Prostory 3. divize

Ieyasu ----->

"Hm, tam bohužel neuspějem. Má dva spratky a ženu, v tomhle je dobrej chlap. Proto v práci preferuje společnost chlapů a vytvořil si tu kolem sebe takovej kult z těch vemen, se kterejma ses vsadil.."
Řekla ti možná trochu smutnou zprávu. Potom si vzala zpátky svojí tykev, ještě jednou se pořádně napila, zašpuntovala a vrátila jí na svojí původní místo.
"Dobře, možná by to chtělo větší důvod k tomu ho otrávit. Ty vaše pravidla a morální zásady.."
Postěžovala si a párkrát u toho zakroutila hlavou jako nespokojená důchodkyně.
"Tojo, ale něco mu udělat musíme. Sázet se bez toho aniž bys věděl výsledek je vyloženě blbost. Co k němu dostat falešnou složku tý fialový holky?"
Při nápadu se zase rozzářila. Je možný, že se jen nudila?

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se tak dozvěděl, že cestou přes nějakou hezkou ženskou to nepůjde. Podle informací Iyo měl ženu a dvě děti, a je to věrný muž, který i kvůli tomuto má kolem sebe spíš bandu chábrů. Ieyasu jemně přikývl. Respekt, žena byla slabina nejednoho takovéhleho muže, a Ieyasu věrnost dokázal ocenit jako ctihodnou vlastnost. Nešlo nic. Byly jiné způsoby.
Iyo si každopádně vzala zpět svůj drink, pořádně mu dala, a pak ho zase schovala. Iyo si pak postěžovala na pravidla a morální zásady. Ieyasu se nad tím pobaveně zasmál. [rec=ieyasu]"Je to jen pro pár šupů. S větší odměnou můžou přijít větší brikule, ale tady by se to fakt nevyplatilo."[/rec] vokalizoval své předchozí myšlenky Ieyasu, pobaveně, a pak se pousmál navíc. [rec=ieyasu]"Ale lepší trocha brikulí, než žádný."[/rec] dodal k tomu.
Iyo pak měla další nápad, a to o tom, že by mu mohli dostat pod ruce nějakou falešnou složku té holky. Ieyasu nad tím jemně přikývl. [rec=ieyasu]"Hmm. To nezní jako špatný nápad. Je to něco, co by mělo jít nafalšovat celkem jednoduše. Když to pak dostaneme nějak anonymně na místo, kde se pohybuje... určitě neodolá."[/rec] poznamenal k tomu zamyšleně. Ieyasu už takové složky viděl, a měl ruce šikovné, to by mělo jít nafalšovat.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Čajovna u Zeleného draka----->
Čajovna u Zeleného draka se nenacházela daleko od kasáren třetí divize a proto netrvalo moc dlouho, než Aki s Kyouki přešli. Hned u hlavního vchodu se Aki zastavil, rukou dal gesto volna dvou postávajícím strážným a s úsměvem pohlédl na svoji zástupkyni.
[trec=aki]Tak mě tedy veďte, kde máte ubytovací jednotku jsem opravdu nezjišťoval.[/trec]
Ujistil zástupkyni, že i když jí naznačil, že spolu už někde jednali, tak jí opravdu nesledovat do jejich osobních prostorů. Každopádně následoval zástupkyni kamkoliv ho vedla.

Ieyasu ----->
A stalo se něco, co přinutilo Iyo zase zbystřit. Rozhlédla se kolem sebe a potom pokračovala překvapivě mnohem tišší hlasitostí hlasu než doposud.
"Takže pro větší odměnu jsi schopný větších brikulí? Co by tě motivovalo k tomu, aby jsi dělal i takové trochu..no, úplně..ne legální brikule?"
Zeptala se zvědavě a trochu si upravila pásku na svém oku. Vypadalo to, že se chytil dokonce i na další nápad.
"Co by šlo nafalšovat celkem jednoduše, máš snad šuplíky plný fotek té holky? Máš tam víc jejich věcí? Měla bych se bát?"
Pravila žertovně, ale ve skutečnosti jí fakt zajímalo, jak to Ieyasu vymyslí. I když číst neuměla, tak se jí už nějaká ta složka do ruky dostala a pamatovala si právě vždycky obrázky. Tak si mohla pamatovat tváře a dělat to, co dělá. Najednou vystřelila hlavu jako surikata, co zrovna ucítila hyenu ve vzduchu. Její oko na chvíli zpřísnilo pohled, ale byl to jen takový krátký moment.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Iyo viditelně byla víc chycena na tuhle další informaci, protože zbystřila a najednou to vypadalo, že chce připravovat nějaké další brikule, a co možná nejdříve. Ieyasu se nad tím pousmál. [rec=ieyasu]"Jeden se nesmí bát chytit příležitosti, když se naskytne. Teď zrovna ale žádná taková pořádná není... máme novou zástupkyni, koneckonců."[/rec] poznamenal k tomu, a napověděl, co by ho mohlo trochu pohánět, ale trochu schovaně. Také nechtěl Iyo říkat vše a hned, neznali se ani den. I přesto ale v ní bylo něco, co ho donutilo dát trochu upřímné odpovědi. [rec=ieyasu]"Teď mám ale pořád hodně tréninku a síly co získat, aby nějaké větší brikule dávaly smysl. Jsem shinigami, let mám dost... je dobré zůstat trpělivý."[/rec] dodal ještě k tomu, a konečně sám dojedl ten sendvič, co měl.
Pak se Iyo trochu víc chytila toho, že by to šlo nafalšovat jednoduše, a zeptala se na fotky. Ieyasu pokrčil rameny. [rec=ieyasu]"Se SpiritScribem určitě nějaká fotka dostupná bude... ale je pravda, že nemám. Nenechávám si zrovna dokumentaci na svoje milované spolubojovníky."[/rec] přiznal Ieyasu, a musel uznat, že Iyo má pointu. Takže to taky nebude tak jednoduché...hm. Iyo ho z přemýšlení trochu vytrhla, když vystřelila hlavou a koukala nejistě kolem, než s tím přestala. [rec=ieyasu]"Stalo se něco?"[/rec] zeptal se zvědavě na to, co mohlo přinést takovou reakci.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]
Čajovna u Zeleného draka --->

Hodila do sebe zbytek palačinek, když si kapitán nechtěl dát taky, zapila to zeleným čajem a vyrazila. Samozřejmě, že neřešila, kdo bude platit jakou část. Prostě to brala jako byznys meeting, který uspořádal její kapitán, tedy bylo jasné, že to šlo na jeho peněženku. 

Docela ji překvapilo, jak takový pajzl byl blízko třetí divizi. Možná, že tam zavítá párkrát, když bude mít zrovna na své cestě čas. Vlastně, s povýšením přichází i větší plat, že? To by si tam mohla dovolit ranní čaj. 
[trec=kyouki]Jsem si myslela, že jste si mě řádně proklepl,[/trec] lehce se zasmála a šla dál, tentokrát vedla ona. [trec=kyouki]Stejně by mě ale zajímalo, kde jsme se už potkali. Hodláte mi to někdy prozradit?[/trec] začala s takovým menším talkem, aby zabili čas do ubikace.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]To ano, ale většinou respektuju soukromí pozorovaných. A jaká by tak mezi námi byla teď důvěra, kdyby jste věděla, že jsem vás sledoval až k vám do bytu.[/trec]
Odpověděl prvně vážně, potom ale jeho úsměv zase na moment zlišáštěl.
[trec=aki]A je zábavnější nechat si nějaká tajemství na později.[/trec]
Doplnil ještě předchozí tvrzení během toho co šel vedle svojí zástupkyně. Zástupkyně mu ještě připomněla jeho slib ohledně jejich předchozímu setkání.
[trec=aki]Neřeknu vám konkrétně kdy a kolikrát, ale vysvětlím vám to v principu. Můj meč je schopný vytvářet a ovládat iluze. Ty slouží jako moje oči, uši a pusa. Je to velice citlivá informace, tak si ji doufám necháte pro sebe.[/trec]
Odhalil zástupkyni hodně jednoduše schopnosti svého shikaie. Bylo několik detailů a i důležitějších věcí, které nezmínil. Ale minimálně nějakou představu teď měla a zároveň jí tak vysvětlil, že se mohli potkat prakticky kdekoliv.

