6. divize, rezidence klanu Kuchiki

Akkaku -> "Euhmmm... nevím, asi šla domů, jestli není v kanceláři..." zamyslel se člen, kterého jsi oslovil. Samozřejmě že se kapitánka nezpovídala divizi, kde všude chodí.

Suki -> Pomocí kida ti kapitán 3. divize Izumi Razaki předal zprávu: "Dostal jsem zprávy o tom, že "Kapitán" Akimoto Maki se dopustil zrady na Gotei 13... podílel se na únosu jednoho z našich vlastních. Pokud ho uvidíte neprodleně ho zadržte, bude postaven před soud. Na jeho dopadení vypisuju já, Izumi Razaki, velkou odměnu..." (ve chvíli přepadení se to moc nehodí, tak řekněme, že jsi to zachytila těsně před tím a to třeba mohlo narušit tvou pozornost a proto tě překvapili padouši)

Akkaku Naito
A nevíte o někom, kdo by to mohl vědět? pokračoval jsem v pokládání otázek a udělal krok dopředu. Z mého výrazu čišela netrpělivost. Už jsem se chtěl své chráněnkyně zbavit, nebo ji alespoň předat.
Rozhlédl jsem se okolo a už jsem se začínal tvářit zle. Chtěl jsem hledat Arari! Věděl jsem, že jestli se neuklidním, budu zlý. Jen jsem doufal, že se ten shinigami vymáčkne rychle.

Člen

Se nejdříve zamyslel a pak zakroutil hlavou. Vážně nevím, možná její snoubenec...Ukitake-san, má květinářství v Rukongai, nebo možná Kuchiki-san, ten si je s kapitánkou blízký, ale vážně nevím kde je... Pokrčí rameny. Zkuste třeba někoho jiného, snad bude vědět více. usmál se na vás a pak odešel.

Akkaku Naito
Zaklonil jsem hlavou a povzdechl si. Pak mě najednou něco napadlo. Když teď není moc možností, kde ji najít, tak by ona mohla pomoci mne. podíval jsem se na ni a zapřemýšlel, jak by asi vypadal boj s ní po boku proti jednotkám onmitsukido.
Nevím, jestli má moc cenu hledat vaši kapitánku, ale možná by bylo fajn, kdybyste vy pomohla mě... jak jste na tom s bojem?

Himiko

Překvapeně se na něj podívala. S bojem?...Eh...eto proč vás to zajímá jako? Rozhlédla se okolo, jako by hledala kdo vyskočí zpoza rohu a vykřikne, že je v nějaké skryté kameře. Myslím, že se dokážu o sebe postarat, když na to přijde, ale nemám ráda boj na blízko... Řekla a čekala, co se objeví, proč se jí ptal na boj, nechápala to, vždyť teď se nikde neválčilo.

Akkaku Naito
Podíval jsem se jí do tváře. Pak jsem si jen povzdechl. Mám své problémy, ale... nebudu riskovat váš život.
No nic, pokračujeme v hledání vaší kapitánky. Tak po kom se podíváme? Po Ukitake-sama nebo po Kuchiki-sama? Tázavý pohled. Konec konců- ona chce hledat. Já až tolik ne...

Himiko

Oh...můj život, ten bych taky moc neriskovala...mám ho ráda... Usmála se a rozhlédla se. Nevím, kdo je kdo...mám hledat nějaou...Taiketo-taichou... Poznamenala k tvé Kuchiki. Nevím kde bychom měli začít hledat, co myslíte....když není tady..kde by mohla být?

Himiko

Se najednou trošku zasmála. Jaj takhle, tož to pardon....já...se v těhle věcech vůbec nevyznám...kapitán sem, kapitán tam....stejně se s nimi někdo jako já nesejde osobně, takže jména nejsou tak důležitá... Mrkla na Akkakka a přiškočila k němu a chytla jej za paži.
Hurá tedy za bývalým kapitánem Kičkim! Zavelela.

