Prostory 3. divize

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Možná to i nakonec byla trochu smůla, že se tam nemohla Kyouki obhajovat sama. Dokázala si představit, jak by asi kapitán zareagoval na to, kdyby se mu do jeho rozhodnutí montovala a zase by musela sedět v nějakém zatemněném místě a poslouchat, jak mu podkopává autoritu a kdo ví co všechno. Tu konverzaci určitě nechce mít znova, takže byla poslušná a sledovala, jak se situace bude vyvíjet. 
Zajímavější byla sázka mezí ní a kapitán ohledně výhry v tomto souboji. Ten ale chtěl konkrétní smysl, proto se na chvilku odmlčela. Peníze pro něj nemají smysl, takže to chtělo něco cennějšího. Asi nemohla úplně sázet jeho kapitánský post, a tak se postavit do čela divize. Co mohla tedy nabídnout? Neměla konexe v ostatních divizích, žádné známé či podivuhodné lístky na cokoliv. Měla ve výsledku jen sebe samu. [trec=kyouki]Jedno jakékoliv přání bez možnosti odmítnout?[/trec] navrhla z čistého nebe tu nejoriginálnější sázecí minci, co existovala. Jakou to mohlo mít hodnotu pro kapitána, nemohla tušit. Ale z její strany chtít od kapitána divize cokoliv, toho se dalo už lépe zneužít. 
Mezitím se tam už připravil souboj po dohodě s využitím zanpakuto. Trochu si ironicky vzpomněla na všechny ty vymyšlené obavy Akiho, které jí tam líčil minule. Uzavřený prostor, mnoho lidí, schopnosti zanpakuto. Takhle si představoval věc pod kontrolou? Musela se usmát. 
Ieyasu nevypadal nijak špatně a vůbec fakt, že ovládal shikai naznačovalo, že si možná přeci jenom vsadila na správného hřebce. Navíc měl zajímavé schopnosti, protože uzavřel sebe a slamáka v jakési bariéře. Nevýhodou však bylo, že se mohl bránit či útočit jenom svými pěsti. Prozatím to vypadalo jako jediná možnost z jeho strany. Teď aby se ukázal Rotoya.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Sledoval co se tam děje před nimi a byl mile překvapenj reakcí Ieyasa. Moc dobře věděl o co se Rotoya pokoušel a dostal teda hodně rychlou stopku. Navíc vidět něčí shikai bylo vždycky něco zajímavého a užitečného. Navíc co si odnesl zatím z toho co viděl, tak právě díky bariéře mohl dovolit souboj bez obav o členy divize.
[trec=aki]Máte mi co nabídnout? Jak bych tak takové přání mohl využít?[/trec]
Zeptal se i přes špatně položené otázky, s očividným zájmem. Když takhle komunikoval se svojí zástupkyní, tak bylo mnohem jednodušší číst jeho emoce. Jak říkal, volil si člověka kterému chtěl věřit a i proto byl před svojí zástupkyní trochu otevřenější.

Tanoto Rotoya

"He, to máš pravdu. A není to jen tak, to jméno jsem si musel vysloužit roky práce! Vy mladí, sotva vylezete z akademie, nevíte jakou barvu si dát dřív na hlavu a do toho už by jste mi dávali rozkazy!"
Vůbec tě neznal, ale i přes to tu na tebe docela specificky útočil. No, ono by tohle šlo použít i na jiného člověka v místnosti, že?
"Ha! Tak teda zanpakuto!"
Chtěl zaútočit hned jak to bude možné, ale stihl jsi aktivovat shikai dřív než on a vytvořil už zmiňovanou bariéru. Proto tam chvíli stál, s jednou rukou si držel klobouk a zíral kolem sebe. Druhou ruku měl na rukojeti meče. Ieyasu se mu zdál nejistý, což mu moc nesedělo k tomu, že se s ním zavřel v jednom prostoru. Bariéra ale taky znamenala jinou věc, mohl bez problému použít nějaký víc fancy útok na dálku. Pravděpodobně, furt nevěděl co ta bariéra dělala. A neviděl tvojí zbraň.
"Tsuyoku fuku, Kaze!"
Dostal ze sebe a sekl před sebou ve vzduchu mečem. Kolem se zvedl prach a jeho meč se změnil v katanu dlouhou tak 1,5 délky standardního meče.
"Kuikku!"
Dodal hned za to s druhým seknutím a z jeho meče tvým směrem vyletěla dva metry dlouhá vlna větru sekající vše, čeho se dotkla.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Rotoya tam měl nějakou narážku na to, že jako takhle mladí sotva vylezou z akademie, ještě ani neví, jakou barvou si nabarvit hlavu, a že prý hned budou dávat rozkazy. Ieyasu typicke neměl rád tyhlety 'dnešní mladí' typy, a ač bylo pořád otazné jestli tohle byl útok i na něj a nebo jen na Kyouki, její volby v barvách rozhodně respektoval. Teď to momentálně ale moc neřešil, protože už byl ve svém mind palace a snažil se naplánovat, jak nejlépe Rotoyu porazit. A tak tedy zvolil zanpakuto, a také zvolil zkusit to zahrát na nevinného nejistého.
A tak Ieyasu svoji zanpakuto vyvolal rychle, protože čím dříve se v kuchyni začne oteplovat, tím lépe.. a tak se objevila bariéra a teplota teď bude pomalu stoupat. Tyhle první stupně ale měly sotva efekt, a tak se Ieyasu pokusil vyprovokovat Rotoyu, aby si pro něj došel... ale Rotoya přišel s novou informací, a to, že jeho zanpakuto mělo rozhodně nějaké schopnosti na dálku. Damn... to to dělalo složitější. Proti Ieyasovi tak letěla vlna.
No, Ieyasu tady neměl moc na výběr, a prostě se pokusil ji shunpem přeskočit, tou nejkratší vzdáleností, takže jí šel naproti a těsně před ní skok. Pokud tohle vyšlo, tak když doskakoval, tak zvolal [rec=ieyasu]"Shinkirō!"[/rec] a vedle něj se objevil druhý on, a oba běželi přímo na Rotoyu, akorát z jiného úhlu. Ieyasu si všiml, jak široká a jak dlouhá je ta vlna, co předtím Rotoya poslal, aby měl mezi sebou a obrazem dost rozestupu na to, aby si musel vybrat, na kterého zaútočí. A při tom odraz nechal trochu udělat lehký odskok do strany, když viděl Rotoyu se připravovat na něco, aby se ho pokusil nabaitit na útok tam, zatímco sám připravoval pěst na pořádnou ránu kterou pořád chtěl mířit někam na stun do břicha.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Věnovala kapitánovi takový ten zklamaný pohled, jako když se těšíte na něco jednoznačného, ale vzápětí Vám to někdo zcela obrátí, vyvrátí a veškeré nadšení opustí vaše tělo. Tak nějak se cítila zrovna Kyouki po suché reakci kapitána. Vážně neměl žádnou fantazii, že se musel přímo zeptat, co mu může nabídnout, mladá dívka v krásném věku a s bystrou myslí? Založila si ruce na prsou a svrhla svůj pohled na bariéru se slamákem a zelenáčem. [trec=kyouki]Jestli v tom nevidíte žádný potenciál, tak to asi nemusíme řešit,[/trec] řekla otráveně a věnovala svoji pozornost boji. 
Z určitého hlediska to byla taková celková výhoda pro Kyouki. Neznala žádné Rotoyovi schopnosti a stačilo jenom pár sekund a mohla si udělat dobrý obrázek. Elementární zanpakuto na bázi větru. A převážně zatím ofenzívně orientovaná. Jednoduchost měla svůj potenciál, ale jestliže vysílání ničivých vln bylo vše, co dovedl, nebylo to nijak zajímavé. Na druhou stranu Ieysu byl zcela odlišný typ. Uzavření oponenta do bariéry, boj beze zbraně a nakonec duplikace či klon. Kyouki si dělala v hlavě imaginární poznámky. Vlastně, měla by vyřešit svojí situace v kanclu. Možná že by zelenáče přesvědčila jít dělat za ní papíry? No, Rotoyu tušila, že by nepřesvědčila.

