Prostory 3. divize

[name=aki]Maki Aki[/name]

A jeho zástupkyně s ním opět nesouhlasila. Nebo minimálně musela mít hromadu poznámek, bylo to tak těžké prostě jen přijmout pochvalu a přejít to? Benjiro se je rozhodl opustit, což taky nebylo na škodu a tak Aki pokynul hlavou jeho směrem na znamení rozloučení. Byl čas věnovat se jeho zástupkyni.
[trec=aki]K čemu mu jsou ofenzivní schopnosti, když se jim každej nadprůměrně rychlej shinigami vyhne. Dokud se neprobudí a nedojde mu, že jeho styl potřebuje něčím doplnit, třeba poutacími techniky, tak se nikam neposune a pro někoho jako jste vy, není soupeřem.[/trec]
Zkritizoval Rotoyu. Ona síla jeho technik byla opravdu obdivuhodná, ale je rozdíl v trefování nějakého stojícího kamene a pohyblivého cíle.
[trec=aki]Ano, měl. Možná není na škodu, že jste to tady trochu poničili. Lidi budou klást otázky a Iyo se postará o to, aby se informace mezi lidi dostala.[/trec]
U dvěří stála malá dívčina se zeleným mikádem a páskou přes levé oko. Z pusy jí koukala tyčinka od lízátka. Její krytí svojí přítomnosti bylo dokonalé, ale jinak nějak speciálně nepůsobila. Po kapitánově větě vytáhla lízátko, protočila oči a jedním slovem Jo potvrdila jeho slova před tím, než zmizela. Dívčinu jsi tady nikdy před kapitánovým příchodem do divize neviděla.
[trec=aki]Nátlak na vás skrz pozici vyvíjela především Rotoyova skupina, které dnes otupil ostří Ieyasu. Řekněte mi o něm více, dnes ukázal potenciál. Zaslouží si více naší pozornosti?[/trec]

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Tatsuki tedy spolu s kapitánem Deváté divize dorazili do prostor té Třetí. Tatsuki tak nějak tušil, že tady bude další člen jejich týmu.. ale asi tušil špatně, protože Ruyichi pak vysvětlil, že mu kapitán Maki nechal vzkaz na stole. No, protože vynechal všechny nuance tohoto aktu, jako to, že to vůbec kapitán vlastně nebyl a podobně, tak to Tatsuki ještě tak nějak chápal a přikývl. Když s ním chtěl mluvit, well, fair enough. Znělo to jako kapitánský bussiness a co bylo Tatsukimu, aby jim kecal do kapitánského bussinessu. [rec=tatsuki]"Dobrá."[/rec] přitakal tedy jen. Rozhodně by raději šel rovnou na misi, ale tak, pokud tu bylo něco naodkladného, tak to pak nešlo nic.
Po cestě do hlavní budovy se ho Ruyichi také zeptal, jestli prý zná kapitána Trojky. Tatsuki se nad tím zamyslel. Věděl, že byl nový, a že předtím byl důstojníkem ve Dvojce.[rec=tatsuki] "Maximálně jako pacienta, ale ani na to si nijak zvlášť nevzpomínám."[/rec] odpověděl pravdivě Tatsuki. Hodně shinigami potkal, protože byl důstojník ve Čtyřce a často léčil ostatní v nemocnici, ale neznamenalo to, že by se dalo tím říct, že je zná. Prostě pak přišel jen na řadu další. A Eshen za počítačem netuší, jak často se Makaki mohl pohybovat v nemocnici, takže tak.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Kapitán měl jednoznačně jasno o schopnostech Rotoyi. Kyouki ho nijak víc neznala, ani z doslechu toho nevěděla příliš, takže zřejmě její přeceňování Rotoyi nebylo na místě a spíš ze sebe udělala hlupáka před kapitánem, že si neuvědomila skutečnou sílu Rotoyi a obávala se víceméně neexistujících možností. [trec=kyouki]Asi máte pravdu,[/trec] usoudila, že s její rychlostí by ani takové útoky pro ni nebyly skutečným problémem. Trochu ji to na jednu stranu mrzelo, protože to znamenalo, že v divizi nepotká nikoho silnějšího, pokud nebude počítat kapitána. A z této myšlenky přešla k tomu, jak tak někdo vůbec mohl dopadnout. [trec=kyouki]Proč takhle nechala Masamune-san dopadnout některé členy divize...[/trec] Kyouki původně nastupovala do divize ještě s předchozí kapitánkou, ale protože její působení v divizi bylo hodně okrajové, tohle vše šlo mimo Kyouki. 
Nadšení z boje a žhavá krev opustila její tělo. A podobnou rychlostí odešel i Benjiro. To byla ta chvíle, kdy si uvědomila, že něco zapomněla. [trec=kyouki]Ah,[/trec] a vzpomněla si. Lístek s návrhem židle do kanceláře. Měla ho stále střežený u sebe, ale už odhadovala, že nestíhá Benjira dojít. Byl to jeho trénink jakožto posla první divize, co nejrychleji a nejefektivněji? Zřejmě. No, do toho tam Aki jasně vysvětlil, jak se jejího uznání dostane skrze jiného člena a fyzickým důkazem. [myslenky=kyouki]To by zvládla jakákoliv divoká kočka,[/myslenky] povzdychla si v duchu sama pro sebe, ale nijak to nekomentovala. Přeci jenom asi největší škody způsobil Benjiro, natož ona. 
