Čajovna u Zeleného draka

Jednalo se o jednu z nejtradičnějších čajoven v celém Soul Society. Dovnitř se šlo velkými zelenými vraty nad kterými byla soška červeno-zeleného draka. Prostory byly obrovské a byly rozděleny do několika kategorií podle společenské vrstvy zákazníka. Při vstupu do budovy se člověk nacházel před něčím jako recepce. Zde stála vždy nějaká usměvavá tvář a dvě neusměvavé a po zuby ozbrojené. V místnosti byly krom vchodových dveří ještě další troje. První vedly do společných prostorů pro běžné shinigami. Otevřený tmavý prostor, ve vzduchu spousty vůní z různých čajů a zapálených dýmek. Bylo zde i rušno, protože po místnosti bylo několik stanovišť kde se naráz válelo až deset shinigami, bavili se a pokuřovali.

Druhé dveře vedli do otevřeného prosvětleného prostoru. Bylo zde několik vnitřních míst k sezení a dokonce i možnost sezení přímo venku. Panoval zde božský klid, vůně byly mnohem více elegantní a jemné a i obsluha přistupovala k zákazníkům jiným způsobem.

Při vstupu do třetích dveří se naskytl pohled na dlouhou chodbu. Chodba měla po pravé straně rovnoměrně umístěné dveře do jednotlivých soukromých salónku. Kvůli ceně těchto salónku nebyly využívány k tomu, k čemu se běžně takové salónky využívaly. Možná tak vyšší smetánkou a proto se i v těchto salónkách nacházelo luxusnější vybavení. Pořád se ale jednalo o malou místnost 2x2m se sezením a přízemním stolem tak akorát na dýmku a dva čaje. Jídlo se v tomto podniku nepodávalo, pouze dezerty.

Kapitán Maki, jako obvykle?
Pronesla žena v místnosti do které vešli. Nacházelo se zde něco jako recepce a troje dveře.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Přikývl ženě na její otázku. Ta pokynule druhé ženě a ta se slovy "Za mnou, prosím." vyrazila do dveří úplně vlevo. Naskytl se jim pohled na dlouhou chodbu. Přešli několik dveří než konečně paní za jednimi zastavila a pokynula Akimu s Kyouki aby vstoupili. Počkala až tak učiní a potom se slovy "Přesně za pět minut vás přijdu objednat" zavřela dveře a odešla. A tak v této malé místnosti zůstal sedět jen Aki a Kyouki. Na stole uprostřed místnosti ležely dvě menu s velkým výběrem čajů a různých tabáků a bylin. V místnosti se též nacházelo okno, bylo ale zatemněné a bylo už jen na lidech v salónku jak s tím naloží. Akimu zatemněno nevadilo, vlastně to upřednostňoval a proto s tím nic nedělal. Odepnul si meč ze svého pasu a položil ho na sezení vedle sebe, potom se posadil a očekával, že Kyouki tak učiní taky a sedne si naproti němu.
[trec=aki]Povězte mi, máte už nějakou představu o sezení do naší kanceláře?[/trec]
Začal jednoduchou otázkou. Vypustil úplně otázku o Benjirovi? Do menu taky nenahlédl, ale očividně byl stálej zákazník a tak věděl, co si objedná.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Během cesty nebyla moc příležitost jakkoliv navázat na její předešlý dotaz a než si vůbec stihla uvědomit kam jdou, seděla naproti svému kapitánovi, v zatemněné místnosti, kam by se možná vešli ještě další dva lidé. Před ní leželo menu s čaji, tabáky a dalšími pochutinami podniku. Protože ale čajovny tohoto typu navštěvovala, no, nenavštěvovala, zřejmě by jí tak veliký výběr moc nepomohl. Proto vyčkávala, co si objedná kapitán, aby mohla jednoduše pronést "to samé".
Ticho a hustou atmosféru však rozťal až kapitán ne svým mečem, ale dotazem ohledně nábytku do kanceláře. [trec=kyouki]Nízké židle z narůžovělého dřeva a zeleným potahem,[/trec] řekla s takovým přesvědčením, že při pohledu na kapitána ani nemrkla či nepohnula koutkem. Zajímala jí totiž jeho reakce. Po pár chvílích, možná trapného ticha, nebo než se kapitán stihl nadechnout pro odpověď, pokračovala: [trec=kyouki]Přemýšlela jsem nad křesly z nějakého tmavého dřeva s rudohnědým potahem. Nebylo by asi ani špatné vybrat vzor měsíčku lékařského,[/trec] možná nemusel kapitán úplně očekávat takový klasický a tradiční návrh. Sice Kyouki působila jako hodně výstřední postavička, minimálně výběrem křiklavých barev na své osobě, ale zřejmě si prohlédla kancelář víc, než by si mohl sám kapitán uvědomovat. [trec=kyouki]Ale osobně bych preferovala celou kancelář předělat na klasickou tatami místnost,[/trec] nedívala se dál do očí kapitána, a potom, co to dořekla, sáhla po menu, aby se přesvědčila o tom, že si nedokáže vybrat. Zatím nijak nekomentovala to, že její původní otázka ohledně zástupce jedničky byla víceméně odignorována, ale tušila, že se k ní nějakou oklikou sám kapitán vrátí. Nebo kdo ví. Možná je to klasifikovaná informace.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Aki nic neříkal, vyslechl si podkapitánku, opřel se do sezení a na chvíli uhnul pohledem. Přemýšlel. Položil si loket o plochu mezi nima a podepřel si hlavu, s jeho klasickým úsměvem opět pohlédl na Kyouki.
