Jak do Seireitei přišla inspekce

Hitsuto

když jsem se potácel do svého pokoje tak jsem si uvědomil jednu věc která ve mě vzbudila hrozně špatný pocit, ano kapitán byl střízlivej ! "No jo... tak rychle by nevystřízlivěl a asi by na něj Baru křičela, že to u něj smrdí chlastem" otočil jsem se co nejrychleji jsem mohl až se mi zatočila hlava a rychle jsem se vydal ke kapitánově kanceláři "Taichoo !" křičel jsem celou cestu a když jsem už dorazil řekl jsem "Taicho co se děje ? vy jste nemocnej ? nejste opilej a ani tady necejtim saké" nasál jsem vzduch z kanceláře a podíval jsem se na kapitána tajemným pohledem jako bych v tom cítil odvykačku od alkoholu.

Yoshiro

Usmál se a chytil jí za ruku. "So-taichou svolala poradu a já si musel přivstat.. A kvůli tobě jsem byl dost unavenej, víš?" Ušklíbl se provokativně a koukl se z okna. "To nejpodstatnější je asi to, že zítra do Seireitei dorazí nějaká inspekce, takže dneska musíme makat.. Pravděpodobně tě teď bude hledat Usagi-san.." Pokrčil rameny.. "Určitě to ale budeš mít lehčí než já a moje uklízení knihovny, shánění nevracečů knih a tak.. Už teď se mi z toho chce spát..Asi emigruju.." Položil hlavu do polštáře a zůstal tak.

Mitoshi
Vítězoslavně jsem stál uprostřed své kanceláře a díval jsem se na to, jak jsem to pěkně uklidil. Na stěnách nebyl ani flíček, dokonce ani na podlaze.
Popravdě, ani flíček nebyl nikde v místnosti, protože až na mě byla prázdná.
Nějak, neptejte se jak, jsem vystěhoval všechen nábytek a někam ho schoval.
Teď jsem si říkal, že je to ideální.
Najednou mě ale napadlo, co si pomyslí inspekce o kapitánovi, který nemá ani kde psát a který nemá ani kartotéku.
S hrůzou v očích jsem zmizel ze své kanceláře a šel jsem si zpět pro své věci.

Myamoto Usagi

Do společenské místnosti se přestali sunout členové deváté divize a tak jsem začala s podáváním informací. Tedy spíše informace o chystané zítřejší inspekci a rozdala jsem všem práci. Ten koho jsem ale potřebovala ze všeho nejvíce tu samozřejmě nebyl a tak jsem po rozpuštění té sešlosti shinigami vycházela ještě zachmuřenější. Jak to že si nevšimla, že svolávám divizy....Co tak může proboha důležitějšího dělat?! Bylo mi to hned o něco jasnější, když jsem ucítila její reiatsu v kasárnách desáté divize. Na tohle ted opravdu není čas..................poslat motýla nebo tam mám dojít osobně? Moc se mi tam nechce, ale bude to rychlejší... Neztrácela jsem čas a jak nejrychleji jsem mohla jsem se shunpem přemístila do desáté divize, chtěla jsem to mít, co nejdříve, z krku. Mířila jsem rozhodně přímo za zdrojem Konanina reiatsu, až jsem se dostala před dveře do Yoshirova pokoje a tam jsem se zastavila. Přešlápla jsem na místě a na chvilku zaváhala s rukou nataženou k zaklepání. ....Prosím.....Jen at jsou aspon oblečení.... Hned na to jsem dvakrát rázně zatukala na dveře a zároven jsem ted příliš neomezovala vlastní reiatsu.