Znovu zmínění o Ieyasovi od kapitána však bylo překvapením: [trec=kyouki]Ehm, těžko říct. Vypadá to tak, že porazit Rotoyu by možná dokázal kdekdo, ale umět shikai je už potenciál sám o sobě, že?[/trec] usmála se na Akiho, čímž zřejmě narážela na to, že ho ovládá i ona a to je poměrně mladá. [trec=kyouki]Jestli z něj budete chtít udělat svého poskoka, zřejmě neztratíte,[/trec] zašklebila se už víc šibalsky, jakoby z Akiho dělala nějakého oslizlého manipulátora. [trec=kyouki]No,[/trec] tleskla rukama, aby zresetovala atmosféru, [trec=kyouki]zřejmě dojdu do kanceláře, pošlu motýla s objednávkou přímo do první divize a zbytek nechám na Vás?[/trec] tak nějak se jí nechtělo intergovat s členy své divize, takže tohle byla nejjednodušší cesta, jak se ulejt a nemuset řešit to, co tu vlastně provedla.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

To byla asi ta nejvíc zřejmá odpověď, jaká se mu mohla dostat, ale tak zkusil to. Přitakal hlavou a svižným krokem si to dál hnal do své destinace a abychom to zbytečně neprodlužovali, tak tam i dorazili. A usmálo se na ně štěstí, protože ani nemuseli chodit nikam daleko a už před sebou měli kapitána třetí divize i s jeho ... Zástupkyní? Yoshiro se nejdříve zvědave zaměřil na pásku pod jejím ramenem a potom si mladou ženu přeměřil pohledem. Dávalo to smysl. Kapitán Maki byl na své pozici nový a asi nebyl tolik vybíravý jako Yoshiro. A nebo možná byl a rovnou narazil na zlatou žílu, názor si ostatně udělá už brzy.
[rec=yoshiro]"Kapitáne Maki,"[/rec] oslovil kolegu a přišel blíž. [rec=yoshiro]"Dobrý den. I vám, zástupkyně?"[/rec] oslovil Kyouki s nadějí, že mu dá svoje jméno.
[rec=yoshiro]"Doufám, že vás neruším, ale měl jsem na stole zprávu, že jste mě hledal."[/rec]

[name=aki]Maki Aki[/name]

Každý moment si připomínal, jak málo se ve své zástupkyni vyzná, protože ho neustále překvapovala. Třeba teď ho překvapila reakce, že mu ve finále dala jen tak za pravdu. Nezvyk.
[trec=aki]Na tuhle otázku vám zřejmě nebudu schopný odpovědět, nezajímalo mě to a tak jsem si odpověď nezjišťoval. Rotoya mi byl tlačen, proto jsem si o něm zjistil více. Ale Rotoya je extrémní případ, dostal se v divizi brzy nahoru jako velký talent. Podle reportů některých jeho misí a toho co jsem dnes viděl dokonce usuzuji, že je slabší než pár let zpět. Snad ho dnešní incident nějak probere, nyní je k nepotřebě.[/trec]
Odpověděl docela zdlouhavě svojí zástupkyni.
[trec=aki]Myslím, že jsem poskoka doporučil první den vám, aby jste můj poskok nebyla vy. Tak je ten debilní systém nastavený, proto jsem pozici odmítal já. Ale zmínil jsem ho v jiné souvislosti. Jeho shikai mě opravdu zaujal, chtěl bych si jeho efekty někdy vyzkoušet na vlastní kůži. Věřím, že to může být skvělý trénink souboje na pěsti. Možná by jsme mu měli věnovat více pozornosti a dát nějaký ten prostor, kam může chlapec růst.[/trec]
Věnoval svojí zástupkyni druhou zdlouhavou odpověď ještě před tím, než je svojí přítomností poctil kapitán deváté divize a shinigami s velkou jizvou přes obličej. Ten Akiho ale moc nezajímal a určitě si ho ze čtvrté divize nepamatoval. Vzhledem k tomu, že přišel s kapitánem devítky, si ho spojoval právě s touto divizí.
[trec=aki]Ah, kapitán Ruyichi. Vůbec ne, děkuji že jste se takhle za námi vypravil. Nabídl bych vám posezení a horký nápoj v mé kanceláři, ale bohužel zde zrovna probíhá menší stěhování a není to tak možné.[/trec]
Přivítal svého kolegu se svým klasickým úsměvem a přivřeným pohledem. Zároveň tím zamaskoval, že v kanceláři není jen možnost pro ně si sednout. Nechtělo se mu to ale nějak zdlouhavě vysvětloval.
[trec=aki]Ano, hledal. Se zástupkyní jsme řešili možnost větší spolupráce mezi třetí a devátou divizí, ohledně vašeho informativního časopisu. Přeci jen informace jsou trochu i naše parketa. Prezentace už nám ale tolik jako vám nejde.[/trec]
Tady byl trochu skromný, informace byla jejich hlavní parketa. Ale řešili trochu jiné informace než řešil bulvární plátek kapitána deváté divize.
