2. divize, vězení

Kiryu Shihoin

No, mám v pláne... začal, ale v tom ho niečo vyrušilo. Bol to Shinigami s doskami, ktorý zadal Kitsune úlohu... a k nemu sa nevyjadril a odišiel.
Uh... okej, tak to som celkom... nečakal. poznamenal trocha vyvedený z miery. Takže za dve hodiny odchádzaš. dodal trocha sklamane a pozrel na ňu. Čo tu budem zatiaľ robiť, to fakt neviem. dodal a otrávene vzdychol.
Netreba snáď ani dodať že nové rozkazy mu zrovna náladu nezlepšili. Pomaly sa otočil a šiel smerom k jeho izbe, očakávajúc že Kitsune pôjde za ním. Keď sa nad tým tak zamýšľam, kapitánka mi ani nedala nejaké definitívne rozkazy. Akurát povedala aby som jej hlásil nejaké podozrivé veci alebo niečo podobné. Huh... takže sa mam proste nudiť a čakať kým sa niečo stane? To nie... musim niečo vymyslieť. uvažoval.

Hoshi Kitsune


Stála jsem tam drbajíc Artemis a čekajíc na Kiryovu odpověď, už se chystal odpovědět, jenže se objevil nějaký shinigami s deskami. "Hai. To jsem já." odpověděla jsem mu, i když už to asi dávno věděl. Pak mi zadal rozkazy. Takže mám dvě hodiny volna a pak nás čeká práce. pomyslela jsem si a nahlas řekla jen: "Rozumím." 
Když odešel podívala jsem se Kirya. "To já taky ne." Taky jsem to nečekala, snad to nebude nuda. Prosím,ať to neni hrozná nuda. honilo se mi hlavou. Při Kiryově další větě, mi neuniklo zklamání v jeho hlase. Jen jsem nad tím povytáhla obočí a následovala ho kasárnami. Pořád mě hrozně zajímalo, co s tou větví chce dělat.

Kiryu Shihoin

Tak napokon došli do jeho izby. Otvoril dvere. Ráčte ďalej. povedal úctivo, ale bolo to myslené ako taký polo-vtip. Keď vošla tak za ňou zavrel.
No, takže, teraz... začal, pričom si prezeral celú izbu a vyzeral ako keby premýšľal ... potrebujem túto vetvu nejak pripevniť na stenu, a položiť na ňu Mišiho. povedal a ukázal na vypchatú O'rly sovu čo stála na stole. A mám len toto. povedal a vytiahol lepidlo ktoré dostal od Naxa. Teraz už len... kde by sa to hodilo? rozmyšľal nahlas a zamyslene pozeral po celej izbe, čakajúc na názor Kitsune.

Hoshi Kitsune
 
Následovali jsme ho s Artemis až k jeho pokoji. Když nás pozval dovnitř s uctivým tónem v hlase, musela jsem se nad tím pousmát. Jakmile jsme vešli dovnitř, začala jsem si pokoj prohlížet. 
Mišiho? pomyslela jsem si a podívala se směrem, kterým ukazoval, na vycpanou O'rly sovu. Trochu mě to zarazilo, asi jako jeho musela zarazit Artemis. "No, pokud to neni lepidlo z dvanáctky, tak to na tý zdi držet nebude a musel bys to nějak vyvrtat a přišroubovat, nebo tak něco. Je to lepidlo z dvanáctky, že jo?" pronesla jsem a s kapkou naděje, že to lepidlo udrží větev na zdi. 
"Co naproti oknu, ať má Miši pěknej výhled." navrhla jsem s úsměvem.

