Prostory 3. divize

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Kapitán přemýšlel až moc efektivně. Jenomže na takovou odpověď byla už dávno připravená. [trec=kyouki]Nevím, jestli chci své věci svěřovat nějakým žabařům nebo lidem, kteří proti mě mají stoprocentně zášť. Spíš bych potřebovala někoho, komu můžu důvěřovat,[/trec] když už si předtím tak kapitán hrál na pana důvěru a souznění, mohl by snad tohle pochopit jako výzvu jeho strany dohody? Nebo to samozřejmě může odmítnout a jasně tím dát najevo, že není ten, komu se dá v této dvojici skutečně důvěřovat.
Otázka ohledně slamáka získala svoji odpověď. Jenomže kapitánův úsměv byl stejně nedůvěryhodný jako jeho slova. O čem by s ním rád mluvil? Snad mu nenabídne neoficiální pozici jeho pravé ruky a po dnešní noci se neprobudí Kyouki s rozřízlým hrdlem. No, to by se už vlastně neprobudila. [trec=kyouki]Ne,[/trec] zodpověděla otázku znepokojenosti zcela stroze, bez emoce s upřeným pohledem na kapitána, co si tam mazlil měšec. [trec=kyouki]Ale nechce se mi věřit, že jeho poslušnost bude zachována jenom slovy,[/trec] byl to přeci jenom největší kandidát, kterému jeho možnost byla vyfouknuta přímo pod nosem. [trec=kyouki]Vadilo by Vám, kdybych se účastnila vašeho rozhovoru?[/trec] usmála se a naklonila lehce hlavu na stranu. Sdíleli kancelář, takže je velká možnost, že by to slyšela i tak, ale co když ji bude chtít kapitán poslat na misi a mezitím, co bude pryč, tak se tam budou o něčem bavit? To se jí vůbec nelíbilo.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Vypadá to, že budeme muset zapracovat na zvládání podřízených. Ale chápu, je to spousty nových věcí. Nemůžu očekávat, že všechno budete zvládat od prvního dne. Bude se vám moje pomoc hodit odpoledních hodinách nebo až v pozdnějších?[/trec]
Nabídnul nakonec svojí pomoc, ale nemohl si odpustit nějaké poznámky. Nebylo to přeci jen zvykem, aby kapitán pomáhal zástupcům s něčím takovým. Ale Kyouki to zahrála na dobrou notu, důvěru. Věděl, že se jedná o víc než jen nějaké stěhování.
[trec=aki]Ano, ani já tomu nevěřím. Tahle situace jde ale mimo mě, respekt mužů si musíte získat sama. Kdybych se zapojil, bylo by to spíš kontraproduktivní. [/trec]
Odpověděl ohledně poslušnosti Rotoya a jeho skupiny. Jejich chování se mohlo hodně lišit v situaci, kde neočekávali každou chvíli příchod kapitána.
[trec=aki]Vůbec ne, jste moje pravá ruka. Pokud zde chcete být, nemám proč vám bránit. Teď tedy k tomuhle..[/trec]
Poukázal na měšec a následně ho položil na stůl.
[trec=aki]Prostředky pro váš první oficiální úkol. Tahle kancelář potřebuje dvě nová místa na sezení před mým stolem. Musí to splňovat vysoké nároky této kanceláře a mého vkusu. To jsem si ovšem nemohl vybrat lepšího člověka, ne?[/trec]
Zrovna Kyouki byla poměrně výstřední, ale za Akiho furt takovým vkusným způsobem. Neměl rád vyloženě výstřední lidi, třeba vzhled kapitána 9. divize mu přišel přímo komický, ale ani obyčejné suchary nebral. A když jsme u kapitána 9. divize.
[trec=aki]Rád bych, aby jste první úkol vyřídila do zítřejšího rána. A teď k důležitější věci, našemu prvnímu neoficiálnímu plánu. A tou je 9. divize.[/trec]
V ten moment na stůl položil asi šest posledních vydání Shunpem světem. Všechny magazíny byly v průhledných složkách a perfektně uhlazené. Něco jako ohnutý roh neexistovalo.
[trec=aki]Jedná se o nechutný bulvár, ale i ten v sobě často ukrývá důležité informace. Potřebuji po vás, aby jste četla tenhle brak. Důležitější je ale přímé navázání s 9. divizí a nejlépe se dostat i k informacím před tím, než je vytisknout. A nebo i k těm, které nevytisknou. Nějaký nápad?[/trec]