Ieyasu ----->

"Takže vyšší postaveni.."
Okomentovala tvojí první poznámku.
"Jde ti o svobodu? Moc? Společenský status? Peníze? Nebo proč na sobě chceš mít víc očí, které tě budou sledovat?"
Pokračovala docela vášnivě v kladení otázek. No a pak narazili, hodně rychle. Fotka.
"Co zkusit zfalšovat jen část složky a tu k nim dostat? Myslím, že kdyby se to dostalo k jednomu z těch vemen, tak to bez větších otázek sebere a odnese. Horší bude, jak to ustojí u Rotoyi. A co když si už sám info na tu fialku zjišťoval? Sakra, to brikulování je těžký, když člověku zavrhnou ty nejvíc jasný řešení."
Jo, opět narážela na otravu. Během tohohle postěžování přešla na chvíli ze sedu do sedo-lehu. Ve skutečnosti si užívala poslední momenty trávy. Vyslechla si odpovědi na její otázky a po chvilce přeci jen zase vrchní část těla zvedla.
"Jo, musím jít. Zasec se uvidímec, Takahashi-chan!"
Řekla zase překvapivě energeticky vzhledem k jejímu předchozímu chování. Pak tě přátelsky bouchla do ramena, vyskočila na nohy a rozutekla se pryč, než prostě úplně zmizela. Bylo pozdní odpoledne a ty jsi měl až do zítřejšího ranního nástupu volno, bylo tedy jen na tobě, jak naložíš se svým volným časem. Měl jsi přeci jen několik možností. Od zvyšování šancí na výhru sázky, přes zjišťování co je vlastně Iyo zač, až po flákání.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Iyo celkem jasně pochopila, že Ieyasu mířil na nějaké vyšší postavení. A hnedka se dala na brainstormování důvodů, proč by Ieyasu mohl takovou vyšší pozici chtít. Prošla si vším, přes slávu, až někam po peníze, a Ieyasu to jen tak poslouchal, a pak se pobaveně pousmál. [rec=ieyasu]"Z vyšších pozic se věci nejlépe ovlivňují."[/rec] odpověděl další poloodpovědí, protože ač měl pravdu, pořád neudal žádný pravý důvod, proč by taky chtěl něco ovlivňovat. Ale tušil, že Iyo si tuhle 'hádanku' užije mnohem víc, než kdyby jí něco přímo řekl.
Iyo pak přišla s několika dalšími nápady, a opět pak narazila na to, že Ieyasu nechtěl nikoho zabíjet. Ano, nenápadná cesta lehkého ovlivnění byla prostě složitější, než přímo vražda. Pak zase vyvléknout se bylo těžší u těch horších zločinů, jakmile vás někdo chytil. Tak jako tak, pak si tam hezky zacvičila, a najednou se zvedla s tím, že bude mizet. [rec=ieyasu]"To nepochybně, Haruta-san. Mějte se."[/rec] rozloučil se i on. A pak už tedy zmizela, celkem doslova. [myslenky=ieyasu]'Hm.'[/myslenky] pomyslel si Ieyasu, a zvedl se. Chtěl najít papír, tužku, a měl v plánu opatrně napsat část nějakého reportu z akademie o dívce, která nezvládala spousty věcí, ale dokázala se prokecat a procharmovat i na vysoké pozice. Část toho byla vlastně i pravda, takže to bude dostatečně uvěřitelné.. jen to nebyla pravda celá!

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Vysvětlení dle důvěry poměrně pochopila a nechtěla se v tom už dál rýpat, ale dodatečná poznámka o pozdějších tajemství ji trochu vyděsila. Znamenalo to snad, že si kapitán od tohohle slibuje něco víc a chce poznat všechna další její tajemství? Chlípník jeden. 
[trec=kyouki]Hm, takže špehujete dámské sprchy, okey,[/trec] usoudila z detailního popisu jeho schopností. Takže těžko se mohlo odhadovat, jestli si to skutečně nechá jenom pro sebe nebo to nevyužije do nějakého článku pro devítku. To by byl docela skandál. 
Jestliže je nemělo co brzdit nebo narušit jejich cestu, ubikace byla blíž než se mohlo zdát. Neboť už stáli před ní. Kyouki měla pokoj ve druhém patře, třetí dveře od postranních schodů. Takže by to neměla být taková fuška vytahat všechny ty krabice. Otevřele dveře a jestliže byl kapitán stále za ní, mohl Aki vidět spoustu beden na sobě hned u vchodu. Zbytek pokoje působil hodně prázdně. Celkově mohl napočítat těch krabic tak deset. Kyouki se sama chopila jedné krabice a otočila se na kapitána: [trec=kyouki]Chopte se taky nějaké krabice a můžeme jít. Pokud to na Vás ale bude moc těžké, tak to klidně položte. Nějak to odstěhuju sama,[/trec] řekla překvapivě mile, ale ve skutečnosti to bylo takové menší popíchnutí do kapitánova ega. Jak se k tomu postaví? Vezme krabic víc nebo vezme diplomaticky jednu?

[name=aki]Maki Aki[/name]

Aki se pousmál nad poznámkou o sledování ve sprchách. No a rozhodl se do toho trochu přihodit.
[trec=aki]Nebylo by jednodušší vytvářet si přímo iluze konkrétních cílů, než čekat až se objeví ve sprše?[/trec]
Samozřejmě to nebylo něco, co by dělal. Ale proč trochu nepopíchnout zástupkyni. Nic je nezastavilo a tak se dostali do bývalé jednotky Kyuoki.
[trec=aki]Hm, to mi o vás nic nového neprozradí.[/trec]
Okomentoval prázdný prostor. Představoval si úplně neco jiného, ale třeba už jsou všechny ozdobičky právě v krabicích? Za dveřmi bylo zhruba deset krabic, což bylo docela velké množství. Váha by pro kapitána nebyla sebemenší problém, ale co ta skladnost? Aki se nijak nevyjadřoval k druhé poznámce od jeho zástupkyně a radši místo toho začal přeskládávat krabice. Rozhodně nehodlal chodit na víckrát a tím, že by odnesl jednu krabici taky úplně nepomůže. Položil tedy čtyři vedle sebe a další čtyři na to. Následně si začal svlékat svoje haori, které pak na tohle uskupení krabic položil. Odhalil tak svoje shihakusho bez rukávu a obvázanou ruku, ale tohle nebyla situace hodná kapitána a proto se neslušelo, aby na sobě měl svoje haori. Mohl prostě použít iluzi a vydávat se za nějakého člena, když už Kyouki o jeho schopnostech věděla, ale bral to jako součást utužování jejich vztahu a chtěl tu být sám za sebe. Ohnul se pro hromadu osmi krabic, jednu tam tak chudinku ještě nechal na pospas.

