9. divize, redakce Ban-Kai

Omlouvám se za double-post.

Myamoto Usagi

Běžela jsem celou cestu z kasáren 12.divize a i když jsem utíkala, jak nejrychleji jsem mohla docela to trvalo. Moc tomu nepomáhalo ani to, že jsem si dávala celou dobu pozor, protože jsem netušila, jak pokračuje odchyt věznů.
Kousek před cílem jsem už nejen že neocenovala bežecké schopnosti sandálů na dlouhé tratě, ale přímo jsem je přestávala mít v lásce. Možná by jsme měli změnit zažité tradiční oblékaní a přejít k něčemu praktičtějšímu...................třeba k Sněhulím!
Co si vzpomínám v reálném světě naposledy, když jsem tam byla, byli v kurzu....ten název navíc nezní špatně............sice jsem je neviděla, ale když byli oblíbené tam, tak proč né i u nás....................
Při tomto běhu jsem evidentně nedokázala přemýšlet o ničem jiném než o blbostech a tak jsem byla velice vděčná, když jsem se konečně dostala do kasáren. Chvilku jsem se vydýchavala, pak jsem začala pátrat po Yoriho reiatsu a kdybych ho nenašla, měla jsem v plánu křížový výslech prvního člena, kterého uvidím.

Dr.Stein

Kulhal pomalu ke kasárnám deváté divize a přes rameno měl přehozenou obří injekci! Chystal se právě na odběr vzorků potřebných pro antitrhlinové sérum, které vyvíjel. I když jeho pravděpodobná účinnost měla být pouze třetinová, stále zajiš´toval, že bude dotyčný hezky vypadat v rakvi. V tu chvíli zahlédl kapitánku Usagi a tak zamířil k ní. Konichiva Usagi-taichou. Potřeboval bych pár dobrovolníků na odběr reiryoku, myslíte, že byste mohla některým nakázat, aby mi jej dobrovolně vydali? Promluví, zatímco opře injekci a potáhne z cigarety.

Myamoto Usagi

Než jsem stihla realizovat svůj plán, objevil se nečekaný navštěvník, který si nesl obří injekci. Na sucho jsem polkla, když jsem to uviděla, protože z injekcí i normálních jsem měla noční můry, natož z téhle. Reflexně jsem ucouvla, když si to namířil rovnou ke mně. A ulevilo se mi, když tu věc odložil. Dobrý den, Stein-san, za prvé, nemohu jim nakázat, aby vám jej dobrovolně vydali, protože to by pak dobrovolné nebylo a za druhé, bohužel musím konstatovat, že nakázat bych jim to mohla, ale myslím, že pro zachování možnosti chodit i nadále na toaletu, by mě pravděpodobně neuposlechli. Už tak mám malé stavy v divizi..... Povdechla jsem si. Váš bratr by neměl někoho, kdo by se k tomu dobrovolně přihlásil? V tomhle mu asi moc nepomohu......navíc ted jsou stejně skoro všichni z mé divize pryč a shání informace o trhlinách............................Možná by ale mohl pomoci on mě....... Neviděl jste ted někdy náhodou mého důstojníka Yoriho? Zeptala jsem se s nepatrnou nadějí v hlase.

Dr. Shuchiteki Stein

Povzdechl si a vydechl cigaretový kouř. Čekal jsem to...popravdě jsem šel sem, protože jste jedna z mála kapitánů, která ještě nezmizela a násilím jim to vzít nemohu... Típne zbytek své dohořelé cigarety a zapálí si novou. Pak se opět opře o svou hůl a injekci drží, aby nespadla. Z mrtvol toho moc nezískám...to jsou bratrovi pecienti po většinu času...a zbytek pacientů ve 4.divizi je na tom tak špatně, že umírají i bez odčerpání reiatsu! Hodí si ijekci na rámě. Jsem doktor, né hlídač...bez dárců se musím vrátit zpět do nemocnice...už tak máme podstav...nevíte ještě o někom, kdo by reiatsu daroval? Foukne obláček dýmu.