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Stejně jak jednoduše položila svoji sladkou návnadu, tak i podobně jednoduše se na ní kapitán chytil. Svoji neschopnost zvládat podřízené nijak nekomentovala. Sám si odpověděl. Proč by nějaké takové skills měla mít od samotného počátku? Chtěla se ho ještě doptat, koho by mohla oslovit jako jejího asistenta, ale to prozatím odložila. Nemělo to teď hlavní prioritu. [trec=kyouki]Pozdější hodina bude lépe vyhovovat,[/trec] usmála se vřele.
Ohledně důvěry ostatních členů v divizi, no, tak to si musela sama oddechnout. Rozhodně to nebude nic jednoduché. Ani se jí do toho moc nechce, protože to bude vyžadovat tunu přemlouvání a odstupování a jestliže to půjde všechno do tuhého, tak se budou muset tasit meče. Vlastně. To zní i jako zábava! Asi přeskočí vše a jednoduše si svoji důvěru vybojuje a udrží skrze strach. Heč. [trec=kyouki]Máte pravdu, bude lepší jim ukázat přímo, proti čemu jdou,[/trec] svůj malý úsměv nijak neskrývala a pokračovala dál v konverzaci s kapitánem.
Její prezenci u setkání se slamákem přijal poměrně... dobře? Vlastně to dávalo i smysl. Skrze tu kancelář a tak. No, na to asi ale ještě bude muset počkat. Zatím ani neví, kdy se dohodli se sejít. Mohlo by to být každou chvíli.
S měšcem se už seznámila sama. Bylo jí jasné, že se bude jednat o nějaké základní finance. Však, na co je měla využít, to moc neodhadla. Nová křesla do kanceláře. Ani nezačala přemýšlet nad židlemi, ale přímo nad křesli, protože ta byla luxusní. Navíc, mohla se v nich válet sama. Kde ale asi budou mít nejlepší nabídku? V první divizi? Nad poslední poznámkou se ale uchechtla. [trec=kyouki]Lepšího nevím, toho správně ale, s tím bych už souhlasila,[/trec] svolila pochvalu od kapitána a začínala se rozhlížet více po kanceláři. Barvy, atmosféra, kolik světla prostupovalo do místnosti, vše hrálo důležitou roli v její hlavě pro její výběr. Jakou barvu měl kapitánův stůl, jaké doplňky ho obklopovali a co samotné sezení kapitána, aby neseděl na něčem velebnějším než jeho hosté. Na to poslední asi tolik hledět nemusí. Bude nad tím uvažovat tak, že si ho kupuje pro sebe. Ke svému stolu. [trec=kyouki]Co se zbytkem financí?[/trec] přeci jenom pokud se jí podaří získat dobrou nabídku, mohlo by jí něco zbýt. Avšak nechtěla přímo krást, tak se raději zeptala. No, a deadlinu si moc nevšímala. Stejně na dnešní den neměla nic připraveného, takže mohla jít rovnou nakupovat.
Zmínku o deváté divizi moc neočekávala, ale i zároveň se dalo říct i ano. Totiž, seznámila se s novinkou v shinigami světě ve formě SpiritPhonu a popravdě, moc se jí to celé nelíbilo. Sama to nevyužívala, takže neměla moc, co si o tom celém myslet. Ale kapitánův návrh ohledně divize byl zcela odlišný. Musela začít číst místní noviny. Bleh. Čtení nikdy nemusela a ne něčeho, co nemělo esenci ani ducha. Většinou tam podporovali různé drby a falešné informace ohledně jistých divizích. Těžko se tedy dalo jejich zdrojům věřit. Ale to platilo u všech novinářských médií. Jenomže kromě toho, že bude nucena to číst, bude muset mít prvotní přístup k informacím. Netušila, jak si takové sledování kapitán představoval, protože to zřejmě muselo zahrnovat porušení jakési osobní hranice kapitána či celé distribuce tisku. [trec=kyouki]Můžeme navrhnout jistou spolupráci s devátou divizí, to by byla nejlegálnější možnost. Dát jim možnost využít naše prostory v divizi k tisku a distribuci, tím bychom byli mezi prvními, kdo by se k informacím, minimálně těm zveřejněným, dostal. Druhá možnost, využít pekelného motýla jako špionážní jednotku, přímo na kapitánovi. Jenom...[/trec] zamyslela se na chvíli, [trec=kyouki]mám za to, že kapitán vlastní kočku,[/trec] zřejmě si možná kapitán přímo neuvědomil, co má kočka společného s motýli, ale v jednoduchosti, kočky vždy byly vnímavější a u kapitána devítky to mohlo platit dvojnásob. Tedy bezpečnost motýla nemusela být stoprocentní. A nebo přímo naočkovat kapitánovu kočku, ale to se jí moc nelíbilo. Kvůli té kočce.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Výborně, jsme domluveni.[/trec]
Odsouhlasil pozdější hodinu svojí zástupkyni a mohli toto téma uzavřít. Byl docela zvědavej na to, co Kyouki vymyslí. Jestli a jak se vrhne na Rotoya a jeho skupinu. Určitě to bylo něco, co bude s velkým zájmem sledovat.
[trec=aki]Zbytek financí? Tyto finance jsou už přímo vyhrazeny a nepočítá se s tím, že by něco zbylo.[/trec]
Odpověděl tak jasně nějasně zástupkyni. Aki neřešil, že sám sobě připravil nápoj a pro Kyouki nic. Nyní to byla i její kancelář a mohla si pití připravit kdykoliv sama, z respektu si naopak přichystal pití sám. Nápad o navázání spolupráce s 9. divizí se mu zamlouval. Kdyby jim ale nabídl pouze distribuci, tak se možná tak jen k informacím dostane dřív než ostatní. A to nebylo úplně to co chtěl, chtěl víc. Na druhou stranu, někde se začít muselo. A už jen prosté navázání spolupráce a nějakého kontaktu mohlo dále vygradovat v prohloubení osobních vztahů a zjištění informací třeba skrz toto. Ale zde už byl problém, že případný únik informací by hned ukazoval na něj. No, bude se to muset vymyslet.
[trec=aki]První nápad se mi velice zamlouvá. Druhý je příliš riskantní a momentálně zbytečně kontroverzní. Nepodceňoval bych schopnosti kapitánů, jestli některého z mých kolegů dokáže špehovat motýl, tak nemají na své pozici co dělat. Kapitán Ruyichi vypadá jako klaun, ale o jeho schopnostech bych nepochyboval. Více informací si budeme muset vytáhnout i na nového kapitána 5. divize. Viděla jste někdy nějakého kapitána v akci?[/trec]
Zeptal se ze zvědavosti. Ono bylo docela těžké představit si sílu kapitána, když člověk nic takového neviděl. Sám si vzpomínal na svoje začátky a jak naivní byl. Člověk může být génius, ale i tak se za tím postem ukrývá hromada tvrdé práce a zkušeností. A dost často zkušeností takového typu, že daný kapitán o vlas ani nemusel být. Nechtěl tu teď na ní nějak dělat ramena, nechtěl jenom aby se jeho zástupkyně dostala do problému. Její dnešní chování bylo téměř ukázkové, ale když si vzpomněl na včerejšek. Dost kapitánů by neztrpělo to, co on. A ani on není všemocný.
[trec=aki]Nemusíte mi to více prodávat, dnes určitě vyrazíme do 9. divize. Potřebujeme ale přesný plán.[/trec]
Doplnil informaci o kočce. Kyouki o tom zřejmě vůbec netušila, ale Aki měl s kočkami hodně zkušeností. Jenom žádnou nikdy nevlastnil a ani se žádnou vlastnit nenechal, užíval si společnost těch venkovských.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