[trec=aki]Musí zůstat kytka a minimálně jeden ze stávajících obrazů. Budete schopná mi zachovat křeslo v případě předělání celé místnosti na tatami? [/trec]
Po této otázce vstoupila opět slečna a klekla si k vám, s milým úsměvem čekala na přání.
[trec=aki]Čaj mi doneste už tradičně. Dýmku na mangovém základu, dochucení nechám na vás. Děkuji.[/trec]
Slečna pouze složila menší úklonu směrem ke kapitánovi a potom pohlédla s očekáváním na Kyouki.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Na její mini vtípek kapitán zareagoval asi stejně jako člověk, co po tragickém incidentu ochrnul až po týl hlavy a jeho jediný výraz zůstal jako ten, co měl přesně před tím, co se smířil s tím, že narazí v rychlosti 200 km/h do stromu, když si před cestou dal dvě neškodná bůča a na dálnici ho osvítil týpek s bavorákem, co nikdy neviděl blinkr nebo nezapnul nic jiného než dálková světla. Až na to, že kapitán ochrnutý nebyl, neboť se po jejím monologu opřel a usmál.
[trec=kyouki]Ještě bych nebyla tak drastická a nevyhovovala mi v čemkoliv. Kdo ví jak dopadne zítřejší, vlastně ani nevím, co to bude, když na to bude civět celá divize,[/trec] takovou hodně velikou berličkou se vrátila ke svému původnímu tématu. Zástupce první divize. Genjiro Benjiro.
Než mohla ale pátrat dál, vnikla do místnůstky obsluha. [trec=kyouki]Ochutnám stejný čaj, co kapitán, to bude vše,[/trec] řekla s jednoznačným přesvědčením, jako by si byla jistá v tom, že chce to samé. Odložila v poklidu menu zase před sebe a čekala, až odejde.

[name=aki]Maki Aki[/name]

A než mohl kapitán odpovědět, byla zde slečna. A proto neřekl vůbec nic a vlastně na Kyouki nijak nezareagoval. Slečna si vyslechla jejich přání, oběma se uklonila a vyšla z místnosti. Tam si opět klekla, podívala se vaším směrem a se slovy "Vše bude připravené za patnáct minut" zatáhla posuvné dveře a tak je zavřela.
[trec=aki]Benjiro Genji.[/trec]
Začal najednou Aki, opřel se do svého místa a prsty párkrát poťukal na odkládací plochu mezi nimi.
[trec=aki]Budu se muset naučit nějak kontrolovat vaší touhu se vzepřít jakémukoliv menšímu rozhodnutí, které za vás udělám. Tomuhle souboji jsem se chtěl vyvarovat..[/trec]
Lehce si povzdechl a pravou rukou se poškrábal pod shihakushem na rameni.
[trec=aki]Budu upřímný, vaše šance na výhru je mizivá. Proč jsem souboj aspoň oddálil je prosté. Nehodlám být spojován s ostudou, která by po takovém souboji na půdě deváté divize přišla. A u nás můžu nejlépe dohlédnout na to, že souboj aspoň přežijete.[/trec]
Druhou větu řekl dost suše. Ale ono to bylo těžké, poslední dny byli nejvíce plné lidské interakce za posledních 100 let. Nedával čas Kyouki k odpovědi a pokračoval.
