Jak do Seireitei přišla inspekce

Izumi Razaki

Vítejte v mé skromné kanceláři... copak tedy po mě chcete? Jsem si jistý, že tu někde vyhrabu cokoliv budete chtít... řekl jsem a pozval je dál... jednu knížku už jsem našel. Byl s ní podložený stůl, aby se nevyklal. Byla trochu oprášená a v desce byla trochu vytlačená noha od stolu... ale jinak to celkem šlo... byla to ta se staráním o děti...

Yasumaru

si až teď uvědomil, že vlastně od rána neviděl svou podkapitánku. Byl prostě od probuzení tak vystresovaný, že mu to vůbec nepřišlo na mysl, nějaké ženské. Usmál se na ni.
"Ale, to víte... Přinesli mi stůl, ale neprojde dveřmi, tak přemýšlím, co s tím budu dělat..." řekl upřímnou pravdu, tak jak to dělal většinou. "Jak se máte, Suki-chan?"

Suki Taiketo

Neprojde dveřmi?! Ale vždyť.. Suki málem propukla v hlasitý smích spojený s pláčem, jen tak tak se jí podařilo zachovat vážnou tvář. Bylo očividné, že její kapitán není zrovna technicky typ, nebo spíše ani trošičku!
"Mám se velice dobře, co vy? .. Mimochodem..Taicho, když odmontujete tu vrchní desku, tak to stoprocentně pronesete.." řekla Suki, přičemž se snažila svůj smích zakrýt za to, že si náhle a velice nutně podřebuje odkašlat.
"Ráda vám pomůžu." dodala ještě a odnesla ten napěchovaný balík plný dobrot na nedalekou lavičku, kde jej opatrně položila. "A pak pro vás něco mám.." pousmála se a došla k němu zpátky. Následně se sehla ke stolu..
"Potřebujeme nářadí!"

Yasumaru

"No... ráno jsem zaspal poradu kapitánů, probudilo mě, když mi někdo zboural polovinu sídla klanu, pak jsem se dozvěděl, že zítra přijde inspekce od krále Soul Society, chvíli jsem se dusil vaflí a teď mi přinesli ten stůl... takže celkem dobře!" shrnul svůj den na Sukiinu otázku ohledně toho, jak se má. Potom Suki navrhla něco tak geniálního, že to Yasumara málem porazilo. odmontovat desku! To by ho v životě nenapadlo! "Suki-chan! Vy jste tak strašně chytrá, proto jsem si vás zvolil za zástupce!" vykřikl nadšeně. Pak ale jeho nadšení trochu chladlo. "Nářadí?" podrbal se bezradně na hlavě. Neměl tušení, kde něco takového tady v okolí sehnat.

Suki Taiketo

"Dusil vaflí?!" vyjekla překvapeně a skutečnost, že se zmínil o nějaké inspekci jí zatím nedocházela. Zato jeho kompliment u ní vyvol růžové tváře, které se snažila zamaskovat tím, že jí je velké horko.. "To jste měl těžké ráno.. Mimochodem.. Cože?! Jaká inspekce?!" vykřikla, když si její mozek začal připouštět tu hroznou zprávu. Na tohle nebyla připravená! Vše se musí dát do pořádku!
Musíme všechno vymydlit, uklidit.. Proboha!.. a taicho ještě nepřibral!
"T-To je hrozné, co budeme dělat! No, asi nejprve tento stůl." hlesla Suki zamyšleně a pak se na minutku ztratila do kasáren. Přeci jenom, když tu mají prádelnu a podobné věci, musí tu mít i kumbál i s nářadím. Co když v divizi něco rozbije..
Po chvíli doslova vyběhla ven s jakousi bedýnku a znalecky si dřepla ke stolu, načež se začala prohrabát těmi šroubováky a podobnými věcmi.
"S bratrem jsem často něco opravovala.."

Kasumi Haruka

Tsuki se vrátil. To bylo rychlý, ale zase už snad vyřeším ty problémy. Ještě ho najít. Proběhne jí hlavou a vyšlápne vpřed. Nemusela jít dlouho, jeho přítomnost prozrazovali stopy reiatsu které se tu táhly.
Jak jinak. Zdá se, že má hotovo.... Pronesla, když zjistila, kde asi tak teď může být. Přistoupila tedy k dveřím a zaklepala se slovy. Tsuki! Jsi tam? Otevři...