Myamoto Usagi

Chvilku jsem mlčela a přemýšlela, pak mě ovšem má zvědavost přemohla a tak jsem se zeptala.A na co to vlastně potřebujete? Neměla bych se ptát, když tak pospýchám, ale vypadá to zajmavě..... Ale být vámi, zašla bych do 5.divize, tam by se nějaký dobrovolík mohl najít, bohužel už tak malá většina mé divize je ted stejně roztroušena po Seireitei a pátrají po informacích ohledně thrlin..........tudíž tady nepochodíte.

Dr.Shuchiteki Stein

Zamračí se a vypadá to, že uvažuje zda-li jí to říct...pak promluví. Pracuju na jistém séru...pokud se mi ho podaří vyrobit, mělo by to značně snížit účinky trhliny na organismus. To by znamenalo, že by tu nebyla tak vysoká šance rozpadu shinigami, nebo jejich fatální oslabení při kontaktu s trhlinou. Potáhne a vyfoukne. Minimálně by z nich aspoň něco zbylo a vypadali by hezky v rakvi, ale potřebuji vzorky Reiatsu, abych to mohl zpracovat...takže říkáte 5. divize...kido Divize...to znamená dobrá manipulace s duševní energií...dobrá tedy..Děkuji Usagi-taichou. pomalu se otočí a zamíří pryč.

Myamoto Usagi

Než mi stačil zmizet z dohledu, zavolala jsem za Steinem. Hodně štěstí a kdyby se jim do toho moc nechtělo, řeknětě jim, že vám k tomu dala souhlas kapitánka 9.divize. Pak jsem se otočila a vyrazila pátrat po Yoriho reiatsu a nebo někom, kdo by mi aspon řekl, kde se ten neohlašující-ztracenec nachází.
Jestli se někde fláká, tak ho přethnu jako hada, protože by si vybral opravdu špatnou dobu k tomu bát náhle neposlušný.................i když to by asi začali z dříve padat z nebe Godzilly než by se Yori dal na dráhu povalače.........

Dr.Stein

Jen pokývá hlavou na zank pochopení, protože měl obě ruce plné a odešel pryč z kasáren 9. divize.

Usagi -> Pátrala jsi, ale po Yorim ani stopy. Nikdo o něm nic nevěděl, tedy žádné čerstvé informace. Pouze věděli, že byl ve skladu. Tam jsi také objevila na zemi jeho vysílačku. A kousek od vchodu... jeho botu. Věděla jsi, že je jeho, protože na ní měl svůj monogram a pořadové číslo v botníku. Žádné další stopy po něm zatím nikde nebyly v dohledu.

Myamoto Usagi

Po vyslechnutí pár shinigami, jsem si to zamířila rovnou do skladu, kde byl podle informací viděn naposledy. Už kousek od vchodu jsem narazila na něco velice zvláštního. Bota? Sebrala jsem ji ze země a důkladně jsem si ji prohlédla. Yoriho bota! Rozeběhla jsem se rychle dovnitř, protože tohle nebylo normální. Uvnitř bylo ale pusto a prázdno. Podařilo se mi tam najít jen Yoriho vysílačku. Zamračeně jsem se na ní dívala, když jsem jí zvedla. Co se to tady děje?.......................Tohle nemůže mít na svědomí trhina....to bych tady cítila nějaké narušení duševních částic a nebo by mi nebylo dobře. Navíc podle toho co vím, po těch co zmizeli v trhlinách nic nezbylo.........................Že by tohle měl na svědomí nějaký uprchlí vězen? Je to asi nejpravděpodobnější scénář, ale stát se mohlo téměř cokoliv, obzlášt ted, když je vše vzhůru nohama..............Mám z toho špatný pocit..... Vyšla jsem zpět před sklad a začala jsem pátrat nejprve v okolí, jestli tam ještě něco nenajdu. Zároven jsem se snažila soustedit na jeho reiatsu.

