6. divize, rezidence klanu Kuchiki

Eyuurin

Kývla kapitánce na rozloučenou a odešlae z místnosti. Zamířila na nádvoří, kde bylo dosti rušno. Když už jsem tak zkazila to s tou párty, tak se aspoň předvedu v boji. řekla si a zhluboka se nadechla. Věděla, že je tu spousta silných shinigami, ale i tak, chtěla udělat dojem. Chtěla se cítit jako pravý člen a ne jako nějaká přítěž. Nakonec se vydala prozkoumat svůj pokoj. Odložila si tam nepotřebné věci a na chvíli zůstala sedět na okraji postele. Nakonec se však zvedla a vydala se opět na nádvoří.

Eshen

Kolem Eshena se začalo shromažďovat až podezřelé množství lidí. Dokonce dostatečný počet k tomu, aby se nakonec postavil ze své původní pozice, kde seděl zády opřený ke zdi jakéhosi domu. Za malou chvilku už u kolem něj stála solidní družina, a především namakaně vypadající cápek, co vypadal, že si asi přesnídávku ke snídani nedává.
Oslovil ho. Eshen je ovšem osobnost známá klidným vystupováním, a stejné vystupování zvolil i teď. "Ne, to nejsem. Co vím, měla to vést kapitánka sama." řekl, stále opřen o budovu, ale protentokrát ve stoje, koukajíc spíš na týpkovi boty, než do obličeje.
"Ale jestli jseš až tak nedočkavej..." pronesl, když zvedl hlavu, aby se typanovi podíval do očí. V jeho vlastních, žlutých očích, se zalesklo. Nebál se, neměl strach. Byl klidný, jako vždycky.

Eyuurin

Stála na nádvoří kousek od sedícího Eshena a sledovala hemžící se dav lidí, který se kolem nich shlukl. Páni... Toliká lidí. Doufám, že s nimi budu vycházet. pomyslela si. Její pozornost však upoutal mohutný chlapík, který mířil k Eshenovi. Vypadá jako gorila. Té myšlence se musela usmát. Ovšem nelíbila se jí představa, že by se tu mohli poprat. "Doufám, že se budou chovat slušně..." zamumlala si tiše sama pro sebe, ale pro jistotu se přichystala na to, kdyby se to pokazilo a oni se vážně poprali.
Čekala, jak Eshen zareaguje na otázku "goriláka", jak se rozhodla mu říkat, a jeho reakce jí spíše než uklidnila, znervóznila ještě víc. Eshen vypadal, jako kdyby mu vůbec nevadilo, že by na něj "gorilák" mohl zaútočit. Ovšem Rin se to nelíbilo. Prodrala se mezi lidmi a sledovala, jak se to bude dál vyvíjet.

Eshen

Eshen si koutkem oka všiml Rin, která se prorvala až do čela davu, shromážděného kolem něj. "Snad neudělá nějakou blbost." napadlo ho. I tak na ní nenápadně mrkl, protože, proč ne. V tu chvíli litoval, že nekouří, protože kdyby při pohledu na velkýho týpka před ním v tenhle okamžik shodil cigaretu, vypadal by neomezeně cool. Ne vážně.
Mezitím si typana prohlížel. Vypadal lehce tupě, a i přesto, že určitě vypadal jako svalouš, nezdál se být zrovna extrémě rychlým. Pokud bude chtít dělat problémy, Eshen si věřil, že by snad pomocí svojí rychlosti mohl být tomuhle chlapákovi rovnocenným soupeřem. Rozhodně se nebál.

Eshen

Při chlápkově pohledu už Eshen myslel na nejhorší, ale z jeho vlastního pohledu vyzařoval klid. Jako vždycky. Další chlapova reakce ho překvapila, ale to, že se rozhodl nervat se, bylo jen dobře - nechtěl problémy první den, co se objeví. Navíc, situace se mu zdála.. podivně zábavná, a tak se tedy k typanově smíchu přidal.
Chlápek se představil jako Hanataro, a nabídl Eshenovi ruku na pozdrav. Eshen ji pochopitelně lehce stiskl, a potřásl s ní. "Jsem Eshen. Dík za přivítání." řekl, stále s úsměvem. Když viděl dav lidí za ním, přemýšlel, kolik z nich asi zklamali, že se do sebe nepustili, a kolika se naopak oddechlo.
"Jak dlouho tu jsi?" zeptal se, usmívajíc se. O něm bylo známé, že je naprostý nováček, a tak chtěl to stejné vědět alespoň i o svém novém známém.