Akai Tsuki

Otevřel jsem oči Sakra, kdo to může být v tudle dobu řekl jsem si a zabořil jsem hlavu do polštáře. Poté jsem si uvědomyl, že to je kapitánka a vylítl jsem z postele.
Začal jsem tam rychle uklízet a pak jsem šel otevřít. Bylo na mě znát, že jsem rozespalej Kapitánko řekl jsem s výmluvným úsměvem Zrovna jsem si uklízel pokoj a když jsem se ohlédl, spatřil jsme ještě větší bordel, než tam byl předtím Sakra pronesl jsem si v duchu.

Kasumi Haruka

Dveře se otevřeli. Jak jinak, kde by taky mohl být. Když sena něj podívala a uslyšela ten tón, nemusela se nijak vyptávat.
To je nezvyk... že by si si uklízel. Hlesla a usmála se. Znala ho a věděla, že uklízení není jeho parketa a to už vůbec ne, když se jedná o jeho majetek. Potřebuji radu. Myslím, že by jsi mohl na něco přijít. Musíme nějak znemožnit přístup do sklepa.... ty víš proč. Kdyby to tam inspekce viděla, nebylo by to dobré. Jakmile to dořekla, povzdechla si.

Akai Tsuki

Podrbal jsem se na hlavě Je mi to jasné a pověsil jsem nějaké triko na ramínko. Co zkusit nějakou bariéru, ze které není cítit reatsu řekl jsem a sebral jsem jedne polštář, co byl na zemi a hodil jsem ho do postele. A nebo zazdít dveře do sklepa, už ten samostatný vstup, co je na chodbě řekl jsem s úsměvem a šel jsem k ní. Myslíš, že jim Kure nebude vadit? a pohlédl jsem na kočku, která nyní spala v posteli.

Yasumaru

si také dřepl a díval se užasle, co Suki dělá. Ještě nikdy neviděl ženu dělat něco takového!
"Víte, s tou inspekcí si nelamte hlavu, v divizi máme přece pořádek, takže není problém, ne?" usmál se s naivitou důvěřivého člověka, který o mnohém neví. "Navíc, všichni šli opravovat to naše sídlo po ranním incidentu, takže to bude do večera vyřešené a budeme moct klidně spát!" dodal s naprostou důvěrou, že to tak bude. "Hmm... mohl bych to taky zkusit?" zeptal se potom a vzal si z krabice s nářadím šroubovák.

Izumi Amaru

D...dobře! Protože tu mám kapitána a nebojím se ho použít. Tady je seznam knížek, keré jste si vypůjčil a nevrátil. Potřebujem je zpátky řekl jsem rádobydrsným tonem, který neznačoval, že se jsem svojí dávku odvahy dneska už dávno vyčerpal.

Yoshiro

Koukl se na Amara dost nechápavým pohledem. Tohle byla jedna z nejvíc lame hlášek, který Yoshiro kdy slyšel. Odkašlal si a vrátil se pohledem k Razakimu. "Byl bych opravdu velmi rád, kdyby jsi nám ty knížky teď vrátil, Razaki." Řekl Yoshiro dost kapitánsky a seriózně. Jen ať už to má za sebou a může se večer ponořit do horké koupele. Nejlíp s Konan.

Izumi Razaki

Odstrčil jsem maskota stranou, aby nepřekážel při rozhovoru dospělých. No jo... víš, já bych fakt rád... ale nějak nevím, kde jsou... našel jsem jenom tuhle... ale podívám se po nich a jsem si jist, že je najdu řekl jsem a podal Yoshirovi knížku o dětech s obtiskem nohy od stolu... samozřejmě druhou stranou, aby nebyl otiskl tak vidět. Jsem si jistej, že ty knížky o byrokracii budou zařazeny pod "b" řekl jsem a začal se hrabat v přihrádkách

Kasumi Haruka

Kure? Ohlédne se na černé chlupaté stvoření, schoulené na posteli. Ne, snad ne... Vlastně, i kdyby... Co je jim po tom. Kočka to tu nijak neovlivňuje. Řekla a na krátko se zamyslela. Nápad s bariérou byl dobrý, ale asi by bylo poznat, že se tu nachází. A zazdění... takový povyk kvůli tomu, to snad nebude potřeba. Ne, chtělo to někam přemístit na zítřek to, co by nemělo být kontrole známo.
Myslím, že zazdění je zbytečné. Až moc... No, ale jestli víš o nějaké bariéře, u které nejde vycítit reiatsu, sem s ní.

