8. divize

Firel -> Kensei se pozastavil a pokusil se soustředit na divizní Reiatsu. Ani on nemohl Raidena lokalizovat, i když předtím jasně cítil, že se v divizi objevil. "Myslel jsem, že je s kapitánem 9. divize, ale očividně je již zpět. Smím vědět... na co půjčit?" zeptal se klidným hlasem, avšak se zvědavým podtónem. Bylo to možné troufalé se takto plést do věcí kapitánů, ale on byl pověřený přehledem nad divizí, pod co vlastně spadal i sám kapitán. A musel přeci poslouchat rozkazy.

Firel
Otázka mě celkem překvapila, ale nijak se mě nedotkla.
Ještě jsem mu nepoděkoval za to, jak při mojí poslední misi zachránil situaci. Navíc bych ho chtěl požádat o pomoc s mím problémem s rychlostí.
Odpověděl jsem a znovu se soustředil na reiatsu v kasárnách.
Pokud i vy si myslíte, že je kapitán Raiden mimo divizi, tak pokud on sám nebude chtít, tak budu mít co dělat abych ho našel.

Firel -> Kensei si upravil brýle na nose a přikývl, když mu kapitán 5. divize svěřil účel svého zájmu o jeho kapitána. "Pokud chcete, mohl bych vám být ohledně rychlosti nápomocen i já. Případně vám alespoň pomohu, Tomisuru-taicha, naleznout," nabídl se mu k dispozici a obhlédl, kde to vlastně byli. "Nejlepší bude začít u jeho kanceláře," navrhl po chvíli a ukázal směr, kterým to měli nejkratší. "Tohle on dělá vždy, nechce, aby jeho reiatsu v normálním stavu převyšovalo jeho členy. Sice nám tím neškodí, když chce, ale i tak je to od něj milé, že?" pronesl kdyžtak během cesty.

Firel
Poslouchal Kenseie a poté splu s ním vyrazil ke kanceláři.
Chápu, když kapitán zapomene na svoje reiatsu, může tím polovinu své divize omylem poslat do kómatu. A v případě někoho jako je kapitán Raiden by to mohlo i zabíjet.
Vyjádřil jsem se na problém s nalezením kapitána podle reiatsu.
Děkuji za nabídku, ale potřebuji trénovat s někým, koho nepřizabiju jedním kidem. Zatím nemám potřebu se učit shunpo na vyšší úrovni, potřebuji spíše zjistit, jak mám proti rychlím protivníkům bojovat.
Odpověděl jsem Kenseiovi na jeho nabídku. Byl jsem rád že si můžu popovídat s někým mimo dvanáctou divizi.
Maskováním reiatsu se můžeš schovat, ale rozhodně ne přede mnou. Pomyslel jsem si, a ta myšlenka mě donutila usmát se, což Kenseiovi mohlo připadat bezdůvodné.

Tokido Yuri

Po nějaké chvíli jsem se opět vzpamatovala a zjistila jsem že kapitán se rozhodl odkráčet se Sayou napřed. Heey! S křikem jsem je doběhla a připojila jsem se do představování divize. A okamžitě jak se svým proslovem skončil jsem na něj vylétla se slzami v očích. Jak se opovažuješ mít vířivku pro sebe a pro vyšší členy?! Nejhorší kapitán vůbec! Rozhodně to byl rozdíl s tím co nám ukázal jako ubytování pro členy. Kolik lidí vůbec v téhle divizi bylo? Zdálo se to tu trochu... opuštěné.

