Mrtvý a mrtvější

Daisuke

Pohlédla na to co k nim dorazilo. Vypadalo to děsivě...jako z jiného světa.
Troufám si hádat, že to bude to co devastuje Seireitei. Bylo mu ženy až líto. Nikdo si nezasloužil dopadnout takto...bylo to nedůstojné, nehezké...smutné.
Myslíte, že to zvládneme? Zeptal se Razakiho, protože bez technik...se cítila jako nahý.

Akio

Podařilo se mu vyjít na druhé straně mimo dohled mrtvol. To bylo dobře, protože už byl blízko domova a takto je tahat za sebou...bylo nebezpečné.
Když procházel a nikde neviděl mrtvoly, přišlo mu to divné, ale nestěžoval si. Nicméně o pár ulic dál uviděl hordu těchto věcí jak se dobývají do něčího domu.
Bohůžel, neměl čas ani sílu zkoumat to...musel jít za svými ženami!
Snažil se tedy co nejtišštěji a nejdále od mrtvol volnou cestou ke svému domu.

Satoshi
Provedl jsem perfektní SHAFT tilt čímž jsem zpozoroval zdroj pohybu a nepříjemných zvuků, byl to pravděpodobně člen 4 divize, ale bez známek toho, že by byl v bdělém stavu Zajímavé. bylo první, co mě napadlo, ale vzhledem k tomu, že se na mě řítil poměrně velkou rychlostí a já během předchozích chvil dokázal detekovat nestabilitu duševních částic v okoli, byl jsem si více, než jistý, že schopnosti zahrnující reaitsu nebudou fungovat, takže i když jsem sebevíc chtěl tento zajímavý exemplář ukořistit, odnést do laboratoře, zkoumat a pak zbytky dát Steinovi, musel jsem se dát na ústup. Během postupného ustupování jsem zároveň monitoroval okolí, vymýšlel nejrychlejší cestu a přemýšlel o nejideálnějším countermeasure Zanpakuto by fungovalo jako normální meč. došel jsem k závěru Ale pokud nestabilita duševních částic funguje jen na reiatsu, měla by fungovat nesystematické použití, které duševní částice nezmění na reiatsu, ale jen budou použity jako neidentifikovatelný svazek. tohle bylo poměrně šílené a pravděpodobnost úspěchu byla mizivá, ale z nějakého důvodu mi to přece jen připadalo jako nejlepší možnost, běh vskutku prokrvuje mozkové blány.

Izumi Razaki

Otočil jsem se na tu podivnou stvůru. Podle jejího vzhledu to možná někdy byl nomální člověk, ale teď jako kdyby ho něco mutovalo, měnilo. Neměl jsem čas se tím zabývat. "Identifikujte se do 5ti vteřin nebo vám useknu hlavu..." řekl jsem a mečem naznačil, že to myslím vážně. A pokud se do 5ti vteřin nehodlal identifikovat, pak se daly očekávat následky, přeci jen to ultimátum bylo poměrně jednoznačné...

Akashiya Masamune

Nějakým způsobem čapla za flígr všechny tři a táhla je rychle pryč. "Velice oceňuji vaši bojovnost, ale nezůstávala bych tu déle než je nutné." Ano, nováčci byli silný a velmi chytrý, avšak nebyla jsem si jistá, jestli to proti tomuhle bude stačit. Nic jsme o tom nevěděli a navíc vypadali hrůzostrašně. Navíc jsem cítila nějaký problém s reiatsu, jako kdybych ho nemohla používat.

