Prostory 3. divize

[name=aki]Maki Aki[/name]

Zvíře zareagovalo překvapivě rychle a pomocí mocného skoku vyskočil panter na střechu jednoho z domu. Aki se zastavil ve vzduchu a prohlížel si zvíře, u kterého pomalu začínal pochybovat o tom, že se jedná fakt jen o zvíře. Tohle bylo poprvé, kdy se možná mohlo objevit něco jako malinkaté zrnko pochybností ohledně toho, že byl na členy před chvílí moc přísnej. Úsměv na jeho tváři se roztáhl. Tohle zpestření ho přinutilo se upřímně usmát. A tak se rozhodl pantera dál pronásledovat a zkoumat jeho chování. Jestli bude působit jako divoké zvíře ztracené v civilizovaném světě a nebo jestli má jasný cíl, za kterým si jde. V takovém případě se ho rozhodl pronásledovat, ale nepoužívat žádné kido na jeho chycení, pokud někoho vyloženě fakt nešel přímo ohrozit. Protože i když měl z téhle krátké interakce k panterovi více sympatií, než k několika členům vlastní divize a mohlo by být zajímavé vidět pantera jednoho z těch členů zkusit roztrhat, tak byl přeci jenom kapitán a asi by jen tak neměl něčemu takovému přihlížet a musel by bohužel zasáhnout.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Sledoval pantera a zkoušel si z jeho chování vydedukovat situaci, ve které se nachází. Ale pořád si nebyl jistej, mohlo se jednat o tolik možných scénářů. Pantera asi jejich hra přestala bavit po tom, co se Aki přestal víc snažit a spíš celou situaci analyzoval, a tak se najednou zastavil a jen na Akiho zíral. Ten se taky zastavil, lehce naklonil hlavu do strany a s úsměvem na tváři si chvilku pantera prohlížel.
[trec=aki]Co budeš zač, ty kočičáku?[/trec]
Řekl spíš tak sám sobě, ale nahlas tak, že to musel slyšet i panter. No a když tak naproti sobě hezky stály, tak se zkusil Aki volným krokem přibližovat k panterovi.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Pozoroval pantera a snažil se číst pohyby jeho těla. Zrovna s kočkami měl Aki i zkušenosti, protože je často pozoroval během svých studentských let, kdy si chodil číst do parku. Všiml si tedy pohybu ocasu a bylo mu jasné, že panter není v klidu. Což mu zase nahrávalo do teorie, že se jedná jen o něčí ochočené zvíře. Nevěděl už moc co vymýšlet, přibližovat se k cizímu zvíři nechtěl. Mohl by mu potrhat plášť a to nechtěl dopustit. Pomocí shunpa se tedy najednou přemístil nad zvíře, aby byl v jeho slepém úhlu, a znovu použil techniku jako předtím, kterou uznal jako vhodnou k chytání zvířat.
[trec=aki]Bakudō #4. Hainawa.[/trec]
Z Akiho rukou po panterovi vyletěl žlutý energetický provaz, který by ho měl omotat a znehybnit.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Nejen, že panter odrazil Akiho útočné kido, ale místo toho aby se dal na útěk, tak na Akiho dokonce i zaútočil. Na moment mu v hlavě proběhla myšlenka vytáhnutí meče a prostě pantera ukončit. Ale rychle se mu vybavilo možné papírování a zasedání skrz zabití zvířátka nějakého dobře narozeného děcka. Byl kapitán, ale velké rody měli dlouhé ruce a mohli dosáhnout až k němu. Protočil otráveně oči a rychlým pohybem ze sebe shodil kapitánské haori, potom na poslední chvíli před panterem uhnul a všechnu frustraci z téhle situace vložil do úderu dlaní, který mířil zespoda na panterovu čelist, ve snaze ho vypnout.

Aki >

V okolí se najednou začaly ozývat hlasité rány. V jeden moment to klidně mohlo znít jako že je Seireitei pod útokem, protože zvuk připomínal bortící se zdi a domy.