Tomisura Raiden

"Vířivka je moje, ne důstojníků. Ale popravdě... když jsem pryč, nejspíše jí navštěvují všichni. Není důvod to zakazovat, přeci jen když tu nejsem, tak jí nepoužívám. Můžete si tam pak klidně vlézt," odpověděl hned Yuri a zasmál se. Konečně pak došel k pokoji, který byl rezervován pro dívky a otevřel ho. Očekával, že bude uklizený, tak jak před nějakou dobou požádal. Ovšem, hned na první pohled bylo poznat, že ... nebyl. Uprostřed místnosti se válel skoro prázdný sud od saké a kolem něj popadalo asi 15 členů divize různě na sebe. "Ehm..." vypadlo z Raidena překvapeně a vešel dovnitř. Prohlédl si ty ležící a uchopil sud, který hodil směrem k novým členkám. "Podržte to prosím," požádal je přitom a klekl si k opilým s úsměvem. "Ále, ále, copak to tu máme? Někdo nám bumbal?" zeptal se a pak se kolem něj zajiskřilo. "Sakra lidi, když tu nejsem, pijte jak chcete, ale oficiálně tu máme zákaz chlastu! A co víc... mrzí mě, že jste nepřipravili pokoj pro naše nováčky!" zavrčel ostře a tlesknutím všechny probral. Ti se okamžitě začali zvedat, samozřejmě se sklopenou hlavou. Nemluvili. "Takže... všichni do sprchy! A večer bez pohádky!" zavtipkoval a propustil je. Sice mu bylo trochu líto, že to nezvládli, ale on kdysi byl úplně stejný, takže jim to odpustil. Sám se podíval na prostory pokoje. Naplno otevřel dveře a sebral jeden futton, aby ho narovnal do pravé části místnosti. Naštěstí ho nikdo nepoužil. Prakticky všechen nábytek byl ještě zabalen v bublinkové fólii, tak jak ho koupil. "Dejte mi minutku, dělníkem jsem dlouho nebyl," pronesl s úsměvem k Saye a Yuri.

Firel -> "Zatím se to nestalo, ale nikdy nevíte, co se může stát. Avšak věřím kapitánovi, že by raději zemřel, než aby nechal někoho z divize padnout jeho silou," odpověděl Kensei a vedl Firela přímou cestou k hlavní části divize.
"Jak myslíte. Je fakt, že proti vašemu reiatsu bych nejspíše nic nezvládl," uznal nakonec mladý shinigami a tím zavrhl svojí nabídku kapitánovi 5. divize. Na tohle musel být proti němu doopravdy jiný kapitán.

Firel
Nechal jsem se vést Kenseiem po divizi a připadalo mi, že v okoí je až moc klid.
Copak se děje že je tu takový klid? Polední přestávka?
Zeptal jsem se Kenseie , což se chvilku na to ukázalo jako chyba, protože když jsem dokončil svojí větu zaslechl jsem namátkou něco, co by mohl být Raidenův hlas. Ten však zmizel dříve než jsem ho stihl lokalizovat.
Vypadá to, že kapitán Raiden je doma. Prohlásil jsem, poté se zastavil a začal se soustředit na Raidenovo reiatsu.
Po chvíli se kolem mě vytvořila spousta červených stuh, z nihž jedna patřila Raidenovi.
Tohle by nám teď mohlo pomoci ho najít, nechtěl jsem to použít dokud jsem si nebyl aspoň trochu jistý, že je v divizi. Ta stuha by nás totiž mohla zavést kdoví kam.

Firel -> Takumi okamžitě zareagoval na Firelovu otázku a odpověděl po pravdě: "Půlka divize provádí cvičení v Rukongai, další části jsou na misích a podobně. Vrací se až večer. Od té doby, co byl oficiálně zakázán chlast raději všichni pracují, než aby se nudili." Trochu se usmál. On popíjel jen málokdy, neměl rád pak ty rána.
"Dobrá práce," hlesl pak uznale, když Firel vyhledal reiatsu jejích kapitána. "Mám vás doprovodit nebo už trefíte?" zeptal se ho ještě, přeci jen kapitáni nepotřebovali doprovod obyčejných důstojníků, když jen hledali někoho jiného.