Kiryu Shihoin

Hm, jo to je dobrý nápad! nadchol sa. A úprimne, netuším odkiaľ toto lepidlo je, spýtaj sa Naxa... povedal a pokrčil plecami. Každopádne, skúsiť to môžeme, nie? pousmial sa.
Zobral teda vetvu, došiel k stene ktorá bola vhodná na umiestnenie, aby mal Miši pekný výhľad do okna. Poprvý krát sa pozrel z okna a uvidel že má akurát taký krásny výhľad na bilboard kde sa písalo niečo v zmysle "Neviete kam ísť na dovolenku? Razakiho kúpele sú tu pre vás!". Otrávene si povdzychol. Lepšie než nič. zamrmlal.
Takže skúsil dať lepidlo na koniec vetvy... pritisol ju na stenu... držal... držal... držal... skúsil pustiť... a vetva okamžite padla na zem. Kiryovi stiekla po hlave kvapka. Toto nefungovalo.

Hoshi Kitsune


Když jsem viděla, že se mu můj nápad líbí, vyloudilo to na mé tváři úsměv. "Naxe?" pronesla jsem a zapřemýšlela, jestli ho znám. Pak mi ale svitlo. "Aaa, Naxthera, že? Mluvila jsem s ním sice jen chvilku, ale znám ho." dodala jsem, když jsem si vzpomněla, kdo že to Nax je. "Zkusit to můžeme, to je pravda." řekla jsem a sledovala, jak přidělává větev na zeď. Jakmile ji však pustil, padla na zem. "Tomuhle se říká nekvalitní lepidlo." zkonstatovala jsem a Artemis na souhlas štěkla. "Takže...teď zbývá buď to na tu zeď nějak přišroubovat a nebo z tý větve udělat něco jako stojan. Nic víc mě nenapadá." pronesla jsem a pak ještě dodala. "A nebo si ve dvanáctce sehnat lepidlo, ale s tou hrou, co se teď hraje, se tam asi nedostaneme. A navíc za chvíli mě čeká hlídka."

Kiryu Shihoin

Zamyslel sa. Hm, no to prišroubovanie znie ako celkom dobrý nápad... Lepidlám totiž uz neverím! povedal a zahodil lepidlo za hlavu, aby skončilo v nejakých tých zákutiach izby kde ho už nikdy nikto neuvidí. Problém je v tom, že... Ja jaksi nemám žiadne náradie. dodal a pozrel na ňu sklamane. Máš nejaké, alebo maš napad kde sa nejaké dá zohnať?

Informace: Začal druhý den cvičení

Do druhé divize se dostala informace, že Satoshi taichou vylezl ven ze svých kasáren a pravděpodobně má u sebe to, co nikdo nechce získat.

Hoshi Kitsune

Osud Mišiho větve mi zůstal utajený, jelikož jsme s Artemis museli na hlídku, při které se nic nestalo. Než jsem na hlídku odešla, stihla jsem Kiryovi ještě říci, že nářadí by mohlo být někde v divizním skladu. 
Momentálně jsme ale s Artemis vyspávali. Nějakým záhadným způsobem jsem ale znovu skončila na zemi jen s polštářem a nahoře na dece na posteli se rozvalovala Artemis. Chvíli jsem tam jen tak ležela a dívala se do stropu. Nakonec jsem ale vstala a připravila se k běžnému fungování. Mezitím vstala i Artemis a snědla si svou snídani. Pak na mě čekala u dveří, jako každé ráno se chtěla proběhnout. Jakmile jsme vyšli ze dveří, chytila mě jemně zuby za ruku a táhla mě ven. "No jo, vždyť už jdu." řekla jsem jí a nechala se dál vláčet ven. Tam jsem si sedla pod strom a zády se opřela o jeho kmen. Má věrná vlčice mezitím vesele běhala kolem.

Kiryu Shihoin

Keď Kitsune odišla, tak Kiryu sa ešte 4 hodiny pokúšal nájsť divízny sklad, ale po tom, čo po šiesty krát skončil na ženských záchodoch (omylom), vzdal to a šiel radšej spať.
Po tom čo vstal, tak šiel rovno do divíznej kuchyne (za tie 4 hodiny blúdenia sa naučil aspoň kde je tá kuchyňa) a nenápadne zobral tri poháre čokoládovej zmrzliny, z ktorej momentálne dojedal druhý pohár pod stromom vonku. Zrovna chcel začať s tretím, keď uvidel že došla Kitsune a sadla si pod úplne iný strom ako on.
Heeej, Kitsunee!! zavolal na ňu s úsmevom. Rýchlo si ešte rukávom utrel ústa od čokoládovej zmrzliny.