A tak se domluvili. Nemyslela si, že by to kapitán mohl brát jakkoliv jinak než tak, že jí bude dělat nosného osla. Přeci jenom jakožto kapitán by měl zvládnout dvojnásobek toho, co normální mužský člen divize, ne? Co mohl unést jeden? Tři krabice? Takže na kapitána to bylo minimálně 6 krabic. A když si v hlavě hezky spočítala, kolik jich tam měla, tak by to mělo stačit tak, že si ponese jednu se sprchovými potřebami. Úžasné.
Kapitán neuvažoval vůbec o tom, že by židle mohli být snad levnější nebo v tom horším případě dražší. Zřejmě prošel všemi školami života, ale finanční gramotnost mu možná nic moc neříkala. Nebo nechtěl přemýšlet nad tím, kolik židle mohou stát a dal jí víc než si uvědomil. Měšec vypadal plně a to mohlo ve vyjednávání přemluvit kohokoliv. [trec=kyouki]Máte snad nějakého konkrétního truhláře na mysli?[/trec] kapitán zřejmě svoji odpovědí nijak nenarážel na to, že by mohl tušit, kde je najít, ale zkusit to mohla. Moc se v nábytku nevyžívala, protože většinou považovala funkčnost za to nejdůležitější, takže najít nějaká pěkná křesla pro ní možná bude menší oříšek. Ale jak už začala přemýšlet dopředu, to možná se bude moct vyřešit v první divizi, kde přeci jenom prestiž je na místě číslo jedna.
Zákusky nebo pití Kyouki nijak neřešila a ani nehrotila to, že se kapitán sám obsloužil. Hlad ani žízeň neměla, navíc počítala s tím, že bude brzo vyrážet, takže vzít si něco po cestě ji přišlo praktičtější. Je ale pravda, že to ještě stále nebrala jako svůj prostor, ale prostor kapitána.
Jedna věc je podcenit kapitána Gotei 13, druhá věc je získat takové věci, kterých si ani ten nejtrénovanější kapitán Onmitsukidem nevšimne. Samozřejmě jako každé sledovací zařízení, vždy tam existovalo riziko, že se najde. Bylo to ale asi přímější, než kapitán chtěl. Proto se mu zamlouvala ta první metoda. Spolupráce s devátou divizí. Jenomže ještě předtím se musela vyzpovídat: [trec=kyouki]Ne,[/trec] odpověděla stroze, [trec=kyouki]jste víceméně první kapitán, se kterým jednám napřímo,[/trec] nechtěla zmiňovat občasné zjevení jednoho z kapitánů v akademii, protože to spíš byly nekonečné přednášky. No, ale její odpověď i zahrnovala to, že nikdy na vlastní oči sílu kapitána neviděla. Ale měla tušení, do jakých výšin se asi má dívat. Jenomže síla kapitána není všechno. Věřila, že je to zručnost osoby a domýšlivost, co tvoří skutečné hrozby.
Z toho stání ji už ale začaly bolet nohy. Proto se v meziřeči posadila na svůj stůl. S tím by snad kapitán nemusel mít problémy, když to je její stůl, a ne ten jeho, ne? Položila jednu nohu na koleno té druhé a vyslyšela si zbytek. No, minimálně jí toho teď jelo hodně v hlavě. Spolupráce s devítkou, zmíněn byl i kapitán pětky a během toho bude ještě muset shánět stůl. Neznělo ani jedno ani trochu lákavě, ale co měla dělat. [trec=kyouki]Chceme tedy řešit tu spolupráci s devátou divizí,[/trec] shrnula si jasné priority, které tam kapitán sám nalíčil, [trec=kyouki]Máme jim tedy co skutečně nabídnout? Prostory a personál, to budou asi klíčové body Vaší nabídky. Jenomže by mohla nastat otázka, proč teď. Je to kvůli zpopularizování SpiritPhonu nebo vaše čistá angažovanost v novinařinu?[/trec] začala klást rétorické otázky, které by si měl kapitán připravit předem. Ano, netušila, kdo by skutečně kapitán devítky zač, ale jestliže šlo o žurnalistiku, projev zájmu byl nejdůležitější. Protože kdyby to mohl dělat každý, nebylo by tu jenom jedno médium. Což už samo o sobě něco svědčí o vedení deváté divize. [trec=kyouki]Bude to běh na dlouho trať. Budeme si muset získat důvěru samotného kapitána nebo...[/trec] na chvilku se zastavila, neboť si tak trochu uvědomila, že zřejmě vše, co musí jít přes kapitána, musí jít zároveň skrz někoho, kdo mu tu informaci doručí. Nedávalo by smysl, že si všechny informace sežene kapitán sám. Ano, takže tam musel být nějaký zprostředkoval v podobě, [trec=kyouki]zástupce kapitána,[/trec] na rtech se ji vyrojil úsměv, který kapitán ještě předtím neviděl. Nebyla to radost z něčeho, co řekla směrem k někomu, ale radost z toho, že zřejmě by to mohlo být zábavné i pro její samotné zájmy. Mohla si tak pohrávat se zástupcem deváté divize a kdo ví, jednoduše by mohla mít přístup k nějakým těm peprnějším informacím. Navíc, jestliže se jim podaří skutečně navázat nějakou spolupráci, budou muset spolu často jednat. To by měla být jejich podmínka. Přímá spoluúčast na publikacích. Tím pádem jim nebudou stačit jenom prostory a personál, ale i nějaké informace z jejich strany. Ah, že by ten kapitán páté divize? [trec=kyouki]Mezi členy se slýchává, že kapitán páté divize umí pořádně jenom používat kido. Co si o tom myslíte vy?[/trec] ve výsledku se jenom ptala, jak na to celé pohlíží samotný kapitán. Doteď se tu nafukoval s tím, jak je ve svém spotu zaslouženě, tak jaký byl jeho názor na někoho, kdo se dostal do spotu bez nějaké té větší snahy?