Satorii -> Jelikož jsi byl ubytován v části, kde momentálně moc lidí nebylo, nikdo tě v oknu ani nepozdravil, ani tě nepřišel navštívit. Nakonec tě nejspíše napadlo, že když si sám v místnosti, tak k tobě žádné vzrůšo, větší jak návštěva ptáčka, nepřiletí.

Firel
Ano, ta nešťastná událost se zakázáním pití u vás v divizi. Asi bych musel někoho zabít kdyby mi v divizi zakázali koláčky. Poznamenal jsem k důvodu, proč jsou všichni pryč a poté ještě dodal.
Není třeba, kaitána již najdu, navíc nevím, jak kapitán zareaguje na mojí přítomnost. Každopádně děkuji za pomoc a někdy zase na viděnou.
Po poslední větě jsem se musel usmát Formality totiž nikdy nebyli a ani nebudou něco, v čem bych si liboval.
Rozloučil jsem se tedy s Kenseiem a pokračoval dále podle duševní stuhy a ačkoli jsem procházel skrz zdánlivě opuštěnou část divize, snížil jsem svoje reiatsu na úroveň člena.
A teď by mě zajímalo jestli se dokážu přikrást k jednomu z kapitánů.

Tokido Saya

Vše co kapitán dělal, jak mluvil a co nám říkal. Vše to naznačovalo tomu že spíše než vůdce je něco jako přítel všech v divizi. Tento fakt samotný shodil velký kámen z mého srdce. Konec konců, Yuri nebyla s příkazy moc dobrá a kdybychom měli strávit zbytek věčnosti pod někým striktním tak by to také nemuselo dopadnou dobře. Ale musela jsem si sama přiznat že mne vířivka také zajímala, ať jsem v paměti hledala jakkoliv tvrdě, nemohla jsem si vzpomenou o co přesně se vlastně jedná. Pouze to, že je to něco velice příjemného. To jsem však již pokračovali v naší prohlídce. A popravdě jsem se již těšila na náš nový pokoj. Všechny ty vzpomínky z Rukongaie na deštivé noci kdy jsme museli přespávat někde pod mostem v bahně a kdo ví v čem jiném již pomalu mizely. Za dveřmi které kapitán otevřel se však nacházelo něco kompletně mimo mé představy. Pouze jsem s lehce otevřenou pusou zírala na všechny uvnitř. Naštěstí jsem byla dostatečně při sobě abych uhnula sudu který kapitán hodil našim směrem. Tiše jsem sledovala jak na ně byl "přísnější" a vyhodil je z našeho pokoje. Opravdu není až tak striktní... řekla jsem si v duchu a opět jsem si oddechla. Prosím, netrapte se s tím kapitáne. Ode dneška je to náš pokoj nemám pravdu? Zbytek si již zařídíme samostatně. Řekla jsem s úsměvem a lehce jsem naklonila hlavu do strany.

Tokido Yuri

Nad tím co řekl kapitán se mi okamžitě rozzářili oči. Vážně? Opravdu vážně?! Budeme ji moct použít taky?? Prakticky jsem nad představou slintala. Raiden nás však táhl dál a tentokrát jsme se zastavili u našeho pokoje. Z venčí to moc velké nevypadalo a jak jsem nad tím tak přemýšlela tak tu nejspíše ani pro členy nic většího nebylo. Naštěstí se to zdálo stále lepší než zchátralé domy v Rukongaii nebo přímo spát někde na kraji hliněné ulice. Uvnitř však čekalo překvapení. Co-- Ani jsem ze sebe nestačilo vydat nic rozumného a můj obličej se otiskl do sudu který smrděl po alkoholu. Postupně vycházejícím členům jsem věnovala pouze chladný pohled, nevypadalo to že by nás stejně někdo vůbec chtěl poznat. Pouze jsem si povzdechla jak jsem sud který jsem celou dobu držel odhodila na stranu. Pokud v té místnosti najdou cokoliv nepříjemného co se vztahuje k mužskému pohlaví tak tu končím... Můj pohled byl nyní již prakticky plný zoufalství. Co má křehká dívka jako já dělat v hordě takovýchto surovců...

