6. divize, rezidence klanu Kuchiki

Yasumaru

"Ne, děkuju," odmítl klobásku a pak se pěkně na člena usmál. "Můžu se zeptat, kde má být ten kurz, kterého se Suki-chan... tedy... kapitánka účastní?" optal se potom.


Kyouhei

Jeho další zastávka v pátrání po kapitánovi vedla do šesté divize. Však to dávalo smysl, když kapitánova ženština byla odtud, ne? Strčil hlavu do dveří a když viděl, že je tam nějak moc lidí, jen zahalekal:
"Nevíte, kde by mohl bejt Ukitake Akio?"

"To nevím jistě, ale mám za to, že se to bude konat v tom baby centru... Chodí tam strašně pěkný ženský dovnitř vždycky.." vychrlil ze sebe, načeš se na chvíli zarazil, pak pokrčil rameny a pokračoval dál. "No, jmenuje se to nějak.. Pink Fluffy... Unicorns... Myslím.. Já tam chodím jenom před dveře, pomáhat těm maminám, takže po nápisu jsem nikdy nekoukal," hlesl upřímně.
"Ukitake-sama bude s ní určitě, jsou pořád spolu!"zavolal.
Dneska to tu bylo jak na pavlači!

Kyouhei

"Bejby... centrum?" pronesl a vypadal, jako kdyby viděl hollowa roztrhat koťátka.
"Tak já vám ho půjdu pomoct hledat, Kyouhei-san!" navrhl hned bývalý kapitán šesté divize. "Tedy... jestli víte kde to je..."
"Jo, vim..." hlesl Kyouhei a nechápal, v čem mu teda chce Kuchiki pomáhat, když ani neví, kam jdou. No ale těžko mu mohl říct, že ne. Tak jen pokrčil rameny. Yasumaru se tedy rozloučil s pány, kteří tam řešili grily, a odešel spolu s Kyouheiem hledat Akia.

Wilhelm Gure
Chvíli jsem sledoval jejich konverzaci a pak až mi konečně klaplo co bylo jasné: Bejby centrum?! Jakože...! s lehce zasněným úsměvem jsem si pokýval a nikým nezván či nevolán jsem jsem se vydal s těmi dvěma chlapíky ze 6ky.
Jestli tam bude vaše kapitánka, musím s ní mluvit. Povzdechl jsem si. Bylo by v pořádku kdybyste mi ohlásili až skončí kurz a pak mi ji poslali ven, kde já asi počkám? Zeptal jsem se a stále měl na tváři úsměv blázna.
Bejbycentrum? To jakože jejich kapitánka má... nebo bude mít...?

Eyuurin
Eyuurin stála opřená o budovu kasáren a sledovala oblohu. Stále jí přišlo divné, že je teď shinigami a ke všemu členka 6. divize. Byl to pro ní velmi zvláštní pocit. Navíc ještě vlastně nikoho neznala, připadala si tak trochu jako kočka ve psí smečce. Uvažovala, co udělat. Jestli se má jít někam poptat, co dělat, nebo jestli má zůstat a počkat. Bylo to zvláštní. Jednou rukou si pohrávala s pramenem vlasů, který si natáčela na prst. Druhou měla volně svěšenou podél těla. "Vážně, co bych měla dělat..?" uvažovala nahlas. Pak jí ovšem na mysl přišla jiná myšlenka. "Doufám, že hned ze začátku neudělám nějaký malér." Při těch slovech se ušklíbla. Nakonec jí začaly bolet nohy a tak sjela po zdi na zem, kde si sedla a opřela se zády o zeď.

Eyuurin
Všimla si dvou dívek, které si kousek od ní povídaly. Chvíli ji to moc nezajímalo, ale posléze začala být zvědavá a tak se zaposlouchala do jejich hovoru. Porodila? Nějak zprvu nechápala, o čem si to ty dvě povídají, ale posléze jí to došlo. Aha, tak to tu kapitánka asi nebude. Měla bych zkusit zjistit víc. Zvedla se tedy ze sedu a váhavým krokem se k dívkám vydala. "Z-zdravím." ozvala se trochu nervózně, ale s úsměvem. "Snad Vám nebude vadit, když se zeptám, o čem se to bavíte..? Jsem tu totiž nová, tak o ničem nevím." řekla a usmála se. Trochu se jí potily ruce a třásl se jí hlas, ale nebylo to zas tak vážné. S úsměvem na tváři stála kousek od dívek a čekala, za jí to poví.

