7. divize

Zde se nachází kasárna 7. divize.

Sai Kazuma

Dnes jsem už měl po tréninku, a proto jsem se jen poflakoval po sedmé divizi. "Nemám žádnou misi ani žádné povinnosti, které bych musel nutně splnit." Pomyslel jsem si a vytáhl přitom plechovku energetického drinku. Párkrát jsem zaťukal na víčko plechovky a následně ji otevřel. "Co jen budu dělat? Nic mě nenapadá... to je otrava!" Byl to prostě jeden z těch nudných dnů, kde není co na práci a jediné co děláte je, že si stěžujete. Už mě nebavilo ani to neustále chození kolem. Vyhledal jsem si nejbližší místo k sezení a našel jsem plochu pokrytou trávou. Pokrčil jsem rameny... To by šlo... Sedl jsem si tam a asi po dvou minutách jsem si lehnul. "Prostě si počkám a ono se už něco stane..."

Hikaku

Pomalím krokem se vrátil z porady, než se však vydal do své kanceláře, kde jej zajisté očekávala hromada odpadu, tedy papírování, prošel si celé kasárny. Nic se zde nedělo, tu a tam narazil na nějakého člena. Zamyšleně bloudil. Zarazil se když ucítil známé reiatsu. "Say? Ještě jsem mu nepoděkoval." pronesl si pod nosem hledíc na Saye z jednoho okna kasáren. Zvětšil trochu své reiatsu aby mu dal najevo že je zde. Doufal že až bude chtít přijde za ním sám. Teď jej čekalo papírování. Vešel do své kanceláře a uviděl něco co žádný kapitán za celou dobu svého působení snad nikdy neviděl. Čistý stůl s jediným papírem, na kterém stálo. "Oznámení kapitánovi. Chod divize během vaší nepřítomnosti jsem si s prominutím vazala na starost. Vyřídila jsem za vás veškeré papíry. Snad se máte již lépe Yuriko." Pousmál se po přečtení dopisu. "Ach ta Yuriko. Nikdy nepřestane udivovat." Posadil se za stůl a sáhl do šuplíku ze kterého krom láhve saké, která ještě byla ze zásob osmičky vytáhl také nůžky a niť. Při popíjení si Ustřihl část Haori a vytvořil si z něj pouze vestu s krátkými rukávy a z ustřižené části vytvořil kapuci. "Mám to ale talent."Pochválil sám sebe po té co si toto dílo oblékl a zdaleka na něm nešlo poznat že jej dělal on. V těle již měl polovinu obsahu lahve. Sice těchto lahví pobral osmé divizi víc ale proč jimi plýtvat, schoval jí tedy zpátky do šuplíku a začal přemýšlet nad jedinou věcí. Bylo na čase sehnat si podkapitána a v tuto chvíli připadala v úvahu jediná osoba.

Sai Kazuma

"Tak si říkám, že se možná nic nestane..." Řekl jsem si a pořád jsem ležel na trávníku. Nicméně už mně z toho ležení bolely záda, zkusil jsem se otočit na bok, ale nepomohlo to. Pak jsem to zkusil na druhý bok, lehl jsem si opačně, ovšem nic z toho nepomáhalo. Vypadalo to už poněkud divné, jak jsem se tam pořád převaloval z jednoho místa na druhé, a tak jsem raději vstal. Podíval jsem se trochu rozpačitě okolo a poškrábal se přitom vzadu na hlavě levou rukou. Sledoval jsem, jestli mě přitom někdo viděl. "Takže se už vrátil..." Podíval jsem se směrem, kde byl Hikaku. "Asi se půjdu podívat, jak se daří... ale bude mít asi moc práce s papírováním... V tom případě musím jít za ním a vysmát se mu..." Přišel jsem ke dveřím jeho kanceláře, nezaklepal a otevřel dveře. Nahodil jsem úsměv a pozdravil ho s nataženou rukou proti němu. "Čau! Jakpak jde život..."

