2. divize, vězení

Kiryu Shihoin

Kiryu sa zasekol. Jeho výraz sa zmenil. Jeho oči sa rozšírili. Jeho vnútorný svet sa rozpadol. Jeho sny sa nesplnili. Jeho život bol v troskách.
NIEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!!! zakričal ako Darth Vader a padol na kolená. Jeho život bol zničený. Bol čas umrieť, už ho nič na tomto svete nedržalo. Všetko bolo zničené... a na ničom nezáležalo.
Zhlboka dýchal... pomaly sa opäť postavil. To je tak smutné... tá zmrzlina... žila tak krásny život... a čakala len na to kedy bude môcť byť zjedená... hovoril tragickým hlasom.
Povzdychol si. Asi budem musieť spraviť tú správnu vec... a ísť si nejakú kúpiť. Ale opravte to čo najskôr jo? povedal už typickým otráveným hlasom. Otočil sa a s rukami vo vreckách a s otráveným výrazom na tvári odišiel z kuchyne smerom k východu z divízie.

Hoshi Kitsune

"Ještě jednou děkuji a na shledanou." uctivě jsem se uklonila a vyšla ze dveří. Chtěla jsem jít do svého pokoje, dát si sprchu a pak si odpočinout. V tom se za mnou znovu otevřeli dveře do kapitánčina kanclu a vyšla z nich sama kapitánka. 
"Vyřídím, určitě bude nadšenej." odpověděla jsem jí a chystala jsem se znovu pokračovat v cestě, když mi najednou na rameni přistál pekelný motýl a ohlásil mi, že máme s Kiryem další misi. Tak teď bude ještě nadšenější. pomyslela jsem si ironicky a vydala se směr kuchyně. 
V tom se z toho směru ozval křik. Podívala jsem se nechápavě na Artemis a společně jsme se tím směrem rozeběhli. Náhle se ze zatáčky vynořil otrávený Kiryu, předchozí nadšení z něj opadlo úplně. Málem jsem do něj vrazila, ale včas jsem se zastavila. "Slyšel jste taky ten křik?" zeptala jsem se ho a pak si vzpomněla, proč jsem ho vlastně šla hledat. "Mimochodem, máme se co nejdřív dostavit k Senkaimonu, máme další misi." Oznámila jsem mu.

Kiryu Shihoin

Išiel a išiel a práve premýšľal o tom za čo ho soví boh trestá, keď skoro za zatáčkou prevalcoval Kitsune. Ale včas sa zastavil, takže ho to nechalo asi centimeter od nej. Celkom nečakaná blízkosť. Trocha ho to vyviedlo z miery.
Práve si vymýšľal nejakú dobrú historku na jej otázku, keď povedala tú druhú vetu. Práve sa chystal hovoriť, takže mal otvorené ústa, ale zasekol sa v pohybe. Začalo mu cukať ľavým okom.
Záber na divíziu. Všetko je tak krásne a v pokoji, nádherný slnečný deň, Shinigami si užívajú voľno... KHAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAANNNNNNNNN!!!!!!! ozvalo sa cez celú divíziu. Všetci vtáci vyľakane vyleteli, všetci shinigami čo nič nečakali sa strhli, nikto nevedel čo sa deje, iba to, že niečo sa fakt brutálne pokazilo.
Záber na Kirya, Kitsune a Artemis. Kiryu sa krčil pri stene s tvárou v dlaniach a nezrozumiteľne niečo mumlal o tom, že ho celý svet nenávidí.

Hoshi Kitsune

O krok jsem ustoupila, jelikož stál až moc blízko. V tom ale zařval jak postřelené zvíře a svezl se ke zdi. Měl depku a velkou. Artemis si naštěstí stihla přikrýt uši tlapami, ale já takové štěstí neměla. Zůstala jsem tam jen stát a koukat do blba, ohluchlá a mimo. Skoro byla vidět dušička, která ze mě pomalu utíkala. Ale aspoň už jsem věděla, odkud pocházel ten předchozí křik. 
Mezitím, co jsem se pomalu vzpamatovávala se Artemis přiblížila ke Kiryovi a šťouchla do něj čumákem ve smyslu: 'Všechno se spraví, neboj.' 
Nakonec jsem se vzpamatovala úplně. "Jo, a kapitánka od vás bude chtít zprávu z té mise s Erinem. A teď už se zvedejte nebo příjdeme pozdě." řekla jsem a vydala se k odchodu. Artemis zatahala Kirya za rukáv ve znamení, že jestli nepůjde, potáhne ho.