Tomisura Raiden

Nakonec nikdo na pomoc svému milovanému kapitánovi nepřišel. Jeho sebelitování vyrušil až velmi nepříjemný zvuk praskajícího dřeva. Posouvací dveře do jeho kanceláře se rozpadly a na něho se začal sypat veškerý obsah kanceláře. Kdyby jen vlaštovky... ale najednou odtamtuď vyjel i jeho starý stůl který měl ještě dřevěné kolečka pro snadný přesun. Jelikož se hned od vchodu do kanceláře svažoval povrch země mírně směrem dolů stůl se samozřejmě rozjel z pozemků 8. divize následovaný i krásnou židlí, která k němu byla upoutána nějakým pošahaným lankem. Samozřejmě ho nenapadlo nic jiného než naskočit na stůl. Jakmile vyjel bránou 8. divize, bláznivý stůl to rozjel kamsi z kopce. Už ho začínalo všechno pěkně štvát, inspekce na krku, divize v bordelu a docházelo saké. Prostě se nyní natáhl na stůl a z jedné zásuvky vytáhl velkou lahev saké. Začal pěkně nasávat a mezitím se bláznivý stůl řitil z kopečka do údolíčka a přímo pak do kasáren 10-té divize. Najednou projel bránou, ale to už byla lahev v saké v něm. Vyletěl do jedné chodby a předním se objevla kapitánka Myamoto vedle nějakých dveří. On jí jen zamával a zasmál se... najednou velké KŘACH! A projel i se stolem hned vedle dveří Jenže... né a né se zastavit ... prostě jel dál. Jen stihl zamávat Yoshirovi a Konan se slovy: "Zdravíčko, máte se fajn?" Jeho tón byl silně poznamenaný alkoholem. Najednou další KŘACH a Yoshiro měl v pokoji další díru velikosti velkého stolu a Raidena na něm. Nakonec to dopadlo tak, že se stůl těsně za zdí vykopl Raidena ze svého "sedla" a tak kapitán skončil hubou v zemi. Stůl jel vesele dál.

Yoshiro

Vykulil oči. Vůbec nechápal z toho, co se tu právě stalo. Pustil Konan a rozběhl se za Raidenem. Zrudl naštvaností a vytáhl zanpakuto z pouzdra. Určitě si pamatujete na díl Bleache, ve kterém vrchní kapitán vysvětloval, že by se v Seireitei neměl používat bankai jen tak k nějakým blbostem. Jo, tím se teď Yoshiro neřídil. "Bankai!" Vykřikl. Na zádech se mu objevila křídla a obrovskou rychlostí vyrazil za Raidenem. Vůbec mu nevadilo, že cestou demoloval vše, co mu přišlo pod křídla.

Yasumaru

si velice spokojeně spinkal a nevšímal si kraválu, který se k němu nezadržitelně blížil zvenku. Byl přece doma, v sídle rodiny Kuchiki, tady se nemůže nic stát...
První stěnou proletěl kapitán Tomisura, za ním nějaká bílá šmouha, která mohla dost dobře být kapitánem Ruyichim. To však Yasumaru neviděl, jelikož se na něj zmičená, papírová stěna s ručně vyobrazenými kormorány u jezera převrátila a zabraňovala mu ve výhledu. Každopádně ho to probudilo, i když netušil, co se děje. Když se vyhrabal z trosek, už jen zahlédl dvě zmenšující se postavy, jak si to hasí neskutečnou rychlostí někam zahradou rodiny Kuchiki, kde kosí stoleté sakury, jež tam rostly už od nepaměti a jejich květy na jaře bylo to nejkrásnější, co Seireitei mohlo nabídnou. Yasumaru se jen podrbal na hlavě a vdechl čerstvý vánek, který mu nyní vnikal do pokoje... tedy... bývalého pokoje, nyní hromádky latí, trámů a papíru. Yasumaru se na to podíval velkýma, smutnýma očima a vytelky mu z nich dvě stříbřité slzy... tohle bylo to nejhorší probuzení!
A mimochodem... motýl nepřežil.

Izumi Razaki

Měl jsem ten zlej dojem, že se musí před inspekcí stát něco zlého... veškeré papírování bylo hotové, všechny resty splněné... a pokud Mitoshi nezpanikařil a nepřeházel celou divizi naruby, tak vše muselo být v pořádku...
Usmál jsem se podíval se na obzor...
PRÁSK
Najednou jsem byl napláclí na čele nějakého pojízdného stolu nebo tak něčeho... A ujížděl kamsi do dálky...

