8. divize

Lus Ayazaki

Náhle jsem vytržena ze svých myšlenek, když se přímo přede mnou najednou zničeho nic zableskne a objeví se kapitán Tomisura. Leknutím sebou škubnu. Můj bankai? Prohodím a odmlčím se. To si budete muset ještě nějakou dobu počkat. A možná se toho ani nedožije... Postavím se na nohy. Říkal jste, že je mám někam uklidit, tak jsem je zavedla do společenské místnosti. Už asi začali, ten hluk jde slyšet až sem. Tak běžte slavit... už tam vás určitě čekají. Odvětím. Bankai můžeme trénovat kdykoliv a navíc jsem již dneska trénovala, takže budu jen ráda, když půjde kapitán slavit a nebude se mě snažit vyšťavit ještě více.

Tomisura Raiden


"Já mu dám... pít bezemě!" zabručel Raiden mírně podrážděně, ale zároveň se chtěl věnovat Lus a jejímu tréninku. No, musel to tedy zkloubit a provést obojí najednou. Nejprve se tedy Shunpnul za Akiem a jeho bandou ke kterým zcela seriózním hlasem pronesl: "Všechno vystěhovat, dneska se chlastá venku!" jeho hlas přitom spíše zněl jako rozkaz než jako oznámení. Kolem něj se zase mírně zajiskřilo a opět zmizel za pomoci Shunpa. Lus v tu chvíli mohla vycítit jeho Reiatsu, jak se objevilo... přímo za ní! Po chvilce mohla cítit mírný vír větru od toho jak Raiden vyhodil svojí zanpakuto přímo do vzduchu i v pouzdře, která se začala prudce točit. Během toho udeřil Raiden Lus plochou ruky do zad a prudce zvedl Reiatsu, tak, aby ho obyčejný člen nemohl ustát. Nejprve si Lus musela získat zpět vysokou úroveň Reiatsu, pak se mohli pohnout dál. "Tak pojď, dej mi přes tlamu," pronesl vyzývavě a mrknul na ní. Zanpakuto stále rotovala kdesi ve výšinách.

Lus Ayazaki

Když kapitán zmizel, uleví se mi, že konečně dostal rozum a šel se napít. Cítila bych se hrozně, kdyby se kvůli mému tréninku na tu oslavu vykašlal. Když se však přesunu ze střechy zpátky na zem a on se zničeho nic objeví za mými zády, pochopím, že si jen odskočil a na dnešní trénink se nevykašlal. Trochu ztratím rovnováhu, když mě praští do zad, jelikož jsem to nečekala. Naštěstí to jen tak tak ustojím a otočím se na něj. To už začne vypouštět své reiatsu a já mám co dělat, abych to vůbec ustála. Hele... k-kapitáne... váš dobrý přítel s vámi chce oslavit něco... něco výjimečného. Tak se dneska vykašlete na ten trénink a jděte slavit. Vždyť trénovat můžeme zítra... pozítří.... kdykoliv. Ale tahle oslava se už opakovat nebude. Ačkoliv mám takové tušení, že než se to dítě narodí, bude jich ještě několik. Tak to běžte pořádně zapít. Podívám se na kapitána přísným pohledem, díky kterému to vyzní tak trochu jako rozkaz. Na jeho výzvu nereaguji. Do tlamy mu dám, pokud si nechá ujít tu oslavu.

Tomisura Raiden

Raiden to sice slyšel, ale rozhodl se to, alespoň prozatím ignorovat. "Slavil bych s ním ve chvíli, kdyby nebylo Seireitei v tomto stavu. Momentálně potřebuji případného nástupce a někoho, kdo mi zaručí, že bude moje divize navždy v bezpečí," pronesl vážným hlasem a mírně se zamračil. Kdyby ti lenoši vylezli ze společenky, mohl pít a zároveň nakopávat Lus do prdelky. Tiše se přitom díval na to, jak se na něj přísně xichtila. V tu chvíli však chytil svojí zanpakuto a na tváři se mu objevil ďábelský úsměv. Shunpem se přesunul těsně k ní a podíval se své kolegyni přímo do očí. "Nebo si už nevěříš, tak jako dřív?" pronesl a ještě zvedl Reiatsu výš, ale pouze v jejích dosahu, aby neuškodil nikomu jinému. Sice mu bylo Akia trochu líto, ale trénink mohl trvat jen chvíli, noc jim pak dala krásnou příležitost slavit. Přeci jen Raiden doufal, že měl jeho bývalý kapitán měl výdrž stále stejnou, co se týkalo chlastu.

