Jak do Seireitei přišla inspekce

Wendy

Dítěti už se prostě chtělo ven a Wendy řvala na celé okolí. "Genmo ty parchante! Proč jsi mi to udělal! Kdyby jsi nepil jako dobytek!" řvala v agónii. Překrojit hollowa to uměla, ale rodit děti, na to tedy fakt nebyla. Navíc si zřejmě myslela, že skutečný otec dítěte je Genma. Což klidně mohla být i pravda, Genma určitě nebyl svatoušek. Prostě, už chtěla rodit! A Genma zmizel, kdo ví kam. Nejspíš pro čisté spodky, z důsledku zápachu od jeho osobnosti.

Tomisura Raiden

Usmál se na Razakiho a pak se podíval na Divizi. Všichni vše zvládali. Všichni měli ty parchanty za totální losery, ale on věděl co v nich je. Když šlo do tuhého, byla většina jednotná a připravená do jakékoliv akce. Byl na svojí divizi hrdý. Chvíli je pozoroval a pak si uvědoml, že i on musí začít makat a nenalévat se tu litry Saké. Flaštičku v ruce rozdrtil a střepy odhodil do koše. Pak ovšem přišel vzkaz od babči. Chvíli se díval na nebezpečnou obálku a polkl. Už mu bylo jasné, že Sei věděla o ranním incidentu. Nakonec otevřel tu obálku a objevil.... ŠUMÁK! Oddechl si a usmál se. Vyhrabal odněkud skleničku a natočil si do ní vodu. Do vody hodil spokojeně šumák a jakmile se rozpustil zamumlal: "Nazdraví, Babčo-san." Hned na to do sebe otočil celou sklenici a sledoval ostatní při práci.

Izumi Razaki

Docela by mě zajímalo, co tu dělají papíry k čemusi jménem "Firefly, 03-K64" podepsané jakýmsi kapitánem Harbatkinem... to můžete klidně vyhodit... řekl jsem a odložil papír stranou... najednou ale začali papíry docházet... všechny vlaštovky byly rozloženy a vylisovány... všechny papíry přepsány... byl to fakf fofr... hold moje ultimátní "shunpo-psaní" bylo velice efektnivní... A kdybyste se divil, co to tu tak divně smrdí, tak tomu se říká čerství vzduch... zjistil jsem totiž, že tu máte okno...

Ještě že soutaichou neviděla, jak Raiden zcela nepochopil její jasnou výhružku znamenající "teď mám moc práce, ale počkej pozdějc!" Jistě by ji to velice rozzuřilo!

Genma

nespěchal. Možná s porody moc zkušeností neměl, ale věděl, že ta ženská tam bude takhle řvát ještě pár hodin. To, že nebyl svatoušek, byla pravda. Ano, možná že balení bezbranných dívek po večerech v baru byl jeho koníček, ale nikdy nebyl tak opilý, aby si to nepamatoval! A tuhle ženštinu si nepamatoval. Takže i když ho v prvních sekundách po jejích slovch polilo trochu horko, hned se uklidnil. Hmm, takže... rukavice, ručníky, nůžky, svorky, teplá voda, rouška, plášť, dezinfekce... co dál?

Yasumaru

právě seděl u bazénu, měl nohy nahoře, na hlavě studený hadr a u ruky sklenici citronády. Členové jeho divize ho tam tak nechali, když viděli, jak je na tom chudák špatně. Poručili mu tam zůstat a o nic se nestarat, všechno si vzal na povel Souchi, jeho sanseki. A Yasumaru rád poslechl... i když měl trochu výčitky a taky hlad.

Yoshiro

Radši nic neříkal. Netrvalo to dlouho a Takara měla účes hotový. Yoshiro se usmíval.. Like a boss. Cítil se dost dobře, protože to dokázal. Takaře to opravdu slušelo a měla takový účes, který by jí mohla závidět snad každá žena v Seireitei. Yoshiro znovu začal přemýšlet nad tím, že by místo knihovny udělal kadeřnictví. "Hotovo.." Prohlásil vítězoslavně.