-> Senkaimon

Kiryu Shihoin

Kiryu Artemis pohladil po hlave, vážil si totiž že ho chce utešiť na rozdiel od niekoho, kto ho chcel zrejme psychicky totálne zabiť. Pozrel teda na Kitsune chladným pohľadom. Dostaneš len jedno Khaaan za deň, je to v mojom kontrakte. povedal chladným hlasom. V hlave sa medzitým uistil že kapitánka sa správy nikdy nedočká a postavil sa. Fajn. Ideme na misiu. Všetko zabijem. Za moju mŕtvu zmrzlinu! povedal tónom ako keby išiel pomstiť mŕtvu rodinu v shonen mange. Potom nasadil behom sekundy zas uber-otrávený výraz a šiel zhrbene za Kitsune, zatiaľ čo myslel na to ako je celý svet proti nemu.

>> Seireitei, Senkaimon

Haruka Kasumi

Do štůsku si poskládala nějaké desky a potištěné papíry. Takových hromádek měla na stole... tři. Do šuplete si uklidila jakousi obálku, co volně ležela na dřevěnné desce a kazila tak dojem. Šuplík po té zamkla a klíček si schovala do shihakkusho. Natáhla se k židly pro své haori. Když ho na sebe navlékala, kasárnami se rozezněl křik. Ani to s ní nehlo, jen se podivila, jaký má nový podkapitán ale silný hlas. Nechápala, že ho nenechala přednášet na schromáždění divize místo sebe. Ne, že by snad nebyla zvyklá mluvit nahlas, aby jí slyšely i nejzapadlejší řady, ale mohla si tak ušetřit hlasivky.
Dveře do kapitánčiny kanceláře se rozletěli. ,,Taicho!" vykřikl krátkovlasí muž v čele malé skupinky shinigami. Kasumi mávla rukou. ,,Nejde mrazák," objasnila ve zkratce svým mužům, kteří se pohotovostně chystali do akce. Teď však stáli mezi dveřmi a házeli po sobě nechápavé obličeje, než si všimli, že kapitánka chce projít. Neohrabanými úkroky se klidili stranou. A Kasumi? Ta se hned na to klidila pryč z kasáren.

>>> 13. divize

Akisha Shihomaru
Po dlouhé době se vrátila do kasáren druhé divize, ne že by jí to vadilo. Naopak byla ráda, měla tuto divizi velmi ráda a strávila v ní mnoho času... Jak se tak procházela kasárnami a jen tak bloumala, co by dělala, rozhodla se pro další akci. Teda rozhodla, byla jí přidělena. Tak a jde se! Dlouho jsem se tu neohřála. Jak se dávala směrem k východu cestu ji zatarasila kočka. Černá s neobvyklým zbarvením. Měla červené pruhy. "Ahoj, Kure." Přišla jsem k ní a vzala ji do náruče. Byla dnes přítulná a dobrovolně se nechala hladit. "Zase odcházím, ale vrátím se, neboj." Položila jsem ji a vydala se do Rukongai.

Haruka Kasumi

Než se dostala do své divize, vyprchaly z ní všechny ty nepříjemné pocity z nového vrchního kapitána. Konečně se mohla zase soustředit na svůj úkol tak, jak to měla v plánu od samého začátku.
Nakráčila si to přes bránu až před hlavní budovu, kde se na chvíli zastavila a rozhlédla. ,,Mikizo-san?" pronesla a ač jmenovanou nikde kolem do teď nezahlédla, z ničeho nic se vynořila zpoza rohu. ,,Kapitánko?" Kasumi nikdy nepochopila, jak to dělá, ale dost často to přišlo v hod. ,,Sežeň Shigera. Do pěti minut, v mojí kanceláři," zadala blond kapitánka stručné instrukce a její podřízená zmizela stejně tak rychle, jako se objevila.
Zamířila si to do svého kanclu, kde mínila vyčkat na výše zmíněného, s nímž by měly dorazit i potřebné informace.

Nevím, kdo to je, ale přišel.

(Mám ho hrát? :-D)

Haruka Kasumi

Pro jednou své členstvo podcenila. Neuběhly ani tři minuty a ve dveřích se zjevila požadovaná osoba. Bez klepání, protože je Kasumi nechala otevřené.
,,Skvělé, tomu říkám rychlost," prohodila pochvalně blonďatá kapitánka. Vyjmečně nezasedla za svůj stůl, jen se před ním otočila a opřela se o něj, zatímco sledovala Shigera. ,,Tak povídej. Co jste zjistili?" vybídla ho, aby jí informoval o všem, co z mrtvých těl vypátrali.