[name=aki]Maki Aki[/name]

A naděje na sázku zmizela stejně rychle jako přišla. Moc tomu nerozumněl, přišlo mu to jako férová otázka. Doprošovat se dál sázky ale rozhodně nehodlal. Jen byl trochu zklamanej přístupem jeho zástupkyně. Ale třeba jí časem nějak porozumí. K tématu se tedy dále nějak nevyjadřoval a raději se sám věnoval souboji. Snažil se přijít na to, k čemu slouží ona bariéra. Jeho pozornost však ještě více zaujalo, když tam Ieyasu udělal svojí kopii. Ovládal iluze i někdo jiný v divizi? Nebo bude jeho technika fungovat úplně jinak?
[trec=aki]Tak kde jsi, Benjiro..[/trec]
Pronesl potichu a s úsměvm se podíval na svojí zástupkyni. Podle vývoje tušil, že se nebude jednat o úplně dlouhý souboj.

Tanoto Rotoya

Ani ho nepřekvapilo, že se Ieyasu vyhnul jeho prvnímu útoku. To by bylo až moc jednoduché. To, že si Ieyasu vytvořil ještě druhý obraz ho už ale překvapilo. Věděl, že stejným útokem už si neporadí kvůli úhlu, který mezi sebou Ieyasu a Ieyasu dva měli. No a tak slamáka nenapadlo nic jiného, než si prostě jeden obraz vybrat. A protože nepočítal s tím, že by byl Ieyasu schopný nějak měnit pozice nebo se s obrazem hned ze startu promíchat, tak měl svůj cíl vybraný.  Říkal si, že když rychle vyřídí originálního zelenovlasa, tak mu ten obraz může být úplně jedno. Zároveň začal pociťovat návaly horka, což zatím schvaloval na alkohol, a tak e bál, že by brzo mohl hodit šavli. Chtěl tedy souboj ukončit rychle. Rozhodl se do toho jít vším co má.
Kitakaze!
Zařval a roztočil meč v ruce před sebou jak mažoretka. Moment na to z meče vystřelil zase vše sekací vír větru. Vír měl průměr o něco větší než slamákův meč. Navíc v uzavřeném prostoru dělal vítr trochu větší paseku, protože prostě nepokračoval dál. Na druhou stranu, byl při tomhle útoku slamák nechráněný ze všech stran krom té, kterou vysílal útok.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu měl rozhodně nějaké triky schované v rukávu ještě, a to toho tam měl i víc než jen tohle, ale nechtěl tady ukazovat všechno, co v něm bylo, před očima celé divize. Protože, ač tohle byli jeho nejdůležitější spolubojovníci... také to byli jeho rivalové na postup a pozici v divizi, a Ieyasu byl někdo, kdo by takové pozice jednou rád měl, že. Tak jako tak, Ieyasu tedy běžel na Rotoyu ze dvou směrů, jeden kličkující Mirage obraz, a druhý pravý Ieyasu, který se snažil snížit vzdálenost ke svému soupeři, který viditelně měl útoky na dálku. Také u toho doopravdy začínalo být více horko, což Ieyasu nijak nevnímal, ale Rotoya asi ano. Možná si dokonce uvědomil, že bude dobrý nápad to tady ukončit co nejrychleji - i když si nesprávně odvodil, proč. To je takové to, když jeden ve škole v matice použil špatnou rovnici a stejně dostal správnou odpověď.
A tak tedy šupák vyvolal nějakou větrnou techniku, se kterou zaútočil směrem na Ieyasua jedna a asi i dvě. Ieyasu použil klon, aby se pokusil útoku vyhnout z jedné strany, zatímco sám se snažil běžet co nejrychleji proti soupeři na straně druhé, tou nejkratší možnou cestou. Když se útok přiblížil, tak už použil svoji maximální rychlost shunpa, aby se dostal ke svému nepříteli, který snad už nebyl tak daleko, a uštědřil mu ránu kolenem zboku někam pod žebra.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Souboj mezi zelenáčem a slamákem se konečně dostával do zajímavého stádia, kdy se Ieyasovi podařilo zkrátit vzdálenost mezi jeho pravačkou a Rotoyovým ksichtem. Obrazně samozřejmě, protože po užití shunpa Ieyasu mířil kolínkem hezky na žebírka našeho skoro-antagonisty. V tomhle momentě dostala Kyouki více sebevědomí ve svého hřebce, a protože se kapitán furt nechytal a začal tam vyvolávat a prosit neexistující duchy, hlasitě si povzdechla. 
[trec=kyouki]Co kdyby, kdybych vyhrála, tak musíte na měsíc nosit choker?[/trec] ani moc kapitánovi nefandila, že jenom tuší, co to může být choker, a popravdě, kdyby nenarazila na určitý obchůdek v Rukongai, ani ona by o nich nevěděla a dala by je někam do zverimexu, kdyby teda věděla, cože je to zverimex. Kapitán teď ale mohl spíš víc šrotovat, proč najednou ta změna nálad. Nejprve mu tam s nadšením deklaruje výzvu, následně ji celou strhne a zničehonic se vrátí, jakoby nic. No, kdyby nefungoval na bázi mužské mysli, možná by si uvědomil, že jejím prvním návrhem si mohl zkusit říct o cokoliv. Třeba o rande, protože nepůsobil jako někdo, kdo by měl jakékoliv zkušenosti. Což Kyouki taky ne, ale všechno to bylo o sebevědomí. Samozřejmě z jejího pohledu to nebylo nic menšího než nějaká sranda a povyražení. Na romanťárny měla knížky. [trec=kyouki]A pokud vyhrajete vy, můžete si říct o cokoliv, co Vás napadne. Nehodlám Vám tu vyjmenovat všechny mé kvality, ale věřte, dovedu toho dost![/trec] hrdě se vychválila, přičemž si položila všech pět prstů pravé ruky na hrudní kost, aby zvětšila pocit důležitosti a jistoty za jejími slovy. Jak se takové možnosti kapitán chytí? Nebo spíš naopak, nechytí? Sice zatím působil jako stará, zvětralá sušenka, ale sladká chuť se vždy dala zvýraznit, a hlavně, vylepšit dobrou sklenici mléka. Klidně toho bez laktózy, aby bylo ještě sladší! A proč by vůbec měl kývnout na takové 'ponížení' v nošení něčeho nového? Well: [trec=kyouki]Myslím si, že byste tím víc vynikl,[/trec] dodala mimo jiné, když se začala znovu věnovat souboji a přemýšlela, zdali Rotoya umí něco víc než vířit víry. Řekla to ale něžným hlasem, aby podvědomě zvýšila kapitánovo ego v tom, že se přece sama neobléká nijak špatně a mohla by to být jenom dobrá rada do jeho stylu. Pokud se teda nezačne ptát, co je to choker, to by byl mood bummer.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Choker? Kde se to nosí?[/trec]
Zeptal se místo toho, co to vlastně je. Protože vůbec netušil, co to choker je. Úplně se nepohyboval v posledních letech po obchodech a ani si nečetl žádné módní časopisy, nebo kde vůbec o takovém chokeru mohli psát. Možná i v jiných časopisech, které taky nečetl.
[trec=aki]Samozřejmě, že si uvědomuju vaše kvality. Jenom mě zajímalo, kterými by jste se mě pokusila zaujmout.[/trec]
Vysvětlil jí před tím svojí sucharskou reakci. Během této konverzace koukal směrem na souboj, který tedy i stíhal pozorovat. Jak se Ieyasu dostal k Rotoyovi, bylo rozhodnuto.
[trec=aki]Něco nosit zní jako ponížení pro mě. Nechcete spíš využít přání ve váš prospěch?[/trec]
Už byl smířenej s tím, že prohraje. A to co navrhoval bylo vlastně i nebezpečnější, ale zase mnohem zajímavější. Něco nosit, to mu připomínalo sázky lidí na akademii, které neměl rád. A to byl ve svých teen letech a stejně ho to nebavilo.