Hoshi Kitsune
 
Seděla jsem tam pod tím stromem a sledovala běhající Artemis, když jsem uslyšela své jméno. Otočila jsem tím směrem hlavu a uviděla Kirya sedícího u jiného stromu. Artemis si ho také všimla rozeběhla se k němu. Buď ho ráda viděla nebo, a to spíš, viděla jeho zmrzlinu. Shunpem jsem se dostala k nim přesně ve chvíli, kdy se chtěla pustit do zmrzliny. Chytla jsem jí za obojek, ano, nosí obojek, dokonce se znakem divize, a odtáhla jí od poháru. "Zdravím." pozdravila jsem při svém počínání podkapitána. "Žádná čokoláda, říkám ti to pořád." řekla jsem směrem k Artemis, která se tvářila provinile.

Kiryu Shihoin

Kirya potešilo, keď videl že ho Artemis rada vidí... ale ako sa blížila a blížila a jej hladné oči sa upierali na jeho čokoládovozmrzlinový pohár, tak jeho radosť klesala. Keď pes zje čokoládu umre... čo sa stane keď vlk zje čokoládu? pomyslel si. Každopádne to nehodlal zisťovať, a radšej jej plánoval tú čokoládu odopreť, ale videl že Kitsune ju zastaví, tak to nechal tak a ochutnal z čokoladovozmrzlinového pohára, ktorý bol rovnako dobrý ako tie dva predchadzajúce.
Neuraz sa Artemis, ale fakt sa chováš ako prerastené šteňa, a nie ako drsný vlk. povedal pobavene. Jemu to samorejme nevadilo, z drsného vlka by mal strach. Tiež sa ale cítil previnilo že tu Artemis takto provokuje.
Obratil sa ku Kitsune. Zdravím. No čo, jak sa vám dvom darí? Nedáš si zmrzlinu? spýtal sa jej.

Hoshi Kitsune
 
"Nepodceňujte jí, většinou se sice chová jak štěně, ale, když je třeba, stane se z ní drsný vlk, jak říkáte." ušklíbnu se na něj. 
"Ne, děkuju." odmítnu zdvořile zmrzlinu. "Až na moje ztuhlý svaly ze spaní na zemi, se nám daří celkem dobře. A jak se daří Vám? Co Miši, už má kde sedět?" zeptala jsem se ho s úsměvem. Artemis se upřeně dívala na zmrzlinový pohár, ale už si pro něj znovu netroufla.

Kiryu Shihoin

Kiryu teda naďalej jedol zmrzlinový pohár. Síce to bol už jeho tretí, ale stále bol natoľko dobrý, že by zvládol ešte dva... Pohľadu Artemis sa radšej vyhýbal.
Spanie na zemi? Heh, aspoň vidno kto je z vás dvoch šéf... teda, v tomto prípade šéfka... povedal opäť pobavene. Alebo sa kapitánka rozhodla že ti zabaví postel? dodal.
Povzdychol si. Nie, to bohužiaľ nemá. Hm, sorry že ťa zase otravujem, ale nemohla by si mi s tým pomôcť? povedal a uprel na Kitsune prosebný pohľad. Ja tu totiž ten sklad snáď nenájdem nikdy.

Hoshi Kitsune

"Vždycky se jí nějak povede, mě z ní v noci shodit a mě se v rozespalosti, už nahoru nechce lízt." vysvětlila jsem a  trošku si procvičila pravé rameno, při čemž jsem si všimla toho, že jsem si v pokoji zapomněla obvaz. Chvíli jsem se dívala na ty tři dvaceti centimetrové šrámy na svém levém předloktí. Pak jsem se podívala na Kirya, který mi zrovna sděloval, jak to dopadlo s tou větví. "Klidně, ale nejdřív si budu muset skočit do pokoje to obvázat." odpověděla jsem mu. Ten jeho prosebný výraz mě pobavil, až mi zacukaly koutky.