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Toho nejlepšího.[/trec]
Odpověděl jednoduše na otázku ohledně konkrétního truhláře. Moc dobře si uvědomoval, že dal Kyouki dost peněz. Ale možná i to byla její zkouška. Zvládne sehnat kvalitní židle a ještě si ulít něco pro sebe? Ocenil by tohle kapitán? Kdo ví. Kyouki mu potom oznámila, že je první kapitán, se kterým jedná. To by dost vysvětlovalo jejich první setkání.
[trec=aki]Postupně všechny poznáte. Ale měla by jste si uvědomit, že kdyby jakémukoliv kapitánovi přeskočilo, tak během chvilky sám bez problémů zmasakruje celou svojí divizi. Doporučuji proto k nim přistupovat s maximální opatrností, nemusí k vám být tolerantní jako včera já. Vy proto musíte být chytřejší než oni. Myslete si co chcete, ale řeknete jenom to, co chtějí slyšet. Informace je kolikrát snazší získat skrz políbení pár zadků, než jejich nakopání. U líbání jsme rádi viděni širokou veřejností, kopání provádíme soukromě. Ale to jsem odbočil.[/trec]
Odpověděl na trochu více věcí, než se Kyouki ptala. Sám si to ale uvědomil, zástupkyně nebyla donekonečna nafukovací a musel jí dát taky nějaký čas ty informace vstřebat. Měla před sebou ale ještě nějaké ty lekce. Zástupkyně se ale najednou ujala otěží a připomněla, kde je jejich priorita.
[trec=aki]Ano, 9. divize. Té nové modernosti nerozumím, měl bych mít ale dva nejnovější modely ještě zabalené doma. Na to se taky někdy budeme muset podívat. K novinařině taky nemám žádný vztah. Musíme tedy přijít s nějakým společným zájmem, což je určitě dobro Soul Society. Můžeme kapitánovi například navrhnout novou kriminální rubriku, aby se do podvědomí společnosti dostalo, že dodržovat zákon se vyplatí. Zástupce by byla skvělá cesta, ale kapitán Ruyichi tuto pozici za rok svého působení neobsadil. A nic nepoukazuje na to, že by se tahle reálie měla v nejbližší době měnit. Na druhou stranu, je to nepředvídatelný muž. Ovšem informací má naše divize hodně a tak by mělo být i v jeho zájmu s námi chtít spolupracovat. To snad předpovídat můžeme. Potřebujeme jeho typ informací, ty osobní, štiplavé..[/trec]
Po téhle delší rozmluvě sáhnul po svém šálku s kávou a napil se. Nemohl si nevšimnout úsměvu svůjí zástupkyně při zmínce o zástupkyni jiné divize. Očividně vycítila svojí šanci mezi svými nově rovnými. Po zmínce o kapitánovi 5. divize se z Akiho tváře vytratil úsměv na nejdelší dobu, co měla zatím Kyouki čest vidět.
[trec=aki]Moshushi Manzen, viděl jsem složku. Ostuda. Zde neplatí co jsem říkal. Tohle je ukázka slabosti momentálního složení jednotek Gotei 13. Jestli tam venku máme nějakého nepřítele, je pro něj ideální doba zaútočit. Zpátky k deváté divizi.[/trec]
Na jeho tváři se zase objevil ten jeho klasický úsměv.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]A jeho jméno aspoň znáte?[/trec] bylo krásné, že se zástupce nepochopil se svým kapitánem. Čí to byla ale chyba? Kyouki moc věděla, kam svými otázkami směřuje, kdežto kapitán zřejmě ne tolik. Ještě budou muset na jeho vyjadřování zapracovat.
[trec=kyouki]Kdyby mělo někomu přeskočit jenom z toho, že jsem si dovolila udělat pohodlí, měli by jít do čtyřky se léčit, ne být kapitány,[/trec] měla menší poznámku k tomu, co se jí snažil kapitán vysvětli. Ke zbytku nebylo nic potřeba dodávat, protože to už věděla dávno. Nebylo to poprvé, co jednala s lidmi. Bohužel, ti co měli ego jako nafouknutý balón, tohle absolutně milovali.
SpiritPhone a devátá divize zní jako dvě mouchy jednou ranou. Určitě, když nabídnou možnost spolupráce, si kapitán devítky nenechá ujít šanci je do této branže taktéž strhnout. A nebo naopak, nebude se o ní jakkoliv zmiňovat a bude to jeho první tajemství, které by jim mohlo dát to, co budou chtít. [trec=kyouki]Rozumím, ale nemám o těchto divizních věcech takový přehled, takže to bude stejně vaše parketa,[/trec] více méně rozhodla, že tohle bude řešit kapitán a nebude se moct na Kyouki spolehnout. Co už ale bylo důležitější, byl fakt, že devítka nemá zástupce. To její úsměv pominul.
Konečný prvek v diskuzi. Kapitán pětky. Její prvotní usnesení zřejmě nebylo daleko od pravdy. Kapitán Maki kapitána pětky nijak nerespektoval skrze jednoduchý fakt. Popravdě, moc tomu nerozuměla, musí existovat důvod, proč se takhle dostal do pozice. Sice kidu tolik neholdovala, ale jestliže svoje zenjutsu natolik kompenzuje svými dovednostmi, možná nebylo moudré ho podceňovat. A zmínka o nepříteli ji přišla milá. Celý život žila v míru, takže si nemyslela, že by se to mohlo jakkoliv měnit. [trec=kyouki]Kdy tedy vyrážíme?[/trec]

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Kdybych znal, tak jsem si tam prostě mohl dojít sám. [/trec]
Odpověděl zase jednoduše. Neočekával, že se u tohohle úkolu zaseknou na takovou dobu. Zástupkyně potom včerejšek shodila pouze na dělání pohodlí. Dost kapitánu by vyhození noh na jejich stůl bralo dost jinak.
[trec=aki]Ano, většina z kapitánu by tam opravdu zavřených být mělo. Všichni jsou na své pozici kvůli tomu, že v nějaké fázi svého života byli dobří v zabíjení. Což samozřejmě pořád všichni jsou, jenom teď svojí energii věnují radši léčení, novinařině nebo jiné administrativě. Pod kapitánkou čtvrté divize jsem sloužil v druhé divizi. Staré zvyky dost často zůstávají. Poznamenejte si, že si projdete složky všech aktuálních kapitánů a jejich zástupců. Jako zástupce máte nyní přistup k většině informací, které přes nás jdou.[/trec]
Kyouki by měla vědět o části v prostorech 3. divize, kam neměla přístup. Na hlídání této části se podíleli i elitní členové druhé divize. Byla to ta část, kde se shromažďovaly a následně zpracovávaly veškeré informace. I tam nyní měla zástupkyně přístup.
[trec=aki]Myslím, že nám nic nebrání v tom vyjít hned.[/trec]
Odpověděl a hned na to se zvedl ze svého křesla. Prvně se ale ještě postavil ke kuchyňskému koutku a do sklenice si nalil trochu vody, kterou hned vypil. Až potom vyšel ke dveřím kanceláře.

----> Prostory 9. divize

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se před dvěma dny vrátil z mise do Světa lidí. Moc jich za sebou neměl, byl pořád nový v tomhle shinigami bussinessu, a tak se pokoušel se co nejvíc uchytit v té co možné nejkratší době - jak už u něj bylo koneckonců zvykem. A tak se tam snažil udělat co nejvíc práce, okoukat co nejvíc od zkušenějších shinigami, a ideálně i porazit co nejvíc hollowů - což se mu poměrně dařilo, takže ze svého progressu měl celkem radost. Teď ale byl přecijen čas na trochu R&R, a i ten plánoval Ieyasu využít nějak produktivně.
Byl na takové malé procházce, kterou si víc prohlížel a zvykal na pořád pro něj nové prostředí kasáren a prostorů třetí divize, a s sebou měl knihu. Byla to nějaká analýza bojové strategie z nějakých bitev v minulosti shinigami a Soul Society, něco přesně pro něj. A tak, po hezké procházce, se Ieyasu přesunul na nějaké hezké místo u okna, na které vyskočil, posadil se ta tak nějak pohodlně, a dal se do čtení. Momentálně nevěděl o tom, že by po něm někdo něco chtěl, a tak tohle bylo nejlepší využití jeho času.