[trec=aki]Ptala jste se mě, jak Benjira znám. Sloužil ve stejné jednotce jako já, pracovali jsme spolu na spousty misích, ale on mi zůstal v hlavě kvůli jiné události. To co vám řeknu je do dnes přísně tajná informace. Desítky let zpátky několik členů druhé divize rozeslali na průzkumnou misi do Hueca Mundo, včetně mě a Benjira. Byl jsem tehdy jeden z těch, kteří dohlíželi na celou operaci. Na místě bylo i pár členů dvanácté divize, kteří rozložili tábor. Členy druhé divize jsem rozdělil na dvě skupiny a poslal je splnit jejich část povinnosti. Sám jsem s pár členy zůstal pro jistotu v táboře. Jedna skupina se vrátila podle času v pořádku. O druhé jsme neslyšeli a proto jsem zadal pokyn ke sbalení táboru a během toho se je sám vydal hledat. A našel. Zmasakrovaný těla jako po útoku hollow, krev a končetiny všude. Nerozeznal jsem kdo je kdo, ale podle čerstvosti incidentu bylo jasné, že se jedná o jednotku co jsem hledal.. Jedna věc mi tu ale neseděla. Všichni byli celý. Teda, nebyli. Ale jakože byli. Rozumíte mi? Nic nebylo sežraný. Když jsem se vrátil, Benjiro byl jako jediný přeživší už v táboře. Celá věc se dlouho vyšetřovala a nedošlo se k žádnému finálnímu závěru. Můj ale pravděpodobně tušíte..[/trec]
Sotva to Aki dořekl, přišlo zaklepání a po něm otevření dveří. Slečna mezi vás prvně položila tác s jedním čajem, pak s druhým a nakonec i vodní dýmku. Poslední věc kteoru donesla byl malý červený polštářek se zdobeným zvonkem. Pak bez jediného slova zase vyšla z místnosti a ve stejném stylu jako posledně zavřela posuvné dveře. Aki si mezitím zalil čaj a pak se chopil šlauchu vodní dýmky, ze které si potáhl. Dával prostor Kyouki, přeci jen jí dal hodně informací na zpracování. Na to že se tu bavili o vraždách a Kyouki souboji proti možnému pachateli, působil furt hrozně klidně.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Budeme si tedy muset ujasnit ještě pár věcí, kapitáne,[/trec] zvážněla Kyouki, její víčka trochu upadla a naklonila se dopředu, blíže ke kapitánovi. [trec=kyouki]Rozkazy a povinnosti mi nedělají problém, avšak nechci nikoho, aby za mě rozhodoval. Ani vy, ani nikdo jiný,[/trec] pohlédla mu tentokrát do očí, bez známky hněvu či záště. Přednášela mu svoji ledovou logiku. Možná s deštníčkem ještě. [trec=kyouki]A ostudu jste mi teď zapříčinil vy sám. Mohla jsem dostat přes prsty někde mimo na cvičišti, ale takhle moje ztrapnění a neschopnost uvidí celá divize,[/trec] neměla snad pravdu? Nezáleželo na tom, jestli by ji v souboji zabil nebo jestli je to nějakej krvežíznivej maniak. Mohlo to být celé mimo. Ale sám kapitán, právě jeho rozhodnutí, kterému se Kyouki nijak nebránila, zapříčinil celé tohle fiasko. Mohla dát klepec slamákovi, takhle si ale bude muset zlomit vaz proti zástupci, ještě k tomu, první divize. [trec=kyouki]Jsem ale ráda, že i přes veškerá ta vřela slova z vaší strany mi nějak důvěřujete,[/trec] řekla tentokrát se špetkou ironie. Zatím ji tam dal za rozsudek smrt, z něčeho, co by se ani na půdě Seireitei nemělo stát. Minimálně takhle to viděla Kyouki. [trec=kyouki]Chápu ale odkud jdete. Určitě by to mohlo vypadat, že to zapříčinil on, ztrátu vašeho oddílu. Ale sám byste mohl přece tušit, že ne vždy je hned jasně na první dojem. Zase Vás tu ale nemůžu poučovat. Nebyla jsem u toho na rozdíl od vás, ani tu nebudu zastávat někoho, koho jsem sotva znala pár minut,[/trec] přihrála si šálek čaje do rukou. Jednalo se o zelený čaj, tedy nechtěla, aby zhořkl, takže si ho vychutnala tak jak byl po pár momentech po zalití. Po prvním doušku dostala chuť na něco sladkého, pokud se nepletla, v menu zahlédla zákusky. Vzala tedy do rukou zvonek a s tajemným úsměvem pohlédla zpět na kapitána. [trec=kyouki]Nechtěl byste mi tedy aspoň říct,
v čem vyniká? Jestliže to bude během nástupu, tak hádám, že to bude ukázka během ranního tréninku. Tedy, budeme stejně bojovat jenom s dřevěnými meči,[/trec] zahrála trochu do autu celou vážnost situace. Přeci nechtěl kapitán, aby se tam řezali se shikaiema. To bylo amatérské. Nakonec, ještě před vyjádřením kapitána, zazvonila.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]A jak by jste definovala rozkaz? Nerozhoduje v ten moment o vás někdo? Přemýšlím, jestli mě opravdu neposloucháte a nebo mě jen nechcete slyšet, Ishibumi-san.[/trec]
Začal Aki klasicky klidným hlasem po to, co vyfoukl dým nějakým jiným směrem, než na Kyouki. Následně usrkl ze svého čaje a během toho zaslechl něco, co se mu velice nelíbilo.
[trec=aki]Ticho. Jestli něco neztrpím já, tak je to shazování důsledků vlastních akcí na něčí hlavu, tady konkrétně na mojí. Aspoň k tomu přistupte čelem. Kdyby to bylo podle mě, tak jak říkáte, tak k žádnému souboji nedojde. A jak by jsme si obhájili souboj člena první a třetí divize na pozemcích divize deváté? Dojde k poškození jejich majetku, zranění jejich člena a co potom? Byl by to pravděpodobně váš první a poslední den ve funkci, nejsem všemocný. Už nejste nikdo s výraznými vlasy. To jak se chováte má mnohem větší váhu, než si zřejmě uvědomujete. Každá divize má něco přes 200 členů. To jsme až na 3000 členech gotei a vy jste na nejvyšším vrcholku toho všeho. Takže milá slečna, spíš než útočení tady na mě, by jste se mi měla ještě omlouvat. Jestli dojde k nějakému mému ztrapnění, tak kvůli vám. Rozhodl jsem se jít cestou nejmenšího poškození. Takhle naší případnou potupu uvidí pouze naše divize.[/trec]
Akiho tón se nějak výrazně nezměnil, ale i tak tam Kyouki změnu cítit mohla. I on měl nějakou hranici trpělivosti a zástupkyně se dostala blízko k ní.