Lus Ayazaki


"V tomto stavu? Byli i horší časy, kdy se chodilo pařit. A co se týká toho zástupce... Na chvíli se odmlčím. Proč si myslíte, že bych chtěla být vaším nástupcem? Asi byste neměl ztrácet čas se mnou a jít si najít někoho jiného." Řeknu lhostejně. Kdyby se náhodou stalo, že by osmá divize přišla o svého kapitána, udělala bych vše proto, aby byla osmá divize v bezpečí. Ale nemůže po mě chtít, abych ji po něm převzala a vedla.
Tomisura se pak přesune přímo přede mne a obviní mě z toho, že už si nevěřím tolik jako dřív, což je vlastně pravda. Tasím zanpakuto. Ne proto, abych s ním útočila na kapitána, ale abych se o něj mohla opřít, jelikož vypustí ještě více reiatsu a já už mám opravdu co dělat, abych nepadla na zem. Pokud nápor bude jen o kousek větší, jsem si jistá, že tu sebou seknu. Dění na obloze si příliš nevšímám a když slova utichnou, jen prohodím: "Tak už běžte."

Tomisura Raiden

Raiden nahodil menší facepalm nad Akiem a jeho bandou. To i on se choval takhle strašně když nechlastal? Vážně, ten rok bez pití ho asi poznamenal... dokonce k lepšímu, no co se dalo dělat. Lus ho nabádala ke slavení, on jí k tréninku, který zřejmě byl nad její síly, protože teď už u něj skoro ležela. Ne že by v leže nevypadala dobře, ale teď na takovéhle dvojsmyslné a pochybné myšlenky nebyl zrovna čas ani prostor. Proto Raiden chytil do ruky zanpakuto a mírně se usmál. "Chceš vidět, že zvládnu obojí?" pronesl k ní a chytil zanpakuto za jílec, pouze pravou rukou. Hirameki, Hiraishin, pronesl rozkaz v mysli a pevněji sevřel dlouhou rukojeť. pouzdro meče se v tu chvíli rozletělo a zajiskřilo, kolem Raidena rozpraskala půda, ale on stáhl své Reiatsu na minimum, takže se nestal nějaký velký poprask, uvolňoval pouze miniaturní zlomek své zanpakuto. Ale i tak se jeho stříbrné popruhy spojili s mečem a meč se zároveň rozdvojil, tudíž ke každé ruce byl připevněn jeden, ověnčen slabým elektrickým proudem. Jeho vlasy se přitom samovolně zvedli a on prostě zmizel... rychleji než za použití shunpa a pod nohama se mu objevila pečeť. V tu chvíli byl u Akia, kterého poplácal po zádech, optal se ho, jestli už ví co vlastně čeká a tak podobně. Taktéž si vzal první volnou láhev, přičemž zanpakuto pustil, musel jí teď tahat za sebou, naštěstí to "úvazek" zvládal dokonale, takže to Raidenovi dávalo prostor pro manipulaci s rukama.
Když se opět zajiskřilo před Lus, Raiden již do sebe klopil obsah láhve a převykládával jí to, co mu právě řekl Akio... tedy, pokud byl ještě schopný mluvit. A k ní už měl jen jediné: "Bez Shikaie si asi moc neporadíš."

Akio

Když Raiden dorazil, byl už Akio v silně podnapilém stavu. Opíral se o obří sud z kterého tu a tam upil a pak pro změnu pomocí zanpakuto zkoušel skládat blesky do roztodivných tvarů. Když se objevil Raiden, vesele se usmál.
Hele...Raiden...no to je dost...musel jsem se stít bez tebe...co to bude?....no...řekl bych že dítě....ještě jsme se neptal Suki...ale dítě vypadá nejpravděpodobněji... Pokýval uznale opilecky hlavou a připil si s Raidenem.
A kam ty furt sakra odbíháš...
Otočil se za Raidenem, který zase zmizel. Akio jen mávl rukou.