Tomisura Raiden

Když se podíval do Yuriných zářících očí, musel se pousmát. Byl rád, že u někoho viděl takové nadšení, vždy mu pak pookřálo srdce. "Jo, nejspíše taky. Když budeš hodná," pronesl klidným hlasem a pokračoval v úklidu toho svinčíku. Vyházel ven nějaké kusy uniforem, které tam Yuri zřejmě nechtěla a rituálně je spálil kidem. "Řeš to jednoduše. Buď jim dej přes hubu nebo do nich nalej lahev saké," poradil jí ohledně těch surovců a otočil se k Saye, která ho nejspíše chtěla odradit od uklízení. V tom sebou trhl. "Omluvte mě prosím na chvilku, musím něco... ověřit, hned jsem zpět," požádal je o strpení a zmizel za pomoci shunpa.
Firelova "vyhledávací" stuha náhle změnila směr prudce za něj, odkud se ozvalo zatleskání. Raiden se za ním objevil s mírným úsměvem, jen v kalhotách a s 1/5 vlasů stále v tahu. "Excelentní práce s Reiatsu, to se musí nechat. Avšak..." na chvilku se odmlčel a zatvářil se záludně: "... já znám Reiatsu všech svých členů v divizi. Tudíž se na mém území jen tak neskryješ. Ale i tak, fakt dobrá práce, potřebuješ něco?" pochválil ho ještě jednou, došel k němu a chytil ho za rameno. Pak už shunpem frčeli k hlavní budově 8. divize.
"Holky, vedu překvapení, kapitán 5. divize vás přišel pozdravit!" křikl k nově obydlenému pokoji a sklonil se k Ohnilovi. "Pěkně je pozdrav, děkuji," šeptl k němu a očekával taktéž, že mu poví, proč mu vlastně vlezl do divize bez písemné žádosti. Vše v Seireitei přeci muselo být písemně, i žádost o žádost! Jinak by přeci nebyl dostatek vlaštovek.

Firel
Tohle jsem nečekal. Problesklo mi hlavou poté, co se za mnou oběvil Raiden. Doslova mě okradl o moment překvapení.
Tak neskryju? Zatímco mě raiden opět násilně přesunoval z místa na místo, zredukoval jsem veškeré reiatsu, které jsem vypouštěl, na nulu. Hned poté, co jsme dorazili na místo, jsem se zorientoval a jakmile raiden řekl, že dívkám přinesl překvapní, instinktivně jsem se skryl do kyokka.
Když mi poté Raiden řekl ať je pozdravím, vyrazil jsem svým vlastním hlemýždím shunpem za dívky. Vzhledem k tomu, že jsem byl krytý kyokkem měli akorád pocit, že se na moment zvedl vítr, což mohli přikládat k Raidenovu rychlému příletu.
Zdravím dámy. pozdravil jsem dívky z řibližně pětimetrové vzdálenosti a zároveň se je pokusil překvapit.
Bude vám hodně vadit, když si pučím vašeho kapitána na trochu toho tréningu?

Ayazaki Lus

"Jen si ho pučte kapitáne Dakuraito. Stařík potřebuje pořádně protáhnout ztuhlé svaly." Dovolila si trochu drzou poznámku ke svému kapitánovi a pousmála se. Oči měla ještě trochu slepené a vlasy rozcuchané, jelikož se právě probudila. Původně se vydala hledat jídlo, její žaludek se hlasitě hlásil o pozornost, ale když zaslechla známé hlasy, vydala se za nimi.
"A přeji dobré ráno... nebo odpoledne?" Na chvíli se zamyslela. Neměla ponětí o tom, kolik je hodin a jak dlouho spala. Ale podle toho, jak se její žaludek ozýval, hádala, že oběd již prošvihla.
"Nový přírůstek do divize?" Zkoumavě si prohlédla neznámé dívky a zamířila k nim.
"Konečně další ženské v divizi. Ayazaki Lus, těší mě." Odvětila a natáhla k nim ruku.