Tomisura Raiden

Razakiho poznámce ohledně okna se s chutí zasmál. Byl rád, že aspoň někdo se dobře baví. Jeho teď trápilo, jak bude s inspekcí mluvit, když nemá páru kde a co je. Pak se podíval i na ten papír co vyhazoval a kývl. "Vše co není potřebné, znič. Nechci mít problémy, že tu skladujeme zbytky." Povzdechl si a zamračil se na místo kde býval jeho stůl. "Razaki? Nemáte někde stůl navíc?" optal se ho tiše.

Wendy

Řvala na celé kolo a oprávněně. Genma se spletl. Dítě už lezlo ven. Doopravdy, Wendy na sobě naštěstí měla jen sukni bez spodního prádla, protože věděla, že to příjde. Hlavička dítěte už začínala být vidět. Navíc ona byla tak chytrá, že ještě tlačila, když řvala. "Genmo! Věř mi, leze ven!" Ve tváři byla pěkně rudá a nejspíš před sebou viděla všechny mrtvé Kapitány co kdy byly. Není nad to, když Shinigami rodí. Genma bude asi mít dost práce.

Izumi Razaki

Nejsem si jistý kapitáne... obávám se, že moje divize není proslulá nadbytkem stolů... teď když o tom tak mluvíte tak možná vím proč... řekl jsem... No každopádně... papírování máte hotové a všichni ostatní ví co dělat, takže pokud mě omluvíte tak půjdu pomoci jinde... jsem si jistý, že si tu poradíte... mimochodem... všechno je řazeno podle abecedy a také podle data... a kdybyste hledal tu mumifikovanou krysu, co byla mezi hlášeními z misí, tak jsem jí nechal položit támhle... nebyl jsem si jistý, zda je to nějaký artefakt, nebo zda chcípla omylem... takže zatím řekl jsem a zmizel... času nebylo dost, musel jsem pospíchat... potřeboval jsem si šplhnout ještě u vrchní kapitánky.... objevil jsem se před 1. divizí a vešel... pomalu jsem došel ke kanclu vrchní kapitánky a zdvořile zaklepal...

Genma

byl v klidu. Teda aspoň se snažil. Věděl svoje. Subjektivní pocity rodičky ho vůbec nezajímaly. Možná měly... aspoň by ho to připravilo na to, co uvidí, až se na ni za chvíli otočí...
Podrobnosti přeskočím, protože ne každý tady má dostatečně silný žaludek, nicméně...
Když bylo konečně děťátko venku, omyté a pupeční šňůra odstřižena a zavázána, Genma ho podal mírně se chvějícíma rukama jeho matce.
"Gratuluju, máte holku..." řekl podivným hlasem. Byl úplně bílý jako stěna. Potom tam ty dvě prostě nechal a odpotácel se ven, potřeboval se nadýchat čerstvého vzduchu.

Shounagon Sei

právě ve své kanceláři seřvávala několik členů vlastní divize, když ji vyrušilo zaklepání.
"Dále!" zařvala a její tón by většinu Seireitei pravděpodobně odradil od toho, aby dveře otvírali.

Izumi Razaki

Zdálo se, že vrchní kapitánka má starostí nad hlavu... aspoň z jejího tonu to tak vyznělo... nebo jí došel šumák. Vešel jsem dovnitř s lehkou úklonou...So-taichou? Nerad vás vyrušuju, ale právě jsem dal do pořádku 3. a 8. divizi a napadlo mě, zda byste před chystanou inspekcí neměla využití pro schopného byrokrata... řekl jsem uctivě... nerad bych při cestě ven vytvořil druhé dveře...

