2. divize

Kasárna 2. divize Gotei 13

Aririki Rick Ginken

9. divize --->

Došel jsem do kasáren druhé divize a kývl na svůj doprovod: Dobře Daiki. Kde je můj pokoj, kde sídlí kapitán a důstojníci a kde jsou jídelny a terasy. Všechno co asi potřebuju, pokud tu nemáte aulu, nebo mi nechceš ukázat vstup, kudy se chodí do věznice na službu dozorce. mrkl jsem na něj a dodal. Asi bych to vzal i v tomhle pořadí, jestli neva.

Aririki Rick Ginken

Super. Díky. usmál jsem se na Daikiho a vzal si klíček, který pro mě v tu chvíli měl váhu všech správných odpovědí. I těch na které ještě není známá ani otázka.
Odemkl jsem si, vešel dovnitř a začal rozuklízet věci. Oblečení do skříní, lahve na police, zbraně do šuplíků a básně jsem jen opatrně položil na stůl. Pak jsem zase vzal lahev whisky a pořádně si loknul. Pak jsem zase podal lahev ninjovi. Tak si ještě dáme ochutnávku, projdeme to, abychom se tady pak mohli pořádně napít ne? A celkově- je tu ještě někdo, koho bych mohl pozvat na... Welcome party?

Aririki Rick Ginke

Takže to pak oslavíme i s kapitánkou a jinak tady nikdo moc... ani trošku...? podíval jsem se na něj zklamaně vstal jsem. Když jsem došel ke dveřím a otevřel je, jen jsem na něj kývl: Ty papíry na stole jsou básně. Znám lidi jako ty a ten pohled opravdu tak nenápadnej nebyl. Ale jestli chceš, něco ti pak přečíst dám. zněl jsem trochu chladněji, než předtím. Bylo prostě vidět, že jestli mi na ty papíry šáhne bez svolení, tak by mě minimálně podráždil, ale s dovolením to problém nebude... ne moc.

Aririki Rick Ginken

Jo. Tak to je pech. Každopádně moje básně jsou celkem dobrý. Pravidelně mi nějakou otiskli v Ban-kaii s podpisem ARG. Ale hádám, že tohle jsi moc nesledoval. zasmál jsem se. Kancl kapitánky- check. Kancl zástupce... (Není zástupce? To by mi mohlo být výhodou.) check. Jídelna- check. Kuchyně- check. Krýt se během krádeží v kuchyni- check. Vypadá to super. A co nějaký terasy a aula. Vedete to tady? zmiňoval jsem se sice i o věznici, ale teď mi došlo, že kdybych věděl kde to je, ještě bych tam možná musel chodit.

Aririki Rick Ginken

Kýval jsem a postavil se ke kulečníku. Na nejbližší stolek odložil lahev medové whisky a začal křídovat jedno tágo. Co takhle si tady odpočinout? Pohoda, kulečník a whisky. Já bych si zapálil a naklepl tě v kulečníku, ty by sis vychutnal kvalitní whisku a ještě kvalitnějšího soupeře. usmál jsem se dost provokativně a vzal dvě erární skleničky a koukal po něčem, co by se dalo použít jako popelník.

Aririki Rick Ginken

Se slovy Hele vlčice! jsem si jednou rukou naléval a druhou z kapsy vytáhl již zapálenou cigaretu. To bude vlčice naší kapitánky. pomyslel jsem si s klidem někoho, kdo netuší, co před ním vlastně stojí. Vypadá přísně... ale... je to jen vlk. Dodal jsem ještě třešničku na dort svých chyb z nevědomosti. To, že jsem to neřekl nahlas mě možná v některých ohledech dost zachránilo.

Aririki Rick Ginken

Ehm... taky hádám, že mám schovat to cigáro, zamumla jsem uklízeje cigaretu do kapsy whisku si vzít začal jsem zastrkávat whisku a omluvit se. Díval jsem se na vlčici. Nebyl bych přežil v podsvětí Rukongaie, kdybych neměl čuch na nebezpečí. A z tý vlčice to táhlo, že se mi začaly kroutit prsty na nohou. Přesto jsem se jí lehce poklonil a pak teprve začal ustupovat za Daikim.

Aririki Rick Ginken

Venku před kasárnami jsem si oddych taky. Hele, Daiki... já mám takovej... šestej smysl na nebezpečí a tak... nechceš mi o tom vlkovi říct něco víc? Já jen že jsem chvílema věřil, že ten vlk je schopnej používat kida s číslem přes stovku, bankai a ještě hollowovské cero jako bonus! podíval jsem se na Daikiho, protože ten vlk mě celkem děsil. Možná uměl jen dobře pouštět hrůzu. Možná...

Aririki Rick Ginken

Protože jsme již byli mimo divizi, dovolil jsem si opřít se o zeď (ne naší divize) a vytáhnout cigaretu a lahev. Okay. Takže, dáme si to tady někde? Nebo radši v nějakým baru či co? nadhodil jsem a vyfoukl kroužek kouře. Měl jsem rád vyfukování kroužků, ani nevím proč. Asi jsem se pak cítil víc jako žentlman. Okay zapsat si. Vlčice bude vlastně druhej Okita.

Aririki Rick Ginken

To je nějaký vězeňský zvyk, hrát si na Tarzana, nebo jsme tak krutí, že jim neposkytneme ani možnost se oholit? zeptal jsem se s úsměvem. Bylo mi naprosto jasné, že někteří z těch vězňů, dostat se i k tupý žiletce, tak podřežou půlku řadových členů divize. Zároveň mi ale vězňů bylo i líto. Takhle jsem mohl skončit, kdyby nepřišla nabídka stát se shinigami. Nebo kdybych se spřáhl s bývalým kapitánem 10. divize, Akimotem Maki. Místo toho zřejmě tyhle lidi budu hlídat... Ironie osudu... Ale mně to zatím vyhovovalo.

Aririki Rick Ginken

Pokýval jsem hlavou a dál nekomentoval. Byl jsem si vědom co všechno dokáže správný zločinec použít jako zbraň. Jedním slovem všechno. (Vlastní zkušenostTM.)
Pak jsme došli do výslechové místnosti. Nepřekvapilo mě nic, naopak jsem měl pocit, že tohle je jedna z věcí, která je všude stejná. Ani nářadí za dalšími dveřmi mě nepřekvapilo, jen jsem nadhodil: Jak dlouho se už nepoužívají donucovací prostředky? s pohledem na vrstvu prachu.

Tsu Utsukushi

Pomalu jsem přišel do kasáren druhé divize a prohlížel si okolí. Rychlejším krokem jsem šel po ulici a snažil se vymyslet něco čím bych zabil nudu. Bylo mi docela vedro tak jsem se na chvíli zastavil, šel k lavičce a sedl si. Ach jo asi dneska bude zase nuda ... oddechl jsem si, podíval jsem se na nebe a s úsměvem pozoroval ptáčky na obloze jak si poletují a zpívají.

Tsu Utsukushi

Když ke mě přišla tak jsem se na chvíli zarazil a pomyslel si "To jako vážně?" oddychl jsem si, zvedl se a řekl "To se vypere" řekl jsem s úsměvem a prohlédl si dívku. "Co tady vlastně děláte?" zajímaly mě ty dokumenty a chtěl jsem jí např. s něčím pomoct jestli by mi to dovolila. Jak jsem čekal na odpověď tak jsem se snažil rychle ještě nějakou barvu sundat pomocí rukou.