Tomisura Raiden

Začal se pomalu sbírat ze země a otočil se. Za ním se řítilo něco bílého, velkého, Yoshirovského a řvalo to Bankai. Jednou mrknul a podařilo se mu vytáhnout zanpakuto. Velice šikovně si jí chytil... právě teď mával Yoshirovi před nosem rukojetí a sám jí držel za čepel. Naštěstí tak dobře, že si ruku neřezal. "Bankai Párty?" zvolal šťastně a kolem něho to všechno začalo zářit stříbrno-modrou barvou. Najednou se mu na tělo objevilo diamantové brnění a meč se také změnil. Tentokrát si ho chytl normálně a na Yoshira mezi tím vyplázl jazyk. Rozeběhl se slalomem pryč a po chvilce když už mu nohy nesloužili tak přešel na křídlový pohon. Začal stoupat do vzduchu a vysokou rychlostí se řítil kupředu. Asi natankoval moc Naturalu, porušoval totiž povolenou rychlost v Seireitei o dost velkou část tachometru. Nevědomky si to namířil do šesté divize, křídly kácel stromky, babky a ožraly. Najednou další KŘACH a ocitl se v Bankai podobě na Yasumarově posteli s přihlouplým úsměvem na tváři. Na nic nečekal a vyletěl rychle dál... čili další zdí ven a přímo k první divizi. Jenže... tímto směrem stály již zmíněné Sakury, které jeho krásný let nevydrželi ani náhodou.

Myamoto Usagi

Otočím hlavou, když uslyším nějaký hluk za sebou. Naprosto nechápavě a strnule sleduji něco, co se velmi velkou rychlostí blíží ke mně. Tomisura-taicho?!? Podívám se ještě překvapeněji, když se mi povede identifikovat ten povoz tedy stůl a kapitána v evidentně podnapilém stavu, trůnícím na něm. Tohle nedopadne určitě dobře... Ale to už "to" projelo zdí a pak uslyším ještě další ránu, která hned následuje. Jak se vzpamatuji z prvotního šoku, pomalu se nakloním, tím před chvilkou vytvořeným otvorem ve zdi, dovnitř. Konan? Nic nevidím, jen zaslechnu naštvané Yoshirovo bankai. Když se usadí prach konečně pořádně zahlédnu tu bizardní scénku. Ti dva mi ale okamžitě zmizí z dohledu. Jestli tady obzvláště ted bude používat bankai, tak nás So-taicho zabije......... Shunpem vyrazím za nima, abych je mohla zastavit nebo se o to aspon pokusit. Konan, obleč se...budu tě pak potřebovat, ale ted musim zastavit ty šílence.... Stačím ještě ve spěchu říct, než opustím desátou divizi. Cestou vidím jen tu hroznou spoušt, kterou ti dva po sobě zanechávají. Kdyby si ničili aspon jen vlastní divize........přeskočilo jim?!?

Yoshiro

Musel dát všechno do toho, aby Raidena dohnal a zastavil. Chtěl mu říct, že ničení Seireitei den před tím, než příjde inspekce, není moc rozumné. Cestou za Raidenem proletěl nějakým domkem a když vyletěl, měl ve vlasech bílou kočku. Takovou, po jaké vždycky toužil. Ale nevšiml si toho. Byla v těch vlasech jako chameleón. Yoshiro ještě zrychlil, aby Raidena dohnal. Máchl mečem. "Vzleť výš!!" a vystřelil po letícím kapitánovi osmé divize ničivý útok. To že někde pod nima jede Razaki se stolem, si nevšiml.

Izumi Razaki

Nad okem mi naskočila žíla... Moje krásné ráno bylo zcela zničeno stolem...
BANKAI !!! 2 ohořelé půlky stolu se řítily dál... Roztáhl jsem mohutná blanitá křídla NEODPUSTITELNÉ !!! vykřikl jsem a rozpoutal doslova ohnivé peklo... Velice rychle jsem se blížil k Raidenovi...