Tanoto Rotoya

A ten samozřejmě neměl jak útočit na jeden cíl a u toho se ještě nějak bránit. Takže dostal hodně slušnej kopanec přímo na žebra. Vydal bolestné zavrčení a přestal s točením mečem a vířením. Sice to byl ožralej šupák, ale furt ho takovej kopanec ještě neposlal úplně do kolen. I když si teda po kopanci jednou nohou přiklekl, aby to nějak ustál.
"Saikuron!"
Křikl a sekl kolem sebe. Nepřestal se ale točit, vytvořil takovej vír směřující do stropu. Jednalo se o únikovou techniku, ale pro někoho v jeho blízkosti i nebezpečnou, protože vítr měl stejné vlastnosti jako vlny co z meče vystřeloval. Po tom co vír zmizel, se Rotoya objevil na druhé straně arény. Hřbetem ruky si setřel kapky potu z čela.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu udělal několik tipů, které si chtěl prověřit. Dokázal se dostat nablízko nepříteli, a udeřit mu ránu, a pak čekal, jestli bude jeho prognóza přesná. Byla to zanpakuto na dálku, a takové mají velmi často nějaký způsob, jak dostat buď nepřítele od sebe, a nebo naopak jak sebe dostat pryč. Také se zdálo, že jeho zanpakuto je větrného typu. A tímhle útokem se mu podařilo obě tyhle teorie potvrdit, když Rotoya začal rotovat nad sebou, a udělal kolem sebe takový vír.
A tak se Ieyasu rozhodl zariskovat. Jeho zanpakuto mělo nevýhodu v tom, že se pomalu nabíjela, ale... existovaly podmínky, kdy použití jeho technik mohlo posílit tenhle proces. Například, když bojoval proti větrné zanpakuto, kde tu Rotoya v boji udělal spousty poryvů, které by mohly doslova přidal palivo do jeho ohně... [rec=ieyasu]"Kagerō Kyōka!"[/rec] zvolal tak Ieyasu, a dostal většinu z tepla, které nastřádal, do své ruky, která se tak rozpálila a začala hořet... a s tím praštil rukou přímo do Rotoyova víru. Jasně, bude to rozhodně hella bolet jeho ruku, ale pokud to bude fungovat tak, jak Ieyasu doufal, udělá tady ohnivý vír, který nejen dost možná pořádně spálí Rotoyu, protože ten by ho měl přímo u sebe a narozdíl od Ieyasa na něj není imunní, ale ještě by takový vír určitě zvýšil teplotu v bariéře ještě víc. Až podle toho, jak vyšel nebo nevyšel tenhle move se bude určovat zbytek bitvy, protože Ieyasu tady dost riskoval svoji ruku i to, co zatím dokázal dostat ze svých schopností... ale odměna by bylo víceméně garantované vítězství, pokud to vyjde.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Ze své hrudi pozvedla ruku a dlouhým ukazováčkem ukázala na svůj vlastní krk, přičemž i celou hlavu naklonila, aby jednoznačně pochopil, na kterou část těla ukazuje. Její vlasy spadly na stranu a odhalily tak celý její krk. Ten byl jako čisté, neposkvrněné plátno bez žádného defektu. Stačil by sebemenší dotek a zanechal by za sebou stopu. Tak delikátní to byl pohled. [trec=kyouki]Na krku. A dělají různé motivy, takže bych Vás asi nechala vybrat, aby se to líbilo i Vám,[/trec] pousmála se a po chvilce se narovnala. Přeci jenom vidět svět pod 45 stupňovým úhlem nebylo nic extra. 
[trec=kyouki]Měl byste už vědět, že nejsem člověk, co by se čímkoliv chtěl zvýrazňovat, i když to tak nemusí vypadat. Nebudu Vás omezovat, ani nabádat určitým směrem. Zajímalo mě čistě, s čím přijdete,[/trec] vysvětlila mu víceméně celý důvod jejich předešlého rozhovoru. Do toho se souboj chýlil do zajímavých eskapád. Co vypadalo jako rozumný defenzivní prvek od slamáka, tak Ieyasu využil jako moment překvapení pro jeho další schopnost. Kyouki si i z takové dálky všimla, že to už začíná něco sálat. Navíc se k tomu i pár bližších členů začalo potit a trochu uvolňovat své uniformy. Podívala se koutkem oka na okno a hlavou ji probleskla myšlenka, že by nebylo od věci otevřít okno. [trec=kyouki]Nevypadá to pro Vás dobře, kapitáne,[/trec] pronesla rozhodně a trochu panovačně, neboť jestliže tento sebevražedný krok vyjde, Rotoya po tomto půjde přímo do čtvrté divize. 
[trec=kyouki]Přemýšlel jste někdy nad tím, co sám chcete dělat, bez toho, co si myslí ostatní?[/trec] její atmosféra poměrně zvážněla, ale na kapitána se nedívala. Hleděla do ohnivého víru. [trec=kyouki]Stal jste se kapitánem. Určitě máte jisté povinnosti, ale pro všechny zde jste tím nejvyšším, čím se kdokoliv z nás může stát. Vážně se tolik bojíte, že Vás něco cokoliv znehodnotilo? Už od mého prvního dne jasně vím, že tahle divize Vás respektuje. Proč by tomu mělo být někde jinde? Žijte trochu svobodně, kapitáne,[/trec] zakončila svůj menší monolog, během kterého chtěla trochu promluvit do jeho duše. Kapitán si cenil upřímnosti a chtěl někoho, komu by mohl věřit. Tohle by mohl být tedy krok správným směrem. Nebát se nějakého ponížení nebo celkově názoru ostatních. To už bylo dávno za ním. Nebyl tedy čas trochu sklidit to, čeho dosáhl a užívat si? I když to může vypadat jakkoliv? Mohl to vnímat jako hloupou hru, kde donutí toho druhého něco, co se mu nelíbí, ale Kyouki to brala jinak. Chtěla mu rozšířit obzory, tím, jak ho berou lidé kolem. Zatím ji přišlo, že vše kapitán řeší až moc v hlavě, ještě dávno před tím, než se cokoliv stane. Tohle mohl být jistý test toho, že na ničem z toho nesejde. Jenom přehnaná opatrnost.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Pohlédl na zástupkyně delikátní krk, takový pohled by hnul pravděpodobně i s mrtvým. Nehodlal však něco takového připouštět sobě, ani na venek na pohled.
[trec=aki]Na krku? Jak nepraktické.[/trec]
Poznamenal másto toho. Ano, měl naučené spíš nevyčnívat z davu, dával tak méně indícií, podle kterých si ho někdo mohl zapamatovat nebo ho popsat. Ale tyhle dny byly pryč, nyní měla jeho tvář reprezentovat gotei 13.
[trec=aki]Nejde o zvýrazňování, ale zhodnocení svých schopností a určení silných stránek. A taky šlo trochu o otázku nabídky a poptávky, ale tu jsem vám zodpověděl už dávno. Proto přeci jen stojíte tady.[/trec]
Pokračoval s šibalským úsměvem, který ale už zase nevěnoval svojí zástupkyni, protože se koukal na souboj před nimi. Tah, který Ieyasu udělal velice respektoval. Sám by se ale do něčeho takového nepustil, viděl v tom příliš velké riziko. Ieyasu neměl reálně otestovanou sílu schopností slamáka a mohl tak úplně klidně přijít o ruku.
[trec=aki]Nevypadá. A vlastně, nepřemýšlel.[/trec]
Odpověděl a zástupkyně si mohla všimnout změny úsměvu. Bylo to těžké, ale malá změna tam byla. Bylo to opravdové vážné téma, ne poznávání zástupkyně. Svojí kariéru vlastně zahájil spíš kvůli vzdoru, to co si chtěl dokázat už dokázal. Tak co teď? Měl přeci svojí svobodu.
[trec=aki]Co chcete od života vy, Ishibumi-san?[/trec]