Tomisura Raiden

Raiden si trochu povzdechl, když viděl, nebo tedy spíše neviděl, Firelovo kidování a skrývání. Snad to holky moc nevyděsí. A pokud jo, vždycky mu mohl useknout hlavu nebo tak něco. Případně ho vykázat z pozemků divize. Ale seknutí hlavy bylo vždycky více cool. A bezhlavý kapitán se neviděl každým dnem. I když by tak Seireitei přišlo o jednoho z nejlepších expertů na Kido. Ale s tím by se snad nějak vyrovnali. "Hele, nespěchej, za dnešek jsem už zrušil dvě města, nechci k tomu přidat ještě zabitého kapitána. Na to nemám fondy," povzdechl si směrem k Firelovi a pak se otočil k příchozí.
"A heleme se, kdo nám to vylezl z doupěte. Jak se vede, Lus-chan?" zeptal se jí s úsměvem, i když to, jak se ho chtěla hned zbavit se mu zrovna dvakrát nezamlouvalo. Vlastně... mohla by s Firelem trénovat ona, přeci jen její Bankai potřeboval být oživen naplno. A proč ne s ním, že? "Ayazaki Lus, zástupkyně kapitána," opravil jí ještě, když se představila Saye a Yuri.

Firel
Po té co raiden řekl, že dnes zlikvidoval dvě města jsem se začal hlasitě smát.
Když jsem se dosmál s úsměvem jsem Raidenovi odpověděl.
"Do Yaity jsi přišel po té, co jsem polovinu z ní zlikvidoval já. Navíc ji tak trochu dorazla jistá bomba. Tudíž bych toto město nepočítal. Nebo jsi snad kromě Yaity stihl dvě další?"
Na chvíli jsem se odmlčel a sledoval Raidena, jestli se mě po tomto nepokusí zabít. Když poté domluvil směrem k Lus pokračoval jsem.
"V první řadě jsem ti ale přišel poděkovat, kdyby jsi se tam neukázal kdo ví jak by to dopadlo." Dodal jsem ještě směrem k Raidenovi a poté pokračoval k Lus: "Je lepší neřešit, zda li je ráno nebo odpoledne. Dokud je světlo je den a když je tma je noc. Přeji vám tedy dobrý den podkapitánko Ayazaki.

Lus Ayazaki

"Zástupce kap... čeho? Něco mi uniklo, kapitáne?" Otočila se a pohlédla na svého kapitána nechápavým rozespalým výrazem. Jednou rukou si protřela oči a zamrkala, aby se ujistila, že je již vzhůru. V tuhle chvíli jí totiž připadalo, že ještě spí.
"Pak vám tedy přeji hezký den, kapitáne Dakuraito." Odvětila, když se znovu otočila na kapitána páté divize.
"Jak se vám vlastně daří? A co pátá divize? Pořád stojí?" Už si ani nemohla vzpomenout, kdy se byla naposledy podívat na pátou divizi. Nejspíše tam byla naposledy, než odešla na misi a pak zmizela. Tolikrát plánovala, že se tam půjde podívat. Pak si však uvědomila, proč tam nešla. Jako kapitánka páté divize zklamala. Bála se, jak by se na ni všichni dívali. Navíc teď mají skvělého a o dost schopnějšího kapitána. Nejspíše už na ni celá pětka zapomněla. Zas tak dlouho v divizi nebyla ani pro ni neudělala nic převratného, aby na ni vzpomínali.
Z jejích myšlenek jí vytrhlo hlasité zakručení v břiše. Následně její tvář zalila rudá barva.
"Eh.... omlouvám se. Dlouho jsem nejedla." Řekla omluvně.