Ieyasu ----->
No a jaké štěstí si to zrovna měl. Mohl sis všimnout, jak najednou do venkovních prostorů vešel muž, kterého jste tady celou dobu řešili, Rotoya. Na tváři měl zamračený výraz a v ruce držel svitek, který si moc dobře znal, report z mise. Dost suveréně si to začal kráčet tvým směrem, ale jeho záměr nebylo jít za tebou, jen měl cestu okolo. Pokud jsi tedy nic neudělal, tak prostě pokračoval k oknu se sendviči. Jestli jsi neuhnul, tak tě smetl ramenem. Nevypadalo to ovšem jako úmysl, prostě si šel zamšlený za svým cílem a moc nevnímal okolí.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Jestli Vás stačí si jenom představit konkrétní obličej na vašem smyšleném těle. Víte, originál bude vždy lepší než nějaká náhražka,[/trec] odpálkovala kapitánovi snahu bez slzičky potu a nějakého zaváhání, jakoby tato konverzace byla plynulá melodie a ona hrála hlavní housle. 
[trec=kyouki]Jestli budete chtít i pomoct s vykládáním, tak možná,[/trec] okomentovala kapitánův komentář na prázdný pokoj. Kyouki se neflákala jako normálně a stihla si zabalit všechno, skutečně všechno, takže tam zůstal jenom nějaký prach od posledního úklidu. Sledovala však dále kapitána, co si tam začal štelovat krabice, aby jich vzal co nejvíc. Samozřejmě si sundal haori a ukázal bicáky. S Kyouki to nijak fyzicky ani vnitřně nehlo, jestliže to byl jeho záměr. Mile se jen pousmála, ve dveřích se otočila čelem ven z místnosti a vedla cestu s jednou krabicí. [trec=kyouki]Tu můžu vzít kdykoliv,[/trec] oznámila do větru. Pochybovala, že by se snad nějaký nový člen hned nastěhoval do jejího ex-pokoje, takže jestli to vezme další ráno nebo za pár hodin by mělo být jedno. [trec=kyouki]Víte vlastně kde je ten můj nový pokoj?[/trec] zeptala se kapitána, když zrovna sešla ze schodů. Vlastně si tak uvědomila, že to neví.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se tam v klídku dal na cestu, na jejíž konci by byl nějaký papír a pero, a nějaký falšovaný nenápadný dokument o nové podkapitánce 3. Divize, ale v tom mu kolem obličeje prošel člověk, kvůli kterému všechno tohle bylo 'potřeba'. Ten zamýšlený cíl všech těch brikulí, co tu předtím s Iyo plánovali. Na tváři měl velmi zamračený výraz, a soustředěne si tam prorážel cestu k němu. Ieyasu i poznal ten svitek, co držel v ruce, byl to report z mise. Ieyasu ale nepotřeboval na sebe dávat jakoukoli pozornost, a tak uskočil na stranu, a nechal Rotoyu projít.
Jakožto správný člen Třetí divize ale nemohl nechat Rotoyu jen tak jít, tohle byla příležitost si něco dozjistit samotný, nejen doufat, že informace Iyo jsou správné - i když jim celkem věřil. A tak se opřel o něco kolem, a vytáhl knihu, dělal, že si tam čte, ale sledoval Rotoyu, jak si to valil, a kam, a proč. Bylo načase udělat nějaký ten recon. Ieyasu také snížil hladinu svého reiatsu co pouštěl na minimum, aby vypadal jako ta nejšedší myška v regionu - zelené vlasy teda moc nepomáhaly, ale hej, byli venku, takže přirozená kamufláž! Třeba když se Rotoya otočí, bude si myslet, že si tam knihu čte keř. Kdo ví.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Jste si jistá? Nikdy jste nezažila pocit zklamání, když jste otevřela zabalený dárek a spatřila, co pod tím krásným obalem vůbec je? Nepředstavovala jste si tam nikdy nic lepšího?[/trec]
Pokračoval v konverzaci, která začala jen zmínkou o špehování ve sprše. Tyhle obyčejně neobyčejný otázky pokládal za dobrý způsob, jak lépe poznat svojí zástupkyni. Ono těch osm krabic fakt závaží pro kapitána nebylo, takže bohužel z bicáku nic moc neukázal. Byl docela překvapenej, že ho zástupkyně tak jako pozvala i k vybalování. To mohlo být zajímavé.
[trec=aki]Ano, celé prostory jsem nechal kompletně vyklidit. Zřejmě by jste vybavení posledního zástupce neocenila. Bohužel jsou prostory pro zástupce stále pouze vnitřní, bez možnosti zahrady. Ale skládají se z více místnosti a i ty jsou samy o sobě prostornější. Teď to bude zřejmě působit poněkud depresivně, ale vy si to určitě zútulníte.[/trec]
Povídal už během toho, co se vydal na cestu. Pro změnu zase vedl on. Nešli ani moc tak daleko, krom kapitánskýc prostorů byly všechny ubytovací prostory blízko sebe. Bylo přeci jenom jednodušší udržovat ticho na jednom místě, než kdyby byly všemožně rozmístěné podle přání členů. A tak se Aki zastavil u dveří, na které dvakrát nohou lehce zaklepal.
[trec=aki]Odložte si a vstupte. Tu krabici pak přenesu, měla by jste do vlastního ale vstoupit první.[/trec]
Za dveřmi se nacházeli holé stěny a nebylo zde žádné vybavení. Rozložení místností a zbytek si vymysli a popiš sám, když to bude tvoje.

Ieyasu ----->
A Rotoyovi si byl úplně někde. Nezájem, asi ani nevěděl že existuješ. Za prvé byl ve svojí hlavě a za druhé neměl důvod tě vůbec řešit. Členů jeho divize tu bylo hned několik a bylo tomu tak každý den.
"Dej mi jich klasicky šest. A dvě láhve saké."
Zabručel směrem k obsluze a opřel se u okna. Jednou rukou si mezití začal hrabat ve svém shihakushu, ale furt se nemohl dohrabat. Zamlaskal a odložil svitek s reportem mise na pult u okna. Za pomoci obou rukou nakonec vylovil peněženku, ze které vylovil nějaké bankovky. Dal je borcovi a ten mu dal jeho objednávku. Jenže jak tam pobíral zabalených šest sendvičů a do toho dvě láhve saké, tak zapomněl svitek na pultu. No a prostě se vypravil pryč. Opět vůbec nevnímal, že by ho někdo mohl sledovat, protože byl prostě na domácí půde a byl to další běžný den. Na druhé straně venkovních prostorů, za budovou vnitřního cvičiště, byla parta těch jeho vemen. Ty ho začaly radostně vítat jako tlupa neandrtálců a vrhly se na sendviče. Do toho mezi nimi kolovaly dvě láhve saké. Tak pět minut se kluci prostě chlapsky bavili, dělali si ze sebe srandu a smáli se. Pak ale najednou jeden začal.
"Tó, šéfe. Vo tý holce jsme nic moc nezjistili. Vono jestli tam mezi nějma něco spíš nejni.."
"Je to tak. Uyuka říkal, že působí jako osoba, která dělá minimum pro to, aby měla klid. Prostě proplouvá, takže to jediná dává smysl. Ani o nějaké finance ze strany její rodiny nejde, nedohledatelné."
"Takže kapitánovi byla v posteli zima, říkate kluci..Haha.."
Odpověděl Rotoya a sám se už po několikáté osvěžil z láhve saké.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Být Rotoyovi někde byl ten naprosto nejideálnější stav. Ieyasu bude nejraději, když si Rotoya vůbec nevšimne jeho existence. A tak se také stalo, protože Rotoya neměl důvody zastavovat kolem náhodného člena, a tak se prostě pustil až ke stánku, kde si objednal nějaké dobroty a i něco, čím je spláchnout. Zdálo se, že v tomhle Iyo nelhala. Každopádně, Ieyasu sledoval i dál, jak Rotoya zaplatil, sebral sendviče... a nechal tam na pultíku svitek ležet. Poskočilo mu trochu obočí. Rozhodně to byla šance zjistit víc. A zatímco tihle se dál bavili, Ieyasu došel ke stánku.
[rec=ieyasu]"Dal bych si ještě jeden sendvič, prosím."[/rec] požádal, protentokrát už doopravdy ze svých posledních peněz. A když sendvič dostal, vzal ten, a odešel. A s ním odešel i ten svitek, který schoval v rukávu svého shihakusha. Našel nějaký fajn tlustý strom nedaleko, za který se mohl schovat, aby blokoval pohled od skupinky šupáků tam, a prohlédl si, co svitek nabízel. Zajímalo ho, co report z mise může prozradit o našem třetím důstojníkovi, zatímco držel uši nastřažené, kdyby se tam někdo měl blížit k němu. A tak slyšel i klasické chlapské řeči o tom, proč asi dívka získala pozici místo nich. Skoro vždycky se dojde na teorii, jako se kterou přišli oni...