Usagi -> Ano, skutečně jsi tu necítila žádné známky po tom, že by tohle způsobila trhlina. Asi jediná šance byla zkusit se prostě ptát. Jeho reiatsu jsi necítila nikde v blízkosti, ale nebyl to kapitán, abys ho vycítila kdekoli po Seireitei. Možná nějaké stráže nebo hlídky by mohly vědět víc... I když, devátá divize! Pokud byl někdo na blízku, určitě si všiml, byla to přece práce každého člena této divize! A bylo pár bystrých členů, možná spíš členek, které ti hnes přišly na mysl. Yori měl nejednu ctitelku a bylo pravděpodobné, že pokud o něm někdo něco ví, bude to některá z nich. Možností tedy přece jen nebylo málo.

Myamoto Usagi

Patrání po okolí nepřinášelo žádné výsledky a tak jsem se zastavila a začela rozvažovat další kroky. Měla bych si s tim pospíšit......mohl by být v nebezpečí, nikdo nemizí jen tak, vždy za tím něco je....i když poslední dobou mizí na můj vkus až moc lidí.........................Nemohl přeci zmizet bez povšimnutí....navíc z kasáren 9.divize! Tady neprojde bez povšimnutí ani bílé kotě, natož celý shinigami.... Vzala jsem si svou vysílačku a naladila na kanál, kde by mě měli slyšet jak členové 11.divize, kteří by měli být na stráži, tak i týmy z 9.divize, které by ted měli vyslíchat ostatní divize. Doufám, že mě všichni slyšíte, tady kapitánka 9.divize. Náhle zmizel můj důstojník Yori Fukushima pro ty, co ho neznají, byl to ten, co vám dával vysílačky. Pokud ho někde uvidíte nebo jste ho viděli po té, co byl ve skladu 9.divize, dejte mi okamžitě vědět. Pro členy 9.divize, kteří ho znají, zkuste jestli někde neucítíte jeho reiatsu. Než bude nalezen najdu jinou odpovědnou osobu, které budete hlásit cokoliv podezřelého či důležité informace. Zatím končím. Když jsem domluvila, zadívala jsem se opět na botu a vysílačku, které jsem stále držela v ruce. To by bylo...............Yoriho povinosti, předám někomu jinému a půjdu ho najít! Kdo by byl tak nejvhodnější....? Kdo ted není pryč a je zodpovědný.....? Jasně! Ta má s organizací i jisté zkušenosti. Na nic jsem nečekala a vyrazila jsem nejprve najít Ivory, zároven jsem očekávala nějakou reakci na můj vzkaz do vysílačky.

Nanikawa Kenjirou

Když jsem procházel kolem kasáren deváté divize, najednou jsem se zastavil. "Ach, tady to je," vydechl jsem nadšeně, protože jsem již dlouho bloudil kolem, aniž bych narazil na ty správné kasárny. Naštěstí jsem se nemusel tahat s ničím těžkým, protože věci, které jsem si zabalil z akademie, neobnášely v podstatě nic jiného, než věci osobní hygieny a náhradní oblečení, což nebyl problém sbalit do malého, praktického a hlavně lehkého vaku. Chvíli jsem stál před vchodem do prostor kasáren, než jsem se osmělil jít dovnitř, přeci jenom tu byla stále šance, že tu dobře nejsem. Neměl jsem totiž čas se pořádně zeptat, jestli se mám hlásit skutečně tady, možná si to mohli i splést, stejně tak jako jsem se mohl splést sám. Pomalu jsem procházel a hledal nějakého věrohodně vyhlížejícího živáčka, kterého bych se mohl zeptat, případně nějakého důstojníka, abych se mohl rovnou hlásit. "Ale vzhledem k situaci - hádám, že jsou všichni někde na misi, anebo mají jiné starosti, než aby hlídali nováčky."