[trec=aki]Já svému instinktu věřím a ten ohledně toho muže hovoří jasně. Ale mějte svojí hlavu..[/trec]
Mávnul rukou ve vzduchu, byl si docela jistej, že zástupkyně si jeho radu k srdci nevezme. Možná by se ale mohla zamyslet nad tím, že jí rady dává někdo kdo má hlavu furt na ramenou i po sto letech v akci. Možná jí zítřejší potenciální nakládačka prospěje. Pak si ale přeci jen o radu řekla. On zástupkyně klasicky nepředvídatelné, ale překvapivě moudré.
[trec=aki]Bude vás pravděpodobně ze začátku testovat. Analyzuje si vás a potom vám zkusí zasadit jednu kritickou ránu. Přistupujte k němu jako k chladnokrevnému zabijákovi. Je docela jedno, jestli v ten moment bude v ruce držet dřevěný meč, o život vám půjde tak či tak. V souboji na meče ale budete mít největší šanci, proto to zahrajeme na to.[/trec]
Sáhl po svém čaji a potom opět po šlauchi z vodní dýmky. I atmosféra v místnosti se začala uklidňovat. Následně gestem ruky vybídl Kyouki ať si klidně zazvoní, sám jí potom nabídl šlauch vodní dýmky. Zákusky v lístku byly pouze tři. Dango, mochi a nadýchané palačinky s ovocem a zmrzlinou.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Rozhoduje se v ten moment nad rámec subjektivnosti dle uvážených povinností. Navíc od Genjira to byl čistě návrh jak zabít čas během čekání na kapitána Ruyichiho,[/trec] trochu jí bylo líto, že se musela takhle před kapitán vysvětlovat. Nějak jí ta celá situace přišla víc banální, než ji tady před ní kapitán předkládal. Potom ale přišlo trní přímo do dlaně. Skoro okamžitě změnila pohled, který jasně říkal, že sám kapitán zašel moc daleko jeho vystupováním. Celé jí to spíš přišlo naopak. Že se kapitán bral za světce, který není vyslyšen, a jakákoliv černota na jeho bílém hávu mu okamžitě přinese bolestivé křeče, během toho, co dá rozkaz k jejímu upálení.
Během jeho jasného vyřčení nesouhlasu a degradování její osoby musela zpracovat skutečně právě v tom tichu, co nastalo. Proto ani nekomentovala nijak fakta o jejím budoucím oponentovi. Bylo to jakoby vše bylo přehlušeno hlasitým zvonem. [trec=kyouki]Důsledky? Netuším teď o co vám jde, kapitáne. Vážně si myslíte, že by tak jednostranný souboj mohl cokoliv vyvodit? Na cvičišti či kdekoliv jinde? Mohl to být přátelský duel, co já vím. Ale vy z toho děláte jako skandál někde v paláci. O vás vůbec přece nejde. Já nemám žádné jméno či léta zkušeností oproti Vám. Co by se stalo, kdyby se zjistilo, že jste zvolil do funkce nějakou chudinku, co sotva vezme meč? Takhle mě vidíte? Prostě byste mě nahradil kýmkoliv dalším, taková je realita,[/trec] nehodlala tam komentovat jeho narážky nebo ho naopak úplně stejně shazovat. To nebylo v jejím stylu. Jenomže kapitán štěkal před špatnými vraty. Hraje si na malého pána, ale gravitace čehokoliv, co by se mělo odehrát, je nulová. Jestliže ale znamenalo takovéto shazování při jakékoliv její interakci, která neprojde family friendly kontrolou od kapitána, zřejmě si špatně promyslela, s kým jde do divize. Nebo čistě naletěla na jeho prvotní slova. Mezitím nechala stát obsluhu ve dveřích, dokud se kapitán nevyjádřil. Jeho další slova mohla rozhodnout o tom, zdali to tu už neskončí.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Nevěřil bych, že budete tak naivní. Čistě návrh jak zabít čas..[/trec]
Zopakoval některá její slova a zakroutil hlavou. Výraz na jeho tváři se však neměnil i přes to, že si sám všiml změny výrazu na tváři jeho zástupkyně. To mu akorát napovídalo, co přijde. A taky že přišlo. Po jejím rozhovoru si na chvíli přiložil ruku na čelo, jako by ho bolela hlava.
[trec=aki]Vaše smrt na půdě cizí divize by nic nevyvodila? Zítra to zahrajeme na dřevěné meče, jestli si však pamatujete, Benjiro sahal po svém meči. Odnesla jste si z mého proslovu úplně něco jiného než jsem doufal a co ani nebylo jeho pointou. Budete mít však ještě hodně času nad tím přemýšlet, výsledek zítřejšího souboje nic nemění. Nějaké zkušenosti z vaší nové pozice vám můj pohled možná taky přiblíží.[/trec]
Odpověděl a rukou kterou si držel čelo sáhnul zase po šlauchu z vodní dýmky, z té aj dlouze potáhl a opět vyfoukl směrem mimo Kyouki. Na tváři měl svůj klasický úsměv.