[trec=aki]Taková spolupráce by pak mohla být pro obě divize přínosná. Myslím si, že i například takové zřízení krimi rubriky a informovanost v tomto odvětví by mohlo životy nás i našich spoluobčanů zlepšit. Zapomněl jsem něco nebo se špatně vyjádřil, Ishibumi-san?[/trec]
Po dlouhém oční kontaktu s kapitánem se najednou otočil na svojí zástupkyni a pohledem neuhýbal, dokud neodpověděla.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Ieyasu měl minimálně unikátní shikai. Uzavření se společně s protivníkem v bariéře a bojovat beze zbraně se nevidělo jen tak na denním pořádku. Ale i tak bylo překvapující, že kapitán o jeho schopnosti jevil až takový zájem. Možná měla být trochu žárlivá, že takto nereagoval po jejím souboji s Benjirem? Byla pravda, že nic moc neukázala, než jenom to, že umí dobře utíkat. [trec=kyouki]Můžeme si s ním promluvit až se vrátí z mise,[/trec] navrhla prostě a dál to nerozváděla. Víceméně tohle byla její první větší interakce se zelenovlasem, takže neměla jak odhadnout, co skutečně je to za shinigamiho a kam by to dokázal dotáhnout. 
Rotoyův případ byl zřejmě ten smutnější. Ukázka potenciálního talentu, který zrezivěl ve vlastním úspěchu. Nijak to dál ale nekomentovala, protože měla tušení, že Rotoyu nějakou dobu nepotká. 
Chystala se odcházet, avšak v tom ji zabránil příchod nové tváře. Kapitán devítky. Ruyichi Yoshiro. Minule se u něj zastavovali, ale bez úspěchu skutečného setkání. Znamenalo to tedy, že jejich vzkaz docílil svého účelu. V hlavě si okamžitě vzpomněla na jejich prvotní plán integrovat třetí divizi do zpravodajství ovládaném devítkou. [trec=kyouki]Ishibumi Kyouki, kapitán Maki mě zvolil na pozici čerstvě. Ráda Vás poznávám, kapitáne,[/trec] ukázkově se představila a na konci dala příslušný úklon jeho pozici. Aki chtěl, aby mu nedělal ostudu, no to prozatím neměla nijak v plánu. Hlavně pokud jsou oni ti, kteří mají na něj prosbu. 
Pomalu se zvedla a přitom si všimla i druhé tváře. Nemohla nepřehlédnout té veliké jizvy přes celý obličej. Hned na první pohled nim byla fascinovaná. Nebylo tak časté vidět takové jizvy. Nepřemýšlel někdy nad tetováním? Darovala přívětivý úsměv jak kapitánovi, tak jeho doprovodu. Poté se slova chopil okamžitě její kapitán. [trec=kyouki]Ne, kapitáne,[/trec] řekla jednoznačně a sebejistě. Moc nechápala, proč by v tom měl být jakýkoliv problém a proč zrovna potřeboval její souhlas. Teď to působilo tak, jakoby ho měla neustále kontrolovat a on se ptal své mamky pro sebeujištění.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

Zástupkyně se představila jako Ishibumi Kyouki, což by sice vědět neměl a proto taky čekal, ale ve skutečnosti si to už zjistil předtím v devítce, když se snažil luštit ten paskvil od sokola.
A pak tedy rovnou k věci. Kapitán Maki měl návrh, který Yoshira zaujal. [rec=yoshiro]"Kriminální rubriku jsme kdysi měli. V době kdy v deváté divizi ještě působila předchozí kapitánka Usagi, ale po jejím vyhoštění jsme byli nuceni jít v tomhle ohledu maličko zpět."[/rec] Udělal ukazovákem kolečko v protisměru hodin. Ono to nebylo tak dávno, co z toho v celém Seireitei byla hrozně velká věc. Z pohledu veřejnosti to vypadalo tak, že se kapitánka Usagi snažila očernit tehdejšího kapitána šesté divize Kuchikiho Kyoua a zveřejňovala články o korupcích, konspiracích, únosech a dokonce i vraždách, které byly spjaty právě s jeho jménem. Nedopadlo to pro ní dobře a na dlouhou dobu to na novinách z redakce deváté divize zanechalo pořádně velkou černou skrvnu nedůvěry.
[rec=yoshiro]"Tím nechci říct, že se mi váš návrh nelíbí, kapitáne Maki."[/rec] Bylo za tím určitě něco víc, než jen šance dostat nějaké dašlí informace do časopisu. Yoshiro si to popravdě vyložil spíš jako jakousi výměnu informací. Poškrábu ti záda, ty je poškrab mně. A v tom problém neviděl. Měl dobré zdroje. Silné zdroje, ale moc dobře věděl, že třetí divize se dokázala dostat tam, kam on sám neviděl. A devítka zase měla přístup tam, kde třeba trojka nedosáhla. Znělo to jako dobrá symbióza a kapitán třetí divize mu nikdy nedal žádný důvod k tomu, aby v tom Yoshiro viděl něco negativního. Jistě, byl nový, ale kdyby měl namočené prsty v něčem špatném už předtím, dost možná by to věděl.