Usagi -> Chvíi to trvalo, ale pak se opravdu ukázal někdo, kdo reagoval na tvé volání. Ovšem k tvému překvapení to nebyl ani člen jedenáctky dokonce ani devítky, nýbrž yaoi fanynky. Asi je vysedávání v kasárnách začalo nudit a ony se vydaly za svými obvyklými denními povinnostmi... no, povinnostmi... zkrátka chápeme.
"Kapitáne Myamoto! Viděli jsme Yoriho-san!" málem ti zasalutovala ta blonďatá. "Zrovna jsme pořizovali několik fotografií do naší sbírky fotek mužů, kteří dokážou vzít situaci do rukou, když tu náhle... vzal prostě nohy na ramena a utíkal pryč! Tamtím směrem," ukázala ti kamsi k východní bráně. "Myslíme si, že dostal nějakou urgentní zprávu, protože před tím posouchal něco z vysílačky," doplnila zrzka. "Měl tak na spěch, že mu dokonce upadla bota!" pronesla černovláska. "Přesně tak, máme důkaz," uzavřela to blondýna a strčila ti pod nos fotku boty, kterou už jsi taky našla.

Kenjirou -> Myslel sis to dobře. Všude byl za prvé chaos a za druhé nedostatek lidí. Nikdo si tě v podstatě nevšímal, když už jsi někoho potkal, tak někam utíkal. Nakonec jsi ale spatřil samotnou kapitánku obklopenou třemi shinigami dívkami, které jí zřejmě něco sdělovaly.

Nanikawa Kenjirou

"Tohle že jsou kasárny divize Gotei 13? Takový zmatek?" Díval jsem se na to zvěrstvo - ve smyslu na tu zvěř - všude kolem a málem se mi chtělo brečet, když v tom jsem zahlédl haori a následně i celou kapitánku. Vlastně to bylo tak nějak najednou, obojí, ale nebýt toho haori, nepoznal bych ji v obklopení těch všech žen. "Že by nějaký Yuri-gang?" Snažil jsem se ze sebe shodit počáteční nervozitu a také i jiné pocity, abych nevypadal jako nějaké kuře, bažant, či jiná zvěřina, které v divizi již měli dost. Rychle jsem doběhl ke skupince. "Dobrý den, Vy jste určitě Yuri-gang, že?" Zeptal jsem se zcela nenuceným hlasem, ale to, co bylo obsahem mého sdělení jsem si uvědomil až poté. "Teda, kapitánka, chci říct Myamoto-taichou, já," začal jsem se pomalu ale jistě zakoktávat. "To máme k té nervozitě." Doufal jsem, že kapitánka přeslechla tu část s Yuri-gangem, protože jinak bych se asi hanbou propadl do samotného Hueco Mundo, či dokonce do samotného Pekla, ačkoliv peklo jsem mohl mít rovnou teď, přímo ze spárů domnělého gangu, protože ať už to bylo jakkoliv, hrozilo mi, že se na mě jako jeden takový vrhnou a za svůj omyl krutě zaplatím. To také způsobilo třes v mé ruce a já ji postupně přiblížil ke své zanpakuto, ne snad proto, abych ji tasil, ale doufal jsem, že v případě nejhorším mě snad Seppen vysvobodí z těch muk. Teď už jenom zbývalo bedlivě sledovat výraz kapitánky, který by mi snad mohl prozradit můj osud. V mysli už jsem si jenom přál: "Ať se tomu zasměje, ať se tomu zasměje."

