8. divize

Tomisura Raiden

"Jak řekl Firel, ano, bráníme. Ale to první město bylo proměněno a to druhé bylo vysáváno rychleji než konta divizí rodinou Izumi. Takže jsme hold museli zakročit a nebylo to zrovna nejlehčí. Naši protivníci se nám dost rovnali, možná nás i převyšovali," přiznal a těknul pohledem od Lus k Firelovi a zpět. "Ale jinak ohňostroj uvítám, pokud mi nevybuchneš divizi," dodal ke kapitánovi 5. divize a zasmál se. Jak znal svojí divizi, půlka ohňostroje už byla nacpaná pod nějakou postelí nového důstojníka nebo tak něco.
Když se vrátil s páskou a hodil jí Lus, setkal se s odporem k této hodnosti. To, co jeho nová zástupkyně říkala mu trochu zkazilo náladu, jeho výraz se změnil na zamračený a kolem něj několikrát zajiskřilo. "Natsumi je... indisponovaná, bohužel," vysvětlil velmi krátce nepřítomnost své bývalé zástupkyně, během toho přešel až k Lus a podíval se jí přímo do očí. "Výmluvy! Tvá síla je možná uzamčená, ale není ztracená! Tvé Reiatsu se nezměnilo! Je silné jako dřív, víš to stejně jako já! A co ti říkají ostatní, ignoruj. Slíbil jsem ti, že ti pomůžu získat tu sílu zpět, proto ti dávám toto!" promluvil vážným hlasem a prstem zatlačil do prostředka znaku zástupce, který mu chtěla vrátit. "Chci tě jako zástupkyni, už jen proto, že vím, že kdyby se mi něco stalo, postaráš se o divizi ty!" zahřměl ještě a kolem něj se opět silně zablesklo. Sice držel své reiatsu v normě, aby nevypařil Sayu a Yuri, ale bylo cítit, že jeho úroveň částečně zvedl.
Na chvíli se odmlčel, vrátil se pohledem k Firelovi a něco ho napadlo. "Ale dobrá. Firel chce po mě trénink... souhlasím. Ale pod jednou podmínku. Moje zástupkyně bude trénovat spolu s námi!" pronesl rozhodným hlasem a jeho výraz se opět vrátil k tomu milému a klidnému. Položil krátce Lus ruku do vlasů a pronesl: "Ty to zvládneš, nezklam mě," mluvil tiše, aby to slyšela jen ona.
"A teď... párty!" rozhodl a otočil se ke zbytku lidí, co se začínal hromadit. Členové vytáhli stoly, rozestavěli židle, ale saké, které si Yuri objednala stále nikde. "A ano... saké dnes bude!" pronesl hlasitě, načež se dočkal od NPC členů bouřného potlesku a hlasitého křiku: "JOOOOO!" Raiden se tomu musel zasmát. Pohledem se pak otočil k Saye, té pečlivější. "Mohl bych tě prosím o něco požádat? Támhle..." ukázal na svojí kancelář a pokračoval: "Najdeš v té největší místnosti skříňku, je tam složené erární kimono tmavě modré barvy s fénixem, skočíš mi pro něj prosím? Přeci jen, není důstojné, abych se tu promenádoval skoro nahý," poprosil jí s úsměvem.

Lus Ayazaki

"Prý výmluvy..." Pomyslela si sama pro sebe a znovu protočila oči. Tohle slovo přímo nesnášela a kapitán jí ho teď hnusně vmetl do tváře. Stejným tónem, jako mluvil on na ni, ho chtěla odpálkovat a říct mu, ať si najde na zastupování někoho jiného, ale když k ní přišel blíž, nějak to nedokázala. Zdálo se, že jí kapitán v tomhle ohledu věřil víc, než ona věřila sama sobě. A ona ho nějak zklamat nechtěla. Jen tedy beze slova svěsila ruku s páskou podél těla a otočila se k odchodu.
"Já... se za chvíli vrátím. Jen se zajdu trochu zkulturnit." Odvětila a poté vyrazila z místnosti. Zamířila zpátky do svého pokoje. Původně se vydala najít něco k jídlu a teď se vrací s páskou zástupce ještě hladovější, než předtím.
Po příchodu do pokoje pásku odložila na menší stolek. Pak provedla ranní hygienu, kterou před svým odchodem na výpravu za jídlem nestihla, oblékla si čisté shihakusho a učesala vlasy. Nakonec zamířila zase zpátky... na oslavu. Chvíli uvažovala nad tím, že tam nepůjde, ale hlad ji nakonec nemusel dlouho přemlouvat k tomu, aby se tam vrátila. Před svým odchodem se však ještě zarazila a pohlédla na stolek. Chvíli pásku hypnotizovala očima, pak k ní natáhla ruku a přivázala ji na její čestné místo na levé paži. Poté konečně vyrazila z pokoje.