(Jup, je celý tvůj. :-D Pošli přes něj info o těch mrtvolách z Rukongaie. :-D)

Haruka Kasumi

Kapitánka svrásčila znepokojivě čelo, protože se nedověděla naprosto nic z toho, co by jí mohlo při pátrání pomoci. Kdybychom těla dali na prozkoumání dvanáctce, jistě by se svými pochybnými způsoby na něco přišli, ale... Věděla, že výzkumná divize dokáže velké věci, ale jejich metody se jí nezdály. Alespoň ty známější. A přesto, kým a kde byla, prosazovala, že by se k mrtvím měla projevit nějaká úcta. Kolik by se mu jí asi mezi šílenými vědátory v bílých pláštících dostalo?
Při tom všem po očku zabloudila na svůj stůl a na chvíli se zarazila.
,,A kdo byl ten mrtví shinigami jste už zjistili? Z jaké divize byl?" ptala se dál svého člena, ale během toho se už k němu otočila zády. Vzala obálku do rukou a otevřela jí, aby zjistila, co si pro ní dnešek ještě přichystal.

"Byl to člen šesté divize, Harada Sanosuke-san," odpověděl ti poslíček posmutněle.
V obálce byl malý papírek, na kterém stálo: Kapitánko Haruko. Velíte policejní divizi, přesto se toho v Gotei 13 děje mnoho špatného, o čem nemáte ponětí. Přijďte o půlnoci sama ke staré svatyni v Rukongaii a budete o krok blíže odhalení toho, kdo zabil muže ze šesté divize a další.
Dopis byl samozřejmě bez podpisu.

Tsu Utsukushi
Přijdu sem a hned se chytnu za nohy a lapám dech , když už se pořádně nadechnu tak vstanu Ach jo jak to že jsem se ztratil zahlédne vězení a docela se na něj zadívá Docela velké vězení poví trochu udiveně a po chvilce se zase půjde podívat jinam , když se pořádně porozhlídl tak už ví že je to na sto procent druhá divize , prochází se pomalím tempem po kasárnách.

Keď si vchádzal, všimol si si akurát že jeden strom pri vchode je bez vetvy...
V kasárňach bolo menej ľudí ako vonku, ale aj tak si stretol niekoľkých Shinigami. Niektorí išli normálne krokom, iní niekde postávali a niekoľko málo ich aj niekam behalo. Celkom to tam žilo, asi ako v každých iných kasárňach. Ale nikto ti nevenoval nejak zvlášt veľa pozornosti.

Tsu Utsukushi
Když jsem se už pořádně prošel tak jsem se zastavil v menším krámku a tam jsem poprosil o Dango , poděkoval jsem a zaplatil jsem tomu prodavači a na nejbližší lavičku jsem si sedl ,když sedím tak si dám zanpakuto vedle sebe a začnu jíst Dango , vychutnávám si chuť a koukám na mraky To je ale dobré dango , zajímalo by mě jak se maj ostatní ale to není moc důležité .

Tsu Utsukushi
Když Kato dořekne větu tak se trochu zamyslím podívám se na něj a povím No máš pravdu jsem Tsu těší mě a máš pravdu že si tě moc nepamatuji ale myslím že vím kdo si a sčím bys chtěl pomoct ? odpoví s úsměvem , špejli od Danga pujde dát do koše který je hned vedle a zase se vrátí , sedne si a počká až odpoví.

Tsu Utsukushi
Když se kato usmál tak jsem se usmál též , všimnul jsem si že něco vyndavá a v tu dobu mi kapka potu sjela po obličeji a když se ještě porozhlídnul tak se trochu zarazil a pomyslel To ho někdo sleduje že se rozhlíží když něco vyndavá ? když mi řekl že to chce někomu doručit tak jsem kývl beze slova a všimnul jsem si té obálky Co to asi může být pomyslel si a koukal se mu přímo do tváře když byl nervozní když mi řekl jestli bych mu to někam nedoručil tak jsem kývl a řekl S radostí a na konec se usmál.

Tsu Utsukushi
Když mu Kato vrazil obálku do rukou tak jsem jí sevřel v dlani , když jsem se díval na obálku tak jsem měl docela dost smíšené pocity ale jak mi řekl kde by to mělo být tak jsem kývl že to chápu , zopakoval adresu a já mu řekl No myslím že vím to je ale to nebude problém se tam dostat usměje se a vstane.

Tsu > Kato nadšeně přikývl a rozběhl se pryč. "Ok, spoléhám na tebe!" zakřičel ještě, než zmizel za rohem nějakého domu.

Pokračuj v Ulicích Rukongaie