Eyuurin

Když na ní Eshen mrknul, jen protočila panenky. Rin nemívala problémy vycházet s lidmi, ale jedno věděla už teď. Eshenovu společnost určitě vyhledávat nebude. Nějak se jí nelíbil ten jeho všudypřítomný klidný výraz.
Jako kdyby nebyl upřímný. Nebo spíš něco skrýval... Takové myšlenky se jí začali honit myslí ve chvíli, kdy si on a "gorilák" potřásly rukama a představili se. Jejich debata je nějako moc nezajímala, ale chtěla se dozvědět od divizi co nejvíc, takže zůstala radši na místě a na půl ucha poslouchala, jestli nezazní něco zajímavého.

Eshen

Chytil Hanatara přátelsky za rameno, a popošel s ním kousek dál. Proč? Protože koneckonců, dav byl pořád ještě kolem nich a v tom se nedalo pořádně si popovídat. Se svým klidným úsměvem se rozhlížel kolem, po ostatních lidech. V jeho divizi, jak se zdálo, bylo spousta lidí, zajímavě i nezajímavě vypadajících. Nikdo z nich ale neupoutal Eshenovu dostatečnou pozornost, a tak se otočil zpět myslí i pohledem na velkého hromotluka vedle něj. Nebo se alespoň zdál být hromotlukem, i když na nich není nic špatného. Většinou....
"A co si myslíš o naší paní kapitánce?" zeptal se "jen tak mimochodem", ale popravdě, dost ho to zajímalo. Na něj udělala veliký dojem. Ale má respekt i obdiv i u ostatních?

Hanataro

Kapitánka? To je těžké takhle říct...
Zamyslel se nad slovy.
Asi bych řekl, že jí trochu obdivuju a dost uznávám. Viděl jsem jí párkrát v boji a dokáže být celkem vostrá....
Přitakal ve stylu - Not bad Obama.
Byl jsem tu ještě za kapitána Kuchikiho, když byla ještě podkapitánkou a musím říct, že vybrat jí jako nástupce kapitána Kuchikiho byla dobrá volba...je hodná, spravedlivá a taky silná...proč se ptáš?
Koukl na tebe.

K Eyuurin přišla jedna mile vypadající dívka.
A-hoj...ty jsi tu nová že?
Usmála se, možná krapet nervózně.
Nechceš být můj tréningový partner?

Eyuurin

Jen tiše sledovala, jak Eshen odvádí "goriláka" stranou. "Fakt... Jako kdyby něco skrýval. Nemám ho ráda." zamumlala si sama pro sebe a zkřížila ruce na prsou.
Náhle jí vyrušila mile vypadající dívka. Rin připadala krapet nervózní, i když spíš měla být nervózní ona. Přeci jen ona byla nováček. "Ehm... Ahoj." pozdravila a přátelsky se usmála. "Mno, jo. Jsem tu nová. Jinak ráda budu trénovat s tebou." odvětila a byla ráda, že si partnera na trénink nemusí hledat sama. "Jinak, jsem Eyuurin. Ale stačí Rin." Představila se a natáhla k ní ruku.