Akai Tsuki

Usmál jsem se Vždyť víš, že jsem v kidu propadal řeknu směšně a začnu přemýšlet. Zřejmě to byl velice bolestivé, protože mě ihne dzačla bolet hlava. Chytnul jsem se za ní Nic mě nenapadlo a podíval jsem se do chodby. Usmál jsem se a naklonil jsem se k ní blíž Co je takhle zatím přesunout do kasáren 1. divize? šeptl jsem ji a začal jsem se z hluboka smát.

Suki Taiketo

Usmívala se vesele, tohle jí připomínalo dny kdy si s bratry bezstarostně hrála a neměla žádné problémy.
"Vážne?" hlesla Suki trochu nedůvěřivě. Věděla sice, že ona a taicho plní všechny povinnosti, ale nebyla si tak úplně jistá, jestli je to u všech členů divize stejné. "Dobře, tak to potom máme moře času!.. Samozřejmě, zkuste to.. Není na tom nic těžkého." zakřenila se a pomalu se dala do rozebírání vrchní desky. "Mám pro vás dortíky! Speciálně jsem je vybírala, doufám, že vám budou chutnat taicho."

Kasumi Haruka

Přikývla. Jo, vzpomínám si, ale v duchu jsem doufala, že když si to navrhl, tak budeš něco znát. To už se k ní ale naklonil a tak poslouchala.
Zajímavá myšlenka... Zasmála se. Určitě by So-taichou velice potěšila tak neobvyklá návštěva. Tsuki sice neměl příliš reálné nápady, ale zase to bral s humorem, což nebylo v divizi ničím zvláštní. Nezapomeň, že o tom nikdo jiný, než 2.divize, neví. Vrhalo by to na nás špatné světlo a to si nemůžeme dovolit! Řekla poněkud ne zrovna vážným tónem.

Akai Tsuki

Rozkaz řeknu a narovnám se. Pak jsem povolil a položil jsem ji ruku na hlavu, usmál jsem se. A co takhle jim udělat nějakou ohrádku venku a tam je zatím schovat? zapřemýšlel jsem nahlas a sledoval jsem, co mi na to řekne.

Kasumi Haruka

Trochu sebou cukla, když na ní tak Tsuki natáhl ruku.
Oh.... ohrádku? Ale vždyť to je přece... Odmlčela se a na první pohled se zdálo, jako by to byl zase nápad, který pro ni nebude reálný, ale jak by on už mohl znát, zdání u ní může klamat. ... výborný nápad! Ano, to by mohlo jít! Kolik skrytých koutů zahrada kasáren má, jistě. A ono jich ani není tak moc. Podívala se na tebe s něčím neznámým v očích. A ty... bys tu ohrádku postavil?

Akai Tsuki

Nečekal jsem, že to bude znít jako dobrý nápad, ale co. Poté se na mne Kasumi zadívala. Eh?? já? dostal jsem ze sebe. Poškrabal jsem se na hlavě A nechceš mi pomoct? Kasu? pohlédl jsem na ni s úsměvem. Poté jsem začal přemýšlet nad místem, kd eby se to dalo udělat. Na něco jsme přišel V severní části zahrady je takový keř, kde je většina dne stín od stromu a nikdo tam nechodí, takový temný kout, tam by to šlo. řekl jsem a pohlédl jsem na ní.

Kasumi Haruka

Když se zmínil o pomoci, kývla jsem. O tom nepochybuj. Vlastně, je to na mě. Je to můj problém, takže vlastně ty pomůžeš mě. Ale budu ti moc vděčná. Objasnila mu, jak se to s touto situací vlastně má.
Ano, ano, vím, kde to myslíš. Navíc, je to místo, z normálních často navštěvovaných částí zahrady, prakticky neviditelné, takže tam by to rozhodně šlo. Uznala mu za pravdu a zamyslela se, co by bylo potřeba vzít. Asi se podívám, jestli máme někde nějaká prkna a sejdeme se tam, domluveno? Optala se, jestli je mu to jasné a byla připravena k odchodu.