Firel
Když raiden řekl, že Lus bude trénovat taky, na chvíli jsem se zamyslel.
No, na tohle nadávat nemůžu. Ve třech to bude opravdu nepředstavitelná řežba.
Dobře, s tím nebudu mít problém, kromě pár zlomených žeber navíc. Odpoveděl jsem Raidenovi na jeho podmínku a poté jen s překvapeným výrazem sledoval jásající divizi.
Nebojíš se, že veškerý tenhle rozruch přivolá nežádoucí pozornost? I když musím uznat, že bych nebyl překvapen, kdyby tvoje divize měla zvláštní schopnost, schovat veškeré opilce i alkohol během jedné vteřiny takovým způsobem, který si ani nechci představovat.

Tomisura Raiden

Raiden se na Lus usmál, když oznámila, že se jde zkulturnit, ale pásku si přitom nechala u sebe. "Výborně, zkulturňuj, my to tu zatím nachystáme, žejo bando?!" křikl směrem k divizi, od které se ozvalo další sborové JO! Kapitán sledoval, jak přilétali stoly, židle, matrace, deky, nosila se zásoba jídla, zdi budov byly obklopeny sudy saké a podobně. Prostě obrovská párty. Firel přitom sdělil jistou obavu ohledně pozornosti a o skrývání. Že by někdo mluvil o plánu I, jako Inspekce, který dokázal během minut odklidit naprosto vše do předem nachystaných skrýší? Nebo prostě jen znal jeho divizi, no.
"Inu, moje divize je schopná střízlivět opravdu hodně rychle, co si budeme povídat," zasmál se Raiden a sledoval obrovskou plotýnku a kastról na hot pot. To bude žrádlo! "A co se týká té pozornosti... máš na mysli někoho konkrétního?" zeptal se přímo s mírnou vážností v hlase. Napadalo ho sice hned několik lidí, ale nejdříve se prostě zeptal jeho na to, co věděl.

Ayazaki Lus

Čím více se blížila k hluku, který členové osmé divize při přípravách dělali, tím více se jí tam nechtělo. Neměla příliš v oblibě tyhle společenské akce. Na chvíli dokonce přemýšlela, že by se vrátila do pokoje a strávila zbytek dne tam. Jenže ještě před tím, než se stihla k tomuto kroku odhodlat, si uvědomila, že by tam stejně neměla co dělat. Svou práci, kterou měla zadanou na dnešek, splnila již včera. Stihla dokonce zašít všechny své děravé ponožky a dočíst poslední knihu z těch, které si více než před rokem půjčila z knihovny 10. divize. Asi by se tam měla brzy zastavit... ty knihy měla vrátit už před rokem.
Pokračovala šouravým krokem dál. Alespoň, že tam bylo jídlo. To bylo to jediné, na co se tam těšila. A až se nají, mohla by se z oslavy vypařit. Možná by si pak mohla zajít trochu zatrénovat.