[trec=aki]Nemyslíte si, že kdyby mi šlo jen o mě, tak si do pozice vyberu Rotoyu? Má mnoho let zkušeností, chvíli měl divizi na starost, když byla bez vedení. Jeho povýšení mělo přijít se mnou. Odmítl jsem, že si udělám vlastní podrobný průzkum divize a zástupce si sám zvolím. Furt jste přesvědčená, že jste jen kdokoliv další a celou dobu jsem mluvil o sobě? Byl cíl celého proslovu vás potopit?[/trec]

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Naivní, nenaivní. Těžko se dalo usoudit, kdo měl za pravdu. Kapitán Maki měl své informace a přesvědčení o tom, jak by k tomu Genji přistoupil. Zdali by si skutečně chtěl udělat jméno na jejím usmrcení či nikoliv. [trec=kyouki]Vážně si myslíte, že by někdo s jeho postavením riskoval vše, jenom kvůli bezvýznamnému souboji? Bezmyšlenkovité zabití na této půdě je vážná věc, proto si nemyslím, že jsem naivní,[/trec] ale realista. [trec=kyouki]Možná byste se to měl naučit podávat neafektovaným způsobem,[/trec] tolik k té ztracené pointě. Volba slov v každé diskuzi měla důležitou roli a shazovat ji, když se tedy rozhodl ji tam poučit, určitě nebyl approach hodný kapitána. [trec=kyouki]Neříkal jste náhodou, že souboj se skutečnými meči bude mít větší šanci?[/trec] otázala se zpět, vracejíc mu jeho vlastní slova, přičemž si založila ruce na hrudi. [trec=kyouki]Popravdě, po dnešku nevím. Ale víte co, můžeme to nechat náhodě. Jestli máte pravdu, zítra zvolíte stejně nového zástupce, pokud ne, poprosila bych Vás o jednu věc,[/trec] pohlédla zpět na Akiho, už ne s nenávistným pohledem, ale vyrovnaným a klidným, [trec=kyouki]tohle bude naposled, co dostanu kázání za své rozhodnutí.[/trec]

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Už jsem viděl několik takových impulzivních soubojů a vím, jak často končí. Nehody se stavají a lidem s vyšším postavením projdou mnohem snadněji.[/trec]
Odpověděl zástupkyni. Konečně ho potom zaskočila něčím pozitivním, možná něco přeci jen slyšela.
[trec=aki]Ano, to jsem říkal. Nebudu vám ovšem ani brát váš nápad s dřevěnými meči. Jen si myslím, že souboj na první kreb by hrál nejvíce ve váš prospěch, využít momentu překvapení.[/trec]
Napil se svého čaje, spokojeně vydechl a položil šálek zpět na podšálek. S úsměvem se podíval na svojí zástupkyni a spustil.
[trec=aki]Kam si myslíte, že se s tímhle přístupem dostanete, Ishibumi-san? Co já vím, vaše rozhodnutí bojovat zůstalo a pouze jsem pro vás zajistil lepší podmínky. Nedal jsem vám jediné kázání za vaše rozhodnutí, kázání jsem vám dal za váš přístup a převážně za vaše jednání ke mně, které bylo v jeden moment naprosto nepřípustné. Co přesně jste čekala od této pozice? Že si ochočíte kapitána?[/trec]
Aki věděl do čeho jde, když si Kyouki vybíral. Možná ale čekal, že i přes její nerespektování autorit mohla ocenit jednoduchý fakt a to jsou Akiho schopnosti a zkušenosti. On byl ochotný něco přehlédnout a něco jí i přejít. Jestli ale něco nedokázal překousnout, tak shazování viny jeho směrem. Neschopnost přebrat zodpovědnost za svoje konání. Jeho zástupkyně se mu v hodně věcech líbila, ale určitě mu nestála za ponižování a doprošování. Na to byl moc, moc hrdej člověk.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]I pod vaším dohledem? Měl byste aspoň  záminku se ho zbavit jednou provždy a nikdo by Vám to nedával za vinu,[/trec] snažila se jenom kapitánovi vysvětlit, že jeho overprotectivness byla možná jen trochu mimo. Nehodlala z toho dělat death sentence.
[trec=kyouki]Je fakt, že kdybych byla rychlejší, je jednodušší ho pořezat, ale... jedním škrábnutím žádný souboj nekončí,[/trec] začala spíš nahlas přemýšlet nad její taktikou než cokoliv. Trochu ji to alespoň odvrátilo myšlenky a nemusela držet zatnuté drápy v kapitánově krku. I když byla poměrně na hraně odejít.