Ieyasu ----->

Procházka probíhala prakticky stejně jako předchozí dny. Na cvičišti bylo několik nováčků trénující svůj šerm na panácích. U potoka co protýkal venkovním pozemkem si pár shinigami zrovna dávalo voraz, máčeli si nohy a popíjeli saké. Ne každý měl povinnosti ve stejnou dobu, to by nedávalo smysl a tihle si očividně zrovna užívali času volna. Z klidného čtení tě vyrušila až hlasitější skupinka čtyř můžu, co se zrovna rozhodla postavit a bavit v tvojí blízkosti.
"Ani si na ty vlasy nezvykej.."
Očividně pokračovali nějakou debatu a rozhodli se jí dokončit zrovna tady.
"Protože si je zase obarví na jinou barvu?"
"Ne, má přece zítra bojovat s Tanotou, po nástupu. Támhle na cvičišti, říkal to u oběda. Je tak domluvenej s kapitánem, aby dokázal, že si místo zaslouží on. To ses ale zase jen staral o to, abys měl plnej rypák."
"Hele jooo, od pondělí mám dietu. A co když ta nová zástupkyně Rotoya porazí?"
"HAHAHAHA"
"HAHAHAHAHA"
"HAHAHAHAHAHA"
Nechám čistě na tobě, jestli byla tvoje postava na dnešním ranním nástupu a tuší tak o tom, že má divize novou zástupkyni. Jméno Rotoya Tanoto ti bylo už víc známe, i když si byl v divizi nový. Určitě jsi slyšel řeči o tom, že to byl největší kandidát na neobsazený post zástupce a nyní působil na třetí pozici v divizi.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu věděl, že přinejmenším prostory měla třetí divize doopravdy skvělé, a tak si mohl užít procházku naplno, kolem cvičiště s několika nováčky, až po potok na venkovním pozemku, který byl skvělým relaxačním místem, a nějací členové divize se ho tak viditelně nebáli i využít. Ieyasu si tak našel nějaké hezké místo, a dal se do čtení, ale jeho spokojené tiché čtení dlouho netrvalo. Nedaleko se zastavila skupinka shinigami.
Ieyasu by se nemohl ani považovat za správného člena třetí divize, kdyby se nezaposlouchal do jejich rozhovoru. A slyšel přinejmenším zajímavé věci. Vyslechl si něco o tom, že kapitán prý povolil, aby si nová podkapitánka - na nástupu byl, a viděl ji tak, i když to pro něj byla naprostá novinka a přinejmenším překvapení - musela pobojovat s třetím důstojníkem divize, Rotoyou Tanotem, který si na to místo rozhodně dělal pifku i předtím.
No, Ieyasu si nemohl pomoci, a sklapnul knihu. Skočil tak k těmto shinigami z jeho divize, a věnoval jim jemný úsměv. [rec=ieyasu]"Pánové."[/rec] pozdravil je nejprve. [rec=ieyasu]"Zaslechl jsem vaši debatu, a byla by škoda nechat to jen tak. Kolik jste ochotní si vsadit na to, že Rotoya vyhraje?"[/rec] zeptal se prostě, úsměv neoupouštějící jeho obličej. Ieyasu nebyl v Gotei 13 dlouho, ve třetí divizi ještě méně, a kapitána viděl jen několikrát, ale čeho si rozhodně stihl všimnout - byl to kalkulující člověk. Jestli on vybral podkapitánku tuhle slečnu, měl k tomu důvody.

Ieyasu ---------->

Skupina okolo Rotoyi byla taková ta populární skupina z amerického filmu o střední škole. Když jsi tak mezi ně skočil, měli chuť tě hned vyhlásit a vyhnat. Zmínka o sázce ovšem zabrala, cinkající penízvky v jejich očích jsi skoro mohl vidět.
"No Rotoya je teď na nižší pozici, takže kurt na něj by měl být vyšší."
"To máš pravdu, to určitě musí být. Řekl bych, 2:1?"
"Jojo, fér by bylo asi 3:1. Ale že jsi to ty, tak ti dáme 2:1, co říkáš? Kolik vsadíš?"
Brali už jako hotovou věc, že si vsadíš. Najednou sis uvědomil, že jsi docela uprostřed skupinky a jeden z nich už vytahoval bloček, připravený zapsat částku.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Přesně tak jsem si je i představoval, takže to funguje. Nebylo divu, že se na Ieyasa dívali tím nejpřesprstovnějším způsobem. Ale to nic neměnilo na tom, že by tam Ieyasu skočil anyway, možná tím víc. Viditelně ale vytáhl to správné téma, takže nebyl okamžitě vyhozen, a místo toho si hoši vyslechli návrh na sázku.
Další na kurz přišla diskuze o tom, jaký by měl být na takovou akci kurz. Hoši viditelně byli tvrdými vyjednavači, ale Ieyasu se nenechal tak snadno odradit. [rec=ieyasu]"Hmm, to nezní tak sebevědomě, když jste říkali, že určitě vyhraje, a vysmáli jste se tomu, kdo říkal, že možná ne."[/rec] poznamenal Ieyasu, a pak se nad tím zamyslel. [rec=ieyasu]"Ale když dohromady vyrovnáte moji sázku, tak platí."[/rec] dodal k tomu, a vytáhl někde z kapes svůj týdenní plat. Popravdě absolutně netuším, kolik by to mohlo být, takže mě nenuť hledat čísla pls.

Ieyasu ---------->

To jsou prostě čísla mladej, možná sis je měl spočítat před tím, než ses s námi dal do řeči.
Odpověděl nejvyšší z nich a lehce ti u toho prstem zatloukl na hrudník. Kluků bylo víc a tak se očividně i cítili ve velké výhodě. Zmínka o týdenním platu je ale velice zaujala, to už byl přeci je nnějaký peníz pro někoho jako jsou oni. To bylo hodně alkoholu a potěšení navíc.
Dobře, dobře. Sázku máš uzavřenou. Sypejte!
Poručil a jeho noclehové začali tahat mince a bankovky(asi?) z kapes. Postupně vyskládali dost na to, aby dorovnali tvojí nabídku.
Tak teda zítra ráno. Když nedojdeš, tak sázka propadá.
S těmihle slovy a tvými penězmi odešli. Čas na protesty nebo na výběr ti moc nedali. Slyšel si jen postupně mizející spokojený smích v dáli.

