2. divize, vězení

Kiryu - Zezhora se pomalu zase začal ozývat rachot, který si ale mohl slyšet jen za předpokladu, že jsi měl vážně lehký spánek. "Fajn, tudy vopatrně!" "Já prostě nechápu, proč to máme tahat" "Mlč a makej!" "Jasně, jasně, jenom..." "Nepouštěj to!!!" rozlehl se kasárnou křík a záhy třikrát tak hlasitější rána doprovázená přaskáním. Tohle už tě vzbudit muselo. Když ne zvuk, tak ten prach, co si musel dýchat. Ve tvém pokoji kvůli tomu nebylo pořádně vidět. Jen nahoře jsi si všimnul jakési trhliny ve stropě a odkudsi z míst pod ní vycházelo kašlaní a mezi tím nějaká nadávka.


Kaneyama Sayuri

"Mise?" zopakovala vyděšeně. Sama z ní zrovna šla a rozhodně to nebyla sranda. Inari... ne. Ne! Inari... ona je velká, je dobrá! Je to moje velká ségra, ur... určitě je v pořádku! snažila se sama sebe přesvědčit se zaťatými pěstmi, který ale z části zakrývaly rukávy shihakkusho.
Sayuri se zadívala na velikost, kterou Kitsune naznačovala. Pak si přeměřila onu dívku. Jeden by nechápal, jak někdo může během dvou let takhle vyrůst. Naštěstí byla Sayuri na tohle dost chytrá, aby to pochopila.
"Po-povýšili?" zeptala se ohroměně. "Já... uhm, gratuluji!" řekla spěšně, jako by to snad měla udělat už někdy dávno. "A vy.. vy jste teď... na co vás povýšili?" tázala se nejistě. Ten už si zase nebyla jistá, zda je sprváně že Kitsune svou dezorientací zatěžuje. To... určitě to bude nějaká důležitá osoba. Ah, co když jí tu budou potřebovat!

Hoshi Kitsune

Přikývla jsem na souhlas. "Ale neboj, vypadala v pořádku. Trochu v šoku, ale v pořádku." snažila jsem se jí trochu uklidnit, pravděpodobně jsem jí vyděsila. 
Když si mě pak přeměřovala, musela jsem se pousmát. 
"Jop." potvrdila jsem. "Děkuju." poděkovala jsem a skromně se poškrábala na tváři. "Na třetího důstojníka!" pronesla jsem pyšně a pravou rukou jsem se hrdě praštila do hrudi. Poté jsem se otočila znovu na Sayuri a zeširoka se na ní vesele usmála.
"A jak se ti ve čtvrté zatím líbí?" zeptala jsem se jí.

Hoshi Kitsune


Šli jsme společně se Sayuri směrem ke čtvrté divizi. Nebyla moc daleko od dvojky, jelikož jsem brzy zahlédla budovu se symbolem čtyřky. 
V tom mi však na rameni přistál černý motýl, pekelný motýl, v Soul Society ohrožený druh. Motýlek mi předal zprávu, že mě čeká mise v Hueco Mundo a že se mám dostavit do dvanáctky. Po předání vzkazu odletěl.
"Promiň, Sayuri. Musím na misi. Vidíš tamtu budovu přímo před námi? To je ono, ale to už určitě víš. Budeš to muset dojít sama. Určitě to zvládneš." usmála jsem se na ní povzbudivě. "Měj se Sayuri ať se ti daří.A už se neztrácej." rozloučila jsem se s ní a společně s Artemis odshunpovala pryč.

--------->(12. divize - neexistující post) Bílé písky

Kaneyama Sayuri

"Líbí... uhm... líbí," hlesla tiše. Moc toho zatím říct nemohla. A dost možná ani nechtěla. Pokračovala prostě dál po Kitsunině boku a vzhlédla k ní až v momentě, kdy se tam zjevil pekelný motýl. O nich věděla moc dobře a sama si nepřiznávala, jak moc je zvědavá, co jeho přítomnost teď znamená.
Podívala se směrem, kam ukázal její doprovod a přikývla. "Hm," a když se otočila, Kitsune i Artemis už byly v prachu. "Dě-děkuji! A-a buďte opatrné!" zakřičela za nimi ještě Sayuri, aniž by si uvědomila, že v tu chvíli myslela i na toho psa. Ale živý tvor byl živý tvor.
Ještě nějakou dobu koukala tam, kam ty dvě zmizely, ale záhy se vzpamatovala a rozeběhla se ke svým kasárnám. Konečně doma!