Takara Takagashi

Bolo to príjemné a ani to netrvalo veľmi dlho! Kaderník ako vyšitý. Možno môže byť trocha otravný s tým jeho večným "hrdinstvom", tak ako snáď každý v tejto divízii, kto si myslí, že je BOSS a všetko robí LIKE A BOSS, ale nemuselo to v tomto smere dopadnúť až tak zle. Ešte trocha sa poobzerala so spokojným výrazom na tvári v zrkadle a venovala Yoshirovi jeden z jej mála úprimných úsmevov. Vyšla pred svoju izbu a... kýchla. Už celý čas sa snažila nekýchnuť si, aby neprezradila svoj plán. Mala obrovskú alergiu na mačky, ktorá ju dovedie k Fluffymu či Buffymu či ako sa vlastne volal... Nakukla do každej z miestností, no len v jednej to bolo jasné - v Yoshirovej kancelárii, kde už jej dokonca aj slzili oči.
"Je tu, niekde."

Yoshiro

Okamžitě vběhl do kanceláře a začal hledat Fluffyho. "Fluffy?! Jsi tu někde?!" Yoshiro hledal všude, kde mohl.. A už začínal být zoufalý.. Když v tom.. Ozvalo se mňouknutí ze skříně. Yoshiro zvedl hlavu a uviděl tu bílou chundelatou kuličku, která ho probodávala pohledem. Yoshiro se zase začal rozplývat. Fluffy zakroutil očima a skočil Yoshirovi do náruče...Like a boss.
Yoshiro ho začal objímat a mazlit se s ním. "Fluffy, jsem tak rád, že ti nic není!" Když se tak nějak vzpamatoval, koukl se na Takaru a usmál se. "Děkuju, že jste mi pomohla najít Fluffyho!"

"Yare yare, nerobme z toho až takú drámu. Ďakujem aj ja." A taká krásna, ako bola, a ešte viac oslnivejšia s tým úžasným účesom od Yoshira kývla rukou, otočila sa na podpätku a odišla z kancelárie... LIKE A BOSS.

Wendy

Šťastně se podívala na holčičku a zamumlal: "Díky, Genmo. Teď už můžeš jít zvracet." Hned na to Genma opravdu někam odešel. Podívala se na svojí holčičku a začala si s ní povídat. Zdělila jí její jméno, divizi a takové ty další věci, které může vychrápávat Inspekci. Po chvilce pláče se z ordinace ozvalo dvojí chrápání. Novorozená dceruška i věčně klidná maminka usnuli na lůžku. Genma si je nejspíš bude muset odklidit už sám. Takto skončil šťastný porod a narození nové členky 8. divize. Největší strach měla Wendy ze zítřejší Inspekce, pokuď budou chtít vědět otce. Sama ho totiž neznala.

Tomisura Raiden

Mávl Razakimu na pozdrav a pak se podíval na tu krásnou krysu z dinastie Ming. Jednoduše jí chňapl a hodil do kanalizace, však 4. divize se o ní postará. Hned jak obešel všechny co dodělávali své povinosti a rozdal jim nejlepší příkaz dne - Spánek povolen, uvelebil se ve stínu sakury co jim kvetla na nádvoří. Chvíli si dopřával stínu a klidu. Kdyby tak žádná inspekce zítra nemusela přijít. Říkal si tiše v hlavě. Nakonec ho to vysedávání nějak omrzelo a vstal. Ještě se vlastně neomluvil Yoshirovi za ten bordel. Lehce se rozešel do 10. divize, cestou splašeného stolu. Jakmile tam došel, opatrně otevřel dveře do jeho kanceláře. "Zdravím Yoshiro, Kamikaze Raiden dorazil s formální omluvou," ohlásil svůj nájezd na jeho kancelář.