> Prostory 11. divize

Kiyo se konečně mohla nadechnout, protože se konečně zastavili. Nejspíš nedokázala spočítat, kolik toho Takeda po cestě zbořil, ale podstatné bylo, že byli na místě a oba dva byli v pořádku. Tedy jak se to vezme. Všechny snahy kapitánky o to, aby vypadala krásně, byly v čudu. Vlasy rozcuchané a plné sutin a kdo ví čeho. Oblečení otrhané. Make up po celém obličeji.
Takeda se zhluboka nadechl a vytáhl si velkou třísku z obličeje. "Jsme na místě, kapitánko Hokono." Prohlásil hrdě. Byl rád, když mu někdo zadal rozkaz, který mohl bez problému splnit a ukázat k tomu svoje kvality.
"Teď ještě najít kapitána Makiho." Rozhlédl se kolem sebe, ale nikde žádného dalšího kapitána neviděl. "Chcete, abych ho našel?" Zeptal se a konečně se na svoji nadřízenou podíval. V ten moment se v jeho tváři objevil výraz zaskočení. "Vy-" Že by si uvědomil, co hrozného způsobil? "Hmm." Sáhl dovnitř svého shihakusha a vytáhl z něj dvě fotky. Na jedné byla kapitánka Hokona a na druhé kapitán Maki. Měl je, aby je poznal a nedošlo k nějakému nedorozumění. Natáhl ruku s fotkou kapitánky a přiložil ji k její hlavě. "Hmm. Jste kapitánka Hokona nebo ne?" zeptal se zamyšleně. Přece jen teď byla docela k nepoznání.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Ani nevnímala ako dlho leteli, a už vôbec nie čím všetkým prerazili svoju cestu. Čo bola snáď asi jediná výhoda toho, že bola úplne mimo. Aj potom, čo sa zastavili, mala hlavu v jednom kolotoči a chvíľku jej mozgu trvalo, než mu došlo, že sa už zastavili. Ešte chvíľku psychicky spracovávala, že si ju dovolil niekto takto schmatnúť a ťahať za sebou ako zástavu. Dala si mentálnu facku a trošku zavrtela hlavou, aby opadli z nej posledné bloky pomätenia. Bez toho, aby vnímala to, čo jej Takeda hovoril, sa naňho otočila a jemne sa zamračila - nie moc, pretože nechcela vrásky na čele! Na to síce mala čas, ale prevencia bola prevencia.
[rec=kiyo]"Toto už nikdy nerob,"[/rec] snažila sa povedať pokojne, ale prísne bez zvýšenia hlasu. [rec=kiyo]"So ženou sa takto nezaobchádza, nie to ešte s kapitánom,"[/rec] vytýkala mu, než jej došlo, že Takeda očami prebieha medzi fotkou a jej tvárou. Trošku sa zarazila a prebehla si rukou po vlasoch a po tvári a úplne sa zhrozila, že na chvíľu zabudla na podráždenosť zo vzniknutej situácie. Na to tu však mala balíček prvej pomoci, ktorý vždy nosila pre prípad vážnej situácie pokazeného účesu a make-upu. Rýchlo si vytiahla zrkadielko a potlačila zhrozený výkrik.
[rec=kiyo]"Rýchlo, rýchlo-postav sa tu-nech ma nikto nevidí!"[/rec] zvolala jedným dychom a skoro hodila šipku za Takedov chrbát. Rýchlo vytiahla tampóniky a čistiace vodičky, aby z tváre dala preč ten zničený make-up a potom siahla po hrebeni a rýchlo začala sčesávať tie hrozivé pačesy čo mala teraz na hlave. Nahodenie nového make-upu už nechala nakoniec, keďže aj tak nenosila nič výrazné, naopak sa skôr snažila len o prirodzené vyzdvihnutie prvkov jej tváre. Takže bola rozoznateľná aj bez neho. No, s oblečením ale už nič urobiť nemohla. Šiciu súpravu so sebou nemala a ona ani šiť nevedela.