Navíc Yoshirovi se v jeho aktuálním problému hodila všechna pomoc, kterou mohl najít, takže to přicházelo i v dobrou dobu.
[rec=yoshiro]"Jsem pro, ale myslím, že bychom měli detaily téhle dohody domluvit, až budu mít více času a vy zrovna nebudete provádět stěhování. Třeba někdy u čaje, co vy na to?"[/rec] navrhl.
Jedna věc ho ale napadla. Pokud to kapitán Maki skutečně myslel vážně. [rec=yoshiro]"Kapitáne Maki, zrovna se chystám na misi, kterou mi osobně zadala vrchní kapitánka Shounagon. Jedná se o výpravu do světa lidí, nic divokého. Mám si ale sestavit svůj vlastní tým a když už mi navrhujete tuhle spolupráci, tak proč jí nezačít tím, že mi nabídnete pár svých vlastních očí s perspektivou třetí divize?"[/rec] zeptal se. Nemyslel tím ale přímo jeho oči. [rec=yoshiro]"Co kdyby se Ishibumi-san přidala k této výpravě?"[/rec] zeptal se a podíval se na Kyouki, jak se ohledně celé věci cítí.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Vyposlechl si kapitána a z jeho odpovědi si vyvodil, že by taková spolupráce byla možná. To Akimu stačilo, sám neměl žádný konkrétní plán, protože bez rozhovoru s kapitánem deváté divize o možnostech, bylo těžké něco takového plánovat.
[trec=aki]Výborně, to zní jako plán. Třeba v Čajovně U Zeleného draka, kde mám soukromej salónek a vše budeme moct v klidu probrat. Podle Ishibumi-san zde mají i chutné palačinky.[/trec]
Odsouhlasil kapitánovi, že si pro tuto příležitost budou muset někdy do budoucna vymezit speciální čas a ještě mu nadhodil sladkou udičku v podobě palačinek. Nešlo to přeci řešit tady na koleně. Očekával od Ruiychiho jiný přístup, tohle se mu ale zatím zamlouvalo, pěkně s rozmyslem. Dokonce se trefil i se svým dalším návrhem ohledně Akiho zástupkyně.
[trec=aki]Skvěle, přidá se ráda. Její energie nám tu bude chybět, ale momentálně přeci jen nemám pro Ishibumi-san žádné neodkladné záležitosti. Jak rychle jste schopná vyrazit?[/trec]
Otočil se s úsměvem na svojí zástupkyni. Tohle přeci bylo přesně to, čeho chtěli dosáhnout. A dokonce si tady i troufal odhadovat, že zástupkyně na misi půjde s nadšením a proto její účast odsouhlasil za ní. Což vlastně neměl být problém, protože byl její kapitán, ale problém nemělo být hodně věcí, které nakonec problém byly. Přesto se Aki znovu vydal do těcho nebezpečných vod a udělal rozhodnutí za fialovlásku.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

V její hlavě byl jejich plán neprůstřelný. Převážně kvůli tomu, že na tom nemá kdo ztratit. Nejedná se o otevřené převzetí toku informací, ale symbiotickou vyváženost dvou orgánů se stejným cílem ale jinými praktiky. Neviděla tedy tu možnost, kde by je kapitán deváté divize jakkoliv odmítl. Minimálně mu nedali takovou nabídkou, kterou by nemohl zvážit. A stejně jak tam čekala na vyjádření, to podobné zřejmě muselo projít hlavou kapitána. Neboť jejich nabídku přijal. Byl to ale původně plán samotného Akiho. On ji dal jenom roli v této divadelní hře. 
Byla nadšená, i přes to, že nedošlo k finálnímu podání rukou dvou gentlemanů. Okolnosti tomu nebyly nakloněny, minimálně ne okamžitě, ale kapitán Maki Aki se s tím hravě vypořádal. Byla snad jejich předešlá návštěva Zeleného draka jenom ukázka toho, co kapitán ve svém prostředí dovede? Přeci jenom byl na místě znám a uklidnil ji tam jednoduše i přes vyhrocenou situaci. [trec=kyouki]Vskutku,[/trec] potvrdila chuť palačinek, které měla tu možnost si dát. Samozřejmě že byly skvělé. To bylo všechno za cizí peníze. 