Eshen

"Udělala na mě dost velkej dojem, tak mě zajímalo, jak je to s někým, kdo je tu dýl." pronesl upřímně, a hezky se na Hanatara usmál. Přišlo mu velice zajímavé vše, co říkal, ať už se to týkalo kapitána Kuchikiho, který tu byl před kapitánkou Suki, a o kterém moc nikdy neslyšel. Ale, momentální kapitánka ho doopravdy teď zajímala nejvíc.. a taky ten trénink beze zbraně, který se rozhodla uspořádat. Eshen nevěděl, jak dlouho tam seděl opřen o dům, a tak bylo těžké odhadovat, kdy by měl asi trénink začít. Místo toho, aby se o takové věci pokoušel, raději se opět na Hanatara otočil. "Takže.. byl jsi vždycky v šestce? Líbí se ti tu? Mě se zatím zdá úžasná." pronesl, a snažil se do svého hlasu přidat trošku jakéhosi nadšení a zvědavosti. Inu, zvědavý byl - ale věděl toho víc, než by si chtěl přiznat, a tak si chtěl informace ověřit. A Hanataro se zdál, že možná není nejbystřejší, ale paměť by mohl mít dobrou, a nějaké použitelné věci, které by mohli ulehčit Eshenovi práci, by vědět mohl.
"Slyšel jsem, že kapitánka nemá žádného zástupce. Snad ani jinak výše postavenýho úřeníka.. chudinka, tak na všechno sama.." rozjel Eshen nenápadně konverzaci směrem, který ho zajímal snad ze všech nejvíce, a doufal, že by se Hanataro mohl chytit a trochu se rozpovídat..

Mako

Já jsem Mako, těší mě Rin...
Usmála se plachá dívka.
A jak se ti tady u nás líbí? Viděla jsi bazén? Odpočinkovou místnost? Slinťu...ten je velmi...roztomilý...jen bacha...někdy je trochu hladový...
Zahihňala se typicky dívčensky.
Jo a Grilly...i když ty neviděl nikdo už pěkně dlouho... Zakývala hlavou.

Hanataro

Zdál se být veselým chlapíkem nakonec.
Joo to ona dojem dělá...ona a Kuchiki-taichou byli sehraná dvojka...hodně se toho přiučila...
Došli jste doprostřed nádvoří, kde už se lidi rozdělovali do dvojic.
Přišel jsem z 11.divize...byla...moc upjatá na boj a sekání...mě to moc nebralo...tady to vždy byla pohoda...ne tolik alkoholu jako v 8 nebo párty jako v 13. ale byla tu skvělá atmoška...mám to tu rád.. a za kapitánku bych dal život...celej...i cizí...
Na otázku podkapitána zakýval hlavou..opět.
Prej jí měl dělat podkapitána bývalý kapitán Kuchiki, ale ten teď šéfuje v 10..takže asi banán no...možná už si brzy někoho najde...přeci jen..teďka ty děti...a tak...

Eshen

Eshen se dozvěděl spoustu věcí, co by se mu mohli hodit. Takže, kapitánka Suki si rozuměla s kapitánem 10. Divize. Jméno Kuchikiho znal, již z akademie, jen si na něj teď za boha nedokázal vzpomenout...Yasutaru? Namosaru? Nějak takhle podobně..
Uprostřed nádvoří to vypadalo, jako že už bojové cvičení velmi brzo začne. Eshen se už nemohl dočkat, upřímně - na nějaký souboj byl přímo nažhavený.
Přitom ale poslouchal pozorně Hanatara. "Jedenáctka, jo?" řekl, ne zrovna překvapen. Eshen by ho podle pohledu tipnul možná zrovna tam... a nebo možná do 4. Protože takovýhle hromotluci dost často mají rádi králíčky a pejsky a kdoví co ještě. Ale spíš do 11. "Tak to jsem rád, že jsme se sešli tady." pronesl k tomu, a dál se tímhle tématem už nezabýval.
Zdálo se, že jeho informace byli správné, a nikdo zrovna neměl titul zástupce kapitána jeho divize, nebo jiného vysoce postaveného úředníka. Eshen se ušklíbl, lehce radostně, ale aby to nebylo moc poznat - tohle by mohla být jeho šance. I když, na druhou stranu, právě jsem přišel..
"Tak co, Hanataro, těšíš se na cvičení?" prohodil jen tak, nažhaven na boj, připraven, a s dobrou náladou. Uvidíme, jak se tohle všechno ještě vyvrbí..