Aki -> Panter odletěl stranou, kam ho poslala kapitánova rána. Chvíli nehnutě ležel, než se začal pokoušet o vyškrábání na nohy. Byl to dobře mířený úder, který jím hodně otřásl... určitě, i když o tom bohužel nic nevím, už vůbec ne u kočkovitých šelem.
Ovšem jeho i Akiho v tu chvíli vyrušil hluk, který zněl, jako by někdo vstoupil na nádvoří kasáren třetí divize, ovšem místo bránou to vzal z druhé strany skrz několik zdí.
Panter mžoural a i když bylo jasné, že se moc dobře pohybovat nemůže, přesto se nekontrolovaně plazil. U toho se skutálel ze střechy, na které s kapitánem měřil své síly, a za velkého rachotu dopadl někam dolů do dvora.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Neměl vůbec radost z toho, že musel mlátit tak elegantní zvíře, jak byl panter. Obětoval by dvacet členů vlastní divize, jen aby nemusel znovu zopakovat tuhle ránu. Bohužel byl před ránou už dost frustrovaný, což se na ráně podepsalo, a pantera se mu podařilo vypnout. A jako pak ho to trefilo, že tak hezké zvíře nechtěl mlátit. Ale v ten moment ho prostě frustrovalo, že se panter jeho dvěma útokům vyhnul. Vlastně měl být rád, že nesáhl po meči. Došel tedy k okraji střechy a sledoval padajícího pantera, jestli se ještě zvedne nebo ne. Už v hlavě přemýšlel o dalším postupu, když v tom slyšel docela dost hlasité rány. Podle zvuku usoudil, že se jedná o bortící se zdi. To bylo i na Seireitei neobvyklé. Na tváři se mu objevil upřímný úsměv, když nahlédl směrem, ze kterého se ozývaly zvuky. Byl kapitánem sice chvíli, ale už se nudil. Takže nějaké vzrušení by určitě uvítal, i kdyby se jednalo o útok na Soul Society. Taková věc by nejen přinesla nějaké to vzrušení, ale pravděpodobně by to přineslo něco málo i společnosti. Takové spáléní plevelu. Ten taky jenom bral možnosti květinám, s vyšším potenciálem.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Predtým než predviedla skok za Takedou, ešte stihla zareagovať na jeho smutný kukuč a odhodlanie, že kľudne ho môže potrestať. U toho sa trošku tak zarazene naňho dívala.
[rec=kiyo]"Um... nie, to je v pohode. Stačí, že už to neurobíš,"[/rec] povedala tentokrát o niečo milšie. Tak to si musela dávať pozor, čo mu povie, pretože tento chlapík berie všetko až príliš doslovne a až príliš vážne.
Potom už však zaňho skočila po zistení v akom stave bol jej vzhľad. Podaril sa jej odstrániť jemný make-up a už si sčesávala rozdajdákané vlasy.
[rec=kiyo]"Áno, dí-"[/rec] zarazila sa, keď si uvedomila, že jej Takeda povedal a potom sa pozrela na jeho bojový postoj a ako vytiahol zanpakuto. Skoro vyskočila z kože. Tak to si naozaj MUSÍ dávať pozor čo a ako povie. [rec=kiyo]"Aaa, nie to nie je nutné!"[/rec] zvolala v panike. [rec=kiyo]"Zanpakuto si zase pekne daj tam odkiaľ si ho vytiahol,"[/rec] hovorila pomaly a vyhla sa slovu "schovať", pretože tento blázon by si zanpakuto schoval do kríku alebo zahodil ponad strechy. [rec=kiyo]"Stačí, že tu budeš stáť zatiaľ čo ja sa upravím,"[/rec] pokračovala pomaly a už pokojnejším hlasom. [rec=kiyo]"A ak príde kapitán Maki tak... uuuh... mi to nahlás a uvidíme čo potom,"[/rec] dokončila už trošku zaskočene, keďže si nedokázala predstaviť, že by ju potencionálny budúci manžel videl v takomto stave! A v tej chvíli zase zabudla na Takedu a rýchlo si dočesala vlasy. Potom si zase aplikovala na tvár jemný make-up, čo teda našťastie netrvala dlho lebo bola už v tom expert a nemaľovala sa nijak extra. Nakoniec sa snažila nejak  upraviť oblečenie, sem-tam dačo zalomiť nech tie potrhané časti nie sú tak vidieť, ale nič viac s tým momentálne nezmohla.