Arisu

Byla upřímně ráda, že je Akashiya všechny odvlekla pryč. Myslela si, že není jiná možnost než s tím žlutookými něčím bojovat, ale zdálo se, že ještě mají nějakou možnost, jak se jim vyhnout.
"Dobře," odpověděla a začala se rozhlížet okolo sebe a poprvé si nevšímala jen žlutookých tyranů, ale i stavu domů v Seireitei. Začala přemýšlet nad tím, proč všechny tyhle škody ti tyrani napáchali. Dosud neviděli žádné jiné shinigami a ani je neslyšeli, a tak se jí zmocnila hrozná myšlenka, že tu na všechny ty monstra jsou jen oni čtyři. Jestli je tomu opravdu tak a my máme být zachránci celé Seireitei, tak tento veledůležitý úkol bravurně zkazíme, pomyslela si a začala se jí zmocňovat beznaděj, ale snažila se to na sobě nedat znát, už tak jí bylo jasné, že jsou všichni z těch nevítaných návštěvníků vyděšení, a tak je svými úvahami nechtěla děsit ještě víc. Když to budeme brát s trochou optimismu, snad se tu z toho všichni nezblázníme.

Reizo Kami

Byl asi 2 kroky za Akim. Levou ruku měl pořád položenou na své kataně.
"Zdravím, jmenuji se Reizo Kami a jsem 3. důstojník 10. divize."
Řekl poněkud líně, jakoby se mu nechtěl vůbec nic říkat. Zvedl také i pravou ruku na pozdrav, poté ji zase volně složil podél těla. Hned se mu na nich něco zdálo divného.

Eyuurin

Stála po boku Arisu a Eshena a zrovna se chystala i ona vytáhnou svou zanpaktou, ale podkapitánka Akashiya je chytla a táhla pryč. Vypustila ze sebe pouhé "fuuuu..."
Ulevilo se jí, že s těmi krasavci nebude muset bojovat. "Celkem se mi ulevilo, že s nimi nebudu muset bojovat." pronesla s kyselým úšklebkem na tváři. Kdo ví, co na ně platí a zda na ně vůbec něco platí. Vždyť ani nevíme, co to je..." pomyslela si. Otočila se přes rameno a zadívala se do "zářivých" očí jejich pronásledovatelů. "Vlastně to ani vědět nechci. Nejlepší by bylo, kdyby to byla jen malá hezká noční můra." Myšlenka s noční můrou se jí zdála v tuto chvíli uklidňující. Přeci jen, stačilo by se probudit a byl by konec. Bohužel takové štěstí neměla. Byla to skutečnost a Rin z toho nebyla zrovna dvakrát nadšená.

Aki a Reizo -> Jakmile jste promluvili, všichni ti lidé se na vás rázem otočili. Teď už bylo naprosto jasné, že to nejsou jen tak ledajací obyvatelé Rukongai. Měli žluté, skelné oči s černými bělmy a na jejich obličejích jste mohli vidět jakési bílé výstupky. To, co měli mezi sebou, až příliš připomínalo lidské tělo, které doteď žvýkali. Ovšem nyní uviděli čerstvou potravu a rozběhli se rovnou na vás.

Akashiya, Eshen, Eyuurin a Arisu -> Utíkali jste a zpočátku to vypadalo, že to stačí, jenže ty potvory se vám držely za patami jako psi. Navíc to vypadalo, že jich po ulicích je ještě mnohem víc, takže byste mohli brzy doběhnout do slepé uličky, kde nebude jiná možnost než bojovat.

Razaki a Daisuke -> Osoba se neidentifikovala. Ale jak uslyšela Razakiho křičet, trhla hlavou a udělala několik kroků dopředu, takže zašla kousek do vody. Potom se vrátila a tentokrát se vydala již po okraji jezera. Nicméně tak jako tak, rychle se k vám přibližovala. Výraz v její tváři nenaznačoval žádné mírumilovné úmysly.