Akkaku Naito
Jen jsem lehce pokýval a šel dál k rezidenci klanu Kuchiki. Když jsem tam došel, tak mi hlavou probíhaly myšlenky, jak jí prostě někde nechám a sám rychle shunpnu pryč, ale měl jsem určitý morální kodex vůči ženám. 
Povzdech: Tak, to je ono! ukázal jsem na budovu, kterou jsem do dnes viděl jen na fotkách v archivu. Sám jsem byl zvědavý, jak bude vypadat naživo.

Taiketo Suki

Ty zrádné uličky... Většinou se v nich vždycky něco odehrálo! Buď to mohla být temná ulička, boční ulička, krvežíznivá ulička. Když shinigami chtěl mít klid nesměl chodit uličkami. Ulice byly mnohem bezpečnější. I Suki na svou nerozvážnost doplatila.

Ta zpráva od kapitána Izumiho ji znepokojila, na chvíli proto ustala v závodech s kočárkem - aneb jak zhubnout po porodu a zároveň plnit povinnosti kapitána. Stála, zamyšlená a to byla opět ta největší chyba. Neměla si tak dlouho hrát na myslitelku, v nepozorné chvíli ji hned někdo škrábal mečem po zádech.

Sukiina ruka automaticky spočinula na jílci zanpakuto, byl to reflex. Myšlenky se upínaly ke dvěma bodům - její milované děti. Kdyby tu stála sama, bez závazků a povinnosti, pravděpodobně by byla drzá a vzpurná. Teď se jako kapitánka, snoubenka, matka... Musela chovat odlišně. Zaskřípala zuby, bylo to proti její přirozenosti.
"Co to má sakra znamenat..?"

Dívka

Která tlačila meč Suki do zad promluvila. On potřebuje páku a vy jste dostatečná...a vaše děti, to už je dokonalý kladkostroj. Řekla s úšklebkem, který Suki neviděla, ale z jejího hlasu to bylo poznat. Navíc tak může zapáčit na více místech najednou...takže...se vzdejte a vašim dětem se nic nestane....tak přísahám na svou pověst zrádné nedůvěryhodné vražedné mrchy. Chraplavě se zasmála. Suki si mihl všimnout, že ti další dva jí byli po levici a v případě potřeby se mohli okamžitě hnout ke kočárku.

Akkaku stál s Himiko před sídlem rodu Kuchiki. Všude stály stráže a meřily si vás pohledem.

se těžce sunul domů. Byl strašně unavený a psychicky vyčerpaný. Mělo to svoje výhody, aspoň se nemusel snažit na nic nemyslet, protože jeho mozek už nedokázal pořádně udržet myšlenku. V mysli se mu míhaly různé nesouvisející obrazy, které nezúčastněně sledoval, neměl už sílu na jakékoli emocionální reakce. Musel se z toho ale nějak dostat, teď nebyl čas spát! Bylo toho ještě hodně, co musel udělat... navíc musel být při smyslech, protože se nejspíš bude v Seireitei teď dít spoustu důležitých věcí...
Došoural se ke vchodu rodinného sídla, ani si nevšiml, že tam zrovna někdo stojí a zírá. Všiml si ale, že u dveří stojí stráže, což nebylo zas tak obvyklé. V duchu poděkoval Nishimurovi-san za jeho prozřetelnost v těchto nebezpečných časech.

Edit: Turisti si ho ale nejspíš taky nevšimli, protože na něj nijak nereagovali. Pozdravil se se strážemi a zahučel dovnitř. Sotva táhl nohy za sebou. Musím... najít... Matsuri... Cože, co tady dělá moje postel? Jak jsem se sem dostal? Nemůžu teď ležet... možná jen na chvilku... ale nesmím usnout... no a nebo si možná na chvíli zdřímnu... ale jenom na chvíli! Musím ještě říct někomu, aby mě probudil... jen... chrrr...

