5. divize

Zde se nachází kasárna páté divize.

Firel
Trvalo to déle, než jsem měl v plánu. Uvědomil jsem si poté, co jsem přistál na střeše kasáren.
Zavedení odebírání vzorků reiatsu každého shinigamiho, který prošel akademií má své opodstatnění právě v podobných situacích.
Opravdu nemám rád tenhle typ kida. Klel jsem, zatímco jsem si na ruku maloval potřebné čáry.
Jediné kido ze základního seznamu, jehož příprava se prostě nedá nijak obejít.
Když jsem konečně dokončil čáry na pravé paži, namířil jsem dlaní před sebe a spustil.
Bakudo no. 77 Tenteikura
Vysílal jsem totiž zprávu všem členům páté divize. Nebylo v tom nic těžkého, pátá divize jich zas tak mnoho nemá. Najít totiž dostatečně sebevědomé a schopné shinigami v tomto oboru byl těžký oříšek.
Tady váš kapitán, Firel Dakuraito.
Sakra jak já nenávidím tyhle veřejné proslovy.
Vzhledem k faktu, že mi kapitáni se celkem často necháme svést k absurdním šílenostem, vás chci předem varovat. Do oběhu byl vypuštěn smrtelně nebezpečný artefakt.
Což ovšem nebyla tak úplně pravda, když to Izanagi předal Raidenovi byla to pouze neškodná, roztomile vypadající kdoví-čeho-schopná koule ze Satoshi-už-určitě-ví-čeho. Ale po tom co se to alespoň jen dotklo Satoshiho, by to mohla být zbraň hromadného ničení. Bůh ví do čeho to ten magor transformuje.
Proto jsem se rozhodl přijmout jistá bezpečnostní opatření. Osobně po tomto vysílání vztyčím bariéru se čtyřmy vchody. Jeden vchod směrem ke každému základnímu zeměpisnému směru.
U těhto vchodů bude za každou cenu, v každé denní době, alespoň dvojice shinigami. Vzhledem k tomu, že artefakt znemožní nositeli používat reiatsu, smí projít každý, kdo se prokáže jakýmkoliv kidem, nebo vyvoláním shikaie v případě dokonalých antitalentů.
Artefakt může mít podobu čehokoliv neživého. Takže se nebojte že by na vás ta věc osobně napochodovala. V případě odhalení shinigamiho, který by nebyl schopen jakkoliv prokázat schopnost použít reiatsu, mě ihned kontaktujte.
Konec vysílání.

Tenteikura zkončila a jak jsem slíbil. Hned po tom se začala kolem pozemků páté divize tvořit azurová bariéra obrovských rozměrů.
Tak po tomhle, raději nechci vedět co se mnou ostatní provedou. Možná bych z osobního hlediska ty vchody tvořit neměl...

Informace: Začal druhý den cvičení

Pátá divize sice u sebe neměla kapitána, ale pod bariérou probíhal normální chod divize. Žádné zprávy se sem nedostaly.

Remnaru Houkazaki

Sedel som na svojej stoličke s mojimi chlpatými nohami na zábradlí. Uyokukaze opretý o stenu, zatiaľ čo som som cmúľal lízanku. Potom som dostal tú správu od kapitána.
"No super...aby sa človek bál každého šutra na ceste"...zamrmlal som si popod nos. Vrátil som stoličku späť dovnútra a Uyokukaze som si pripol k pásu. Obul som si sandále a poďho sa pozrieť, čo sa tu vlastne deje.

Nekonome Chieko
 
Měli jsme s Kurem v plánu natáhnout se na střeše kasáren jako vždy po tréninku. Už jsme byli na cestě nahoru, když jsem uslyšela proslov našeho kapitána. "Nebezpečný předmět a bariéra se čtyřmi vchody, které má někdo čtyřiadvacet hodin denně hlídat?" Řekla jsem si trošku zmateně. "Takže žádný polehávání na střeše. Čeká nás práce." pronesl můj černý kocour a vydal se zase zpátky cestou, kterou jsme přišli. Zamířili jsme se si to k nejbližšímu vchodu do bariéry, kterou jsme se rozhodli hlídat.
Po nějaké době nás někdo vystřídal a hned druhý den jsme se znovu vydali hlídat ten samý vchod. Nic se do té doby zatím nestalo.

Remnaru Houkazaki

Zvedavosť a nuda ma vytiahla von z priestorov kasární. Cmúľajúc lízanku som sa vybral do ulíc. Mal som v úmysle sa dozvedieť viac o tom, čo hovoril kapitán. Oči som mal na stopkách a zanpakutou v pošve skenujúc očami horizont.