Firel
Na Raidenovo podezření jsem jen klidně odpověděl.
Ne, o nikom konkrétnim nevím, jen jsem si říkal jestli není prohibice problém. Načež jsem se na chvíli odmlčel a zamyslel.
A sakra. Vyhrkl jsem ze sebe celkem nahlas po chvilce, když jsem si uvědomil menší fakt.
Jestli mám v plánu dělat ohňostroj zaručeně bude osmá divize prozrazena a všichni budou vedět že se tu paří.
Dal jsem ruce peřd sebe, nad jednou se zformovalo nemalé množství miniaturních cihliček z reiatsu, nad druhou něco jako poloprůsvitná látka.
Tak nějak mi došlo, když už tu chceš dělat párty. Že asi nechceš ohňostrojem pozvat celé Seireitei.
Máchnutím jedné ruky jsem před sebou rozprostřel asi metr poloprůsvitné látce podobné hmoty, zatímco jsem prsty druhé ruky měnil tvary destiček. Ze čtverců na obdélníky, z obdélníků na elipsy z elips na kruhy, z kruhů na mnohoúhelníky.
Po chvíli se některé destičky vytvarovali do trojúhelníků a naskládali se na onu látku předemnou, následované hexagony. Ve výsledku vzniklo destičkami pokryté duhové něco.
A to nemluvím o hluku, který by takový ohňostroj mohl nadělat, ale jestli ti to nevadí, klidně přestanu vymýšlet zvukotěsnou bariéru lámající světlo.

Tomisura Raiden

Raiden se otočil směrem k Firelovi, který začal chystat svoje Kido kousky. Trochu se ušklíbl, takovéhle detaily jeho divize nikdy neřešila, prostě přijala všechny další příchozí, jídla a chlastu bylo vždycky dost, tedy, dokud nedorazila Cana, to pak bylo všechno vysátý během chvilky. Ale to byl jiný příběh, teď prostě pokrčil rameny a uznale kývl nad tou barierou. "Dobrá práce, zlepšuješ se," pochválil Firela s úsměvem a nechal ho, aby udělal to, co bylo podle něj vhodné. Přeci jen byl taky kapitán. Sám se pak zaměřil na tu... minimálně stovku... lidí, co dorazilo.
"Párty začíná!" zavelel a jeho prsty na pravé ruce začali jiskřit. "Rantaru Byakurai!" zahřměl a od každého prstu vyletěl jeden Byakurai, který narazil do určitého místa plotýnky. Ta se okamžitě aktivovala. Raiden pak lehce foukl do dlaně a přikázal: "Kuchaři, vařte jak o život! Sklepmistři, rozdejte chlast!" V divizi bylo zase jednou živo. K němu a k Firelovi se pak dokoulela středně velká bečička se saké. Raiden vytáhl špunt, který jí držel uzavřenou a přičichl. Jo, vonělo parádně. "Tak na zdraví!" pokynul kapitánovi a napil se přímo z toho.

Lus mezitím mohla během chůze pozorovat, že několik členů neslo k obřímu hrnci tácy plné krabích tyček.

Lus Ayazaki

Když konečně plíživým krokem dorazila ven mezi budovy, kde se měla párty konat, na chvíli se zastavila a pozorovala ostatní. Všichni vypadali tak šťastně, což jí těšilo a musela se nad tím pousmát. Tohle na téhle divizi milovala... jak všichni dokázali hodit veškeré starosti a povinnosti za hlavu a prostě si užívat. No... možná na tom mělo podíl to saké, které kapitán nechal přinést.
Její pozornost najednou zaujalo něco zcela jiného. Spatřila několik pochodujících táců plných krabích tyčinek. Hladově na ně pohlédla. Svět kolem ní jako by najednou přestal existovat. Teď tu byla jen ona a krabí tyčinky. Jeden z pochodujících táců zastavila a pohlédla na shinigamiho, který ho nesl.
"Dovolíš? O ty se postarám já." Oznámila mu a než stihl cokoliv namítnout, už držela tác v ruce a mířila s ním na první volnou židli, kterou spatřila. Tác si poté položila na kolena a zatímco sledovala, jak další krabí tyčinky skáčou do hrnce plného vody, cpala se jednou tyčinkou za druhou.