Aki -> Kapitán na chvíli spustil z pantera oči a podíval se směrem, odkud přicházel hluk. Když se podíval zpátky, panter na místě už nebyl. Nejspíš se odplížil někam do budovy, určitě nemohl být daleko... ale Aki ho momentálně neviděl. Při rychlém jednání by ho v jeho současném stavu snad mohli zvládnout i členové divize, kteří ho původně honili a momentálně jen zdálky pozorovali, co se děje.

Kiyo a Takeda -> Na dvůr samozřejmě hned naběhlo několik vyděšených členů divize, kteří se zajímali v plné pohotovosti, co se to sakra zase děje. Nemluvě o těch, kteří na nádvoří už byli před tím a teď se zvedali z haldy trosek, které na nich přistály. Prostor se zaplnil nechápavými a naštvanými výkřiky.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Když se vrátil pohledem na místo, kde měl ležet panter, tak už tam neležel. To bylo smutný, protože ho fakt zajímalo, co se za tím panterem skrývalo. Furt měl z jejich krátkého souboje pocit, že se nejedná o obyčejné zvíře. Zvedl pohled na přihlížející členy.
[trec=aki]Měl by být furt otřesený, najděte ho a zabezpečte. Použijte dočasnou celu v našich prostorech.[/trec]
Přikázal a chtěl se mít k odchodu, ale přeci jen se ještě otočil na členy divize.
[trec=aki]A nepodceňte zabezpečení. Nerad bych se vrátil k prázdné cele, to by mi opravdu pokazilo náladu. A vám den.[/trec]
Na konci se klasicky usmál od ucha k uchu a pak už se měl tedy k odchodu. Nebylo nad to povyhrožovat členům vlastní divize ještě před obědem, to pak chutnalo lépe. Byla tu ale ještě jedna věc k řešení. Sebral své kapitánské haori, klasicky ho přes sebe přehodil, tak jak ho nosívá, a pomocí pár krátkých shunp se dostal na jednu ze zídek, která ještě stála a tak se na ní mohl v klidu posadit a nechat tak trochu odpočinout nohy. Měl tak hezký pohled na kapitánku 11. divize a nějakého obra, s vytaseným mečem.
[trec=aki]Kapitánka Hokona.[/trec]
Ozval se, loket si opřel o nohu a opřenou rukou si podložil hlavu. Na tváři měl úsměv a nespouštel pohled z kapitánky.
[trec=aki]Jaké milé překvapení. Rád vás konečně vidím na vlastní oči.[/trec]
Pokračoval, jenže tenhle jeho moment narušovaly okolní zmatené a naštvané výkřiky. Protočil oči a konečně uhnul pohledem z kapitánky. Musel si tak přestat i pdoepírat hlavu.
[trec=aki]Nemáte nikdo nic na práci?! Já jí tu vidím hodně a jakékoliv vyjadřování k tomu není potřeba![/trec]
Zvýšil hlas. Taky konečně na moment zmizel úsměv z jeho tváře. Ale fakt jen na moment, protože pak se vrátil ke kapitánce 11. divize a to už měl na tváři zase úsměv a hlavu podepřenou o svojí pravačku.
[trec=aki]Když jsme u toho, zvládnete si tu věc nějak vypnout nebo to mám udělat za vás?[/trec]
Zvedl levačku a ukazováčkem ukázal na Takedu.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