Eshen

Okay, tak jsem teď Shinigami z 6. Divize. Co dál? byla první věc, co mu proletěla hlavou, když procházel kasárnami jeho vlastní, nové divize. Byl to pro něj rozhodně nový pocit, ale Eshen z něho byl spokojený, protože, koneckonců, tohle byl první cíl, který si tady dal. Stát se Shinigami. A to se mu povedlo.
Jak tak procházel, zamyšlen a přemýšlejíc o tom, co bude dál, a jak bude pokračovat ve svém tréninku, všiml si, že před ním stojí skupina lidí. Přesněji dívek. Přesněji dívek z jeho divize, pravděpodobně. Hmm, mohl bych si tady najít nějaký kontakty a přátele, vždycky se hodí. prolétlo mu hlavou, a už si to rázoval směrem k dívkám. Byly tam tři. Proč ne.
"Hej, zdravím!" zvolal na ně, ještě když od nich byl docela daleko. Cítil se dobře, a jeho nálada byla vážně dobrá. Takže, řítil se k nim s úsměvem, tak netypickým na jeho osobnost.
"Řeší se něco, dámy?" bylo to, co z něho vypadlo potom. Sám sebe by teď asi považoval za otravného a vlezlého, ale co už. Dneska byl dobrý den.

Eyuurin
Otočil se na přicházejícího mladíka. "Zdravím." opětovala pozdrav a poté se otočila na dívky. "Jé...Vážně? Dvojčátka?" optala se zvědavě a s úsměvem na tváři. Měla ráda děti. Byla s nimi legrace. Poté se jena z těch dvou dívek optala na pokoje. "Mno já ještě ne. Jsem tu vážně jen chvilku. Ani pořádně nevím, kde co je." řekla a zasmála se. Čekala, že se tu nejméně dvacet-krát ztratí, než si alespoň zapamatuje cestu do pokoje. "Jéjda... Pardon, zapomněla jsem se představit." Plácla se do čela a lehce se zasmála. "Jsem Rin."

Eshen

Aha, kapitánka má dvě krásný dcery.. to je sladký. Dobrý vědět. prolétlo Eshenovi hlavou. "Tak ty bych určitě chtěl vidět." řekl s úsměvem, i když si tím sám nebyl úplně jistý. Kapitánka samotná ho zajímala o dost víc.
"No, já jsem sem vlastně teprve právě přišel." odpověděl na otázku o pokojích, upřímně a se stále lehkým úsměvem. Hmm, nějaká z nich by mě klidně mohla do mího pokoje doprovodit, hehe, byla myšlenka, která se mu hnedka nabídla, ale rychle ji zatlačil. Potřeboval si vybudovat nějaké vztahy ve vlastní divizi, a tyhle děvčata byla logicky služebně o dost starší. Vždycky je dobré vědět, jak to kde chodí.
Sám se zapomněl představit, ale nijak moc kolem toho nedělal, a když Rin domluvila, jen k tomu dodal: "A já jsem Eshen. Rád vás tady všecky poznávám."

Yume a Mičiko

Ah..těší nás...já jsem Yume a tohle je Mičiko.
Představila ta vyšší obě.
No...vzhledem k tomu, že nemáme v současné době podkapitána...a kapitánka je mimo...myslím, že bychom vás mohly ubytovat my dvě. chcete rovnou na pokoj, nebo ukázat divizi?

Eyuurin
Podívala se na toho mladíka a kývla na pozdrav "Těší mě.". Poté se podívala na dívky. "Mno, já osobně bych si raději nejdříve prohlídla divizi. Nechci tady bloudit jako ztracená bludička. I když i tak se budu ztrácet." řekla a kysele se ušklíbla. Znala se a psychicky se už připravovala, jak se bude pokaždý všech ptát na cestu.

Eshen

Mezitím, co se představoval zbytek dívek, Eshen s úsměvem kýval hlavou. S úsměvem, ale zatraceně netrpělivě. No, co už, stejně teď nebylo až tak moc, co dělat.
Počkal, až Rin odpoví na otázku dívek, a její odpověď byla stejná, jako by si vybral i Eshen. Proto celou dobu dále kýval hlavou, a pak k tomu dodal jen: "Jo, já taky." Nebylo nic víc co říkat, a jestli Eshen něco dělal nerad, bylo to plýtvání slovy.
Dívky se zdály být velmi milé, až podezřele, a Eshen z nic začal mít trochu zvláštní pocit. Pravděpodobně to bylo jen v jeho mysli, která viděla nepřátele snad všude. Sklepal ale všechny tyhle negativní myšlenky do sklepa jeho myšlenkovníku, a plnou pozornost vrátil své společnosti.