Eyuurin

"Těší mě, Mako. Zatím se mi tu líbí moc..." řekla a pak se trochu zarazila. "Počkat... Bazén? Ne, ten jsem ještě neviděla. A snad ani nic z toho, co jsi vyjmenovávala." pronesla a zvědavě se na Mako podívala. "Mohla bych tě požádat o prohlídku? Samozřejmě až po tréninku." optala se Rin a vesele se na Mako usmála. "Jinak mohla bych se tě optat na pár věcí? Jsi členkou divize dlouho? Sice jsem se přidala k 6. divizi, ale popravdě toho o ní moc nevím. V akademii jsem ale slyšela, že tuhle divizi vedli členové klanu Kuchiki. Co se vlastně stalo, že tu je teď kapitánkou Taiketo-sama?" Rin byla od přírody velmi zvědavá. Byla taková drbna na n-tou. Do všeho strkala nos a chtěla mít o všem přehled. "Jinak jak je to tu s podkapitánem?" To jí taky velmi zajímalo. Slyšela něco o tom, že šestka nemá podkapitána. Jako asi každý se chtěla dostat co nejvýš, ale rozhodně si nedělala marné iluze. Ovšem představa sebe jako podkapitánky... Kumu by se ta představa nelíbila, že? S úsměvem na tváři si prohlížela lidi na nádvoří a uvažovala nad dalšími otázkami. Pak jí napadlo, že možná je až moc vlezlá. "Snad ti nevadí, že se tak vlezle ptát... Hodně se o tuhle divizi zajímám." pronesla trochu nervózně a uchechtla se.

Eshen

"Tak co, budem cvičit spolu?" zeptal se Eshen Hanatara na otázku, ale odpověď se mu zdála skoro jasná. Vzhledem k tomu, že se s nikým jiným nebavil, sám neměl prakticky jinou možnost, a předpokládal, že Hanatarovi by společný trénink vadit neměl. Nemohl se dočkat, až se kapitánka znovu objeví, a budou moci začít - a celkově na to, až se zase bude moct s někým trošku poprat. A měl v kostech takové zvláštní tušení - že by se doopravdy měl předvést.
Ani snad moc nevěděl, proč. Že by vážně kapitánka chtěla zvolit svého nového zástupce...
Taky Eshen už neviděl Rin, od té chvíle, co s Hanatarem odešel dál. "Snad bude v pohodě." pomyslel si, když si na ní vzpomněl. Ani nevěděl, proč si o ní dělal starosti. Možná to bylo kvůli její nezastavující se, prořízlé puse. No, city k ní určitě žádné necítil.

Mako

pousmála se na Rin. Byla ráda, že si před bojem může popovídat, alespoň to uvolnilo atmosféru. "Ráda ti divizi po tréninku ukážu, budu za to moc ráda... A co se týče kapitánu máš pravdu, 6. divize byla hlavně doménou klanu Kuchiki... Ale náš bývalý kapitán byl na nějaké strašně obtížné misi, jednu dobu jsme dokonce mysleli, že je mrtvý! Tak v ten čas nastoupila na jeho místo podkapitánka Taiketo Suki.. Mají spolu moc pěkný vztah... A je skvělá," vydechla nadšeně Mako. "podkapitána zatím nemáme, ještě nebyl vybrán.."

Hanataro

"No jasně, že spolu! Už se těším.." zasmál se a v očích mu to jen jiskřilo. Bylo na něm vidět, že se vyloženě těší..

Během několika chvil se atmosféra na nádvoří změnila. Dorazila kapitánka Suki - na tváři úsměv jako vždy.
"Tak trénink může začít! Doufám, že jste se všichni rozcvičili... Teď pokud jste ještě tak neučili, vyberte si svůj protějšek na dnešní boj - dnes žádné zbraně, jen naše ruce a nohy.. Chci vidět čistý boj. Budu vás kontrolovat a nezapomeňte, že některé funkce v 6. divizi nejsou obsazené... Neříkám, že budu rozhodovat jen na základě tohoto - ale můžete nahnat plusové body," řekla rázně a dostatečně hlasitě, ruce měla přitom v bok.