Hikaku

Když uviděl Saie ve dveřích a slyšel jeho oslovení rozhodl si z něj tak trochu vystřelit. Jak se to opovažuješ mluvit s kapitánem? Autorita ti nic neříká?"Zůstal na něj hledět s vážným výrazem ve tváří, i když šla vidět pouze polovina obličeje díky kápi, kterou měl přes hlavu. Na pokon to nevydržel a začal se smát."Dělám si pr***. Ehm srandu."Podal mu ruku a ukázal na místo naproti němu."Posaď se." Odmlčel se a pokračoval trochu vážněji."V soukromí mě oslovuj jak chceš, ale na veřejnosti alespoň trochu važ slova."Během výkladu vytáhl opět láhev saké z osmé divize."Půlku jsem už vypil, snad ti to bude stačit." Vstal, poodešel k oknu kde se pořádně nadechl čerstvého vzduchu. Po té se otočil na svého přítele a s vážností pronesl. "Díky Saii, kdyby ses tam neukázal, nevím co by se semnou stalo." Otočil se a zahleděl se do dálky. "Příjme to, nebo ne?.."

Sai Kazuma

Slova kapitána po mém pozdravu se mnou velmi nehnula. Nic jsem neříkal a opětoval jsem pohled, ve kterém nebylo vidět, že by mě to trápilo. Nevím proč, ale prozatím Hikakua nedokážu brát jako svého nadřízeného... Vsadím se, že alespoň polovina sedmé divize nemá páru, že je Hikaku náš kapitán... Po tom, co se začal smát, jsem se jen pousmál a sedl si na místo, na které poukazoval. "To přece moc dobře vím..." Vzal jsem si saké a dál si doušek. "Dík..." Chvíli jsem přemýšlel, co myslel tou poslední větou. Vypadalo to, že jsem na tu věc nějak zapomněl. "Není zač, ale upřímně... nevím o čem to mluvíš..."

Hikaku

Posadil se zpátky do křesla."Mám na mysli to jak jsi mě našel u té usedlosti a dopravil si mě do čtvrté divize. Vlastně teprve dnes jsem odtamtud zmizel." Po těch slovech prohledal šuplíky ve stole a poměrně brzo našel to co hledal, spisy všech kapitánů. Potřeboval si něco zjistit. Při pročítání spisu, který patřil Raidenovi pokračoval v diskuzi."Potřebuju s tebou něco probrat Saii..."

Sai Kazuma

"Jo tohle... To přece nic nebylo..." Pověděl jsem mu a dál popíjel saké. "Není špatné... I když na mé drinky to pořád nemá... Tomu se nemůže vyrovnat nic..." Pomyslel jsem si a sledoval, jak Hikaku něco čte. "Co máš na srdci, kapitáne?" Tohle určitě směřovalo k něčemu pro mě nepříjemnému...

Hikaku

"Dnes se konala porada kapitánů. Aby prověřili jak divize fungují dali jednomu z nás artefakt, který on nebo někdo z jeeho divize musí dostat do jiné divize tak aby tam zůstal dokud jej zas nedají do dovoze jiné. A tak pořád do kola. Padlo spoustu protestů ale přeci jen tato hra započala. Je jasné že bude probíhat více méně jen mezi kapitány a důstojníky." Shrnul do kostky co potřeboval. "A teď se dostávám k tomu co "chci" po tobě."Bylo mu jasné ža Sai už možná tuší co mu teď nabídne. "Divize se potřebuje dostat do chodu, i když fungovala perfektně i mimo mou nepřítomnost. Ale do přístě bych tu rád měl nějakého zástupce. Tímto ti nabízím pozici podkapitána sedmé divize." Neříkal to s nějakou zaujatostí, prostě jen pročítal spisy kapitánů a do toho něco žvatlal. Dočetl spis patřící Raidenovy a společně s ním schoval do šuplíku i spis kapitána čtvrté divize, který mu stejně jako Raiden nevyhovoval k jeho věci.