Kiryu Shihoin

Yosh! povedal spokojne a opäť si dal zo zmrzliny. Už ju mal skoro zjedenú. Rýchlo si teda nabral všetku zmrzlinu čo zostala do úst a vstal.
Preboha... zamzrzol mi mozog... pomyslel si. Hmmpf... povedal len. Prehltol teda všetko čo mal v ústach. Aaaaah, to nebol dobrý nápad... povedal. Začalo mu byť trocha zle. Oprel sa o strom.
Môžme... teda ísť... povedal po chvíli keď sa nejak ustálil. Jo a tie šrámy... to ti spravila Artemis? spýtal sa trocha prekvapene.

Hoshi Kitsune
 
Když jsem viděla, jak si strčil do pusy tu hromadu zmrzliny, která mu zbyla, blesklo mi hlavou: To nedopadne dobře. Má slova se potvrdila, jakmile vstal. Jeho výraz mě donutil k smíchu. 
Pak, když už vypadal trochu líp, se zeptal, jestli můžeme jít. Jen jsem v odpověď kývla. Jeho další otázka mi přivodila další smích. Artemis se na něj podívala pohledem říkající: 'Za koho mě máš?'
"Ne, tohle nejsou šrámy od vlčích drápů, ale od dračích. Památka na trénink s Akamarem." S těmito slovy jsem si poklepala na svou zanpakuto, kterou jsem měla zavěšenou u pasu. "Bojovat, i když cvičně, s drakem není hold nejbezpečnější. Jednou ze mě málem byl škvarek. Před tím ale vypadaly hůř." vysvětlila jsem mu a pomalu se vydala směrem ke svému pokoji.

Kiryu Shihoin

No ha ha ha, umieram tu a ty sa smeješ... povedal vyčítavým hlasom, čo bola jeho reakcia na jej smiech.
Vyrazil teda pomaly za ňou. Jo no, veď mne sa nechcelo veriť že by bola Artemis taká zlá... Sorry Artemis. povedal a pohladil Artemis po hlave. Hm, Akamaru... znie mi to povedome, ale neviem prečo... pomyslel som. No nevadí.
Takže tvoje zanpakuto je drak, huh? To znie dosť cool. povedal s úsmevom. Chcel sa spýtať ešte niečo, ale po krátkom uvažovaní sa rozhodol že radšej sa nespýta. Ak by som sa jej spýtal na jej schopnosti a ona by mi odpovedala, a potom by sa spytala na moje, tak by bolo nefér keby som jej nepovedal o svojich... A síce si nemyslím že by som s ňou niekedy v budúcnosti bojoval, ale čím menej ľudí vie o mojich schopnostiach, tým lepšie... Zvlášť keď sú cele založené na momente prekvapenia, žejo... premýšľal.

Hoshi Kitsune
 
"Pardon. To nevíte, že smích prodlužuje život?" pronesla jsem s úsměvem.
Artemis na jeho slova jen zabručela něco ve smyslu: 'No proto.' a nechala se pohladit.
"Jop, velkej, stříbrnej drak s rudejma očima, odtud jeho jméno. Akorát, kdyby mě tolik nepoučoval, připadám si jak zpátky na akademii." vyprávěla jsem s výrazem dítěte, které popisuje svojí oblíbenou hračku. S poslední větou jsem ale pokrčila rameny. Došli jsme k mému pokoji. Otevřela jsem dveře. Artemis vešla dovnitř a vyskočila si na postel, kde si lehla. Já čekala venku jako správný hostitel, až vstoupí i Kiryu.

