6. divize, rezidence klanu Kuchiki

Eshen

Eshen si políbení užíval, a Nakamori vypadala, že také. Bylo to víceméně dokonalé. A pak se zjevil ten divný typan.
Když ho oslovil, Eshen si říkal něco o pitomých žárlivcích, a už chtěl týpkovi při slovech "Haters gonna hate." potřít obličej svým vztyčeným prostředníčkem, ale on mezitím pronesl to svoje "oznámení". A nebudeme si nic nalhávat, byl to průser.
"Určitě si pitomec spletl zadání. Nemohlo to být Hueco Mundo.." říkal si Eshen, ale už, jak to říkal, věděl, že lže sám sobě. Musel se tedy podívat do modrých očí jeho společnice. "Je mi to líto, Nakamori, ale práce volá." řekl, políbil jí na čelo, a Shunpem zmizel hledat Eyuurin.
To nebylo těžké - stála tam s nějakou skupinou dost divných typanů. "Rin," zvolal na ní, a když mu zavěnovala pozornost, začal stručně vysvětlovat: "vedení Gotei 13 nás poslalo na nějakou misi. Máme se hnedka vydat směrem 12. divize.. a pak, Hueco Mundo." Když pronesl sousloví "Hueco Mundo", obloha nad ním jakoby potemněla a kdyby byla bouřka, určitě by tam zrovna flákl blesk. Prostě, cool oznámení. Pak se, opět pomocí Shunpa, ani na Rin nečekající, vydal směrem, kam musel.

>>> Hueco Mundo

Eyuurin

Stále přemýšlela nad tím, jak všechny zmenšit, jako nejlepší možnost se jí jevilo usekání nohou, když uslyšela, jak na ní někdo volá. Otočila se a uviděla Eshena. Vypadalo to, jako kdyby se něco dělo. A opravdu, něco se dělo. "Eeee.... Co?" vypadlo z ní po chvíli ticha. Po další chvilce si až uvědomila, kam že to jsou poslaní. "Cožeee?!" vyjekla, ale to už Eshen zmizel. Otočila se na svojí dosavadní společnost a s úklonou se omluvila.
Shunpem se vydala do kasáren 12. divize. Ze začátku byly její pocity z toho, že byla poslána na misi, rozporuplné. Nebyla zrovna nadšená, že je poslaná do Hueco Mundo, ale na druhou stranu se strašně těšila. Navíc byla zvědavá, kdo je součástí mise. Přeci jen, aby tam poslali jenom ji a Eshena... To se jí moc nezdálo. Zvědavost a nadšení v ní nakonec zvítězilo a ona se s úsměvem na tváři objevila ve 12. divizi a Tam s to namířila do už přichystané Garganty.

>>>Hueco Mundo

Aki Maki

Brzy se dostavil k rezidenci klanu Kuchiki. Štrámoval si to rovnou k hlavnímu vchodu. Samozřejmě tam určitě stál nějaký strážný.
Zdravím, kapitán 10. divize Aki Maki. Mohl bych jít dále, rád bych si promluvil s panem Yasumarem.
Snažil se to říct co nejzdvořileji, přesto tam byl slyšet maličko jedovatý podtón. Aki přišel otrávený z mise a ještě tady musí mluvit s nějakým individuem, aby ho pustil dále.
Jaká ohavnost.
Pomyslel si. Na tváři si ovšem udržoval vždy přítomný úsměv.

Aki -> Strážný tě pozdravil vojenským gestem, a potom tě vpustil dovnitř. Byl jsi kapitán Gotei 13 a on neměl absolutně důvod tě jakkoli zadržovat.

Aki Maki

Očekával nějaké přivítání hned za dveřmi. Proto si stoupnul, levou ruku položil na rukojeť zanpakuto, prohrábl a lehce upravil vlasy a oklepal haori. Po takové menší úpravě se nakonec rozhodl vstoupit dovnitř.

Aki -> Uvnitř ale nikdo nebyl, pouze velká, upravená místnost ozdobená jednoduchou ikebanou ve výklenku. Řádka vyskládaných sandálů tě zvala, aby ses zul a některý z párů použil, nebo se aspoň zul a dál šel v ponožkách, abys jim nepodupal úzkostlivě udržované rohože tatami.