Tomisura Raiden

"Yaitu počítám, udělali jsme tam společný bordel. Pak to bylo ještě jedno město mezi Karakurou a Tokiem. Docela sranda. Dlouho jsem nezažil tak odporné tentacle," povzdechl si kapitán 8. divize a kývl. "Není zač, je to moje práce. Ale uznejme, že nebýt Hidemagora, tak takové problémy nikdo nemá, takže mi ani tak děkovat nemusíš," dodal ještě a pohled stočil k Lus. On jí to ještě neřekl?! Asi zapomněl. Otočil se tedy na špičce nohy, zmizel Shunpem a během chvilky byl zase zpět. V ruce držel zástupcovskou pásku se znakem 8. divize. Tu jí pak hodil. "Asi jsem zapomněl, odedneška je ten post tvůj. Není to sice kapitánství, ale snad ti to aspoň prozatím bude stačit, vzhledem k tvým schopnostem," okomentoval to zběžně a když uslyšel, jak jí kručelo v břiše, musel se zasmát. On sám však měl taky docela hlad. Tudíž luskl prsty a v tu chvíli se u něj objevili další dva Shinigami. "Svolejte všechny zpět do divize, je na čase uspořádat velký hot pot na oslavu zástupkyně a nových členek!" rozkázal, ti dva kývli a okamžitě zmizeli zařizovat.
"Jinak... ten trénink... co přesně by jsi chtěl zdokonalovat?" zeptal se přímo Firela, mezitím na velký plac za ním dopadla obří plotýnka s ještě větším kastrólem. Málem ho to zavalilo, kdyby o krok neustoupil.

Firel
Pátá divize se za poslední rok naučila plné soběstačnosti, většinu času buď byla ponechána napospas bez kapitána nebo se kapitáni střídali až příliž rychle, a já nikdy nebyl příliž sociální druh člověka... Odpověděl jsem Lus na otázku ohledně divize a k jejímu břichu potom jen dodal.
Jestli máte hlad, určitě se v pekárně nějaký ten koláček nebo dortík najde. Pokud se tedy nebojíte, že by jste mohla přibrat na váze.
Poté jsem se otočil Raidenovým směrem, jenže ten byl mezitím pryč.
Je fakt, že nebýt dotyčné osoby tak to město pořád stojí. Souhlasil jsem s Raidenem ohledně Yaity, a bylo mi jedno že se vrátil na druhou polovinu věty.
Co se rychlosti týče... obávám se že dvojka ztrácí svůj titul a zůstává jí pouze utajení, nebo už se přeorientovali na něco jiného?
Jestli máš v plánu nějakou párty, ohňostroj by mohl být fajn. A slibuju že se pokusím nezničit nám atmosféru. Vyjádřil jsem svůj názor ohledně párty a po vyslechnutí Raidenova dotazu rovnou odpověděl.
V první řadě bych byl rád, kdyby jsem byl schopen reagovat dostatečně rychle na to, že se mi objevuješ v zádech během mrknutí oka. I když jsem schopen vypařit se z místa stejnou rychlostí, kdyby jsi se rozhodl místo získání pozice pro stejně rychlý útok, nebylo by to zrovna příjemné.