Konverzace se ale odvedla do směru, který nemohla Kyouki očekávat. Sice je už informoval dopředu samotný Benjiro, ale v jejím úmyslu nebylo se do nikteré mise přidat. Bohužel, pokud ale chtějí vybudovat nějaký ten vztah s devátou divizí, tohle byla jedinečná a nejpřímější příležitost. No, ale jak tomu bylo zvykem, hlavním hybatelem byl její kapitán a víceméně odsouhlasil její působení za ní. Nemohla si stěžovat, neboť by tím mohla podkopat jeho autoritu, a to si nemohla jen tak dovolit, dokud nezjistí, jaký kapitán devítky skutečně je. Musela to tedy zahrát překvapeně. [trec=kyouki]O-Okamžitě,[/trec] nahodila trochu překvapený výraz, který byl hodný někoho, kdo se na pozici dostal čerstvě a už o ni byl zájem u jiného kapitána. Znamenalo to i tedy, že to byl její čas převzít otěže. [trec=kyouki]Jestli mohu, máte už další kandidáty pro misi potvrzené?[/trec] s respektem se vecpala do konverzace a neptala se kapitána jen pouze na další členy, ale víceméně i potenciální čas před počátkem této výpravy. Měla jenom jeden úkol před jejím odchodem a to poslat motýla do první divize, neboť Benjiro už byl dávno v tahu. Na druhou stranu se začínala těšit na to, kam dál půjde. Kdyby to bylo v Soul Society, zřejmě by se zkusila nějak vymluvit, ale lidský svět okamžitě zněl mnohem víc lákavě.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

[rec=yoshiro]"To zní jako plán,"[/rec] odkýval slova kapitána Makiho. Na čaje nebyl, ale palačinkám nikdy neřekne ne.
[rec=yoshiro]"Můžeme se sejít hned po tom, co se vrátíme z mise, pokud vám to bude časově vyhovovat."[/rec] To by tedy bylo a teď se konečně mohl zaměřit na misi.
Netušil, do jak náročného směru se může vyvinout, protože vrchní kapitánka byla hodně kryptická, ale bude sebou mít dvě zástupkyně, medika a zkušeného shinigamiho, který dobře ovládá kido techniky. Nemluvě o tom, že tam bude on sám, takže pokud by šlo vážně do tuhého, nemělo by je nic zaskočit.  
[rec=yoshiro]"Mám,"[/rec] odpověděl Kyouki. [rec=yoshiro]"Tohle je Tatemori Tatsuki-san. Důstojník ze čtvrté divize,"[/rec] představil svůj tichý stín. [rec=yoshiro]"Další dva členové mise jsou z mé divize. Moje nová zástupkyně Nekonome Chieko-san a Shirogane Noriyuki-san."[/rec] Představil Kyouki členy mise jmény. [rec=yoshiro]"Až se sejdeme všichni, dostanete brífink, ve kterém se dozvíte všechno, co vím já. Vysvětlím také, proč každého z nich na misi beru. Pokud potřebujete nějaký čas na přípravu, prosím pospěšte si, protože na misi musíme vyrazit neprodleně. Pokud rovnou nepůjdete se mnou, sejdeme se za třicet minut u brány senkaimon."[/rec] Víc toho Kyouki nedal, ale doufal, že to pro teď byla uspokojivá odpověď na její otázku.
[rec=yoshiro]"Kapitáne Maki, děkuji vám za poskytnutí vaší zástupkyně. Postarám se o to, aby se vám bezpečně vrátila a budu se těšit na naši schůzku."[/rec] Sklopil hlavu, usmál se na Akiho přátelsky a potom prostě otočil na patě a vyrazil.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Samozřejmě, to by neměl být problém. Mám teď trochu volnější program, abych vstřebal všechny nové povinnosti a zorganizoval si trochu třetí divizi.[/trec]
Odsouhlasil kapitánovi schůzku po jejich návratu z mise. Pokud sám nebude vyslán na nějakou misi, bude mít čas. Byl přeci kapitán a jakmile si takový kapitán našel nějakého otroka na papíry, tak měl času volného spousty. Kapitán Ruyichi jim poté odhalil, že jeho následovník je důstojník ze čtvrté divize. Mít na misi někoho se schopností léčit se vždycky hodilo. Zároveň jim prozradil i jméno jejich nové zástupkyně, to si Aki bude pamatovat a její složku si přečte ještě dnes večer.
[trec=aki]Děkuji kapitáne, ale věřím v Ishibumi-san a její schopnost se o sebe postarat. Divize, včetně mě, bude ale určitě postrádat její speciální energii. Přeji vám úspěšnou misi a brzký návrat.[/trec]
Sám pokynul hlavou na kapitána devítky. Nakonec se podíval s úsměvem i na svojí zástupkyni, dobré dvě vteřiny pohledem neuhýbal, než se prostě otočil na patě a sám se vydal žít svým životem mimo tuto místnost.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Tatsuki doběhl s kapitánem Ruyichim do kasáren Třetí, kde se teďka spíš stal tichým pozorovatelem toho, co se tam před ním událo. Což v prvním případě bylo to, co bylo kolem - aneb, vypadalo to tam trochu jako nepořádek, jakoby se tu předtím strhla trochu bitka, ale tak, nemocnice často vypadala jako po válce, takže Tatsuki nesoudil. V druhé řadě to pak bylo domluvení nějaké schůzky, kde se měl kapitán Třetí a Deváté dohodnout na spolupráci jejich divizí. Spolupráce byla vždycky dobrá a větší transparentnost v tom, jak se pracovalo od Třetí a v informacích, co dostávali... ale Tatsuki tak nějak tušil, že o tom to tady úplně nebude. Proto to dál moc neřešil, ne, že by do toho měl co kecat anyway.