Akio

Dovedl svou snoubenku zabalenou v prostěradle až do její kanceláře, kde se mohla převlíct a odpočinout si. Tréning byl velmi intenzivní pro oba, on třeba si celkem nepříjemně popálil ruce...celkem to bolelo, ale hojilo se to celkem rychle, hlavně díky rychlému zákroku jednoho shinigami.
Doufám, že jsi v pořádku...snažil jsem se ti neublížit..byla jsi...dost rozvášněná... Pak pomalu popošel ke stolu a posadil se na desku.
Pak tu na tebe čeká Yasumaru, až budeš víc při smyslech.

Taiketo Suki

Akio se o ní jako pokaždé postaral. Když se převlékla a trochu dala do pořádku, usadila se do velkého, chlupatého křesla, které si tu nechala donést v těhotenství. I teď našlo uplatnění.
Popravdě ji bolela hlava. Utržila taky několik ran, šrámů, modřin.  Ale nic vážného.
"Ne, nic vážného.. To se uzdraví. Já nevím, co to bylo," hlesla popravdě a rozložila ruce na znamení údivu. "ten oheň.. Vždycky jsem taková agresivnější, a když už jsem moc dlouho v bankaii, jako bych se ztrácela.."
Sukiina tvář přitom přemýšlení byla zadumaná, vztáhla k Akiovi ruce, aby si přisedl. Chtěla být teď chvilku u něj po takové bitce.

"Yasumaru-san? Potom si s ním hned promluvím, potřebuju jen pár minut." pousmála se.

Akio

Přisedl si k ní na chlupaté křeslo a přitáhl si její hlavu na hruď. Oheň je silný a divoký živel...tak jako jsi silná a divoká ty...navzájem se posilujete a umocňujete...
Řekl a pohladil ji po dlouhých kaštanových vlasech.
Nicméně jsi bojovala velmi dobře...když vezmeme v potaz že ještě nedávno jsi měla pupík daleko za úrovní nosu... Uchechtl se. Já pak půjdu zkontrolovat děti...ty si vyřiď co potřebuješ... Pomalu vydechoval...chlápci mu sehnali nové kalhoty, ale vršek tu nikdo neměl takže byl polonahý...hodlal si vzít něco až bude doma.

Aki Maki

Nějakou tu chvilku pozoroval ony sandále. Byl na pokraji velkého rozhodování. Být rebel, nebo se přizpůsobit? I přes to, že většinou volí rebela, tak dnes si ty sandály vzal. Chtěl vypadat trochu na úrovni, když už je v rezidenci klanu Kuchiki. Šel tedy dál místností. Rozhlížel se, bylo to docela pěkné.

Aki -> Sídlo bylo postaveno a zařízeno podle přísných tradic. Vypadlo to ale, že tam nikdo není, nebo rozhodně ne v této části. Jak jsi procházel místnostmi, zaslechl jsi, že zvenku se ozývá nějaký hudba, jako by tam někdo hrál na jakýsi strunný nástroj.

Taiketo Suki

Zavřela oči přitisknutá k jeho hrudi - nahaté. To bylo to nejlepší místo na odpočinek. "Nosu? No, teda!" zasmála se a dloubla do něj prstem. Zase laškoval. "Děkuju... Snažila jsem se, vážím si toho, že sis na mě udělal čas a pomohl mi, Akio," šeptla Suki. "dej Aiko i Keiko pusu, až budu hotová tak přijdu domů, budu se snažit, aby to moc netrvalo..." dodala a políbila ho na rty na rozloučenou.

Akio

Dlouze a pořádně ji políbil a pak se postavil. Rád jsem ti pomohl...nějaký ten malý pěstní souboj mi už nějakou dobu chyběl a takhle jsem ti aspoň mohl legálně naplácat... Zakření se a popojde pomalu ke dveřím. Jo jo...dám jím pořádného hudlana...až se vrátíš budem čekat doma...ať se ti daří... Poslal ji vzdušnou pusu na rozloučenou ap ak vyšel ven. NA chodbě potkal Yasumara, tak mu jen mávnul na pozdrav.