[name=rotoya]Tanoto rotoya[/name]

Byl to velice riskantní tah, ale zelenovlasovi vyšel. Sice to odnesla jeho ruka několika sekanci jako po seknutí břitvou, ale nebylo to zatím nic vážného. Zatímco Rotoya tam stál, měl ohořelé oblečení a na některých místech i popáleniny na těle. Zhluboka vydechoval, ale furt ještě stál na nohách. Teda, stál. Najednou se mu jedna noha podlomila a on tam byl v takové nějaké poloze mezi stáním a kleknutím.
"No dobrá, nemám den. Pusť sem už nějakej vzduch."
Na zem pod něj kapal pot a rukou si začal povolovat shihakusho. Chtělo se mu grcat.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu velmi zariskoval v tomhle případě, a dobře si to uvědomoval, ale bylo to i pro něj takový limit-testing toho, jak a jestli bud fungovat jeho schopnost. Pravda byla, že takovýhle souboj s někým, kdo využívá větrnou zanpakuto, se mu viditelně velmi hodil a rozhodně to mohl využít ve svůj prospěch. Dokázal tu ubrat na teplotě na chvíli, aby zvýšil teplotu dlouhodobě. To bylo dobré zjištění nejen do tohohle boje, ale i do případných dalších.
Každopádně, Rotoya se dokázal dostat z tohohle ohnivého víru jen s nějakými popáleninami, a Ieyasu z tohohle vyšel s poměrně nepříjemně pořezanou rukou. Rotoya, který to ustál, ale poklekl, a víceméně požádal o trochu vzduchu, s tím, že přiznal, že nemá den. Ieyasu jemně přikývl. [rec=ieyasu]"Vzdáváte se tedy?"[/rec] zeptal se, protože chtěl, aby to bylo oficiálně. Pokud ovšem dostal kladnou odpověď, co skoro určitě dostal v tomhle případě, tak první co udělal bylo, že teplotu nastřádanou v bariéře nahnal do své ruky tak, aby si ji vyléčil. Další schopnost Kagerō Kyōka. Takhle po boji to byl dobrý způsob, jak se vyhnout nutné cesty do čtvrté divize, za cenu nějakého reiatsu, které na to musel využít.
Každopádně, po tomhle pak odvolal svůj shikai, takže bariéra zmizela a Asahi se vrátila do své formy normálního meče, který Ieyasu vrátil do své pochvy. [rec=ieyasu]"Dobrý boj."[/rec] okomentoval to jen s lehkým úsměvem na rtech, a pak se rozhlédl kolem, co na to jejich divize. Doufal, že tedy když už byli takovým bojovým předskokanem, tak alespoň pobavili své spolubojovníky.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Well, tohle nekonečně slovíčkaření a různé podchytávání významů vět a slov byla hra na dlouhou trať, kterou úplně Kyouki nevyhrávala. Opětovala tedy vzduchu poražený výraz s jakousi úlevou, že je možná lepší v tom vůbec nepokračovat. [trec=kyouki]Proč začínám mít pocit, že všechno berete jako nějaký obchod...[/trec] postěžovala si trochu nad kapitánovým uvažováním. Nabídka a poptávka, pomalu to znělo jak na přednášce z ekonomie. 
Souboj měl jednoznačný konec. Sice Ieyasu obětoval svoji paži, ale udělil tak mnohem větší poškození slamákovi, který vypadal, že každou další setinou souboje hodí na zem šavli. Už chtěla poslat pro někoho do čtvrté divize, ale Ieyasu si své rány zacelil sám. Jak na tom byl tedy Rotoya? Zvládne ho jeho vlastní gang odnést nebo si udrží svoji čest a odkráčí po vlastních? Těžko se to s jeho charakterem odhadovala, hlavně, když ho vůbec Kyouki neznala. 
A když se už vyhrávalo na jedné frontě, vypadalo to tak, že se konečně dostala i na tu druhou. Fakt, že nad tím skutečně tak nikdy nepřemýšlel, jenom potvrdilo její původní myšlenku. A s tím se už dalo pracovat. Byl to rozhodně úspěšný krok někam. Kam, to se ještě rozhodne, ale pro teď: [trec=kyouki]Není to trochu vážné téma takhle po ránu?[/trec] musela se tomu zasmát a udělal pár kroků dopředu, než plně ale vstoupila do davu, [trec=kyouki]Vyhrávat, stejně jako teď,[/trec] darovala kapitánovi prostou odpověď. Mohl si ji vyložit jak chtěl, v tom mu už nijak nebránila. 
[trec=kyouki]Otevřít okna![/trec] dvakrát tleskla a dala povel. Očekávala, že ti nejvíce na kraji se toho chopí a konečně tam otevřou. Jak vešla do užšího kruhu mošpitu, ucítila to naakumulované teplo, které sice Ieyasu z většiny spotřeboval, ale dokázala si představit, jaká sauna to musela být. Nešla hned ale po vítězi, ale po hořkém poraženém. Prohlédla si ho, ale ne nijak neuctivě nebo znechuceně, jak mohl možná sám očekávat. Možná se v jejím pohledu skrýval obdiv, že vůbec v takovém stavu dokázal stále stát. [trec=kyouki]Pomozte někdo Rotoyovi na ošetřovnu,[/trec] kdežto už darovala přísný pohled jeho kumpánům. [trec=kyouki]Byl to dobrý souboj,[/trec] špitla ještě ke slamákovi a otočila se na patě, kde už čelila svému favoritovi. Hřebci na dráze. Vítězné rukavici. Zelenáčovi! [trec=kyouki]Docela šílenej styl boje![/trec] ze široka se zasmála a dala ruce v bok.