>>> Kasárny 4.divize

Kiryu Shihoin

Ten rozhovor tam vnímal len podvedome, ale keď sa mu objavila trhlina v strope tak sa už zobudil a s kašľaním vybehol z izby. Obzrel sa za seba. Celá jeho izba bola zničená. Na tvári sa mu objavil otrávený výraz. Zdalo sa že sa proste a jednoducho nevyspí. Ale ktokoľvek za toto môže, si to vypije. A tak sa vybral smerom k najbližším schodom hore. Po ceste však zastavil a odsunul časť steny, ktorá odhalila tajný úkryt, z ktorého vybral zmrzlinu. Na ukľudnenie. A tak šiel ďalej, až po menšom blúdení konečne došiel hore, aby videl ktorý imbecilný kretén za toto môže.

Kiryu Shihoin

Kiryu sa pozeral na toho týpka čo sa nakláňal nad dierou, ktorá viedla do jeho izby. Cukalo mu ľavým obočím. V hlave mu prebehlo asi tak 50 rôznych spôsobov čo spraviť. Ale rozhodol sa pre tento...
Keďže bol assassin, nebol preňho problem našlapovať tak, aby nikto nič nepočul. Dostal sa teda tesne za toho týpka... Toto je Seireitei!!! vykríkol a skopol týpka do diery, kde dúfal že padne na toho druhého týpka. Potom sa na nich pozeral zhora, so zlovestným tieňom čo mu išiel cez tvár. Tí dvaja dole mohli tušiť, že sa ich posmrtný život bliži ku koncu...

Tsu Utsukushi
Přijde do 2 divize a zase je hned unavený ale taky přišel až z 4 divize , když polapil dech tak hned se podíval do své peněženky a už neměl peníze a musí počkat až nějaké vydělá a taky ho docela děsí ta faktura od toho podivína který ho sešil Ach jo ani nemám na dango ... řekl jen tak do vzduchu a podíval se na nebe , když se do toho nebe tak zahleděl tak tam viděl mraky které mu něco připomínaly a viděl i ptáčky jak lítají a pak najednou přímo do jeho oči vpálí ostré světlo ze slunce , rychle si dá ruku před oči aby na něj nešlo takové světlo , po pár minutách dívání si už chtěl sednou a navíc to vypadalo divně že u brány stojí a kouká nahoru co by si o něm mohly pomyslel ... zasmál se a šel si sednou k nejbližší lavičce , byl docela unavený po tom co se mu dneska stalo takže hned za 5 minut usnul ale byl ve střehu i když spal .

Kiryu - "Okamžitě slez!" "Ty vypadni!" "Tak se po mě přesnať válet!" "Jau, to byla moje ruka!" "Já vim! Dělej, nebo to nebude to jediný..." Ty dva na sebe začali pěkně řvát. Ten, kterého si skopnul, se obráti nahoru s napřaženou pěstí. "To si sežereš, ty..." nedopověděl, v tváři výrazně zblednul, stejně jako jeho společník. Pak už se ozval jen vyděšený křik. Jo, a jeden z nich právě omdlel.

TSU - Mohl sis myslet, jak moc ostražitý jsi, ale opak byl pravdou. Probudila tě váha, která brzy zavalila část tvého těla. A pak další a další. Otevřel jsi oči. Ležel jsi na trávě a někdo tě zahazoval hlínou. Mimochodem, ten někdo stál opodál. Nedíval se na tebe a tak si nevšimnul, že jsi vzhůru. Dál tedy vesele pokračoval s tvým pohřbíváním za živa.

Kiryu Shihoin

Bol so sebou spokojný, keď videl ich reakciu. Trocha ho aj pobavila. Jeho výraz to ale neukazoval... Bol stále vražedný. Čo nebolo ťažké, keďže bol naštvaný.
Poviem vám čo sa teraz stane. Vy dvaja túto izbu dokonale upracete. A opravíte aj ten strop. Ja sa teraz pôjdem prejsť po Seireitei. Keď sa vrátim, tak tu nechcem vidieť jediné zrnko prachu. Ten strop bude taký, že nebude ani poznať, že bol niekedy rozbitý. A vy dvaja budete kľačať pred vchodom do mojej izby. Ak to takto nebude keď sa vrátim... Kiryu sa odmlčal. Zoskočil dole k nim. Pozeral do očí tomu týpkovi, ktorý neomdlel. Začnem vás hľadať. Približil sa trocha bližšie. Nájdem vás. Ešte bližšie. A zabijem vás. Medzi jeho a Kiryovimi očami bola asi 10 centimetrová vzdialenosť. Chvíľu naňho ešte takto pozeral, a potom sa vzpriamil a bez slova odišiel.