Pak ale přešli na část, která pro něj v momentální situaci byla o něco relevantnější, a to byl fakt, že nová podkapitánka Třetí divize, Ishibumi-san, se měla přidat do jejich skupinky na tu misi, což byl koneckonců ten důvod, proč právě Tatsuki teď zrovna dělal kapitánovi doprovod, že. I proto ho kapitán představil, a Tatsuki trochu víc zpozorněl. Jemně se uklonil. [rec=tatsuki]"Těší mě. Doufám, že využití mých schopností bude co možná nejméně nutné."[/rec] poznamenal jemným hlasem, a nabídl Ishibumi-san ruku na potřesení. Jestli ji přijala, tak zvolil pevný, ale pořád klidný stisk, a pak opět ruce stáhl a dal si je za záda, kde byly i předtím. Víc toho nebylo od něj potřeba, ale pořád zůstával pozorný, kdyby se něco řešilo, co by se ho týkalo. To ale spíš přijde v tu dobu, kterou i Ruyichi popsal podkapitánce - až bude ten brífink s ostatními.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Jména nebyla podstatná, protože žádná z nich neznala. Avšak poznat dalšího zástupce bylo něco, co ji zaujalo. Nejenže se ji tím umožní lépe prohloubit vztah s devítkou, pokud vše vyjde, mohla by mít někoho zajímavého, s kým by byla v kontaktu. To vše ale přijde až po misi.
Kapitán konečně představil plně svůj doprovod. Jméno jizváče bylo Tatemori Tatsuki. Tedy Tatesuki? Ten se minimálně okamžitě chopil představování a nabídl ji podání rukou. To samozřejmě neodmítla. Pevně ho stiskla, čímž zcela oponovala jeho taktéž silnému stisku. [trec=kyouki]Věřím, že léčení nebude vaše jediná specialita,[/trec] usmála se na Tatsukiho a vrátila ruku na své místo. A aby to nebyla Kyouki, musela jasně dát najevo svému kapitánovi, že vše dokonale chápe. Proto poklekla na jedno koleno, opřela se o něj loktem pravé ruky a sklopila hlavu. [trec=kyouki]Přísahám, že nepřinesu ostudu jménu třetí divize a splním tuto misi ve jménu dobra Seireitei![/trec] zapřísáhla se kapitánovi a víceméně i kapitánovi Yoshirovi, neboť to stihla než stihl někam uprknout. Znova si stoupla, upravila si uniformu a otočila se na bělovlasa s jejich medikem. [trec=kyouki]Setkám se tedy s Vámi a zbytkem u brány. Musím vyřešit menší záležitost, ale jsem připravená hned vyrazit,[/trec] vysvětlila proč se nepřipojí do jejich vláčku přátelství. Jestliže to tedy bylo vše, všichni ostatní odešli a Kyouki taktéž šla po svém. Získat motýlka, poslat ho do jedničky, umýt se, vyměnit oblečení a jít na misi! No, má toho co dělat.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Absolutně nečekal, že jeho zástupkyně předvede takové divadlo. Že tady sebou pomalu hodí na zem a složí mu tady přísahu. Aki to celé posvětil jenom pokývnutím hlavy se svým typickým úsměvem. Moc neměl co k tomu jiného dodat, snad zástupkyně brzy předvede kapitánovi devítky i něco ze svých schopností. Takhle se mohlo zdát, že si Aki zvolil nějakou hezkou tvářičku, co kolem něj bude poskakovat. Na to poskakování si kapitán dojde sám velice brzy, to byla jistota. Ale hezká tvářička se jeho zástupkyni nedala odepřít. On sám si to zamířil do svých vlastních prostorů v divizi, tedy do těch osobních a ne do kanceláře. I když měl před tím ještě jednu zastávku a to byl archiv, kam teď neměl jakožto kapitán sebemenší problém se dostat. Tady si našel tři složky a to byly Tatemori Tatsuki, Nekonome Chieko a Shirogane Noriyuki. Teď měl aspoň co doma dělat a tak se vypravil právě tímto směrem. Hned co za sebou zavřel dveře, tak si ze sebe sundal své kapitánské haori. Musel ocenit jeho funkčnost v krytí rukou, ale jako člověk co byl naopak dlouhé roky naučený mít ruce odhalené, si na něj ještě furt zvykal. A proto si ho pro svůj komfort sundal a pověsil na háček na zdi. Pak si to zamířil do kuchyně, kde dal jako první věc vařit vodu. Teď měl nějaký čas, než se voda ohřeje a tak otevřel úložné prostory nad kuchyňskou linkou, kde měl hromadu nádob s popisky různých bylin a čajů. Během lehkého pobrukování nasypal obsah asi z pěti nádob do hmoždíře, trošku to podrtil a nakonec obsah přesypal do kovové otevíratelné kuličky s mikro dírkami. Tu hodil do porcelánové konvice a tu až povrch zalil, teď už horkou vodou. Konvici položil na kovový tác, k tomu přidal podšálek s šálkem, lžičku a med. Takhle s tácem potom vyšel ven, kde se posadil na zastřešenou dřevěnou podlahu, taková přízemní zastřešená terasa, a dal se do čtení. Po nějakém čase si do šálku přelil trochu čaje, přidal lžičku medu a ke čtení se přidalo i občasné usrkávání čaje. Ze zajímavosti chtěl něco zjistit o lidech, se kterými jde jeho zástupkyně na misi. Ve skutečnosti ho ale zajímala pouze Nekonome Chieko, jakožto nová zástupkyně a pro něj už ne úplně nedůležitá osoba.