Akkaku Naito
Viděl jsem, že Yasumaru zrovna vešel do svého sídla. Povzdechl jsem si a podíval se na stráže před sídlem. Jdeme navštívit Kuchiki Yasumara. pohlédl jsem se strážným do očí. Mohli byste nás prosím uvést? přemýšlel jsem, co budu dělat, když nás k Yasumarovi nepustí. Asi ji pošlu za Akiem samotnou...

Akkaku -> Strážný na tebe pohlédl. "Smím se zeptat, co mu chcete, pane?" pronesl zdvořile.

Akkaku Naito
Samozřejmě. Potřebujeme si s ním promluvit v souvislosti s jeho dobrou známou, Taiketo-taichou. lehce jsem pokýval hlavou a přemýšlel, co by mohl strážný vymyslet za důvody, proč nás nepustit. Bylo jich dost, zvlášť když jsme nepřišli vlastně s ničím důležitým.

Akkaku -> "Dobrá, zeptám se ho, jestli si přeje vás přijmout," uklonil se strážný a odešel. Druhý s vámi zůstal, stále tichý a nehybný. Strážný šel za Yasumarem do jeho pokoje, kde ho našel ležícího na posteli v poloze, která naznačovala, že tam prostě tak spadl. Ani si nesundal boty. A navíc trochu chrápal (ale jeho chrápání je kawaii). "Ehm... Kuchiki-sama, jsou tu nejací lidé..." Yasumaru nereagoval a dál chrápal. "Přejí si s vámi mluvit o... Taiketo-taichou..." mluvil dál strážný. Už se chystal odejít a hosty vyhodit, protože nechtěl Yasumara budit, když byl tak vyčerpaný.



uprostřed bezesného spánku uslyšel jméno "Taiketo". Pravděpodobně nic jiného by ho teď nedokázalo probudit, ale tohle samozřejmě byla výjimka. Zvedl prudce hlavu.
"Cože, Suki-chan?!" vyjekl rozespale. Vedle jeho postele stál strážný, díval se na něj trochu překvapeně a vysvětlil mu, že jsou tu nějací lidé, kteří s ním chtějí mluvit. O Suki-chan! Yasumaru hned vyskočil z postele, zakopl o strážného, zakopl o dveře, ale nakonec se mu podařilo docela rychle se dopotácet ke vchodovým dveřím, kde uviděl ony hosty. "Cože? Suki-chan? Něco se jí stalo?!" vyhrkl na ně.

Strážný překvapeně poodstoupil, když uviděl svého zmateného zaměstnavatele. Popravdě si jen potvrzoval, že oni jsou ta nejopodstatněnější ochranka v celém Seireitei.


Himiko

Když uviděla onoho proslaveného Kuchikiho, nemohla se ubránit vnitřnímu smíchu. Byl takový roztomilý, jako králíček, ano bez oka ale stále něžný a popletený králíček. Eh...omlouváme se Kuchiki-sama, ale hledám kapitánku 6.divize a zde můj průvodce mi říkal, že vy by jste to mohl vědět... Usmála se mile a koukla na Akkaka. Že ano Akkaku-san?! Doufám tedy, že vás neruším, Kuchiki-sama. Představila, při čem by ho mohla tak rušit, že je takhle roztěkaný...v úvahu připadal spánek nebo kokain.

Akkaku Naito
Doufáme, že ne. Hledáme ji a nemůžeme najít. Samozřejmě je to kapitán, takže je docela dobře možné, že je prostě mimo Seireitei kvůli svým kapitánským povinostem.
Díval jsem se Yasumarovi do očí. Samozřejmě, když jsem v archivech četl o vztahu Yasumara a Suki, bylo tam napsáno, že jsou si blízcí, ale to jsou jen slova. A ještě jen papír a inkoust. Až pohled do Yasumarových očí mi prozradil, jak moc je vlastně pro hlavu klanu Kuchiki důležitá kapitánka 6. divize.
Vlastně jsme se jen přišli zeptat, jestli nevíte, kde ji najít. Nechtěli jsme vás vylekat.