Tokido Saya

Když kapitán odpověděl Yuri tak jsem se mohla pouze usmát. I když jsem tušila že se ji asi nebude až tak líbit že s ní mluví jako s dítětem. I když to samé se nedalo tak zcela říct i o jeho následující radě. Rozhodně by nebylo příjemné kdyby tu Yuri vyvolávala rvačky nebo opíjela jiné členy... a pak kapitán najednou prostě zmizel. Rychlý... Rychle jsem si zatím ještě prohlédla náš pokoj a když se náš kapitán vrátil tak jsem měla co dělat abych nenechala svá ústa dokořán. Rychle jsem se znovu uklonila. Z..zdravím... ne, myslela jsem... velice mne těší kapitáne páté divize! První dojem byl nejspíše nejhorší co mohl být ale tak už to u mě chodí. Ale jako by jeho přítomnost nestačila, začal nám ukazovat své schopnosti. Když najednou prostě zmizel a pak na nás promluvil zezadu tak mne to poměrně vystrašilo a jak jsem se stále klaněla tak jsem se lehce převážila a skončila jsem na zemi. Ow... rychle jsem se otřepala a uvědomila jsem si že jsem stále v přítomnosti dvou kapitánů tak jsem se rychle zvedla a kompletně jsem zrudla. Ani jsem nechtěla vědět jak v jejich očích musím vypadat. A jako by se toho neodehrálo tolik naráz, přidal se opět někdo další. Tentokrát mladě vypadající dívka. Ale jak už to tady chodilo tak byla nejspíše pár desetiletí nebo možná i století stará... a její reiatsu mluvilo za sebe. To snad... je to kapitánka? Ale nosí pouze normální oblečení pro shinigami... A to se již představovala. Ještě než natáhla ruku tak jsem se opět klaněla. T..Tokido Saya! Velice mne těší! Vyhrkla jsem a doufala jsem že nikdo další se již nedostaví. Naštěstí se pustila pouze do hovoru s kapitány o jejich síle. N..nechci se vměsovat do vaší konverzace... ale... um... nechci být drzá, ale neměl by každý shinigami chránit obyčejného člověka. Ničení měst zní tak trochu... Větu jsem raději nedokončila. Už takhle jsem je nejspíše lehce naštvala. To už se ale opět dělo něco dalšího. Opravdu jsme tu byli pouze pár momentů ale už jsem viděla na vlastní oči jak z někoho udělali podkapitána. G..gratuluji... řekla jsem tiše. Ale co to bylo ve slovech kapitána? Znělo to jako by si zasloužila něco vyššího a její reiatsu opravdu bylo silné. Proč někdo takový ještě nebyl kapitánem šlo mimo mne. A věci pokračovali, už se všichni scházeli k oslavě. Jak jsme se dostali k něčemu takovému... Zdálo se však že kapitán 5. divize opravdu chtěl trénovat s našim kapitánem. jeho touha po síle jistě musela být silná. A tréning dvou kapitánů bylo něco od čeho bychom měli stát několik kilometrů daleko. Tohle šlo kompletně mimo nás.

Tokido Yuri

To co Raiden řekl jsem slyšela velice ráda, i když to mohl říct lepším způsobem. Ano, ano... hodná holka... a pak dny relaxace, haha~! To by bylo něco skvostného ale měla jsem pocit že tu bude Raiden více a více což by zamezovalo mým plánům. Plán dostat se na post kapitána a získat vlastní vířivku začal! Z myšlenek jsem však byla Raidenem samotným vytržena když se nás rozhodl opustit. A netrvalo dlouho než se vrátil a to se společností. Nedívala jsem se na nově příchozího zrovna nejlépe a on to oplatil tím že se prakticky teleportoval za nás. Když Saya spadla tak jsem ji rychle pomohla vstát a vycenila jsem na tohohle kapitána páté divize zuby. Už jsem na něj chtěla něco vykřiknout ale nejspíše by to bylo k ničemu. A za chvíli se objevila další dívka. Tahle tu zjevně už nějakou dobu byla když měla dovoleno spát takhle dlouho. Závist~ Probodla jsem ji pohledem který říkal přesně tohle. Tokido Yuri... zdravím. A už se spustila řeč kapitánů a podkapitánů. Nic pro mě a Sayu. Povzdechla jsem si a zalezla jsem si do našeho pokoje. Třeba až zbytek odejde tak nám Raiden řekne trochu více. Brzy se však začala formovat párty a to bylo dostatečné na to abych opět vylezla. Doufám že bude i nějaké sake... tentokrát jsem probodla pohledem Raidena jasně mu připomínajíc jak se tu všichni opíjeli předtím i když je tu nějaký zákaz o kterém jsem moc nevěděla.