Sai Kazuma

Poslouchal jsem dlouhou řeč Hikakua a snažil se všechno, co řekl dobře pochopit. Tahle hra, kde se nějaký artefakt bude prohazovat mezi divizemi jako horký brambor, nebyla špatná, ale koukalo z ní dost problému... "Snad neřekne to, co si myslím, že řekne, protože jestli to řekne, tak nevím, co řeknu..." Nakonec samozřejmě řekl přesně to, čeho jsem se obával. Zástupcem kapitána jsem už jednou byl a znova se mi do toho jít nechtělo. Znamenalo to hodně povinnosti a řízení divize v kapitánově absenci... Tohle nebylo nic pro mě. "Víš... etoo... myslím, že najdeš... je tady víc lidí, kteří se na tuhle pozici hodí líp nežli já..." Vstal jsem, uklonil se, narovnal se a mluvil dál. "Promiň, ale odmítám tuhle nabídku..." Z vlastní vůle jsem podkapitán prostě být nechtěl.

Hikaku

Čekal podobnou reakci, ale přesto to zkusil. "Tebe byh na této pozici měl nejradši, ale nebudu tě přemlouvat." Každopádně věděl že Sai se se svými zkušenostmi i silou podkapitánum může rovnat.Dále si pročítal spisy kapitánů a vyřadil i Izanagiho, který by byl jistě dobrým kandidátem, ale má jistě i jiné záležitosti. Vyřadil i kapitány páté, šesté, desáté, dvanácté a třináscté divize. Zbitek spisů položil na stů před sebe. V potaz tedy přišli kapitáni třetí, deváté a jedenácté divize. Anijednoho z nich nezanal osobně, ale z těch tří na něj jen dva působili dobrým dojmem. Vyřadil tedy i kapitána jedenáctky a konečně se dostával k závěru. Po protřídění pohlédl na Saie. "Dobrá tedy, je potřeba upozornit divizi na ten artefatk, jediné co o něm víme je to že může nabrat jakoukoliv podobu a že jeho reiatsu je totožné s tím, které patří vrchnímu kapitánovi." Poodešel opět k oknu kde již byli shhromážděni pekelní motýli. Každému vložil zprávu vě znění" Všichni členové sedmé divize se ihned dostaví na nádvoří kasáren." Pokynul Saiovy aby se tam taktéž dostavil a klidným krokem vyšel z kanceláře k místu shromáždění.

Sai Kazuma

Byl jsem rád, že to Hikaku pochopil a do funkce podkapitána mě netlačil. Pomalí jsem dopíjel saké, jež mi bylo nabídnuté, a sledoval, co to dělá s těmi spisy. Nevěděl jsem, co má v plánu v té hře, která brzy začne a bylo mi to celkem jedno... stejně to vypadalo, že se to brzy dozvím. "Takže může mít jakoukoliv podobu a má reiatsu vrchního kapitána... Vsadím se, že to nebude jediné, co to dokáže..." Pomyslel jsem si a poté odešel na místo shromáždění sedmé divize. "Vezmu to tudy..." Nijak jsem nespěchal, šel jsem poklidným krokem s rukama za hlavou.