Eshen

"Bude mi ctí." pronesl s úsměvem na Hanatara, kterého si už stihl zapsat v hlavě jako přítele.
Eshen si nemohl nevšimnout příchod jeho kapitánky. Když přišla, bylo mu jedno, jestli ho viděla nebo ne - lehce se uklonil, na známku pokory. Pak se ale obrátil na Hanatara. Tady končila legrace, a začínalo něco, v co věřil, že bude legrací ještě větší. Eshen se postavil do bojového postavení, ale zatím nijak neútočil - spíš se pokusil hromotluka si prohlédnout, zhodnotit ho.
Vypadal, že musí mít doopravdy sílu, ale Eshen vždycky spíš spoléhal na svoji rychlost. Doufal, že tady bude dost rychlý na to, aby ho hromotluk nepraštil, protože kdyby se mu to povedlo, stačila by rána či dvě, a Eshen by pravděpodobně šel k zemi. Na to bude muset myslet.

Eyuurin

Bedlivě poslouchala, co jí Mako říkala. "A co je s bývalým kapitánem teď?" zajímala se, ale to už se atmosféra na nádvoří začala pomalu měnit. Jak Rin po chvilce zjistila, bylo to způsobené příchodem kapitánky. Je vážně úžasná. Autorita z ní sálá na míle daleko. Nechtěla bych ji vidět naštvanou. pomyslela si a lehce se tomu usmála. Poté už svou pozornost věnovala tréninku.
Stoupla si před Mako a zaujala bojový postoj. Věděla, že kdyby proti ní stál někdo silný, měla by jistou nevýhodu. Přeci jen byla celkem drobná, ale za to si dosti věřila ve své rychlosti a hbitosti, kterou jako tanečnice musela mít. Navíc jí rozhodně přišlo lepší vyhrát elegantně, než aby pak vypadala jako cedník, že kterého teče pot a krev. Navíc chtěla udělat dojem. Napravit si reputaci za tu oslavu. Musim udělat dojem. Zlepšit si vztahy v divizi. Musim toho udělat ještě hodně... Rin se musela poplácat po tvářích, aby tyto dotěrné myšlenky zahnala, ale pomohlo to. Zhluboka se nadechla a s úsměvem na tváři čekala na zahájení tréninku.

Eshen

Eshen skoro zapomněl na dobré mravy. Jeho vychování sice bylo mizivé, ale, pokud neukáže dobrý úmysl či to, co je slušné, mohl by Hanatarovi přijít nervózní, což by byla chyba. Proto se ještě na chvilku vzpřímil ze svého původního, bojového postoje. A udělal to jen proto, aby se hluboce uklonil, směrem ke svému novému příteli, ale teď i soupeři.
"Tak pojďme na to." zkonstatoval, usmál se, a znovu se dostal do svého bojového postoje. Hlavou se mu honila spousta, velká spousta myšlenek. Hlavně už začínal cítit vzrušení z boje, co přijde. Bude to důležitý boj, i když to bylo jenom cvičení. Byla tady kapitánka. Eshen vyčistil z hlavy všechny pochybnosti, všechny ostatní pocity, a najednou tady byl jen on, Hanataro, a výsledek, ke kterému se musel dostat. A to bylo vítězství.
Eshen byl připraven, a chtěl počkat, aby Hanataro zaútočil první. Jestliže tak učiní, pokusí se mu vyhnout. Ne.. MUSÍ se mu vyhnout.

Eshen

Hanataro nepřekvapil svým způsobem boje. Bylo to tak nějak přesně to, co Eshen čekal. Uhýbal tedy útokům jak to šlo, a v té rychlé první fázi se Hanataro nedostal k nějaké nebezpečnější ráně. Eshen ale věděl, že tímhle způsobem se oba rychle unavují - problémem ovšem je, že Hanataro vypadal doopravdy jako pořízek, a Eshen odhadl, že tohle tempo vydrží déle. Cesta únavy tedy pro něj nebude.
Ne, Eshen musel být mnohem rychlejší, než je teď, a musí využít právě svoji rychlost k tomu, aby svého silného soka porazil. Zapřel se tedy, jak silně jen mohl, pokusil se vykrýt jeden z Hanatarových útoků, pak ho kopnout, a odskočit do strany, kde by možná Eshen dokázal rychle zaútočit do jeho boku, čímž by mohl získat výhodu. Za zkoušku to stálo.