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Na chvilku se odmlčela. Její úsměv jakoby zastínil tmavý mrak. Její pohled spadl na zem, kde se střetl s vrškem krabice. Jemně následně odpověděla: [trec=kyouki]Nikdy jsem dárek nedostala, takže ne,[/trec] protože v její složce se nepsalo nic moc o jejím původu, mohl si jenom domýšlet, odkud Kyouki skutečně je, ale fakt, že zřejmě takový luxus nezažila, mohla jenom topit do Akiho fantazie či jeho zájmu zjistit o své podkapitánce něco víc. 
[trec=kyouki]Mohla bych si konečně pořídit pár koček,[/trec] začala znova vesele Kyouki přemýšlet nad dalekou budoucností, která může či nemusí nastat. Co už určitě mohl kapitán vědět, že byla častým návštěvníkem různých kočičích útulků. Aby se tedy nedivil, až místo jejího pokoje bude nějaké cat café. No, nechala se ale vést do svého nového bejváku. Sice jí to tolik v ten okamžik nezajímalo, ale mohlo být docela zajímavé, co se v dalších dnech bude v divizi šuškat, jestliže někdo spatří, jak ji samotný kapitán pomáhá se stěhováním. Budou ho mít jako za flákače, co zanedbává své povinnosti, či nějakého floutka, co si dal do pozice zástupce pěknou tvářičku, u které se bude snažit zaskórovat? Být to devátá divize, už je toho plný časopis alá bravíčko. 
[trec=kyouki]To je od Vás milé,[/trec] pravila směrem k Akimu, když ji pouštěl jako první. Mohla to být ironie i nemusela. Čistě z jejího hlasu to patrné nebylo, takže se musel rozhodnout sám. Takže vešla do svého bytu jako první. Dostala se tak do poměrně prostorné předsíně, která byla protáhlá a vedla do velkého obdélníkového obýváku. Ten byl menší stěnou oddělen od kuchyně a z jeho stran vedli další dvě dveře do postranních pokojů. Jo, a koupelna byla hned vedle předsíně. 
Kyouki neměla žádné zvláštní pocity ohledně svého nového bydlení. Bylo to prostornější a trochu osamocené. To byly ale všechny byty. [trec=kyouki]Krabice asi můžete položit támhle,[/trec] položila svoji krabici u nejbližší stěny a ukázala na místo naproti, taktéž u holé stěny.

[name=aki]Maki Aki[/name]

A hele, zjistil o své zástupkyni zase něco nového. Mohl si domyslet, že buď pocházela z docela chudých poměrů a nebo vyrůstala úplně sama. Dost možná kombinace obojího. Zkusí zjistit víc.
[trec=aki]Jak je to možné? Neříkejte mi, že se o to žádný muž nikdy nepokusil? Přeci jste se na akademii nemohla vyhýbat všem.[/trec]
Lehce zalichotil zástupkyni, zároveň usuzoval, že při použití delšího souvětí je větší šance na to, že se mu dostane odpovědi.
[trec=aki]Kočky? Měla by jste vzít nějaké z parku, byly by určitě velice vděčné.[/trec]
I když měl před sebou krabice, tak si Kyouki mohla všimnout změny tónu jeho hlasu. Možná se tady něčeho dotkla naopak ona. No a nakonec došli do zástupkyně nového bejváku, Aki položil krabice kam mu zástupkyně řekla a rozhlédl se po místnosti. Zvedl haori z hromady krabic, máchnul s ním ve vzduchu a potom si ho přehodil přes sebe.
[trec=aki]S kterou začneme?[/trec]


Ieyasu ----->

Borec si od tebe vzal peníze a za moment ti donesl další bagetu. Nijak to nekomentoval, asi jako Rotoya prostě dával sendviče na potkání a úplně neřešil kdo si objednává. A proto ani neřešil svitek, pravděpodobně si ani nevšiml toho, že ho tam Rotoya zapomněl. A to zrovna Rotoyu podle jejich interakce znal. Report z mise nebylo nic zajímavého pro tebe. Jednalo se o sběr informací na pár členů podezřelých z nevhodných aktivit. Tobě to určitě nic nepřineslo, protože zde byla jen jména a místo zdržování osob a žádné konkrétní popisy jejich možných akcí. Co jsi ale věděl, že Rotoya by mohl mít velký problém z toho, že takový svitek ztratil. Za tímhle se mohlo skrývat měsíce práce a on to mohl jednou takovou chybou celé pohřbít.
"Stačí, když jí zejtra šéfe porazíš. Pak už vo ní neuslyšíme.."
"Jo, nehody se přece u takových soubojů stávají docela běžně."
"Hmm.."
Zabručel Rotoya a napil se ze své láhve. Očividně mu to celé šrotovalo hlavou. Nebyl tomu úplně nakloněný, ale ani takovou možnost nevylučoval.
"Bylo by to pro dobro divize, kapitán to taky jednou uvidí."
"Třeba je to zkouška pro tebe a proto zvolil takovou nicku, kterou nebude nikdo postrádat"
"Hmm. Jdu se vychcat.."
Odpověděl Rotoya, napil se znovu z láhve a podal jí jednomu z jeho kumpánů. Pak šel tvým směrem vykonat potřebu, opět o tobě nevěděl a zvolený směr byla čistě náhoda.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Netušila, kde se najednou v kapitánovi taková zvědavost brala. Začalo to poměrně nevinným popíchnutím, a teď tu řešili její milostný život? [trec=kyouki]Ne, nikdo takový nebyl,[/trec] odvětila poměrně stroze na očekávání kapitána. Romanci nikdy ve svém životě nemusela řešit, protože se buď většina nad ní povyšovala, takže si musela udělat jméno rebelky a hrubiánky. Jenže to zřejmě v její složce nikdo nepsal, protože se to většinou řešilo interně, ehe. [trec=kyouki]A ani bych o to asi nestála. Nebyl tam nikdo, kdo by za to stál. Spíš bych to brala jako nepovedený vtip, prohranou sázku,[/trec] trochu ale zabrouzdala do této debaty, ať minimálně projeví její názor ohledně dárků. I když asi částečně nebyla k sobě upřímná, protože v její minulosti, minimálně v útlém věku, dostala poměrně dost věcí, co by se dalo považovat za dary. Ale zase když to vidíte všude kolem sebe, na materiální cenu věcí nekoukáte. Takže její očekávání byla nulová v každém případě. 
Konverzace o kočkách ale zřejmě v kapitánovi něco probudila. Byl to snad skutečný zájem mít v divizi vícero koček nebo si dělal legraci jako předtím a jen dál bizarně rozvíjel její nápady? Těžko říci. [trec=kyouki]Většina koček v parku už někomu patří nebo někde bydlí,[/trec] vysvětlila kapitánovi, že ochočit ledajakou kočku není jen tak, [trec=kyouki]ale mimo Seireitei je pár míst, kde by zřejmě ocenili, kdyby si někdo pár koček odebral,[/trec] dovysvětlila dál kam šla se svojí myšlenkou. [trec=kyouki]Ale kde bych na ně potom hledala čas? Jestliže pro vás budu muset sledovat dění v devítce, číst bůhvíco a budeme s nimi spolupracovat, chudinky kočičky by tu byly samy většinu času,[/trec] rozmáchla rukama od sebe a zakroutila párkrát hlavou. 
Co se mezitím krabic týkalo: [trec=kyouki]Nečekala jsem, že tu nebude vůbec NIC,[/trec] zdůraznila slovo NIC, [trec=kyouki]tak asi můžete přeskočit vrchní čtyři bedny,[/trec] ukázala na bedny, co byly vedle kapitána úplně navrchu, [trec=kyouki]Budu potřebovat sehnat skříně a komody, takže to si potom roztřídím sama,[/trec] což možná mohlo kapitána trochu omrzet, protože takhle se nestane žádný incident ohledně toho, že najde její kalhotky a bude se ptát, kam je má dát, nebo naopak, celý zrudne a bude se vůbec bát se jí na to zeptat. Když tedy kapitán otevřel první krabici, BUM, jako první na všem ležely kalhotky. [trec=kyouki]Ah, to jsem tam asi musela přihodit, když jsem je někde našla, můžete je dát ke zbytku,[/trec] řekla Kyouki jakoby vůbec nic, pohoda párek. Bylo ale teď důležité zjistit, kde byl ten zbytek?!