[name=rotoya]Tanoto Rotoya[/name]

Ieyasu si chtěl ještě nechat potvrdit, že se Rotoya opravdu vzdává. Nastal krátký okamžik ticha, slyšet šlo možná tak Rotoyovo skřípaní zubů. Moc dobře si uvědomoval, v jaké nevýhodě tady je skrz svoje schopnosti.
[trec=rotoya]Jo..[/trec]
Procedil nakonec skrz zuby a s tím slovem se i zrušil jeho shikai. Možna bylo dobře, že se zelenovlas ujistil, třeba to byl jen další trik. Na poznámku o dobrém souboji nijak nereagoval, větší zranění teď odnášelo jeho ego. Ale ani on nebyl takovej blázen, aby bojoval v takhle nerovném souboji. Nestihl přesně pochopit schopnosti zelenovlase, ale z toho co pochytil věděl, že je ve velké nevýhodě.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Asi to nebude jen pocit.[/trec]
Potvrdil slova svojí zástupkyně. Ono když si za tolik let nevybudoval žádné lidské vztahy, tak neměl nikdy potřebu něco pro někoho jen tak udělat. Ani vlastně možnost. Proto celý jeho život vlastně na formě obchodu fungoval, dělal něco za něco.
[trec=aki]Samozřejmě, omlouvám se. Špatně jsem vyhodnotil moment.[/trec]
Odpověděl na reakci o vážnosti konverzace. Je pravda, že tady stáli před celou divizí a tak to byl fakt špatnej moment, něco takového řešit. Souboj byl mezi tím rozhodnutej. Vypadalo to, že bude muset asi nosit nějakej ten choker. Na štěstí dostal šanci vlastního výběru, tak třeba půjde vybrat něco nevýstředního. Jestli tedy zástupkyně ještě nezvážila jeho slova o jiném přání. Svojí výhru mu přeci jen už vmetla do obličeje. Co si měl ale pod takovou odpovědí představit?

[name=rotoya]Tanoto Rotoya[/name]

Aby to nebylo málo, tak se k souboji vyjádřila i nová zástupkyně. Problém byl, že tu stále nebyl zástupce první divize a tak Rotoya neviděl zástupkyni v akci, tudíž neměl furt důvod k ní cítit takový respekt. Ale porážka proti zelenovlasovi aspoň trochu srazila jeho ego. Stejně směrem k zástupkyni jen tak souhlasně zavrčel. Po jejím vyzvání přiběhla Rotoyova skupina, pomohla mu na nohy a šli s ním směrem do čtvrté divize. Samozřejmě taková pomyslná pravá ruka Rotoyi už dělala směrem k Ieyasovi gesta o neplatnosti sázky. Odhadl to dobře.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Zůstal stát na svém původním místě a pozoroval se zájmem svojí zástupkyni, byla před dviizí mnohem víc svá než předchozí den. To bylo asi dobré znamení. Nechal jí si tam vyříkat nějaké věci, než sám na zelenovlasa promluvil.
[trec=aki]Takahashi Ieyasu, skvělá práce.[/trec]
Poznamenal se svým klasickým úsměvem.
[trec=aki]Bohužel měl dnes Rotoya poměrně důležitou misi, na kterou nebude schopný se dostavit. Byl by jste ochotný? A schopný?[/trec]
Úsměv na jeho tváři se lehce protáhl. Byla to výzva od kapitána?

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu na tohle neměl žádné slitování - v boji, kde to nebylo na smrt, ale takhle na přehlídku pro divizi, bylo naprosto klíčové, aby každý slyšel, že se soupeř vzdává. Takhle kdyby byl soupeř sore loser, ujistilo se, že všichni ostatní jasně slyšeli, že je souboj u konce. Ve chvíli, kdy to Rotoya potvrdil, ale nebylo vůbec potřeba prodlužovat jeho utrpení, a Ieyasu k němu žádnou nenávist necítil, v tu chvíli to jen byl prostě soupeř. A tak snížil teplotu hned tím, že si vyléčil zranění na ruce, a pak shikai odvolal úplně. Nutno říct, že takhle v uzavřené místnosti tam pořád bylo dost toasty, takže to, že se toho chopila podkapitánka a přikázala otevřít okna byl dost dobrý nápad.
Také povolala nějakou pomoc Rotoyovi, kterému pomoc doopravdy přišla, ve formě jeho poskoků. Jeden z nich jasně ukazoval, že sázka neplatí, a Ieyasu se na něj pobaveně zazubil. To přesně čekal. Klasika.
Ieyasu ale neměl moc čas řešit tohle, protože teď na něm byl pohled podkapitánky, kapitána, ale i celé divize. Podkapitánka k tomu poznamenala, že to byl docela šílený způsob boje. Kapitán ho mezitím pochválil. Ieyasu lehce pokývnul hlavou, s respektem. [rec=ieyasu]"Děkuji, Kapitáne, Podkapitánko."[/rec] řekl prostě, s hlavou pořád pokloněnou, než ji zase zvedl. [rec=ieyasu]"Doufám, že od časů v akademii vylepšené triky... ale vždy je, na čem pracovat."[/rec] dodal ještě Ieyasu k tomu, co mu říkala podkapitánka, s pobaveným úsměvem. Netušil, jestli ona jeho si pamatovala z akademie, ale pár let se tam potkali, a Ieyasu měl paměť na lidi dobrou. Pak ale k němu promluvil znovu kapitán o tom, že Rotoya měl jít dnes na misi, ale viditelně je celkem indisponován. A jestli by Ieyasu tuhle misi nechtěl zastoupit za něj. Ieyasu jemně přikývl. [rec=ieyasu]"Rád ho zastoupím."[/rec] odpověděl mladý shinigami prostě, krátce, ale celkem jasně a odhodlaně.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Nebylo divu, že skutečně byl souboj u konce a chopili se ho jeho kumpáni. Yep, nebyla ta, co mu ukázala svoji autoritu, ale tohle ho na nějaký čas uklidí. Možná si aspoň promyslí, jaké budou jeho další kroky v divizi a jak je vůbec možné, že ho takový zelenáč přechytračil. Neměla nic proti alkoholu nebo čemukoliv jinému, ale byly určité věci, které se nedají jen tak udržet. Myšleno tak, že pokud se skutečně chtěl stát zástupcem, měl by se o to trochu snažit. Jo, nebo stačí být Kyouki a zajímavá od pohledu. 
Poskoci otevřeli konečně okna a do místnosti přišel studený vánek, který saunu začal provětrávat a ochlazovat. Nemusela si nic uvolňovat, aby se schladila, takže jste ušetřeni delikátního popisu. Ieyasu však oproti slamákovi aktivně zareagoval na její slova. Matně si na něj vzpomínala z akademie, ale to zřejmě jenom kvůli těm vlasům. Nemohla mu tam najednou říct, že vůbec netuší, kdo to je. Musela to zahrát na dobrou starou známost. [trec=kyouki]Heh, od akademie už je to nějaký pátek. A tímhle ses jednoznačně prokázal, že už jsi dávno za,[/trec] podala mu ruku, což mohlo být zvláštní? [trec=kyouki]Můžeš mi říkat K. Myslím si, že se budeme asi vídat častěji,[/trec] usmála se a pokud handshake přijal, měla pevný stisk. Samozřejmě, nemohl Ieyasu úplně tušit, co tím myslela, ale v její hlavě už se vařil kotlík s plánem, jak si z něj udělá kancelářského poskoka. Nejdřív si ale musí zjistit benefity, aby nad tím vůbec mohl uvažovat. No, do toho ale přišel kapitán. 
Ta důležitá mise zněla jako scam, který by od kapitána očekávala. Proč by riskoval Rotoyu, aby se k ní vůbec nedostal? Oh, wait. Co když už kapitán dávno Rotoyu odsoudil a hledal tak někoho schopnějšího? Mrkla na kapitána a potom na zelenáče, který se už tam hlásil k misi bez mrknutí oka. Kyouki netušila, o jakou misi se jedná. A to možná ani Ieyasu, takže budou snad pokračovat do kanclu?!