Sen Akira

Kráčel tak směrem ke kasárnám 9. divize. V akademii viděl mapku, takže věděl kudy má jít, dokonce si vyhledal i zkratku, ale tu stejně nepoužil. Měl přes rameno brašnu a v ní ...ehm..plyšáka. Bylo jasné, že ho nechce ukazovat. V akademii mu i vše řekli, co má dělat v kasárnách, ale nejlépe by bylo najít kapitánku. Kapitánka se jmenovala Myamoto a párkrát ji zahlédl, takže měl představu o jejím vzhledu.
Nakonec přece došel nějak k těm kasárnám. I když tu byl chaos, cítil blízko sebe reatsu. Jedno bylo silné, intenzivní a on rozpoznal kapitánku. Ještě tam s ní byl někdo, ale nevěděl kdo. Tak si ale nejdříve došel do kasáren. Našel si pokoj, který mu co nejvíc vyhovoval a zřejmě tam nikdo nebydlel. Chtěl tady tu brašnu nechat, ale rozhodl se ji vzít raději sebou. Dokud nebude vše jak má. Pak vyšel ven a zamířil přímo k tomu reatsu.
Když se priblížil, uviděl dav fanynek. Ty byli v Seireitei legendou a bylo známo, se jim co největším obloukem vyhýbat, jen přeci, nikdo neví, co udělají. Nakonec ale vyšel. Neměl na sobě svůj oděv shinigamiho, nýbrž svoje klasické oblečení. Dneska se mu prostě nechtělo do tamtoho (oblečení jako na obrázku). Přišel tedy blíž. Pohlédl na toho kluka. A pak zpátky na Myu. Věděl, že pozdravit kapitánku je důležitější. Zdravím kapitánko. Jsem nový člen 9. divize, Sen Akira, možná jste byla již informovaná, ale v tomhle zmatku jste to zřejmě ani nepostřehla. řekne klidně. Věděl, že ta před ním je kapitánka, ale ještě si nemohl udělat obrázek o tom, jaká je. Nervózně si hrál s křížkem na krku a těch fanynek si raději ani nevšímal.

Yaoi fanynky

vrhly na Kenjiroua vražedný pohled, jaký umí jen yaoi fanynky. Chvíli se na něj tak koukaly a za nimi stálo velkými, plamennými písmeny "YAOI!" Potom jedna poznamenala úplně klidně:
"Ne že bysme proti yuri-gangu něco měly, jen nás to prostě nebere." Ostatní dvě ho stále spalovaly pohledem.

Myamoto Usagi

Vyslechla jsem si yaoi fanynky. Ten hlupák.....kdyby ztratil jenom botu, bylo by to v pořádku, ale zapomenout tu vysílačku...............Co mohl dostat za zprávu, že udělal něco takového?!
Než jsem ale stačila odpovědět, objevil se nejdříve někdo, kdo se ani nepředstavil a hned po něm nový člen mojí divize. Už toho začíná být nějak moc....i když jsem ráda za to, že mi sem nakonec někoho z akademie poslali....
Nejprve jsem se podívala na toho černovlasého, měla jsem ted docela naspěch, ale možná přinesl nějaké důležité zprávy. Za prvé: Je slušné se nejdříve představit a za druhé: Co potebuješ? Hned na to jsem se obrátila na ty tři, které mi ted vážně pomohli. Ze své uniformy jsem vytáhla Yoriho vysílačku. Mohli by jste to prosím za mě zanést Ivory? Měla by být na pokoji šestnáct nebo redakci. Mohla bych vám za to sehnat pár zajmavých fotografii... Podala jsem jim vysílačku a pak jsem se otočila na toho, který přišel jako poslední. Těší mě a hned mám pro tebe práci půjdeš se mnou k východní bráně, více ti řeknu po cestě. Domluvila jsem a podívala se na toho černovlasého, protože jsem očekávala odpovědi.

Nanikawa Kenjirou

Z reakce Yaoi-fanynek jsem si sedl na zadek a to doslova a do písmene, takže jsem si sedl prostě na zem a to tak rychle, že jsem spíše na ten zadek spadl. Ještě na zemi jsem se stihl představit, protože plamenná písmena mě stále děsila natolik, že jsem se nedokázal postavit na nohy: "Velice se omlouvám. Jmenuji se Nanikawa Kenjirou a byl jsem přiřazen do deváté divize, těší mě," přičemž jsem se zatvářil takto.
"Doufám, že Vám nebudu osinou v patě, rád bych byl prospěšný, když už jsem díky tomu mohl dokončit akademii dříve." Zatvářil jsem se mile a čekal, zda-li rovnou dostanu rozkazy.