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ideální stav, když ho tam nikdo moc neřešil, momentálně to bylo právě to, co si Ieyasu přál nejvíc. Nejlíp, kdyby si ani nepamatoval, že ho tam předtím viděl s Iyo a že tam něco povídali. Třeba to bylo klasicky shady individual, docela se na to zdála. Takový ten.. usual suspect. Tak jako tak, Ieyasu si tedy koupil ještě jednu bagetku, kterou bude moci spoucat k večeři, a vzal u toho nenápadně svitek, který předtím tedy schoval. Vypadalo to, jakoby si ho tam Ieyasu nechal sám, a to bylo ideální.
A tak se Ieyasu zahleděl do toho, jaké informace tam ze svitku mohl dostat. No, moc toho nebylo, ale dozvěděl se alespoň, že Rotoya musel sledovat nějaké osoby, našel jejich jména a místa zdržování, a to bylo tak všechno. Věci, ze kterých by Rotoya rozhodně mohl mít problém, pokud se zjistí, že je tady nechal, ale nebylo to nic, co přímo proti němu šlo použít. Hm. Ieyasu moc nevěděl, jestli najde způsob, jak tohle využít... ale přecijen se rozhodl. Sebral nějaký poznámkovník, který měl u sebe vždycky. Utrhl z něj lístek, a napsal na něj: [myslenky=ieyasu]'Ishibumi Kyouki. Expertka v používání Kido, slabá v boji na blízko. Dostaňte se k ní, a je to.'[/myslenky] Tenhle lístek pak přidal do svitku, ten zase zamotal. Kolem něj prošel Rotoya, a Ieyasu se mu zase vyhnul, jakoby tam neexistoval, a dal se zpátky ke stánku. [rec=ieyasu]"Prosímvás, třetí důstojník Rotoya si tohle zapomněl. Až půjde kolem, zavolejte na něj a dejte mu to."[/rec] řekl prodavači s jemným úsměvem, a podal mu svitek. Nemohl on být ten, kdo mu ho dá. Pak se rychle zpakoval ze scény, aby ho neviděli jeho kumpáni a nemohli si s ním nic spojovat.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Aki poslouchal svojí zástupkyni a učil se o ní nové věci. Podle předchozích reakcí usuzoval, že si ráda hraje s lidma. Proto očekával, že motala hlavy kluků už od akademie, jako muž i dokázal uznat, že fyzickou krásu měla.
[trec=aki]Nejste na ně přísná? Soudit lidi na základě prvních let na akademii?[/trec]
Zeptal se opět klasickým tónem, byla to pro něj normální konverzace. Nad tím, že kočky v parku někomu patří se Akiho nikdy nenapadlo pozastavit. On by měl strach svého čtyřnohého miláčka pustit ven, protože věděl, jak mnozí barbaři nejsou schopní ocenit elegantnost tohoto zvířete. A kdyby někdo ublížil jeho kočičce, hodně lidí by umřelo následkem aktivace bankaie. Proto kočičku neměl, neměl ani srdce na to jí právě zavřít do bytu. Byla to hrozně těžká otázka. Možná by mohli mít divizní kočičky? Trest smrti za jejich uražení by byl adekvátní a na svojí půdě snadno obhajitelný.
[trec=aki]Například na jakých místech, Ishibumi-san?[/trec]
Zeptal se zvědavě na místa, která zmínila. Během toho sundal vrchni čtyři krabice, jak zástupkyně ukázala. Přidřepl si k té, kterou měl otevřít a chtěl se vyjádřit k tomu, že by se možná v rozpočtu divize našlo něco málo pro vybavení jejího bytu, protože tohle nebyla úplně fér situace. Jenže, kalhotky. Nebyl zde jen jeden typ, byl zde i typ, který Akiho osobně zaujal svojí elegantností. Celou tu situaci nevnímal jako něco erotického, jen byl zaskočenej. Nechtěl to ale dávat najevo a proto dal ruce pod hromádku poskládáných kalhotech a zvedl je v dlaních. Tak neriskoval, že mu nějaké upadnout a zašpiní se. Postavil se, jakože Aki, a pohlédl na svojí zástupkyni.  
[trec=aki]A kde jsou ty ostatní, ke kterým je mám dát?[/trec]
Zeptal se s úsměvem a u toho před sebou v dlaních držel právě ty kalhotky. Nechtěl bez dovolení otevírat jakoukoliv další krabici, to nebylo slušné. K tomuhle ho ale zástupkyně sama vyzvala, takže to bylo slušné. Že dneska zjistí jake kalhotky nosí jeho zástupkyně opravdu nečekal, měl by si ale asi zvykat, že dny s Ishibumi-san budou všelijaké.