Kiryu Shihoin

Heh, to znie akože spolu fakt vychádzate. poznamenal tak trocha sarkasticky. Nostalgicky si zaspomínal na tie časy, keď sa ho Fukashidoku snažil zabiť. Ach... to boli časy. pomyslel si. Skoro mu to až chýbalo. No čo, každý máme nejaké iné spomienky... Ale je celkom nefér že Fuka nie je drak... tch... pomyslel si trocha sklamane.
Tak teda vstúpil do izby Kitsune a rozhliadol sa tam. Máš to tu... hm... útulné? povedal neisto. Snažil sa povedať aspoň nejaký kompliment, už len zo slušnosti. No nebolo tam nič také čo by upútalo jeho pozornosť. Hm, divné, poznáme sa len druhý deň a už sme si navzájom videli izby. pomyslel si. Trocha ho tá myšlienka privádzala do rozpakov...

Hoshi KItsune
 
"Ale jo, vycházíme spolu dobře. Připomíná mi staršího bratra. A někdy taťku. A když mě zrovna nepoučuje, tak hrajem různý hry, většinou shogi, takže si spolu rozumíme docela dobře." pronesla jsem zamyšleně. 
Jakmile vešel, zavřela jsem dveře, aby zbytečně nebyl průvan. V mém pokoji nebylo moc věcí, vybavení jako v každém jiném pokoji. A na stole zarámovaný kreslený obrázek mě a Artemis, jak sedíme v trávě a jíme dango, který kreslila jedna holčička bydlící kousek od místa, kde jsem žila se strýčkem a kde jsem poslední rok trénovala.
Sama jsem sebrala obvaz z šuplíku a začala si ovazovat ruku. "No, moc věcí nemám, ale stačí to." řekla jsem při zavazování.

Kiryu Shihoin

Takže hráš so svojim Zanpakuto hry... huh... to niekedy skúsim. povedal si skôr pre seba.
Zatiaľ čo sa Kitsune obväzovala, tak jeho pozornosť upútal obrázok na stene. Pohľadom detektíva si ho prezeral. Hmm... Okej, koľko stál taký obrázok? Vždy som sa chcel nechať namaľovať... otočil sa opäť na Kitsune.

Hoshi Kitsune
 
"Přesně tak. Naše první setkání vypadalo asi takhle:" odkašlala jsem si a spustila s naprosto flegmatickým a znuděným hlasem i výrazem: "Jestli mě dokážeš porazit v shogi, řeknu ti svoje jméno." Pak jsem se usmála. "Za dva dny jsem ho znala." Sice mě nechal vyhrát, ale to mu řikat nebudu. pomyslela jsem si. 
Dovázala jsem si obvaz, zrovna když se zeptal na obrázek. "Špejli danga. Prej: "Když mi dáš dango, dám ti obrázek." a já si řekla, proč ne." odpověděla jsem mu a vstala. "Tak se vydáme najít ten sklad, ne?" zeptala jsem se ho.

Kiryu Shihoin

Huuuh... Ty budeš asi dobrá v shogi, čo? spýtal sa. Shogi som v živote nehral, a proti nej teda zrejme ani nebudem, radšej. pomyslel si.
Hm, okej, tak niekedy ma zober k tomu umelcovi čo to nakreslil, lebo to vôbec nie je zlá cena. zasmial sa. A každopádne, jo, ideme. dodal, otvoril dvere a vyšiel na chodbu. Tam teda počkal, keďže netušil kade sa tam vlastne ide.

Hoshi Kitsune

"Hmm..celkem jo, ale já radši poker." odpověděla jsem mu s úsměvem. 
"Dobrá, ale za nic neručim. Děcka bývají k novým lidem celkem nedůvěřivý. Ale můžu se za Vás zkusit, když tak, přimluvit." řekla jsem s úsměvem a vyšla spolu s Artemis na chodbu. Zavřela jsem dveře. "Tak a teď, kde by tak ten sklad mohl být?" zapřemýšlela jsem. Artemis si jen odfrkla, chytla mě jemně za ruku a táhla  někam pryč. "Tipuju, že tudy." zavolal jsem na Kirya, jelikož mě táhla pořád dál a dál.