Lus Ayazaki

Má slova o tom, že by si měl najít jiného nástupce, kterého bude teď moct týrat, aby byl později použitelný a mohl mu bez obav předat divizi, úplně ignoroval a místo toho se mi rozhodl dokázat, že on zajisté zvládne obojí. Vyvolá svůj shikai. Ztlumí se reiatsu a mě se uleví. Ihned poté se kapitán vytratí. Možná bych mohla počkat, až opije a pak se nenápadně vytratit. Pak mi však dojde, že takovému zkušenému pijanovi bude trvat velmi dlouho, než se opije. Tiše se povzdechnu. Jako bych toho už dneska neměla dost.
Po chvíli se vrátí s flaškou v ruce a prozradí mi, co nového se dozvěděl. Vlastně to ani žádné novinky nebyly. Nakonec mě vybídne k tomu, abych vyvolala svůj shikai. Zdá se, že tento trénink myslí smrtelně vážně. Tiše si povzdechnu a pronesu vyvolávací rozkaz. Po zanpakuto začnou pobíhat elektrizující paprsky dokud se barva nezmění na černou a bílou. Nečekejte však, že vám budu dělat nějakého nástupce. Pronesu směrem ke kapitánovi a pevně uchopím zanpakuto ve své pravé ruce. Dneska jsem již poměrně dlouho trénovala, takže teď nepodám žádné vynikající výkony. Informuji ještě kapitána o tom, že jsem již cvičila. I bez jeho tréninku se cítím vyšťavená.

Tomisura Raiden

"Fajn, tak dneska si jen něco otestuji," pronesl vážným hlasem směrem k Lus a zvedl meč, který držel v pravici, směrem k obloze. Jeho tělo na momentek změnilo podobu, nabralo jakousi bleskovou formu svázanou stříbrnými popruhy, které odváděli přebytečné Reiatsu do mečů. K nebi zařali stoupat blesky, což byla pravá podoba Raidenova Reiatsu. Na jeho tváři byl vidět mírný úsměv, když v tom najednou šlehl mečem dolů a proti Lus se vyřítila vlna bleskové energie. Nebyl to vlastně ani plnohodnotný útok, pouze cvičný švih s přebytečným dílem Reiatsu, které jeho tělo nedokázalo v tomto stádiu zadržet. Ale Lus by to prakticky nemělo ubližit, jelikož si to nepřál. Test spočíval v tom, jestli to vůbec ustojí nebo jestli jí to smete. Případně se mohla pokusit tento útok anulovat svýma schopnostma.

Lus Ayazaki

Sevřu rukojeť zanpakuto pevně v obou rukách a čekám, zda kapitán zaútočí nebo nechá první útočit mě. Najednou zvedne meč vzhůru, sekne zanpakuto směrem dolů a proti mě se rychle vyřítí obrovská vlna bleskové energie. Ačkoliv jsem každou chvíli čekala nějaký útok, nejsem dostatečně připravena na to, abych se mu mohla bránit. Během toho roku jsem vyšla dost ze cviku. Je sice pravda, že jsem se každou chvíli snažila trénovat, ale většinou jsem trénovala sama. A i když se mi podařilo najít nějakého člena, který by trénoval se mnou, nedají se ty jejich útoky srovnávat s kapitánovými, a to i přesto, že se drží zpátky. Když už je vlna u mě, stisknu zanpakuto ještě pevněji, napřáhnu se a pokusím se vlnu prostě rozseknout. Vlna energie mě však strhne, proletím stěnou budovy, která se nachází za mými zády, a zastavím se až o vnitřní stěnu, po které sjedu dolů. Ještě štěstí, že tu zrovna nikdo nebyl. Vlna sama o sobě mi žádné zranění nezpůsobila, ale náraz do zdi byl docela tvrdý a na hlavě se mi objeví menší rána, z které začne kapat krev. Chvíli mi trvá, než se vzpamatuji a postavím se zase zpátky na nohy. Dříve by mi nedělalo problém ten útok zablokovat, ale teď... jsem na tom nejspíše hůře, než jsem myslela. Na nic nečekám a pomocí shunpa se přesunu přímo před kapitána a pokusím se ho seknout. Je mi jasné, že ten útok vykryje, a tak se nebojím do toho dát veškerou sílu, kterou jsem momentálně schopna ze sebe dostat.