Myamoto Usagi

Periferně jsem zaznamenala Konanin sebedestrukční pokus, povzdechla jsem si. Něčekala bych, že jí to až tak vezme...ale snad to je tak lepší, než kdyby se to dozvěděla později. Má možnost o tom více popřemýšlet......nebo by byla radši překvapená? Nijak jsem to nekomentovala a dala jsem se do prohlédávání pokoje. Zrovna, když jsem pátrala v šuplíku u psacího stolu, se Konan zeptala na něco, co jsem chtěla, aby spíše zapomněla. Yare...Yare...asi jí bude lepší říci pravdu... Vytáhla jsem ruce z šuplíku a s lehce skleslou hlavou jsem se na ní otočila. Popravdě....nemám nejmenší tušení, kde ted je. Je normální, že se často potuluje, ale vždy se nejpozději do tří dnů, aspon na chvilku vrátil. Ted už je to ale pět dnů...

Akisha Shihomaru

Když mě kapitánka ujistila, že nepotřebuje s ničím pomoct, rozhodla jsem se, že se ještě projdu po kasárnách a zjistím jak vše pokračuje nebo zda to je už hotové. Chystala jsem prohlédnout chodby kasáren, jídelnu, společenskou místnost, zahradu,.....atd. Pro prohlídce jsem rozhodla, že když už jsem u toho uklízení, uklidím si také svůj pokoj.

Konan

Čekala něco horšího než to, že se sokol nevrátil. Ouuu, aha....No možná bych se po něm pak mohla jít podívat. Samozřejmě až skončím se svou prací. Řekla. Zrovna přecházela přes pokoj, když v tom zakopla o ten malý koberec uprostřed. Málem by už chytala zajíce, kdyby jí v tom nezabránila Dateho postel. Takhle dopadla aspoň do měkkého i když prašného. Z pod koberce čouhala nějaká bezpečnostní technika. Chtělo to po nás nějaké slovo.

Spoiler:

Yoshiro

Podíval se směrem, ze kterého přišel Raidenův hlas. Fluffy se taky podíval. Zajímalo ho, kdo ruší. Yoshiro se usmál a mávl rukou. "Ale.. To je dobrý...Jen si asi budeme muset trochu pohnout s opravami... Zítra má dorazit ta inspekce.. A v Seireitei je neuvěřitelnej bordel. Budeme muset spojit síly.. " Pak sáhl do kapsy a vytáhl z ní obálku se šumákem. "Navíc.. Babka nás asi zabije, jestli Seireitei zítra nebude vyšperkovaný.. Tohle mi nechala poslat.. " Ukázal na obálku.

Tomisura Raiden

Zadíval se na obálku a suše polkl. On obsah té obálky vypil! Podíval se znepokojeně na Yoshira a promluvil: "Jo, tak spojíme síly, protože i tak už jsem mrtvej. Já to vypil!" Pak si všiml Fluffyho a mávl mu na pozdrav. "Takže, s čím potřebuješ pomoc, Yoshiro? Mám ti sehnat nějaký materiál na opravu té zdi? A nebo něco jiného zařídit. Já už divizi uvedl do provozu díky pomoci Razakiho ze 3tí divize. Takže jsem kdykoliv k dispozici." Tentokrát nevypadal jako debil, ale vypadal že to myslí vážně. Bylo potřeba chránit SS a ne jenom před bandou Hollow, ale i před nepřítelem se jménem INSPEKCE!

Myamoto Usagi

Eto....Myslim, že to nebude ani potřeba. Nemusíš s tím ztrácet čas... Sice jsem si řekla, že jí řeknu pravdu....ale přeci nemůžu říct, že už se nikdy nevrátí a navíc, že já mám na tom velký podíl....Dobře tak za to můžu celé........Ale byla to přeci nehoda! To mi stejně nikdo neuvěří....tady ho měli určitě docela rádi a ted si ho můžou leda s radostí třeba opéci na grliu........grill........grill.....grill... Jediné slovo mi stačilo, abych si vzpomněla na jednu položku, která v papírování neseděla. Šestá divize nám dluží grill!!! Z mého velice vážného zamyšlení o velice vážných věcech mě vytrhl až pohled na letící Konan. Dneska má opravdu nějaké sebezničující sklony... Jsi v pořádku Konan? Zeptala jsem se, ale to už mi pohled sjel na to, co tím zábavným kousek odkryla. Sehnula jsem se a prohlížela si to. Chce to heslo....heslo bývalého kapitána...že by sokol, fotoaparát, devět, ženy, lenošení a nebo snad Hiboru Baru? Někdy bych asi měla být méně informovaná............