[trec=kyouki]Jenom jsem chtěla, abyste pochopil, že na tom tolik nesejde, jak si myslíte,[/trec] začala s oddechem, zrelaxovaně a působilo to zatím nejvíce upřímně za celou dobu, co kapitán Kyouki znal, [trec=kyouki]Možná trošku?[/trec] zasmála se na kapitána a napila se znova ze svého šálku, který za tu dobu stihl vychladnout na pokojovou teplotu. [trec=kyouki]Ale furt si stojím za tím, že byste měl upustit trochu páry. Stalo by se to s kýmkoliv jiným, bez ohledu z jaké divize by byli. Myslím si, že to bude zajímává zkušenost. Jak pro mě, tak třeba i pro Vás. Kdo ví, možná Vás překvapím. Nechcete snad vědět, jak na tom je vaše zástupkyně proti nejprestižnější divizi?[/trec] usrkla ještě jednou a položila prázdný šálek zpět na stůl. Už taktéž vychladla a brala to spíš jako došumění něčeho. Uvědomovala si, že takhle na začátku si znepřátelit vlastního kapitána by bylo bláhové. A házet ručník do ringu se jí taktéž nechtělo. "Ehm... a chtěli jste si objednat?" vysoukala tam ze sebe obsluha, která tam zřejmě stála celou tu dobu, co přišla, jenomže atmosféra v tom momentě byla tak hustá, že by si ji mohli dát na chleba a osolit. [trec=kyouki]Ah, ano! Poprosila bych Vás o ty palačinky![/trec] řekla energeticky a nadšeně, jakoby se vůbec nic nestalo.

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]To by nebylo v divizi plné novinářů ideální.[/trec]
Odpověděl a vlastně tím nepotvrdil ani nepopřel slova o zámince k Benjirově smrti. On ještě nebyl rozhodnutý, jestli tohle je jeho osud. Měl ohledně toho muže pouze podezření a přistupoval k věcem okolo něj obezřetněji.
[trec=aki]Budeme na pozemcích naší divize, pravidla pro vítězství v boji budou taková, jaká si stanovíme. Co ale onen moment překvapení?[/trec]
Zeptal se svojí zástupkyně, jestli jí něco nepadlo na mysl. Už se nechtěl k celé záležitosti vracet, protože nebylo moc věcí, které by ještě mohl říct a opakovat se nechtěl. Pro poslední zmínku se ale přeci jen ještě rozhodl.
[trec=aki]Sto let jsem se pohyboval v prostředí, kde se neptalo na otázky a člověk prostě splnil, co mu bylo zadáno. Chápu, že se vám může zdát, že vás dusím. Pro mě je tohle největší svoboda od doby co si vůbec uvědomuju sám sebe, ale ani to nestačí na to abych přepnul ze dne na den svojí mentalitu. A jsem bohužel zvyklý na jiné jednání. Mohu vám slíbit, že na tom zapracuju. Můžeme si domluvit společný signál, kdy mi dáte vědět jakým směrem se opět řítím. Takhle spolu taky můžeme jednat jinak, než na veřejnosti. Ale před nikým neshazujte mojí autoritu, pracoval jsem tvrdě a dlouho abych se dostal na místo kde jsem.[/trec]
Řekl klidným tónem směrem ke Kyouki i když v místnosti už čekala obsluha. Obsluha v téhle části čajovny nebyla hloupá a uvědomovala si, že je lepší někam nos prostě nestrkat. Navíc nic hrozného neřekli a po vyslechnutí objednávky palačinek jejím směrem Aki pouze mávnul, že to bude vše. Slečna zase zmizela a seděli tu sami dva.
[trec=aki]Ah, Rotoya..[/trec]
Zmínil najednou Aki a přiložil si na moment prst na spánek, jako by si právě na něco vzpomněl.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Překvapení, hmmm,[/trec] zamyslela se, jak by toho mohli docílit. V jejím očí se po chvilce zablesklo a hodila takovým 'něco bych měla' pohledem po kapitánovi, [trec=kyouki]Chceme už rovnou používat shikai?[/trec] protože to by dokázala překvapit jednoduše. Jenomže to záleží na tom, zdali má kapitán informaci o uvolněném stavu zástupce. Už tak nějak usoudila, že shikai bude umět. Bankai, to už je jiná parketa.
[trec=kyouki]Věřte mi, podkopávat Vám autoritu není ani mým úmyslem, nehodlám u Vás ale postávat jenom jako poslušný pes,[/trec] vysvětlila, zřejmě to působilo tak, že si moc z jeho slov nic neodnesla, ale i přes jeho pointy a rozumné argumenty, chtěla si stát za tím, co ji bylo nejdražší. Už mu to stejné potvrdila úplně na samotném počátku, tak proč by to měl být najednou problém. Dokud si bude hledět svého, nebude žádný problém.
Kapitán nakonec, poté, co odešla obsluha, si vzpomněl, zřejmě, ohledně něčeho zahrnujícího Rotoyu. [trec=kyouki]Něco co bych měla vědět?[/trec] otázala se zvědavě s nakloněnou hlavou a pohledem, ze kterého bylo těžké vyčíst, jestli jí to skutečně zajímalo.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Aki zamyšleně pohlédl do stropu a poškrábal se na krku.
[trec=aki]Hm. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl, slyšel a nebo četl o Benjirově shikaii. Věříte si, že by jste s takovou podmínkou byla ve výhodě?[/trec]
K dalšímu vyjádření skrz podkopávání autority se neměl, nechtěl zase přidávat pod kotel. Oba se celou dobu bavili o jiném problému a měl takovej pocit, že by se nikam neposunuli ani kdyby tu spolu seděli týden. Pohlédl zpátky na svojí zástupkyni a pokračoval.