Ieyasu ----->

Chlápek v restauraci na tebe jen něco zahučel a vzal si od tebe svitek. Klasicky měl práci a tak nebyl čas ztrácet čas, všechno ale slyšel a svitek si schoval přímo k sobě. No a Rotoya, když už konečně něco držel oběma rukama, zjistil, že mu chybí svitek. Schoval co měl a vyběhl rychle ke svojí partě. Tam ale svitek nebyl. Napadlo ho jediné další místo, kde by mohl být a proto se rychlejším krokem vypravil k sendvičárně.
"Hej..-"
"Tohle tu pro tebe někdo nechal!"
Křikl hned borec za pultem a vytáhl z kapsy svitek, který přes pult podal Rotoyovi. Zase nebyl čas ztrácet čas, ale to neplatilo pro Rotoyu.
"No díky ti! Ale bacha, nevomasti mi to těma tvýma rukama!"
Řekl se smíchem. Jeho výraz obličeje udělal 180° jak Tony Hawk v primu. Tohle se muselo oslavit další flaškou, ale prvně ještě musel svitek zkontrolovat. Otevřel ho a našel poznámku o Kyouki. Kdo mu něco takového mohl dát? Byl to test od kapitána jak říkali chlapi před tím? To se muselo oslavit hned dvěma flaškama, protože už moc dobře věděl jak se ke Kyouki dostane! A podle zprávy bude hotovo hned jak se to stane.
"Dej mi ještě dvě flašky a jednoho nalej sobě, ty starej vepři. HAHA!"
Sáhl do svého shihakusha a následně bouchl rukou do pultu. Když jí zvedl, tak pod ní byly další dvě bankovky. Sendvičář si něco zamumlal, ale sáhl pod pult a vyndal další dvě flašky. Saké mu vydělávalo možná víc než sendviče. Sám si ulil z velké láhve, co tam měli vyloženě zaměstnanci, a ťukl si s Rotoyou, který tedy pil přímo z jedné ze svých flašek.
"Zejtra jsem na tebe taky vsadil, takže víš už ti toho dneska nedám. A teď běž, čím dřív to vypijite, tím dřív půjdeš spát.."
Prohlásil sendvičář. Rotoya se jenom smál a spokojeně se vypravil s flaškama zase za svojí partou. Díky alkoholu už neuvažoval úplně správně a do toho řeči od jeho kumpánů. Teorie o zkoušcce od kapitána se mu zdála jako ta správná a on se zítra viděl ve svojí funkci.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu tak nechal svitek u prodavače, který ho teda rychle převzal, pravděpodobně proto, že to byl Rotoyův známý - ale to přesně se Ieyasovi momentálně hodilo, takže ten se teďka už jen zase schoval někam za roh, aby se ujistil, že všechno fungovalo, jak má. A on taky Rotoya sám první zašel za svojí bandou, když si uvědomil, že svitek nemá, a Ieyasovi to tak dalo šanci se uhnout někam mimo dohled, než se Rotoya vrátil pro svůj svitek ke stánku. A kdo by to byl řekl! Svitek tam byl. Prodavač udělal svoji část úkolu perfektně, a Rotoya převzal svitek a... zkontroloval si, jestli je to ten správný tím, že to otevřel. Takže musel vidět i ten jeho note. Perfektní. Navíc si Ieyasu nemohl nevšimnout nadšení, které přišlo, když ten svitek otevřel, a dokonce si objednal dvě další flašky. Ieyasu se nad tím musel pousmát, dneska se bude oslavovat Rotoyovo vítězství.. a zítra, s trochou štěstí se bude oslavovat jeden týdenní plat navíc pro Ieyasua. Prodavač sám dokonce řekl, že nic dalšího jim nedá, protože si na Rotoyu vsadil, ale už teď bylo jasné, že zítra ráno nebude jeho šampion ve stoprocentní kondici - a možná tím hůř teď, když už 'věděl jak na to', a věřil, že vítězství má v kapse, dokud bude následovat pár jednoduchých principů.
Ieyasova práce tady byla hotová. Kdyby se zdržoval víc, tak riskoval, že by ho tu akorát viděli a pak si mohli něco pospojovat. A tak se prostě sbalil a šel. Šel na původní místo, kde dnes potkal tu bandu a pak i Iyo, a tam si opět vytáhl svoji knížku, někde nedaleko prostorů kasáren, a dal se do čtení. U toho přemýšlel nad tím, jak doopravdy šikovné je mít informace - koneckonců, kdyby neměl to štěstí a neznal svoji novou podkapitánku z akademie, pak by netušil, v čem je nebo není dobrá. Tady ale rychle mohl zalovit v paměti a použít to, co věděl. Bez informací od Iyo by to taky nešlo. Dobrá věc, že právě na tom byla založena divize, do které se přidal - mělo to něco do sebe.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Nikdo se za tak krátkou dobu neobrátí vzhůru nohama. Jestliže měli prořízlé držky nebo měli jakékoliv komplexi a vybíjeli si to na ostatních, chce to víc, než jen čas. Na akademie to bylo dlouhých šest let, nikdo neprojevil takovou snahu, abych změnila názor. I já o sobě bych řekla, že jsem stále stejná,[/trec] trochu zvážněla během tohoto rozhovoru. Kapitán se snažil v tak benevolentní skutečnosti najít dobro, které prostě Kyouki neviděla. Jestliže se někdo choval jako kretén, tak byla velká šance, že se tak i nadále chovat bude. 
Po zmínce o útulcích kapitán začal projevovat větší zájem o místní kočičí problematice. [trec=kyouki]Jak dlouho už jste nebyl v Rukongai, kapitáne?[/trec] zeptala se trochu jinak. Protože pro Kyouki to bylo vždy po cestě ze Seireitei a většinou se to dalo odhadnout dle populace koček v okolí. Musel by být tedy hodně ignorující, že si žádných takových míst nevšiml. 
Ah, situace s kalhotkami. Kyouki se nijak nestyděla ani to neviděla jako výzvu kapitána. Co ji ale už trochu mohlo naznačovat, že to nebude úplně komfortní, byl způsob, jakým je kapitán zvedl. Zasmála se, když se zeptal, kde je zbytek. Udělala pár hbitých kroků a vzala si je raději zpátky. Držel je jak cenný papír a byla to hrůza se na to dívat. [trec=kyouki]Uvědomujete si, že je to jenom kus oblečení, že?[/trec] potom si je prohlédla v ruce a doplnila, [trec=kyouki]dokonce i čisté,[/trec] šibalsky se zakřenila a párkrát s nimi zatočila ve vzduchu na svém ukazováčku. Paradoxně krabice, do kterých patřily, byla úplně naspod. Kyouki vzala jednu z dalších vrchních krabic, dala ji na stranu a otevřel tu, co byla úplně naspod. Jestliže byl kapitán šmíroočko, mohl si všimnout, že jich měla hodně. Zřejmě víc než měl kapitán náhradních triček. [trec=kyouki]Asi nemá úplně cenu rozbalovat, když to stejně nemáme kam dát. Pár dnů z krabic žít dokážu,[/trec] usmála se a dala ruce v bok, když hleděla na ty prázdné stěny. [trec=kyouki]Já asi pro Vás další úkol nemám,[/trec] otočila se elegantně na Akiho, přičemž ji spadl jeden pramen přímo do obličeje. Ten si zase vrátila rukou za ucho, kde se prověsil jako hedvábný záclon.

[name=aki]Maki Aki[/name]

A tady Aki opět narazil, protože mluvili se zástupkyni o úplně jiné věci. On když slyšel, že tam nebyl nikdo kdo by za to stál, tak to automaticky vztahoval ke schopnostem. Kyouki ale zřejmě hodnotila celkově člověka, nebo minimálně jeho chování a mentalitu.
[trec=aki]Omlouvám se, špatně jsem si vás vyložil. Myslel jsem, že mluvíte o jejich schopnostech, proto ta otázka.[/trec]
Potom se na vteřinku odmlčel, jakoby se zamyslel.
[trec=aki]Ale ano, v tomhle máte pravdu. Moje teorie je rozhodující moment v životě jednotlivce, který ho dotvoří. Někdo si takovým momentem projde dřív, někdo později a někdo třeba nikdy. Ale na filozofování je už dneska pozdě.[/trec]
Nevysvětlil dostatečně, co tím mohl myslet. Takhle se to přeci jen dalo vysvětlit mnoha způsoby. Zmínka k Rukongai. Aki se tam nacházel často, ale ulicemi neprošel už mnoho let.
Nebyl jsem tam spousty let.
Odpověděl nakonec jednoduše a tím toto téma tak nějak uzavřel. Tak teď k situaci s kalhotkama. Zástupkyně najednou přispěchala a vzala si je od něj. I když po něm původně chtěla, aby je někam dal. Nechápal, co tady udělal špatně. Ale byl vlastně rád.
[trec=aki]Ano. Vlastně jsem nikdy nechápal pohoršení nad spodním prádlem a normalizací dvoudílných dámských plavek.[/trec]
Odpověděl a asi nečekaně i zabrousil dál. To že si tam zástupkyně s kalhotkami před ním točila už mu teda přišlo trošku zvláštní. To že mohli být použité ho ani nenapadlo vzhledem k tomu, jak bezrozmyšlenkvoitě mu zástupkyně řekla, ať je vezme. Musel se reálně pousmát při větě, že pro něj už nemá další úkol.
[trec=aki]Já pro vás taky ne, Ishibumi-san. Uvidíme se zítra ráno na nástupu, dobře se vyspěte.[/trec]
Otočil se na patě a vyšel ven. Klidným krokem se potom dal po chodbě pryč, než se ztratil z dohledu i doslechu. Taky zamířil do části prostorů s jeho ubytovacími prostory. Jako kapitán měl ten luxus, že měl i privátní venkovní prostory. Po vyskládané kamenné dlažbě tedy přesel přes venkovní prostory do své ubykace a po nějaké té hygieně šel spát.