Hikaku

Sledoval sbíhající se členy z okna kasáren. Když byli přítomní všichni včetně Saie a Yuriko, přesunul se pomocí shunpa na konec špalír ,který členové vytvořili. Byl rád že mohl konečně předstoupit před celou divizi, ale zároveň si připadal divně. Rozhodl se působit co nejsebevědoměji. "Všechny zdravím. Většina z vás ani netuší že kapitána máte. Ano je pravda že předtím jsem se moc neukazoval a poslední rok o mě nebylo ani zmínky, ale co bylo, bylo. Mé jméno je Hikaku Kioshi, doufám že alespoň tohle jste již věděli." Řekl tedy na úvod a hned přešel k věci. "Mezi divizemi se nyní pohybuje artefakt, který je schopný vzít na sebe jakoukoliv podobu. Úkolem divize, která jej má v držení je, zbavit se jej co nejrychleji tím že jej přesune do jiné divize, nejlépe tak aby o tom nevěděla. Poznáte jej podle reiatsu, které je totožné s reiatsu vrchního kapitána.Proto vás všechny žádám buďte ve střehu.Momentálně má tento předmět v držení kapitán dvanácté divize, kterému ho předal kapitán divize osmé, za jakým účelem to už je věc jiná.Mějte se tedy na pozoru! rozchod!." Po posledním slovu zmizel shunpem zpátky do své kanceláře, aby se zajímal o své záležitosti. Doufal jen v to že nevystupoval špatně.

Sai Kazuma

Byl jsem na místě a čekal na příchod našeho kapitána. Docela mě zajímalo, jakou formou to vezme a jak budou reagovat ostatní členové divize. "A je tady..." No, zvládl to dobře... Když byl vydán pokyn pro rozchod, šel jsem pryč. Nevěděl jsem, kam teď půjdu a jestli má ten artefakt v rukou kapitán dvanácté divize, rychlé se ho myslím nezbaví. Přeci jen co jsem slyšel, je to dost... zvídavý člověk.

Hikaku

Poklidně seděl v kanceláři a popíjel saké, které mu začalo stoupat do hlavy. Pořád se však dokázal soustředit na spisy dvou kapitánů oba dva měli podle všeho dost zkušeností. "Yoshiro Ruyichi nebo Izumi Razaki." Opakoval si pořád v hlavě. Nakonec schoval do šuplíku poslední spis. Na stole tedy zůstal spis kapitána deváté divize společně s láhví saké a spícím kapitánem na stole. Potřeboval si trochu odpočinout. Při usínání však pořád přemýšlel nad tím jak se vypořádat s tím artefaktem, který se pořád může objevit někde v jeho divizi.

Ryuuka

Rozdal jsem hlídky v divizi a odkráčel pryč, na menší procházku za starým přítelem. Vzápětí, když začal Sai pít energy drink, jsem se objevil před ním, jednoduše a nečekaně jsem mu drink sebral z ruky, poodkryl masku a napil se. Ne nijak násilně. "Díky" Špitnul jsem. Udělal jsem to samozřejmě proto, protože jsem si myslel, že má ještě nějaké, jak u něho ve zvyku bývá, bohužel opak byl pravdou. Byl jsem na cestách, celý timeskipový rok jsem ničil zločince daleko za Seireitei a Rukongaiem. "Dnes jsem se vrátil, tak co, jak žiješ? Nezajdeme na něco k pití?" Optal jsem se ho se smíchem.

Sai Kazuma


Vychutnával jsem si svůj speciální drink, který jsem si šetřil už několik dní. Byl opravdu výtečný a hlavně těžko sehnatelný. "Tohle je opravdu ---...." Nestihl jsem dokončit větu a vzápětí jsem měl drink pryč z ruky. "He?" Vyšlo ze mě, když jsem spatřil svou ruku, jež byla naprosto prázdna. Vůbec jsem si Ryuuky nevšiml a nijak nestihl zareagovat na jeho podlou krádež. "Co to sakra..." chvíli jsem zůstal zticha... "Můj drink... je pryč... je pryč..." Opakoval jsem si několikrát a pohlédl na Ryuuku, který se tady ještě smál, jakoby se nic nestalo. "Ty... Ty... jak se opovažuješ!!! Vzít mi můj drink a vypít ho!!! Kdo ti to sakra dovolil!! Co!! Víš vůbec, co jsi udělal?! Chceš zemřít?! Ty bakayarou..." Vykřikl jsem na něj a v tu chvíli mi bylo jedno, jestli to je kapitán jedenácté divize. Udělal bych to, i kdyby to byl sám vrchní kapitán. Při tom všem řvaní jsem se dost unavil a po posledním slovu jsem sotva popadl dech. Z úst mi vytekla slina. Hned jsem si ji setřel a ještě potichu dodal. "Ts... moje huba..."