Aki -> V klidu si četl a popíjel čaj, ovšem najednou začal mít neodbytný pocit, že ho někdo pozoruje. Pokud zvedl oči směrem, kde mu instinkt napovídal, že se někdo nachází, uviděl uprostřed divizní zahrady stát velkého černého pantera. Jeho srst se leskla a celkově vypadal, že je velice dobře obstaraný i živený, přesto se Akimu trochu zdálo, že se na něj zvíře dívá jako na svačinu.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Během popíjení čaje měl takový ten zvláštní pocit, že ho někdo sleduje. Nevěděl co to bylo, ale většinou se mu tenhle pocit následně i potvrdil. A dnes tomu nebyla výjimka. Na zahradě měl totiž pantera, což fakt nečekal. Na pohled to bylo krásné zvíře s lesklou srstí a celkově jeho vzhled naznačoval, že se o něj někdo hezky stará. Při pohledu na pantera zkusil prolistovat svoje vědomosti, ale nedokázal si ho s nikým spojit.
[trec=aki]Neradí ti tvůj zvířecí instinkt, že sis za svačinku vybral poněkud nerovného soupeře?[/trec]
Pronesl směrem k panterovi během toho, co pokládal šálek na podšálek. Nijak neměnil svoji polohu a furt působil stejně klidně jako během čtení. Složky dal na jednu hromádku a položil na ně tác s čajem, kdyby náhodou s panterem přišel i někdo jiný. Jeho záliba mohla zůstat jen jeho.

Aki -> Panter neodpověděl, ani se nepohnul nebo nedal najevo, že by na něj Akiho řeč nějak zapůsobila, dál ho sledoval nehybnýma, žlutýma očima, ve kterých bylo těžké rozeznat, jaké měl záměry. Tato napjatá, tichá chvíle byla ale za vteřinu narušena dupáním a udýchaným pokřikováním hned několika lidí. Zpoza rohu se vyřítilo pár členů třetí divize.
"Hej, vidím ho! Je támhle! Haló, nadběhněte mu!"
Bylo jasné, že se pokoušejí pantera chytit. Měli tak naspěch, že si nejdřív nevšimli, že nedaleko sedí jejich kapitán.
Panter, který před tím stál tak nehybně, se dal okamžitě na útěk a Aki ho ztratil z očí mezi zelení.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Seděl tam stále klidně a koukal do pantherových žlutých očích. Moc dobře si uvědomoval, že koukat zvířeti do očí nebylo úplně nejmoudřejší, ale po tolika letech života už neměl úplně strach z žádného zvířete, kterého jste mohli potkat v lidském světě. Jejich chvilku vyrušilo několik hlasů a hlasité dupání. Panter utekl, Aki otráveně protočil oči a sáhl po svém šálku s čajem, ze kterého se následně aj napil. Potom se podíval na členy, kteří dorazili.
[trec=aki]S tím jak dupete, si na trávník u mě nešlápnete. Takže obejít.[/trec]
Řekl klidně, ale dost nahlas. Na tváři měl svůj klasický úsměv a gestem ruky jim ukazoval, kudy to mají obejít. Byla to o dost delší cesta, než kdyby to tady prostě přešli přes trávník. To dupání se mu ale fakt nelíbilo, taklhe mu narušit chvilku. Navíc neměl ani haori, nikoho tu nečekal. To se mu taky nelíbilo.
[trec=aki]Jeden z vás tu zůstane, ostatní pokračujte v aktivitě. Vyvolený nástup, ostatní rozchod.[/trec]
Pokračoval v rozdávání rozkazů. Tohle bylo na funkci kapitána super, kdokoliv kdo nebyl kapitán nebo jeho zástupkyně, udělal prakticky cokoliv na slovo.
[trec=aki]Jméno? A původ toho zvířete?[/trec]
Dotázal se člověka, který tam zůstal. Mezitím nadzvedl jednu menší keramickou nádobu, co měl na podtácku před sebou. Sáhl do něj lžičkou a vytáhl jí celou obalenou ve zlatavém medu. Tu následně ponořil do šálku s čajem a párkrát se lžičkou v šálku zamíchal. Čekal na odpověď.

Aki -> "H-hai, taichou..." vykoktali pronásledovatelé a poslušně se rozběhli okolo trávníku. Mezitím někde za stromy a keři na druhé straně se rozezněl křik a tříštění nějakých věcí, bylo pravděpodobné, že právě tam se teď panter nachází. Ze svého středu ještě před tím vystrčili jednoho člena divize. Od pohledu ho Aki znal, takže to nebyl úplně nováček, ale ani důstojník, kterého by si pamatoval.
"Um... ten panter utekl někomu ze sbírky, kapitáne, aspoň to jsem slyšel. Ale bohužel jak se jmenuje, to nevím," pokusil se zodpovědět kapitánovy otázky.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Brzo mu došlo, že zase jednal tak jak mu určovala jeho původní pozice a na to denní shinigami nebyli úplně zvyklí. Místo jména shinigami tedy dostal odpověď, že jméno pantera neznají. Proč by vůbec potřeboval znát jméno toho pantera?