Ieyasu ----->
Nevím jak dlouho sis zde četl, ale chalpi s Rotoyou se zdrželi ještě asi dvě hodiny a potom se společně, někteří navzájem podepření, potáceli do svých ubytoven. Zhruba ve stejný čas zavřela i sendvičárna a celkově to všude utichlo. Po prostorech už se pohybovali převážně jen stážní, kteří během své pochůzky začali zapalovat různé svítilny a lampióny rozmístěné po prostorech třetí divize. Už se čekalo jen na ranní nástup. Pokračuj postem Akiho.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Den pro vás oba začínal probuzením a následným ranním nástupem. Jak už bylo zvykem, kapitán Aki dorazil o dvě minuty později aby dal čas opozdilcům. Do té doby než přišel se ale v místnosti ozýval šepot a ani ne od skupiny Rotoyi. Ti totiž vypadali hodně unavení, jeden měl i podobnou barvu jako Ieyasu vlasy. Rotoya z nich vypadal nejvíc schopně, ale i na něj blyo znát podráždění a jak rád by ještě spal. Obecně se už rozšířila informace o souboji Kyouki s Rotoyou, bylo tam hodně sázek a tak se do poslední chvíle šuškalo. Vše přestalo s nástupem kapitána, který se postavil před nastoupené členy svojí divize a chopil se slova.
[trec=aki]Rotoyo Tanoto, předstup.[/trec]
A jak řekl, tak Rotoya předstoupil a předklonil se kapitánovi.
[trec=aki]Slíbil jsem ti souboj s Ishibumi-san. Takový souboj by podle mě ovšem nedokázal divizi ano mně nic a jejím soupeřem dnes bude někdo hodnější její pozice. Svůj souboj ovšem dnes budeš mít, abych ti dokázal důvod mého rozhodnutí. Je tu někdo, kdo přebere místo Ishibumi-san v tomto souboji?[/trec]
Aki nejednal s Rotoyou s takovou úctou, jako se svojí zástupkyní. Rotoya tam stál a vypadalo to, že si zachvíli svým zkusem rozdrtí zuby jak moc v sobě držel všechen vztek a potupu. Přeci jen Aki vyzval prakticky kohokolvi z divize, aby se mu postavil. Nikdo se v prvních dvou vteřinách nepřihlásil, než Ieyasu pocítil ránu do zad jako dlouho ne. Takovou, která ho přimněla vykročit z řady. Pokud se otočil, viděl tam Iyo s úsměvem od ucha k uchu.
[trec=aki]Ano?[/trec]
Pohled kapitána Akiho a vlastně celé místnosti směřoval na Ieyasu.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu tam neměl zas tolik práce ani čtení na to, aby nějak dlouho ponocoval. Spíš naopak, svoji knížku schoval ještě předtím, než se Rotoya a jeho kumpáni odkymáceli nějakými rozličnými způsoby domů. Takže Ieyasu šel celkem spokojeně spát s tím, že dnešní brikule byly přinejmenším zábavné. Když už nic jiného, byl to takový trénink, co bylo to nejhorší, o co mohl přijít. O týdenní plat? Mrzuté, ale tak, jeden týden se na čínských polívkách přežít dá bez problému, takže by si Ieyasu i v takovém případě nějak poradil. Proto nepřišel na nápady Iyo o otrávení a podobně - to bylo hodně za čarou toho, co tady dělal... pro něj tohle spíš bylo jen takové tréninkové brikulení.
Ráno se postavil s ostatními na nástup, jako bylo už jeho zvykem. Ieyasu byl relativně pünktlich a tak rozhodně nehrozilo, že by došel na tohle pozdě, a obzvlášť dnes, a tak, když přišel kapitán, už nějakou dobu stál v řadě. Ieyasu měl radost z toho, že viděl Rotoyovu skupinku velmi mimo formu. Jeho šance na zlepšení finančních poměrů v jeho kapsách se zvedla. Tahle dobrá nálada ale upadla, když kapitán předvolal Rotoyu, a sdělil mu, jak s ním podkapitánka žádný souboj mít nebude. Eh, tak to to všechno bylo k ničemu. Přesto kapitán hledal někoho, kdo by ho vyzval anyway. Ieyasu se do tohohle moc nehrnul, nepřipadal si nějak připravený postavit se někomu, kdo byl známý svými schopnostmi a neměl svůj rank náhodou...
.. a v tom se Ieyasu ocitl stojící před řadou. Něco ho trefilo do zad tak, že to rozhodně nečekal, a tak vystoupil. Když se rychle ohlédl, viděl Iyo, jak se tam šklebí. To klidně mohla vystoupit i ona, cmon! Každopádně, v tu chvíli už na něj hleděl kapitán a vlastně celá divize, a také velmi, velmi nasraně vypadající a zuby skřípající Rotoya. Oh joy.
Ieyasu se pobaveně usmál. [rec=ieyasu]"Takahashi Ieyasu, kapitáne. Nechceme přece, aby schopnosti našeho třetího důstojníka zakrněly... a tak mu rád budu soupeřem."[/rec] dostal ze sebe nakonec bez problému, ale hlavou mu šrotovaly myšlenky úplně jinak. Rotoya pro něj není úplně nejlepší matchup, a to, co psal předtím o Kyouki mnohem víc sedělo k němu, co se týkalo stylu boje, takže vlastně byl Rotoya dobře nastavený na boj s ním. Tohle bude náročné ráno. Snad bude alespoň o něco lepší pro něj, než pro toho zeleného z Rotoyovy skupinky.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Musela se lehce pousmát. 'Na filozofování je už dneska pozdě' ji přišla jako věta někoho, kdo se nechce tížit skutečnostmi. Nemohla se ale na druhou stranu svému kapitánovi v čemkoliv divit. Určitě si prožil své, s tím nějak měla propojené všechny kapitány. Nebyl to post, který si získá jen tak kde kdo. Proto se tomu zasmála, protože svým způsobem to bylo banální. Cokoliv. Od toho, jak se kdo choval na akademii, po stěhování věcí do nového bytu. Byla to tedy nakonec prostá pravda. Bylo už pozdě. 
[trec=kyouki]Mohu Vás tam někdy vzít,[/trec] nabídla se. Byl to přirozený tok konverzace. Ona věděla nějakou stránku jejich světa, který kapitán už dlouhá léta sám nezažil. Ale asi by měla trochu takovéto eskapády s kapitán minimalizovat, neboť jestliže sám kapitán si dokáže domyslet, že se někomu mohla líbit na akademii, tak po pár společných procházkách po Seireitei, začnou se rozšiřovat lživé drby, kterým by se chtěla nejlépe vyhnout. 
[trec=kyouki]Je to tím, že jste moderněji smýšlející muž,[/trec] odvětila pouze ať to mohla myslet už jakkoliv. Doufám tedy, že nemusíme už otázku spodního ženského prádla dále rozvíjet. No, ale i tak se jejich krátký úkol chýlil ke konci. Kapitán ji popřál dobrou noc. V tu chvílí ji to ještě nedošlo, ale pár okamžiku po odchodu kapitána, si uvědomila, že vlastně ani nemá na čem spát. Postel nebo futon tam nikde nebyl. Nedalo se tedy nic dělat. Krátce po menším vybalování se vrátila do svého původního pokoje, a tam se rozplácla na postel. Jak tomu už bývalo, uprostřed noci se probrala a doháněla noční hygienu. A skoro okamžitě po tom pokračovala dál...