[name=aki]Maki Aki[/name]

Co pochopil z výměny tady těch dvou, tak se znali z akademie. To byla třeba informace, kterou zapomněl a nebo si ji během čtení jejich složek nespojil. Rád ale slyšel, že někdo z mladší generace projevil nějaké ambice. Ambice byly nebezpečná věc, ale Aki by si člověka bez ambicí k sobě nezvolil. Navíc jeho shikai technika vypadala jako něco velice zajímavého, určitě by si chtěl někdy vyzkoušet být v kůži Rotoyi.
[trec=aki]Výborně, tady.[/trec]
Z jeho haori najednou vyjela obvazy ovázaná ruka, který svírala fancy svitek. Ten dala Ieyasovi a zase se schovala do haori. Čas ocenit fancy svitek.

SVITEK:

[trec=aki]Měl by jste poděkovat kamarádce, která vás k této příležitosti popostrčila. Vyražte hned, jak vám to zástupkyně umožní.[/trec]
Poznamenal překvapivě milým tónem, byly zde ovšem hned dvě narážky. Kapitánův pokus o humor? Mezitím tam nechal ty dva si ještě něco říct, protože těch pár vteřin už takový rozdíl nebude a i on chápal nějaké sociální interakce. Otočil se tedy tak, aby byl čelem k většině členům.
[trec=aki]Viděli jsme ukázku kvality třetí divize, hned dva členi nám tu předvedli své shikaiové techniky. Nyní pokračujte normálně v denním programu, souboj Ishibumi-san proběhne později.[/trec]
A jak řekl, tak se členové divize psotupně rozešli. Někteří vyrazili na své denní obchůzky a mise, jiní měli volno a proto se různě rozešli po prostorech třetí divize a pár jedinců asi i mimo ně. Každopádně místnost se vylidnila a díky zákroku zástupkyně s otevřenými okny, i hezky provětrala. Aki tam zůstával stát bez nějakého pohybu se zaseknutým úsměvem, než se Ieyasu vytratil a zůstal tam se zástupkyní. Bohužel měli nový bod na programu, kterému by se asi mohli teď pověnovat.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Těžko říct, jestli si Ieyasu všiml půlsekundového záseku, který Kyouki měla když dal Ieyasu najevo, že by se mohli znát z akademie, ale pokud ano, tak na něj nijak nereagoval, protože s úsměvem pokračoval dál. [rec=ieyasu]"Dobře, K. Ieyasu."[/rec] pozdravil ji tedy jen, a potřásl si s ní tou rukou, kde naopak Ieyasu žádná velká gesta nedělal, a tak na ruku své podkapitánky nijak netlačil. Pak ale přenechal svoji plnou pozornost kapitánovi, protože ten tam pro něj měl úkol. A ano, Ieyasu si uvědomoval velmi dobře, že kapitán poslal do boje Rotoyu před misí pravděpodobně naschvál. Znělo to, jakoby Rotoyův čas na vyšších pozicích měl být sečten, dokud si přinejmenším nedá stuff dohromady. No, Ieyasu tam rád bude, až bude načase sebrat 'zbytky'.
A to i projevil, když potvrdil, že si na sebe rád Rotoyovu misi vezme. Kapitán tak vykouzlil někde z pod svých rób svitek, a podal ho Ieyasovi, který se tomu trochu podivil, ale tedy kouknul do něj. A ano, je to fancy svitek indeed, good job Aki. A v něm, přes všechnu tu fancy, nejdůležitější informace byla o kradení věcí z jídelní čtvrti v Seireitei. Nějaká loupež... to rozhodně patřilo pod problémy 3. divize, i když to neznělo nějak super exciting jako 'nebezpečný hollow někde'. Ale byla to práce, co byla potřeba udělat.
A tak tedy Ieyasu přikývl, že rozumí. K tomu kapitán tedy přidal, že by měl poděkovat popostrkující kamarádce, a že může vyrazit jen, jak ho zástupkyně pustí. Ieyasu na to trochu překvapeně zamrkal, ale přikývl. [rec=ieyasu]"Rozumím. Nezklamu, kapitáne."[/rec] slíbil Ieyasu s jemným pokorným pokývnutím, a pak se otočil na Kyouki. [rec=ieyasu]"Zdá se, že jsem pod tvým přímým velením, K. Můžu jít?"[/rec] zeptal se prostě, s jemným úsměvem. Nedělalo mu problém následovat pravidla i nějakou velitelskou etiketu, obzvlášť i v situaci, kdy se to trochu hodilo, jako teď. Nijak to na jeho egu ani ambicích nebralo. Pokud ho každopádně Kiyouki propustila, tak se vydal za Iyo. Pobaveně se na ní pousmál. [rec=ieyasu]"No... to proběhlo trochu jinak, než jsem čekal. Ale... i tak nám naše brikule včera pomohly. Takže... díky, ale byla to hlavně zábava."[/rec] řekl k tomu pobaveně, a pak se usmál. [rec=ieyasu]"Teď je čas na misi. Ale až se vrátím, rozhodně si najdu čas na pár dalších loků, sendvič, a zasmáním se nad tím, jak dneska Rotoya dopadl."[/rec] pobaveně jí řekl. Nebude ji děkovat za to, že ho pošoupla dopředu, protože si o to nežádal, ale ani ji za to nevynadá, protože to nakonec dopadlo pro něj dobře.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Kapitán trochu pokazil celé její plány, když tam Ieyasovi předal svitek už s instrukcemi. Nějak doufala, že si dají čaj v kanclu a tam bude možnost pro Kyouki zaútočit. Proto po pohodovém potřesení rukou už další kecání v sobě neměla, a když si tam dopovídal s kapitánem, obrátil se zpět na ní. [trec=kyouki]Ehm, nebudu tě zdržovat. Hodně štěstí na misi,[/trec] byla alespoň ráda, že tykací gesto pochopil a nemusela si tam hrát na nějakou důležitou panenku. Což mohlo připadat divizi jakkoliv, ale jí to nijak netrápilo. Možná tím chtěla ukázat kapitánovi, jak se to dělá? 
Bohužel, Benjiro i po takové době nikde nebyl. Zřejmě se buď někde zdržel nebo na to úplně zapomněl, protože hey, určitě má jiné povinnosti. Byla to ale škoda, protože se Kyouki skutečně dost na to celé těšila, i kdyby měla dostat jednostranný výklep. Po tom, co viděla u slamáka, by se ani necítila nijak sebevíc špatně. No, takže pro divizi tam už nic nebylo a všici se zřejmě rozešli za svými cíli. Pokud Ieyasu neměl nic dalšího na srdci nebo ho tam přímo nějaká random typka neposlala do kolen, zůstala v místnosti sama s kapitánem. [trec=kyouki]Už se nemusíte tak křenit,[/trec] dodala poznámku k jeho úsměvu, který tam byl více méně celou dobu. Trochu creepy. Rozhlédla se kolem sebe, aby se i tak přesvědčila, že tam zůstali skutečně sami. [trec=kyouki]Co teď?[/trec] zeptala se casully kapitána, protože kromě souboje s Benjirem na svém programu nic dalšího neměla. Jo, ne, vlastně měla.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Pouze lehce klavou přikývl, když mu Ieyasu řekl, že nezklame. Samozřejmě, že nezklame. S takovou možností Aki ani nepočítal, ztráta surovin v restauracích. To si nebyli schopní nějak zabezpečit? Větší zkošuka než mise bylo to vystoupit a jít bojovat s Rotoyou. A pak misi ještě přijmout. Bohužel mu první krok pokazila Iyo. Ieyasu se nakonec vydal na misi, zbytek členů se taky vytratila a zůstali tu zase jen oni dva. Nijak neřešil, že si jeho zástupkyně se zelenovlasem tykala, proč ne. On si tykal jen s jedním člověkem.
[trec=aki]Nemusím.[/trec]
Odpověděl prostě, ale křenil se furt stejně. Takové změny zástupkyně zase nemohla očekávat.
[trec=aki]Nedělal jsem žádné plány kvůli souboji s Benjirem. Po něm jsem vám chtěl dát zasloužené volno. Je něco, co by jste chtěla udělat?[/trec]
Zase jen tak odpověděl. Po chvilce ticha ale pokračoval.
[trec=aki]Doufal jsem, že soubojem zažehnete divizní řeči, které se začaly šířit hned první den. Podařilo se vám je už taky zachytit?[/trec]