Yasumaru

Když se bývalý kapitán 13.divize rozhodl odejít, nastal jeho čas. Zaklepal a pomalu vešel dovnitř.
Suki-san...dobrý den...to jsem jenom já...přišel jsem za vámi...doufám že neruším.
Rozhlédl se okolo, jestli tu není někdo, nebo něco při čem by jí vyrušil.

Taiketo Suki

Při zmínce o legendárním naplácání se trochu zachmuřila a brblala si něco pod nosíkem, pak na svého milého ještě zamávala. Měla ráda ty jeho vtípky, Akio věděl, jak Suki rozesmát.
Poté co její milý odešel, usadila se na svou kapitánskou židli, za svůj kapitánský stůl a pohlédla zmučeně na tu hordu papíru. To bude den. Člověk je chvíli těhotný..
Když se ozvalo zaklepání, vyzvala hlasitě danou osobu ke vstupu. Sukiiny hnědé oči pak vzhlédly od papíru a když spatřily známou tvář, úsměv se dostal téměř okamžitě.
"Yasumaru-san! Dobrý den, určitě nerušíte! Tohle počká," řekla přátelsky a odložila papíry stranou. Pak ukázala na židli, která stála naproti stolu. "Posaďte se, dáte si něco? Čaj... Sušenky?"
Vstala ze židli a rozešla se ke skříni, ze které vytáhla servírovací tác.
"Jsem ráda, že vás vidím."

Yasumaru

Ehm...Čaj...i sušenky si dám rád... Vypadal krapet nervózně a trochu se vrtěl na židli. Chvíli tak byl ale pak to najednou ze sebe prostě vychrlil.
Já...víte...potom co mě udělali kapitánem desáté divize...připadal jsem si jako bych vás zrazoval Suki... Zatvářil se krapet provinile. Odešel jsem, i když jsem vám řekl, že tu budu pro vás...navíc jsem vám pořádně nepopřál k vašim dcerkám...já...já chtěl upéct dort...ale...vrazil jsem do Baru-san a....jaké máte ráda kytky? Řekl a pokusil se o úsměv, bylo na něm vidět, že jej hryže svědomí a on se to snaží napravit.

Taiketo Suki

Mezitím co chodila po kanceláři a chystala pro Yasumara občerstvení, naslouchala jeho slovům. Když domluvil, donesla na stůl tác a položila před něj misku se sušenkami a šálek zeleného čaje.
"Popravdě byla jsem hodně zaskočená, Yasumaru, když jste byl jmenován. Sobecky jsem doufala, že zůstanete v šesté divizi, jak jsme o tom mluvili předtím spolu," řekla s dávkou upřímnosti ve chvíli, kdy se sama usadila naproti němu. "ani jsme se neviděli pořádně od té doby... Akorát na tom kurzu jsem vás zahlédla... Kytky? Ale nic mi nemusíte dávat, jsem ráda, že jste přišel, to stačí." Pousmála se srdečně.

Yasumaru

Vzal si šálek čaje a lehce usrknul.
Vím...bylo to ode mě...velmi nečekané a hrubé...cítil jsem se kvůli tomu velice špatně, ale nemohl jsem vrchnímu kapitánovi říct ne...v podstatě mi to oznámil... Když se Suki zmínila o kurzu, jen se pousmál.
Ano...ano..kurz...tam jsem byl...
Opět se napil a vzal si sušenku. Jsem rád, že mohu být s vámi...Suki-san...je toho tolik co si můžeme říct...jak se má Akio-san?

Aki Maki

V poměrně pohodlných sandálech se rozhodl pronásledovat onen zdroj hudby. Byl v domě už slušnou dobu a nikdo to ještě nezaregistroval. Pro Akiho dobré vědět, že dům Kuchiki vypadá poměrně nehlídaný. Pořád tedy pokračoval za hudbou. Vycházel tedy ven z budovy.

Taiketo Suki

Stejně jako Yasumaru během hovoru upíjela čaj a ládovala se sušenkami - ovšem jen decentně, aby to nevyzobala sama.
"Tomu rozumím. Asi je zbytečné se k tomu teď ubírat, hlavní je, že teď jste tady."
Pak si prohrábla rukou vlasy a když byla dotazována, bylo vidět, že přemýšlí.
"Já doufám, že dobře. Zrovna teď jsme spolu trénovali... Je mi velkou oporou, ty dvě děti dají opravdu zabrat a on se chová jako příkladný táta. Ale jde vidět, že mu občas chybí kapitánování... Přece jenom kytky ho plně nezabaví." Sukiina slova byla upřímná, Yasumaru byl pro ní jeden z nejbližších. Věřila, že mu může svěřit cokoliv.