[trec=aki]Někomu? Nevíte ani komu?[/trec]
Položil šálek s čajem, ruky si během svého tureckého posedu položil na koleno a s úsměvem se podíval na člena stojícího před ním.
[trec=aki]Takže něčí panter se jen tak dostane do mých osobních prostor? Skoro do středu naší divize? A ještě neznáte ani jeho jméno? Rozumím tomu správně?[/trec]
Nemohl si odpustit rýpnout i do jména pantera, když už mu člen tak hloupě odpověděl. Bylo mu docela jedno, co mu teď ze sebe člen bude koktat. Pohledem přejížděl z terasy na svůj tácek, šálek, pověšené haori a nakonec na stojícího člena před ním.
[trec=aki]Takže je tohle moje poslední klidná chvilka? Když se sem dostane panter, dostane se sem cokoliv. Co mi k tomu povíte?[/trec]
Rozhodl se postavit a ráznějším krokem se vydal ke svému pověšenému haori, které přes sebe zase přehodil. Podle odpovědi se rozhodne, co dál.

Aki -> "Kapitáne... pardon, ale my se opravdu snažíme ho odchytit, ale on je agresivní, ohrožoval už několik lidí a dokonce i pokousal!" snažil se hájit člen. "Nikdo to nečekal, tak bylo málo lidí, a když jsem se o tom všem dozvěděl, už nikdo ani nevěděl, kde ten panter je. Teď jsme ho aspoň zase našli!" vyzdvihl pozitivní část celé situace. "Možná... možná bychom potřebovali vaši pomoc, vy byste to určitě vyřešil rychle..." zkusil navrhnout.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Poslouchal toho člena bez toho, aniž by ho jedinkrát přerušil nebo změnil výraz v obličeji.
[trec=aki]Do zítřejšího ranního nástupu oběhneš všechny, kteří toho pantera hlídali nebo naháněli a potom co se všichni ostatní rozjedou k denním činnostem, ty a oni tebou vybraní, zůstanete.[/trec]
Sice neznal jméno člena ani těch ostatních členů, ale měl moc dobrou paměť na obličeje, takže se toho nebál. Otočil se a rozešel se po trávníku, po kterém zakázal ostatním před chvíli jít, a až když byl někde ve středu prostranství, použil shunpo aby se dostal na zídku, která ukončovala jeho osobní prostory. Kousek odsud posledně slyšel zvuky pantera a rozbitých věcí. Rozhlédl se, jestli neuvidí rozbité věci a pak prostě seskočil ze zídky a vydal se v běhu po stopách, jako třeba rozbité věci, ukřičený lidi a ták.

Aki -> Opravdu mohl jít podle řevu, což nebyla zrovna ideální metoda honby na pantera. I on veškerý řev až moc dobře slyšel a se zvou velikostí a dispozicemi utíkal shinigami po střechách pryč. Byl nečekaně chytrý. Když se k němu někdo pokusil přiblížit, použil své dlouhé zuby k zastrašení a klidně i útoku, aby se pronásledovatelů zase zbavil. Nezdálo se ale, že by bojoval o život, skoro se tím útěkem jen bavil. Shinigami se ho zatím nesnažili zranit, jen chytit, takže si byl jistý sám sebou, že má navrch. Nikdo z třetí divize neměl ani síť nebo jakýkoli nástroj, který by mohl být při odchycení nějak užitečný. Bylo vidět, že byli zcela nepřipravení. Nutno říct, že odchyt divokých zvířat rozhodně nebyl na denním pořádku, takže možná za to až tak moc nemohli. Nyní se Akimu opět vzdalovali za křiku a řinčení na ulici, pryč z kasáren divize.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Takhle Aki nebyl nastavený a rozhodně tak nefungoval. Ani na milivteřinu ho nenapadlo myslet na to, že byl na členy moc tvrdý. Naopak přemýšlel nad tím, kolik neschopných lidí měl v divizi on a kolik takhle neschopných lidí muselo být v každé divizi. Jo, byl v tomhle hodně arogantní, ale ať o tom přemýšlel jakýmkoliv způsobem, tak měl podle něj shinigami všechny nástroje k tomu nějakého pantera chytit. A když ty nástroje neměl, tak to byla jeho vlastní neschopnost, která navazovala na jeho lenost. Jak takové lidi přinutit se posunout a jak se jich případně zbavit, když se posunout nebudou chtít? Takové měl myšlenky během toho, co se pomocí shunpa dostal na střechu a aji pomocí shunpa pokračoval z jedné střechy na druhou. Přiložil k sobě dlaně a kolem nich se začalo jiskřit.
[trec=aki]Bakudō #4. Hainawa[/trec]
Dostal ze sebe když měl pantera na dohled a z ruk vystřelil proudový bič, který by měl pantera znehybnit a zároveň mu nijak neublížit. Nevěděl, čí je to zvíře a nechtěl si kvůli takové blbosti udělat nepřátele u nějakého významného rodu.