Tokido Saya

Vše šlo tak nějak moc rychle... ale zdálo se že alespoň naše nová podkapitánka je jakž takž hodná. Velice děkujeme. Ale snad nebude potřeba příliš otázek... Kapitáni již však byli kompletně jiná věc. Takže všechny smrtelníky někdo znetvořil a to byl dostatečný důvod pro to je všechny nejspíše zmasakrovat bez pokusu nějak se je zachránit... Pořád tu však byla otázka toho co se stane až se lidská vláda dozví že jejich města prostě mizí z mapy. To však bylo mimo mne a lehce jsem si nad tím povzdechla. Omluvu kapitána jsem slyšela již pouze na půl ucha a zdálo se že vše teprve ožívá. Bylo to zvláštní ale jen z pohledu na přípravu téhle šaškárny jsem ztrácela energii. Je tohle opravdu nezbytné...? A to už mne můj kapitán o něco žádal. Pouze jsem na to vše kývla a potichu, ačkoliv bych nebylo přes to všechno slyšet tak či onak jsem se vydala do jeho kanceláře. Vnitřek jsem si nijak neprohlížela, bylo by velice nezdvořilé prozkoumávat věci mého kapitána. Prostě jsem popadla kimono které popsal co nejopatrněji to šlo a místnost jsem opustila. Rychlejším krokem jsem se dostavila ke kapitánovi a předala mu co chtěl. Zdálo se že vše již začalo a tak jsem si s povzdechem sedla k nejbližšímu sloupu s dostatečnou vzdáleností od všech ostatních. Možná by bylo lepší kdybych se vrátila do našeho nového pokoje...?

Tokido Yuri

Do věcí mezi Sayou a Raidenem jsem se raději nepletla a pouze jsem sledovala dění okolo mne. Na to že je to párty pro vícekapitánku a nás jakožto nové členky... jak to říct... Nemohla jsem si pomoci ale zírat jak se všichni zjevně mnohem více starali o alkohol který se objevil od kdo ví kud a připravující se jídlo než o nějaké nové členky. Ale jak jsem se tak dívala tak si Lus dělala věci po svém a už si kradla jídlo na které měla zjevně právo. Jen jsem pokrčila rameny a trochu po tajnu jsem si odvalila jeden soudek stranou abych se nemusela s nikým dělit. Čas si užít, hádám...

Popis prostranství, kde se tohle všechno koná
- Jedná se o čtvercové prostranství přibližné velikosti menšího náměstí. Uprostřed je několik stromů a vedle nich menší jezírko, kolem všude tráva. Hlavní centrální budova patří kapitánovi, okolní jsou pro důstojníky a členy. Poslední strana je volná a místo budovy zde začíná klasická dlážděná cesta. Momentálně je těsně před hlavní budovou onen hrnec, okolo menší grilly a pak všude stoly jak na sezení, tak na ještě neupravené jídlo. Všude proudí členové divize.

Tomisura Raiden

"Děkuji," pronesl Raiden s úsměvem k Saye, když mu donesla jeho oblečení. Na moment zmizel, aby se oblékl, jen jeho zanpakuto zůstala opřená nedaleko hlavního dění. Když se vrátil, měl na sobě tmavě modré kimono, které na zádech neslo světlemodrého fénixe ověnčeného blesky před měsícem. Nejprve se napil ze soudku, který zanechal u čarujícího kapitána 5. divize. Napil se a sledoval Lus, která zatím přišla. Došel pomalu k ní a zasmál se. "Ale ale, žebychom natrefili na zástupčino oblíbené?" pronesl s úsměvem a taky si uždibl čerstvých tyček. "Výborné, dobrá volba! S tou páskou ti to sluší mnohem víc. Mimochodem, co jsem tu nebyl... co tvůj Ban-kai?" sklonil jí poklonu, zeptal se jí s úsměvem a čekal na upřímnou odpověď. Mezitím mu někdo z divize donesl i jeho zanpakuto. Jakmile se jí dotkl, jeho paže omotaly stříbrné pásy, které k němu momentálně patřily. Pohledem přitom hledal Sayu, kterou nějak v tom návalu lidiček ztratil. Ona mu přišla jako nejmenší kamarádka párty, ale snad si na to zvykne. Pomalu pak upil ze soudku, který měl v levé ruce.