Konan

Když Yoshiro mluvil o tom, že byl moc unavený kvůli mně, tvářila jsem se jako největší andílek na světě, který za nic nemůže. Ale pak mě moc nenadchlo, že přijede nějaká inspekce, protože to znamenalo tuny práci i v deváté divizi. Všechny ty papíry, tajné fotografie a spousta dalších věcí. Taky uklidit po sokolovi, který se ještě neráčil odstěhovat. Kdoví jestli podle předpisů tam vůbec může být.
Taky byla pravda, že jsem v pokoji měla pár knížek o tom, jak se skládají origami a přitom už jsem je měla dávno vrátit, ale raději jsem byla zticha.
Už jsem Yoshira chtěla pohladit po jeho hebkých vláscích, když v tom...katastrofa. Přesněji řečeno kapitán 8. divize. Z jedné díry, kterou udělal jsem dokonce zahlédla svojí kapitánku....To nám ten den pěkně začal.
Chtěla jsem Yoshira zastavit, ale je mnohem rychlejší než já. Rychle jsem vstala z postele (měla jsem na sobě modrou košilku, abyste si nemysleli :P). Přehodila přes sebe nějaké své oblečení a přes otvor ve zdi jsem pozdravila svou kapitánku. Zdravím. Jistě. Přikývla jsem. Stejnak jsem asi nic jiného ani dělat nemohla s mojí rychlostí. Navíc kapitánka je i silnější. Na malý kus papíru jsem Yoshirovi napsala, že tu byla má kapitánka a vyzvedla si mě, takže jsem musela jít. Pak jsem tedy zamířila do kasáren 9. divize.

Yasumaru

se koukal na to, co se dělo nad i v Seireitei. Sledoval mocné a ničivé útoky a brada se mu třásla a mírně popotahoval. Pak už to nevydržel.
"Proč si můžou všichni zapnout bankai, kdy se jim zachce, jenom já né?!!! To není fééééér!" vyhrnuly se mu z očí proudy slz a on se dal do pláče. Když ho záchvat trochu přešel, vstal z futonu, na kterém doteď seděl, a šel si dát k snídani vafle s jahodami a se šlehačkou. Zaslouží si je za to příkoří!

Tomisura Raiden

Letěl si to plnou rychlostí dál až konečně opustil Sakurový sad 6. divize a objevil se na území 3. divize. Najednou se za ním ozval Yoshiro a vypálil po něm "rachejtli", on jen udiveně otevřel pusu dokořán a mávl svojí Zanpakuto se slovy: "Aoi gin no nami!" Bílá vlna jistě uvítala, že se jí do náruče rozletěla modro stříbrná vlna stejného kalibru a síly. Dalo se z toho vyvodit, že když se tyto dvě drtivé masy Reiatsu střetnou nad kanclem Kapitána Mitoshiho, že prostě ta kancelář to nevyhraje a dopadne jako 6. divize. Jenže, proč se zastavovat když byl v blízkosti jeden královský úlovek. A to babča ve svém Ementálovém kanclu ve středu 1. Divize. Rozhodl se jí podat hlášení o stavu své divize a i těch ostatních. Samozřejmě, že vůbec "nemohl" za to, že teď polovina Seireitei vypadala jako jeho 8. divize.

Myamoto Usagi

Když jsem uviděla, že se k tomu šílenctví přidal i Razaki, připadalo mi, že nastává konec Seireitei tak jak ho známe. Dostala jsem se do vzduchu vedle těch tří i když do bezpečnější vzdálenosti. Okamžitě přestantě! Zbourat to tady můžete až někdy jindy, už tak jste napáchali dost škod! Navíc ohrožujete členy divizí! A to den před příjezdem inspekce! Copak jste se všichni pomátli?! Zařvala jsem, jak nejsilněji jsem dokázala. Jestli tohle nevýjde, tak co budu jenom dělat?!? Moje bakudo nebude stačit na ty tři v bankaii...a vyvolávat další bankai to by situaci moc nepomohlo.....všichni by potřebovali praštit po hlavě a nebo dostat dávku šumáku to by je možná i zabilo.....