Ayazaki Lus

Když se první dívka, která se představila jako Saya, začala klanět, Lus ji ihned zastavila a přátelsky se na ni usmála.
"Tohle opravdu není nutné." Druhá dívka, která se netvářila příliš přátelsky, se poté představila jako Yuri. Když si je shinigami lépe prohlédla, zjistila, že je od sebe jen stěží rozezná. "Dvojčata?"
"Kdybyste náhodou něco potřebovali nebo měli nějaký problém, nebojte se za mnou přijít. Ráda vám s čímkoliv pomůžu." Odvětila a poté se opět otočila na kapitána 5. divize.
"Svou váhu si nehlídám, na to mám příliš mlsné chuťové buňky." A i kdyby se snažila udržet si svou štíhlou linii, v tomto případě by zhřešila. Sladkému dortíku se odolat nedá. Už měla na jazyku větu, že se v pekárně ráda zastaví... hned po tom, co se trochu zkulturní. Přeci jen před chvílí vylezla z postele. To už se však odkudsi vrátil kapitán Tomisura a něčím po ni hodil.
Když věc úspěšně chytila a prohlédla si ji, jen stála a nechápavě hleděla na svého kapitána. Ten již začal plánoval oslavu na její počest a na počest dvou nových členek. Lus jen protočila oči a tiše si povzdechla.
"Na něco jste zapomněl kapitáne... Zapomněl jste se mě zeptat, zda tu hodnost vůbec chci přijmout. A taky... co se stalo se zástupkyní Yuharo? Ta hodnost přece patří jí." Odvětila a zahleděla se na kapitánskou pásku, kterou svírala v pravé ruce.
"A jo... je fakt, že jsem byla kapitánkou. Ale to už je pryč. Tuhle část mého já jsem nechala v té trhlině spolu s mou silou. Vrátila jsem se o něco slabší, jen jako pouhý člen." Pak se na chvíli odmlčela.
"Už mě nebaví, jak mi někteří stále vmetají do tváře, kým jsem byla. Je to pro mě trochu.... potupné... asi jako pro každého shinigami, který ztratil svou sílu." Kapitánova poznámka ji trochu rozhořčila. Vrátila se slabší, bez bankai a jen jako pouhý člen. Byla s tím sice smířená, přesto jí vadilo, když se o tom někdo zmínil. Jejím hlavním problémem však bylo spíše to, že si tolik nevěřila. Snad se i bála, že by mohla zklamat nebo že by to prostě nezvládla. Navíc se teď dost podceňovala.
"Nechci to jenom proto, že jsem dřív byla něčím, čím už nejsem. Pokud bych v budoucnu měla přijmou tuhle hodnost, tak si ji chci zasloužit." Odvětila a s těmito slovy natáhla ruku, ve které svírala pásku, ke kapitánovi, aby si ji mohl vzít zpět.

Firel
Reakce dívek mě trochu překvapila. To jsem fakt tak pomalý, že nestihnu zmizet dřív než si mě všimne člen divize?
Po té jedna z nich okomentovala naší konverzaci o ničení. Podíval jsem se sklíčeně na dívku a řekl jí pravdu.
"Ano, prací shinigami opravdu je chránit lidi. V tom městě ve kterém jsme spolu s kapitánem Tomisurou byli však žádní nebyli. Jistá osoba je všechny proměnila na mutanty. A co se zničeného města týče. Je těžké zachovat město když se vás celá jeho populace snaží zabít."
Řekl jsem tedy stručně vše co se událo v Yaitě, ale ponechal jsem si tu část se skoro nesmrtelným super mutantem.
"Mimochodem, za to překvapení se omlouvám, nečekal jsem že stihnete zaregistrovat mou přítomnost ihned po příletu." Při těchto slovech jsem s úsměvem obešel dívky a poté i Raidena a opustil pokoj, zastavil jsem se až před pokojem kde jsem čekal na Raidenův verdikt ohledně párty.