Yuri -> Slečnu, která si valila soudek do soukromí pozoroval jeden z členů divize. Pomalu k ní došel a poklepal jí rukou na rameno. "Copak to tu máme? Zabavujete si věci na vlastní oslavě?" zeptal se jí mladík s úsměvem. Měl kratší hnědé vlasy, klasickou uniformu shinigamiho a u pasu zanpakuto s tmavě modře omotanou rukojetí.

Ayazaki Lus

Zrovna si cpala do pusy další tyčinku, když jí najednou vyrušil kapitán. Tyčinka jí leknutím málem zaskočila.
"Co je špatného na tom, že mám hlad?" Optala se, když konečně dožvýkala a odložila tác s polovinou krabích tyčinek na stůl. Už si žádnou nevezme... musí se ovládat!
"Můj bankai?" Zopakovala jeho otázku.
"Co je s ním?" Tázavě na něj pohlédla. Snad nečekal, že za tu dobu, co byl pryč, ho získá zpátky. Tak jednoduché to nebude. Bude to chtít ještě hodně tréninku, trpělivosti a času. Pravdou však bylo, že od doby, co se vrátila, se jakémukoliv tréninku vyhýbala.

Firel
Zatimco jsem si hrál s dvěma ruznýma druhama bariér, tak se Raiden opět rozhodl zmizet.
Když jsem ho poté znovu zahlédl, byl s Lus.
Párty již probíhala plným proudem a já byl tak nějak pozadu.
Sice jsem nikdy nebyl na něco takévho ale budiž. Připomněl jsem si, jak nemám rád společnost větší skupiny lidí a pustil jsem se do odstínění prostranctví.
Máchl jsem pravou rukou, destičky poté zamířili přímo do látky. Poté, co se destičky smíchali s látkou se výsledná směs jako stuha několikrát proletěla kolem mě a zamířila do vzduchu, kde v přibližně dvacetimetrové výšce vytvořila duhovou kouli. Ještě nějakou chvíli se vznášela ve vzduchu a poté z ní vyletěly čtyři stuhy, každá jiným směrem. Jakmile stuhy dorazili na okraj prostranctví vztyčili se zcela průchodné bariéry do výšky nějakých deseti pater.
Kdokoliv se tedy ocitl na jedné straně bariéry neviděl a neslyšel co se děje uvnitř, nebo mimo ní.
Tak, a teď se může pařit do zbláznění aniž by došlo k rušení zbytku Seireitei. Pronesl jsem na závěr k sobě a doufal jsem že se to v hluku ztratí.

Tomisura Raiden

"Ale vůbec nic, právě proto tu máme to jídlo. Jen se divím, že sis ukradla zrovna tyčky," pronesl pobaveně a usmál se na ní. Sám je začal jíst taktéž, sice pomaleji než ona, ale sám s tím neměl problém. Zároveň si nechal poslat o trochu toho, co všechno se nacházelo v hrnci. Byly to prakticky všechny pochoutky, vše v jedné misce. Vonělo to poměrně dobře. Nejprve si dal kus rybičky.
"Stále žádný pokrok? Vzhledem k tomu, co se poslední dobou dělo, bude potřeba každého silného. Naši protivníci taktéž sílí," pronesl vážným tónem a pohlédl směrem k Firelovi, který je dokonale odizoloval od světa. "Při tom tréninku s ním se na zaměříme, ano?" dodal a nabídl jí trochu jarní cibulky dělané s rybičkou. Ryba sice byla kámoš, ale tady v tom případě i žrádlo.

Firel -> Kolem Firela začalo v kolečku tančit několik členů 8. divize a vybízeli ho k tomu, aby pěkně pil z toho soudečku, co dostal od jejích kapitána. Zároveň mu však poděkovala za tuto ochranu pro všechny. "Chcete trénovat s naším kapitánem? Nebojíte se ho?" zeptala se jedna zrzavá členka.