Izumi Razaki

Ozvalo se cvaknutí... několik papíru bylo teď secvaknuto k sobě... Ozval se zvuk, jako když někdo opatrně uhodí stohem papírů o stůl... stovnaný paklík zarovnat, a založit, kopii odeslat a uložit... orazítkovat všechny kopie a opatřit parafou... Práce byla hotová, papírování celé 3. divize bylo hotové... Výbuch nad 3. divizí ohrozil můj geniální byrokratický systém... Uuuuuarrrrghhhh vykřikl jsem v agonii, kterou mohou znát jen dobří byrokraté... Vystartoval jsem po kapitánu Raidenovi, vší silou ho chytil za hlavu a zarazil ho do země... tak mocná byla zášť zhrzeného byrokrata...

Kasumi Haruka

Tsuki nečekaně rychle zmizel z kasáren. Nechápala, jak se někdo jako on mohl tak hnát do úklidu knihovny. Když pochopil na poprvé on, doufala, že pro Akishu to nebylo absolutně nic složitého a tak si zamířila do kanceláře.
Vskutku, včera si udělala nějaké to papírování a tak toho na dnešek moc nezůstalo. Šla si jen ke stolu pro něco do jeho horního uzamčeného šuplíku.
Když jej opět zamykala, tak... si ničeho nevšimla.
To nic není... nechám to na později... Konstatovala při pohledu na malý štůsek papírů, jež ležel úhledně srovnán uprostřed stolu.
Zabouchla za sebou dveře a kráčela si to v klídku ven s myšlenkou, jaký zas asi bude nudný den. Jak ale vyšla před kasárny, vzhlédla a... Jsou to snad ptáci? Ne! Jsou to letadla? Ne! To je... To jsou kapitáni?!! Zděsila se. Co to proboha...

Myamoto Usagi

S povdechem jsem sldovala, že můj první pokus neměl asi naprosto žádný účinek. Že to uklízení ale vzali pánové od podlahy.... Potřebovala jsem to co nejrychleji ukončit a navíc mě to jejich až dětinské chování začínlo malinko vytáčet. Bankai. Jakmile jsem se vynořila z červeného reiatsu, všimla jsem si Razakiho útoku na Raidena a tak jsem se shunpla nad jeho hlavu a co nejrychleji a silně jsem ho uhodila druhým koncem zanpakuto do hlavy s nadějí, že ho to pošle do hlubokého spánku.

Mitoshi
Zrovna jsem se podivoval nad tím, jak sám unesu celou pohovku, když jsem uviděl ty, s odpuštěním, hovada.
Díval jsem se na to, co tam předváděli.
Potom, co se začalo střílet, jsem ze sebe dostal nějaký divný kvíkavý zvuk.
Chvíli jsem tam stál. Beze slova.
Pak se ale můj prázdný pohled změnil. Na pohled plný nenávisti.
Ban...HOVKA! pohybem podobným baseballovému nadhozu jsem mrštil dvousedačku přímo proti Raidenovi.
Momentálně jsem byl psychicky zdebtaný a našlo se ve mě poněkud přemrštěné množství fyzické síly. Takže mi opravdu nedělalo problém hodit sedačku i tak vysoko. Závisel na tom život mé kanceláře. A to je nepřijatelné.
(Pokud vezmeme v potaz, že Razaki Raidena hodil, tak by mohla být výslednice sil zajímavá)