Yoshiro

Přikývl na souhlas a usmál se. "Ano..Sežeň materiál na opravu té zdi...A oprav jí.." Poslední dvě slova řekl dost vražedně, čímž chtěl dát Raidenovi najevo, že jestli to neudělá, tak inspekce bude to poslední, co ho bude trápit. Fluffy jenom zvedl packu a taky mu zamával. Vypadalo to, že ten kočičák je pěknej zákeřňák, protože se mu líbilo, když někdo ubližoval Yoshirovi, ale na druhou stranu se i celkem vyžíval v tom, když Yoshiro mohl na oplátku říct něco nepotěšujícího i těm ostatním. "Já se musím, mimo to zničený Seireitei, postarat hlavně o ty knížky, který ještě dost lidí nevrátilo..Ach jooooo.. Dnes nebudu spát.." Tohle Yoshira ničilo. Přesunul se ke stolu, kam také položil Fluffyho.

Konan

Ummm, asi ano. Odpověděla a podívala se směrem ke koberci, o který zakopla. Když viděla co odkryla, napodobila kapitánku a též se k tomu sehnula. Hmmm. Snad to nebude tak těžké uhodnout něčí heslo. Přemýšlela nahlas. Pak se šibalsky podívala na kapitánku. Tak prosím, máte přednost. A ukázala na tabulku s klávesnicí.

Shounagon Sei

se chtěla začít čílit, ale pak jí hned došlo, o co jde. Někdo jí nabízí svou službu, když ví, že ji určitě potřebuje? To nebude zadarmo.
"O co přesně jde?" optala se s výrazem mafiána, který ví, že si se svým protějškem rozumí, ale nechce, aby tomu rozuměl ještě někdo další z přítomných.

A tak se nám den před inspekcí pomalu přehoupl k poledni... Ráno proběhlo katastrofálně, co se ještě stane, než padne noc??

Akio Ukitake

Ležel a odpočíval v domečku Ugendo. O inspekci neměl tušáka a tak si užíval volný den. O kousek dál ležela na molu rozdrobená houska, kterou házel kaprům.

Myamoto Usagi

Po krátkém rozhodováním s čím začít jsem se rozhodla pro poslední možnost. Dobrá...tak zkusíme tohle. Pomalu jsem vytukala ty správná písmena a s napětím jsem se koukala na obrazovku.

Kasumi Haruka

Obešla kasárny divize snad stokrát, než nakonec dočista zapomněla, co vlastně chtěla. Než se nadála, vlastně ani netušila jak, skončila před dveřmi svého pokoje. Bezmyšlenkovitě vešla dovnitř a lehla. Dívala se do stropu. Když její pozornost upoutala knížka, která ležela vlastně hned vedle ní. Nechápala, proč si jí předtím nevšimla. Vzala jí do ruky. Na obalu byl název 'Oblast východního Rukongai'. Neměla páru o tom, že by nějakou takovou knihu vlastnila. Otevřela ji a začetla se s tím, že si snad vzpomene, proč jí má u sebe...

Izumi Razaki

O co přesně jde? zopakoval jsem její dotaz... Kapitánka byla inteligentní pravda... a nic není zadarmo, musela si dát 2 a 2 dohromady... Blíží se inspekce... svojí práci mám hotovou... tak vám nabízím svojí pomoc... řekl jsem jsem nenápadně...