To čo sa jej podarilo zachrániť na jej vzhľade, takže si mohla trochu vydýchnuť. Čoskoro sa však objavili členovia tretej divízie, čo ju však nerozhodilo, keďže bola zvyknutá na úplne iný humbuk vo svojej divízii. Takeda si ich ani nevšimol cez jeho prejav o celkom kvetnatej a pôsobivej prísahe, aj keď dosť prehnanej na danú situáciu. Takže tam bol trochu chaos a úprimne netušila na čo teraz reagovať skôr. Momentálne jemne mávala rukami pred sebou v geste upokojiť Takedu, aby nepreháňal. Nechcela ho prerušovať, takže keď skončil, tak sa naňho usmiala.
[rec=kiyo]"To je trošku- ehm, no..."[/rec] povedala trošku zaskočene, takže mu ukázala ďaľšie gesto a to bolo, že mu ukázala palec hore na oboch rukách, zatiaľ čo sa snažila nájsť slová. [rec=kiyo]"Tvoju prísahu... uuh.. prijímám. Jo. A teraz k vám-"[/rec] vykoktala zo seba k Takedovi a už sa otáčala na dav. Tam sa zase musela hrať na prísnu, keďže nadávali kapitánke. Chuligáni. Ona im dá.
Ale... k tomu nedošlo. Pretože ju niekto oslovil. [rec=kiyo]"Aspoň niekto má oči a má vychovanie-"[/rec] začala hovoriť zatiaľ čo sa otáčala na osobu, ktorého brala ako ďalšieho člena z toho rozzúreného davu. Lenže hneď ako ho videla, úplne sa zarazila a vtedy sa akoby zastavil čas a všetko okolo utíchlo. Pri pohľade na čiernovlasého kapitána s jeho milým úsmevom a modrými očami pozorujúc len ju a nikoho iného. Zčervenala v tvári, čo bolo poznať cez jej jemný make-up a spojila ruky na hrudi. A k tomu, ak by to bolo anime mrk mrk, jej okolo hlavy začali poletovať srdiečka ako sa na kapitána zbožne dívala.
Medzi tým jej Takeda oznámil, že našiel kapitána Makiho, ale to sa zdá ani nepočula. Dokonca ani keď kapitán odtrhol od nej oči, aby utíšil dav, nevnímala vôbec nič. Len zamilovane pozorovala kapitána, dokiaľ sa nenahĺtala tohto (nespočetne opakujúceho sa) okamihu lásky na prvý pohľad. V hlave jej prebiehali rôzne možné budúce momenty od osobného rozhovoru, prvého rande, ďalších stretnutí, držania sa za ruky, dívaní sa na hviezdy... no a až prišiel okamih svadby pred pusou, vtedy sa dostala späť do reality.
[rec=kiyo]"Kapitán Maki, veľmi ma teší! Vyzeráte v realite omnoho lepšie než na fot-."[/rec] Rýchlo sa však odmlčala a s nervózným smiechom a chaotickým mávaním rukou sa snažila odvrátiť pozornosť od vety, ktorú skoro skoro dokončila. Vtedy kapitán ukázal na Takedu. Vtedy sa zmätene pozrela vedľa seba a úplne zabudla, že existujú na tomto svete aj iní ľudia než pár Aki a Kiyo Maki . Celá sa natočila k Takedovi s vážnym výrazom na tvári, narovnala sa a jej hlas sa zmenil na ráznejší. [rec=kiyo]"Ano, ano, dobrá práca, Takeda. Daj si pohov,"[/rec] povedala Takedovi ako k vojakovi. Lenže potom sa otočila na Akiho, znovu s nadšením a zamilovanosťou v tvári a vtedy znovu všetka serióznosť z nej odpadla. [rec=kiyo]"Je mi cťou vás konečne poznať. Máme ísť spoločne na misiu do dediny Kazehane. Takeda odtiaľ pochádza a bude nás sprevádzať. Vraj je tam vysoká úroveň hollow reiatsu a bude to veľmi nebezpečné,"[/rec] vysvetlila v rýchlosti Akimu, aj keď jej tón a blažený výraz skôr naznačoval, že idú na nejakú ľúbostnú cestu do krajiny mäkkých obláčikov a sladkých cukríkov a nie na vražednú misiu.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Pozoroval tam se zájmem a úsměvem na tváři kapitánku 11. divize a přemýšlel nad tím, jak čekal úplně něco jiného od kapitána divize plné idiotů, co se maximálně tak umělo ohánět mečem. Znal o kapitánech pouze základní veřejné informace. Mohl nahlédnout do jejich spisů z akademie, ale nikdy nemohl poznat jejich osobnost, dokud se s nimi osobně nestřetne. Kdyby Hokona Kiyo nebyla kapitánka, tak by jí pravděpodobně podle jejího krátkého vystoupení soudil a podceňoval, ale protože byla kapitánka už dost dlouhou dobu, tak k ní měl respekt. Mohla to být krvežíznivá sadistka, která měla prostě jen růžové vlasy. Těhle pár vteřin mu ovšem ukázalo, že tomu tak není. Nebyl ale zklamanej, i tak kapitánka působila jako dost zajímavá osoba. A taky mohla mít úplně jinou povahu jakmile se ocitne v souboji, i takové lidi znal. Nijak nereagoval na větu o fotce a ani kapitánku nepřerušoval, když si začala dávat pohov té hloupé hordě svalů. Jo, i když kapitánka slovo nedokončila, tak si domyslel, že se jednalo o fotku. O co jiného taky mohlo jít v tomhle kontextu. Rozhodl se si tuhle informaci zapamatovat a použít ji později.
[trec=aki]Mise, která si vyžaduje přítomnost dvou kapitánů, říkáte. To zní zajímavě, to jste si mě získala.[/trec]
Odpověděl s úsměvem a znova se svým pohledem zaměřil na kapitánku.
[trec=aki]A s ohledem na společnost to dokonce stojí i za ten čaj, který jsem musel nechat vystydnout ve svých prostorách.[/trec]
Pokračoval. Byla to od něj taková první zkouška, která by mu mohla přiblížit osobnost kapitánky.
[trec=aki]A i tam tak nějakou chvíli bude muset zůstat, vyrazíme hned.[/trec]
Rozhodl o osudu čaje a následně seskočil ze zídky přímo před Takedu. Pohledem si odspodu nahoru prohlédl o dost vyššího shinigamiho, stál dost blízko a rozhodně mu tak narušoval jeho osobní prostor. Aki tu byl z trojice nejnižší, i když mezi ním a kapitánkou byl minimální rozdíl a tak ho při konverzaci s ní nebude určitě bolet krk jako by ho bolel při rozhovoru s Takedou.
[trec=aki]V klidu si v hlavě připrav informace jako přibližnej počet lidí, který se nachází v Kazehane, jestli se zde nachází nějaký významný rod jehož členové si vyžadují větší prioritu záchrany a cokoliv dalšího užitečného, co by jsme měli o tom místě vědět. Zvládneš to za chůze?[/trec]
Pozvedl hlavu a s úsměvem se koukal na Takedu. Na tváři měl tak vlastně dost příjemný výraz, ale jeho chování k Takedovi působilo arogantně a chtěl, aby to věděl. Koukal mu do očí a čekal na jeho reakci.