Tomisura Raiden

Raiden očekával, že bude Lus aspoň nějakým způsobem opětovat útok, tudíž se připravil a koncentroval reiatsu do dlaně. Ukázalo se, že Lus zaútočila přímo, tudíž se nemusel ani moc otáčet a čelit nějakému aspirovskému útoku do zad, teď mu stačilo pouze pozvednout ruku, ve které momentálně nedržel zanpakuto, protože ta se samovolně houpala na střírném pásu na ruce a Lusinu zanpakuto chytil do ruky, až se zablesklo. Mírně se usmál a vyslal po její zanpakuto elektrický proud, který následně přeskočil i na její tělo. "Dobře, moc dobře," pronesl a pustil katanu. Následně se zajiskřilo a on se začal objevovat v kruhu kolem Lus, ne zapomoci Shunpa, ale za pomoci Raitensho, tudíž nemohla čekat kde se objeví příště. Nechtěl to ten večer už moc protahovat, takže se najednou prodce rozmáchl, obalil meč elektřinou a mířil Lus přímo na krk. Záře dost oslňovala a bylo vidět, že nejspíše myslel útok, když v tom se zastavil těsně u její kůže, až jí mohl štípnout mírný výboj. "Pro dnešek konec, teď se jde pít," pronesl pobaveně, nechal svojí zanpakuto zformovat zpět do uzavřeného trvaru u obi a sám tlesknul, chytil Lus kolem ramen a za pomoci Shunpa jí přenesl k Akiovi a jeho partě.
"Ale, trochu tréninku nikdy neuškodí," oznámil k němu a následně se chopil nejbližšího soudku, který zvedl jednou rukou. "Tak na Akiovo potomstvo, které bude zřejmě dětského původu," pronesl přípitek a pobaveně se zasmál. Následně soudek nabídnul i Lus.

Lus Ayazaki

Jak jsem mohla čekat, kapitán můj otok zastaví levou přední. Zahlédnu, jak se pousměje, a ihned poté mnou projede elektrický proud. Jen tiše zaúpím. Jsem na tohle sice zvyklá od své zanpakuto, ale i tak je to nepříjemné. Pak kapitán začne poskakovat kolem mě. Jen tomu přihlížím, dokud neukončí to divadlo. Jakýkoliv útok by byl totiž zbytečný. Teprve, když na mě zaútočí, chci uskočit, ale než vůbec stačím něco udělat, jeho katana se zastaví u mého krku. Pokud to takovýmhle způsobem bude probíhat i příště, je ten trénink zbytečný. A než stačím cokoliv říct, chytne mě kolem ramen a objevíme se ve společenské místnosti. "Neuškodí... vám ten trénink určitě prospěje." Probodnu ho pohledem. Tak trochu mi přijde, že si spíše jen ověřoval, že má nade mnou navrch, než že testoval, jak na tom vlastně jsem. Soudek si od něj beze slova převezmu. Když už jsem tady, dám si alespoň trochu. "Jak už říkal tady kapitán... na to vaše miminko. Hlavně ať je zdravé!" Loknu si trochu obsahu soudku a pak ho dám kolovat dál. "A už víte, zda to bude holčička nebo chlapeček?" Pohlédnu tázavě na Akia.

Haruka Kasumi

I když nebyla ještě úplně rozhodnutá, kam jít, šla přímo. Aniž by si to uvědomovala, zavedla sama sebe až ke kasárnám 8.divize. Což samosebou nemohla být zase taková náhoda, jak se z prvu mohlo zdát.
Kasumi přikráčela blíž, při čemž si prohlížela vnější zdi, jenž ohraničovaly pozemek. Předtím jsem ho odbyla, jen co se ukázal, povzdechla si a rozhlédla se.
Udělala krok vpřed. Bariéra, no jistě, pomyslela si a znovu poodstoupila. Nemínila se takovou překážkou nechat odradit, zároveň však neměla nutkání se tím prodírat dovnitř. Takže tam prostě stála, před kasárnami, s rukama založenýma na hrudi a s vypočítavým pohledem. No tak, Raidene, tohle tady přece není proto, abych se nedostala dovnitř já... hm... Nebo že by snad... měla ta bariéra více využití?

Informace: Začal druhý den cvičení

Nad osmou divizí se pouze vznášel alkoholovými výpary nasáklý mrak. Sem se informace o Satoshim neměly šanci dostat. Co však bylo pro Kasumi šokující bylo, že se bariéra vypla.