Tsu Utsukushi
Když cítil ten tlak na svém těle tak se rovnou zbudil protože nikdy ho něco podobného nevzbudilo , viděl jsem jak na mě padá hlína a rychle jsem se musel od tuď dostat Ach jo já věděl že nesmím spát někde na lavičce, pomyslel si a rychle začal jednat pomalu a neslyšně se vyhýbal hlíně když už byl připravený na použití shunpa tak ho použil a oběvil se za nimi zatím si ho nevšimly a toho rychle chtěl využít běžel rychle od tamtud a až byl v kasárnách své divize tak se musel spamatovat a umít od té hlíny takže šel se osprchovat a převlíknout , když byl už čistý tak vyšel ven z budovy a kouknul se jestli ho nikdo nesleduje ale asi ne , teď si rychle spomeul že už musí na misi takže rychle běžel k Senkaimonu .

Jdu do tématu Senkaimon

Kiryu Shihoin

Prešiel pár chodieb... potom sa zastavil a vydýchol. Boha jeho... toto bol asi najlepší herecký výkon čo som kedy spravil. Ale zaslúžili si to, lenivé svine. Len dúfam že to zabere, pretože si nemyslim že zabíjanie členov divizii je zrovna tolerovateľné... Ale tak, možno by sa ich telá nikdy nenašli...
Ako tak uvažoval, tak si ani nevšimol ako sa pred ním zjavil člen Onmitsukidō (Pozn. autora: Srsly, nemôžem byť bývalý člen nejakej frakcie, ktorá má zapamätateľneľšie meno?!). Prekvapene naňho pozrel. Potom sa zamračil. Neviem čo chceš, ale ak si tu preto, aby si mi doručil nejakú správu o tom že mám ZASE ísť na nejakú misiu, tak ťa... Člen mu s mierne trasúcou rukou podal správu.
...
Po celej druhej divízii sa ozval výkrik agónie a zvuk, ako keby práve zdemolovali nejaký panelák.

>>> Cesta k západnej veži

Akaku Naito se procházel kasárnami 2.divize. Bylo zde liduprázdno a ticho, což bylo podivné. Vypadalo to, že většina lidí je na misích. Pak se ale ozval přec kasárna ženský hlas.Haló? Prosimvás...vy tam...haló...potřebuju pomoc... Když ses otočil stála tam pohledná dívka. Byla menší, ale ne malé postavy, oblečená v shihakushu, s krásnýma zelenýma očima a vlasy, jejichž barva se pohybovala mezi hnědou a zrzavou.

Murasaki Himiko

Dorazila do kasáren. Nebyla si přesně jistá kterých, přece jen všecky ty budovy vypadaly stejně. Doufala, že tohle jsou ty kasárny šesté divize. Nikdo tu nebyl, aby se ho zeptala, což pro ní bylo záhadou. Pak ale někoho uviděla. Byl sice trochu dál, ale ona pár rychlými kroky dokázala zkrátit tu vzdálenost a zavolala.
Haló? Prosimvás...vy tam...haló...potřebuju pomoc... Zavolala zamávala na neznámého a snažila se doběhnout vzdálenost která je dělila.

Himiko

Podařilo se jí nakonec doběhnout toho kluka. Nedalo se říct, že by nebyl pohledný. Měl zelené oči, tak jako ona a hřívu černých vlasů. Černé vlasy, to bylo něco co měla na mužích ráda, v černých vlasech byla mužná síla, kterou ti vybledlí bělovláskové, kterými bylo Seireitei zahlceno, nemohli nikdy poznat.
Ah...děkuju...já...trochu jsem se tu zamotala, nevíte prosím...kde bych našla kapitánku 6.divize? Stačí mě navést ke kanceláři...

Akkaku Naito
Já osobně bych zkusil kasárny 6. divize. řekl jsem a usmál se na ni. Ne promiňte, usmál jsem se víc. stačí jen ukázat směr, nebo tam chcete dovést?
Ani jsem nečekal na odpověď a už jsem na ní mávl rukou, aby šla za mnou. Vydal jsem se směrem k východu z kasáren dvojky. Snad nebude chtít doprovodit až tam. Musím hledat Arari... musím...

Himiko

Překvapeně pohlédla na Akakka. Eh...pardon...já...si neuvědomila, že tohle nejsou kasárna 6.divize...ony..
Zatvářila se krapet zahanbeně. Vypadají všechny tak stejně... Povzdechla si. No, kdyby jste mě doprovodil, bylo by to skvělé, ale zase vás nechcu otravovat víte...já..to...eto...snad najdu i sama... Zatvářila se krapet nervózně. Byla z těch, kteří zabloudí cestou na záchod.