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Bola rada, že sa Aki nenechával presviedčať, aby na misiu išiel. Dokázala si pár kapitánov predstaviť, ktorí by sa z toho radšej vykrútili. Ale bol to príkaz zhora a nie jej nápad, takže by tak či tak išli. Samotnej sa jej to moc nepáčilo, ale dúfala, že tá hollow situácia je len nejaký falošný poplach. Možno si to špatne zameriavali v dvanástke. Aki ešte dodal, že kvôli tomuto mu vychladne čaj v kancelárii, na čo Kiyo bez váhania zareagovala.
[rec=kiyo]"Ako náhradu vás pozývam na čaj po misii,"[/rec] povedala s neskrívaným nadšením, div sa jej oči nezmenili na srdiečka. V myšlienkách sa potešila lebo mala zámienku na rande. Následne sa Akiho pozornosť preniesla na Takedu, u čoho sa jej nadšený úsmev trošku zmenil na trošku neutrálny výraz ako ich pozorovala. Žiadosť na Takedu to bola dobrá ohľadom informácií o Kazehane, ale tá posledná otázka už asi nebola príliš na mieste. Podľa toho ako sa kapitán tváril to asi vyzeralo, že to povedal zámerne a nie že by to z neho len tak vypadlo ako vtípok. Úprimne netušila, čo tým presne sledoval, pretože ona zvykla jednať priamo a kapitána vôbec nepoznala, takže na to nijak nereagovala. Keď mali vyraziť, tak len Takedu zľahka poťapkala po rameni. Páčilo sa jej ako zareagoval. No a potom už šli na cestu.