Aki Maki

Podíval se na ty lidi. Teda jestli se to tak dalo nazývat. Ano, jdou si pro Akiho mozek, tak to nejsou lidi. Jedním okem překontrolovat zbytky těla, které před malou chvílí svačili. I Aki by byl naštvanej, kdyby ho někdo vyrušil během svačiny, ale nesnažil by se toho vetřelce sníst přece! Z těla nešlo poznat, jestli byla ona oběť shinigami.
Utíkej..
Otočil se a pravil poměrně vážně Reizovi. Sám vytáhl zanpakuto a seknul jím po nejbližší zombie. Bylo mu jedno, jestli zasáhl nebo ne. Chtěl jen dát Reizovi menší náskok. To byl hlavní účel toho seknutí. Sám Aki po onom jednom rychlém seknutí uskočil a utíkal. Musel vymyslet plán. Nevěděl co to vlastně je a jak to funguje, jestli ho pokoušou.
Slibuju, že jestli tohle přežijeme, tak zastřelím Satoshiho. Beztak jsou to jeho výplody..!
Zanadával maličko, již už s úsměvem na tváři. Byl nadšený, že se konečně něco děje, ale přesto měl zvláštní pocit. Tohle bylo i na Satoshiho dost šílené.

Reizo Kami

Pozorně si je prohlížel, když mu Aki řekl ať utíká s úsměvem se k nim otočil zády a zrdhal pryč ze Seireitei.
Hi-hihih... to bude ještě zábava, tak tedy já slibuji že jestli tohle přežijeme tak vám seženu někoho na nošení knížek."
Jen se uchechtnul a utíkal zase dál. "mimochodem, tohle nejsou lidé že ano?" Při běhu otočil hlavu na Kapitána. " Víte, nerad ubližuji lidem když to nejni nějak nutné, a tyhle vypadaj jak z nějakýho přitroublího hororovýho filmu co jsem viděl ve Světě živých."

Eshen

Přidal se ke zběsilému úprku, ale tahle strategie nebyla zrovna ta, kterou by sám zvolil. Vždyť, ty potvory stejně byly rychlé jak děcka po zvonění. Navíc, hrozilo, že se od sebe hloupě oddělí, a jeden z nich bude ponechán k sežrání někde na ulici.
A ještě tady byly hloupé poznámky od Rin. Eshen měl chuť za běhu facepalmnout, ale to by ho zpomalilo, tak se uspokojil jen s imaginárním schováním obličeje do ruky před utrpením a hrůzou.
"Nepůjde utíkat věčně." pronesl Eshen suše při běhu. Jasně, dokáží běžet dost dlouho, ale to jen tak k něčemu nepomůže. Kdyby to bylo na něm, prostě by se otočil a pokusil se bojovat. Jenomže, jak sám předtím řekl, teď se rozdělit by byla chůze naproti smrti. A Eshen nerad umíral.
Proto utíkal dál, a čekal na další rozkazy. Mezitím stále kontroloval, jestli jsou všichni...

Arisu

Utíkali před žlutookými příšerami, ale ony za nimi utíkaly také a pomalu je doháněly. Měla chuť se zasmát, tahle situace jí přišla dost šílená. Na Eshenovu poznámku jen přikývla. Snažila se běžet rychleji a při běhu se stále s neklidem otáčela.

Izumi Razaki

"Fajn..." utrousil jsme lakonickou poznámku. Rozběhl jsem se kupředu a rychlým pohybem jsme se pokusil tý příšeře useknout hlavu Batarielem. Ve velice nepravděpodobném případě že by to nefungovalo jsem pro jistotu ještě vrazil pěstí. Možná že nefungovala většina shinigami schopností, ale stále jsem ještě měl velkou sílu a extrémní netoleranci k příšerám, které zalidňovali Seireitei.

Eyuurin

Utíkala společně s ostatními a myslí se jí honily divoké myšlenky. Co když náš chytí? Tato myšlenka jí myslí prolítala nejčastěji, neboť ty žlutooké příšery utíkali za nimi a nezdálo se, že by to chtěli vzdát. Ke všemu byli celkem rychlí. Během úprku se čas od času otočila přes rameno nebo vedle sebe, ty příšery byly všude kolem. Neměla z toho dobrý pocit. Koutkem oka taky sledovala ostatní, nechtěla se od nich oddělit.