Haruta Iyo

"Slušná práce mladej, vočekávala jsem to vyrovnanější."
Odpověděla Iyo svým klasickým chraplavějším hlasem. Vypadala lehce zklamaně, možná očekávala větší drama. Tohle byl přeci jen mnohem víc jednostranný souboj, než čekala, bez nějakých větších brikulí. Mohl sis všimnout, že v ruce držela hrnek s horkou kávou. Ten ale neměla, když do tebe strkala.
"Tož vo tom žádná, sendvičů mi pak můžeš koupit kolik chceš! Teď běž a nepodělej to."
Poslední větu řekla dost suše, na to jak energeticky mluvila o sendvičích. Ale tady té změny sis musel všimnout už při prvním setkání. Pak stejně jako ostatní členi odešla.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu tedy ujistil kapitána, sám sebe, a i podkapitánku. Ta mu jen potvrdila, že ho nebude zdržovat, když byl čas na misi, a tak Ieyasu přikývl a ještě si vyslechl zbytek od kapitána. A když to tedy udělal a i si přečetl ten svitek, který byl fancy indeed, tak tedy už věděl, co ho čeká. Zbývala tedy už jen poslední zastávka, když už se omluvil od kapitánského sboru své divize. A tahle zastávka byla Iyo. U ní se tedy zastavil, a ta mu také řekla, že to celé čekala zajímavější. Ieyasu se nad tím pobaveně pousmál a pokrčil rameny. [rec=ieyasu]"Měl velkou nevýhodu v typu zanpakuto. Být to voda, bylo by to mnohem zajímavější."[/rec] potvrdil Ieyasu pravdu v tom, jak se tam bojovalo. Pak mu tedy Iyo ještě řekla, že sendviče kupovat může, ale že už má tedy zmizet. [rec=ieyasu]"Nepodělám. Nedělej zatím velký brikule beze mě."[/rec] dodal k tomu tedy jen Ieyasu pobaveně, a pak už si jen vzal svoje věci, a vydal se do té obchodní části.


>>> "Cukrové Potěšení"

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Ten úsměv trčel z kapitána nadále. Neočekávala, že by ho tím nějak ovlivňovala nebo mu mohla začít říkat, co chtěla. Její poznámka spíš byla určená pro ni samotnou, aby plněji pochopila jejího kapitána. Image pro něj zřejmě byla vše a ten úsměv mu zřejmě dovoloval mnohé v jeho životě. A to se jí vůbec nelíbilo. Chtěla vidět přirozeného kapitána. Jeho skutečnou stránku. Ale to chtělo čas, mnoho času. 
[trec=kyouki]Rozumím,[/trec] kývla na to, že se vlastně flákal a nic moc nevyřídil, [trec=kyouki]chtěla jsem poslat zakázku do jedničky na to křeslo,[/trec] a jak řekla, tak si zpod výstřihu vyndala kousek papírku, který byl v půli přehnutý, a držela ho vedle hlavy mezi dvěma prsty. [trec=kyouki]Dále bych potřebovala aspoň pořídit provizorní fuuton do nového bytu a začít řešit nějaký nábytek,[/trec] kapitánovi teď mohlo dojít, že buď spala na zemi jak pes nebo někde jinde. No, to bylo ale vše, co měla pro dnešek v plánu. Mohl ji s tím nějak kapitán pomoci? 
[trec=kyouki]Ne, o ničem jsem zatím neslyšela,[/trec] přiznala se, že o sobě nic nezaslechla a ani to nepotřebovala vědět, když to ale už kapitán nakousl, tak si to nechá vyložit. [trec=kyouki]Řeknete mi o co jde?[/trec]

[name=aki]Maki Aki[/name]