Yoshiro

Jeho útok se srazil s tím Raidenovým. Pak to Yoshira odhodilo někam dál. Ležel v nějakém keři nebo co to bylo. Vůbec netušil kde je. Myslel si, že asi umře. Když v tom.. "Nya.." Začal se rozhlížet okolo sebe a hledal, odkud ten zvuk přišel. "Nya nya" Ozvalo se znovu. Yoshiro 'vypnul' bankai a začal se plazit po zemi a hledat v keřích strůjce tohoto zvuku. Zvedl hlavu, měl vykulené oči a tvářil se jako by hledal vysněný dárek pod vánočním stromečkem. "Čičíííííííííí!" Zakřičel, aby tu kočku nalákal. Vůbec nevěděl, kde je."Čiiii-číííííí či-čííííí!!!" Zakřičel zase a pak to přišlo. Kočka mu seskočila z hlavy a Yoshiro se asi zamiloval. Teď zapomněl na Raidena a všechny katastrofy s ním spojené. Chytil tu kočku do náruče a začal jí oňuňávat. "KYAAAAAAA!!!!" Vykřikl radostí.

Izumi Razaki

Najednou se proti mě a Raidenovi vymrštila sedačka...
Měl jsem jediné štěstí, že mě v tu chvíli odstrčil útok kapitánky Myamoto Usagi. Trochu otřesen jsem dopadl kousek od hrůzné události. Kombinace "Chopu naštvaného Byrokrata" a "raketového odpalu kapitána Antera" musela poslat kapitána Raidena někam do spinkací místnosti...

Mitoshi
Popravdě by jste nevěřili co se stalo těsně po hodu.
Mitoshi se přesunul za vyhozenou sedačku, s mírnými obtížemi ji zastavil a nechal ji spadnout zpět na dvůr třetí divize.
Se svým typickým škrobeným pohledem se tam také vrátil, chytil sedačku a šel do své, kupodivu stále stojící, kanceláře.
Ještě bych si zničil sedačku kvůli takové špíně... řekl nezaujatě a začal aranžovat pohovku.

Myamoto Usagi

Jakmile jsem si uvědomila, co jsem udělala, uvolnila jsem svůj bankai. Tak tohle jsem přesně nechtěla....aspoň že ta neplánovaná demolice Seireitei, už asi skončila. Izumi je na zemi, Raiden někam letí a Yoshiro.........Kde je Yoshiro?!? Rychle jsem se rozhlédla po okolí, ale po kapitánovi desáté divize nebylo nikde ani památky. Snad je v pořádku....kdyby ne, tak by byla Konan asi nepoužitelná, při dávání naší divize do pořádku a to nemohu dovolit! Shlédla jsem pod sebe na Razakiho. Za tu ránu se omlouvám. Řekla jsem A pak jsem seskočila k místu, kde se podle reiatsu nacházel Yoshiro. Když jsem tam doazila, uviděla jsem jeho nohy trčící z nějakého křový a slyšela jsem velice prapodivné zvuky, které se odtamtud linuly. Ať se dá ještě vyléčit...Ať se dá ještě vyléčit... Prodrala jsem se větvičkami k Yoshirovi a jak jsem ho spatřila, tulícího se k nějaké kočce na mé tváři se objevil výraz: "To si ze mě děla legraci..." Jste v pořádku Yoshiro-san? Zeptala jsem se pro jistotu a napřáhla jsem k němu ruku, abych mu mohla pomoci vztát z té zeleně. Kdybych ho neznala, tipovala bych to na vážný úraz hlavy......

Akai Tsuki

Stál jsem tam tak před knihovnou a čekal jsem, spolu s dalšími shinigami. Ty tam nyní seděli, protože jsem jim dal pohov a kecali o nějakých věcech. Pane bože sykl jsem a opřel jsem se o dveře. Kure usnula, což mě překvapilo, ale pak ji probudil nějaký hluk. Podíval jsem se a pocítil jsem kapitánské reatsu Zase dělaj bordel a šel jsem mimo dveře. Sedl jsem si k jednomu stromu a Kure se zatím zabavila tak, že vylezla na strom a hrála si s listama. Tss vydal jsem ze sebe a udělal jsme menší vlnu z reatsu. Tu by měli pocítit, že tady někdo je řekl jsem si a zavřel jsem oči.