, aby mě následovali, vytočím se na patě a vydám se směrem ke společenské místnosti, jelikož mě nenapadne lepší místo, kam tyto pijany odklidit.
"Tady to je." Odvětím, když dorazíme na místo a otevřu dveře. "Pokud jste tu přišli proto, abyste si to u vás nemuseli uklízet, tak vás nejspíše nepotěším. Nejsme žádná hospoda, kam se můžete libovolně přijít napít, takže doufám, že nepořádek, který tu uděláte, si taky uklidíte." Upozorním je. Všichni členové divize mají teď důležitější úkoly než to, aby uklízeli rozbité lahve a vytírali to, co jiní nedokázali udržet v žaludku. Poté ještě pověřím dva shinigami, aby na naše hosty dohlídli a byli jim po ruce, kdyby náhodou něco potřebovali. Při tom je upozorním, že kapitán stále ještě nezrušil zákaz pití alkoholu, a že pokud se dozvím, že to porušili, osobně si je podám a přitom je spražím pohledem. Věřím, že po tak dlouhé abstinenci již nebudou mít nutkání se něčeho napít a i kdyby, kapitán si to s nimi poté vyřídí. Sice jsem jim to slíbila já, ale tohle už není v mých pravomocech. Chtěla jsem jim hlavně připomenout zákaz, který stále platí. A pak se konečně vydám zkontrolovat, zda jsou všichni členové bojové skupiny na svých stanovištích.

Akio

Díky..takže když si nedáte, zbyde více pro nás... Usadí se s ostatními a začne nalévat...let's the party rock!

Lus Ayazaki

Pomalým krokem obejdu všechny stanoviště bojové skupiny. Zdá se, že všichni jsou tam, kde mají být, a podle rozkazů dohlíží na to, zda se někde v prostorách osmé divize neděje něco divného nebo se tu nepokouší někdo dostat. Když konečně obejdu celou divizi, rozhodnu se, že sama si vezmu hlídku. Shunpem se přesunu na střechu jedné z budov divize, odkud mám skvělý rozhled. Všude, kam mé oko dohlédne, stojí několik shinigami a bedlivě střeží divizi. Kolem celého areálu jsou pak další shinigami, kteří dohlíží na bariéry. Když se na to tak koukám, zdá se mi to trochu přehnané. Na to, jak moc je kapitán proti této "soutěži", to bere možná až příliš vážně. Polovina divize teď spí, aby později mohla převzít hlídku místo druhé poloviny, která je teď v pohotovosti. Z prostorů osmé divize se stala nedobytná pevnost, jako bychom střežili nějaký vzácný poklad. Tiše si povzdechnu a posadím se. Tohle bude opravdu dlouhých několik dní. Zajímalo by mě, zda ta divná věc v kapitánově kanceláři byl onen artefakt a pokud ano, jak se s ním vlastně vypořádal.

Tomisura Raiden


Před Lus se náhle zablesklo a v tu chvíli se tam objevil Raiden, který byl ještě tak před vteřinou ve druhé divizi. Svojí zanpakuto přitom zase zasunul do pochvy a spokojeně se usmál. "Tak tedy vyřízeno," pronesl k ní s náznakem úsměvu a opřel se o své nodachi, přičemž stáhl sakkat z hlavy a odhodil ho stranou. "Tak, nyní když máme čas, chci vidět tvůj bankai. A nechci slyšet žádné protesty, jasné?" řekl s úsměvem na tváři a jiskrou ve vlasech. Lehce přitom poklepal zanpakuto o zem a odepnul si své haori, které neškodně spadlo na zem. Po stříbrných pásech na rukou přelétl elektrický impulz, zřejmě to fakt myslel vážně. "A kde je vůbec Akio? Chtěl, abych s ním pil, ne?" zeptal se ještě. Zřejmě si natolik věřil, že počítal s tím, že zvládne obojí najednou.