Nástup uplynul jako jiné dny, jenom s tím rozdílem, že to byl druhý den jejího působení na postu zástupkyně kapitána. Kyouki byla na čas, kupodivu, i když musela ráno být trochu zručnější, protože většina věcí byla už v novém bejváku. Tedy všichni mohli trochu s překvapením vidět Kyouki bez nějakých sponek. Vlasy měla sepnuté gumičkou, co nosila většinou na ruce. Byla to černá gumička s fialovýma třpytky. Kočičku tentokrát nechala doma, tedy měla na sobě jenom prostý odznak. A v tomhle stavu předvedla divizi v pozoru kapitánovi. Samozřejmě stále do této chvíle nic netušila o sázkách mezi ní a slamákem, ale nemohla si nevšimnout pár jasně zmátořelých jedinců. 
Během kapitánova proslovu byla po jeho pravé straně, ruce měla za zády, vypnutou hruď, tedy obinadla byla vidět víc než jindy, a po celou dobu měla kamenný výraz se zavřenýma očima. Kdyby to neudělala, asi by se nad Rotoyovým hněvem začala dobře bavit. Chtěla ale kapitánovi zašeptat, že nemá úplně problém se s ním utkat, jenomže, co otevřela oči, někdo vystoupil z davu. 
Popravdě, zelenáče si jménem nepamatovala, ale od pohledu ho znala. Byli společně na akademii. Osobně si myslela, že šla skoro jako jediná do trojky, ale zřejmě nebyla jediným flákač... teda, angažovaným nováčkem v doktríně třetí divize. Překvapující bylo ale to, že to, co vypadal jako nechtěný přešlap, tak to vzal docela chlapácky. [trec=kyouki]Aby už nebylo pozdě,[/trec] špitla si spíš tak pro sebe, což mohl nejlépe slyšet sám kapitán Aki. Rotoya možná taky, jestli se mu zrovna nehrnula veškerá krev do hlavy. Kromě toho, spíš vyhlížela po prostorách zástupce první divize. Ten se zatím nikde naukazoval, což ji možná trochu znervózňovalo? Co když měl důležitější povinnosti a nechá je tu jen tak stát a celé to bude trapné a bude muset dát slamákovi podruhé po tlamě. Jop, trochu si sama sázela, že zelenáč bude dostatečně dobrý, aby ho zpacifikoval. Přeci jenom, co ji prozradil samotný kapitán, neměl by být úplně... jaký byl pro to výraz, no, ve svém živlu. [trec=kyouki]Sázím si na zelenáče,[/trec] tentokrát skutečně špitla přímo kapitánovi, jakoby to byla hotová věc, že se budou o něco sázet.

[name=aki]Maki Aki[/name]

A přeci jen někdo vystoupil, i když bylo Akimu velice brzo jasné, že ne dobrovolně. Nehodlal do toho však nějak zasahovat a rozhodl se, že radši půjde s proudem. I když tedy čekal, že se ozve nějaký zkušenější člen. Ale tohle bylo vlastně zajímavější.
[trec=aki]Takahashi Ieyasu, výborně.[/trec]
Zopakoval jeho jméno s úsměvem na tváři. Během téhle chvíle si ale projížděl svojí databázi v hlavě skrz informace k zelenáčovi, ani on ještě neznal každého člena své divize. Ieyasu ale stejně jako jeho nová zástupkyně přeskočil dva roky na akademii a proto byl ve skupině členů, ke kterým si Aki zjišťoval trochu více.
[trec=aki]Začneme tedy s vámi, soupeř pro naši zástupkyni má zřejmě zpoždění. Prostor.[/trec]
Z Akiho haori vyjely obe jeho ruce, které udělaly takové hušhuš gesto. Ostatní členové divize se najednou rozmístili po krajích místnosti a uprostřed tak zůstal stát jen Ieyasu a velice nepříjemně se tvářící Rotoya.

Tanoto Rotoya

Kapitánova slova ho štvala ještě víc, potopil ho tady před celou divizí. Ale ani on nebyl anštvanejt akovej blázen, aby začal protestovat a nějak se tu s kapitánem hádal. Hodlal mu to dokázat na bojišti. Kapitán mu dal totiž možnost zmlátit nějakého nováčka a soupeř pro zástupkyni tu ještě není. Když vyhraje rychle, může si říct o souboj se zástupkyní.
"Ha, tebe jsem tu ještě neviděl!"
Křikl tvým směrem. Během toho dal nohy dál od sebe a zaujal už mnohem víc bojovnější postavení. Na tváři měl křečovitej úsměv.
"Aby to pro ostatní mělo aspoň trochu cenu sledovat, tak ti dám na výběr. Chceš bojovat s pravým nebo dřevěným mečem? Nebo bez zbraně? Je mi jedno, jak tě přejedu."


[name=aki]Maki Aki[/name]

Pozoroval ty dva před sebou, bylo mu jasné co Rotoya dělá a nechával ho v tom pokračovat. Aki byl taky zastánce toho, že souboj se neodehrává jenom na bojišti, ale i v hlavě. V jehi případě hodně v hlavě. Místo kde se nacházel Aki s Kyouki bylo furt kus od ostatních a proto jejich špitání zůstalo jen mezi nimi. On sám by si vsadil na zelenáče, protože moc dobře věděl, jak v nepořádku je nyní Rotoya v hlavě a podle toho jak vypadal, tak nebyl i v nejlepší pohodě fyzicky. Ale už viděl lidi bojovat v horším stavu a věděl, že nekomu stačí první dva údery a kocovinu přestanou úplně vnímat.
[trec=aki]To může být zábavné, přijímám. O co se ale chcete vsadit? Peníze pro mě nemají žádnou hodnotu a bez hodnoty ztrácí význam samotná sázka.[/trec]
Zašeptal směrem ke své zástupkyni. To že na sobě neměla sponky, ani kočičku an odznaku nijak nekomentoval. Bylo přeci jen čistě na ní, jak si chodí. Dokud to bylo reprezentativní.
[trec=aki]Můžete kdykoliv začít.[/trec]
Odstartoval ještě souboj, i když Rotoya sám ještě nijak útočit nezačal a vlastně si teprve domlouvali podmínky.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

A tak Ieyasu vystoupil... nebo teda spíš, byl vystoupen. Ieyasu se tomu ale tedy nebránil, a vzal to na bradu. Bylo mu taky jasné, že kdyby tady Rotoya dneska nedostal souboj, tak by jen těžko doloval zpátky své peníze z jeho sebranky... a tak takhle měl alespoň šanci si je vyhrát alespoň nějak férově. I když mu bylo jasné, že pokud vyhraje, budou se snažit odvolat na to, že on Kyouki není. Oh well. To byl problém, který Ieyasu doufal, že bude muset řešit. Každopádně, kapitán udělal prostor, a tak se tedy celá divize mohla koukat na to, jak se Ieyasu bude snažit, jako normální člen, proti třetímu důstojníkovi.
A tenhle důstojník hned přišel s tím, že ho tady ani neviděl. Ieyasu se usmál. [rec=ieyasu]"Zato vy jste v divizi z-známý, Rotoya-san."[/rec] odpověděl mu pokorně, i s malým zaseknutím. Několikrát se zhluboka nadechl a vydechl, s hranou nervozitou. Chtěl vypadat slabě, chtěl vypadat, jakože neví, co má přijít, protože jak věděl od Iyo, podcenění je jedna ze slabin, kterými Rotoya propadal. A Rotoya pokračoval tím, že dá možnost, jakým způsobem chce Ieyasu bojovat. Ok. Mnohem lepší, než kdyby musel dřevěným mečem. [rec=ieyasu]"M-myslím, že nejvíc smyslu pro vás bude mít boj se zanpakuto, Rotoya-san. Ať je to trénink pořádný."[/rec] řekl k tomu opět trochu nejistě. Mezitím, všichni už indeed vyklidili pole, a kapitán jim řekl, ať tedy začnou, že mohou kdykoli. Ieyasu se jemně usmál.
[rec=ieyasu]"Noboru, Asahi!"[/rec] vyvolal hned vyvolávací příkaz svého shikaie, a jeho meč se rozletěl do čtyř směrů, aby kolem nich vytvořil bariéru. Ieyasu potřeboval, aby se začalo oteplovat co nejrychleji. Výhoda byla, že zvýšená teplota nedělá vůbec dobře kocovině. Ieyasu ale měl další cíl, a tak tam stál, pořád se snažil vypadat trochu nejistě, v pokusu nechat Rotoyu udělat nějaký neuvážený útok. Nohy našeho mladého shinigami ale byly velmi připravené rychle takovému útoku uskočit, a věnovat pěstí soupeři protiútok - s plánem zaútočit na břicho a udeřit ranou na žaludek. A pak rychle uskočit. Vzhledem k okolnostem, to rychlé uskočení možná bude velmi potřeba.