Lus Ayazaki

"No jo... já vím." Odvětila na kapitánovi poslední slova a se zájmem pozorovala vznikající bariéru. Moc dobře si uvědomovala, že protivníci jsou čím dál silnější.
"Chtěla bych být silnější a znovu dosáhnout bankai. A vím, že bez tréninku se nikam nepohnu, ale..." Na chvíli se odmlčela a stále sledovala teď již hotovou bariéru.
"... už si asi nevěřím, že to po druhé zvládnu. Ale to teď neřešme, na tohle bude ještě času dost. Teď se přece slaví. Tak proč si to kazit nějakým tréninkem?" Odvětila s úsměvem a vzala si trochu rybičky s cibulkou, kterou jí kapitán nabízel.

Tomisura Raiden

Přikývl na její slova a trochu se usmál. "Věřit si musíš, to je jedna jediná podmínka. Pak už to půjde jak po másle. A když už jsme u toho másla... možná bych si dal rybu na másle! Ale to až potom!" pronesl zamyšleně a spokojeně sledoval to, jak se všechno vesele bavilo. Sám se napil ze soudku Saké a nabídl i Lus. "Mimochodem, když jsi teď zástupkyně, budeš mi muset pomoci s papírováním. Mám na stole zase takovou horu, že ani já sám nestíhám dělat nové vlaštovky a posílat je letem světem tam kam patří," přiznal se a opět jednou odhalil svojí dokonalou byrokratickou duši, která byla samozřejmě naprosto dokonalá. Vždycky věděl, co po něm která kolonka chtěla... nebo vlastně... ne!
Mezitím, co tak přemýšlel nad papíry se k Lus nahrnula dlouhovláska se sudem červeného vína - Cana.

Lus -> "Heeeeej!!! Tak zástupkyně, jo?" A já doufala, že to tentokrát budu já!" pronesla Cana celá rozesmátá, zřejmě už měla v sobě sud nebo dva, ale zatím vypadala velmi spokojeně. Usadila se před Lus na stůl a začala žrát kapitánovu porci jídla. "Jak se máš, Lu-chan? Neotravuje tě někdo v divizi? Nemám dát někomu po tlamě?" zeptala se opět s úsměvem. Musela si přeci šplhnout dokut do šlo!

Raiden se zasmál a hlesl: "Tak se zatím hezky bavte děvčata, já omrknu zbytek." Hned na to zajiskřil a zmizel. Objevil se s mírným zajiskřením vedle Sayi, která se zřejmě nezapojovala příliš do akce, ale ještě předtím vyzvedl další dvě porce jídla. "Copak je? Nemáš ráda velkou společnost a dobré jídlo?" zeptal se jí přímo a natáhl k ní ruku s porcí jídla, která by se do ní snad mohla vejít. Zároveň pokynul směrem k soudku, který mu byl zase pěkně přikoulen k nohám a položil otázku: "Saké?"

Tokido Saya

Můj klid nečekaně přerušil kapitán. Nejspíše to je přirozené, přeci jen to měla to být naše party. V našem případě máme raději klidnější místa bez hluku. Ale já pohoštění příjmu pokud nabízíte. Převzala jsem si to co kapitán nabízel ale na jeho dalšího otázku jsem pouze zavrtěla hlavou. Nebyl by pro mne dobrý nápad pít alkohol. Nechci jej opět zklamat. Usmála jsem se a pustila se do jídla, stále na svém místě, sedíc opřená o jednu z podpěr střechy.

Ayazaki Lus

"Mě to bylo hned jasné, že se mi papírování nevyhne." Papírování byla jedna z prací, která jí nikdy nějak moc nevadila. Většina dokumentů měla svůj řád, s kterým šla práce od ruky. Když ho však někdo neznal, mohl si z důležitých dokumentů dělat akorát vlaštovky.
Najednou se u stolu objevila Cana. Zdálo se, že je pro jednou zase ve svém živlu.
"Neotravuje mě nikdo a i kdyby, vyřídím si to s ním sama. Ale neboj, až budu potřebovat bodyguarda, budeš první, komu dám vědět." Odvětila s úsměvem.