Aki, Reizo -> Aki posekal jednu osobu a začal také utíkat s dalšími přímo za patami. Oba jste se smáli a ještě si povídali, takže jste asi považovali situaci za kontrolovanou, ale bohužel zrovna v té chvíli Reizo zakopl, upadl a Aki se natáhnul přes něj. Ty velice nepříjemné osoby se kolem vás seběhly a začaly po vás hamtat svýma pařátama.

Razaki -> Tvůj meč se zastavil o podivnou okostěnou ruku té kdysi ženy. Pěstí jsi jí dal pořádně, až ji to otočilo zády k tobě.

Izumi Razaki

Jakmile jsme to něco otočil pěstí zády k sobě tak jsem tomu do páteře zarazil meč. Ať to bylo cokoliv muselo to bejt z ocely když to vydrželo náraz mého meče. Jakmile jsem tomu vytrhl meč z páteře jsem tomu kopem zezadu zlomil obě kolena a následně zarazil meč přímo do lebky. Nechtěl jsem se tím zdržovat. Pro jistotu jsem tomu ještě rozšlápl hlavu a vydal se za doktorem. "Fajn, můžem jít?" zeptal jsem se

Aki Maki

Zakopl o Reiza. Hned mu v hlavě naskočil další sliv, jestli přežije, tak mu jednu pořádnou vlepí. Zanpakuto už držel v ruce, takže se nemusel zdržovat vytahováním z pochvy. Věděl, že nemá příliš mnoho možností a že musí jednat co nejrychleji.
Rozzař se Watashi no Jiga..
Zašeptal. Pokud to vyšlo, tak Aki využil záře jeho duhového reiatsu při uvolnění a několikrát se rychle ohnal po těch stvůrách. Celou dobu se přitom snažil postavit zpět na nohy.

Akashiya Masamune

Tsch. A to jsem se tolik těšila do své teplé postele. Teď z ní budou leda tak třísky. Proč to nikdy nemůže skončit normálně. nadávala jsem v duchu, mezitím co jsme utíkali. Bohužel běh moc nepomáhal a Eshen byl najednou moc chytrý. To mě otrávilo. "Oka, zastavte se. Zády k sobě, ať je máte chráněné. Připravte se na boj." rozhodla jsem tedy. "Kdo zjistí co to je a jak se to zabije, okamžitě ohlásí." dodala jsem hned po tom.

Eshen

Podkapitánka vydala rozkaz, který prostě jednou musel přijít. Tahle banda nebyla pomalá. A zatím jim skupina Shinigami dokázala možná tak udělat prohlídku po části Soul Society. To moc k ničemu nebude, nejsou to japonští turisté..
I když.. ta zapálenost pro věc, davové chování, a šílenost by vlastně celkem odpovídala.... třeba to byla jen banda fanatických turistů, co chtěli nějaké autogramy od Shinigami... Eshen se otočil, aby si je prohlédl.
Tak ne, nebyli to turisté, foťáky neměli.
Každopádně, když kapitánka vydala rozkaz, jakmile se všichni zastavili, učinil tak i Eshen. Otočil se proti směru, kudy předtím běželi, do té "formace", co kapitánka rozkázala. Ne, že by mu vadilo, že byl vlastně první formace obrany. Někdo tam být musí.
Jakmile se na dosah jeho zanpakutou objevili první zrůdy, Eshen se pokusil sekat. Snažil se oddělovat hlavy od těla, a celkově se na hlavy soustředil. Tihle se nezdáli, že by je sek do nohy zastavil...

Arisu

Bohužel se jejich pronásledovatelé pořád přibližovali, a tak nezbývalo než se zastavit a postavit se formace, jak chtěla jejich velitelka. Bylo jich tu tolik, to nemohli přece jen tak zvládnout pouhým sekáním hlav, měla pocit, že jsou to něco jako zombie z klasických her, kde zabijete jednoho a místo něj se tam objeví dva a tak dále. Přemýšlela, jestli nepožádá o pomoc Fujifuru, jeho tornáda by se zde mohla dost hodit.