Ukitake Akio

S opileckým pohledem koukl na Raidena...
A ty seš sakra kterej? Vypadalo to, že Akiova dlouhodobá paměť je zastíněna tlustou...velmi tlustou vrstvou blbostí, nakupenou za staletí a nyní s opicí puštěna volně do jeho myšlenkového systému.
Popravdě...Akio vypadal víc ožrale, než celá 8.divize při oslavách Raidenových narozenin...a to už bylo příliš...
Jsem duhová víla...... Škytl.
Pak udělal jeden krok k Raidenovi, vypadalo to, že ho jde obejmout, jediné co však Raidena objalo byly teplé zvratky.

Tomisura Raiden

Párty jela nonstop od večera do rána, Raiden byl tudíž rád, že předchozího dne spal až do oběda, tudíž se necítil ani moc ospalý. Navíc tušil i to, že se v nejbližších 12ti, tedy přesněji v 11ti dnech, moc nevyspí. No, co se dalo dělat, momentálně měl co dělat s plnou divizí ožralů.
"Lus, už jsem se ho ptal, neví to, jediný o čem mě přemlouval je to, že to prý bude dítě," pronesl shinigami pobaveně nad Lusinou otázkou a odložil soudek, už byl akorát na hranici, více pít nemohl, takže nechal skupinu, aby se bavila podle svého a on to celé jen pozoroval. Tedy, až do příchodu Akia na scénu, kdy se představil jako duhová víla a Raiden již očekával, co se bude dít. Chtěl se uhnout, jen si vybral trochu nevýhodnou pozici, takže by buď povalil půlku obyvatel nebo by proboural zeď. Proto nakonec vršek jeho oblečení schytal Akiovu dávku, což kapitána osmičky "trošku" rozhněvalo. Plynulým pohybem ze sebe svlékl vršek shinigami uniformy, tudíž všem odhalil ten krásný bílý obvaz, co měl pod ní. "BAKA!" pronesl ostře k Akiovi, shunpnul se k jeho boku a hranou dlaně ho poslal do spánku. Následně se otočil k Lus: "Odkliď je prosím, případně řekni nějakým členům, mají dost." Rukou ještě mávnul k té Akiově skupině a zbytkům alkoholu, když v zajiskření zmizel, protože vycítil její Reiatsu.
Raiden se krátce na to objevil u Kasumi, s mírným úsměvem ve tváři, avšak ho znepokojilo, že bariera, kterou rozmístil nějaký ten člen v této oblasti selhala. To ho donutilo, aby se trošku zamračil. "Pošlete sem někoho, aby opět zabezpečil tento sektor," pronesl vážným hlasem k nejbližším shinigami z osmičky. A nyní se již mohl naplno věnovat Kasumi, kterou během chvilky chytil do náruče. "Přišla jsi se podívat, jak to tu Akio zřídil?" optal se jí s mírným zasmáním a pak s ní vyšel směrem jeho pokoj.

Haruka Kasumi

Při tom, jak postávala před kasárnami osmičky, se stalo něco, co jí celkem překvapilo. Bariéra... zmizela? Že by jí zrušili? Taky to mohla brát jako nevyřtčené pozvání dovnitř, ale zrovna tohle jí ani v nejmenším nenapadlo. Vrtaly jí hlavou naprosto jiné důvody a než se rozhoupala, objevil se u ní Raiden, přesně dle jejího očekávání. Soudě toho, co řekl se bariéra zkratovala neúmyslně. Mimo to, když se na něj Kasumi podívala, zarazil jí pohled na obvazy, které měl Raiden na sobě omotané. Ani se tak moc nezajímala o to, proč vlastně nemá vršek shihakkusho, i když to by jako jeho snoubenka nejspíš měla! Obavy však byly v této chvíli silnější, než podezíravost, přesto o tom prozatím ani necekla.
,,Akio...?" zopakovala trochu zaskočeně, ale záhy zaznamenal i jeho reiatsu. ,,A jo, on je tady. Ale ne, kvůli tomu tu opravdu nejsem," odvětila úsměvně.
,,Mimochodem, nemusíš ze mě dělat nemohoucí. Došla jsem až sem. Myslím, že další cestu zvládnu taky po svých," pronesla k němu vlídně, když si uvědomila, že se kolem ní míhá svět a ona při tom neudělala jediný krok. Slušně tak Raidena požádala, aby jí postavil zpět na zem. Jestli tak ale neučiní brzy, půjde slušnost stranou...