Nekonome Chieko

Když nás konečně někdo přišel vystřídat, vyrazili jsme si s Kurem se projít. Dlouhodobý pobyt v divizi nikomu nesvědčí, obzvlášť, když jste kočka jako Kuro. Ten už ani nelenošil jako vždycky, ale přecházel po místnosti sem a ta a něco si mumlal. Začínala jsem se bát o jeho duševní zdraví, proto jsem ho radši vzala na procházku. Nakonec jsme dorazili až do Rukongaie na nějaké náměstíčko. 

-----> Bezvýznamné náměstíčko

<--- 9.divize

Nekonome Chieko
 
Jakmile nás Yori dovedl k východu z deváté divize, poděkovala jsem mu za doprovod a vydali jsme se zpět do našich kasáren. Kura jsem držela v náručí a poslouchala jeho poznámky o tom, že kapitán Blbshiro vypadal jako zábavný člověk. "Tak proč o něm Fluffy tvrdil, že je s ním nuda?" povídal zrovna, když jsme vešli na pozemky divize. "Každý se baví jinak, Kuro." pověděla jsem mu na to. 
Vešli jsme do kasáren, pomalu se stmívalo a my se vraceli na pokoj.


O nějaký ten den později
Seděli jsme s Kurem na střeše. Můj černý kocour se vyhříval na sluníčku stočený do klubíčka vedle mě a já se dívala na mraky nad námi. Viděla jsem v nich různá zvířátka i běžné věci. Jeden vypadal úplně jako Kuro a jiný zase jako veverka. Ráda jsem tu sedávala a sledovala oblohu. Dokázala jsem při tom zapomenout na vše ostatní a jen si vychutnávat ten klid a ticho. I když ticho bylo jen, když Kuro spal. Občas jsem odtrhla pohled od nebe a podívala se na spícího Kura nebo dolů ze střechy.

Oba jste si v klidu leželi na střeše, když v tom k vám lehký vánek přivál jakýsi zápach.
Po chvilce Chieko došlo, že se někde něco pálí, po bližším prozkoumání si mohla uvědomit, že se jedná o zápach spáleného cukroví.

Nekonome Chieko

Jak jsme si tak odpočívali na střeše a užívali si klidu, ucítila jsem nějaký zápach, bylo to cítit jako by se někde něco pálilo. Kuro to ucítil také, jelikož se probudil, zvedl rozespale hlavu a zavětřil. Jakmile se mu pach spáleniny dostal do čumáku zašklebil se. "Ty něco pečeš?" zeptal se mě. Zakroutila jsem hlavou a pokusila se rozeznat onen zápach. "Smrdí to jako....spálené cukroví, že jo?" nadnesla jsem otázku. Kuro se zamyslel a kývl. "Někdo se nám asi špatnym vařenim snaží podpálit divizi." pronesl ze srandy a znovu se uveleboval ke spánku. Jenže já se začala zvedat. "Kam se chystáš?" optal se nechápavě kocour. "Zjistit, co se děje? Stejně začínám mít hlad, ty ne?" řekla jsem a jako odpověď se mi dostalo zakručení Kurova žaludku. "Fajn, nakouknem tam a pak něco sníme." pověděl jako by nic a vydal se ke dveřím následován mnou. Kuro nás díky svému nosu vedl směrem odkud vycházel zápach spáleniny.

Jak jste procházeli chodbou, následujíc zápach spáleniny. Dostali jste se až do pekáren divize.
Jakmile jste dorazili na místo, mohli jste si všimnout chaosu, který zde vládl.
Někteří členové divize pobíhali sem a tam v panice a naději, že se problém vyřeší sám.
Další stáli na místě a nevěřícně zírali na stůl, na kterém byl několikapatroví narozeninový dort.
Bylo na něm téměř všechno, včetně vše požírajících plamenů, které se kupodivu nešířili dál, než na ostatní patra dortu.

Nekonome Chieko

Následovali jsme Kurovo nos za původem zápachu spáleniny. Světe div se, zavedl nás do pekáren divize. 
Panoval zde chaos a panika. Všichni členové divize v místnosti běhali kolem a panikařili, nebo stáli a zírali na hořící dort na stole. "Co se to tu děje? Proč to někdo neuhasí?" nadnesla jsem a ani mě nenapadlo, přemýšlet, jak to, že tahle divize nemá nějaký protipožární systém. "Někdo má narozeniny?" podivil se Kuro. "Myslím, že to je teď vedlejší, Kuro."
"Promiňte!" pokusila jsem se zastavit jednoho z členů, který zrovna v panice proběhl kolem mě, ale můj tichý hlas přes paniku a hluk okolo neslyšel. "Promiňte!" zkusila jsem to znovu, také bezúspěšně. "TICHO!!" ozval se Kuro velice nahlas. 
"P-proč to n-neuhasíte?" zeptala jsem se jich pokud mi věnovali pozornost a pohled zabořila do země tak jako vždycky.