Aki -> Byl zázrak, že jsi Reiza tím zanpakutou nepropíchl, když jsi ho měl vytažené. Postavit se ti podařilo, ovšem shikai se nevyvolal.

Akashiya, Eshen, Arisu, Eyuurin -> Co to bylo jste nezjistili, ovšem co jste zjistili bylo to, že není až tak těžké je zabít. Neměli žádné zbraně ani zbroj a ty bílé výstupky jim pomohly jen málokdy, takže jste je mohli celkem pěkně krájet. Když jste jim roztříštili hlavu, tak se dokonce přestali i hýbat a pravděpodobně byli úplně zněškodněni. Bylo jich ale hodně. Ovšem vy jste byli čtyři a dokázali jste si navzájem krát záda. Pokud nikdo z vás tedy neudělá nějakou velkou chybu, nemělo by se vám nic závažného stát...

Aki Maki

Co..
Ani se nestihl divit tomu, že jeho shikai nefunguje, protože všude kolem něj byli pořád ty chňapáci. Ty měli ruce snad všude. Aki už byl naštěstí na nohou, takže už byl opět mobilní. Věděl, že zlikvidovat je takhle od středu by bylo poměrně náročné.
Rozeběhl se tedy proti jedné příšeře a těsně před ní sekl, mířil samozřejmě na hlavu, poté nastavil rameno a doufal, že se mu podaří příšeru odstrčit a unikne z toho kroužku. Měl v plánu uniknout a upoutat zbytek skupiny rámusem, aby měl Reizo čas na to utéct.

Akashiya Masamune

Šlo to zabíjet vcelku snadno. Teď jsem si opravdu přišla jak v hororovém filmu, nebo seriálu. Sekala jsem kolem sebe seč jsem mohla. Hlavně aby mě nic nekouslo, nebo abych se nějak jinak nenakazila. Možná jsem to přeháněla, ale filmy mluvili jasně. "Držte pozice!" křikla jsem na ostatní "A hlavně to rozsekejte." dodala jsem ještě. Nováčci se velmi dobře drželi. V jistých chvílích mě ani nepotřebovali.

Yoshiro a Raiden -> V momentu, kdy Yoshiro promluvil,
se všichni rychle a jakoby bezrozmyslu rozběhli přímo na vás.
Tři zaútočili na kapitána 9.divize, který s pomocí zanpakuto ovšem neměl proti takovým protivníkům sebemenší problémy. Hůře na tom byl Raiden, kterému se podařilo svým uměním sejmout tři protivníky, ale další dva ho poté srazili k zemi a snažili se ho kousnout...Jeden mu šel po krku a druhý po hlavě.
Mezitím se dva z těch, co předtím již spacifikoval začali opět zvedat.

Akio -> Zombie byli příliš zaměstnány dobíváním se do onoho domu, takže si tě vůbec nevšímali. Cesta kolem nich, tak proběhla hladce a bez komplikací.
Když jsi se ale dosal až k tvému domu, hned jsi si všiml, že dveře jsou otevřené dokořán.
A to ještě nebylo všechno...nejhorší pocit v tobě hlavně vyvolávalo tíživé ticho, které uvnitř panovalo.

Satoshi -> Člen 4.divize se evidentně nehodlal jen tak vzdát a stále tě pronásledoval. Přitom ještě začal hladově cvakat zuby.

Yoshiro ani na chvíli neváhal. Jednomu usekl hlavu, druhému jí rozsekl vejpůl a třetího nasekal na sekanou. Nemohl sice používat reiatsu, ale jeho mistrovské umění s mečem mu nikdo nevezme.
Ve chvíli, kdy shodili Raidena k zemi, se mu pokusil pomoct svým mečem. Ne že by mu ho podával, aby se ho Raiden chytil. Spíš se pokusil zničit ty dvě podivné bestie, ať to bylo cokoliv. Jako duše na Yoshira moc nepůsobily.