Satoshi
Bylo načase vyzkoušet moji motorku, takže jsem nechal všechny starosti s inspekcí, které jsem stejně neměl, za hlavou a vydal jsem se, jako Rytmus ve videoklipu Elektrošoky, vstříc klidnějším místům.

Akio

Stoupne si před nastoupenou divizi. Projede je pohledem a pak začne.
Milá třináctá divize. Musím vás obeznámit že se blíží zkouška, která rozhodne o osudu celého Seireitei. Od krále se blíží inspekce a hněv, který se na nás snese od vrchní kapitánky, pokud neprojdeme přes inspekci, bude strašlivý! Odmlčí se, zpraží je pohledem a vezme svůj seznam. Takže...bude třeba uklidit kasárna a skrýt vše, co je nepředpisové. Začít nosit předpisově shihakusho, povinně si všichni vyměnit povlečení, které dorazí co nevidět a staré dáme...do 6. divize. Yasumaru si stěžoval, že nemá z čeho šít kostýmy pro své divadlo. Jo a všechny zásoby alkoholu přenést ke Kyouheiovi a Hitsutovi... pak se natočí k oněm dvoum, kteří vždy stojí vepředu, aby si mohli dělat legraci z proslovů. Vy dva...vystřízlivíte...a budete se od alkoholu držen nejbližší dny...jo a onen alkohol nanosíte k destilační koloně a tu zamaskuješ ty osobně Kyouhei! A jestli někoho z vás načapu opilého...budete uklízet můj kancl...a vězte..že tohle se nepovedlo ani Podkapitánce Baru!!! Nahodí hrozbu...každý ví, že uklidit kancelář kapitána 13 divize je nemožné. To je prozatím vše...další pokyny uvedu časem...naposledy vás žádám..abyste vše dali do pořádku...neb hrozivá parní lokomotiva jménem Shounagon Sei!!!

Akai Tsuki

Kývl jsem Rád pomohu, tys mi taky hodněkrát pomohla řekl jsem a přešlápl jsem. Poslechl jsem ji Dobře, sejdeme se tam a rozběhl sem se pryč.
Zastavil jsem se u skladu 2. divize a nakoukl jsem dovnitř. Uviděl jsem takové větší skleněné akvárko. Tsss, to tu chtěl někdo pěstovat dinosaura nebo co? řeknu si a dojdu blíže k tomu akvárku. Chvilku ho zkoumám a pak jsem ho čapl Pfůůůů, těžký řekl jsem a opatrně jsem ho položil na zem. Vydal jsem menší vlnu reatsu. Snad pochopí, že jí zde potřebuji řeknu si pro sebe a čekám.

Kasumi Haruka

Vydala se pryč. Ano, směrem do sklepa, kde bylo všechno možné.
Pomalu pootevřela dveře a nahlédla do černočerné tmy. Hezky tiše... To jsem já.... Schovat! Řekla a pak vešla za dveře, které se za ní zavřeli a ona rozsvítila.
Prima! Sešla dolů ze schodů a porozhlédla se. Zašla za pár krabic a přesunula nějaké police a všelijaké věci, co tu byli. Dokonce našla i pár beden se saké, což jí docela naštvalo, protože sem mají členi přísný zákaz vstupu. A saké se tu skladovat už vůbec nesmí. Prodrala se až do zadních částí prostoru, ale nikde žádný prkna. V tom momentě, kdy zrovna hrabala v jedné z krabic, ucítila zvýšené Tsukiho reiatsu. Buď něco potřebuje... nebo nevím... To už je stejně jedno, tady nic není. Oklepe si ruce a jde ven, když uvidí, že z poza schodů vykukují nějaké věci. Na chvíli se tam zastavila konečně našla co hledala. Já věděla, že to tu je! Hlesla a vystoupala nahoru.
Konečně našla Tsukiho.
Eh... co to tu proboha vyvádíš? Zeptala se, při pohledu na to, co našel.