Ryuuka

Vykuleně jsem na něj koukal, ale pak jsem se jen zasmál. Vždyť by to nebyl Sai, kdyby takhle nevyváděl. "Vůbec jsi se nezměnil ty idiote." Pronesl jsem k němu a nasadil si zpátky masku. Plechovku od drinku jsem pohodil na zem, no, má divize to nebyla. "Opustil jsi divizi, kam jsi patřil ty zrádče." Řekl jsem a furt se při tom smál. "Neodpověděl jsi, jdeme na něco k pití?"

Hikaku



Ze spánku jej probudila přítomnost reiatsu, které cítil na poradě. Po probuzení si uvědomil že by přeci jen mohl divizi dát konkrétnější rozkazy a tak opět pomocí pekelných motýlů poslal zprávu ve které stálo víceméně to aby členové každou hodinu prošmejdily všechna zákoutí a každou sebemenší změnu ihned hlásili kapitánovi. Po  zaslání motýlů se Přesunul ze své kanceláře blíž ke zdroji riatsu, které jej probudilo ze spánku. Kapitán Hosentsu jistě jeho přítomnost vycítil. Po jejich soukromém rozhovoru, který slyšel jen z části, přistoupil přímo k nim. "Pokud by vám nevadila moje přítomnost Hosentsu-taicho. Rád bych šel s váma." Byl to jen návrh, měl chuť užít si první den mimo nemocnici jinak než spaním v kanceláři.

Ryuuka

"To je samozřejmě kompliment" Prohodil jsem k Saiovi a zasmál se, smích přešel až řekl, že jsem se změnil docela dost. Sáhl jsem si na masku. "Oslovuj mě prosím normálně, tak jako vždy Saii..." Pak se tam objevil Hikaku, otočil jsem se na něj a řekl něco podobného.  "Myslím, že my dva už si tykáme od naší společné mise v lidském světě, v boji s Reimei, nemyslíš Hikaku? Samozřejmě že můžeš. Bar "Na poradě" .. tam bude klid.." Prohlásil jsem a vydal se na cestu.

Sai Kazuma


Samozřejmě jsem nehodlal Ryuuku oslovovat takhle formálně, teda alespoň v soukromý... To jak jsem ho před chvíli nazval, nebylo myšleno až takhle vážně. Nicméně jsem mu to nehodlal vysvětlovat, jelikož by to trvalo dlouho a to není zrovna můj styl. Raději řeknu něco, co není pravda, abych nemusel některé složité věci vysvětlovat. Poté tu přišel Hikaku a chtěl se k nám přidat... Neměl jsem nic proti, a jak jsem správně předpokládal Ryuu taktéž ne. "Na poradě? O tom jsem už slyšel, ale ještě jsem tam nebyl..." Pověděl jsem a vydal se za Ryuuem.

Hikaku

Nepamatoval si, že by si s Ryuukou někdy tykal, ale asi to byla pravda. "Myslím že na poradě jsem taky ještě nikdy nebyl." Pronesl k oboum a dal se za nima.Snad to jeho divize  bez něj zvládne

Informace: Začal druhý den cvičení

V sedmé divizi byli kupudivu lépe informování jak ve druhé. Zapříčinila to srážka dvanáctého důstojníka sedmé divize a špeha z druhé, který v zájmu svého života vyklopil vše, co věděl. Problém byl, že nikdo nemohl sehnat kapitána. Takže celá divize teď nervózně čekala na rozkazy a přitom netrpělivě vyhlížela.