Eyuurin

Rin stála a čekala, až začne boj. Ten začal chvíli na to. Mírně se přikrčila v kolenou a čekala, až Mako zaútočí. Mačina rána mířila Euurin na rameno. Rin lehce otočila hrudí ve směru rána. Rána Jí tutdíž projela pár centimetrů před hrudí.
Rin ještě neměla v plánu zaútočit. Nejprve chtěla zjistit, jak na tom Maka je. Jak je silná, mrštná a rychlá. Navíc jí chtěla nejprve trochu unavit. K tomu všemu využívala dovedností, které získala během tancování. Navíc ji to moc nevysilovalo. Tušila ovšem, že Mako nebude tak slabá a že bude i celkem rychlá a mrštná. To by pro ní znamenalo jediné. Musela by si počkat na správnou příležitost a tu perfektně využít, což pro ni bylo prakticky nemožné, s tím, jak byla šikovná.
Todle bude ještě zajímavý.  říkala si a na tváři jí tkvěl nedočkavý, bojechtivý a hlavně nadšený úsměv

Eshen --> Hanataro opravdu nestihl reagovat, jeho mohutné tělo nebylo tak mrštné jak Eshenovo. Proto se ti povedlo skórovat. Tvůj protivník byl zasažen do boku a na chvíli ho to zpomalilo. Na druhou stranu tělo takové velikosti a síly, bylo těžké ochromit na delší dobu.
Sice jsi zasáhl, Hanataro na chvíli zkřivil tvář, ale pak použil svou naštvanost, kterou obrátil proti tobě. Tvá výhoda nebyla dostatečná...
Z ničeho nic zařval, z jeho úst vyšel podivný výkřik spojený se zavrčením - dodával si odvahy. Byl to pořádný "řízek"...
Uskočil k tobě, podařilo se mu tě chytnout a udeřil tě do ramene.

Váš boj začal přitahovat pozornost, zasloužil se o to hlavně Hanataro a jeho hlasové projevy. Kapitánčiny oči vás měly na mušce.

Rin --> Ráně Mako ses vyhnula. Obě dvě jste byly zdatné bojovnice, bylo to znát na první pohled. Vaše pohyby byly ladné a vyrovnané. Spíš to připomínalo tanec, když má každý z páru určeny taneční kroky. Ta zajímavá souhra pokračovala.
Až do chvíle kdy Mako narušila styl svého počínaní. Její údery byly spíš rychle než silné, mířené než bezhlavé... když vtom měla pocit, že si spadla do její pasti. Přestala jednat cíleně a z ničeho nic - impulzivně se přikrčila a vrhla se na tebe. Dravě a silně... Nečekala si to. Najednou přišla rána, bolest v kolenu bylo znatelná. Pořádně si nechápala, jak se to stalo.

Vašemu tréninku hlavně přihlíželi muži. Řekněme si to upřímně, dvě pohledné dívky se rvaly a ještě tak elegantně - byla to prostě pastva pro oči.

Eshen

Eshenova nenápadná radost z toho, že zasáhl, hned v okamžení nahradilo zklamání, když zjistil, že Hanataro je ještě silnější kus steaku, než původně Eshen čekal. Zdálo se, že dokonce ani rychlostí to jen tak nepůjde. Jeho bojového pokřiku se ale nevylekal. Spíš mu to navrátilo koncentraci, a opět se soustředil plně na to, jak Hanatarovi opravit obličej..
.. Když v tom se stalo to nejhorší, co mohlo. Hanataro najednou před ním. Což o to - rána do ramene bolela zatraceně - ale Hanataro ho držel. A to už byl průser, když jdete proti takovém pořízkovi. Eshen musel něco udělat.
Zatnul zuby, aby utlumil bolest pulzující z ramene, a pokusil ruku, kterou na něj Hanataro zaútočil, pomocí svojí rychlosti chytit za zápěstí. Nemělo to být něco, co by mělo dlouhého trvání - pokud se to povedlo, prostě vystřelil kolenem dopředu, pravděpodobně někam do výšky Hanatarova břicha. Potřeboval se dostat z jeho sevření. Pokud se povedlo i to, pak následoval kop, vedený nohou ze strany.
Pokud se mu ovšem nepovedlo chytit ruku, musel by použít svojí hlavu k ráně do Hanatarova hrudníku, a to by snad mohlo proti juggernautovi pomoci.