Kiryu Shihoin

>>> Cesta k západnej veži

Objavil sa pred kasárňami druhej divízie. Cesta pomocou shunpa bola rýchla, ale aj celkom vyčerpávajúca. Zazíval a pretrel si oči. No, som teda zvedaví ako sú tí dvaja na tom. pomyslel si a pomalým krokom prechádzal cez druhú divíziu. Rovno do svojej izby. A už pred ňou videl dvoch kľadiach týpkov. Najprv ich ignoroval a pozrel sa do izby... Vyzerala v poriadku. Pozrel sa na tých dvoch... Chvíľu uvažoval že ich zamestná aby leštili asi tak 150 rokov Mišiho za ten ich prehrešok, ale potom si povedal že nemá rád, keď mu nejakí dvaja chlapi sahaju na jeho sovu. A tak povedal: No tak teda vypadnite. a pretočil otrávene očami. Oni poslúchli a Kiryu došiel do izby a rozvalil sa na posteľ. Domov sladký domov...

Akkaku Naito
Tohle bude těžké. řekl jsem si v duchu, a i na venek jsem se zatvářil lehce rezignovaně. Doprovodím vás až ke kanceláři. Nevadí madam? A abych vás neustále neoslovoval takto, smím se zeptat i na vaše jméno? zeptal jsem se a stále se mile, i když teď trochu unaveně usmíval.
Můj svižný krok celkem zvolnil. S touhle to bude na dýl, ať budu spěchat, nebo ne.

Kiryu -> Moc dlouho ti však rozvalování na posteli nevydrželo. V okně ve tvém pokoji si seděla mladá žena a pohupovala si nohama. "Uráží mě, že jsi mě ani nepřišel navštívit a to jsme si tak blízký." řekla velice provokativně. Byla to tvá velice nenáviděná učitelka tance (tak si říkala ona, přesněji to byla učitelka shunpa.

Spoiler:

Kiryu Shihoin

Ležal v posteli a driemal... zrovna sa mu začal snívať sen o tom ako pláve v mori čokoládovej zmrzliny s kopou krásnych dievčat v bikinách... Keď ho prebudila.
Čo to... aaaaah!! vyľakal sa vzhľadom na to, ako bol uňho niekto v izbe a zletel z postele. Rýchlo nahmatal zanpakuto, ale skôr ako ho stihol vytasiť, tak si všimol kto to vlastne je.
Oh... to si ty. povedal kyslo. Stále máš vo zvyku sa zakrádať k ľuďom. Nie že by to on ako assassin nerobil, ale to už sú detaily. Každopádne už radšej vstal. Čo je vôbec tak dôležité, že ma nemôžeš nechať ani vyspať? spýtal sa otrávene.

Kiryu -> Gina byla očividně spokojená se svým nástupem, kterým tě vyděsila. "Pfff. Prý vkrádat se k lidem, takové osočení." pousmála se a seskočila z okna do pokoje. Jednu ruku si opřela o bok. "Jistý ptáčci cvrlikali, že nám tu někdo moc jí zmrzlinu a čokoládu. Tak jsem se přišla podívat, jestli je to pravda." vysvětlila a prohlédla si tě od hlavy až k patě. "Hmmm, pár čokoládiček tam bude." zhodnotila pro sebe.

Himiko

Usmála se na svého zachránce. Byl opravdu hodný, že jí pomůže najít její kapitánku. Jste hodnej, moc si toho cenním...jo omlouvám se, nepředstavila jsem se...
Trochu se uklonila a pak hovořila. Murasaki Himiko, nová členka 6.divize...a...vy jste? Řekla Akakuovi se zájmem.

Kiryu Shihoin

Kiryu pretočil očami. Nejedol nič iné viac ako 100 rokov, tak načo sa do toho sakra stará... Neznášal keď toto niekto robil. Pfft... ja mám rýchly metabolizmus. povedal urazene. "Jistí ptáčci", to iste, totalne ma špehuje lebo nemá čo iné robiť... pomyslel si otrávene.
Oprel sa o stenu a dal si ruky do vreciek. Pritom sa na ňu dost nepríjemne pozeral. Pochybujem že to je jediná vec kvôli ktorej tu si. Chcel sa už vrátit do ríše snov...

Kiryu -> "Jsi hrozně podezřívavý." pousmála se zase. "Jsem tu hlavně proto, abychom si zatrénovali. Žádné vedlejší úmysly nemám." pokračovala a pořád měla ten šibalský úsměv. Přímo miluje to, že se Kiryu rozčiluje.