Aki -> Když jsi vykoukl ven, viděl jsi, že tam nedaleko domu pod stromem ve stínu klečí jakási mladá žena a hraje na koto. Šlo jí to velice dobře, bylo vidět, že má za sebou roky cvičení. Měla dlouhé, černé vlasy, které jí volně splývaly na ramena a na záda. Jenom část vlasů, která by jí mohla padat do očí, měla připevněnou ozdobným hřebenem na vršku hlavy. Na sobě měla světle žluté kimono s motivem drobných, bílých kvítků. Byla zcela zabraná do své činnosti a nevšimla si tě.

Aki Maki

Když se přibližoval, tak slyšel onu hudbu více a více nahlas. Logicky. Ať to byl kdokoliv, tak hrál naprosto plynule a čistě. Aki si ale přesto chtěl postěžovat na onen zvuk. Nebyl to zrovna jeho šálek kávy. Potom však spatřil onu dívku. Nahodil svůj šarmantní úsměv a kousek od ní se zastavil. Pouze ji pozoroval, sám chtěl zjistit, jak moc je soustředěná na hru.

Aki -> Dívka hrála a ani se na tebe nepodívala. Když skladba skončila, složila ruce způsobně do klína a zvedla k tobě hlavu. Na její tváři byl též pečlivý úsměv. "Akimoto-taichou. Mohu pro vás něco udělat?" zeptala se klidným hlasem.

Aki Maki

Nejspíš povedená výchova..
Pomyslel si. Poté ho ovšem překvapila, když ho oslovila jménem.
Odkud ta žena ví, jak se jmenuju?
Aki nebyl na pozici kapitána zrovna nějak dlouho. Proto ho tento fakt překvapil ještě více, než normálně. Došel maličko blíže k oné slečně.
Omlouvám se za vyrušení..
Udělal lehčí poklonu. Na tváři si však držel svůj vždy přítomný úsměv.
Víte, hledal jsem původně pana Yasumara. Ale pokud se mohu zeptat, odkud znáte mé jméno?
Optal se velmi milým tónem. Dost se přemáhal.

Aki -> Žena se ladně postavila a též se poklonila. "Ah, můj bratr zde bohužel teď není, je mi líto, kapitáne..." reagovala, když jsi jí řekl, že jsi hledal Yasumara. Na tvou otázku, odkud zná tvoje jméno, se jen jemně usmála. "Možná nejsem shinigami, ale samozřejmě se zajímám, co se děje v Gotei 13. Tím spíš, když se jedná o muže, který tak náhle vystřídal bratra v jeho funkci, třeba že jen dočasné," vysvětlila s lehkou úklonou hlavy.

Akio -> Jak sis tak spokojeně kráčel, mihl se kolem tebe stín. Najednou před tebou stanula zahalená postava v kápi. "Zdravím, Ukitake-sama," ozval se od ní překvapivě příjemný ženský hlas. "Vrchní kapitán by s vámi rád hovořil, mám rozkazy vás k němu okamžitě přivést," oznámila ti bez dalších vytáček. Zřejmě to byla nějaká kapitánova pravá ruka, možná přímo jeho zástupkyně, o které nikdo příliš nevěděl, protože ji nikdo moc nevídal.

Aki Maki

Prohlížel si onu dívku. Byla pěkná. Brzy sama žena řekla, že je sestra Yasumara. Když o tom ta přemýšlí, tak mu vážně lehce připomíná Yasumara. Mají podobné nějaké ženské rysy. Což bylo maličko zvláštní.
Tak to je úžasné. Doufám, že to myslíte jen v dobrém a že se na mě nehněváte, že jsem přebral místo po vašem bratrovi..
Pravil zdvořile. Snažil se vypadat trochu na úrovni. To Akimu docela šlo.
Omlouvám se, ale nezachytil jsem vaše jméno, paní..
Pohlédl na ni s úsměvem. Levou rukou si přitom prohrábl ofinu.