Úsměv zůstal, ale očima pozorně sledoval svoji zástupkyni. Proto sledoval i ruku mířící k výstřihu a následný papír, který vytáhla. Občas se jeho přehnaná pozornost vyplatila více.
[trec=aki]To je ten návrh nebo nějaký seznam toho nábytku?[/trec]
Poznamenal směrem k papírku, který zástupkyně držela u své hlavy. Že zástupkyně neměla ani kde spát mu vůbec nedošlo.
[trec=aki]Musíte mě omluvit, že nebudete mít kde složit hlavu jsem úplně vypustil. Chtěl jsem vám dát prostor zařídit si prostory sama a nepomyslel na takovou základní vec. Každopádně se mi pro vás podařilo vyčlenit část z rozpočtu, která by měla pokrýt většinu vašeho vybavení. Jak jste dnes spala?[/trec]
A tady se bohužel opět jednalo o další téma, ve kterém ani nevynikal. Byl mistr ve sbírání informací a proto byl na místě kde je. Taky této pozice využil a načerpal hodně informací o významných osobách z gotei 13. Ale shánění nábytku nebo doporučení nějaké restaurace? To šlo hodně mimo něj.
[trec=aki]Nabídl bych vám možnost dočasně zůstat v mých osobních prostorech. Je zde více místností a já osobně si na prostory stále zvykám, takže často nocuju ve svém starém ubytování. Ale tím bych akorát ještě více krmil drby o tom, že jsem si vás zvolil kvůli opuštěnosti mého lóže. Můžete hádat, kde to začalo.[/trec]
Zasvětil svoji zástupkyni do drbů, které kolovaly divizí. Konkrétně na tyhle záležitosti tu měl Aki vyloženě člověka a proto věděl o většině věcech, co se v divizi špitnou, ještě ten den. Kdyby tak ldii v divizi věděli, že měl včera Aki přehlídku pomalu celého Kyouki kalhotkového arzenálu.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Návrh křesla, zbytek držím v hlavě,[/trec] vysvětlila kontext papírku a zastrčila ho zpátky, odkud ho získala. Proč by měla návrh a seznam na jednom papírku? Nebo napsaný seznam pro sebe, ale ne návrh? Kapitán občas dokázal být zvláštní tvor. 
[trec=kyouki]Nic se neděje, alespoň to není tak náhlá změna, i když můj starý pokoj byl ponuřejší, než si ho pamatuju,[/trec] řekla už energičtějším hlasem, což bylo trochu paradoxní, když mluvila o tom, že se jí zřejmě částečně stýská po starém bydlení. Zmínka o financích to ale jistila, neboť to neznamenalo, že bude muset šahat do svého. Netušila, kde se brala tato solidarita v kapitánovi, ale zřejmě to byl nový standart, platit veškeré vybavení, i to personální, novým posilám administrace v divizi? Kdo ví, nestěžovala si. 
A ani samotný kapitán si nemohl prozatím stěžovat, neboť Kyouki byla poněkud krotká. Oproti včerejšku, kdy to vypadalo, že se tu možná dneska ani neukáže. Atmosféra kolem Kyouki ale trochu nabrala na hustotě, neboť začal kapitán prozrazovat drby ohledně jí a jak se i následně dozvěděla, kapitána? Jak primitivní. Ženské pohlaví se dostane do vyšší pozice a hned to musí jít skrze pohlavní uspokojení. Kyouki darovala kamenný výraz kapitánovi a nechala ho doříct. Do té doby se jí nafoukl obličej a když skončil, explodoval a začal před sebou máchat rukou. Když začala mluvit, ruka se zastavila před jejím obličejem ve svislé poloze. [trec=kyouki]Ne, to nebude zapotřebí, vystačím si s tím, co mám,[/trec] hravě odmítla kapitánovu šlechetnou nabídku, ale nehodlala být po tomto shledána s kapitánem o samotě, no, minimálně příštích 200 let? Jo, to by mohlo utichnout za tu dobu. [trec=kyouki]Ale musím se přiznat, že tohle mě úplně nenapadlo. Očekávala jsem, že je třetí divize na vyšším intelektuálním a vyspělostním stupni,[/trec] samozřejmě lhala, no, teda jen v té druhé části. Atmosféra rozřídla a byla to ta samá, kterou mohl doteď kapitán znát. [trec=kyouki]Abychom tedy těmto drbům zatrhli, musíme Vám najít snoubenku. Nedá se nic jiného dělat,[/trec] a tak se ocitli v nové etapě Akiho života, kdy mu čerstvá zástupkyně bude dělat wingmena, ale ještě předtím! [trec=kyouki]Nejdřív ale musíme všem ukázat, že se nebojíte módních trendů, a věřte mi, většina žen miluje sebejisté muže,[/trec] sice tato slova nešla přímo z její duše a v co skutečně věřila, ale pro tuto situaci to bylo ideální, aby kapitána s co nejmenší snahou přemluvila. Samozřejmě mluvila už o výběru své ceny. Nejprve musí najít kapitánovi choker.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Dozvěděl se, že zástupkyně měla na papíře poptávku na křeslo pro první divizi. Seznam zařízení do svého nového bytu měla v hlavě, což bylo obdivuhodné, ale zároveň podle Akiho trochu nezodpovědné. Nebylo tohle stejně důležité na změření, zapsání a případně i nějaký návrh? Přeci jen tam bude trávit nějaký čas. Kdyby Akimu v jeho ubytovacích prostorech skříň nenavazovala přesně na roh stěny, strašná představa.
[trec=aki]Bohužel je na světě až moc hloupých a zbytečných lidí na to, aby se jim celá třetí divize vyvarovala. Ani kapitánský sbor to nezvládl.[/trec]
Pronesl docela tvrdě, ale co, prostě to tak cítil. Moc dobře věděl o tom, jak dlouho působil kapitán páté divize a jejich první shledání nebylo taky ideální. Zástupkyně ho ale pak fakt překvapila, dokonce přinutila Akiho na moment vykulit oči.
[trec=aki]Páni, to vás rozhodilo více než jsem čekal. Ale proč tedy nenajít radši vám snoubence? To mi zní snadněji.[/trec]
Dal takový menší kompliment svojí zástupkyni. Nešlo popírat, že byla atraktivní. Ale šlo taky o to, že byla určitě více společenská než Aki a takový lidi se seznamují snadněji. Jemu teda byly nějaké řeči úplně jedno, celý život pracoval s informacemi, takže tím fakt nepodloženým nedával žádnou váhu. Pak ale pokračoval.
[trec=aki]Myslím si, že bude nějaký důvod za tím, proč nikdo v kapitánském sboru nemá partnera. Pokud si tedy odmyslíme terapeutická zvířata kapitánky 2. divize a kapitána 9. divize. A myslíte si, že by zasnoubení vyvrátilo ony řeči? To by tomu přidalo akorát ještě to správné koření. [/trec]
Bohužel to vypadalo, že zástupkyně trvala na onom chokeru. Nešlo jen o to, že bude mít n akrku něco nevkusného, ale i úplně zbytečného. Už to přece muselo vysílat nějakou zprávu, ne?
[trec=aki]Sebejistota nebude problém, jen asi celý život upřednostňuji jednoduchost a praktičnost. Ale proč občas nezkusit něco nového, že? Takže kde se dá taková věc sehnat?[/trec]
Zeptal se a pokud se zástupkyně někam vydala, tak jí prostě následoval. Furt moc nevěděl co si představit, ale doufal v něco, co nepůjde vidět.