Yume a Mičiko

Přikývly tedy a pokynuli vám, aby jste je následovali.
Všichni čtyři jste šli pomalu pozemky kasáren a pak do jedné z budov. Netrvalo dlouho a stanuli jste před dveřmi.
Dobrá...takže pro začátek...tady najdete kapitánku...teda teď ne..až se vrátí...no...sociální zařízení...v přízemí.
Druhá se přesune do popředí.
Teď vás vemem do společenské místnosti... je fakt boží...
Odvedly vás zase na přízemí a přes velký buzerplac do menší budovy.
Uvnitř bylo všechno možné k zabavení...také několik dalších shinigami.
Zdravím lidi...tohle je Eshen a Eyuurin..naši noví členové.
Všichni se zvedli od svých činností a s úsměvem pozdravili.

Eyuurin

Vydala se za dívkami a přitom se rozhlížela po okolí. Nakonec vešli do jedné z budov, kde, jak se ukázalo, byla kancelář kapitánky. "Hmmm... Snad si budu pamatovat cestu." zamumlala tiše, spíš jen sama sobě pod vousy. Po chvíli se nechala vést do společenské místnosti.
Jak zjistila, muselo se projít přes nějaké velké prostranství. To bude asi nádvoří, nebo něco takového. Blesklo jí hlavou. Do očí jí spadl pramen vlasů, tak si jej zastrčila za ucho. Když zvedla pohled, uviděla před sebou menší budovu, do které vzápětí vešla, následujíc Yume a Mičiko. Je to tu moc pěkný. A těch lidí tady. Říkala si, když se rozhlížela po místnosti, která byla dobře vybavená. "Zdravím. Jsem Eyuurin, ale stačí Rin." pozdravila a mile se usmála.

Eshen

Nechal se vést po celém prostranství. Rozhodl se, že místo, kde má kapitánka kancelář, se vyplatí zapamatovat si, a tak to i udělal. Bylo mu docela líto, že kapitánka momentálně nebyla..schopná je přivítat, či spíš, třeba jen pozdravit. Zajímalo ho, jaká vlastně je. Bylo to pro něj docela důležité, znát autoritu. Navíc, Eshen měl vysokou úctu ke kapitánům, a dokonce jejím zástupcům. Eshenovi ani z předtím nemohla uniknout poznámka, že teď žádného podkapitána nemají. Rozhodl se, že to udělá svým cílem. Kdyby se stal podkapitánem, nanejspíš by byl sám se sebou spokojen.
Nakonec je dívky odvedli do společenské místnosti. Dívky je sice už představili, ale co už, slušnost byla slušnost. "Já jsem Rai Eshen, a můžete mi tak nějak říkat, jak chcete." poznamenal se širokým úsměvem. Dnes měl doopravdy dobrou náladu.

Všichni členové vám kynuli na pozdrav, někteří se začali i zvedat, aby vás pozdravili osobně. Když tu najednou se jich plno otočilo k oknu. Hele...to reiatsu...to je kapitánka...rychle...pojďme jí pozdravit... Všichni se začali hrnout ven. Mičiko vás chytla za ruce a radostně pověděla.
Poj´dte se taky kouknout na miminka...a seznámit s kapitánkou. Žvatlala vesele zatímco vás táhla ven. Kapitánka byla vzrůstem celkem malá..velká jako Eyuurin, nicméně byla velmi pohledná. Za ní stál opravdu vysoký muž...ještě vyšší než Eshen. Měl dlouhé bílé vlasy a vypadal dost dobře jako kapitán...teda podle oblečení.

Ukitake Akio

Se svým drahocenným pokladem přistál na pozemcích 6.divize.
Kurňa..vy se ale pronesete...
Usmál se vesele na své ženy.
To už se ale na náměstí začal srocovat dav.
Koukám fanklub dorazil.

Eshen

Eshen, chtě nechtě, byl vytažen ven, stejně jako všichni ostatní. Ale, upřímně řečeno, stejně by asi s davem šel. Byl na kapitánku velmi zvědavý.
Kapitánka definitivně potvrdila Eshenova očekávání. Nebyla nějak vysoká, ale síla z ní doslova proudila, držela v rukou dvě miminka, která by určitě kdekdo označil za "krásná", ale především, kapitánka byla dost pohledná, snad až sexy. Za ní byl pravděpodobně její partner.
Ten už tak sexy nebyl.
I přesto z něj síla přímo vyzařovala, snad ještě víc, než z kapitánky. Eshenovi se zdálo, jakoby v obličejích obou rodičů vyděl snad hrdost. Ani se nedivil, miminka se zdála zdravá, v pořádku, taková hezká, radostná rodina.
"Kapitánko." řekl a lehce se uklonil, a to i přesto, že ani nečekal, že by si ho v davu všimla. Vlastně spíš doufal, že si ho nevšimne.. prozatím.