Členové divize ještě nějakou chvíli pobíhali. Zastavili se až když si uvědomili tvoji přitomnost.
Na moment se celý ten chaos zázračně zastavilkdyž kuro zařval, všichni v místnosti na tebe pohlédli a ani ne sekundu nato pokračovali ve své předchozí činosti.
Přišla k tobě jedna s dlouhými černými vlasy, vypadala připravená odpovědět na tvoje otázky. Ovšem když promluvila, tak její hlas nezněl až tak sebejistě.
Původně to měl být dort pro vrchní kapitánku, ale tak trochu nám vzplál. Jeden z nově příchozích z akademie si neuvědomil, že Haien není to kido kterým tu vaříme.
Ačkoliv ti to všechno pověděla téměř bez přerušení, byla jsi si jistá že v jejím hlase slyšíš zoufalství.
Kidem tu vaříme už.... Najednou se odmlčela a začala počítat na prstech.
....přibližně čtyři nebo pět kapitánů. A nikdy se nám tu nic podobného nestalo.

Nekonome Chieko

Nikdo mě neposlouchal, zase. Kuro se na mě otočil a povzdychl si. "Nic si z nich nedělej." řekl. 
Poté ke mně přišla černovlasá dlouhovlasá členka naší divize.  Vypadala, že mi odpoví, ale jakmile začala mluvit, nezněla tak sebejistě, jak vypadala ještě před tím. 
"Haien? Divím se, že nechytla celá místnost." vyjekla jsem. "Vrchní kapitánka má narozeniny? A jen pro informaci, jakým kidem tu vaříte?Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel." zeptal se Kuro. 
"N-neměli byste to nějakým způsobem uhasit? Kidem? Vodou? Tekutým dusíkem?" optala jsem se i já.

Černovláska se napřed překvapeně podívala na mluvícího kocoura potom, aby toho nebylo málo se oběvil posel z dvanáctky.
Černovláska se na něj vražedně zmračila a poté pravila.
Pokud by to bylo možné, divize potřebuje schladit víc, než ten dort. Takže něco na způsob protipožárního systému s tekutým dusíkem by neškodilo. Odvětila poslovi zatímco se dívala na panikařící členy a zároveň doufala že posel taktéž dostane svojí dávku dusíku.
A co se vaření týče, nevaříme tu žádným všeobecně známím kidem. vlastně by jsme ani neměli říkat že tu vaříme kidem... protože celý proces se provádí podobně jako při léčení. Objekt zabalíme do reiatsu a celé to pak buď zahříváme. Někdy dokonce necháváme duševní částice procházet jídlem. Snažila se vysvětlit už trochu více sebejistým hlasem.

Nekonome Chieko

Jakmile jsem pronesla větu o tekutém dusíku, jako kouzlem se objevil posle z dvanácté divize s celým galonem. Z toho jeho náhlého zjevení jsem byla trochu v šoku a na slova černovlásky o protipožárním opatření směřovaná k poslovi jsem jen přikyvovala. 
"Aha, já si říkal, že o žádném vařícím kido jsme neslyšeli. Ale zní to zajímavě." pronesl kocour směrem k černovlásce a poté dodal: "Mimochodem, já jsem Kuro a ta holka, co je trochu v šoku je Chieko." Tím upoutal mou pozornost a já přestala myslet na nečekané zjevení posla. "Z-zdravím." pozdravila jsem černovlásku. "Někdy bys mohla zkusit tohle jejich pečení, třeba by ti to pomohlo zesílit." promluvil na mě Kuro. "M-mohlo by mi to pomoct zlepšit kontrolu nad reiatsu." pověděla jsem svým tichým hlasem.

Černovláska převzala galon a převratem ho vyhodila do vzduchu, ani ne vteřinu na to galon vybuchl a všechny v místnosti, kromě chieko a černovlásky, polil dusík.
Hned je to lepší. Řekla do nastalého ticha, zatímco se všichni zbavovali šoku a někteří rychlejší se začali zbavovat omrzlin.
Ráda vás poznávám. Já jsem Agony, nebo mi tu tak alespoň všichni říkají... na chvíli se odmlčela a poté pokračovla.
Určitě ti to pomůže zlepšit kontrolu nad reiatsu, vždyť proto tu všichni jsme. usmála se na tebe a tváře jí začali trochu rudnout studem.
Ráda tě zaučím, ovšem nejdříve musíme nějak uhasit... ten dort. Podívala se na stůl kde ještě pořád hořel třípatrový dort fialovým plamenem.