Tomisura Raiden


"Ano, Akio, byl tu v noci zapíjet své potomstvo.. a tak trochu to přehnal," poznamenal a nakonec se nad tím musel zasmát, protože představa, že on fungoval zcela normálně a Akio byl již na podlaze, to se ještě nestalo. Každopádně, realita byla krutá a Raiden by rozhodně nechtěl být Akiem až se probere. Kocovina... ničitel světa.
Následně Kasumi projevila jakýsi odpor k poponášení, což ho mírně překvapilo, ale když to tak chtěl, tak jí tedy položil zase na vlastní nožičky. Místo toho jí raději objal kolem pasu a usmál se. "Takže, přišla jsi tedy asi zamnou, že?" zeptal se jí, aby se neřeklo.

Haruka Kasumi

,,Akiovo potomstvo?" zarazila se udiveně. Ale nebylo to tak zvláštní, vždyť byla pryč takovou dobu, nemohla vědět hned všechno aktuální, co se v Gotei 13 během její nepřítomnosti přihodilo. I když teď si říkala, že toho je nějak více než obvykle. Jak si tak Raidena prohlížela, všimla si, že z něj taky táhne alkohol. Tedy, ten vlastně táhl z celého tohoto místa, takže se toho zase tolik nezměnilo.
Zase ucítila pod nohama pevnou zem a byla spokojená. ,,Vlastně tu hledám svojí piraňu. Utrhla se mi při procházce z vodítka a uletěla. Neviděl jsi jí tu někde?" hlesla a začala se rozhlížet mimoděk kolem. Dlouho u toho ale nedovedla udržet vážný výraz.
,,Jistě, že jsem přišla za tebou," pronesla a podívala se mu do tváře. ,,Měla jsem špatný pocit z toho, že jsem na tebe neměla čas, když jsi za mnou přišel. Což mi připomíná, snad tě teď od ničeho nezdržuji?" tázala se, jako by Raiden někdy pořádně dbal na práci. Snad jediné, od čeho ho mohla zdržovat bylo, že si tak nemohl dopít veškeré divizní zásoby alkoholu....

Tomisura Raiden

"Ach, ty jsi vlastně nebyla na poradě, kdy oznámil, že je Suki těhotná," pronesl pobaveně a trochu si povzdechl. Zdalipak budou mít někdy potomky oni dva. No, to bylo ve hvězdách. "Každopádně, včera večer sem nalezl a pěkně se zlil. A já měl po roce poprvé alkohol, ale tentokrát jen s mírou," dodal ještě, aby jeho reputace zase neklesla na úroveň alkoholového násosky.
"A jo, jedna piraňa se právě griluje u nás v kuchyni na imaginárním grilu od Yoshira, chceš se zajít podívat?" odvětil hned pobaveně, během přesunu k hlavní budově osmičky, kde Raiden raději obloukem začal obcházet společenskou místnost, kde nebyl zrovna pořádek
"Ne, nezdržuješ, ty přeci nikdy nezdržuješ," ubezpečil jí klidným hlasem a usedl na verandu před svým soukromým pokojem, kde si jí okamžitě stáhl na sebe a posadil na nohy. "Tak, taky se připojíš k našemu plánu jak tu kouli vrátit Izanagimu?" zeptal se nejprve a přitom jí rukou pronikl do uniformy, aby jí mohl pošimrat na bříšku.