Tokido Yuri

K mému překvapení si mě někdo všimnul. Se soudkem stále v náručí jsem otočila hlavu na chapce který třímal svou ruku na mém rameni. Ale~ takže tu je i někdo jiný než kapitán a vícekapitánka kdo ví o čem tahle party vlastně je. A ještě k tomu takovej fešák! Ať už chtěl cokoliv, pro jistotu jsem si od něj udělala odstup dobrých dvou delších kroků. Kdybych si nic nevzala pouze pro sebe tak by pro oslavence nakonec nic nezbylo. A navíc se opravdu nechci přetahovat s velkýma upocenýma opicema který se tlačí u jídla a pití. Společně s odpovědí jsem mu darovala škádlivý úsměv.

Tomisura Raiden

"Mohu přisednout?" zeptal se ještě formálně, i když by si nejspíše sedl tak jako tak, protože rád jedl v klidu. Její druhá věta ho trochu překvapila. Nějak mu nedocházelo, co si pod tím měl představit. Že by dokázala alkoholu naprosto odolat nebo tak něco? To musel rozhodně zjistit, ale nejdřív řekl něco jiného: "Inu, když já začínal, taky jsem volil raději menší společnost, nevěděl jsem, co jsem od lidí mohl čekat. Pak se to začalo zlepšovat." Spokojeně ujedl ze své misky, tedy pokud mu dovolila kecnout si na jeho vlastní verandu. "A jak jsi myslela to s tím alkoholem? Jak, že ho nechceš zklamat?" zeptal se milým tónem. Rozhodně tu nechtěl razit nějaký systém "já jsem kapitán, tak odpověz", ale docela ho to zajímalo, tak prostě čekal na odpověď a bedlivě jí hleděl do očí.

Yuri -> Kensei se trochu začervenal, když o něm řekla, že byl fešák. Neslýchal to zrovna často, tak proč neprojevit aspoň dnešní den trochu emocí, že. "Ano, musím mít přehled. Kensei Takumi, těší mě, a jsem tu něco jako organizační důstojník," představil se a pousmál se nad jejím pohybem vzad. Asi fakt chtěla bumbat pěkně ze svého, zabaveného. "Velké upocené opice tu nemáme, jsme docela vstřícná divize. Opice hledej v jedenáctce," opravil jí a ohlédl se k lidem, co se bavily. Zatím se to v orgie nezvrhlo, tak to vypadalo vcelku dobře. "Přicházíte přímo z akademie, nebo jste již sloužili v jiné divizi?" zeptal se, aby řeč nestála. Kapitánův papírovací styl mu zajistil dokonalou nevědomost o pohybech nových příchozích členů.

Lus -> "Okeeej, počítej semnou!" zasmála se hlasitě a odněkud vyčarovala pullitr, který naplnila ze svého sudu s vínem. "Tak do dna, Lu-chan!" vybídla jí a spokojeně ujedla toho, co tam nechal kapitán, pak zvedla sud a napila se přímo z něj. Mimochodem, uvnitř sudu byla vidět i její obnažená zanpakuto, jak si tam vesele kraulovala v chlastu. "Stále mi nikdo neřekl, jak tě kapitán ukecal, aby si šla k nám? Čím tě podplatil? Nebo jsi do něj zakoukaná?!!" obvinila jí zničeho nic s širokým úsměvem na tváři. Pokud někdo věděl jak vymyslet nový drb, byla to Cana.

Lus Ayazaki

"Zakoukaná?!" Vyhrkla ze sebe překvapeně.
"Jak tě mohlo napadnout něco takového?!" Optala se a stále na ni překvapeně koukala.
"Nechtěla jsem se vracet do pětky... a kapitán za mnou přišel a nabídl mi místo tady. Tak jsem to přijala. Vlastně ani nevím, kde bych skončila, kdyby za mnou nepřišel. Ještě jsem uvažovala o sedmé divizi, tam jsem jako shinigami začínala." Odpověděla na její otázku stručně a zadívala se na půllitr, který před ní Cana postavila.
"A díky." Poděkovala za víno a třetinu obsahu nádoby vypila. "Pít víno z půllitru... měla bych se stydět."