>>>>> Střet v Kazehane

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Objevil se již před nějakou chvilkou v oblasti třetí divize. U pasu měl aktivovanou zanpakuto pomocí, které stopoval panetra. Jeho schopnost mu jednoduše ukazovala zvýrazněnou stopu, kudy se predátor vydával. Stejně tak viditelně, jako kdyby ji archeolog odkrýval štětečkem v nějakém rozkopaném nalezišti. Možná že v celém Soul Society nebyla takhle moc užitečná schopnost. Všichni se hnali za sílou, ale málokdo věděl, že se dá boj vyhrát i tak, že se mu vyhne. Nějakej starej děda vyhrál válku tím, že svého nepřítele zapíchnul na svatbě svého vazala. Tak proč by Benjiro nemohl vystopoval pantera a zajmout ho, když bude spát místo, aby s ním bojoval. Pohlédl na skupinu můžů z první divize. [trec=benjiro]Tudy[/trec], špitl a ukázal rukou ve směru třetí divize.

Benjiro -> Jenže to vypadalo, že panter nespí. Co přesně dělal, to nebylo vidět, protože byl schovaný v zahradním úložním domku třetí divize. Zvuky, které se odtamtud ozývaly, by sice mohly být chrápáním, daleko spíš to ale bylo varovné vrčení. Kolem postávalo několik členů divize a vypadali dost bezradně. Vlastně se ani nehrnuli do toho, aby pantera nějak chytili, i když to byl pravděpodobně jejich úkol. Zkušený zástupce kapitána si mohl všimnout menších šplíchanců krve na trávě a cestičce, zřejmě se tato akce neobešla bez zranění, i když nikdo z přítomných nevypadal, že ta krev je jeho.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Trochu zanalyzoval situaci, povšiml si zdejších členů a jejich stavu. Mohl jako důstojník zavelet a nechat i svoje chlapy, aby se pokusili pantera zadržet. Nebo mohl poslat členy třetí divize a pár jich tam nechat umřít, aby měl Aki radost. Taky mohl použít kido a prostě to tady celé odpálit a pak pantera přitáhnout polomrtvého a škody v divizi nechat zaplatit třetí divizi. Znělo to všechno lákavě, ale jeho zanpakuto už stejně byla aktivní a měl to tady vyřešit odchytem. Pomalu se rozpadl na písek, který proletěl pod prahem dvěří úložného domku. Tam se pomalu začal zhmotňovat do své postavy. Nezaujatě si prohlížel cokoliv, co se tam nacházelo.

Benjiro -> Světlo dovnitř proudilo škvírami mezi prkny a jedním zaprášeným, napůl zakrytým oknem. Uvnitř se nacházelo nějaké nářadí, pytle se zeminou a také uskladněné zahradní dekorace, které ale už hodně dlouho nikdo nepoužil podle stavu, v jakém byly. A samozřejmě panter. Ležel na zemi a olizoval se a ve chvíli, kdy se Benjiro začal zhmotňovat, k němu zvedl oči. Nevstal, jen pozorně sledoval, co se děje, a velice temně při tom vrčel. Jeho obličej působil hrozivě, s vyceněnými tesáky a ušima staženýma dozadu. Sice nadále ležel, ale celé jeho tělo bylo napjaté jako pružina.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Chvilku to trvalo než se skrze písek zformovalo jeho fyzické tělo, protože vyčkával, jestli se po něm panter rovnou vrhne. Ale když se tak nestalo, mohl se plně zhomtnit a jak jsem psal výše, nezaujatě pozorovat predátora. V hlavě to však vypadalo naprosto jinak. [myslenky=benjiro]Je nádherný! Majestátní a nebezpečný, pravá zvířecí síla plná života. Byla by chyba, kdyby kdokoliv takové zvíře zavřel pod zámek, je to živá šelma, která potřebuje působit nebezpečně. Dojmem, že si může dělat cokoliv chce.[/myslenky] Přestože se v něm odehrávalo uctívání pantera, navenek jeho pokerface nedal znát vůbec nic. Pak mu z prstu během zlomku vteřiny vystřelil rudý provaz jeho Bakudō #9. Hōrin. Pokusil se svázat pantera aniž by si to uvědomil. Rád by si užíval prezenci někoho tak nádherného ještě nějakou dobu, ale jeho smysl pro povinnosti v něm zvítězil.