Taiketo Suki

"Tak už máš tři ženy!" dodala mile a pak už se její kaštanové oči zaměřily na dav, který se srocoval na nádvoří.
"Já je mám tak ráda..."
Kapitánce na tváři vyvstal srdečný úsměv, její 6. divize to byl její druhý "miláček", dítě o které se starala a pečovala. Všichni členové museli poznat, jak štěstí, kterého má teď Suki nadbytek, se projevil i na výrazu její tváře. Vypadala spokojeně, jen to z ní zářilo.
Jinak vypadala pořádně stejně. Její dlouhé hnědě vlasy byly jako vždy tou dominantou vzhledem k tomu, že ji sahaly až po zadek. Na sobě kapitánské haori, zkrátka připravená zpět do práce!
Ovšem to nejpodstatnější spalo v jejím náručí. Dvě malá miminka - holčičky Aiko a Keiko. Bylo to víc než roztomile, takže se nebylo čemu divit, že hlavně shinigami ženského pohlaví nadšeně poskakovaly kolem.
"Jsem ráda, že jsem zase zpátky... S vámi... Chyběli jste mi.." řekla, snažíc se přeřvat dav. Naštěstí s tím Suki nikdy neměla problém. Její výrazný hlas se nesl nádvořím. Popravdě si ještě nevšimla nových členů, na nádvoří jich tam bylo najednou jak myší. Buď na sebe budou muset upozornit sami, nebo někdo ze stávajících členů..

Eyuurin

Zdravila se se členy divize, když se jich celkem dost otočilo k oknu a následně se začali hrnout ven. "Co se to..." Nestačila ani doříct otázku, když už jí někdo táhl ven. jak zjistila, byla to Mičiko. "Kapitánka?" optala se zvědavě a zkoušela si zapamatovat pocit, který měla z toho reiatsu.
Venku stála kapitánka s dětmi v náručí. Byla vážně krásná, přesně tak, jako slyšela. Pro Rin bylo ovšem překvapující, že jsou skoro stejně vysoké. Za ní stál muž a byl opravdu hodně vysoký. Rin na něm zaujaly hlavně jeho dlouhé bílé vlasy. Z obou vyzařovala autorita hodná kapitána. A ty dva malé uzlíčky byly velmi roztomilé. Krásná rodinka. Blesklo jí hlavou a usmála se. Nevěděla, jestli o sobě dát vědět nebo ne, nechtěla kazit atmosféru.

Taiketo Suki

Poté co podala základní informace stylu: Vše je v pořádku, cítím se dobře, děti jsou zdravé, jmenují se...
Musela se začít po informacích ptát i ona. Přece jenom byla teď poměrně dlouho odříznutá od všeho a vůbec neměla ponětí, jestli je všechno v divizi v pořádku. Vzhledem k tomu, že Suki byla pedant, všichni z divize jen čekali, kdy se začne zajímat o pořádek atd..
"Co je nového? Nic jste nezničili? Vše v pořádku? Nemáme mezi sebou někoho nového?" řekla lehce nadneseně a s úsměvem. Byla vážně potěšena, kolik členů se zajímalo o její návrat. Pro kapitánku tohle bylo hodně emotivní...

Akio Ukitake

Už to tak je... Blaženě odpověděl a sledoval to hemžení.
Upřímně...mu to celkem chybělo..být kapitán...všichni k vám vzhlíží...věří ve vaši sílu a vy věříte v jejich podporu. To jak jsou schopni jít proti přesile jen pokud to bude po vašem boku.
Ano...květinařina byla fajn, uklidňující, ale Akio byl zrozen pro drama...boj a hrdinství, takže se nebylo co divit, že měl občas nějaké chutě jít trhat hlavy.
Jenže teď měl rodinu...bylo to krásné, ale musel se chovat zodpovědně...pomáhat s holkama...musel tu jako otec být...nemohl si dovolit ohrožovat zbůhdarma svůj život někde mimo.
Stál u Suki a dělal jí jisté garde, kdyby byli členové až příliš familiérní, nebo nebezpeční svou nepozorností.