Co tě donutilo vyhodit peníze?
Ozval se prapodivně depresivní ženský hlas. Vedle tebe stála dívka vysoká stova 150cm. Měla krátké na mikádo střižené zelené vlasy a černou pásku přes levé oko. Z pusy jí čouhala bíla tyčka od lízátka. V divizi si byl chvíli, ale i tak tě zaskočilo, že jsi tuhle osobu ještě nikdy neviděl. Navíc se objevila dost blízko tebe bez tvého povšimnutí. A co bylo ještě zvláštnější, neměla u pasu meč.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

No, pánové si předtím neříkali žádná čísla, ale Ieyasu věděl, že touhle logikou nevyhraje, a tady nechtěl vyhrát argument - chtěl je dotáhnout k sázce. A i když pánové trochu ochrňovali nos nad jeho nabídkou čísly, když pak vytáhl přímo peníze, které měl na mysli, tak najednou vyjednávání bylo rychlé. A ono to pro ně dávalo smysl - když prohrají, každý přijde o třetinu týdne, rozhodně ne nic hrozného, ale když prohraje Ieyasu, tak přijde o celý. Přesto, Ieyasu přikývl, a nechal je spočítat a dorovnat peníze, než s nimi odešli. [rec=ieyasu]"Uvidíme se tam."[/rec] řekl k tomu jen s jemným úsměvem, a nechal je spokojeně si odejít.
Vedle sebe pak slyšel zvláštní hlas, který nepoznával, a otočil se na něj. Byla tam dívka, malinkatá výškově, ale rozhodně s velmi silnou aurou, zvláštnosti a byla takový ten typ, který vás donutil se pozastavit. Neměla ani u pasu zanpakuto, a Ieyasu si nevzpomínal, že by ji někde viděl. Přesto, pokrčil rameny. [rec=ieyasu]"Nevěřím tomu, že by zrovna kapitán Maki nechal bojovat svoji novou podkapitánku proti někomu s tím, že by si myslel, že nevyhraje. Zpochybňovalo by to jeho volbu."[/rec] odpověděl na to Ieyasu, a pak se pobaveně pousmál. [rec=ieyasu]"A taky jsem Ishibumi-san potkal v akademii, a je to rozhodně... charakter. Neměla by být podceňována."[/rec] dodal k tomu ještě, a zvědavě si dívku před sebou trochu víc prohlédl, jestli nezahlédne na něčem na ní, co by mohl být její deal, odkud by mohla být, a tak.

Ieyasu ---------->

"To doufám, když tak si tě najdem mladej!"
Zařvali ještě na rozloučenou. Měli zrovna volno a bylo docela jasný, jaké aktivitě se tahle skupinka šla oddávat. Zpátky ale k dívce. Nebylo na ní vlastně už nic jiného zvláštního, měla normálně černé shihakusho.
"Hm, zajímavý uvažování. Možná kapitána přeceňuješ, nemusí mít pod čepicí. Stačí, že se umí bít. A je tu jen chvíli, co vo něm vlastně víme, žejo.."
Odpověděla docela nelibě a založila si ruce na prsou. Očividně se s tvým názorem úplně neztotožnila.
"Charakter, nikdy jsem neviděla charakter někomu zachránit krk. Si tahle motala chlapy vod akademie, že jí tak fandíš?"
Zabrblala si a kopla do kapínku co měla u nohy. Skoro to až vypadalo, že měla něco přímo proti nové zástupkyni.
"Půjčíš mi na oběd?"
Zeptala se najednou.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ještě na rozloučenou dostal, že kdyžtak si ho najdou. To bylo vtipné, vzhledem k tomu, že už měli v 'depozitáři' předem jeho peníze, ale tak, Ieyasu nad tím trochu pokrčil rameny. Místo toho, aby mohl přemýšlet nad tímhle k němu promluvila jiná postava. Malá, rozhodně zvláštně vypadající dívka, která teda alespoň nosila normální shinigami ohoz. [rec=ieyasu]"Možná. Možná se v něm mýlím, a je to nakonec blbec, co nechá potopit svoji novou zástupkyni hned na začátku její služby. Ale tak, sázka je vždycky risk."[/rec] odpověděl na to, s pobaveným pokrčením ramen. Něco mu říkalo, že kapitán by to jen tak nenechal už jen z vlastní ješitnosti, už jen proto, že je nový, ale tak, třeba neodhadl situaci dobře. Stane se.
Pak si dívka postěžovala, že nikdy neviděla charakter někomu zachránit krk. Zasmál se nad tím. [rec=ieyasu]"Vážně ne? V Rukongaii se mi zdá, že se většina populace dělila na ty nezraněné, co se dokázali z problému vykecat, a na ty zmlácené, co ne. Takže to s vámi nesouhlasím."[/rec] odpověděl na to, a pak se na ní otočil trochu víc, aby na ní teda koukl pořádněji. Ta se najednou zeptala, jestli jí půjčí na oběd. Ieyasu se tomu zasmál. [rec=ieyasu]"Právě jsem vsadil svůj týdenní plat, co vám dává pocit, že mám na půjčování?"[/rec] se smíchem poznamenal, a pak zalovil do kapes. Nějaké ty prémie z právě ukočené mise tam snad ještě byly. [rec=ieyasu]"Na sendvič to možná dá. A taky bych si dal."[/rec] řekl nakonec k tomu, a vydal se s mávnutím na dívku směrem k nějakému bufíku nebo něčemu, co tu tak mohli mít. [rec=ieyasu]"Kdo jste vlastně vy? Nepamatuju si, že bych vás tu někdy viděl."[/rec] zeptal se pak celkem prostě na celkem obvious otázku.