Ayazaki Lus

"Dítě? Opravdu? Tak to jsem teda opravdu nečekala." Pousměji se nad tím. Akio musel být nejspíše v podnapilém stavu, když se ho ptal. Když se na kapitánově oblečení objeví  obsah žaludku jeho přítele, je mi jasné, že tahle párty brzy skončí. Když však chci odejít, zaúkoluje mě, ať je někam odklidím. "Odklidit? Kam? Vždyť už jsem je odklidila tady do té místnosti! Poslat pryč je nemůžu kvůli těm bariérám... to jim tu mám ještě hledat nocleh?!" "Ale kapitáne..." Než však stačím něco říct, kapitán je pryč. "Čím jsem si tohle zasloužila?" Tiše si povzdechnu, otočím se na všechny přítomné a trochu si odkašlu. "Pánové... kapitán Tomisura právě před chvílí tuhle párty ukončil. Takže... dopijte si skleničky a zbytek vám zabalíme domů. Ráda bych vás vyprovodila z divize, ale bohužel jsou všude bariéry, přes které se nejde dostat, takže tu musíte zůstat alespoň do doby, než se kapitán vrátí. Volné pokoje nemáme, takže se můžete uvelebit přímo tady. Jen malá rada... až si budete lehat, dávejte pozor na zvratky." Tímto ukončím svůj projev. Volné pokoje by se možná našli, ale... upřímně... kdo z nich by byl schopný se tam dopotácet? Nejspíše budou všichni rádi, že můžou spát. Pak se otočím na dva shinigami, které jsem předtím zaúkolovala, aby tu na ně dohlíželi. "Ukliďte někam ten alkohol, pokud vůbec ještě nějaký zbyl. Až budou odcházet, tak jim ho vraťte. A dohlídněte na ně. Kapitán by nebyl určitě rád, kdyby se začali potulovat po prostorách divize a dělali by bordel." Pak se vydám ven z místnosti a zamířím na čerstvý vzduch. Konečně snad budu mít čas si odpočinout.

Haruka Kasumi

,,Tak takhle ty, jo? Chceš mi tím říct, že jsi si až teď všiml, že jsem na té poradě chyběla? Tak to já jsem si klidně ještě mohla nějaký ten pátek zůstat v lesích a ničemu by to neublížilo," hlesla celkem dotčeně a vyčítavě. I když ta jeho správa o tom, jak si dává na alkohol majzla, jí potěšila. ,,To jsem ráda, že už to nepřeháníš. Chlap je mnohem mužnější, když ho někdo nemusí s kocovinou vláčet na ramenou do jeho pokoje a ještě se s ním dohadovat, že opravdu nezpívá karaoke se Sei... um, tedy ex-sotaicho Shounagon," na chvíli se zarazila, ale po sléze se Raidena obdarovala širokým úsměvem.
,,Cože? Vy jste vážně našli Milouše?!" zastavila se za chůze a vypadala nejprve hrozně šťastně. Pak její výraz však přešel do naprostého zděšení. ,,A grilujete ho?!" vykřikla a nevěřícně zírala na Raidena, jako by právě zabil jejího bratra. On pokračoval dál a tak se rozběhla za ním, ale stále měla ve tváři vidět jistý náznak zoufalství. Copak to se dělá takhle někomu klohnit mazlíčka? Copak jim snad někdo řekl: "Postarejte se mi o Bobíka," že ho hned museli hodit na gril?! Jinak řečeno Kasumi byla asi hodně unavená z toho dlouhého pobytu mimo civilizaci, když ani nepoznala, že to Raiden nemyslel vážně.
Byla pořád překvapená, když si s Raidenem sedla. Nebo spíš na něj. ,,Kouli? Plán? Jakou kouli Izanagi ztratil? ptala se, protože prostě nebyla dostatečně informovaná. V tom případě si to vlastně vůbec nespojila s hrou a tudíž to u ní nemělo takovou prioritu. Vyskočila z nenadání na nohy. ,,Myslíš, že už je pozdě? Ne, musíme něco udělat. Raidene, kde máte kuchyni? Ještě ho můžeme zachránit," vyhrkla a dezorientovaně se rozhlížela, neb se pokoušela onu zmíněnou místnost najít sama.

Ukitake Akio

Raiden se pokusil velmi jednoduchým krokem o uspání bývalého kapitána 13.divize. Nicméně shinigami...400 let starý a v podstatě jedna z největších legend Seireitei, nebyl tak lehce k uspání, i když byl zlitý jak doga.
Jeden účinek však šťouchanec měl, nahodil Akiúv mozek o příčku výše a ten mohl v mezích komunikovat...
Co...to..škyt....Raidene?! Kde to....škyt....jsem...a umyj se...děsně smrdíš...
Akio přehlédne Kasumi i všechno ostatní...pouze se otočí na podpatku a zaleze do místnosti kde se před nějakou dobou popíjelo...po chvíli usnul za sedačkou.