Sen Akira

Sledoval, jak ty fanynky zareagovali a co udělal ten shinigami. Věděl jsem, že je mám ignorovat řekl si sám pro sebe a pousmál se. Pohlédl pak na kapitánku. Pohlédl na svou brašnu a pak na ni. Dobře, rád s váma půjdu. a udělá krok vpřed, aby se k ní dostal blíž. Poté se též představil. Slyšel jeho představení, ale neoslovil ho. Radši si zkontroloval, zda-li mu drží ta brašna pořádně. Udělal krok bokem a pohlédl směrem k východní bráně. Bylo jasné, že ji odtud neuvidí a tak se díval alespoň na směr. Na podrobnosti se ji zeptá při cestě tam, protože mu nic nebylo známo a měl solidní shunpo, takže by ji měl i stačit. Ale je to přece kapitánka, no, snad ho bude šetřit. Přehodil si kapuci přes hlavu a díval se po kapitánce.

Yaoi fanynky

"Jistě, kapitáne," řekla blondýnka a převzala od tebe pečlivě vysílačku. "Tu nabídku neodmítneme, tedy pokud máte něco lepšího než jsme dosud ulovily my..." doplnila trochu pochybovačně.
"Pochybuju..." odfrkla si tiše a trochu výsměšně zrzka. Černovláska se jenom tiše zachichotala. Potom se všechny tři uklonily kapitánce i ostatním (i když tomu co je považoval za yuri spolek, jenom málo) a odešly za svým cílem.

Myamoto Usagi

Pohledem jsem ještě sledovala odcházející trojici s trochu potěšujícím pocitem nad jejich reakcí. Poté jsem se otočila na ty, co zůstali. Na okamžik jsem se zamyslela.
Dobře...takže vítejte v divizi. Co se týče nynější situace...není příznivá...nad Seireitei jsou trhliny, proto nesmíte používat kido, shunpo ani vyvolávat shikai, jasné? Takže Nanikawo, půjdeš ted neprodleně do kasáren 2.divize, zkontrolovat jak jsou na tom s odchytem věznů, kterým se při tom zmatku podařilo uprchnout. Pak podej hlášení tady v kasárnách. Otočila jsem se na Sena. Sene, my vyrážíme k východní bráně, kdyby sis všiml něčeho podezřelého hned mi to řekni. Na to jsem se otočila směrem k bráně a aniž bych čekala na další zdržení, jsem rychlím během vyrazila.

Nanikawa Kenjirou

Vyslechl jsem si své rozkazy, přičemž jsem se postavil zase na nohy. Podíval jsem se na kapitánku a naprázdno polkl. "To se tu mám zase motat a hledat jiné kasárny? Rozkaz je sice rozkaz, ale než se tam vůbec dostanu," poklesla mi ramena, přesto jsem důrazně prohlásil: "Rozkaz, Myamoto-taichou, hned jsem na cestě," a vyrazil jsem ke kasárnám druhé divize i s vakem s mými věcmi. "Je to kousek a navíc je to práce pro poslíčka, ale kdyby se něco stalo - nepoužívat shunpo ani shi-kai? To kido sice není taková hrůza, ale bojovat bez plného potenciálu zanpakuto, to by mohlo mít fatální následky." Při představě, co by se mohlo stát, když tu pobíhají vězni a nelze použít shunpo ani shi-kai, mi po tváři vyrazil pot. Již cestou z kasáren jsem koukal všude kolem, ale ne kvůli faktu, že tu jsou možná všude uprchlí vězňové, ale kvůli tomu, abych se cestou někde neztratil.

(pokračování u Východní brány a v 2. divizi)