------> Ieyasu

"Hm, je to blbec. Jeden nikdy neví, co zamýšlí.."
Odsouhlasila tvoje slova. Ono takhle říct otevřeně o kapitánovi že je blbec taky nebylo jen tak, poslouchat je mohl kdokoliv. Přeci jen členové třetí divize měli uši všude.
"Jo, tak v tomhle máš pravdu. Ale taky se vobjeví poleno co se chce jen bít a pak je jedno jak dobře povídáš. Dostaneš přes papulu tak či tak a charakter je ti na jedno velký víš co.."
Gestem ruky ukázala na svoje pozadí. Dívka byla sice malá, ale působila jako normální dospělý člověk a i tak v obličeji vypadala. Přitom měla ale takový vibe ulicí vychovaného dítěte, které furt nedospělo.
"Někdo kdo vsadí tolik peněz bez rozmyslu musí mít někde další. Zkusila jsem to, vyšlo to a mám sváču."
Pokrčila rameny a vyšla s tebou směrem k bufíku na který jsi ukázal. I když jste šli jen k bufetu, tak si smohl všimnout extrémní lehkosti jejího našlapování. Vlastně jsi vůbec neslyšel, že jde někdo vedle tebe.
"Já jsem Haruta Iyo. A dám si sendvič s tuňákem. A co ty tu se tu flákáš? Proč netrénuješ? Přeskočils pár ročníků k tomu abys tu pak hnil jako člen a byl k ničemu?"
To byla trošku zvláštní poznámka, vzhledem k tomu, že jsi člen nebyl moc dlouho. Ale z nějakého důvodu měla informace o tvých letech na akademii.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se musel zachechtat nad tím, jak ho dívka okamžitě odsoudila jako blbce, co kdo ví, co zamýšlí. Přesně Eshenova slova, ale naštěstí Ieyasu nebyl Eshen. Každopádně, dívka pokračovala, když povídala, že sice má Ieyasu pravdu s charakterem, ale že se semtam objeví poleno, co se chce jen bít a pak je jedno, co povídáš. Ieyasu nad tím pokrčil rameny. [rec=ieyasu]"To je pravda. Takový magor se může objevit skoro kdekoli... ale je to pořád to, jen magor. Jeden by doufal, že se jich tu moc nenajde."[/rec] poznamenal k tomu pobaveně. Ale ano, dívka rozhodně vypadala dospěle, a mluvila, jakoby byla mnohem starší, než Ieyasu, a to o generace. A popravdě, nebylo by to poprvé ani naposledy, co se takhle někdo starší prezentoval a vypadal, SS byla na tohle divná, takže Ieyasu to bral tak, že to pravděpodobně bude někdo se zkušenostmi, co sám neměl.
Potom poznamenala k tomu, že má určitě ještě něco někde schované. A že to zkusila a trefila, a teď vyhrála sváču. Ieyasu se nad tím zase zasmál. [rec=ieyasu]"Pravda."[/rec] Nebylo co víc říct, jen to, že ho indeed našla. Také si ale u toho všiml toho, jak lehce dívka našlapovala, jakoby neexistovala. Nebylo divu, že si jí nevšiml. A co víc, vpálila mu pak, že přeskočil pár tréninků, takže musela alespoň částečně vědět, kdo je. A to po tom, co se sama představila. Haruta Iyo. [rec=ieyasu]"Protože součást tréninku je i odpočinek těla. Místo toho jsem trénoval trochu mozku."[/rec] poznamenal na to prostě, a ukázal na knížku, co mu lezla z kapsy, zatímco objednal sendvič s tuňákem a pro sebe se šunkou. Zaplatil je, a ten s tuňákem podal Iyo. [rec=ieyasu]"Přemýšlím, jestli není cesta, jak trochu ovlivnit zítřejší výsledek."[/rec] poznamenal nonšalantně polohlasem. Přemýšlel sice nad tím doopravdy, ale tady to nahodil jen tak, aby viděl, jakou reakci k tomu bude Iyo mít. Ona o něm viditelně věděla dost, on se chtěl dozvědět něco o ní.

Ieyasu ------>

"A co když takovému magorovi dají třeba divizi? To pak potěš koště.."
Na moment vyndala z pusy lízátko, které hrálo mnoha barvami. Utřela si pusu do hřbetu ruky a strčila lízátko zpátky.
"Máš ty to ale chytrý odpovědi.."
Pronesla na tvojí odpověď s knížkou a trénováním mysli. Úplně nechtěla přiznat, že číst neumí. No a teď už byli u stánku a mohla se stát snad pouze jediná věc, která by ještě zvládla držet Iyo od objednání jídla.
"Brikule brikulky.."
Zašeptala si najednou pod nosem a její oči se rozzářily. Obě ruce si přitom držela v pěstičkách u nosu a lehce je o sebe navzájem třela. Pak vystartovala a zatáhla tě za rukáv s naléhavým výrazem v obličeji.
"Tak šup, vobjednej mi tuňákovej sendvič a jdeme plánovat brikule!"
S nadšením se i její depresivní, tedy i hlubší, hlas změnil na hlásek patnáctileté studentky.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se nad její poznámkou musel zasmát. [rec=ieyasu]"No, naštěstí, ne každá divize je jedenáctá."[/rec] odpověděl na to pobaveně, a rovnou i vytáhl výmluvu na to, proč tedy netrénoval. Vypadalo to, že dívka s touhle odpovědí nebyla sice naplno spokojena, ale zase neměla nic proti, spíš to bylo takové 'you do you nerd'. Ale tak, to Ieyasa nijak netrápilo, a tak mohli v klídku dojít k bufíku, kde Ieyasu měl v plánu objednat ty sendviče.
U toho ale taky poznamenal, že přemýšlí, jestli by tam byla cesta ovlivnit nějak zítřejší výsledek, a vypadalo to, že dívku to velmi zveselilo. Najednou byla plna energie, a i její hlas, předtím jako staré kuřačky, zněl mnohem energetičtěji. Ieyasu se nad tím musel pobaveně pousmát. Netušil, jak moc stabilní byla tahle osobnost, ale... byla velmi tichá, a viditelně měla dost zkušeností. Mohla by se hodit. [rec=ieyasu]"Jeden tuňákový a jeden šunkový sendvič, prosím."[/rec] objednal tedy Ieyasu u stánku, a zaplatil je. Pak je oba vzal, a tuňákový podal Iyo. [rec=ieyasu]"Nějaké nápady?" [/rec]zeptal se pak tedy, když už tedy přišel čas na, jak to sama dívka nazvala - plánování brikulí.