se na oba dva návštěvníky díval. Proč jen chodili za ním, když chtěli najít kapitánku šesté divize? Vůbec mu to nedávalo smysl. Zahleděl se na Akkakua celkem nechápavě. Proč si myslí, že já vím, kde Suki-chan je? Hm... Nicméně byl rád, že se jí nic nestalo, docela se mu ulevilo. Tedy minimálně se jí nestalo nic, o čem by tihle dva věděli... Bylo to zvláštní, měl dojem, jako by někdy nedávno její reiatsu cítil, ale nemohl si vůbec vybavit, kde to bylo. Bylo dost dobře možné, že se mu to taky jenom zdálo, to by nebylo zas tak neobvyklé.
"N-ne, bohužel nevím, kde je... ale víte, má dvě malé děti, starat se o ně musí zabrat hodně času," usmál se na ty dva a snažil se, aby to vypadalo nenuceně. Tak nějak tušil, že se Suki šla přesvědčit, zda jsou její dcery v pořádku. Teď ale bylo již vše pod kontrolou. Na Seireitei dohlíželi nejschopnější kapitáni, jistě nikomu nic nehrozilo, takže nebylo potřeba vzbuzovat paniku. Celkem ho zajímalo, co ti dva po Suki chtějí nebo k čemu ji potřebují, ale bylo mu docela hloupé se ptát. Nemohl se přece míchat do záležitostí kapitánky. Už se mu zase začínalo chtít spát... "Myslím, že byste měli jít zpět do svých kasáren a být v pohotovosti. Shinigami musejí být neustále připraveni k boji a ochraně toho, co je jim drahé!" poučil je.

Akkaku Naito
Právě proto hledáme kapitánku. Himiko je z šesté divize a musí se ohlásit u kapitánky. Jenže ta v kanceláři není. I když by tam být měla, ale jak říkáte. Musí mít teď spoustu starostí. usmál jsem se a ještě během otočky k odchodu jsem se zasekl. 
Shinigami by ale měl mít i svou zanpakutou, ne? pak jsem jen pokrčil rameny. Omlouvám se Kuchiki-dono. Ptát se na cizí Zanpakutou je nezdvořilé. Nashledanou. 

Sen Kagami

Kagami vkročil na pozemky šesté divize, svého nového působiště. Konečně se dostal pryč z akademie. Připadal si teď tak dospěle, jako dítě, které dokončilo školu a vydává se do poprvé práce. Natěšený a tak...prozatím. Už se nemohl dočkat, co ho tady potká a hlavně až pozná svou kapitánku a ostatní krásné členky této divize zaměřené na zábavu. Tak to alespoň Kagami slyšel a on rád zábavu. 
Postupně zaškrtával políčka ve svém imaginárním seznamu cílů: 
Dokončit akademii - splněno 
Dostat se do čtvrté divize šesté divize - splněno 
Seznámit se s kapitánkou 
Vybalit si
Udělat dojem...
Pustil se tedy do dalšího bodu. Kráčel po pozemcích spolu se svým zavazadlem a snažil se najít kapitánčinu kancelář.

Himiko

A tak její průvodce odešel a ona zůstala zírajíc na Kuchikiho, který ji posílal do kasáren. No...víte....tak jak řekl on...já eto...nejsem zapsaná, potřebuju ubytovat a podobné věci... Kousne se do rtu a krapet povzdechne. A na to jeden tak nějak potřebuje kapitána...v mém případě kapitánku...ale každopádně..děkuji vám za pomoc...já teda...půjdu něco dělat. Svěsila ramena, nahodila psí oči a pomalu se otočila k odchodu.

Akkaku Naito
Zastavil jsem se asi 20 metrů od vchodu a pobaveně sledoval jak se Himiko sama mučí svou stydlivostí. Pojď. řekl jsem s lehkým úsměvem, když jsem viděl, že se konečně otáčí. Půjdeme najít Akia. Snad nám poradí alespoň on. lehce jsem ještě zamával. Nashledanou, Kuchiki-dono.