[trec=aki]Vyžádal si s vámi souboj dokud jedna strana nebude schopná boje nebo se vzdá. Neposlouchal moje argumenty, tvrdil něco o podpory části divize a pošlapání jeho cti upřednostněním obyčejného člena. Bylo to velice únavné a tak jsem mu na souboj nakonec kývl. Navíc mi to přišlo jako dobrý způsob pro vás, jak si rychle získat respekt divize. Za podmínek co stanovil jsem si vás neuměl představit prohrát. A nějaká moje část ho po těch řečech chtěla vidět potupně na kolenou.[/trec]
Akiho pohled se nějak nezměnil při zmínce o potupení vlastního člena divize. Prostě to všechno řekl, jako by to bylo něco úplně normálního. A taky to tak pro Akiho bylo. Přišlo mu normální udělat nebo přát něco špatného někomu, kdo ho štval a nebo se mu nelíbil. A Rotoya v ten moment podkopával Akiho rozhodnutí a to se Akimu hodně nelíbilo. V ten moment pro Rotoyu nehrál ani fakt, že je z jeho vlastní divize.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

[trec=kyouki]Bylo by mnohem jednoduší vytvořit překvapení, které by otočilo souboj, zase... možná by to bylo trochu brutální,[/trec] kapitán zřejmě nemohl tušit, o čem to tam mluví. Avšak měla schopnosti, které se daly využít hodně různými způsoby. 
Nějak ji nepřekvapovala slova kapitána o slamákovi. Dávalo to docela smysl. Chtěl se dostat do funkce, tedy jestliže nebyl zvolen kapitánem, mohl o ni bojovat. Nad tím se musela pousmát a nalila si nový nálev čaje. Když měla konvičku v rukách, přiblížila je ke kapitánovi, jestli chce taky dolít, jestliže měl prázdno. Bylo to možná trochu zvláštní, když mu před chvílí 'podkopávala autoritu', ale kdo ví. Nebál se třeba nějakého jedu? 
[trec=kyouki]Tákže budu muset zítra bojovat dva souboje?[/trec] myslela to spíš jako vtip, protože to řekla takovým tím veselejším tónem hlasu. [trec=kyouki]Možná, že mi ve výsledku souboj s Genjirem pomohl. Jestliže tvrdíte, že je silný tak jak je, pokud se mi podaří ukázat slušný souboj, ve kterém by neměl sám slamák šanci, mohl by uznat svojí krátkozrakost a už by Vám nedělal problémy, taicho~[/trec]

[name=aki]Maki Aki[/name]

[trec=aki]Trochu brutální? V jakém smyslu? Ohrozilo by to pouze Benjira?[/trec]
Zeptal se s lišáckým úsměvem. Zřejmě proti něčemu takovému nic neměl, problém byl, že si nebyl schopný představit co mohla jeho zástupkyně myslet pod pojmem brutální. Nechtěl si nechat zničit třetinu divize nebo ohrozit ostatní členy. Trošku zatnout drápky do toho fešáka z jedničky ale určitě mohla. Nechal si nalít nový nálev a lehce pokynul hlavou na znamení díku.
[trec=aki]Neměla by jste nic ztratit, můžete pouze získat. Ve finále je to z tohohle hlediska méně riskantní souboj než s Rotoyou, šlo mi ale o vaše zdraví. Z tohohle pohledu je to souboj podstatně horší. Líbí se mi vaše myšlenka, ale pravděpodobně i kdyby jste zástupce jedničky vyřídila jediným chvatem, tak něco takového Rotoya neuzná. U mužů jako je on je to více o jejich potopení, než vašem vyzdvihnutí.[/trec]
Po těchto slovech se ozvalo opět zaklepání s kratší odmlkou a otevřeli se posuvné dveře. Stejná slečna jako vždy před Kyouki položila talíř s luxusně vypadající palačinkou. Nechyběla zmrzlina, šlehačka, čerstvé ovoce a nějaký ukuchtěný přelev z lesních plodů. Pak slečna zopakovala svůj odcházející rituál.
[trec=aki]Nechte si chutnat, Ishibumi-san.[/trec]
Poznamenal Aki a sám si nabídl další potah z dýmky. Tomuto zvyku ho kdysi naučil jeden muž a od té doby se ho držel. Prováděl ho však pouze skrytě osamotě tady v čajovně.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Možná úplně nezvolila ta správná slova, když chtěla brát její strategii jako 'brutální'. Teď měl kapitán více otázek, než aby její podnět zametli pod koberec. Proto se na chvilku zastavila a zamyslela se. Určitě tam nechtěla popisovat její esa v rukávu, takže to musela vysvětlit mysteriózně. [trec=kyouki]Nikdo nebude v takovém nebezpečí, abyste se musel bát o divizi. Budu muset něco obětovat, ale to není nic, z čeho bych se nevyspala. Myslím si, že to bude značné překvapení. Ale to by bylo krajní řešení, nejraději bych Genjira porazila svojí rychlostí a šermem. Kdo ví, možná nebude shikai ani potřeba. Možná...[/trec] zamyslela se ve svém myšlenkovém procesu, [trec=kyouki]furt bych to chtěla brát jako přátelský duel, ať už to vidíte jakkoliv, kapitáne,[/trec] něžně se zasmála a upila z nově dolitého hrnečku.