Ieyasu ------>

"Vo těch vocasech mi ani nemluv, takového papírování kvůli těm tupounům.."
Postěžovala si na jedenáctou divizi a opět ti tím sama sebe trochu přiblížila. Obsluha v rychlosti přijala tvojí objednávku a do tří minut podávali oba sendviče. Iyo to ovšem nevydržela a na spičkách povyskočila přes pult a sáhla si pro svůj sendvič. S rozzářenýma očima se nějak dostala přes papírový obal a pořádně se do sendviče zakousla. S plnou pusou pak naznačila Ieyasu aby jí následoval a šla si sednou na trávu pod nějakej strom.
"Uhm. Možností je hned několik. Uhm, uhm.."
Mluvila s plnou pusou, takže do toho pěkně žvejkala a mlaskala.
"Uhm. Rotoya je alergickej na vořechy. Taky má sklony k tomu lemtat, takže flašu taky málokdy odmítne. Uhm. Každý ráno snídá sashimi, může mu ho nachystat z takifugu ryby, na tu je jakože alergickej každej. Do místnosti s tréninkovým náčiním by jsme se dostali, uhm, ale tam mě nic nenapadá. Pak taky nehraje v jeho prospěch fakt, že si připadal na svém místě, uhm, až moc neohroženě a tak přestal dost, uhm, trénovat. Ještě k tomu má sklony podceňovat svého protivníka. Uhm. Je to taky vocas, proto se nestal zástupcem. Uhm, uhm."
Skoro celá bageta už byla v ní. Mohlo tě zaskočit, jak furt plná nadšení mluví i o takovém docela drastickém řešení.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Iyo si postěžovala na jedenáctou, což tím pádem rozhodně napovídalo, odkud u ní vítr fouká... a taky ta připomínka o tom, že neumí číst z předtím by mohla dávat větší smysl, then again, tady je další připomínka, že dělá papírování, takže kdo ví! Třeba to jen podepíše třemi křížky. Good ol'. Potom se Iyo chopila iniciativy - a sendviče, a rovnou se do něj pustila. Ieyasu ji tedy následoval. [rec=ieyasu]"Díky, přeji hezký den."[/rec] poděkoval mile prodavači/čce, a pak se vydal tedy za Iyo, zatímco sám svačil svůj sendvič.
Iyo mluvila, a mluvila tak, že ani plná pusa jídla ji nedokázala zastavit. Popsala několik slabších stránek, které Rotoya měl, včetně toho, že snídá sashimi nebo že je alergický na ořechy. Na té poslední poznámce o tom, že je to 'vocas' se Ieyasu pobaveně zachechtal. Ano, měl trochu údivu na tom, že byla ochotná mluvit s někým, kdo ji akorát koupil sendvič, mluvit o tom, jak někomu podstrčit něco jedovatého nebo něco, na co je alergický. Ieyasu se nad tím rychle zamyslel. [rec=ieyasu]"Kyouki je šikovná, a nejlepší by byla jenom malé narušení od nás, aby to nebylo moc nápadné. To podcenění určitě bude něco, co můžeme využít. Je něco, čeho se Rotoya bojí?"[/rec] zeptal se Ieyasu pak zvědavě. Snažil se vážit své možnosti.

Ieyasu ---->

Nezmínila, že papíry vyřizuje přímo ona, jenom má z nějakého důvodu ponětí o tom, kolik papírování je skrz jedenáctou divizi. Že by si jí stěžoval někdo jinej?
"Uhm.."
Polkla poslední sousto bagety. Viděl si i hady, kteří polykali svoje jídlo pomaleji. Pak se jak neandrtálec poškrábala za uchem s přemýšlejícím pohledem. Ono bylo těžké lovit informace někde z hlavy, když si je nikam nemohla napsat.
"To ani ne, vono zase ho nesmíme podceňovat, nebyl hlavní kandidát jen tak ze srandy, žejo. Von byl spíš problém, že nikdo ve třetí divizi v jeden moment nebyl blízko jeho schopnostem a tak začal to..stagnovat. By bylo asi nejlepší ho jenom nějak přinutit tu fialovo vlasou holku podcenit ještě víc, než jí podceňuje teď. V takovej moment totiž hodně povolí v obraně a soustředí se jen na útok. V takovej moment ho porazí každej pakoň, proto je kde je, vocas."
Sáhla do svého shihakusha a vytáhla tykev, tu odšpuntovala a napila se. Po napití si i pěkně od srdce říhla.
"Doufala jsem, že budeš teda menší suchar. Tohle nejsou ani brikule.."
Řekla zase svým otráveným tónem a nabídla ti ze svojí tykve, mohl jsi cítit silné, ale kvalitní saké.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Pravda, to nezmiňovala. Možná jen znala někoho, kdo takové věci musel v jedenácté dělat. To, že si na to ale postěžovala tak silně by nabízelo, že to pro ní musela být přiměřeně důležitá osoba, nebo situace, když ji to utkvělo v hlavě tak moc. Možností pořád byla spousta, ale nějaké její spojení s 11. divizí bylo zřejmé.
Iyo každopádně spokojeně dojedla svoji bagetu, nebo spíš dohltala, takže Ieyasu sotva načal svoji, ale nevadí. Nikam nespěchal. Iyo hledala nějaké další informace ve své hlavě, zatímco Ieyasu v klidu pokračoval ve sváče. Připomněla Ieyasovi, že ho nesmí podceňovat, že nebyl hlavní kandidát náhodou, ale že prostě začal stagnovat. Že ideální by bylo podcenit jejich novou podkapitánku ještě víc, než teďka dělal. Že pak se prý začne soustředit jen na útok a zapomene se bránit. Potom se hezky napila a pořádně si ulevila. Ieyasu nad tím přemýšlel. [rec=ieyasu]"Co Rotoya a ženy, dal by se přesvědčit o tom, jak moc by mohlo jeho vítězství v boji zlepšit jeho šanci si někde zaskórovat?"[/rec] napadlo ho pak ještě.
Podala mu pak tu tykev sama. Ieyasu čichem poznal, že to bude nějaké silné saké. [rec=ieyasu]"Díky."[/rec] poděkoval a vzal si, ale lok spíš jen ukázal, přes uzavřené rty mu propadla max tak kapka nebo dvě. Pak opět tykev vrátil, a pobaveně se zasmál na Iyo. [rec=ieyasu]"Nejsou to moc brikule, když skončí Rotoya udušenej na nějakou alergii. Musí to být nenápadné, aby ti holomci nemohli říct, že to není platná sázka. A obrat je o jejich prachy je dostatečně brikuloidní záležitost!"[/rec] odpověděl na její stěžování si. On nebyl typ, co by se pustil do vraždy kvůli tomu, aby si trochu přivydělal. Trocha brikulí ano, ale muselo to být nenápadné a risk se musel rovnat zisku, ne riskovat kriminál na celý život proto, že chtěl pár blbečků obrat o pár šupů.