Firel
Když po mě členové divize po mě chtěli abych se napil ze soudku saké, nechápavě jsem se podíval kolem sebe. Měl jsem totiž pocit, že si soudek odnesl kapitán Raiden.
Když jsem zjistil že mi raiden taky nechal soudek nemohl jsem členy zklamat.
Porozhlédl jsem se po něčem do čeho bych si sake odlil. Po chvíli jsem hledání vzdal a napil se přímo z menšíhou soudku. Když jsem dle mého uvážení asi po polovině přestal, někdo se mě ptal na mojí výzvu pro Raidena
"Kapitán Tomisura je přítel a kolega. Věřím tomu, že mě nezabije nebo nepřizabije na příliž dlouho." Na chvíli jsem se odmlčel, poté našel očima dívku která položila otázku a pokračoval.
"Ale asi bych se měl bát, abych vám kapitána náhodou nepřizabil. Kido umí být čas od času nepředvídatelné i pro mě."
Mezitím co jsem mluvil, se mi na tváři opět oběvil ustaraný výraz.

se řítil do kasáren osmé divize. Vypadalo to, že je tam klid... až podezřelý klid. Nikde nikoho neviděl ani neslyšel a měl z toho podivný pocit. Vběhl na nádvoří. Bylo úplně prázdné. Rychle se přesouval ke vchodu, aby se podíval, zda někdo neví, kde je kapitán Tomisura, když tu najednou... Prošel jakousi bariérou a obklopil ho smích, lidé, pití a jídlo. Málem vylítl z kůže z toho leknutí a určitě byl pohled na něho celkem vtipný. Tedy až na to, že byl celkem rozcuchaný, přes oko měl místo pásky jen nějakou látku a vypadal mírně pomláceně...

Lus -> "No takto, napadlo! Je sice občas divnej, ale jinak je to fajn chlap. Občas ho Kasumi závidím," pronesla pobaveně a dlouze se napila ze svého soudku. Přitom poslouchala její vyprávění proč se k nim přidala a usmívala se, i když to byla trochu nuda. "Každopádně, až do dna!" hlesla k ní pobaveně a pila s ní dál.

Firel -> Kolem Firela tancovala skupina dál a poslouchala ho. "Co když vám vaše Kido exploduje do xichtu, jste proti tomu odolný?" zeptala se ho zase jedna a čekala odpověď. Určitě Firela nepodceňovali, avšak jim se to občas při tréninku stalo, u Kida bylo přeci možné vše. "Umíte i víc než je tato bariera?" zeptala se další dívka ve skupině.

Tomisura Raiden

Po chvilce hovoru se Sayou jeho pozornost bohužel odvedla další skutečnost, tedy přesněji návštěvník. Když si zjistil, především pomocí Reiatsu o koho šlo, byl překvapen. Zvedl se a rozeběhl se k němu. "Yasumaru, co ty tady?" pravil překvapeně a sklonil se k němu. Už jen to, že neměl svojí pásku bylo divné. "Nevypadáš zrovna v nejlepší formě!" zkonstatoval a tleskl. Lidi kolem nich utichli.

Lus Ayazaki

"Takže závidíš, jo?" Usmála se pobaveně.
"A pak kdo je tady zakoukanej!" Opáčila a stále se nad tím usmívala. Pak vzala do ruky půllitr a pozvedla ho nad hlavu.
"Tak teda do dna!" Vyhrkla a pak do sebe převrátila zbytek vína. Pomalu začala cítit, jak na ni alkohol začíná působit.
"Jasně, je to fajn chlap. O tom žádná. Ale má jednu obrovskou chybu. Je totiž zadanej. Na to nesmíme zapomínat. Ale neboj, jednou určitě najdeš nějakého prince na bílém koni, který tě bude nosit v náručí!" Pak se na chvíli odmlčela.
"Vlastně se docela divím, že si tě ještě žádný nenašel. Vždyť jsi v celé divizi oblíbená. Nebo snad někoho máš a tajně se s ním scházíš po nocích?" Podezřívavě si ji přeměřila. Najednou si uvědomila, že je všude ticho a že poslední větu pronesla možná až příliš hlasitě. Rozhlédla se, aby zjistila, proč všichni utichli. Teprve po chvíli pátrání spatřila Yasumara, který vypadal, jako by už někde slavil.