Nekonome Chieko

Jen jsem stála a vyjeveně zírala na vybuchující galon tekutého dusíku. Nevěřícně jsem se na černovlásku podívala a pak zase zpátky na ostatní členy, kteří už nepobíhali jako pomatení. Teď měli "jen" omrzliny. Alespoň však bylo ticho a zmatek byl ten tam. 
"My tebe taky." odvětil Kuro a já přikývla na souhlas. "O-opravdu? To by bylo fajn. Pokud tě to tedy nebude moc obtěžovat." taktéž jsem se červenala studem. Mluvení s lidmi nikdy nebylo mojí silnou stránkou. 
Kuro celou dobu sledoval fascinovaně fialový plamen. Snad z něj nebude pyroman. pomyslela jsem si, když jsem si ho všimla a poté se znovu otočila na černovlásku. "
Nějaký nápad?" zeptala jsem se jí. "Co použít Aki?" nadnesl Kuro s pohledem stále upřeným do plamenů stejné barvy jako jeho oči. "Myslíš, zbavit ten oheň vzduchu?" ujišťovala jsem se a Kuro na souhlas kývl. 
"M-Myslíš, že by to šlo nebo máš jiný nápad.?" optala jsem se černovlásky nakonec.

Agony
Poslouchala rozhovor mezi Chieko a Kurem a pak jen zavrtěla hlavou.
Haien není jen tak nějaký plamen. Živí se spalováním duševních částic, proto nikdo neví co s tím dělat. Jakmile totiž haien něco zapálí, jen tak nepřestane.
Poté vytasila zanpakuto a namířila s ním na dort.
Navíc tohle je trochu speciální dort, sám o sobě by dokázal nasytit a postavit na nohy celopu divizi po smrtelném boji. Takže může hořet opravdu dlouho.
Potom se podívala na všechny kolem a zpátky na tebe s odhodlaným výrazem.
Ale Haien nám nezabrání pokusit se to naporcovat.

Nekonome Chieko

"Pravda!" vyhrkla jsem, jak mi to došlo, a zakryla si ústa rukama. "P-použití shikaie by mu akorát dodalo další...jídlo." pronesla jsem a začala přemýšlet nad jiným plánem, když tu Agony vytáhla svojí zanpakuto. "Páni, najednou jsem na něj dostal hroznou chuť." řekl Kuro a fascinovaně civěl na hořící dort. Nevím, jestli ho fascinoval víc ten dort nebo ten plamen, který náhodou hořel stejnou barvou jakou měly Kurovi oči a reiatsu."Kuro, hoří to." upozornila jsem ho, kdyby na to náhodou zapomněl. "No a? Flambovaný ovoce taky hoří a jí se." nedal se a měl vlastně pravdu, když jsem se nad tím zamyslela. 
"Chceš to n-naporcovat?" podivila jsem se trochu, nebylo mi jaksi jasné, jak to ten dort uhasí, ale budiš. "U-ukrojíš si první?" zeptala jsem se jí.

Agony
Se neudržela a vyprskla smíchy když kuro poznamenal, že by to chtěl sníst.
Tohle už asi k jídlu nebude. Poznamenala když se dosmála.
A nemám v plánu to jen tak naporcovat, ve chvíli, kdy by jsme jeden kousek ukrojili, oheň by se rozšířil do uvolněného místa a začal by dort spalovat zevnitř.
Po tomto menším vysvětlení otočila hlavou na tebe a pokračovala.
Musíme ten dort nejen nakrájet, ale ještě přitom odkrojit hořící polevu a zachránit co největší část.

Doručovatel
Hasa2X5, slečno? zeptal se a vytáhl super extra uber mega ultra epické nůžky stvořené přímo samotným bohem 12 divize pro porcování mrtvol pro Dr. Steina.

Nekonome Chieko

"Škoda." pronesl kočičák a trochu sklesle sledoval dort. "Tak snad někdy jindy." dodal po chvíli s o mnoho lepší náladou.
"T-takže musíme odřezávat rychleji nebo máš speciální plán?" zeptala jsem se Agony, když tu posel z dvanáctky vytáhl nějaké rudé nůžky.
"C-co je to?" optala jsem se se zájmem hned jak jsem překonala prvotní šok, jelikož jsem do té doby zapomněla na poslovu přítomnost. Jak jsem na něj mohla zapomenout? pomyslela jsem si.
"Já bych tipl, že nůžky." ozval se Kuro.