Mezitím, co tam kapitán dovysvětloval situaci ohledně slamáka, obsluha ji tam donesla její palačinky. S nadšením se do nich okamžitě pustila. Ukrojila okraj palačinky, ve kterém už ale zároveň byla nějaká ta náplň. Určitě byla čokoládová, protože k ovoci, co byla kolem, se hodila nejvíc. Nožem si dala navrch kousek šlehačky a ochutnala. Zčervenaly jí z té dobroty tváře a na chvilku úplně odignorovala kapitána, co seděl stále před ní. [trec=kyouki]Dáte si taky?[/trec] nabídla mu a začala rovnou krájet další kousíček, tentokrát už ale vzala polevu a trochu ji přes palačinky rozlila. 
[trec=kyouki]Nebylo by tedy lepší vyřídit Rotoyu dneska, ať zítra můžu vzít s větším klidem? Zaprvé bych nemusela dělat takový dojem, jestli vůbec, a nebude záležet na výsledku. Zřejmě tedy bude rozumnější za ním jít co nejdříve. Navíc, už pro dnešek nic víc naplánovaného nemáte, ne? Jenom sepíšu požadavky pro Genjira a máme hotovo,[/trec] vzala to trochu hopem, jestliže skutečně kapitán neplánoval nic navíc.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Aki dvakrát uznale přikývl.
[trec=aki]Dobrá, v tom případě to nechám na vás. Těším se, až uvidím, co ve vás je.[/trec]
Odpověděl se svým klasickým úsměvem. Kyouki si mezitím dala první sousto a celá se tam rozpustila. Tyhle její výkyvy vlastně přirozeného a normálního chování ho uchvacovaly. Za prvé se s takovými emocemi sto let nesetkával a za druhé to bylo prostě zajímavé sledovat vzhledem k běžnému chování jeho zástupkyně. Ta ho ale trochu vykolejila tím, že mu nabídla palačinku.
[trec=aki]Jen si to v klidu snězte, ale děkuji.[/trec]
Odpověděl, i když měl vlastně docela chuť to zkusit. Jeho samotného nikdy nenapadlo si to objednat a ani si to nikdy neobjedná, ale zkušenost je zkušenost.
[trec=aki]Rotoya dnes není přítomný, má se hlásit dokonce až zítra po nástupu přímo na cvičišti. To znamená, že máme volné odpoledne. Nějaký nápad nebo přání jak tento čas vyplnit, Ishibumi-san?[/trec]
Zkazil zástupkyni její plán. On i kdyby přítomný byl, tak by na to teď nekývnul, v hlavě už si připravoval jiný plán.  Ale teď zrovna fakt říkal pravdu a Rotoya byl mimo divizi. Každopádně dal zástupkyni možnost volby, byl to její první den a i přes to už nějaké povinnosti vyřídila, mohli tedy dělat co se jim zamane.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Zřejmě se celá atmosféra otočila tak třikrát, vyždímala a dala na sluníčko a letní vánek, neboť kapitánova buzerace dostala něhu a konečně slyšela nějakou chválu, či nadšení z budoucnosti, namísto podkopávání a nedůvěry. Jak ti muži byli jednoduší, to se určitě mohlo honit zrovna Kyoukiinou hlavou. Samozřejmě, že nalití čaje a nabídka palačinky jsou jenom jedny z praktik, jak polevit ledy mezi novými známostmi a zřejmě na jejího kapitána fungovali až moc efektivně. Na druhou stranu bylo roztomilé sledovat jeho reakce, sice nebyli nijak rozdílné od těch normálních, ale už si začínala všímat celkové povahy jejího kapitána a jak se v detailech mění. 
[trec=kyouki]Hádám tedy, že mi můžete jít pomoct se stěhováním,[/trec] zašklebila se na kapitána, když se tak hezky už nabídl a neměl nic lepšího do čeho píchnout. To, že Rotoya bude muset počkat, tak s tím nic nemohli dělat. To byl život.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Zástupkyně a její stěhování. Aki měl původně v plánu tam prostě poslat několik nováčku a ať to přetahají, ale zástupkyně na něj vytáhla kartu skrz důvěru. Před chvílí tu navíc měli dost napjatou atmosféru a tohle by byla další věc, kterou by na něj mohla vytáhnout. Vypadalo to, že tedy fakt bude muset vzít nějakou krabici. A nebo dorazí na místo a posoudí situaci.
[trec=aki]Dobře, v klidu dojezte a vyrazíme.[/trec]
Odpověděl, nasál ze své dýmky a opět vyfoukl směrem mimo Kyouki. Nechal jí tedy v naprostém tichu dojíst, sám se dověnoval čaji a dýmce a potom opět bez nějakého slova vyndal z haori menší měšec, který položil na stůl mezi ně, vstal a vyšel ven. Na recepci pouze hlavou přikývl na ženy a pokračoval.

-----> Prostory 3. divize